23 Co 138/2022-356

Rubrum

Zákonná podmínka bezprostřednosti závažného ohrožení vlastní osoby nebo okolí ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b/ zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nezbytná pro převzetí pacienta bez jeho souhlasu do zdravotního ústavu, může být naplněna i v situaci, kdy pacient na sebe nebo své okolí škodlivým jednáním ještě přímo nepůsobil.

Výrok

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy [celé jméno řešitele] a [soudci] ve věci umístěného: ; [jméno] [jméno], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] za účasti: [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno], [IČO] pracoviště [ulice] nemocnice sídlem [adresa] státní zastupitelství o vyslovení přípustnosti převzetí, přípustnosti omezení ve zdravotním ústavu, o dalším držení ve zdravotním ústavu, k odvolání umístěného proti usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Odůvodnění

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení

1. Shora uvedeným usnesením okresní soud rozhodl o tom, že k převzetí umístěného [jméno] [jméno], dne [datum] ve [údaj o čase] hodin do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů a tyto trvaly do [datum] do [údaj o čase] hodin (výrok I.), a dále o tom, že k omezení volného pohybu umístěného [jméno] [jméno] úchopem zdravotnickými pracovníky dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, kurtací hrudním pásem od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin, kurtací dolních končetin od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin, kurtací horních končetin od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin a aplikací psychofarmak dne [datum] ve [údaj o čase] hodin došlo ze zákonných důvodů (výrok II.). Žádnému z účastníků nepřiznal okresní soud právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud rozhodoval v řízení, které zahájil svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to na základě oznámení [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno], pracoviště [ulice] nemocnice, psychiatrické oddělení, o tom, že do jejich ústavu byl převzat pacient bez svého souhlasu, který byl následně omezen ve svém volném pohybu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], okresní soud řízení zastavil, neboť odpadly podmínky pro vedení řízení, když omezení volného pohybu umístěného byla ukončena dne [datum] v [anonymizováno] hodin a dne [datum] byl umístěný ze zdravotního ústavu propuštěn. Usnesení bylo doručeno umístěnému dne [datum]. V podání ze dne [datum] umístěný navrhl, aby soud v řízení pokračoval.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], okresní soud rozhodl o tom, že k převzetí umístěného [jméno] [jméno] a k jeho omezení ve volném pohybu došlo ze zákonných důvodů. Rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání umístěného proti rozhodnutí krajského soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odmítnuto.

4. Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2667/21 byla předcházející rozhodnutí obecných soudů zrušena. Ústavní soud vytkl soudům, že neprovedly řádný přezkum převzetí stěžovatele do zdravotního ústavu. Poukázal na rozpory mezi výpovědí přijímající lékařky a policistů s tím, že pokud stojí na jedné straně závěry lékařů jako zaměstnanců zdravotního ústavu a tomu odporující závěry svědků, je namístě přistoupit k zadání znaleckého posudku, jak vyplývá z jiných rozhodnutí Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2647/16, sp. zn. II. ÚS 2545/17). Zásadní význam má přitom posouzení chování umístěného, když není postačující, že pacient trpí duševní poruchou, k této skutečnosti musí přistoupit ještě další skutečnosti, spočívající v konkrétním chování nebo jednání pacienta, z něhož lze dovodit, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a hrozbu nebylo možno odvrátit jinak. Je tak třeba odstranit rozpory mezi výpovědí přijímající lékařky a policistů a případný závěr o agresivním chování umístěného podložit dostatečným množstvím důkazů.

5. Okresní soud poté zopakoval dokazování a zjistil následující skutečnosti:

6. Umístěný byl dne [datum] v [údaj o čase] hod převzat do ústavní léčby bez jeho písemného souhlasu na pracoviště psychiatrická lůžka - uzavřená [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno] - pracoviště [ulice] nemocnice. Byl přivezen záchrannou zdravotní službou v doprovodu Policie České republiky. Dle oznámení zdravotního ústavu byla důvodem k převzetí verbální agresivita a bludy. Byla stanovena diagnóza - schizofrenní porucha, manický typ. Umístěnému byla poskytnuta sedace, parenterální aplikace antipsychotik. Hospitalizace byla nutná proto, že nespolupracoval a z důvodu dekompenzace psychotické poruchy. Umístěného přijímala [anonymizováno] [příjmení], která také rozhodla o omezení jeho volného pobytu dne [datum] v [údaj o čase] hod, a to úchopem zdravotnickými pracovníky, pásy a psychofarmaky. Umístěný byl na pokoji sledován kamerovým systémem bez záznamu. K omezení volného pohybu umístěného došlo proto, že byl neklidný, paranoidní, odmítal spolupracovat. Zdravotní stav umístěného při použití omezovacích prostředků byl popsán - schizoafektivní porucha, manický typ, paranoidní blud, kverulace, verbální agresivita, pohotovost k brachiální agresivitě. Omezení volného pohybu kurtací horních a dolních končetin a kurtace hrudním pásem byla ukončena dne [datum] v [údaj o čase] hod. Dne [datum] v [anonymizováno] hodin byl umístěný ze zdravotního ústavu propuštěn domů.

