23 C 68/2021-59

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] za účasti: 1) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Žaloba o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. k nemovitosti, a to pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova], způsob využití garáž, v k.ú. [část obce], podle darovací smlouvy ze dne 21. 6. 2019, se zamítá.

II. Žalobce a další účastnice č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit další účastnici č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce další účastnice č. 1.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 2. 9. 2021 se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se ve prospěch žalobce povoluje vklad vlastnického práva k nemovitosti, a to ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. k pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova], způsob využití garáž, v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětná nemovitost“). Vlastnické právo mělo přejít na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 21. 6. 2019 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], babičkou žalobce, v době podání návrhu na vklad již zemřelou, na straně darující a žalobcem na straně obdarovaného (dále jen„ darovací smlouva“).

2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil chybným označením předmětné nemovitosti, uvedl žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí, že nesprávnost označení předmětné nemovitosti nemá a priori způsobit neplatnost převodu. Dle jeho názoru je z darovací smlouvy patrné, jaká nemovitost byla předmětem darování, v darovací smlouvě je správně uvedeno katastrální území, obec a parcelní číslo. Jediným nedostatkem má být, že v darovací smlouvě je namísto spoluvlastnického podílu k pozemku nemovitost označena jen jako garáž s uvedením pozemku, na kterém se nachází. Samotné označení předmětné nemovitosti žalobce převzal ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum], [číslo jednací] [PSČ] [číslo]. Tato smlouva byla vyhotovena Statutárním městem Brno a žalobce se spoléhal, že označení nemovitosti v takovéto smlouvě bude v pořádku. Navíc dárkyně žádnou další zaměnitelnou nemovitost nevlastnila. Prodlevy mezi jednotlivými úkony v rámci převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti byly způsobeny neznalostí věci ze strany žalobce, který nesprávně pochopil vzájemný vztah a význam darovací smlouvy a následně až vkladu práva do katastru nemovitostí.

3. Další účastnice č. 1 navrhla žalobu odmítnout z důvodu překážky věci rozhodnuté již ve fázi řízení před katastrálním úřadem, popřípadě zamítnout. Na podkladu darovací smlouvy byl již jednou zamítnut návrh na vklad, a to rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]. Na to žalobce nijak nereagoval a až v průběhu dědického řízení po [jméno] [příjmení] podal nový návrh na vklad na základě totožné listiny. Další účastnice č. 1 se zcela ztotožnila s námitkami katastrálního úřadu a důvody, pro které tento rozhodl napadeným rozhodnutím. Vymezení předmětu v darovací smlouvě se liší od vymezení předmětu v návrhu na vklad, označení nemovitosti v darovací smlouvě je navíc neurčité a to tím spíše, že na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce] se nachází garáže dvě, byť formálně se stejným evidenčním číslem. Dle popisu v darovací smlouvě tak nelze identifikovat, která garáž měla být předmětem převodu.

4. Další účastnice č. 2 se žalobou souhlasila a navrhla jí vyhovět. Podle jejího vyjádření bylo záměrem [jméno] [příjmení] darovat předmětnou nemovitost žalobci, darovací smlouvu připravoval žalobce sám a využil při její přípravě nájemní smlouvu uzavřenou se Statutárním městem Brno. Žalobce, účastnice č. 2 i dárkyně [jméno] [příjmení] byli přesvědčeni, že vlastnické právo žalobce k předmětné nemovitosti je nepochybné a zamítnutí návrhu ze strany katastrálního úřadu nepovažovali za překážku.

5. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh řízení, zdůraznil, že v katastru nemovitostí není předmětná garáž evidována jako samostatná věc, ale pouze jako součást pozemku a dále odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

6. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] soud zjistil, že na tomto LV je stále ještě zapsáno vlastnické právo pro [jméno] [příjmení] ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. k pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je stavba [část obce] [anonymizována dvě slova], garáž. Druhá id. vlastnického práva k pozemku náleží v režimu SJM [jméno] a [jméno] [příjmení].

8. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] soud provedl dokazování následujícími listinami a zjistil z nich: Z návrhu na vklad soud zjistil, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu o velikosti k nemovitosti, a to k pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce].

