Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

23 Co 111/2022- 132

Rozhodnuto 2022-06-29

Citované zákony (22)

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku; [anonymizováno] do ročního úroku z prodlení ve výši 1,75% z částky [částka] od [datum] do zaplacení se rozsudek soudu I. stupně v tomto zamítavém výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit na soudním poplatku za řízení před soudem I. stupně [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku a za odvolací řízení na soudním poplatku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 8.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky do zaplacení ve výši 10 % ročně (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobce se uvedené částky [částka] s příslušenstvím domáhal po žalované z titulu odčinění tzv. duševních útrap podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), s odůvodněním, že bratr žalobce [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], utrpěl dne [datum] jako chodec velmi vážný úraz při dopravní nehodě, kterou způsobil [jméno] [příjmení], řidič vozidla tov. zn. Peugeot Partner, [registrační značka], tak, že při jízdě ve směru od prostředního kruhového objezdu u obchodního domu [anonymizováno] ke kruhovému objezdu u obchodního domu [anonymizováno] nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích ve směru jeho jízdy, v důsledku čehož nereagoval na chodce [jméno] [příjmení] a poškozeného [jméno] [příjmení] jdoucích v témže směru při pravém okraji vozovky, přičemž došlo k nárazu do zad obou chodců přední částí vozidla [anonymizováno] a k jejich sražení na zem, v důsledku čehož bratr žalobce utrpěl těžké zranění vedoucí k trvalé obrně horních i dolních končetin, kdy poškozený byl od dopravní nehody nesoběstačný, samostatně nepohyblivý, inkontinentní a byl zcela odkázán na péči druhé osoby. Po propuštění bratra do domácího léčení byl žalobce opět na blízku, a v případě potřeby mu pomáhal. Po dobu, kdy družka jeho bratra nebyla doma, o něho pečoval téměř výhradně sám, bydlel společně v bytě s bratrem. [anonymizováno] vyplatila žalobci z titulu nemajetkové újmy částku [částka], když původní 100% nárok žalobce vypočetla částkou [částka] a tento krátila o 25% s ohledem na spoluúčast poškozeného na nehodovém děkuji. Žalobce se domáhá další částky [částka] v tomto řízení, když pokládá za přiměřené odškodnění částku [částka], po krácení celkem částku [částka].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že dne [datum] se stala dopravní nehoda, při níž došlo k těžkému [anonymizováno] na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako chodce. [ulice] nehoda byla způsobena provozem vozidla [anonymizováno] [role v řízení] [registrační značka], jehož řidičem byl [jméno] [příjmení], provozovatelem v době nehody byl [jméno] [příjmení] mladší, který uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo]. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod [číslo]. Mezi účastníky řízení je nesporné, že spoluúčast poškozeného [jméno] [příjmení] (dále též„ poškozený“) na vzniku škody činí 25 %. Žalobce uplatnil mimosoudně nárok ve výši [částka] při 100% základu nároku. Žalovaná uhradila žalobci na náhradě za [anonymizována dvě slova] částku [částka], když vycházela z částky [částka] v případě 100% základu nároku po odečtení 25 % spoluúčasti poškozeného, což sdělila žalobci dopisem ze dne [datum]. Žalovaná má za to, že poskytnutím plněním zohlednila veškeré okolnosti daného případu a plnění poskytla podle zásad slušnosti, proto považuje další nároky žalobce za nedůvodné.

4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování z [anonymizována dvě slova] Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pravomocného dne [datum rozhodnutí], zjistil, že řidič [jméno] [příjmení] byl v souvislosti s předmětnou nehodou odsouzen pro spáchání [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákona. Ze znaleckých posudků MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, zvl. spec. traumatologie, stanovení nemateriální újmy na [anonymizováno], ze dnů [datum] a [datum] zjistil, že při dopravní nehodě poškozený utrpěl těžké polytrauma, zejména zlomeninu těla V. krčního obratle tříštivou, luxační, nestabilní, zlomeninu oblouku V. krčního obratle dislokovanou, traumatický šok pneumothorax, transverzální lézi míšní. Poškozený byl náročně a neodkladně operován, došlo u něho během léčby k zásadním, život ohrožujícím, komplikacím (protrahované, septické stavy, endokarditida, renální selhávání), opakovaně byla nutnost intubace, tracheostomie, po dlouhou dobu byl v režimu umělé plicní ventilace. Zásadní byly a jsou těžké dekubity řešené náročnými plastikami. Je a trvale bude závislý na intenzívní ošetřovatelské péči, kterou mu zejména poskytuje žalobce, lze i nadále čekat zásadní komplikace [anonymizováno], zejména nebezpečí infekcí. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ČR – [anonymizováno] v [obec], ze dne [datum], vyplývá, že pro následky úrazu byl poškozenému přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni pro úplnou závislost, když sociálním šetřením bylo mj. zjištěno, že sám se na lůžku neotočí a musí být polohován, stoje a chůze není schopen, musí být krmen, není schopen se převléct, nezvládá hygienu, je plně inkontinentní. Poškozený utrpěl velmi těžký úraz se zcela fatálními následky a absolutním propadem kvality života po zbytek života ve věku 28 let. Z emailové komunikace právní zástupkyně žalobce bylo zjištěno, že dne [datum] požádala žalovanou o plnění k návrhu ze dne [datum]. Z výzvy žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k doložení dokumentů a tvrzení k likvidaci pojistné události. Dopisem ze dne [datum] žalobce (spolu s ostatními oprávněnými) doplnil svá tvrzení ve smyslu výzvy žalované. Z likvidační [anonymizováno] žalované ze dne [datum], která byla žalobci doručena dne [datum], bylo žalobci na uplatněném nároku na odčinění duševních útrap vyplaceno pouze [částka]. Při plnění žalobci byla zohledněna žalovanou stanovená míra spoluúčasti poškozeného ve výši 25 %, kterou žalobce akceptuje. Ve 100 % tak žalovaná u žalobce akceptovala oproti mimosoudně uplatněné částce ve výši [částka] odčinění pouze ve výši [částka]. Soud provedl i účastnický výslech žalobce, z toho však nevyplynulo nic zásadnějšího nad rámec tvrzení v podáních. Další doplnění dokazování soud I. stupně neprováděl, když toto pokládal za nadbytečné; k návrhu žalobce se nepodařilo vyslechnout nekontaktní svědkyni [příjmení].

5. Soud I. stupně posoudil nárok žalobce podle § 2959 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vycházel přitom i z [anonymizována dvě slova] Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] (přiznány částky manželce a dceři [částka] a vnukům [částka]), sp. zn. [spisová značka] (matce nezletilého syna přiznána částka [částka]), sp. zn. [spisová značka] (matce zemřelého dítěte [anonymizováno] [částka] a otci zemřelého dítěte [částka], prarodičům [částka] a [částka]). Soud I. stupně uvedl, že se v posuzovaném případě nejedná o úmrtí, ale o těžké [anonymizována dvě slova] blízké osoby a [anonymizována dvě slova] v souvislosti se zraněním této blízké osoby. Poškozený sice zůstal upoután na lůžko s velkou mírou závislosti na péči třetích osob, nicméně rodina se mu snaží zajistit důstojný život i se [anonymizována dvě slova], který v důsledku dopravní nehody utrpěl. Byť došlo k rozsáhlému zásahu do života celé rodiny a kvalita života všech zúčastněných se citelně zhoršila, přesto není možné připustit, že se jedná o stejný či dokonce horší následek než by byla smrt poškozeného, neboť mezi duševními útrapami v důsledku úmrtí a duševními útrapami v důsledku invalidity poškozeného je diametrální rozdíl. Nejedná se o stav, kdy by poškozený byl ve vegetativním [anonymizováno] či měl poškozený mozek apod. [příjmení] poskytnutá žalovanou se tak jeví jako zcela adekvátní případu. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, které stanovil částkou [částka] /5x [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř.

6. Žalobce podal proti rozsudku včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávných a neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení. Nesprávné právní posouzení spočívá dle odvolatele v nesprávném výkladu § 2959 o. z., konkrétně ve výkladu pojmu„ peněžitá náhrada vyvažující plně utrpení“ sekundárních poškozených při zvlášť závažném [anonymizováno] na [anonymizováno] primárního poškozeného. Namítal, že soud vyšel z [anonymizována dvě slova] Nejvyššího soudu ČR z [datum] a navazující judikatury, která se týká náhrady nemajetkové újmy pozůstalých po poškozených, v této věci jde však o jiný nárok žalobce. Soud I. stupně se vůbec nevypořádal s konkrétními skutkovými okolnostmi posuzovaného případu a odkazuje na současnou judikaturu, vztahující se k výši náhrad sekundárních poškozených, dle odvolatele jde o překonaná rozhodnutí z počátku rozhodovací praxe soudů, tedy z doby krátce po účinnosti nového občanského zákoníku, kdy rozhodovací praxe původně uvažovala rozsah náhrad v základním referenčním rozmezí pouze v rozsahu [částka] až [částka]. Ve vztahu ke skutkovým okolnostem žalobce v řízení opakovaně uváděl, že to byl právě žalobce, který se po většinu času dennodenně o svého bratra, zcela vyloučeného z jakékoli činnosti i běžného života, staral, dokonce s ním žil i ve společné domácnosti proto, aby mu byl neustále (přes den i přes noc) k dispozici. K tomu žalobce uváděl, že krácení z důvodu příbuzenského poměru (žalobce a poškozený byli bratři) nebylo důvodné, když nárok v rozsahu 100 % by měla„ jiná osoba v poměru rodinném nebo obdobném“. Soudu odvolatel vytýkal, že rovněž nezohlednil nadstandartní vzájemné vztahy sourozenců. V případě zvlášť závažného [anonymizováno] na [anonymizováno] bratra žalobce se přitom jedná o [anonymizována dvě slova] (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) žalobce spojené s vědomím, že jeho nejbližší bratr byl trvale vyřazen ze všech sfér společenského uplatnění a změnil se v osobu trpící výjimečně nepříznivým [anonymizováno] stavem. S ohledem právě na tuto skutečnost je žalobou požadovaná náhrada v celkové výši [částka] (ve 100 %) přiměřená jedinečným okolnostem případu žalobce. Každodenní traumatizující konfrontace s realitou a rezignace na rozvoj vlastní osobnosti žalobce ve prospěch péče vedlo u žalobce k intenzívnějším útrapám, než v případě smrti. Soud I. stupně rezignoval na vypořádání se s předloženou judikaturou uvedenou ve vyjádření ze dne [datum]. Pokud by při předmětné nehodě dne [datum] došlo k úmrtí bratra ve společné domácnosti žijícího a pečujícího žalobce, čistě jen mechanicky by i dle soudem I. stupně citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] činila výše odčinění u nejbližších, kterým žalobce nepochybně byl, nikoliv [částka] až [částka], jak dovozuje soud I. stupně, ale [částka]. I z tohoto pohledu tedy nelze považovat žalobcem celkem požadované odškodnění ve výši [částka] (ve 100 %) za nepřiměřené, přitom poukazoval i na pouhé orientační rozmezí finančního odškodnění soudem dle individuálního konkrétního případu. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a přiznal žalobci náhradu nákladů za oba stupně řízení.

7. Žalovaná považuje napadený rozsudek soudu I. stupně za správný a navrhuje jeho potvrzení v plném rozsahu. Soud I. stupně provedl dostačující dokazování, přičemž provedené důkazy správně zhodnotil a učinil správná skutková zjištění i správné právní závěry. V předmětné věci došlo k závažnému [anonymizováno] na [anonymizováno] poškozeného a jeho následnému úmrtí. Žalovaná uhradila žalobci na náhradě za [anonymizována dvě slova] při zvlášť závažném [anonymizováno] na [anonymizováno] jeho bratra částku [částka], když vycházela z částky [částka] v případě 100% základu nároku po odečtení 25 % spoluúčasti poškozeného. Následně uhradila žalobci za [anonymizována dvě slova] za úmrtí jeho bratra doplatek [částka], celkem tedy žalobce obdržel [částka], což by při 100% základu nároku činilo [částka]. Pokud jde o rozdíl mezi odškodněním přiznaným jednotlivým příbuzným poškozeného, když družka, rodiče a děti poškozeného byli odškodněni částkami vyššími, má žalovaná za to, že nižší částka pro sourozence poškozeného odpovídá zásadám slušnosti, neboť dopravní nehoda zasáhla mnohem citelněji do životů dětí, družky a rodičů poškozeného jako jeho nejbližší rodiny. Skutečnost, že jako rodina si byli blízcí a trávili spolu volný čas, není mimořádnou situací, běžně takto žije značná část populace (viz např. rozsudek Městského soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

8. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že žalovanou vyplacená náhrada ve výši [částka] (ve 100 %), kterou soud I. stupně zamítnutím žaloby [anonymizováno] do výše shledal přiměřenou, je zcela nepřiměřeně nízká, nekorespondující s judikaturou a v rozporu s principem předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Ohledně výše náhrady soudy vycházejí ze stanoviska, že v případě sourozence, který není na poškozené osobě nijak závislý, by náhrada měla představovat základní částky (vyčíslené podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), jak se kupř. podává z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Pokud [anonymizováno] dodatečně plnila po úmrtí poškozeného bratra, plnila z jiného titulu než je nyní uplatněný nárok.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování / § 213 o. s. ř. zprávou [anonymizována dvě slova] – krajské pobočky v [obec] z [datum], doplňujícím výslechem žalobce a provedením srovnání případu žalobce s obdobnými spory /níže bude podrobně rozvedeno/ dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

10. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav ve vztahu k následkům nehody ze [datum] a poškození [anonymizováno], které utrpěl bratr žalobce [jméno] [příjmení], ve vztahu k odsouzení pachatele [anonymizována dvě slova] i částečně ve vztahu k péči, kterou poskytoval žalobce těžce zdravotně postiženému bratrovi upoutanému po nehodě na lůžko, kdy z titulu péče o osobu blízkou byl přiznán žalobci i příspěvek na péči, nedostatečně však provedl dokazování za účelem zhodnocení vztahu obou sourozenců a poskytování celého rozsahu péče žalobce bratrovi a dopadu uvedené události ve formě duševních útrap žalobce; tento deficit ve skutkových zjištěních odstranil odvolací soud doplněným dokazováním shora tak, aby doplněné dokazování ve spojení s odlišným hodnocením výpovědi žalobce odvolacím soudem umožnilo spolehlivý podklad pro správné právní posouzení věci.

11. Z potvrzení [anonymizována tři slova] krajská pobočka v [obec] z [datum] odvolací soud zjistil, že z titulu poskytovatele péče o bratra [jméno] [příjmení], nar. [rok] byl žalobci [jméno] [příjmení], nar. 1998 přiznán příspěvek na péči od 1/ [rok] do [číslo] v blíže specifikovaných částkách, s ohledem na stupeň závislosti IV, když v době od [datum] byl do [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve [anonymizována dvě slova], když následně v průběhu tohoto sporu zemřel.

12. Z výslechu žalobce odvolací soud zjistil, že žalobce a jeho bratr bydleli v 1 domě v jiných bytech až do návratu [jméno] [příjmení] z nemocnice do jeho bydliště, kdy s ohledem na těžké následky nehody se žalobce přestěhoval do bytu bratra, o bratra žalobce pečoval celodenně, pomáhal mu při krmení, polohování, překládáním nohou každé 3 hodiny /prevence proleženin/, podával mu léky, pomáhal mu více i s ohledem na jeho mužnou sílu než sestry [jméno] [příjmení], ty ho navštěvovaly, zajišťovaly úklid, vaření, stejně tak jej navštěvovali rodiče. Žalobce měl k bratrovi intenzivnější vztah než sestry, a to i s ohledem na stejné pohlaví a i stejné pracoviště, oba pracovali jako skladníci, vídali se denně, hráli spolu fotbal, videohry, chodili spolu plavat i na poutě, na bratra se žalobce spoléhal jako na bratra staršího o 10 let, kdy pro žalobce byl určitou autoritou.

13. Po takto doplněném dokazování a zhodnocení důkazů dle § 132 o. s. ř. shledal odvolací soud důvody pro změnu rozsudku a vyhovění žalobě / § 220 o. s. ř., kdy soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil. Ačkoliv soud I. stupně poukazoval správně na dotčenou zákonnou úpravu, tuto v poměrech konkrétní projednávané věci nesprávně aplikoval a nevyložil ji právě s přihlédnutím k okolnostem daného individuálního případu; soud I. stupně sice správně v souladu se zásadou předvídatelnosti / § 13 o. z. dle konstantní judikatury poukazoval i na potřebu provedení srovnání stejných či obdobných případů s touto projednávanou věcí, avšak v tomto směru provedl nedostatečné srovnání a nepostupoval dostatečně důsledně; i v tomto směru pak odvolací soud provedl alespoň další srovnání skutkových okolností sporů týkajících se přiměřeného odškodnění sekundárních obětí [anonymizována dvě slova] v důsledku závažného poškození [anonymizováno] primární oběti, a to rozhodnutími Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím dovolacího Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dále [anonymizována dvě slova], [číslo] ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] i [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], tj. se zaměřením nikoliv na [anonymizováno] utrpení osoby blízké v důsledku smrti primární oběti /jak jej provedl soud I. stupně alespoň orientačně i v důsledku teprve vznikající judikatury po [datum], ale v důsledku závažného poškození [anonymizováno] primární oběti, které dosahuje stupně těžké újmy na [anonymizováno] a které tak představuje dlouhodobé, nepredikovatelné a různě intenzivní dopady do [anonymizováno] sféry sekundární oběti [anonymizována dvě slova] v podobě újmy na přirozeném právu sekundární oběti. Odvolací soud si je přitom dostatečně vědom, že ani peněžité plnění přiznané sekundární oběti- v tomto případě bratrovi poškozeného, tj. žalobci, nemůže zcela z povahy věci odčinit [anonymizováno] utrpení sekundární oběti, kdy právě s ohledem na blízký sourozenecký vztah staršího i mladšího bratra mohl žalobce pociťovat dopady nehody a poškození [anonymizováno] jeho bratra úkorněji než jeho sestry, kterým byla přiznána žalovanou částky nižší, než která dle přesvědčení odvolacího soudu náleží oprávněně žalobci / § 2956 a § 2959 o. z.

14. Podle § 2 959 o. z. odčiní škůdce při usmrcení nebo zvlášť závažném [anonymizováno] na [anonymizována tři slova] manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady tato určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné újmu způsobenou usmrcením. Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona pak může uplatnit svůj nárok vůči škůdci poškozený přímo u pojišťovny.

16. Žalobce se podle výše citovaných zákonných ustanovení domáhal plnění přímo na pojistiteli odpovědnosti provozu vozidla škůdce, který zavinil dopravní nehodu, při které jeho bratr, poškozený [jméno] [příjmení], utrpěl v důsledku závažného úrazu zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno]. Žalobce prokázal, že je osobou blízkou, a má zákonné právo domáhat se náhrady za utrpěné [anonymizována dvě slova] podle § 2959 o. z. po pojistiteli podle zák. č. 168/1999 Sb.

17. Soud I. stupně provedl dokazování ohledně zjištění [anonymizována dvě slova] poškozeného [jméno] [příjmení] dvěma znaleckými posudky [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaný MUDr. [jméno] [příjmení], [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaný týmž znalcem, z nichž vyplývá, že poškozený utrpěl dne [datum] (viz [anonymizována dvě slova] Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pravomocný dne [datum rozhodnutí]) vážný úraz, který bezesporu představoval zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno] (těžká luxační zlomenina krční páteře s transverzální míšní lézí, těžká paréza horních končetin, plná plegie dolních končetin, těžké dekubity, inkontinence apod.). Z důvodu tohoto zvlášť závažného [anonymizováno] na [anonymizováno] byl poškozenému rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ČR – krajské pobočky v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn.: [spisová značka], přiznán příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně od ledna [rok] podle § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění tohoto rozhodnutí správní orgán konstatoval, že poškozený z důvodu dlouhodobě nepříznivého [anonymizována dvě slova] není schopen zvládat devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby a nachází se ve stupni IV (úplná závislost) na pomoci jiné fyzické osoby, z potvrzení [anonymizována dvě slova] ČR z [datum] zjistil odvolací soud dále délku výplaty příspěvku žalobci.

18. Podstatou posuzované věci je výše náhrady imateriální újmy žalobce- bratra poškozeného. Žalobce požadoval výši imateriální újmy za [anonymizována dvě slova] spojené se závažným [anonymizováno] na [anonymizováno] svého bratra podle § 2959 o. z. ve výši [částka], žalobce i žalovaná se shodli na výši spoluúčasti poškozeného ve výši 25 %, tudíž žalobce původně po žalované požadoval výši náhrady imateriální újmy z tohoto důvodu ve výši [částka] (ve 100 % šlo o částku 2 x [částka]), z čehož obdržel polovinu, tj. [částka]. Ze sdělení výše pojistného plnění žalovanou ze dne [datum] (č. l. 29) vyplývá, že náhrada za [anonymizována dvě slova] blízkým osobám poškozeného, který utrpěl zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno], činila v případě družky částku [částka] (ve 100 % šlo o částku [částka]), rodičům poškozeného každému částku [částka] (ve 100 % šlo o částku [částka]), sestrám poškozeného každé částku [částka] (ve 100 % šlo o částku [částka]), přičemž o výši pojistného plnění ([anonymizována dvě slova]) za čtyři nezletilé děti poškozeného žalovaná v té době ještě nerozhodla, a to z důvodu, že neměla k dispozici pravomocné rozhodnutí příslušného opatrovnického soudu. Pokud soud I. stupně vyšel z 25% míry spoluúčasti poškozeného na nehodovém ději, nemá ani odvolací soud důvodu posuzovat odchylně spoluúčast poškozeného na škodné události, s touto spoluúčastní odvolací soud pracoval i při vyčíslení následného přiměřeného odškodnění.

19. Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře připomíná obecnou zásadu, že při úvaze o přiměřenosti navrhované satisfakce za nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby musí soud především vyjít jak z celkové povahy věci, tak i z jednotlivých okolností konkrétního případu, musí přihlédnout např. k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i vlivu vzniklé nemajetkové újmy pro postavení a uplatnění postižené fyzické osoby ve společnosti apod. Vycházet je přitom třeba z principu proporcionality tak, že soud porovná částky této náhrady přisouzené v jiných případech, a to nejen obdobných, ale i dalších, v nichž se jednalo o zásah do jiných osobnostních práv, zejména do práva na lidskou důstojnost. Jinými slovy způsobem, jak lze dosáhnout relativně spravedlivého vyčíslení výše relutární náhrady, je zohlednění částek přiznaných v jiných srovnatelných řízeních, současně při respektování předem jasných a pevných kritérií (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2844/14). Tato obecná východiska jsou zcela použitelná i pro rozhodování o nárocích na peněžitou náhradu za [anonymizována dvě slova] při zvlášť závažném poškození [anonymizováno] osob blízkých.

20. V usnesení sp. zn. IV. ÚS 4156/18 ze dne [datum] Ústavní soud poznamenal, že v podobných případech nelze [anonymizována dvě slova] pozůstalých zcela nahradit peněžitou částkou, nýbrž je lze jen odpovídajícím způsobem (podle zásad slušnosti) odčinit, resp. zmírnit, kdy rozsah vzniklé nemajetkové újmy nelze exaktně kvantifikovat a vyčíslit (I. ÚS 2844/14). Za účelem stanovení odpovídající náhrady pak byla v judikatuře Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 2844/14 ze dne [datum]) i Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a [spisová značka] z [datum rozhodnutí]) vytyčena určitá kritéria, která by měly soudy vzít v úvahu. Soud I. stupně vyšel zejména z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Odvolací soud nesouhlasí s námitkou odvolatele, že se jedná o zastaralou či již překonanou judikaturu; překonány byly jen některé dílčí závěry např. o výši náhrady v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Na tyto rozsudky Nejvyššího soudu odkazuje a navazuje i novější judikatura (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] aj.). Ve zmíněném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud označil za účelné, aby se v soudní i mimosoudní praxi výše náhrad vázala na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Za základní částku náhrady v případě neutrálního vyznění všech relevantních kritérií lze považovat u nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy. Jelikož průměrná mzda za r. 2016 /rok předcházející poškození [anonymizováno] primární oběti/ byla podle údajů zveřejněných [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka], činila by uvedená částka [částka], pokud by šlo o úmrtí poškozeného (v tomto případě však šlo o náhradu újmy za zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno]). Odvození výše náhrady od takto definované částky přitom představuje pouze první krok úvah o výsledné částce, kterou je třeba dále přizpůsobit a náležitě zdůvodnit s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu a k dopadu typových či jiných kritérií na situaci tzv. sekundárních obětí v případě náhrady újmy podle § 2959 o. z.

21. Podle zmíněných kritérií je při určení výše náhrady za [anonymizována dvě slova] spojené s poškozením [anonymizováno] osoby blízké třeba zohlednit okolnosti jak na straně osoby oprávněné, tak i na straně škůdce. Na straně oprávněného je významná zejména intenzita jeho vztahu s poškozeným, věk poškozeného i oprávněného, v tomto směru provedl odvolací soud zhodnocení shora; pokud se jedná o eventuální existenční závislost na poškozeném, nebyli oba sourozenci až do poškození [anonymizováno] existenčně na sobě závislí,; pokud jde o případně jinou satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho [anonymizováno] odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, uzavírá odvolací soud, že dostatečnou satisfakcí není ani [anonymizováno] odsouzení pachatele [anonymizována dvě slova]; další dopady [anonymizována dvě slova] do poměrů pachatele se nepodařilo zjistit, proto nemohly být při odškodnění hodnoceny. Zohlednit lze rovněž, byl-li oprávněný očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), v tomto případě se dozvěděl bezprostředně po nehodě o události žalobce od rodiny, přítomen nehodě nebyl.

22. První skutečností, kterou soud I. stupně zohlednil, bylo, že v daném případě šlo o odčinění duševních útrap tzv. sekundárních obětí včetně žalobce za zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno] poškozeného, nikoli za smrt poškozeného. Obecně lze uvést, že v některých případech extrémního zvlášť závažného [anonymizováno] na [anonymizováno] (např. při vegetativním [anonymizováno] primárního poškozeného) může utrpení blízkých osob dosahovat i vyšší intenzity než v případě usmrcení, a tedy může být vyšší i náhrada nemajetkové újmy osobám blízkým (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nelze tedy paušálně považovat [anonymizována dvě slova] tzv. sekundárních obětí při zvlášť závažné [anonymizováno] na [anonymizováno] primární oběti za mírnější, než v případě úmrtí ([spisová značka]). V projednávané věci sice došlo k zvlášť závažné újmě na [anonymizováno] primárně poškozeného (těžká luxační zlomenina krční páteře s transverzální míšní lézí, těžká paréza horních končetin, plná plegie dolních končetin, těžké dekubity, inkontinence apod.), je však zřejmé, že žalobce mohl (byť ve značně omezené míře) nadále s poškozeným komunikovat a prožívat omezeně rodinný život, což je nepochybně kvalitativní rozdíl oproti situaci, pokud by se poškozený nacházel v trvalém či dlouhodobém vegetativním [anonymizováno]. Jde nepochybně o skutečnost, na kterou je nutno brát ohled při určování či modifikaci výše náhradu újmy za [anonymizována dvě slova] žalobce při zvlášť závažném [anonymizováno] na [anonymizováno] poškozeného. Z tohoto důvodu spatřuje odvolací soud důvody při vyčíslení peněžité náhrady ve výši částky, která by náležela sekundární oběti v případě úmrtí primární oběti.

