23 C 88/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupena advokátem Mgr. Karlem Tománkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 zastoupena advokátem Mgr. Jakubem Vavříkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení 87 867,54 Kč,

I. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, ve znění pozdějších doplnění domáhala po žalované zaplacení částky , částka, coby úroku z prodlení v zákonné výši z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně uvedla, že mezi účastnicemi je veden obchodní spor před Městským soudem v Praze, sp.zn. , spisová značka, , jehož předmětem je zaplacení částky , částka, . Žalobkyně navrhla v souvisejícím řízení připuštění změny žaloby o zákonný úrok z prodlení od , datum, , který však byl procesním soudem zamítnut. Původně se žalobkyně v tomto řízení domáhala v částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Nárok na zaplacení jistiny vyplývá ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne , datum, a následně uzavřených realizačních smluv uzavřených v letech 1998 až 2008 k provedení souboru staveb v lokalitě , adresa, . Prodlení žalované dle tvrzení žalobkyně nastalo dne , datum, . Úrok z prodlení žalobkyně původně požadovala až od , datum, z důvodu případné námitky promlčení vznesené žalovanou. Žalobkyně poté navrhovala připuštění změny žaloby spočívající v jejím rozšíření o další období, za které požadovala úrok z prodlení a částečně brala své nároky zpět až na konečnou částku a období, které zůstaly předmětem řízení.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě nároky žalobkyně neuznala, přičemž již skutková tvrzení žalobkyně jsou nedostatečná. Žalovaná rovněž v průběhu řízení namítala, že rozšiřování žaloby a částečná zpětvzetí nejsou způsobena chováním žalované. Žalovaná po celou dobu navrhovala, aby soud žalobu zamítl.

3. Usnesením ze dne 19.6.2018, č.j. 23 C 88/2016- 86, bylo řízení přerušeno do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze, sp.zn. , spisová značka, . V řízení poté pokračováno podle usnesení ze dne 20.9.2022, č.j. 23 C 88/2016- 187. Opětovně řízení přerušeno usnesením ze dne 8.3.2023, č.j. 23 C 88/2016- 261 (ve znění opravného usnesení č.l. 263), do skončení dovolacího řízení v předmětné související věci. V řízení pokračováno usnesením ze dne 3.10.2023, č.j. 23 C 88/2016- 287.

4. K připuštění změny žaloby (rozšíření o částku , částka, za období od , datum, do , datum, ) došlo usnesením ze dne 14.5.2018, č.j. 23 C 88/2016- 84, k částečnému zastavení řízení došlo usnesením ze dne 17.10.2022, č.j. 23 C 88/2016- 191.

5. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání.

6. Při jednání dne 7.11.2023 žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku, přičemž současně namítla překážku věci pravomocně rozhodnuté s poukazem na výrok IV. o zastavení řízení v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, .

7. S ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalované soud při jednání dne , datum, seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem k této otázce a dal rovněž účastníkům na srozuměnou, že s ohledem na závěry vyjádřené ve stanovisku bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 26.4.1983, sp.zn. Sc 2/83, publikované pod č. 29/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k nimž se aktuální rozhodovací praxe dovolacího soudu nadále hlásí (z recentní judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021, sp.zn. 25 Cdo 3497/2020) bude dokazování prováděno primárně k otázce promlčení. Z hlediska procesní ekonomie jde o hospodárnější postup než se nejprve zabývat opodstatněností uplatněného nároku, neboť je-li nárok žalobkyně promlčen, soud žalobu zamítne.

8. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, má soud za prokázané, že v řízení u Městského soudu v Praze, sp.zn. , spisová značka, , byl projednáván nárok žalobkyně na zaplacení jistiny, ohledně prodlení s jejím zaplacením se žalobkyně domáhá nároku, aktuálně za období od , datum, do , datum, , že toto řízení bylo pravomocně skončeno tak, že mj. bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni na jistině částku , částka, a že dovolání podaná oběma účastnicemi proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022 byla pravomocně odmítnuta Nejvyšším soudem ČR.