7. Z propouštěcí zprávy zdravotnického ústavu ze dne [datum] vyplývá, že umístěný je bez trvalé medikace, dvakrát byl hospitalizován v Psychiatrické nemocnici [část obce], a to v r. [rok] a [rok], a byl na krátkodobém pobytu v [anonymizováno]. Poskytnutá terapie spočívala v podávání [anonymizována dvě slova] tbl., [anonymizováno] inj., [anonymizováno] tbl. Umístěný byl přijat pro dekompenzaci schizoafektivní poruchy, manického typu, psychomotorický neklid, bizarní chování, paranoiditu, byl hostilní, nespolupracující s několikadenní insomnií (poruchou spánku). Druhý den byla s umístěným spolupráce zlepšena, měl náhled, uvedl, že měl problémy se spánkem, nemohl se soustředit, mívá cyklování nálad od mánie do deprese. Propuštěn byl na základě jeho žádosti, byl sepsán negativní reverz a umístěný byl předán do ambulantní péče, kdy se měl dostavit do tří dnů na kontrolu do psychiatrické ambulance [anonymizováno] [příjmení]. Byla mu doporučena [anonymizováno] - [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizováno]. [číslo], [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [číslo].

8. Z účastnické výpovědi umístěného okresní soud zjistil, že dne [datum] odešel s manželkou na její přání na [anonymizováno] v [obec] na výtěr z krku, v té době prožíval maniodepresivní stav. Cítil se jako ztracené retardované dítě a tak se i choval. Na poliklinice si chtěl sednout na vozík a jet výtahem. Zapnula se zvuková signalizace. [příjmení] se lekl a vydával hlasité hýkavé zvuky. Manželka odešla se zdravotní pracovnicí. Do výtahu k němu přistoupila paní, jezdili nahoru, dolů. V ordinaci si nechtěl sednout, nakonec mu zdravotnice výtěr z krku udělala. Stále byl ve stavu mánie. Když odcházeli, bál se jít po schodech dolů. [příjmení] si na jejich okraj a naříkal. Manželka mu řekla, že pro něj jede„ rychlá“. Chtěl, aby odešli, ale na manželku volal nějaký pán, že si tam zapomněla kabelku, tak odešel sám. Utíkal, sundal si bundu a čepici, které zahodil, otočil si obráceně vestu, aby ho nepoznali. V tu chvíli byl paranoidní, chtěl utéct do [obec]. Cestou se zastavil v obchodě zdravé výživy, kde se chtěl schovat a odpočinout si. Pak se setkal s manželkou. Z obchodu chtěl jít domů, ale zastavila ho policie s tím, že pro něj jede záchranka. V sanitce odjel ke svému praktickému lékaři [anonymizováno] [příjmení], který doporučil vyšetření na [anonymizováno]. V pardubické nemocnici jej nechtěli přijmout, tak jej v sanitce odvezli do [obec]. Nechtěl jít na uzavřené oddělení, chtěl počkat na manželku, sednout si do kouta. Přišla nějaká paní, [anonymizováno], křičela na něj, pak sestřička a mírným nátlakem ho přiměli jít dovnitř, potom na pokoj, což on nechtěl. Přímo do něj nestrkali, obestoupili jej a musel na pokoj jít. [jméno] se svlékl a s dopomocí si lehl na postel. Odebrali mu krev a píchli mu do každého stehna jednu injekci. Ptal se, jestli je to injekce, která ho má uspat, zda ho chtějí zabít. Na posteli ho přikurtovali. Neví, jestli měl přikurtovaný trup, ale obě dolní končetiny ano, levou ruku též, pravou měl volnou. Tou ale nedosáhl na stůl, tak si uvolnil druhou ruku, personálu řekl, proč to udělal, oni to změnili a přikurtovali mu pravou ruku a levou nechali volnou. Po snídani ho odkurtovali, předepsali mu léky. Ty ale neužíval, vyplivával je do umyvadla či do WC mísy. V ten den, kdy byl přijatý, slyšel na chodbě hlas manželky, doufal, že přijde. Sestra mu řekla, že tam manželka byla a že spal. To nebyla pravda. V pátek za ním byla manželka na návštěvě. V pondělí mu [anonymizováno] [příjmení] řekla, že bude proveden pohovor s psycholožkou a domluvili se, že může podepsat negativní revers. Z nemocnice odešel v doprovodu manželky. Už dvacet let má maniodepresivní stavy, řeší je jinak než pobyty na [anonymizována dvě slova], používá alternativní medicínu. Proto nechtěl být [anonymizováno]. Nechce užívat léky, nepomáhají mu a naopak škodí. Když prožívá manickou ataku, trvá to asi [anonymizováno] dnů, probíhá to ve vlnách. Snaží se být doma, jen chodí ven se psem. Kdyby se dostal do kontaktu s lidmi, kteří nejsou„ v pohodě“, mohl by z toho být problém. Nikdy se nedopustil v tomto stavu fyzického násilí, ale při verbálním projevu řve. Od roku [rok] trpí vážnými [anonymizováno] problémy. Invalidní důchod mu byl přiznán v roce [rok] nebo [rok] zpět. V minulosti byl dvakrát [anonymizováno] v [část obce] v roce [rok] a [rok]. Jeho psychiatričkou je [anonymizováno] [příjmení] z [obec]. Na pravidelné kontroly nechodí. Když bude něco potřebovat, má se ozvat. Před dvěma lety užíval homeopatika, ale nebyl s tím spokojen. Jezdil také do [obec], kde měl psychiatričku, kde probíhala alternativní léčba. V současné době neužívá žádné léky ani homeopatika, realizuje spontánní vodoléčbu, jde do brodu řeky, kde cítí, že to negativní a napětí z něj odchází do vody. Jeho [anonymizováno] je paranoidní schizofrenie. Má schizoafektivní poruchu. V době, kdy probíhá fáze deprese, má sebevražedné myšlenky, ale nikdy se o sebepoškození nepokusil. Jen tloukl hlavou o zeď nebo si vzal tupý nůž a působil si bolest na zápěstí. S [anonymizováno] a omezeními nesouhlasí, nebylo to potřeba. Na přesný sled událostí po propuštění z nemocnice si nepamatuje.

9. Z lékařské zprávy psychiatrické ambulance [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že umístěný byl v ambulanci léčen v období od [rok] [číslo] a poté znovu od roku [rok] dosud. Umístěný je léčen pro schizoafektivní poruchu a poruchu osobnosti. Žádné léky neužívá. Docházel do ambulance do roku [rok] v intervalech [anonymizována dvě slova], v roce [rok] docházel do ordinace v intervalech [anonymizována dvě slova]. Po celou dobu s ordinací spolupracoval, objektivní údaje o případné změně stavu poskytla jeho manželka. Pokud se na kontrolu nemohl dostavit, o této skutečnosti informoval a byl stanoven termín nový. Poslední kontrola proběhla dne [datum]. Další kontrola je plánována v [anonymizováno] [rok]. V záznamech nejsou žádné informace o tom, že by se umístěný sebepoškozoval, popř. se pokusil o sebevraždu.

10. Okresní soud vyslechl dále jako svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

11. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky psychiatrického oddělení [příjmení] nemocnice, okresní soud zjistil, že umístěný byl přijat na jejich oddělení dne [datum] v [anonymizováno] hodin, kam byl přivezen rychlou záchrannou službou v doprovodu Policie České republiky. Umístěný odmítal být vyšetřen, odmítal jít na oddělení, tvrdil, že ho tam chtějí zabít. Opakovaně se jí ptal, kdo je, řekla mu, že psychiatrička, podruhé, lékařka, on se rozčílil, kdo vlastně je. Na pokoj došel tak, že byl obestoupen příslušníky policie, členy záchranné služby, sanitáři a sestřičkami. Nikdo se jej nedotýkal. Vedle ní byla přítomna dále [anonymizováno] [příjmení]. Umístěný nespolupracoval, za asistence policie byl umístěn na lůžko, byl roztěkaný, nesoustředěný. Byl diagnostikován s tím, že má schizoafektivní poruchu manického typu. Důvodem pro hospitalizaci byla floridní psychotická symptomatika, jeho verbální agresivita, která přecházela i do agresivity fyzické. Strkal do personálu, byl hlučný, bál se, měl strach o svůj život, byl zrychlený a měl nesouvislé myšlení. Měl bludné představy, měl za to, že ho chtějí zabít. Fyzické agrese se dopustil na pokoji, kdy strčil do personálu. Jeho jednání bylo nepředvídatelné. Omezovací prostředky byly použity na její pokyn z důvodu agresivního chování. V [anonymizováno] hodin úchop, od [datum] od [číslo] do [datum] do [číslo] kurtace hrudním pásem, obou horních končetin, obou dolních končetin, [datum] v [anonymizováno] byly aplikovány léky. Byl zvolen nejméně omezující prostředek. V minulosti byl umístěný dvakrát hospitalizovaný v Psychiatrické nemocnici v [část obce]. Dne [datum] již nebyl nebezpečný sobě ani svému okolí. Na své onemocnění měl neúplný náhled, ale získával ho.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zdravotní sestry na psychiatrickém oddělení [nemocnice], okresní soud zjistil, že při přijetí umístěného měla službu. Umístěný byl přivezen záchrannou službou za asistence policie, nechtěl jít na oddělení, byl omezen ve volném pohybu, byla použita psychofarmaka.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], příslušníků [stát. instituce], soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] jim oznámil lékař z polikliniky, že měl pacienta, který se choval divně a utekl z ordinace. Bylo to po incidentu v [příjmení] nemocnici, proto oznámení vnímali tak, že jsou lékaři více obezřetní. Když přijeli na polikliniku, pacient tam již nebyl, mluvili s jeho manželkou, která jim sdělila, že utekl buď do kavárny, nebo odjel do [obec]. V místě bydliště jej nezastihli. Našli ho za dvě nebo tři hodiny na mostě u lesního závodu. Komunikoval s nimi, říkal jim, že má psychiatrické problémy, proto zavolali rychlou záchrannou službu, která pacienta vyšetřila s tím, že jej potřebují převést a žádali o doprovod. Dojeli k [anonymizováno] [příjmení], který s umístěným komunikoval a rozhodl, že je třeba vyšetření na psychiatrii. Umístěný se choval celkem rozumně. V [obec] jej nepřijali, jeli do [obec], kde šel umístěný celkem v klidu na psychiatrické oddělení, čekali na chodbě, nejprve s ním mluvila lékařka s ukrajinským přízvukem, pak jiná lékařka, to už měl umístěný špatnější náladu, říkal, že tam nechce být. Byl vyzván, aby šel na pokoj, tam jej nikdo přímo nevedl, byl ale obestoupen personálem z nemocnice. Na umístěném bylo zřejmé, že má změny nálad, chvíli byl klidný, mluvil normálně, potom mluvil nesouvisle, třeba o tom, že píše do Ameriky, mluvil páté přes deváté. Měl určité výpady proti přítomným osobám, kdy se proti nim rozešel. Když odcházeli, ležel umístěný na posteli, dostal léky a byl přikurtován. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že si nevybavuje, že by měl umístěný sklony k sebepoškození, sebevraždě a svědek [jméno] [příjmení] dále, že bylo zjevné, že se umístěný snadno rozčílí, nemuseli ale vůči němu nijak zakročovat.

14. Ze záznamu o výjezdu [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizováno], ze dne [datum] bylo zjištěno, že umístěný přišel do vozu v přítomnosti [stát. instituce]. S umístěným byla dlouhá rozprava. Umístěný chtěl jet nejdříve k praktickému lékaři [anonymizováno] [příjmení]. Během transportu obšírně hovořil, chvílemi hovor nedával souvislost. Na psychiatrii v [příjmení] nemocnici odmítli umístěného převzít s tím, nechť je odvezen do spádové nemocnice ve [obec]. Umístěný byl v tu chvíli silně rozrušen, křičel a byl až agresivní, zpacifikován [stát. instituce]. Přesto odmítli pacienta převzít. V záznamu je uvedena diagnóza - jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], manželky umístěného, soud prvního stupně zjistil, že u umístěného se střídají fáze manické a depresivní, v různých časových úsecích. Nikdy se nepokusil o sebevraždu či sebepoškození. V manické fázi málo spí, velice hovoří, má spoustu nápadů, je hyperkomunikativní, píše v noci velké množství zpráv, mailů. Nemá přímo bludy, ale dává si do souvislosti věci, které ona v souvislostech racionálně nevnímá. V manické fázi křičí. Dne [datum] se na poliklinice v [obec] choval nestandardně, ale nemyslí si, že by někdo mohl mít z jeho projevu obavy. Choval se jako retardované dítě, nebyl útočný. Zřejmě u něj kulminovala manická fáze. Zdravotnický personál s ním jednal jako s dítětem. Nebyl agresivní, projevoval strach. Plakal, odmítal si sednout na křeslo. Ve výtahu poté, co omylem spustila alarm, křičel jako retardované dítě, autista. Přivolaný lékař se jí ptal, zda má manžel psychiatrickou poruchu. Manžel se neměl k odchodu, seděl na schodech. Lékař zavolal rychlou záchrannou službu, říkal, že se obává, co manžel udělá. Mezitím manžel odešel. Ona šla domů, manžela našla v prodejně zdravé výživy, odkud odešla domů [anonymizováno] [příjmení] jí telefonicky sdělil, že manžel jel na psychiatrii do [obec]. Myslela si, že jej tam jen vyšetří. Následně jí sdělili, že jej vezou do [obec]. Mezitím telefonicky mluvila s [anonymizováno] [příjmení] a žádala jí, aby se spojila s psychiatrií ve [obec]. [jméno] pak hovořila s [anonymizováno] [příjmení], která jí řekla, že manžela přijali a přikurtovali, dostal silná antipsychotika a spí. Proto nemá smysl jej navštívit. Následující den za manželem znovu přijela. Nedokáže odhadnout, zda stále trvala manická fáze, hodně mluvil, říkal, že se mu daří léky nepolykat. Po propuštění manická fáze postupně odeznívala. Manžel na své onemocnění neužívá léky, zkoušel homeopatika. Za posledních pět let nikdy nebyli voláni policisté ani řešeni konflikt mezi jejím manželem a někým dalším. V minulosti absolvoval manžel psychoterapii. Dvakrát byl hospitalizován v [část obce], kde užíval léky. Psychofarmaka užívat nechce. V manické fázi se k ostatním chová podle toho, jak se chovají k němu. Po hospitalizaci v lednu [rok] neví, zda měl ještě manžel užívat léky.

16. Z výpisu z evidence rejstříku trestů a z evidence přestupků okresní soud zjistil, že umístěný nemá v těchto databázích žádné záznamy.

17. Podle vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum], vystaveného na základě žádosti umístěného, se umístěný v den, kdy byl odvezen do nemocnice, přišel do jejího obchodu [anonymizována tři slova]. Přišla za ním manželka, bavil se s ní, říkal, že čeká na vlak do [obec]. Nevšimla si ničeho nápadného.

18. Okresní soud poté dovodil, že pro převzetí a další držení umístěného ve zdravotnickém zařízení byly splněny zákonné důvody, uvedené v ust. § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Umístěný trpí schizoafektivní poruchou, manického typu. V době, kdy byl přijat k hospitalizaci, jevil zjevně známky této duševní poruchy, pokud by byl bez hospitalizace a medikace propuštěn, reálně hrozilo ohrožení jeho zdraví, a případně i jeho okolí. Existovala důvodná obava, že by se pod vlivem duševní poruchy dopouštěl ohrožujícího chování. Tuto hrozbu nešlo odvrátit jinak než hospitalizací ve specializovaném psychiatrickém zařízení. V době převzetí byl umístěný verbálně agresivní, s pohotovostí k brachiální agresivitě, trpěl paranoidní bludnou produkcí, byla u něho detekována kverulace, masivní psychomotorický neklid, choval se bizarně, byl hostilní, nespolupracující a slovně neusměrnitelný. Sám umístěný ve své účastnické výpovědi uvedl, že prožíval maniodepresivní stav a byl paranoidní, potvrdil své bizarní chování, stejně tak učinila jeho manželka. Okresní soud dále vyložil, že nebyla zpochybněna věrohodnost svědecké výpovědi ošetřující lékařky [anonymizována dvě slova]. [příjmení]. Obsah její výpovědi koresponduje s listinnými důkazy, není zpochybněna výpovědí sestry [anonymizováno]. [příjmení], ani výpovědí obou příslušníků [stát. instituce] [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení]. Oba příslušníci si vzpomínali pouze na to, že nemuseli vůči umístěnému z důvodu jeho agresivity zakročovat, netvrdili ale, že by se umístěný verbálně či fyzicky agresivně vůbec nechoval, pouze uváděli, že si na nic bližšího o tomto nevzpomínají.

19. Okresní soud tak dle § 78 odst. 1 z. ř. s. rozhodl o tom, že k převzetí umístěného do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů a zároveň soud uzavřel, že také k omezení volného pohybu umístěného úchopem a kurtací a aplikací psychofarmak došlo ze zákonných důvodů dle § 39 odst. 2, 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, neboť umístěný nespolupracoval, byl agresivní, strkal do personálu, trpěl paranoidní bludnou projekcí, byl slovně neusměrnitelný. Byla zde s ohledem na stanovenou diagnózu a faktické projevy prokázána reálná obava jak o jeho zdraví, tak o bezpečí jeho okolí. Byly splněny i další zákonné předpoklady pro omezení ve volném pohybu, neboť toto indikoval lékař na dobu nezbytně nutnou, po celou dobu byl pod dohledem zdravotnického personálu, použití omezujících prostředků bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace a umístěný byl poučen o důvodech svého omezení.

20. Usnesení okresního soudu napadli odvoláním umístěný a státní zastupitelství.

21. Umístěný namítal, že okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Okresní soud nerespektoval zákon, neboť samostatnou podmínkou pro zákonné převzetí člověka do zdravotního ústavu je bezprostředně ohrožující chování člověka. Tato podmínka musí být naplněna vedle dvou dalších podmínek 1/existence duševní poruchy nebo jejích známek (anebo vliv návykové látky) a 2/ hrozbu pro člověka nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Nelze pak vycházet z jediného důkazu, který je opatřen od zástupce zdravotnického zařízení, neboť to má na výsledku řízení jiný zájem než člověk, který byl do ústavu nedobrovolně převzat. Okresní soud ve svém rozhodnutí neoddělil závěry o jeho diagnóze od důkazu o jeho bezprostředně ohrožujícím chování. Nestandardní chování nelze ztotožnit s chováním bezprostředně ohrožujícím a okresní soud neuvedl, v čem by projevy jeho chování měly být bezprostředně ohrožující. Závěr okresního soudu o připravenosti k brachiální agresivitě není dostatečně důkazně podložené a nelze jej dovozovat pouze z toho, že měl údajně strkat do personálu. Okresní soud při hodnocení důkazu pominul, že listiny pocházejí od zdravotního ústavu a byly vypracovány ošetřující lékařkou. Vše tak pochází z jediného zdroje. Okresní soud upřednostnil jedinou svědeckou výpověď (lékařky) a pominul ostatní výpovědi svědků ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Jejich svědecké výpovědi přitom výpověď lékařky zpochybňují. Soud prvého stupně neodstranil vytknutá pochybení Ústavního soudu.

22. Dále umístěný poukázal na to, že se okresní soud dostatečně nevypořádal s naplněním zákonných podmínek pro použití omezovacích prostředků. Pominul, že jde o jinou otázku oproti nedobrovolné hospitalizaci. Tento druhý zásah má daleko intenzivnější povahu. Nelze automaticky vycházet z toho, že při splnění podmínek nedobrovolné hospitalizace jsou současně naplněny podmínky pro použití omezovacích prostředků. Není pak zřejmé, z čeho okresní soud dovodil, že byl vůči němu použit nejméně omezující prostředek. Umístěný poukázal na to, že byl podroben kombinaci omezovacích prostředků, které ho fyzicky zcela paralyzovaly a kurtace přesáhla 24 hodin. Zpracování znaleckého posudku považoval odvolatel za nadbytečné, neboť znalec by se mohl vyjádřit pouze k jeho diagnóze. Je pak na místě postupovat v souladu s pravidlem in dubio pro libertate a rozhodnout, že k jeho převzetí bez jeho souhlasu a k použití omezovacích prostředků vůči němu nedošlo ze zákonných důvodů.

23. Státní zastupitelství namítalo, že v řízení před okresním soudem nedošlo k žádnému posunu ve skutkovém stavu věci a dosud nebylo prokázáno naplnění podmínek § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách, tedy existence konkrétního chování nebo jednání pacienta, z něhož lze dovodit, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí, přičemž hrozbu nebylo možné odvrátit jinak. Navrhlo, aby dokazování bylo doplněno výslechem lékařky [příjmení] nemocnice [anonymizována dvě slova], případně zdravotníků záchranné služby.

24. Zdravotní ústav navrhl potvrzení usnesení okresního soudu.

25. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu podle § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z. ř. š.“) a podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 213 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) doplnil dokazování svědeckými výpověďmi lékařů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

26. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že si sama na okolnosti převzetí [jméno] [jméno] blíže nepamatuje. Okolnosti si musela připomenout z lékařské zprávy, popisující přijímaní. Vybavuje si pouze, že s přijímaným tehdy přijela záchranná služba, byli tam přítomni příslušníci policie. Při příjmu byla přítomna ona a příjímací lékařkou byla [anonymizováno] [příjmení].

27. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že je praktickým lékařem umístěného. Dne [datum] pro něj vznikla netypická situace. Nejdřív se u něj zastavila paní [příjmení], která s ním hovořila o nastalé události na poliklinice, kam umístěného poslal na výtěr z krku. Následně do ordinace přišel záchranář. Pan [anonymizováno] seděl ve voze záchranné služby v doprovodu policie, byl neklidný, snažil se postavit, záchranáři nebo policií byl usměrněn, ať se posadí. Vzniklou situaci nebyl schopen sám vyřešit, považoval za nutné vyšetření psychiatrem, který měl s ohledem na svou odbornost vyhodnotit, zda je třeba hospitalizace a zda nejde o stav ohrožující sebe nebo okolí. [jméno] [jméno] s návštěvou psychiatrie souhlasil. Nedával mu žádnou tlumící medikaci. Dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že [jméno] [jméno] není agresor, nikdy jej v takové roli neviděl. Příznaky psychiatrické choroby má kontinuálně, rozhodná je míra, která přísluší posoudit psychiatrovi.

28. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] byl přivezen záchrannou službou a odmítal vstoupit na oddělení. Předávající záchranářka říkala, že se s ním těžko spolupracuje. Na jeho gesta si již nevzpomíná, ví, že měl strach, že jej chtějí zabít. Celkově byl zrychlený, jeho chování bylo nápadné. Informace o panu [jméno] měla od rychlé záchranné služby a ví, že se léčil u [anonymizováno] [příjmení]. V době rozhodnutí o hospitalizaci věděla o tom, jakou má diagnózu, neví, jakým způsobem informaci získala. Možná telefonickým dotazem u MUDr. [příjmení]. Od záchranářů dále měla informace o jeho chování v [obec]. K rozhodnutí o jeho převzetí dospěla na základě toho, že utekl ze zdravotnického zařízení, rozrušilo jej, když jej na psychiatrii nevyšetřil konkrétní lékař, byl agresivní, byla přítomna policie, která jej zpacifikovala. Tyto skutečnosti byly uvedeny ve zprávě záchranné služby. V době přijetí byla u pana [jméno] přítomna paranoidní bludná produkce s masivním úzkostným doprovodem, kdy se bál o svůj život. K dispozici byla také anamnéza, spočívající v útěku ze zdravotnického zařízení, jeho nestandardní chování. Tyto skutečnosti vedly k potřebě tlumit jeho úzkost, neboť z ní může pocházet agresivní chování. Pacient dostal sedativní medikaci, vyspal se, zklidnil, poté mu byly vysvětleny důvody pobytu nemocnici, plán léčby.

29. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, odvolací soud zjistil, že [jméno] [jméno] jevil dne [datum] jasné známky závažné duševní poruchy - [anonymizována dvě slova]. Schizoafektvní porucha je závažné psychotické onemocnění, charakterizované jednak výkyvy nálad (deprese, mánie), jednak přítomností psychotický prožitků ([anonymizována dvě slova]). Nejvyšším stupněm choroby je její manická fáze s psychotickými příznaky - neklid, zabíhavost komunikace, nesrozumitelnost projevu, nekritický postoj ke svému okolí, paranoidně persekuční bludy, tedy pocit, že mu jde o život. V této fázi je třeba nahlížet na danou osobu s možností potenciálního ohrožení sebe sama nebo svého okolí.

30. V rozhodné době se umístěný nacházel v manické fázi - byl zrychlený, zvýšeně, zabíhavě hovorný, neklidný, jeho chování bylo bizarní (choval se jako malé dítě, hýkal), trpěl jasnými paranoidně-perzekučními bludy, na jejich podkladě i jednal (útěk z polikliniky, schovávání se před policí, obavy z toho, že jej chtějí ve [příjmení] nemocnici zabít). Důkazem jeho dekompenzovaného stavu je i jeho dopis soudu ze dne [datum], který je plný překlepů, vulgarit, asociačních útoků. O tom, že se u umístěného v předmětné době (minimálně i na konci [anonymizováno] [rok]) projevovala závažná duševní porucha, není pochyb.

31. Dle závěrů znalce [jméno] [jméno] v rozhodné době bezprostředně ohrožoval své okolí a případnou hrozbu nebylo možné odvrátit jinak, neboť posuzovaný nebyl přístupný domluvě, jednal pod vlivem bludů, na léčbě nespolupracoval. Ze zprávy záchranné služby vyplývá, že při odmítnutí na Psychiatrickém oddělení [příjmení] nemocnice byl [jméno] [jméno]„ silně rozrušen, křičí, až agresivní, zpacifikován policií“. Během vyšetření ve [příjmení] nemocnice měl dle policisty [jméno] [příjmení]„ určité výpady proti přítomným osobám, kdy se proti nim jakoby rozešel“. Také fakt, že posádka záchranné služby si vyžádala doprovod policie, svědčí o tom, že posádka záchranné služby vyhodnotila chování [jméno] [jméno] jako rizikové. Nelze přehlédnout ani to, že celá událost se odehrála krátce po tragédii se střelcem v nemocnici [obec]. Proto byla ze strany zdravotnického personálu věnována větší obezřetnost a mnohem kritičtěji byly hodnoceny varovné příznaky a celková závažnost problematického chování.

32. Bezprostřední hrozbu pro okolí nebylo možné odvrátit jinak, neboť umístěný nebyl domluvě zjevně přístupný, byl zcela bez náhledu a jednal plně pod vlivem své bludné projekce. Bylo obtížné uvěřit tomu, že by v případě propuštění domů dodržoval doporučení lékaře, užíval medikaci, čímž by se jeho stav co nejdříve zklidnil. To je patrné i z jeho dalšího chování, kdy po vysazení injekční medikace neužíval perorálně podávané léky. Důvody pro hospitalizaci a léčbu posuzovaného trvaly déle, než jen do doby jeho propuštění dne [datum], kdy mu byla umožněna dimise proti radě lékaře (po podpisu negativního reverzu).

33. Byly také dány důvody pro použití omezovacích prostředků a byly stejné, jako ty, které vedly k nedobrovolné hospitalizaci, tedy nebezpečnost posuzovaného pro okolí a nemožnost tuto hrozbu v danou chvíli odvrátit jinak. Umístěný byl reálně fyzicky omezen od [datum] [údaj o čase] do [datum] [údaj o čase] hodin pomocí kurtů na horních i dolních končetinách a pomocí hrudního kurtu. Jedná se o standardní formu fyzického omezení, používanou na většině akutních psychiatrických lůžkových pracoviště. Na počátku fyzického omezení byly proto posuzovanému podány injekčně léky k tlumení neklidu (haloperidol a diazepam). Jejich efekt byl patrný, umístěný od [anonymizováno] do [anonymizováno] spal. I dalším období s ním byla obtížná spolupráce. Ve [anonymizováno] mu byla uvolněna pravá horní končetina a kurtována jen levá, od [údaj o čase] hodin se strany vystřídaly. Poté až do rána spal, kdy bylo následně fyzickoé omezení pro zlepšenou spolupráci ukončeno. Průběh fyzického omezení byl dle závěrů znalce lege artis.

34. Znalec dále vypověděl, že při vypracování posudku vycházel pouze z okolností, které měla k dispozici ošetřující lékařka v době, kdy rozhodovala o umístění pacienta. Indicií pro závěr o bezprostřednosti ohrožení (kdy jde o ohrožení možné, potenciální) byla zmínka o tom, že [jméno] [jméno] měl při přijetí ve [příjmení] nemocnici strčit do personálu. Další indicií byl záznam záchranné služby o tom, že byl zpacifikován policií, a projevy jeho chování daného dne. I pokud by přijímající lékařka neměla k dispozici písemný záznam záchranné služby, tak stejné informace mohla vytěžit od záchranářů, neboť je obvyklou praxí, že přijímající lékař zjišťuje skutečnosti, za jakých okolností je pacient předáván do zdravotnického zařízení.

35. Odvolací soud poté dospěl k následujícím závěrům:

36. Předmětem řízení je soudní přezkum detence osoby ve zdravotním ústavu podle § 75 a násl. z. ř. s . Z obsahu spisu vyplývá, že zdravotní ústav, kam byl odvolatel bez svého souhlasu dne [datum] v [anonymizováno] umístěn, učinil téhož dne v [anonymizováno] hodin oznámení soudu příslušnému dle § 66 z. ř. s . Byla tak zachována zákonná [anonymizována tři slova] dle § 75 odst. 1 z. ř. s . Okresní soud poté dne [datum] zahájil řízení (§ 76 odst. 1 z. ř. s .) a umístěnému jmenoval opatrovníka z řad advokátů (§ 69 odst. 2 z. ř. s .). Protože dne [datum] došlo k propuštění umístěného, řízení zastavil dne [datum] (§ 16 z. ř. s .) a v řízení pokračoval na základě prohlášení umístěného, učiněného v zákonné lhůtě dne [datum], který na projednání věci trval (§ 72 z. ř. s .).

37. Z provedeného dokazování, učiněného okresním soudem a doplněného v odvolacím řízení lze učinit relevantní zjištění pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů a zda tyto důvody trvaly až do doby jeho propuštění (§ 77 odst. 2 z. ř. s.). Odvolací soud uzavírá, že byly naplněny všechny hmotněprávní podmínky zákonnosti zbavení osobní svobody umístěného dle ust. § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V řízení bylo prokázáno (účastnickou výpovědí umístěného, svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), že umístěný trpí (a v době převzetí dne [datum] také trpěl) závažnou duševní chorobou - schizoafektivní poruchou. K této okolnosti přistoupily další konkrétní skutečnosti, spočívající v tom, že v rozhodné době se umístěný nacházel v manické fázi své choroby - byl zrychlený, zvýšeně, zabíhavě hovorný, neklidný, jeho chování bylo bizarní (choval se jako malé dítě, hýkal), trpěl jasnými paranoidně-perzekučními bludy, na jejich podkladě i jednal (útěk z polikliniky, schovávání se před policí, obavy z toho, že jej chtějí ve [příjmení] nemocnici zabít). Právě tyto projevy chování [jméno] [jméno] jsou konkrétním jednáním, z něhož lze dovodit, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval své okolí. Není přitom rozhodné, že projevy jeho chování nebyly na první pohled agresivní (nebyl zmíněn reálný fyzický útok na okolí z jeho strany), důležitá je již potencialita takového jednání, která dle závěrů znalce bezprostředně hrozila, neboť [jméno] [jméno] trpěl v manické fázi své choroby paranoidně-persekučními bludy (obával se o svůj život, myslel si, že jej chtějí zabít) a jeho chování bylo nevyzpytatelné. Pod vlivem manické ataky své choroby tak bezprostředně ohrožoval své okolí (mohl se bránit domnělému útoku na svůj život). Závažná duševní porucha a nepředvídatelnost chování umístěného v důsledku bludů vyvolala reálné a bezprostřední ohrožení jeho okolí. Není pak významné, že v době minulé k žádnému takovému útoku nedošlo, neboť další jednání umístěného pod vlivem bludů bylo nepředvídatelné. Podmínky nedobrovolné hospitalizace pak trvaly nejméně do [datum]. V tomto směru lze odkázat na závěry znaleckého posudku.

38. Na základě závěrů znaleckého posudku lze dále uzavřít, že také k omezení volného pohybu umístěného ve výše uvedeném rozsahu (úchopem zdravotnickými pracovníky dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, kurtací hrudním pásem od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin, kurtací dolních končetin od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin, kurtací horních končetin od [datum] od [údaj o čase] hodin do [datum] do [údaj o čase] hodin a aplikací psychofarmak dne [datum] ve [údaj o čase] hodin) došlo ze zákonných důvodů dle § 39 odst. 2, 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, neboť bylo zřejmé, že mírnější postup by zjevně nevedl k odvrácení bezprostředního ohrožení, když umístěný byl pod vlivem bludů, nespolupracoval a nebyl přístupný domluvě ani léčbě.

39. Neobstojí výhrady umístěného vůči závěrům znaleckého posudku. Znalec vyložil, z jakých podkladů vycházel (za relevantní vzal pouze ty údaje, které měla k dispozici přijímající lékařka). Znalecký posudek obsahuje nejen závěr o druhu duševní poruchy umístěného, ale také popis konkrétních projevů tehdejšího jednání, z nichž vyplývala bezprostřední hrozba pro okolí.

40. Okresní soud rovněž správně zvažoval, s ohledem na princip subsidiarity nedobrovolné hospitalizace, zda bylo takové restriktivní opatření nutné. Odvolací soud sdílí jeho závěr, že bezprostřední hrozbu pro okolí nebylo možné odvrátit jinak, než nuceným umístěním ve zdravotním ústavu, neboť umístěný byl pod vlivem bludů, ke své poruše nekritický a léčbu odmítal. Odvolací soud dodává, že si je vědom jedinečnosti základního lidského práva umístěného na osobní svobodu (srov. článek 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Práva jednotlivce nejsou však bezbřehá, jsou limitována právy jiných osob, které legitimně očekávají od právního státu, že jim prostřednictvím svých orgánů poskytne patřičnou ochranu. V tomto směru nemůže odvolací soud pominout opakovaně vyskytující se útoky duševně chorých osob na jiné jedince (k nimž došlo v nedávné době před nucenou hospitalizací umístěného), které měly vážné následky, a dále také to, že posuzovaný dlouhodobě odmítá léčbu.

41. Kolizí základních lidských práv, případně základního lidského práva s veřejným statkem, jímž je také bezpečnost jiných osob, jako občanů svrchovaného státu dle čl. 1 Ústavy, se opakovaně ve své judikatuře zabýval Ústavní soud České republiky (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02, ze dne [datum]). Pro řešení kolize základních práv, případně ústavním pořádkem chráněných veřejných statků, aplikuje Ústavní soud princip proporcionality, který je založen na zhodnocení vhodnosti, potřebnosti a poměřování ochrany a omezení určité z ústavně chráněných hodnot. Vychází přitom z minimalizace omezení základních práv a svobod (srov. čl. 4 odst. 4 Listiny, dle něhož základních práv a svobod musí být šetřeno při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, tudíž analogicky rovněž v případě jejich omezení v důsledku jejich vzájemné kolize).

42. V dané věci lze uzavřít, že ochrana ústavním pořádkem chráněných veřejných statků, spočívající v bezpečnosti jiných osob dle čl. 1 Ústavy převažuje nad ochranou základního lidského práva umístěného na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 1 Listiny. Přestože rozhodnutí o detenci umístněného představuje zásah do jeho práva na osobní svobodu, je takové rozhodnutí optimalizací mezi výše uvedenými právy, učiněné v souladu se zákonem a ze zákonných důvodů (dle čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, ve spojení § 104 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb.), neboť potřebné ochrany okolí nelze dosáhnout jinak.

43. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 219 o. s. ř. a věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil.

44. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věta prvá z. ř. s., když nebyly shledány důvody k postupu podle věty druhé tohoto ustanovení.