23. Pokud jde o kritérium intenzitu vztahu žalobce k poškozenému, zde žalobce tvrdil, že se po úraze o poškozeného staral, a že na rozdíl od svých dvou sester, měli s bratrem (poškozeným) intenzivnější vztah, dokonce s poškozeným - bratrem bydlel, aby mu byl stále nablízku. V tomto případě šlo o prokázání vyšší intenzity vztahu žalobce k poškozenému a skutečnosti, že žalobce opravdu poskytoval poškozenému bratrovi v jeho poúrazovém [anonymizováno] péči, kterou poškozený nezbytně potřeboval, neboť bratr žalobce byl ve svém [anonymizována dvě slova] zcela odkázán na péči jiné osoby. Povinnost prokázat vyšší intenzitu vztahu žalobce k poškozenému a péči o bratra ležela na žalobci. K tomuto tvrzení žalobce navrhl v řízení před soudem I. stupně svědeckou výpověď rodinné přítelkyně paní [jméno] [příjmení], která se však k jednání u soudu I. stupně nedostavila. Soud I. stupně provedl důkaz výslechem účastníka – žalobce podle § 131 o. s. ř., skutečnosti uváděné žalobcem však důsledně nehodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a své závěry neodůvodnil zcela v souladu s ust. § 157 o. s. ř., proto odvolací soud zopakoval výslech žalobce a v kontextu dalšího doplněného dokazování dospěl k odlišnému skutkovému závěru a následně i k jinému právnímu posouzení poté, kdy získal celistvější obrázek o vztahu obou bratrů (žalobce a poškozeného) před úrazem i po úrazu poškozeného. [ulice] intenzita vztahu mezi žalobcem a poškozeným stejně jako skutečnost, že žalobce opravdu poškozenému poskytoval po úraze nezbytnou péči byla v řízení prokázána /byť skutečnost, že žalobce a jeho bratr před úrazem trávili běžně společný čas, není v příbuzenských vztazích ničím neobvyklým, neboť takto běžně populace žije/, na intenzitu dopadu uvedené události lze usuzovat z blízké sourozeneckého vztahu bratrů, pracujících na jednom pracovišti, bydlících v 1 domě při vědomí určité autority a vzoru, kterým poškozený bratr pro žalobce byl. S ohledem na každodenní péči po úrazu byl žalobce vystaven v souladu s konstantní judikaturou pocitu smutku, lítosti, nemožnosti prožívání intenzivnějšího rodinného života se starším bratrem, příp. pocitu frustrace z nevyléčitelného neurologického [anonymizováno] bratra. I proto lze přisvědčit odvolateli, že mu náleží nárok na odškodnění za [anonymizována dvě slova] ve vyšší částce, než jakou vyplatila [anonymizováno] sestrám žalobce a než jakou vyplatila žalovaná dosud žalobci.

24. Odvolací soud vyšel při právním posouzení z judikatorních závěrů vyjádřených Nejvyšším soudem ČR nejen v rozhodnutích zmiňovaných soudem I. stupně /pro orientační rozmezí peněžitých náhrad přiznávaných sekundární oběti v případě úmrtí primární oběti/, ale především z rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] i ze závěrů Ústavního soudu ČR vyjádřených v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2844/14, IV. ÚS 315/01, IV. ÚS 4156/18, IV. ÚS 2578/19, I. ÚS 362/21, kdy výše přiznané satisfakce musí odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a odpovídat zásadě slušnosti, přiměřenosti a proporcionality.

25. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že výše úhrady za [anonymizována dvě slova] spojené s usmrcením sourozence může v případě intenzivnějších vztahů pozůstalého se zemřelým dosáhnout úrovně základu pro nejbližší osoby (manžel, rodiče, děti). V tomto případě sice intenzivní vztah sourozenců byl prokázán, jednalo se však nikoliv o úmrtí, ale o závažné poškození [anonymizováno] /jedná se přitom o 2 odlišné nároky/, z tohoto důvodu, jak bylo shora uvedeno, spatřuje odvolací soud důvody pro krácení odškodnění o , tedy při předpokládané výši odškodnění sekundární oběti ve smyslu [spisová značka] v částce [částka], by činily [částka], po krácení s ohledem na spoluúčast poškozeného o by odškodnění činilo [částka], když v případě sourozence z pohledu dosavadní judikatury se jeví přiměřené odškodnění snížit u sourozence rovněž o /nejedná se o odškodnění nejbližších příbuzných- tj. dětí, manžela, druha, rodiče/, tedy na částku [částka]. V daném případě se žalobce domáhal celkově základu ([částka] ve 100 % částky), tedy po přihlédnutí ke spoluúčasti bratra na nehodě částky [anonymizována dvě slova] /2x [částka] S ohledem na orientační propočet provedený odvolacím soudem je tak zřejmé, že zásadě slušnosti odpovídá povinnost žalované plnit do žalobcem požadované částky, tedy žalobci doplatit [částka], když ve stejné výši žalovaná již žalobci zaplatila, resp. pokud žalobce mohl požadovat dle výpočtu shora až částku [částka], mohl soud rozhodnout pouze o částce žalované a nikoliv o částce vyšší.

26. Jde-li o porovnání jednotlivých náhrad, kdy má soud porovnat částky náhrady přisouzené v jiných případech, a to nejen obdobných, ale i dalších, pak soud I. stupně v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], na které navazovalo další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], kterým byly přiznány částky manželce a dceři [částka] a vnukům [částka]. Dále soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], kterým byla přiznána matce nezletilého syna částka [částka] a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], kterým bylo [anonymizováno] matce zemřelého dítěte [částka], otci zemřelého dítěte [částka], prarodičům zemřelého dítěte pak částky [částka] a [částka]. Žalobce ve své replice k vyjádření žalované zmiňoval rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] šlo o případ, kdy se zeť poškozené domáhal po pojišťovně náhrady újmy z titulu duševních útrap za usmrcení poškozené při dopravní nehodě stejné částky ([částka]) jako se dostalo jeho manželce, dceři, ze stejného titulu a svou žalobou uspěl, což pak bylo potvrzeno i rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. účely srovnání právě s ohledem na odlišnosti daného případu nepokládá odvolací soud srovnání za rozhodující a použitelné.

27. Ve smyslu konstantní však provedl odvolací soud srovnání s lépe využitelnými závěry rozhodnutí zejm. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], kterým Nejvyšší soud změnil předchozí rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] a ve kterém Nejvyšší soud přiznal sekundární oběti - matce poškozené 1 roční nezletilé v souvislosti s duševními útrapami ve smyslu § 2959 o. z. z důvodu těžké újmy na [anonymizováno] částku [částka], resp. konstatoval, že i tato částka se jeví nízká, nicméně vyšel z žalované částky, ve vztahu k babičce poškozené /žijící ve společné domácnosti/ soudy přiznaly z titulu odškodnění částku [částka]. Pokud se jedná o srovnání s věci vedenou u Městského soudu v Praze, sp. zn. [anonymizována tři slova], [číslo], následně řešení v dovolání u NS ČR pod sp. zn. [spisová značka] bylo [anonymizováno] matce primární oběti z titulu [anonymizováno] útrap v důsledky autonehody zletilé dcery, upoutané po nehodě, na invalidní vozík, celkem odškodnění [částka], stejná částka byla přiznána i dětem primární oběti. Ve srovnání s těmito obdobnými spory přihlížejíce k zásadám vyplývajícím z ust. § 2959 o. z. a závěrům shora podrobně rozvedeným obstojí částka přiznaná odvolacím soudem, která vedla ke změně napadeného rozsudku / § 220 o. s. ř.

28. V daném případě však jsou skutkové okolnosti projednávané věci odlišné než ve shora uvedených sporech, přesto při úvaze o přiměřenosti výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je nezbytné přihlédnout k samotnému účelu a funkci uvedeného institutu, kdy primární význam satisfakční funkce směřuje k vyvážení, resp. zmírnění nepříznivého následku neoprávněného zásahu škůdcem, neboť nemajetková újma vzniklá porušením osobnostních práv se v obecném slova smyslu nedá ani odškodnit a ani přesně vyčíslit.

29. Pokud v průběhu řízení poškozený bratr žalobce zemřel, nepřihlížel odvolací soud k této situaci nastalé v mezidobí a ani k dalšímu peněžitému plnění vyplacenému pojišťovnou pozůstalému žalobci z titulu odčinění duševních útrap spojených s úmrtím bratra, neboť se jedná o 2 odlišné právní tituly; pouze v rámci testu proporcionality je možno porovnat vyplacené odškodnění v souvislosti s úmrtím osoby blízké ve vztahu k obvykle nižší náhradě vyplacené z titulu odškodnění za [anonymizována dvě slova] v souvislosti se zvlášť závažným poškození [anonymizováno] sourozence, a to se zřetelem na podobné případy odškodnění shora podrobně rozvedené.

30. Závěry odvolacího soudu odlišné od právních závěrů soudu I. stupně jsou tak v souladu s obecně sdílenou představou spravedlnosti a slušnosti, když i odvolací soud je si dostatečně vědom nemožnosti exaktně vyjádřit utrpění sourozence spočívající v uvědomování si a prožívání neodčinitelnosti závažného [anonymizováno] neurologického [anonymizováno] bratra.

31. V závislosti na změně rozhodnutí ve věci samé, změnil odvolací soud i rozhodnutí o příslušenství, kdy zákonný úrok v předmětném období činil pouze 8,25 % a nikoliv 10 %, odvolací soud proto [anonymizováno] do příslušenství z částky [částka] ve výši 1,75 % za dobu od [datum] do zaplacení zamítavý výrok I. jako věcně správný potvrdil / § 219 o. s. ř. Pro uložení peněžité povinnosti žalované neshledal odvolací soud žádný důvod pro stanovení jiné než obecné 3denní pariční lhůty k plnění.

32. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný v řízení před soudem I. i II. stupně, náleží mu právo na náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení advokátem podle § 142 odst. 1 a § 224 a 211 o. s. ř. podle § 224, § 211 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná je povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce za řízení před soudem I. stupně s přihlédnutím k 7 úkonům právní pomoci po [částka] /převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření čl. 46, účast při jednání [datum], [datum], [datum] a závěrečný návrh/ [částka], k tomu 7x paušální náhradu hotových výdajů po [částka], tj. [částka], po připočtení DPH [částka], na nákladech odvolacího řízení za 4 úkony po [částka], tj. [částka] /2x účast u odvolacího jednání, odvolání, vyjádření/, k tomu 4x [částka] na paušální náhradě hotových výdajů a po připočtení 21 % DPH na nákladech odvolacího řízení [částka]; v celkovém součtu [částka] a [částka] částku [částka] v obecné pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobce. Výpočet náhrady odvolacím soudem koresponduje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] /TH [částka]

33. Vzhledem k tomu, že ze zákona byl žalobce osvobozen od placení soudního poplatku / § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., je povinna procesně neúspěšná žalovaná zaplatit / § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích na soudním poplatku před soudem I. stupně a i před soudem II. stupně vždy částku [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.