9. Strana žalující bez výhrad souhlasila, aby soud převzal výsledky dokazování ze spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. , spisová značka, , jak zachyceny v rozsudku na č.l. 149 spisu. Strana žalovaná souhlasila s převzetím závěrů Městského soudu v Praze ohledně toho, kdy došlo k doručení předžalobní výzvy a kdy došlo k prodlení žalované se zaplacením jistiny.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění.

11. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, na č.l. 16 zjištěno, že při tomto jednání odvolacího soudu vyhlášeno usnesení o tom, že změna žaloby obsažená v podání žalobce z , datum, se nepřipouští.

12. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, na č. l. 26 zjištěno z odůvodnění, že v podání ze dne , datum, žalobce uplatnil též změnu žaloby, spočívající v rozšíření o zákonné úroky z prodlení. S poukazem na § 216 odst. 2 o. s. ř. bylo konstatováno, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.

13. Z doplnění vyjádření žalobce v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, na č.l. 43 – zjištěno, že žalobce navrhl připuštění změny žalobního petitu tak, že žalovaný je povinen zaplatit částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

14. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, na č.l. 41 zjištěno, že změna žaloby spočívající v rozšíření žalobou uplatněného nároku o příslušenství ve výši 7,75% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se nepřipouští.

15. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, na č.l. 92 zjištěno, že soud připustil změnu žaloby tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a dále, že řízení o změně žaloby spočívající v nároku na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zastavuje. Z odůvodnění (bod 20) dále zjištěno, že Městský soud vycházel z toho, že žalobce se domáhá u Obvodního soudu pro , adresa, žalobou ze dne , datum, zákonného úroku z prodlení od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Městský soud tak dovodil, že je zde dána překážka litispendence v části nároku uplatněného u Obvodního soudu pro , adresa, (bod 21) a z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o zastavení řízení o změně žaloby ohledně úroku z prodlení od , datum, do , datum, .

16. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, na č.l. 149 zjištěno, že jde o rozhodnutí ve věci týchž účastníků, ve stejném procesním postavení, kdy žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do , datum, a dále za období od , datum, do zaplacení (výrok I.), v rozsahu nároku na příslušenství z částky , částka, od , datum, do , datum, bylo řízení zastaveno (výrok IV.) Z odůvodnění (bod 250 a 251) zjištěno, že předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky ve výši , částka, na účet specifikovaný v dopise, ten byl doručen žalované dne , datum, . Dále městský soud vyšel z toho, že nárok na příslušenství je uplatněn za období od , datum, do , datum, a dále za období od , datum, do zaplacení. Dále městský soud konstatoval, že přiznání nároku za období od , datum, do , datum, brání překážka věci zahájené u Obvodního soudu pro , adresa, , kdy soud k tomu konstatoval, že při rozhodnutí o změně žaloby přehlédl, že žalobce uplatnil v rozšíření žaloby i tento nárok, kdy po rozšíření se u Obvodního soudu pro , adresa, domáhá nároku za období od , datum, do , datum, , kam spadá i období od , datum, do , datum, .

17. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, na č.l. 140 (č. j. , spisová značka, ) zjištěno, že jde o rozsudek ve věci týchž účastníků v témže procesním postavení, rozhodováno o odvolání obou účastníků proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Rozhodnuto tak, že ohledně přiznání jistiny ve výši , částka, byl rozsudek městského soudu potvrzen (výrok I.), výrokem II. byl rozsudek městského soudu změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do , datum, a od , datum, do zaplacení.

18. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními zejména ve vztahu k otázce, zda byl žalobkyní žalobou uplatněný nárok vznesený před tím, než došlo k jeho promlčení, kterého se strana žalovaná dovolala. V tomto směru má soud za prokázané, že předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky ve výši , částka, na účet specifikovaný v dopise, ten byl doručen žalované dne , datum, . Dále má soud za prokázáno, že nárok na příslušenství (mj. i z částky , částka, ) byl v řízení sp.zn. , spisová značka, uplatněn za období od , datum, do , datum, a dále za období od , datum, do zaplacení a že městský soud v rozsudku ze dne , datum, (č.l. 149) konstatoval, že přiznání nároku za období od , datum, do , datum, brání překážka věci zahájené u Obvodního soudu pro , adresa, (toto řízení, pozn. soudu), kdy městský soud k tomu konstatoval, že při rozhodnutí o změně žaloby přehlédl, že žalobce uplatnil v rozšíření žaloby i tento nárok, kdy po rozšíření se u Obvodního soudu pro , adresa, domáhá nároku za období od , datum, do , datum, , kam spadá i období od , datum, do , datum, . Z tohoto důvodu bylo řízení sp.zn. , spisová značka, ohledně částky příslušenství za období od , datum, do , datum, zastaveno.

19. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

20. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

21. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle § 387 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do , datum, (dále jen „obch.zák.“), právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

23. Podle § 391 odst. 1 obch.zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

24. Podle § 392 obch.zák. u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).

25. Podle § 397 obch.zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

26. Podle § 402 obch.zák. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

27. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

28. Žalobkyně se v tomto řízení po žalované domáhala příslušenství z pravomocně přisouzené částky , částka, v řízení , spisová značka, . Skutečnost, že tato částka byla pravomocně žalobkyni přisouzena bylo v řízení prokázáno, a bylo to i mezi účastníky nesporné. Nesporné bylo i to, že za období od , datum, do , datum, příslušenství žalobkyni v souvisejícím řízení přiznáno nebylo. Žalovaná se uplatněnému nároku bránila jednak námitkou věci pravomocně rozhodnuté, jednak námitkou promlčení.

29. Pokud jde o námitku věci pravomocně rozhodnuté, kterou žalovaná odkazovala na pravomocně zastavené řízení ohledně předmětného příslušenství v řízení sp.zn. , spisová značka, , tato není důvodná. Řízení bylo městským soudem zastaveno pro překážku litispendence a jde tak toliko o procesní rozhodnutí, nikoli o rozhodnutí ve věci samé, které by zakládalo překážku věci již pravomocně rozsouzené.

30. Námitka promlčení vznesená stranou žalovanou však byla soudem shledána důvodnou. Právní vztah mezi účastnicemi se s ohledem na dobu jeho vzniku řídí ještě obchodním zákoníkem v tehdy platném znění. Jak plyne z výše citovaných ustanovení obchodního zákoníku, promlčecí doba byla čtyřletá a počala běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Promlčecí doba přestala běžet z hlediska tohoto řízení až okamžikem, kdy byla podána žaloba, což se však stalo až dne , datum, . Podání žaloby v jiném řízení může mít účinky právě jen pro jiné řízení a nelze jeho účinky přenášet do jiného řízení. Ohledně úroku z prodlení Nejvyšší soud ČR již dříve dospěl k závěru, že povinnost platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 obchodního zákoníku běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“ (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006 sp. zn. 21 Cdo 3173/2005, které bylo uveřejněno pod č. 64 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007 sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, který byl uveřejněn pod. č. , hodnota, v časopise Soudní judikatura, roč. 2007). Nejvyšší soud se k těmto závěrům i nadále hlásí (z recentní judikatury například rozsudek ze dne , datum, , sp.zn. 28 Cdo 297/2023). Nadále tak platí princip, že právo na úrok z prodlení je jedno jediné právo, které vzniká s počátkem prodlení a poté už se toliko vyčísluje, kolik dlužník dluží na úroku z prodlení. Jinými slovy to není tak, že kolik dnů prodlení, tolik práv. Z uvedeného proto vyplývá, že jediná promlčecí doba vztažená k úroku z prodlení jako celku se odvozuje ode dne, kdy se stala splatnou jistina, tedy dne , datum, . Dnem následujícím počala běžet promlčecí doba, která uplynula dnem , datum, , což byl také poslední den k uplatnění práva na úrok z prodlení u soudu. Pokud žaloba byla podána dne , datum, , byl v této době nárok žalobkyně na jakékoli úroky z prodlení již promlčen.

31. Soud současně nedospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou, by byla v rozporu s dobrými mravy. Obecně platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy zejména tehdy, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22.8.2002, sp.zn. 25 Cdo 1839/2000 či usnesení Nejvyššího soudu z 19.3.2019, sp.zn. 30 Cdo 1367/2017). V tomto kontextu by přitom bylo namístě námitku promlčení považovat za rozpornou s dobrými mravy tehdy, jestliže by závěr o promlčení nároku znamenal, že žalobce v důsledku vůbec neměl možnost svůj nárok vůči druhému účastníku uplatnit.

32. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Soud neshledal, že by žalobkyni cokoli bránilo začít po žalované vymáhat předmětné příslušenství včas. Naopak bylo prokázáno, že již v roce 2012 zahájila žalobkyně u tehdy věcně příslušného Městského soudu v Praze soudní řízení, v němž se domáhala zaplacení jistiny, přičemž bylo pouze věcí žalobkyně, v jakém rozsahu nárok uplatnila, či zda se domáhala i úroků z prodlení. Bylo rovněž prokázáno, že usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , Městský soud v Praze připustil změnu žaloby navrženou dne , datum, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, tedy včetně úroku z prodlení, kterého se žalobkyně souběžně domáhala v tomto řízení. Nelze tak v žádném případě hovořit o tom, že by žalobkyně nemohla svůj nárok před uplynutím promlčecí doby uplatnit. Žalobkyně byla v obou řízeních zastoupena právním profesionálem, který měl a mohl vědět, jak se promlčuje nárok na úroky z prodlení, nadto v situaci, kdy se jedná o historickou a neměnnou judikaturu. Nic na tom nemůže změnit chybný úsudek ohledně běhu promlčecí doby z hlediska podání žaloby v tomto řízení. Žalobkyně přitom mohla snadno a bez jakéhokoli procesního rizika odstranit překážku litispendence poté, co byla v souvisejícím řízení před městským soudem připuštěna změna žaloby i na příslušenství, jehož se žalobkyně domáhá v tomto řízení, a to tak, že by tuto žalobu vzala zpět. Za takové situace by městský soud v souvisejícím řízení rozhodl i ohledně nyní sporné části příslušenství. Fakt, že tak žalobkyně neučinila, nelze klást k tíži žalované, které se důvodně v tomto řízení brání námitkou promlčení. Soud proto dospěl k závěru, že za této situace nelze považovat vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy.

33. Jelikož je nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou promlčen, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I).

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 věta první a § 151 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl a současně jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Úspěch ve věci měla žalovaná, neboť žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Soud neshledal důvody pro postup podle § 150 o.s.ř., když žádné důvody hodné zvláštního zřetele neshledal. Žalovaná nezavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno, ani svých chování k takové procesní aktivitě nezavdala příčinu, jakož nezavdala příčinu ani k tomu, že žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby. V procesním smyslu to naopak byla žalobkyně, kdo zavinil, že řízení muselo být v jeho průběhu částečně zastaveno. Náklady žalované spočívají v náhradě nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), a to za 2 úkony právní služby [za převzetí věci a přípravu zastoupení a vyjádření ze dne , datum, k žalobě, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT] z tarifní hodnoty 299 115 Kč ve výši á 9 500 Kč (§ 7 bod 6 AT), 1 úkon právní služby [za vyjádření ze dne 1.7.2022, § 11 odst. 1 písm. d) AT] z tarifní hodnoty 1 199 745 Kč ve výši á 13 100 Kč (§ 7 bod 6 AT) a 2 úkony právní služby [za vyjádření ze dne 7.3.2023 a účast při jednání dne 7.11.2023, § 11 odst. 1 písm. d), g) AT] z tarifní hodnoty 87 867,54 Kč ve výši á 4 620 Kč (§ 7 bod 6 AT) a dále 5 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokát žalované je plátcem této daně ve výši , částka, (z částky 42 840 Kč). Z reakci žalované ze dne , datum, soud náhradu nepřiznal, neboť nejde o podání ve věci samé a nejde ani o jiný účtovatelný úkon právní služby ve smyslu AT, neboť jde o pouhé vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání. Celková výše nákladů, které žalované v tomto soudním řízení vznikly, činí , částka, (42 840 + 8 996,40). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované celkem částku 51 836,40 Kč k rukám jejího zástupce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II).

35. Lhůtu k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části první věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.