9. Přílohou návrhu na vklad byla darovací smlouva uzavřená dne 21. 6. 2019 mezi [jméno] [příjmení] jako dárkyní a žalobcem jako obdarovaným. Předmět darovaní byl vymezen jako garáž postavená na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce]. Součástí věci měl být i pronájem části pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce]. V bodě IV.2 darovací smlouvy je uvedeno ujednání, že v případě zamítnutí návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí se smluvní strany zavazují poskytnout si vzájemnou součinnost k odstranění případných vad či uzavření nové smlouvy s obdobným obsahem, ale respektující případně vytčené vady ze strany katastrálního úřadu.

10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne [datum] má soud za prokázané, že katastrální úřad upozornil žalobce na nesoulad mezi označením převáděné nemovitosti ve vkladové listině (garáž postavená na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce]) a skutečným vlastnictvím dárkyně dle katastru nemovitostí (spoluvlastnický podíl ve výši id. vzhledem k celku na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova], způsob využití garáž). Jelikož předmět převodu není ve vkladové listině popsán v souladu se stavem zápisu v katastru nemovitostí a dárkyně navíc převádí vyšší podíl než vlastní, nelze navrhovaný vklad povolit.

11. Na seznámení s podklady reagoval žalobce sdělením ze dne [datum], ve kterém uvedl, že si je vědom nedostatku ve vymezení předmětu převodu, avšak nemá již možnost tuto skutečnost napravit. Pokud lze však nemovitost identifikovat na základě projevu vůle stran, nemělo by nepřesné označení v darovací smlouvě působit její neurčitost a neplatnost. Následně žalobce doplnil, z jakých důvodů má být zřejmé, že dárkyně chtěla převést jen jednu garáž (na předmětném pozemku stojí garáže ve dvou patrech). Žalobce mj. uvádí, že je zřejmé jakou nemovitost chtěla dárkyně převést i z té skutečnosti, že žádnou jinou zaměnitelnou nemovitost nevlastnila. V zásadě se argumenty žalobce v tomto podání shodují s těmi, které byly následně užity pro odůvodnění žaloby ve věci samé.

12. Poté katastrální úřad rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne [datum] a návrh na vklad vlastnického práva zamítl. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu byl nesoulad mezi vkladovou listinou a stavem zápisu v katastru nemovitostí. Samostatná garáž [anonymizována dvě slova] není v katastru nemovitostí jako samostatná věc evidována a vlastnické právo k ní nemůže být samostatně převedeno. Dárkyně navíc převáděla na předmětu převodu vyšší podíl, než byl v jejím vlastnictví.

13. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je taktéž patrné, že žalobce podal na základě stejné vkladové listiny návrh na vklad již v [anonymizováno] [rok] a katastr nemovitostí návrh ze stejných důvodů zamítl v řízení sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]. Zamítavé rozhodnutí v tomto řízení, které obsahovalo také výčet důvodů, pro které nelze vklad povolit (nedostatky vkladové listiny), bylo žalobci doručeno dne [datum].

14. Jelikož těžiště sporu leží především v právním hodnocení vkladové listiny, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že dárkyně [jméno] [příjmení] uzavřela dne 21. 6. 2019 se žalobcem darovací smlouvu, ve které byl předmět darování vymezen jako garáž postavená na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce]. Taková nemovitost však v katastru nemovitostí neexistuje. Na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] je zapsán pro dárkyni pouze spoluvlastnický podíl o velikosti vhledem k celku k pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je garáž. Druhá polovina je ve vlastnictví jiných osob. Žalobce se již jednou pokoušel o provedení vkladu na základě totožné vkladové listiny, kdy mu katastrální úřad sdělil, že vklad nelze povolit. Aniž by došlo k jakékoliv změně či opravě ve vkladové listině, tak podal žalobce (nyní již po smrti dárkyně) znovu návrh na vklad, kterým se domáhal povolení vkladu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu k pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce], který katastrální úřad napadeným rozhodnutím opětovně zamítl.

