23 C 88/2018-171

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 279 941 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 84.241 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% od [číslo] [rok] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81.080 Kč od [anonymizováno] [rok] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se žaloba ve výši 114.620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 6.1 2018 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce poměrnou část nákladů řízení (18,11%) ve výši 26.798 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

V. Žalobce je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu ve výši 49,95% (41%) tj. 6.102,23 Kč vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu ve výši 59 % tj. 8.781,27 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované tří nároků, jednak nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 241 Kč s příslušenstvím, nároku na vrácení inkasovaného nájemného ve výši 72 000 Kč s příslušenstvím a nároku na náhradu škody ve výši 195 700 Kč s příslušenstvím představující škodu na věcech, které se ztratily ze skladu žalovaného v [obec] v době, kdy je měl ve svém držení žalovaný. V průběhu řízení podáním ze dne [datum] učinil žalovaný nároky první a druhý nárok nespornými co do vzniku a výše, třetí nárok zůstal sporný. Zároveň uplatnil žalovaný kompenzační námitku, kdy oproti nárokům žalobce započítal svou pohledávku na náhradu škody ve výši 133 645 Kč odpovídající nákladům na odstranění zásahu do zdiva, v předmětu nájmu vyúčtovaných fakturou ze dne [datum] dodavatele [právnická osoba] Kompenzační námitku žalobce započetl v částce 84 241 Kč odpovídající nároku. Žalobce ve své žalobě uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], na základě které žalovaný přenechal žalobci k užívání prostor na adrese [adresa žalobkyně, žalované a svědka]. Žalovaný chtěl nájemní vztah ukončit a zaslal žalobci výpověď ze dne [datum]. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a napadal její platnost žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný odmítl čekat na právní vyřešení sporu a rozhodl se provést vyklizení svépomocí. V noci z [datum] na [datum] nechal vyvézt z prostor zástupce žalobce za pomoci bezpečnostní agentury a žalobce do prostor již nepustil. Tento stav trvá do současnosti. Žalovaný veškeré věci žalobce, které byly v prostoru umístěny, zničil, poškodil nebo vyvezl. Žalobce měl na sebe psány elektrické energie, měl uzavřenou smlouvu na poskytování elektrické energie do pronajatých prostor s dodavatelem. Žalobci bylo za období od [datum] do [datum] vyúčtováno 6 818 Kč za spotřebu elektřiny a regulované služby, za období od [datum] do [datum] ve výši 5 081 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 342 Kč, celkem částka 12 241 Kč. V uvedené době žalobce prostory neužíval, ale užíval je žalovaný. Žalobce faktury uhradil. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem [datum], odeslaným [datum], žalovaný pohledávku neuhradil. Po změně právního zástupce žalobce učinil ještě 1 pokus o mimosoudní vyřešení věci, právní zástupce přislíbil reakci do [datum], ale žádnou nezaslal. Žalobci nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalobce proto požaduje vedle dlužné pohledávky zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne [datum]. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], na základě které žalovaný přenechal žalobci k užívání prostory na adrese [adresa žalobkyně, žalované a svědka]. Žalovaný chtěl nájemní vztah ukončit a zaslal žalobci výpověď ze dne [datum]. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a napadl její platnost. Mezi stranami bylo sjednáno nájemné ve výši 36 000 Kč měsíčně, žalobce měl k datu [datum], kdy mu byl znemožněn přístup do prostor, předplaceny nájmy a dále dne [datum] uhradil další nájemné s ohledem na právní jistotu, neboť očekával, že prostory budou zpřístupněny. Vzhledem k tomu, že prostory zpřístupněny nebyly, pronajímatel neposkytoval plnění dle smlouvy, vznikl žalobci nárok na vrácení částek nájemného ve výši 72 000 Kč, dle plateb ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný uvedené přiznal ve svém dopise ze dne [datum]. Žalobce ve své žalobě dále požadoval náhradu škody ve výši 200.000 Kč na odcizených věcech, od které odečetl cenu přilby [anonymizováno] 4 300 Kč tedy 195.700 Kč. Jedná se o výši škody na odcizených věcech ve skladišti v [obec], kam žalovaný veškeré věci žalobce vyvezl. v té době protiprávně disponoval s věcmi žalobce, k nim uplatňoval zadržovací práva i když toto právo nevzniklo, nesl nebezpečí vzniku škody na věcech. Dle tvrzení samotného žalovaného byla odcizena 1ks mřížkovaného skládacího nájezdu, 5 kusů reproduktorů [značka automobilu] [anonymizováno], 1 kus malé chladničky s prosklenými dveřmi, 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], 1 kus notebooku značka [anonymizováno], černé barvy, 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus velkého plochého televizoru [anonymizováno], 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu], zelené barvy, 25 plechových sudů na nápoje, 4 kusy plastových kufrů zelené barvy s nářadím.

2. Žalovaný se ve svém vyjádření ze dne [datum] na čl. 18 vyjádřil k návrhu žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal v souvislosti s nájemní smlouvou zaplacení částky 12 241 Kč, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení v podobě plateb za dodávku elektrické energie provedených žalobcem za období, kdy předmět nájmu neužíval, částky ve výši 72 000 Kč, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení v podobě předem zaplaceného nájemného za období, kdy předmět nájmu neužíval, částky ve výši 195 700 Kč, jakožto nároku na náhradu škody v podobě hodnoty věcí, které byly z předmětu nájmu žalovaným vyklizeny a následně byly odcizeny. Stran nároku žalobce popsaných v bodech 1 a 2 činí žalovaný nespornými částku ve výši 12 241 Kč, jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě plateb za dodávku elektrické energie a částku ve výši 72 000 Kč, jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě předem zaplaceného nájemného za období, kdy předmět nájmu neužíval, učinil nesporným.

