Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

23 Co 10/2022- 259

Rozhodnuto 2022-05-04

Citované zákony (16)

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a Mgr. Patricie Adamičkové [anonymizováno] věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] za níž jedná [anonymizováno] - [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o náhradu škody [anonymizováno] výši [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Předmětem sporu byla náhrada škody, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení se žalobce domáhal proti žalované [právnická osoba] – [právnická osoba] (dále také jen„ Společnost [anonymizováno]“) zaplacení částky [částka], soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Následně se žalobce domáhal proti povinné [příjmení] [jméno] uhrazení této částky exekučním návrhem ze dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byla nařízena exekuce. Předmětné exekuční řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] do současné doby bezvýsledně. V řízení byly vydány exekuční příkazy: prodejem movitých věcí povinného ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], prodejem nemovitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], konkrétně pozemku parc. č. st. 577, jehož součástí je stavba občanské vybavenosti [adresa], v obci [obec] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] nacházející se v k. ú. obci [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] k. ú. a [územní celek] (dále jen„ nemovitost“) a přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Na nemovitosti vázlo od [datum] smluvní zástavní právo, které smlouvou ze dne [datum] zřídila Společnost [anonymizována dvě slova] prospěch [právnická osoba] a.s., k zajištění pohledávky společnosti [právnická osoba] Toto zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], tedy po čtyřech letech posuzovaného soudního řízení. Nemovitost byla z důvodu zástavního práva váznoucího na nemovitosti, sloužícího k zajištění pohledávky třetí osoby ([právnická osoba] a.s.), která podala konkurzní přihlášku, dne [datum] sepsána do majetkové podstaty úpadce [právnická osoba] (dále jen úpadce). To představovalo překážku provedení exekuce prodejem těchto nemovitostí podle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. Předmětné insolvenční řízení se řídí právem Slovenské republiky. Pohledávka žalobce nemohla být uspokojena, neboť jediný zpeněžitelný majetek dlužníka byl zahrnut do majetkové podstaty úpadce, žalobce však nebyl v žádném právním vztahu k úpadci a nemohl jako věřitel přihlásit svou pohledávku ani se domáhat vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty úpadce. Dne [datum] se konala dobrovolná dražba nemovitosti, byla vydražena za částku [částka]. Nemovitost byla jediným efektivním majetkem k vymožení pohledávky žalobce za [právnická osoba].

3. Žalobce tvrdil, že mu v důsledku nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Plzni, spočívajícího v nepřiměřeně dlouhé době řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], vznikla škoda [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím, neboť po skončení řízení se jeho pohledávka za Společností [anonymizováno] se stala nedobytnou. Řízení trvalo devět let a sedm měsíců. Bylo možné je ukončit dříve. Žalobce má za to, že Krajský soud v Plzni rozhodnutí [anonymizováno] věci samé nedůvodně oddaloval, opakovaně zdůrazňoval nutnost mimosoudního vyřízení věci smírnou cestou, ačkoliv z protichůdných stanovisek účastníků bylo zřejmé, že dosažení dohody není možné. Pokud by uvedené řízení skončilo dříve, pohledávka žalobce by byla uspokojena v rámci exekučního řízení z prodeje předmětné nemovitosti, jejíž hodnota v roce [rok] činila přibližně [anonymizována tři slova]. Žalovaná částka [anonymizováno] výši [částka] se skládá z částky [částka] s příslušenstvím, tj. pravomocně soudem přiznané pohledávky vůči Společnosti [anonymizováno], částky [částka] uhrazené na nákladech znaleckých posudků a nákladů soudního řízení [anonymizováno] výši [částka].

4. Po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že [právnická osoba] a.s. přihlásila do konkurzního řízení společnosti [právnická osoba] pohledávku [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím, její pohledávku zajišťovalo zástavní právo k nemovitosti, vklad zástavního práva k nemovitostem byl povolen rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne [datum]. Podle žalobce nelze vycházet z výše zástavním právem zajištěné pohledávky jako možného výnosu z exekučního prodeje nemovitosti. Od roku [rok] do roku 2017 pohledávka věřitele narůstala o smluvní úrok a úrok z prodlení. Situace v roce [rok] a v roce 2017, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, se podstatně lišila, pohledávka žalobce se stala skutečně nedobytnou až vydražením nemovitosti.