15. Pokud se týká dalších navržených důkazů, pak tyto nebyly nezbytné pro rozhodnutí ve věci a soud je proto neprováděl. Smlouva o nájmu nemovitosti [číslo jednací] [PSČ] [číslo] nijak neprokazuje správnost vymezení předmětné nemovitosti v darovací smlouvě. V nájemní smlouvě je skutečně užito označení„ vlastník garáže postavené na pozemku [anonymizováno] [rok]“, avšak slouží výhradně k označení smluvní strany smlouvy, nikoliv k označení jakékoliv nemovitosti. Listinami z dědického spisu sp. zn. [spisová značka] o dědickém řízení po zemř. [jméno] [příjmení] či dokonce celým dědickým spisem soud dokazování neprováděl, protože jeho obsah by byl podstatný výhradně k otázce stanovení okruhu účastníků a zde nebylo nezbytné dokazování provést (viz následující bod). Pokud se jedná o hodnocení vkladové listiny ze strany soudního komisaře, pak pro rozhodnutí ve věci takové hodnocení nemá žádný význam. Výpovědi účastníků či [jméno] [příjmení], sestry žalobce, soud neprovedl, neboť s ohledem na právní závěry uvedené v bodě 22 odůvodnění je nezbytné, aby obsah projevu vůle byl seznatelný ze samotné vkladové listiny. Dovozovat obsah projevu vůle z výpovědí účastníků či dalších osob ve vkladovém řízení (a navazujícím řízení dle části páté o.s.ř.) nelze. Taktéž soud neprovedl dokazování listinami ze spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], jelikož skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí ve věci soud v tomto případě zjistil z odůvodnění napadeného rozhodnutí.

16. Soud se po právní stránce zabýval nejdříve samotnými předpoklady pro projednání žaloby. Pokud se týká okruhu účastníků, tito jsou v řízení dle části páté o.s.ř. vymezeni zákonem a je věcí soudu z úřední povinnosti případné nedostatky v okruhu účastníků odstranit (srov. § 250a odst. 2 o.s.ř.). Po zjištění o úmrtí dárkyně [jméno] [příjmení] (zemřela dne [datum]) si za tím účelem soud nechal připojit spis Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] a z něj zjistil, že usnesením Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] nabyly předmětnou nemovitost rovným dílem další účastnice č. 1 a 2. Jelikož návrh na vklad byl podán až po smrti dárkyně, nepostupoval soud ve smyslu § 107 o.s.ř. a nerozhodoval o procesním nástupnictví po zemřelé [jméno] [příjmení], neboť tato se nikdy účastníkem řízení před katastrálním úřadem nestala. Soud pouze ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] ověřil, kdo jsou právní nástupci dárkyně, a zda těmto odpovídá okruh účastníků řízení. Soud neprováděl v této otázce dokazování ve smyslu § 120 a násl. o.s.ř., neboť se nejednalo o zjišťování skutkového stavu za účelem rozhodnutí ve věci samé, ale pouze o řádné stanovení okruhu účastníků, se kterými bude soud v řízení jednat (přičemž zajištění splnění této podmínky je povinností soudu).

17. Ke vznesené námitce překážky věci rozsouzené soud uvádí, že skutečně byla na základě stejné vkladové listiny zahájena dvě vkladová řízení u katastrálního úřadu. První z nich skončilo zamítnutím návrhu dne [datum]. Druhé vyústilo ve vydání nyní napadeného rozhodnutí. Takový postup však nelze považovat za překážku věci rozhodnuté. Omezení dle § 48 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se vztahuje na případy, kdy je právo přiznáno nebo uložena povinnost, nikoliv na situace, kdy je žádost zamítnuta, řízení zastaveno apod. Ke stejnému závěru dospěl taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 752/18.

18. Při hodnocení merita věci se soud nejdříve zaměřil na správnost a určitost označení převáděných nemovitostí v darovací smlouvě. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že v případě právních úkonů o převodu nemovitostí převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv, která působí absolutně ("proti všem"), nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle. (viz např. rozsudek ze dne 22. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 2374/98, publikovaný v Soudních rozhledech č. 9/2000).

19. Podle stejného rozsudku pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě. Je-li písemná smlouva o převodu nemovitostí objektivně neurčitá, je neplatná podle § 37 odst. 1 ObčZ i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu. Tento názor potvrdil následně Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1466/2002 nebo v usnesení ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1124/2010.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, u nedostatků v označení předmětu právního úkonu je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti právního úkonu by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliže by správné označení předmětu učiněného právního úkonu bylo seznatelné podle dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 obč. zák.), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě.