3. Žalovaný dále ve svém vyjádření vznesl kompenzační návrh, který započítává oproti pohledávce žalobce na náhradu škody. Žalovaný, ale na náhradu škody uplatněnou žalobcem ve výši 195 700 Kč uplatnil kompenzační návrh – pohledávku na náhradu škody ve výši 133 645 Kč odpovídající vynaloženým nákladům na odstranění zásahu do zdiva v předmětu nájmu, vyúčtovaných žalovanému fakturou číslo [rok] ze dne [datum], vystavenou dodavatelem [právnická osoba], [IČO]. Předmětné zásahy byly v předmětu nájmu provedeny žalobcem, a to v rozporu s nájemní smlouvou bez předchozího písemného souhlasu žalovaného a tedy neoprávněně. Výše popsaná pohledávka žalovaného za žalobcem na náhradu škody byla uplatněna vůči žalobci přípisem právního zástupce žalovaného ze dne [datum]. S ohledem na shora uvedené žalovaný tímto uplatnil vůči žalobci kompenzační námitku ve smyslu ustanovení § 98 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. a započítal pohledávky žalobce popsané v bodech 1 a 2 ve výši 84 241 Kč, čímž dle názoru žalované pohledávky žalobce zcela zanikají. Co se týče nároku žalobce popsaného v bodu 3 výčet movitých věcí uváděný v žalobě, považuje za obecný, že není možné specifikovat, jaké konkrétní movité věci měly být odcizeny, žalobce nedoložil, zda byl v rozhodné době skutečně vlastníkem předmětných movitých věcí a není zřejmé, jakým způsobem žalobce dospěl ke stanovení výše škody, kterou uplatňuje. Žalovaný má za to, že žalobce prozatím neprokázal, že by mu vznikla škoda, za kterou by měl žalovaný odpovídat.

4. Žalobce nesouhlasil se zápočtem a uplatněnou kompenzační námitkou. Žalobce tvrdil, že neexistovala a neexistuje žádná pohledávka žalovaného vůči žalobci, žalobce neprovedl žádné zásahy do zdiva, ani žádné jiné škody v prostoru. Pohledávku na náhradu škody odmítl a uplatněný nárok považoval za účelový uplatňovaný pouze v reakci žalobcem po právu požadovaným plněním. Pokud se jedná o námitky vůči pohledávce ve výši 195 700 Kč, pak zde je vycházeno z tvrzení samotného předchozího právního zástupce žalovaného, který uvedené věci označil jako zcizené ze skladu v [obec] a ocenil je sám na hodnotu 200 000 Kč. Žalovaný při podávání trestního oznámení specifikoval věci stejně jako žalobce v žalobě. Je tedy zřejmé, že o určení movitých věcí není pochyb.

5. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným částku 84 241 Kč, která zahrnuje nájemné ve výši 72 000 Kč a částku 12 241 Kč jako nárok za dodávku elektrické energie. Proti této částce uplatnil žalovaný kompenzační námitku ve výši náhrady škody 133 645 Kč ve smyslu § 98 o.s.ř. a započítává pohledávky žalobce popsané v bodech 1 a 2 tohoto podání ve výši nesporné částky 84 241 Kč.

6. Žalobkyni bylo dáno poučení dle ustanovení § 118a, aby specifikovala, o které věci se jedná, za které požaduje náhradu škody ve výši 195 000 Kč, aby doplnila a navrhla důkazy, že byla jejich vlastníkem a jakou tyto věci měly hodnotu.

7. Z listinných důkazů ze Smlouvy o dílo, které založil žalovaný, vyplývá, že nebyla zavřena mezi objednatelem [anonymizována tři slova] a zhotovitelem [anonymizována dvě slova]. Tímto žalovaný doložil, že proběhly práce na odstranění neoprávněných zásahů ze strany žalobce a tím, že žalovanému vznikla uplatňovaná škoda ve výši 133 645 Kč a byla na ni vystavena faktura ze dne [datum]. Předmětná faktura byla přiložena jako příloha Smlouvy o dílo. Ze znaleckého posudku (odborného vyjádření) předloženého žalovanou z ledna [rok] vyplývá, že není opatřen doložkou podle § 127a o.s.ř., jedná se o odborné vyjádření, ze kterého vyplývá, že bylo vypracováno [datum] a vyplývá z něj, že došlo k velkému množství zásahů do nosných stěn, z nichž nejzásadnější je vybourání spodní části nosného pilíře. Tímto dokládal žalovaný, že došlo k zásahu do konstrukce. K tomu založil i fotodokumentaci.

8. Proti tomuto odbornému vyjádření žalobce namítal, že žalovaná dosud řádně nespecifikovala, jaké neoprávněné úpravy, kde a kdy a jaké úpravy má na mysli, za které požaduje fakturovanou částku 133 645 Kč, kterou vznáší jako kompenzační námitku. Dále poukázal na to, že co se týče sporu vedeného o neplatnost výpovědi z nájmu sp. zn. [spisová značka] u zdejšího soudu, tak zde byly řešeny jen některé stavební úpravy, ale ne ty, které jsou nyní předmětem kompenzační námitky, dále poukázal žalobce na to, že tyto prostory žalobce užíval do [datum] a pokud, tedy v lednu došlo k nějakým zásahům, rozhodně je nemohl provést žalobce. Žalobce popírá, že by nějaké stavební úpravy provedl. Žalovaný na to v replice uvedl, že netvrdil, že byly zásahy provedeny v lednu [rok], ale že byly v lednu zdokumentovány.

5. Právnímu zástupci žalované bylo dáno soudem poučení, aby ve lhůtě 30 dnů doplnil, kdy, kdo a kde způsobil stavební právní úpravy a jakého byly charakteru, za které byla vystavena faktura [datum] na částku 133 645 Kč.

6. Žalobce na základě poučení dle ustanovení § 118a při jednání dne [datum] upřesnil svá skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně věcí, které byly odcizeny. Věci byly žalovaným sepsány dne [datum] v exekutorským zápisem číslo [spisová značka] soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], jednalo se o 1 kus mřížkovaného skládacího nájezdu, 5 kusů reproduktorů [anonymizována tři slova], 1 ks malé chladničky s prosklenými dveřmi, 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], 1 kus notebooku [značka automobilu] černé barvy, 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus z velkého plochého televizoru [anonymizováno], 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu] zelené barvy, 26 plechových sudů na nápoje, 4 ks plastových kufrů zelené barvy s nářadím. K těmto doplněným tvrzením navrhl znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] [číslo] [rok], eventuálně zpracování znaleckého posudku znalce ustanoveného soudem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na movité věci, účastnický výslech jednatelky, exekutorský zápis číslo [spisová značka], výslech [jméno] [příjmení], narozeného [datum], uplatnění zadržovacího práva ze dne [datum], spis [anonymizována dvě slova] [obec], faktura [číslo].

7. Žalovaný ve svém doplňujícím vyjádření na základě výzvy soudu ze dne [datum], aby doplnil tvrzení, kdy, kde a kdo způsobil stavební úpravy, na které žalovaný poukázal ve vyjádření k žalobě a jakého byly charakteru uvedl, že se jednalo o stavební úpravy, které spočívaly ve vybourání části nosného zdiva v prvním podzemním podlaží budovy žalovaného na adrese [adresa svědka], přičemž tyto úpravy byly způsobilé narušit statiku budovy. Přiložil fotodokumentaci stavebních úprav, žalovaný tvrdil, že do [datum] prostory užíval výlučně žalobce a nebylo možné, aby v této době kdokoliv jiný prováděl stavební úpravy prostor. Navrhl k důkazu spis Obvodního soudu pro Prahu 1, [spisová značka], Exekutorský zápis ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka]. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce, že úpravy provedl sám žalovaný, a to poté, co byl žalobce z prostor vyklizen. Žalovaný uvedl, že dne [datum] byl v prostorách proveden soupis movitého majetku, který se zde nacházel, a to [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení]. Tento soupis byl proveden v době, kdy prostory nebyly vyklizeny a nemohly nich tedy probíhat stavební úpravy. Žalovaný tvrdil, že v předmětné době prováděla pro žalovaného rekonstrukci budovy společnost stavební [právnická osoba] a jejíž jednatel se může vyjádřit, zda v době po [datum] byly v prvním podzemním podlaží budovy žalovaného prováděny stavební úpravy spočívající ve vybourání zdiva. Žalovaný dále uvedl, že stavební úpravy souvisely s instalací vybavení provozovny žalobce v pronajatých prostorách, například vířivé vany za účelem jejíhož umístění v prostorách a kvůli jejím rozměrům bylo žalobcem zdivo v prostorách vybouráno. K tomu navrhl výslech pracovníka společnosti [právnická osoba] [celé jméno svědka].

8. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z faktury [číslo] vyplývá, že byla vystavena na částku 144 062 Kč, předmětu žaloby se týká pouze částka 11 380 Kč za reproduktory a držáky reproduktorů 3 580 Kč. Z exekutorského zápisu je zřejmé, že v prostorách se nacházelo 5 reproduktorů [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], 1× televizor [anonymizováno], hliníkové sudy, 4 kusy prázdných sudů. Fotografie byly uvedeny na CD. Z oznámení o uplatnění zadržovacího práva ze dne [datum] soud zjišťuje, že žalovaný dokládal touto listinou, že žalovaný uznal, že se jedná o věci ve vlastnictví žalobce a na základě toho k nim uplatnil zadržovací právo. K tomu je doloženo potvrzení o doručení do datové schránky ze dne [datum]. Z opakované výzvy k převzetí movitých věcí vyplývá, že byla zaslána žalobci a tato výzva předcházela uplatnění zadržovacího práva. Rozsudkem [spisová značka] žalobce dokládá nájemní vztah a rozhodnutí o ukončení nájemního vztahu. Z odůvodnění rozsudku vyplývají okolnosti ukončení nájemního vztahu. Smlouvu o nájmu nebytových prostor smluvní strany [anonymizována tři slova] a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] a je podepsána oběma stranami. Z faktury ze dne [datum], z [datum], z [datum] – jedná se o fakturovanou elektřinu, celkem faktury zní na částku 12 241 Kč, tato částka byla učiněna nespornou. Z usnesení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný na policii v [obec] uplatnil zcizení věcí, které jsou předmětem této žaloby. Z listiny ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně na uplatnění zadržovacího práva reagovala tak, že vyzvala žalovanou k vrácení, vydání předmětných movitých věcí uvedených v exekutorském zápisu a i vrácení inkasované částky ve výši 108 000 Kč a toto dokládá i podacím archem, ze kterého vyplývá, že tuto reakci zaslal žalované. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, je zde i přiložen doklad potvrzení z datové schránky o doručení a dále i e-mail ze dne [datum], návrh žalobce potvrzuje doručení výzvy. Z protokolu o trestním oznámení ze dne [datum] vyplývá, že žalobce byl dne [datum] z předmětných prostor vyklizen násilím. Z trestního spisu [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo] vyplývá, že žalovaný měl předmětné věci, které jsou předmětem žaloby, v držení a že mu tyto věci byly odcizeny, že je ztratil žalovaný. Z čl. 28 trestního spisu vyplývá, že na této listině žalovaný specifikoval odcizené věci a přímo zde uváděl, že [anonymizováno] není vlastníkem odcizených věcí, nedisponuje pořizovacími doklady a ani další specifikací těchto věcí a nejsou žalované známé ani pořizovací ceny věcí, na straně 30 a následující jsou fotografie těchto odcizených věcí – televize, sudy, zvukové systémy, notebook [anonymizováno] a dále následovalo usnesení ze dne [datum] o odložení věci čl. 44 trestního spisu. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] k posouzení stavební úpravy suterénu domu [číslo] [obec a číslo] [část obce] vyplývá, že byl vypracován k zadání současného nájemce, má znaleckou doložku, obsahuje odborné vyjádření statika [anonymizováno] z ledna [rok], jedná se podle obsahu o odborné vyjádření bez znalecké doložky. Ze smlouvy o dílo mezi žalovaným a [právnická osoba] z [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] se zavázala zásahy do konstrukce zdí pro žalovaného odstranit. Předmětem této smlouvy o dílo bylo zabezpečení objektu [číslo] [obec a číslo]. Z faktury na částku 33 645 Kč, č. dokladu [rok] vyplývá, že se jedná o fakturu, na základě které zaplatil žalovaný cenu díla. Z výzvy ze dne [datum] vyplývá, že je adresována žalobci a předmětem výzvy je zaplacení částky 133 245 Kč za práce a je zde zdůvodnění, že žalovaný má za to, žalobce je povinen uhradit stavební práce, které žalovaný byl povinen uhradit [právnická osoba]. Z rozhodnutí ve věci o neplatnosti z nájmu [spisová značka] vyplývá, že z výslechu Ing. [celé jméno svědkyně] a z výslechu pracovnice památkového úřadu nevyplývá, že by se zmiňovaly o stavebních úpravách, o žádných stavebních úpravách se nezmiňovaly. Exekutorským zápisem a fotografiemi doplňující podání exekutorskému zápisu žalobce dokládá specifikaci věcí a jejich vlastnictví. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] odcizila úplně všechny věci, které byly umístěny v prostorách [příjmení] [jméno]. Svědkovi byly předloženy k nahlédnutí fotografie věcí a svědek potvrdil, že 1 kus mřížkového skládacího nájezdu byl ve vlastnictví [příjmení] [jméno], 5 kusů reproduktorů [značka automobilu] [anonymizováno], 1 kus malé chladničky s prosklenými dveřmi, 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], dále 1 kus notebooku [anonymizováno] černé barvy, 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus velkého plochého televizoru [anonymizováno], dále 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu] zelené barvy. Svědek potvrdil, že tyto věci zná, všechny náležely [příjmení] [jméno] a nacházely se v pronajatých prostorách [příjmení] [jméno]. Dále se v těchto prostorách nacházelo 25 plechových sudů na nápoje, 4 kusy plastových kufrů zelené barvy s nářadím, [právnická osoba] se násilně zmocnila těchto věcí, kromě těchto věcí tam byla i řada dalších věcí, které žalovaná odcizila. Byl sepsán exekutorský zápis, byly tam zapsány všechny věci [příjmení] [jméno], přišli exekutoři a začali to sepisovat. Žalobci neměli do těchto prostor dále přístup. K dotazu, zda došlo v [příjmení] [jméno] k bouracím pracím do zdiva, k tomu svědek uvedl, že v žádném případě. Je manželem jednatelky, pomáhal jí celou dobu. Svědek potvrzuje, že si vybavuje všechny věci na fotkách, kde přesně byly umístěny v prostorách [příjmení] [jméno]. Celá situace se seběhla tak, že s manželkou odjeli do [anonymizováno], a když se vrátili, tak se do prostor už nedostali. Přesně si vybavuje, kde visely televizory a kde byly umístěny i další věci uvedené v seznamu. Dále svědek potvrdil, že existuje účetnictví k těmto konkrétním věcem, existují zaúčtované účetní doklady. K dotazu, zda vyzývala žalovaná k převzetí věcí, k tomu svědek uvedl, že ano, dostavili se, ale věci byly zničené na hromadě, byla tam řada bodyguardů, která věci rozbíjela. Rozbíjeli i zdivo. Od pračky utrhli dvířka a poničenou ji předávali svědkovi a jeho manželce. Synovi zapálili učebnice a vše předávali ve zničeném stavu. Svědek uvedl, že zažili velké ponížení, museli přebírat shnilé jídlo, museli uklízet výkaly, a to vše bylo odveta za to, že upozornili na tunelování společnosti a nakonec se ukázalo, že měli pravdu.

8. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že působila u žalovaného 7 let jako členka dozorčí rady, na to 5 let jako ředitelka pojišťovny a jako členka představenstva. [ulice] [anonymizováno] působila do [datum] a v současné době již s nimi nemá žádné vztahy. K dotazu, zda ví o tom, že došlo k převozu věcí z předmětných prostor, které využívala žalobkyně, do skladiště do [obec] a zda tyto věci byly pojištěny, k tomu svědkyně uvedla, že část věcí byla převezena do skladiště z [anonymizováno] ulice. Většina těchto věcí byla pojištěna a tuto pojišťovací smlouvu musí mít [právnická osoba]. Toto skladiště bylo opatřeno kamerovým systémem a dalšími prvky a nebylo jasné, kdo byl vlastníkem těchto věcí, zda to byl skutečně [příjmení] [jméno] v [anonymizováno] ulici. K dotazu, zda někdo další uplatňoval vlastnické nároky vůči těmto věcem kromě [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], k tomu svědkyně uvedla, že si vzpomíná, že k zásobám alkoholu a vína uplatňoval vlastnické právo pan [příjmení] a uváděl, že se týkaly jeho podnikání. Ohledně movitých věcí svědkyně uvedla, že si neuvědomuje, že by tato práva uplatňoval. K dotazu, zda pan [příjmení] uplatňoval náhradu po [anonymizováno] nebo ji uplatňoval někde jinde, svědkyně uvedla, že v době, kdy řídila [anonymizována dvě slova], pan [příjmení] žádný nárok neuplatňoval. S paní [příjmení] bylo řešeno trestní oznámení na představenstvo, všechna řízení byla zastavena, bylo to řešeno na policejním oddělení pro [část Prahy]. K dotazu, zda ví něco o tom, že byly prováděny nepovolené stavební úpravy ze strany [příjmení] [jméno], k tomu svědkyně uvedla, že ze strany této společnosti byla prováděna řada stavebních úprav, které byly předmětem výpovědi z nájmu. [příjmení] [příjmení] [jméno] prováděla řadu stavebních úprav a na základě toho šetřil tuto věc stavební odbor. Společnost [příjmení] [jméno] se odmítla na odstraňování těchto úprav podílet a přestala komunikovat. To byl jeden z důvodu, proč byla podána výpověď [příjmení] [jméno]. K dotazu, zda byly tyto důvody předmětem výpovědi z nájmu, svědkyně potvrdila, že byly. Svědkyně potvrdila, že tyto nedovolené úpravy byly předmětem jednání o neplatnosti výpovědi z nájmu vedené zdejším soudem v senátě [anonymizována dvě slova]. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven Ing. [celé jméno znalce], znalec z oboru ekonomika a odvětví ceny odhady a specializace, ceny odhady nemovitostí. Úkolem znalce bylo, aby na základě podkladů obsažených ve spise, jakož i vlastního šetření v předmětném prostoru na adrese [ulice a číslo] zodpověděl, odhadl cenu vyjmenovaných movitých věcí. Znalci bylo uloženo vypracování ocenění předmětných věcí k datu [datum] a eventuálně k datu [datum]. Z vypracovaného znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] opatřeném doložkou podle § 127a o.s.ř. vyplývá, že znalec zodpověděl položené otázky a uvedl, že celková cena u položek, k nimž měl úkol provést, ocenění činí 61 580 Kč. Znalec v závěru svého znaleckého posudku uvedl, že stanovení cen movitých věcí proběhlo dle zadání, ceny jsou včetně DPH. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec potvrdil svůj znalecký posudek, znalec ocenil předmětné věci k [datum], stanovil mezidobí, když soud zadal znalecký posudek za období od [datum] do [datum]. Použil zvolenou metodu, stanovil obvyklou cenu, obvyklou cenu vzal za zjištěnou z účetních dokladů. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že škoda byla prokázána na věcech minimálně ve výši 61 580 Kč, dále znalec připočetl i hodnotu zálohovaných sudů á 1 200 Kč, sudů bylo 25 kusů, ale zároveň uvedl, že stav evidence neumožňoval, aby v době vypracování znaleckého posudku tyto sudy ocenil. Spolu se sudy činil odhad movitých věcí 91 580 Kč, z této částky soud odečetl lednici ve výši 4 500 Kč, neboť nebylo prokázáno její vlastnictví a 6 000 Kč, jednalo se o cenu notebooku, který byl předán žalobkyni. Po odečtení těchto dvou částek soud dospěl k částce 81 080 Kč, přílohou znaleckého posudku bylo odborné vyjádření statika z ledna [rok], tj. z doby, kdy žalobce již neměl k prostorám přístup a znalec [příjmení] [celé jméno znalce] potvrdil, že v prostorách došlo k bouracím pracem, některé prostory byly značně poškozeny a kdyby tyto prostory byly způsobeny dříve, nebylo by možné je obývat. Takové prostory by nebylo možné provozovat. Vyjádřil se, že je nanejvýš pravděpodobné, že škody byly způsobeny jiným subjektem v souvislosti s bouráním. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného znalcem [příjmení] [příjmení] rovněž nevyplývá, že by potvrzoval zásahy do statiky a elektroinstalace, jak obecně uváděl žalovaný. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] vyplynulo, že došlo k poškození věcí a dále, že by nebylo možné v předmětných prostorách pobývat, pokud by byly provedeny bourací práce. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] na straně 12 a 13, jsou podrobně popsány zásahy do nosné konstrukce a je zde konkrétně uvedeno, kde se tento konkrétní zásah nachází, přílohou tohoto posudku je půdorys čl. 23, kde jsou uvedeny jednotlivé zásahy. Ze znaleckého posudku vyplývá z přílohy 23 z půdorysu těchto prostor, kde se jednotlivé záseky nacházejí. Z předložených fotografií pořízených do [datum] vyplývá, jak vypadaly prostory [příjmení] [jméno], není z nich patrno, že by došlo k bouracím pracem. (poznámka - žalovaný uvádí, že došlo ze strany žalobce k vybourání a k narušení elektro instalace při zabudování vířivek). (Žalobkyně se vyjádřila ke znaleckým posudkům, uvedla, že znalecký posudek z roku [rok] to bylo až poté, co žalovaná vystěhovala vířivé vany, tudíž má za to, že žalovaná musela tyto vany vysekat a nějak dostat ven. Po [datum] nikdo tyto prostory nevyužíval, nebyl důvod tam dělat žádné záseky, otvory a zásahy do elektroinstalace. Znalecký posudek [číslo] [rok] zpracovaný Ing. [příjmení] poukazuje na to, že došlo k vybourání zdi, k průrazu do zdi, k vysekání děr na trámech, ve třech zdech vysekané díry na trámech, průraz podlahy, nabouraný otvor pro plastové dveře, vybouraný otvor do železobetonové podlahy, průrazy do zdi pro elektřinu a další zásahy, které jsou zakresleny v půdorysu. Posudek byl prováděn k důkazu [datum] a odkazoval na statické vady, konkrétně vypsané na čísle listu 12, kde se uvádí, že podle fotodokumentace byly konkrétní zásahy způsobeny.) Tento znalecký posudek nedokládá, že by záseky způsobila žalobkyně, posudek neobsahuje jenom prostory klubu, ale i jiné prostory. Žalobkyně doplnila, že v době, kdy provozovala klub, to tam takto nevypadalo, v posudku jsou vyfotografovány ruiny staveniště, a takto by žádný klub nemohl fungovat. Klub fungoval do posledního dne v normální podobě. Klub ještě řádně fungoval [datum], byla to sobota, provozní doba byla od osmi do 1 v noci. Žalobci v pondělí odjeli na nákup a poté se vrátili a do klubu se již nedostali. Znalecké posudky jsou zpracovány 2 roky po opuštění klubu.) Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že pracoval jako správce budovy na adrese [adresa žalobkyně, žalované a svědka]. Bylo to 3 až 4 roky zpět, kdy byl objekt obsazen násilně policií a znepřístupněn a následně se svědek dohodl, že odejde z této budovy. K dotazu, zda je svědkovi známo, že v době, kdy provozoval [příjmení] [jméno] svoje prostory, že by došlo k zásahu do nosných konstrukcí, na to svědek uvedl, že nic takového mu známo není, nedošlo tam k žádným nedovoleným úpravám ze strany žalobce, pokud došlo k úpravě komína, takto musel provádět majitel objektu, tudíž o tom musel vědět a muselo to být odsouhlaseno. Pokud žalobce chtěl vytvořit nějakou příčku, tak prostory obcházeli a paní ředitelka to musela odsouhlasit. Když žalobce dostal předmětné prostory do pronájmu, následovalo to, že asi rok tyto prostory předělávali. Svědek pravidelně chodil a kontroloval to. Žalovaná pronajala v té době půdní prostory, celý dům pronajala. Předmětem pronájmu byla rekonstrukce střešních prostor a tato firma potřebovala parkování, tudíž začaly být problémy. Svědek byl na schůzkách mezi investorem a nájemci a paní ředitelkou, bylo nutno, aby byla vytvořena parkovací místa. Z tohoto důvodu chtěla paní ředitelka žalobce vyloučit z pronájmu a došlo k vyklizení. K dotazu: Docházelo v době, kdy provozovala žalobkyně tyto prostory k nějakému vysekávání do zdí? K tomu svědek uvedl, že nikoho, to mu nebylo známo, pouze došlo k vytvoření sádrokartonových příček. V době provozu došlo v předmětných prostorách pouze k zatékání při dešti a jednalo se o špatně vybudované kanály. Muselo to být opraveno. K dotazu, jakým způsobem dostala společnost žalobkyně vířivé vany do těchto prostor? K tomu svědek uvedl, že byl udělán otvor pro výtah, který byl k tomu vhodný a odtud byly spouštěny vířivé vany. K dotazu: Co následovalo po [datum], kdo tyto prostory užíval, jak docházelo k vynášení věcí, co byly instalovány v klubu? K tomu svědek uvedl, že po [datum] budovu stále udržoval nebo navštěvoval spolek [ulice] jednota. Byl požádán paní [celé jméno svědkyně], aby uklidil část prostor [příjmení] [jméno] Tyto prostory vypadaly jako demolice. Měl vyčistit vířivky od sutí, měl tam přijít nějaký odhadce, bylo to tam zdevastované, byla tam demolice. Vytrhaná klimatizace, hromady suti, obložení v koupelnách bylo sbíječkou postrhávané a příčky, které tam byly vybudovány, byly rozmlácené. Jakým způsobem pronajímatel dostával ven vířivky, k tomu svědek uvedl, že chtěli vybourat místo v podlaze, nikde jinde vhodný prostor nebyl. Výtah byl v té době již hotový a postavený. Bylo vybouráno v podlaze, bylo to v bývalé zasedačce, ale v té době již tam svědek nepůsobil. K dotazu, v jakém stavu byl prostor, když tam sídlil [příjmení] [anonymizováno] K tomu svědek uvedl, že to byly luxusní prostory. Poté, co tam přestal chodit a byli již vystěhováni žalobci, změnilo se to prostě v demolici. Svědek po nahlédnutí do fotografií potvrdil, že takto byl zařízen klub v době, kdy tam sídlila žalobkyně, poté co odešli, se z toho stala demolice. K dotazu, zda je mu něco známo o [právnická osoba] [anonymizováno], k tomu svědek uvedl, že to byla společnost, která žalované prováděla tu rekonstrukci. Spory tam byly mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno], resp. mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] [jméno] neměla peníze a docházelo ke sporům a vznikaly problémy, stavební práce se tam prodlužovaly. Svědek uvedl, že byl správcem ještě předtím, než si prostory pronajala [právnická osoba] [anonymizováno], byly to suché sklepní prostory kromě jedné zdi. Byly tam rozvody a elektřina, myslivci tam měli mrazák. Nebyla tam klimatizace, nebyly tam rozvody vody, ale elektřina tam byla, myslivci tam měli mrazák. Jaké úpravy prováděl žalobce, když se tam nastěhoval? K tomu svědek uvedl, že vybudoval a nainstaloval kuchyňskou linku, dřevěné podlahy kvůli vlhkosti a dále příčky. Byl to sádrokarton nebo dřevotříska a dále rozšířil sociální zařízení, vířivky instaloval, sprchy tam byly. K dotazu, zda tam žalobce vybourával nějaký otvor pro dveře, k tomu svědek uvedl, že ne, že tam pouze dělal dřevěné příčky. Žalobce pouze dával dlaždičky, odvzdušnění provedla [právnická osoba] a nějaká firma. Byla to firma, která prováděla rekonstrukci půdních prostor.

9. Žalovaný byl poučen podle § 118a odst. 3, aby doplnil svá tvrzení jaké zásahy, v jaké době žalobkyně měla v prostorách provést, jaký to mělo vliv na náhradu škody, jaké konkrétní práce jsou zahrnuty ve faktuře, zda se jedná o vyfakturovanou náhradu škody pouze v uvedených prostorách nebo v celém domě a bylo uloženo žalovanému, aby ve lhůtě 30 dnů tyto skutečnosti doplnil. Žalovaný ve stanovené lhůtě, ani poté, tvrzení nedoplnil a co se týče navržených svědků [celé jméno svědka] a svědka [celé jméno svědka], poté co byli opakovaně 2× předvoláváni a nedostavili se, uvedl, že na jejich výslechu netrvá.

10. Žalobkyně následně doplnila, že kromě toho, že znalec [celé jméno znalce] došel ve svém znaleckém posudku k částce 61 580 Kč a dále uvedl, že nebyly oceněny sudy a praxe je taková, že záloha za jeden sud se platí 1 200 Kč, tyto sudy nebyly vráceny. Žalobkyně má za to, že lze k částce 61 580 Kč lze přičíst i částku za sudy, tj. 25 × 1 200 Kč.

11. Znalec potvrdil, že oceňovaná položka [číslo] [anonymizováno] notebook byl předán žalobkyni, takže tuto částku lze vyloučit z ostatních oceňovaných věcí. Tato položka notebook [anonymizováno] činila 6 000 Kč. Co se týče položky [číslo] lednice, byla pouze v nájmu, měla hodnotu 4 500 Kč a nebyla zanesena v účetnictví.

10. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud má za prokázané, že žalobce se na základě nájemní smlouvy domáhal vydání bezdůvodného obohacení za dlužné nájemné ve výši 12 241 Kč, tedy se domáhal bezdůvodného obohacení za vyúčtované energie ve výši 12 241 Kč, dále inkasovaného nájemného ve výši 72 000 Kč s příslušenstvím a dále nároku na náhradu škody ve výši 195 700 Kč. Jednalo se o škodu na věcech, které se ztratily ze skladu žalovaného v [obec] v době, kdy je měl ve svém držení žalovaný. V průběhu řízení učinili žalobci nespornými částku 12 241 Kč a 72 000 Kč, jednalo se o částku 84 241 Kč, odpovídala nárokům uvedeným v bodu 1 a 2. Žalovaný na tuto částku započítával pohledávku 133 645 Kč jako kompenzační námitku odpovídající nákladům na odstranění zásahů do zdiva v předmětu nájmu vyúčtovaných fakturou ze dne [datum] dodavatelem [právnická osoba] Žalobce odmítl tuto kompenzační námitku jako neoprávněnou, upozornil, že výčet věcí i náhrady škody odpovídá tvrzení, které sám žalovaný uvedl na policii. Z dalšího provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by žalobce se dopustil neoprávněných zásahů do zdiva a že by způsobil škodu, která musela být odstraněna. Žalovaný tyto skutečnosti neprokázal, neunesl ani břemeno tvrzení a důkazní, byl opakovaně poučován o doplnění tvrzení, aby doplnil tvrzení, které části byly vybourány žalobcem, kdy, v jakém období. Žalovaný tato tvrzení řádně nedoplnil, navrhl výslechy dvou svědků, kteří se opakovaně k jednání nedostavili a žalovaný poté přestal trvat na jejich výslechu. Ze strany žalované nebylo prokázáno, že by se žalobce dopustil neoprávněných zásahů do zdiva, bourání a poškození zdiva a naopak bylo prokázáno, že v době, kdy žalobce provozoval [příjmení] [jméno], prostory byly v luxusním stavu, potvrdil to svědek [příjmení], vyplynulo to z vyjádření jednatelky [příjmení] [jméno]. Byl vypracován znalecký posudek, kterým znalec ohodnotil cenu věcí, které žalovaný odcizil. Bylo prokázáno, že tyto věci se v předmětných prostorách nacházely, vyplynulo to ze soupisu exekutora a z předložené dokumentace. Znalec tyto věci ocenil na částku 61 580 Kč, k této částce byla připočtena cena za zálohované sudy, sudů bylo 25 a záloha na 1 sud činila 1 200 Kč, tyto zálohy nebyly žalobci vráceny. A dále bylo prokázáno, že notebook v hodnotě 6 000 Kč, byl žalobkyni vrácen a lednice v hodnotě 4 500 Kč nebyla součástí účetnictví. Byl proveden jednoduchý výpočet 61 580 Kč +30 000 a zálohy na sudy – 6 000 hodnota notebooku a – 4 500 Kč za lednici, celkem 81 080 Kč. V této částce má soud za to, že žalobkyně prokázala vznik škody a tuto částku jí přiznal.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2991, zákona č. 89/2012 Sb. NOZ, kde se v odstavci 1 stanoví, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2/ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud má za prokázané na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků, že žalovaný odcizil žalobci věci ve výše uvedené hodnotě stanovené znaleckým posudkem a žalobce má nárok na jejich vrácení z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týče vzájemného nároku, nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanému způsobil jakoukoliv škodu a z tohoto důvodu soud vzájemný návrh zamítl.

13. Výrok o v náhradě nákladů státu vychází z ustanovení § 148 o.s.ř., podle něhož soud rozdělí náklady státu podle poměru úspěchu účastníků ve sporu. Celkové náklady státu činily 14 883,50 Kč (z toho za vypracovaný znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce] 9 196 Kč, stanovisko znalce 3 690,50 Kč za vyjádření k námitkám do znaleckého posudku, účast na jednání 1 990,50 Kč, to je celkem 14 883,50 Kč. Částka 12 887 Kč mu byla přiznána usnesením ze dne [datum] na čl. 118, částka 1 996,50 za účast znalce při jednání [datum] soud přiznal částku 1 993,50 Kč, celkem znalečné činí 14 880,50 Kč. Žalobce měl úspěch ve věci ve výši 165 321 Kč, což je 59 % a neúspěch ve věci měl žalobce ve výši 114, 620 Kč, což je 41 %. Soud proto uložil žalobci zaplatit na účet státu 41 % nákladu státu, tj. 6 102,23 Kč a žalovanému, který měl neúspěch ve výši 59 %, uložil zaplatit na účet státu 8 781,27 Kč.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst.2, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyni vznikly náklady řízení podle vyhlášky 177/96 Sb. za 1 úkon po 9 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, sepsání repliky [datum], účast na jednání [datum], doplnění tvrzení a důkazních návrhů [datum], účast na jednání [datum] od 9.00hod. do 11. 20 hod. ve výši 18 840 Kč, účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum] a 11x režijní paušál po 300 Kč, tj. 3 300 Kč, 1× cestovné v roce [rok] [obec] [obec] a zpět při sazbě 5,3 Kč za kilometr, 2× 95 km cesta, to je 1 007 Kč, 4× cestovné v roce [rok] [číslo] [obec] [obec] a zpět při sazbě 5,6 Kč za kilometr, 2× 95 km cesta, tj. 1 064 Kč, 1× cestovné 2022 [obec] – [obec] a zpět při sazbě 6,29 Kč za kilometr, 2× 95 km cesta 1 195,10 Kč, 6 × náhrada za promeškaný čas 6 × 3 hodiny (6 půlhodin) x 100 × půlhodina, tj. 3 600 Kč, celkem bez DPH 113 786,10 Kč, celkem s DPH 137 681,18 Kč a soudní poplatek 11 198 Kč, to je celkem 148 879,18 Kč. Žalobce měl úspěch ve věci v rozsahu 59,06 %, žalovaný měl úspěch v rozsahu 40,95 %, rozdíl úspěch mínus neúspěch činí 18,11 %, soud tedy přiznal žalobci z celkem vyúčtovaných nákladů řízení 18,11 %, to je z celkových vyúčtovaných nákladů z částky 148 178 Kč částka 26 798 Kč, soud tedy přiznal žalobci 18 % nákladů řízení ve výši 26 798 Kč.