5. Žalovaná potvrdila, že žalobce dne [datum] předběžně uplatnil předmětný nárok na náhradu škody [anonymizováno] výši [částka] v souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Plzni v řízení sp. zn. [spisová značka]. V reakci na to dne [datum] žalovaná konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení, avšak nárok na náhradu škody vzniklé žalobkyni odmítla. Popsaný skutkový děj neměla za sporný. Podle názoru žalované žalobce porušil prevenční povinnost, když současně se žalobou proti Společnosti [anonymizováno] nebo v průběhu soudního řízení nepodal návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla žalované [příjmení] [jméno] zakázána dispozice s nemovitostmi. Tím by zabránil jejich zcizení a zatížení a v exekučním řízení mohl být úspěšný. Uhrazené zálohy na znalecké posudky [anonymizováno] výši [částka] žalovaná nemá za náklady účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Příčinná souvislost s nesprávným úředním postupem není dána.

6. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků ohledně neúspěšně uplatněného nároku žalobce u žalované v rámci předběžného projednání nároku a průběhu předmětného řízení, a provedených listinných blíže specifikovaných důkazů včetně obsahu spisu vedeného u Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [spisová značka].

7. Na základě dokazování provedeného spisem Krajského soudu v Plzni, kdy chronologicky konstatoval průběh řízení a jednotlivé úkony během dokazování soudu, dospěl ke skutkovému závěru, že posuzované řízení před Krajským soudem v Plzni, které vedl žalobce proti Společnosti [anonymizováno] o zaplacení částky [částka], trvalo 9 let a 7 měsíců, a to od podání žaloby dne [datum] do vydání prvostupňového rozsudku [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Tímto rozsudkem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a Společnosti [anonymizováno] uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení [částka] [anonymizováno], [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a náklady řízení [anonymizováno] výši [částka] za uhrazenou zálohu na náklady znaleckých posudků, a dále zaplatit České republice – Krajskému soudu v Plzni náklady řízení vynaložené státem [anonymizováno] výši [částka]. Exekuce prodejem nemovitosti však nemohla být provedena, neboť předmětná nemovitost [anonymizováno] vlastnictví [právnická osoba] byla sepsána dne 20. 2. 201 do majetkové podstaty třetí osoby - úpadce [právnická osoba], přičemž se jednalo o jediný postižitelný majetek povinného [příjmení] – [právnická osoba] Insolvenční řízení vedl [název soudu] I. pod sp. zn. [spisová značka] [právnická osoba] přihlásila do tohoto řízení svou pohledávku za společností [právnická osoba] z uvedené smlouvy, a to [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím (celkem [částka]). Dne [datum] se konala dobrovolná dražba uvedené nemovitosti, tržní cena nemovitosti byla stanovena částkou [částka], nemovitost byla vydražena společností [právnická osoba] za částku [částka].

8. Žalobce se s nárokem na poskytnutí náhrady škody [anonymizováno] výši [částka] předběžně obrátil na žalovanou dne [datum], která shledala, že [anonymizováno] věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Krajského soudu [obec], sp. zn. [spisová značka], avšak odškodnění žalobci nepřiznala, což mu sdělila stanoviskem ze dne [datum].

9. Zástavní smlouvou ze dne [datum] měl soud I. stupně za prokázáno, že Společnost [anonymizováno] jako zástavní dlužník zajistila pohledávku [právnická osoba], a.s. [anonymizováno] výši [částka] zástavou předmětné Nemovitosti. Zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky od [datum].

10. Z dražební vyhlášky o dražbě Hotelu [obec] v [obec] a souvisejících dokumentů uvedených v bodě 6. odůvodnění rozsudku měl soud I. stupně za prokázáno, že dne [datum] nabyl předmětnou nemovitost vydražitel za cenu [částka], z níž byl přednostně uspokojen oddělený věřitel, jehož pohledávka [anonymizováno] výši [částka] byla zajištěna zástavním právem.

11. Podle soudu I. stupně nepřiměřenou délku řízení nelze přičítat Krajskému soudu v Plzni, neboť ten v řízení postupoval přiměřeně obtížnosti sporu, nařizoval jednání v rozumných intervalech, předvolával k výslechu svědky a znalce a plnil povinnost vést účastníky ke smírnému vyřešení sporu. [příjmení] mezi žalobkyní a Společností [anonymizováno] vycházel ze smlouvy o dílo, to předznamenalo skutkovou i právní náročnost sporu. V řízení byl ustanoven k podání znaleckého posudku znalec z oboru stavebnictví, dále z oboru písmoznalectví, posléze byl pořízen také revizní posudek z tohoto oboru, soud musel zajišťovat srovnávací písemnosti [anonymizováno] tato znalecká zkoumání. Bylo vyslechnuto několik svědků, jeden z nich musel být k soudnímu jednání předveden. Současně soud I. stupně poukázal na to, že prodlevy mezi dílčími jednáními byly způsobeny též v důsledku jednání Společnosti [anonymizováno], která opakovaně žádala o odročení nařízených jednání. Soud žalované rovněž uložil pořádkovou pokutu za nesoučinnost poté, co nereagovala na výzvy soudu. Posléze dospěl k závěru, že řízení vedené před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] nebylo reálné skončit do dne [datum], kdy byla předmětná Nemovitost zatížena zástavním právem [anonymizováno] prospěch [právnická osoba], a.s., [IČO], ale že reálný horizont skončení řízení byl přibližně 5 let od jeho zahájení.

12. Nárok žalobce soud I. stupně posoudil podle zákona zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ODŠZ), podle nějž stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci, zejména dle ust. § 13 odst. 1, podle nějž stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, příp. v přiměřené lhůtě. Soud I. stupně posuzoval naplnění tří předpokladů odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem: existenci nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

13. K přiměřenosti délky řízení soud I. stupně uvedl, že závisí na konkrétních okolnostech jednotlivého případu. Rozhodující je podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] celková délka řízení, nikoli pouze jednotlivé průtahy. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je [anonymizováno] svém důsledku nesprávným úředním postupem [anonymizováno] smyslu výše citovaného ustanovení § 13 ODŠZ, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci. Celková doba posuzovaného řízení byla nepřiměřeně dlouhá, odpovědnostní předpoklad v podobě nesprávného úředního postupu představující nepřiměřeně dlouhé řízení je proto založen.

14. Soud I. stupně se proto zabýval další odpovědnostní podmínkou – příčinnou souvislostí mezi tímto nesprávným úředním postupem a vznikem škody. K existenci příčinné souvislosti soud I. stupně předeslal, že odškodnit lze majetkovou újmu, ke které by nedošlo, nebýt nesprávného úředního postupu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je příčinná souvislost dána, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny. V tomto směru leželo důkazní břemeno na žalobci.

15. Za stěžejní měl soud I. stupně skutečnost, že dne [datum] bylo k předmětné nemovitosti zřízeno zástavní právo [anonymizováno] pohledávku v řádu [anonymizována tři slova]. Proto bylo zapotřebí posoudit, zda posuzované řízení mohlo být ukončeno do data [datum], neboť je zřejmé, že po tomto datu s ohledem na zřízení zástavního práva k nemovitosti již uspokojení pohledávky žalobce bylo ztížené. Pokud by uvedené řízení mohlo být ukončeno dříve než k datu [datum], zřejmě by bylo nutno dojít k závěru, že ke ztížení dobytnosti pohledávky žalobce došlo v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení. Proto se soud I. stupně zaměřil na období od zahájení řízení v roce [rok] do ledna [rok]. Vzhledem k tomu, předmětem žaloby byla dlužná cena za provedené dílo, [anonymizováno] jejíž stanovení byl soudem ustanoven znalec z oboru stavebnictví, byli vyslýcháni svědci, vypracovány tři znalecké posudky, řízení vykazovalo procesní obtížnost věci v podobě zajišťování srovnávacích materiálů, předvedení svědka a vícenásobného odročování ústního jednání z důvodu omluv ze strany žalované, nebylo reálné, aby uvedené řízení bylo pravomocně ukončeno k datu [datum]. Další průběh řízení již neměl na osud pohledávky žalobce vliv. Ačkoli tedy řízení vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] bylo nepřiměřeně dlouhé (na čemž se shodly žalobkyně i žalovaná) - a tím zde byl dán nesprávný úřední postup – tato skutečnost nezapříčinila škodu vzniklou žalobci.

16. Otázku, zda mohla být pohledávka žalobce za Společností [anonymizováno] uspokojena z prodeje nemovitosti i vedle pohledávky zástavního věřitele [právnická osoba], a.s., tedy po datu [datum], vyřešil soud I. stupně tak, že jde o nereálnou možnost, neboť v letech [rok] [rok] byla nemovitost (resp. dlouhodobý hmotný majetek Společnosti [anonymizováno]) ohodnocena v účetnictví na částku cca [anonymizována tři slova], v roce [rok] byla nemovitost ohodnocena znalcem [anonymizováno] účely dražby na částku [anonymizována tři slova], přičemž zajišťovaly pohledávku [anonymizováno] výši [částka] (v přepočtu ke dni [datum] částku [částka]). Při úvaze, zda s ohledem na hodnotu nemovitosti, která byla předmětem zástavního práva a výši pohledávky, která byla tímto zástavním právem zajištěna, by uspokojení žalobce v případě prodeje nemovitosti, bylo reálné či nikoliv, soud I. stupně dospěl z provedeného dokazování k závěru, že hodnota předmětné nemovitosti v roce [rok] až [rok] byla [anonymizováno] výši [částka], jak vykazovala [právnická osoba] v účetnictví. Společnost [anonymizováno] disponovala tímto jediným majetkem, proto je zřejmé, že hodnota dlouhodobého hmotného majetku představuje hodnotu uvedené nemovitosti. [anonymizováno] účely dobrovolné dražby byla hodnota nemovitosti zjištěna znaleckým posudkem [anonymizováno] výši [částka]. Soud I. stupně dovodil, že jestliže k roku [rok] byla hodnota této nemovitosti kolem [částka], do roku [rok] klesla na částku [částka], vzhledem k tomu, že objekt nebyl užíván, je pravděpodobné, že k datu [datum] mohla být hodnota nemovitosti kolem částky [částka] až [částka], přitom zajišťovala pohledávku [částka] [anonymizována dvě slova], (při kurzu výši [anonymizováno] [spisová značka] jde o hodnotu [částka]). Z uvedeného je dle soudu I. stupně patrné, že z prodeje nemovitosti nemohla být uspokojena ani celá zajištěná pohledávka, natož současně pohledávka žalobkyně.

17. Soud I. stupně nesdílel argument žalované, že žalobce porušil svou povinnost předejít škodě, když v rámci soudního řízení před Krajským soudem v Plzni nepodal soudu návrh na nařízení předběžného opatření o zákazu dispozice žalované s předmětnou nemovitostí. Předběžné opatření je mimořádný procesní prostředek a je mimo kompetenci soudu v odškodňovacím řízení předvídat, zda by soudy takovému návrhu vyhověly a zda by případně takové opatření dobytnost pohledávky žalobce samo o sobě zachránilo.

18. Zamítnutí žaloby soudem prvního stupně stojí na třech argumentech: i) řízení před Krajským soudem v Plzni nebylo možno skončit do [datum], jelikož se jednalo o spor poměrně složitý; ii) ačkoli řízení skutečně nepřiměřeně dlouhé bylo, nelze tuto délku přičítat Krajskému soudu v Plzni, neboť ten postupoval v přiměřených lhůtách a vedl účastníky ke smírnému řešení sporu a iii) i kdyby řízení před Krajským soudem v Plzni skončilo dříve, po dni [datum] nemohl být žalobce při vymáhání pohledávky úspěšný [anonymizováno] její zatížení zástavním právem.

19. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně tak, že uložil žalobci uhradit jejich náhradu žalované [anonymizováno] výši [částka] za 5 úkonů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

20. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že nalézací soud své rozhodnutí přesvědčivě neodůvodnil. V důsledku nepřiměřené délky nalézacího řízení u Krajského soudu v Plzni v trvání 9 let a 7 měsíců se pohledávka žalobce za Společností [anonymizováno] stala nedobytnou. Žalobce přistoupil k exekučnímu vymáhání své pohledávky bez odkladu poté, co rozsudek Krajského soudu v Plzni nabyl vykonatelnosti, a to dne [datum] podáním návrhu na pověření soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu [okres] (dále jen„ exekutor“) provedením exekuce. Exekuční řízení vůči Společnosti [anonymizováno] je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] do současné doby, avšak naprosto bezvýsledně. Soudní exekutor dne [datum] oznámil žalobci, že nemovitost, kterou soudní exekutor dne [datum] postihl exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí sp. zn. [číslo jednací], byla již dříve dne [datum] pojata do soupisu majetkové podstaty úpadce, a to třetí osoby [právnická osoba] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], Slovenská republika, v řízení vedeném u Okresního soudu v Bratislavě I, pod. sp. zn. [spisová značka]. V důsledku sepsání nemovitosti [anonymizováno] vlastnictví [právnická osoba] do majetkové podstaty třetí osoby vznikla překážka bránící [anonymizováno] smyslu § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. provedení exekuce prodejem nemovitosti. Pohledávka žalobkyně za [právnická osoba] se tak stala fakticky nedobytnou, neboť (i dle sdělení soudního exekutora) nemovitost byla jediným efektivním a zpeněžitelný majetkem povinné společnosti. Nemovitost byla v dobrovolné dražbě dne [datum] vydražena za částku [částka] a výtěžek v rámci konkurzního řízení rozdělen. Tímto okamžikem žalobkyně definitivně ztratila jakoukoli možnost dosáhnout uspokojení své pohledávky, neboť [právnická osoba] od té chvíle žádný hodnotný a zpeněžitelný majetek nevlastnila a nevlastní.

21. Na předmětných nemovitostech vázlo od [datum] zástavní právo k zajištění pohledávky [právnická osoba] a. s., [IČO], na základě smlouvy o zřízení zástavního práva dle občanského zákoníku ze dne [datum], zapsáno bylo do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Zástavní právo bylo zřízeno po čtyřech letech trvajícího soudního řízení u Krajského soudu v Plzni mezi ní a žalobkyní.

22. Za příčinu vzniku škody v celkové výši [částka] žalobce označil průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], v jehož průběhu se pohledávka žalobce za [právnická osoba] stala nedobytnou. [ulice] příčinu nepřiměřené délky řízení spatřuje žalobce [anonymizováno] značně neekonomickém vedení předmětného řízení. Bylo podle něj nařízeno a konáno více jednání, než kolik by odpovídalo povaze sporu, v neúměrně dlouhých prodlevách mezi jednotlivými jednáními, a mnohdy bezdůvodně. Soud ztratil mnoho času tím, že nabádal účastníky ke smírnému vyřešení sporu, ačkoli bylo od počátku zřejmé, že dosažení dohody není [anonymizováno] zásadní neshody možné. Za zbytečné žalobce označil zejména nařízení mediace v roce 2015, kdy se fakticky žádné setkání s mediátorem neuskutečnilo a ani žádný z účastníků nebyl mediátorem kontaktován. Nepochybně bylo možné spor rozhodnout podstatně dříve.

23. K otázce příčinné souvislosti délky řízení a vzniklé škody žalobce v odvolání uvedl, že ji soud I. stupně vyhodnotil nesprávně. Žalobce uznal, že podíl na nedobytnosti jeho pohledávky má existence zástavního práva třetí osoby k nemovitosti coby jedinému reálně postižitelnému majetku, a následný soupis do majetkové podstaty třetího subjektu jako úpadce. Pravděpodobně významnější podíl na vzniku škody v podobě pozbytí dobytnosti pohledávky měl však nesprávný postup Krajského soudu v Plzni v posuzovaném řízení sp. zn. [spisová značka]. Prvotní příčinou byla podle žalobce nepřiměřená délka řízení, až poté byla nemovitost zatížena zástavní právem. Pokud by Krajský soud v Plzni jednal pružně a rychle, a [anonymizováno] sporu žalobkyně a [právnická osoba], mohl se žalobce domoci uspokojení své pohledávky a ke vzniku škody by nedošlo.

24. Žalobce v odvolání argumentoval usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Ačkoli se žalovaná [právnická osoba] svým jednáním na průtazích v řízení podílela, nemůže to ospravedlnit neochotu Krajského soudu v Plzni autoritativně rozhodnout, ohledně této okolnosti žalobce argumentoval nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 91/03. Dále žalobce v odvolání nesouhlasil s posouzením soudu I. stupně, že řízení vedené Krajským soudem v Plzni bylo výjimečně složité či komplikované. [příjmení] žalované, v rámci níž žalovaná popírala pravost podpisu svého statutárního orgánu na předávacím protokolu, a její další argumenty byly očividně účelové, vyšlo to najevo díky znaleckým posudkům již v průběhu roku [rok]. Všechny 3 znalecké posudky byly v řízení zpracovány velmi rychle; do 2 měsíců resp. 3 měsíců z oboru písmoznalectví a do 6 měsíců z oboru stavebnictví. Odvolatel rovněž kritizoval, že soud I. stupně řádně neuplatnil koncentraci řízení, připustil doplňování dalších a dalších tvrzení a námitek ze strany žalované. Tím se dopustil závažného procesního pochybení, které mělo nesporně vliv na délku řízení.

25. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že uspokojení pohledávky žalobce z nemovitostí vedle zástavního věřitele [právnická osoba], a.s., nebylo reálné. Hodnota dlouhodobého hmotného majetku neznamená automaticky hodnotu nemovitosti, podle informací žalobce byla v letech [rok] až [rok] hodnota nemovitosti cca [anonymizována tři slova]. Do roku [rok], ale ani do roku [rok], kdy dle znaleckého posudku byla hodnota nemovitostí odhadnuta částkou [anonymizována tři slova], nemohla hodnota nemovitosti takto razantně klesnout. Ačkoli by nemovitost nebyla po 10 let užívána, samotné pozemky tvořící převážnou část hodnoty nemovitosti, tím na své ceně ničeho nemohly ztratit. Informace žalobce o hodnotě nemovitosti pochází z listin založených [anonymizováno] sbírce listin [právnická osoba], zejména smluv o převodu podílů v této společnosti. Společnost [anonymizováno] byla účelově založena k realizaci developerského projektu spočívajícího v přestavbě a zhodnocení jí vlastněných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Nemovitost měla v roce [rok] zajistit pohledávku [právnická osoba], a. s., [anonymizováno] výši [částka] a přísl., tedy při přepočtu na české koruny při tehdejším kurzu přibližně [částka], žalobce přitom předpokládá, že jako zástava mohla nemovitost sloužit vzhledem k hodnotě převyšující zajišťovanou pohledávku. Jejich tehdejší hodnota by dostačovala i na uspokojení pohledávky žalobce. Žalobce se odvolal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 312/05, podle nějž jsou soudy v rozhodnutích týkajících se náhrady škody povinny řádně odůvodnit existenci či absenci příčinné souvislosti mezi jednáním potencionálního škůdce a vzniklou škodou. Podle názoru žalobce rozhodl soud I. stupně formalisticky, aniž by se detailně zaobíral konkrétními okolnostmi případu, proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

26. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že odpovědnost [anonymizováno] podle ODŠZ je konstruována jako odpovědnost objektivní, není však bezbřehá. V řízení bylo třeba prokázat, že žalobci vznikla škoda v příčinné souvislosti s prokázaným nesprávným úředním postupem. K otázce splnění podmínek [anonymizováno] úspěch žaloby na náhradu škody odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a na další související judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dále na usnesení Ústavního soudu ČR III. ÚS 2829/11, a zdůraznil, že se neodškodňuje nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, ale škoda, která v příčinné souvislosti s nimi vznikla. Neprokázaná příčinná souvislost byla důvodem odmítnutí nároku žalobce žalovanou a také příčinou zamítnutí žaloby. Dle žalované s odkazem na usnesení Nejvyššího sudu [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] v projednávané věci nebylo prokázáno, že původní žalobcem tvrzená příčina vyvolala další příčinu. Z prvotní příčiny tak nelze vyvodit věcnou souvislost se vznikem škody. Ke vzniku škody přispěly dvě další skutečnosti na straně povinné společnosti, které nebyly délkou posuzovaného řízení způsobeny. Uplatněný nárok z odpovědnosti za škodu proto podle teorie adekvátní příčiny neobstál. Soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil přesvědčivě, když za rozhodný okamžik [anonymizováno] vznik škody označil datum zatížení nemovitosti zástavním právem dne [datum] a současně dovodil, že do tohoto dne nebylo reálné posuzované řízení pravomocně ukončit. Tvrzení žalobce, že jeho pohledávka mohla být vedle uvedené zástavy uspokojena, neboť hodnota nemovitosti činila [anonymizována tři slova], nebylo prokázáno. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.

27. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

28. Po skutkové stránce nebylo namístě dokazování provedené soudem prvního stupně jakkoli doplňovat, neboť skutková zjištění soudu prvního stupně jsou úplná a poskytují tak dostatečný základ [anonymizováno] rozhodnutí. Zejména podrobná skutková zjištění, učiněná z obsahu spisu Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [spisová značka], která soud I. stupně učinil, jej vedly k závěru, že nelze předpokládat, že by sporné řízení, v němž byly pořízeny tři znalecké posudky, vyslechnuti svědkové, mohlo být v situaci obvyklého zatížení soudního senátu skončeno do [datum]. Na tomto místě má odvolací soud za přesnější pracovat s datem právních účinků zástavního práva k předmětné Nemovitosti a podání návrhu na jeho vklad, tj. datum [datum]. Na závěru soudu I. stupně to však nic nemění. Řízení bylo zahájeno podáním žaloby [datum], do konce roku [rok] uběhlo 46 měsíců. Za takovou dobu obecně může (a má) proběhnout i složitější řízení před nalézacím soudem, pokud je řádně vedeno. S obecným kritériem však nelze vystačit, v úvahu je nutno vzít konkrétní okolnosti posuzovaného řízení, jak to vyplývá i ze žalobcem citované judikatury. Prvky předmětného řízení, které se podílely na jeho délce, správně vyzdvihl soud I. stupně. Pokud žalobce argumentuje účelovostí obrany žalované, vzhledem k výsledku řízení mu lze dát za pravdu, nicméně v průběhu sporného řízení musí soud zachovat rovnost účastníků před zákonem a musí se vypořádat se všemi tvrzeními a důkazními návrhy, aniž by předjímal, jaká zjištění mohou přinést. Proto soudu I. stupně nelze vytýkat rozsáhlé provádění dokazování. Nelze mu pak vytknout, že určitý čas spotřeboval i k tomu, že vedl účastníky k dosažení smírného vyřešení sporu. Žalobce sice v odvolání tvrdí, že v řízení nebylo reálné usilovat o mimosoudní řešení, nicméně [anonymizováno] druhé polovině roku [rok] sami účastníci avizovali, že o smíru jednají, proto aktivitu soudu v tomto směru, která je v souladu s ust. § 99 o. s. ř., nelze mít předem za bezvýslednou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že se žalobce na délce řízení nepodílel, na druhé straně však nebylo prokázáno, že vyvinul jakoukoli aktivitu k urychlení řízení.

29. Podle odvolacího soudu je ovšem teoretickou otázkou, zda by také v případě, že by řízení bylo bývalo opravdu rychlejší a vyhovující rozsudek byl vynesen v době, kdy ještě předmětná nemovitost mohla být úspěšně využita k výkonu rozhodnutí, skončilo řízení právní mocí rozsudku soudu I. stupně. Lze očekávat, že by v takovém případě měla žalovaná [příjmení] [jméno] více důvodů se proti rozsudku odvolat než tomu bylo v roce [rok], kdy již byla zastavená nemovitost sepsána do majetkové podstaty úpadce. Dále do úvahy o příčině škody žalobce vstupuje otázka průběhu exekučního řízení, prostřednictvím kterého by se žalobce domáhal uspokojení své soudem přiznané pohledávky.

30. Pokud jde o právní hodnocení věci ze strany soudu prvního stupně, ztotožňuje se odvolací soud s jeho závěrem o absenci příčinné souvislosti mezi nepřiměřeně dlouhou délkou posuzovaného řízení a vznikem škody. Odvolací soud proto odkazuje na přiléhavé odůvodnění soudu I. stupně, který v odst. 12 a 13 podrobně popsal úvahu, která jej vedla k závěru, že délka řízení, které bylo o žalobě žalobce vedeno před Krajským soudem v Plzni, a která byla celkově posouzena jako nepřiměřeně dlouhá, nebyla hlavní a ani podstatnou příčinou skutečnosti, že se žalobci nepodařilo uspokojit pohledávku za Společností [anonymizováno] z titulu nezaplacené ceny za zhotovenou projektovou dokumentaci na základě objednávky z [datum].

31. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené době řízení a vzniklou škodou, je přitom jednou ze tří podmínek sine qua non [anonymizováno] vznik odpovědnosti [anonymizováno] za škodu. Touto otázku se zabývá četná judikatura Nejvyššího soudu, příkladmo citované usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], se„ o vztah příčinné souvislosti jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda [anonymizováno] vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody obecně může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Charakter ušlého zisku má i majetková újma představovaná ztrátou majetkového přínosu, který mohl věřitel jako osoba oprávněná očekávat od svého dlužníka – povinného v řízení o výkon rozhodnutí, a to při obvyklém sledu událostí, nebýt nesprávného úředního postupu. Odpovědnost [anonymizováno] za škodu bude v takovém případě dána pouze tehdy, jestliže v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem se právo věřitele na plnění proti dlužníkovi fakticky stalo nevymahatelným, a že je vyloučeno, aby bylo uspokojeno jiným způsobem.“ 32. Právě tyto právní věty, citované žalobcem, je nutno vyložit [anonymizováno] vazbě na konkrétní okolnosti projednávané věci. Odvolací soud souhlasí se skutkovým závěrem soudu I. stupně, že [anonymizováno] dobytnost pohledávky žalobce (tehdy dosud nepřiznané, avšak uplatněné u soudu), bylo zásadní zatížení předmětné Nemovitosti [anonymizováno] vlastnictví Společnosti [anonymizováno] zástavním právem [anonymizováno] pohledávku v řádu [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [rok]. To bylo podstatnou, ne-li hlavní příčinou toho, že pohledávka žalobce nebyla uspokojena. Tato příčina však byla zcela nezávislá na probíhajícím posuzovaném soudním řízení. Nelze tak dojít k závěru, že nebýt nepřiměřené doby řízení, byla by pohledávka žalobce uspokojena. Je pouze pravděpodobné, že pokud by řízení před Krajským soudem v Plzni skončilo do konce roku [rok], a současně Nemovitost nebyla do té doby zatížena zástavním právem [anonymizováno] pohledávku [právnická osoba], a.s., mohla být pohledávka žalobce uspokojena. Pokud se závěr o nepřiměřené délce posuzovaného řízení vztahuje k celému řízení, které skončilo v roce [rok], nemohla tato délka mít od ledna roku [rok] na osud (budoucí pravomocně přiznané) pohledávky žalobce žádný dopad.

33. K odvolacím námitkám žalobce je třeba uvést následující:

34. Rozsudek soudu I. stupně rozhodně není nepřezkoumatelný, neboť jeho skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu i právní posouzení a zákonná ustanovení, o něž se toto posouzení opírá, jsou v jeho odůvodnění přehledně popsány. Rovněž v souladu s konstantní judikaturou byl schopen odvolatel formulovat odvolací důvod i odvolací návrh. Odvolací soud má za to, že rozsudek obstojí i z hlediska požadavků, které na obdobné rozhodnutí klade nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 312/05.

35. Posouzení jednotlivých kroků, které Krajský soud v Plzni činil v dotčeném řízení, např. nadbytečnost ústních jednání, jak na ni nahlíží žalobce, soudu v odškodňovacím řízení nenáleží. Z hlediska délky řízení je zapotřebí posoudit přiměřenost lhůt, v nichž soud I. stupně postupoval a celkovou plynulost řízení, směřujícího k rozhodnutí [anonymizováno] věci samé. Otázka přiměřenosti celkové délky řízení však nebyla mezi účastníky řízení sporná.

36. Podstatnou bylo v řízení posoudit otázku příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem v období, které mohlo do práva žalobce na vymožení jeho pohledávky zasáhnout. K této otázce se odvolací soud vyjádřil v rámci hodnocení právního posouzení sporného nároku soudem I. stupně. Odvolatel ostatně [anonymizováno] svém odvolání k této otázce, která je v zásadě otázkou skutkovou, nepřinesl nic nového [anonymizováno] srovnání s jeho argumentací, uplatněnou před soudem I. stupně. Výklad citované judikatury, jak jej žalobce podal, není podle odvolacího soudu, přiléhavý, neboť žalobce pomíjí, že ke vzniku jeho škody vedlo především chování žalované [příjmení] [jméno]. Tento výklad úzce souvisí s tvrzením žalobce, že jeho pohledávka mohla být při zpeněžení předmětné Nemovitosti uspokojena vedle zajištěné pohledávky a doplňuje svá skutková tvrzení, což je však dle ust. § 205a o. s. ř. nepřípustnou novotou. Tvrzení o hodnotě Nemovitosti resp. pozemků, k ní náležejících, která by dostačovala k uspokojení pohledávky žalobce i po zatížení zástavním právem [anonymizováno] prospěch [právnická osoba], a.s., tak zůstalo neprokázáno.

37. S ohledem na výše uvedené argumenty je zřejmé, že meritorní závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti podané žaloby je správný. Proto odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 [anonymizováno] spojení s ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná byl v odvolacím řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů za tři úkony – vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu a to v paušální výši [částka] za úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem [anonymizováno] výši [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobci stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)