21. Ze znění darovací smlouvy je evidentní záměr dárkyně převést vlastnické právo k budově garáže, nikoliv vlastnické právo k pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce], tím méně dokonce jen spoluvlastnický podíl právě o velikosti id. na takovémto pozemku. Garáž postavená na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce] však v občanskoprávním smyslu jako samostatná věc neexistuje. Tato stavba je součástí pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce] a vlastnické právo k ní lze převést jedině jako součást převodu vlastnického práva k tomuto pozemku, nikoliv samostatně.

22. Dle zdejšího soudu je taktéž nezbytné, aby obsah projevu vůle byl zjistitelný přímo z vkladové listiny a to i libovolným třetím osobám, nikoliv jen stranám darovací smlouvy či osobám jinak obeznámeným s úmyslem dárkyně. Pokud by zdejší soud snad chtěl výkladem dovodit u darovací smlouvy, že jejím předmětem má být spoluvlastnický podíl na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce], pak by se jednalo o výklad, který by se zásadně odkláněl od toho, jak byl projev vůle v darovací smlouvě zachycen. Ve smlouvě vyjádření úmyslu převést vlastnické právo k pozemku či určení výše spoluvlastnického podílu zcela absentuje. Soud na tomto místě nevylučuje, že dárkyně skutečně mohla mít zájem převést spoluvlastnický podíl o velikosti id. na pozemku [anonymizováno] [rok] v k.ú. [část obce], v takovém případě však darovací smlouva tento projev vůle nezachytila a v případě převodu vlastnického práva k nemovitosti má projev vůle zachycený ve vkladové listině přednost. S tímto závěrem jsou plně v souladu i výše uvedené názory Nejvyššího soudu. Nezbývá tedy než konstatovat, že předmětná darovací smlouva a především označení předmětné nemovitosti v této smlouvě zákonným požadavkům nevyhovuje a z tohoto důvodu je darovací smlouva neplatná. Pokud navíc právní řád poskytuje vysokou míru ochrany každému, kdo jedná v důvěře ve správnost údajů zapsaných v katastru nemovitostí (zásada materiální publicity katastru nemovitostí), pak je z pohledu zdejšího soudu zcela legitimní klást velmi přísné nároky na obsah i formu právního jednání, kterým dochází k převodům vlastnického práva k nemovitostem.

23. Jako zcela nepřípadnou považuje soud argumentaci žalobce, že předmět darování by měl být zjistitelný ze skutečnosti, že dárkyně žádnou jinou zaměnitelnou nemovitost nevlastnila. Předně v darovací smlouvě bylo zcela konkrétně uvedeno, že předmětem darování má být budova garáže a stěžejní vada spočívá v tom, že předmět darování dle této smlouvy v občanskoprávním smyslu neexistuje jako samostatná věc a není samostatně zapsán v katastru nemovitostí. Jak soud již uvedl v předchozím bodě, ze znění darovací smlouvy nelze dovodit, že by předmětem převodu měl být spoluvlastnický podíl na pozemku. Je tedy zcela nerozhodné, zda dárkyně vlastnila pouze 1 pozemek (resp. spoluvlastnický podíl na pouze 1 pozemku) či zda vlastnila pozemků více, protože dle znění darovací smlouvy vůbec žádný pozemek předmětem darování být neměl. Zdejší soud současně nepovažuje za nutné zdůrazňovat, jak absurdní dopady by akceptace této argumentace mohla mít, kdy např. vlastník jediné nemovitosti by zřejmě mohl při převodu vlastnického práva zcela rezignovat na veškeré, byť třeba jen elementární, označení této nemovitosti právě s odkazem na skutečnost, že vlastní nemovitost jedinou a mělo by tedy být zřejmé, že právě tato je převáděna.

24. Konečně pokud by žalobce nahlédl do katastru nemovitostí alespoň prostřednictvím základního vzdáleného přístupu, který je zdarma dostupný přes internet každému, pak by snadno zjistil, že v katastru nemovitostí není předmětná garáž jako samostatná budova evidována, ale je zapsána pouze jako součást pozemku.

25. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

26. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

27. V řízení nebylo sporu, že vkladová listina je listinou soukromou, katastrální úřad u ní proto zkoumal náležitosti dle § 17 odst. 1 k.z. Jak soud uvedl již výše v bodech 21 a 22 odůvodnění, ve vkladové listině byla předmětná nemovitost nesprávně identifikována. Nemovitost tak, jak byla v darovací smlouvě popsána, v občanskoprávním smyslu neexistuje a vlastnické právo k ní nelze samostatně převést. Pokud by snad výkladem měl být dovozen úmysl darovat nemovitost jinou, pak takový výklad ve vkladovém řízení učinit nelze. Ve vkladové listině byl zachycen projev vůle darovat budovu garáže, v návrhu na vklad pak bylo navrhováno převést vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku. Za této situace obsah vkladové listiny neodůvodňuje navrhovaný vklad, který z toho důvodu nelze dle § 17 odst. 1 písm. b) k.z. povolit. Zdejší soud dospěl k závěru, že katastrální úřad ve věci rozhodl správně a podanou žalobu dle části páté o.s.ř. postupem dle § 250i o.s.ř. zamítl.

28. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že zcela zásadní je v této věci dlouhodobá nečinnost žalobce (a konečně i dárkyně [jméno] [příjmení]) po podpisu darovací smlouvy. Ze zjištěných skutečností je patrné, že darovací smlouva byla uzavřena 21. 6. 2019, účastníci však první návrh na vklad podali až v [anonymizováno] [rok], tedy o více než půl roku později. Pokud žalobce dne [datum] obdržel zamítavé rozhodnutí katastru nemovitostí a byl tedy informován o nedostatcích vkladové listiny, pak stále ještě zbývalo více než 8 měsíců, během kterých mohla být vkladová listina za života dárkyně upravena (dárkyně zemřela dne [datum]). Darovací smlouva s takovou možností výslovně počítala, neboť strany smlouvy byly povinny poskytnout si vzájemnou součinnost v případě, že by katastrální úřad zamítl návrh na vklad. Žalobce však na tuto možnost zcela rezignoval a otázku vkladu práva do katastru nemovitostí začal opětovně řešit až ve chvíli, kdy se projednávalo dědické řízení po dárkyni. Z formálního hlediska nelze v této situaci již vady darovací smlouvy odstranit a ani s ohledem na obecné zásady spravedlnosti nelze žalobě vyhovět, neboť žalobce postupoval v rozporu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (právo přeje bdělým) a nijak nereagoval na průběh a výsledek prvního vkladového řízení. Jakkoliv neznalost zákona neomlouvá, z pohledu soudu by ještě bylo představitelné a snad i pochopitelné, pokud by stranám darovací smlouvy (potenciálně práva neznalým) vůbec nebylo známo, že pro převod vlastnického práva je nezbytný vklad do katastru nemovitostí. Pokud však žalobce (první) návrh na vklad podal, katastrální úřad mu nevyhověl a sdělil konkrétní námitky, proč na základě darovací smlouvy nelze vklad provést, pak muselo být žalobci zřejmé, že darovací smlouva není zcela v pořádku a že je nezbytné se touto situací dále zabývat.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., ale přihlédl taktéž ke specifické povaze řízení dle části páté o.s.ř. V této věci se nejedná o klasické sporné řízení mezi stranou žalující a stranou žalovanou a soud proto hodnotil faktický procesní postoj jednotlivých účastníků. Žalobce společně s další účastnicí č. 2 navrhovali žalobě vyhovět, naopak jediným, kdo se fakticky bránil žalobě, byla další účastnice č.

1. Soud proto s ohledem na zamítnutí žaloby zavázal žalobce spolu s další účastnicí č. 2, aby nahradili účastnici č. 1 účelně vynaložené náklady řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhlášky“) za 4 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 11. 11. 2021 a další vyjádření ze dne 25. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 24. 5. 2022). Sazba mimosmluvní odměny za každý z úkonů právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky částku 3 100 Kč (při určení výše tarifní hodnoty soud vycházek z částky 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky). Dále náleží zástupci další účastnice č. 1 náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky za každý z úkonů právní služby ve výši á 300 Kč. K tomu je nutné připočíst 21 % DPH (zástupce doložil, že je plátcem DPH). Náklady řízení pro další účastnici č. 1 tak představují částku 16 456 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení