23 CO 167/2021-1606

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobců: a) titul příjmení příjmení , narozený dne datum bytem obec a číslo b) titul jméno příjmení , narozený dne datum bytem obec a číslo oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2.318.721 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18.3.2021, č.j. 123 C 36/2013-1455,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadených výrocích I. až V. mění takto: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 658 950,90 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 21. 4. 2010 do 30. 6. 2010, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2021 do 31.12.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2022 do 16.6.2022 a za dobu od 17.6. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku ve výši 658 950,90 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 21. 4. 2010 do 30. 6. 2010, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 7. 2021 do 31.12.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 658 950,90 Kč od 1. 1. 2022 do 16.6.2022 a za dobu od 17.6. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Žaloba, kterou se každý ze žalobců domáhal po žalovaném zaplacení další částky 500 409,60 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 21. 4. 2010 do 30. 6. 2010, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 7. 2021 do 31.12.2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 500 409,60 Kč od 1. 1. 2022 do 16.6.2022 a za dobu od 17.6. 2022 do zaplacení z částky 500 409,60 Kč jdoucího ročního úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci a) náklady řízení před okresním soudem ve výši 762 235,10 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci b) náklady řízení před okresním soudem ve výši 762 235,10 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Pardubicích náklady řízení státu ve výši 171 072,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci a) náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 65 896,50 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit žalobci b) náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 65 896,50 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Okresní soud svým rozsudkem uložil žalovanému zaplatit každému z žalobců 1.159.360,50 Kč s úroky z prodlení jdoucími od 21.4.2010 ve stanovené výši do zaplacení (výrok I. a II.). Dále uložil žalovanému nahradit každému z žalobců náklady řízení ve výši 1.310.147,30 Kč (výrok III. a IV.), dále žalovanému nahradit České republice – Okresnímu soudu v Pardubicích náklady řízení státu ve výši 171.072,50 Kč (výrok V.). Naopak zamítl návrh žalobců ze dne 27.4.2018 na přiznání vyčíslených separovaných nákladů řízení (výrok VI.).

2. Rozhodl tak o žalobě žalobců ze dne 19.4.2013. Ti žalobou požadovali po žalovaném zaplacení 50 % podílu nákladů vynaložených žalobci na vybudování přípojek inženýrských sítí – vodovodní a kanalizační přípojky, které měly sloužit a slouží k připojení stávajících či budoucích staveb na pozemcích žalobců, na sousedících pozemcích žalovaného. K úhradě této částky se žalovaný zavázal v písemné dohodě uzavřené se žalobci, avšak žalovanou částku ani přes výzvu neuhradil.

3. Žalobci jsou spoluvlastníky, každý s výší spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 pozemků parc. [číslo] ststavebních parcel [číslo] vše v [katastrální uzemí] (list vlastnictví [číslo]). Naopak žalovaný je vlastníkem pozemků přímo sousedících s pozemky žalobců, a to pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] (list vlastnictví [číslo]).

4. Účastníci jsou pak podílovými spoluvlastníky pozemku částečně vklíněného mezi pozemky žalobců a žalovaného, a to pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (list vlastnictví [číslo]), kdy každý z žalobců je spoluvlastníkem s výší spoluvlastnického podílu 1/6, naopak žalovaný je spoluvlastníkem s výší spoluvlastnického podílu 2/3.

5. Žalobci dále tvrdili, že se s žalovaným v roce 2007 dohodli, že pro účely výstavby zřídí na společném pozemku společnou komunikaci, pod kterou budou vybudovány přípojky inženýrských sítí pro budoucí objekty na jejich pozemcích. Účastníci řízení se dohodli, že předmětné stavební práce provede pro tyto účely založená [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO], kdy žalobci byli jedinými společníky a jednateli této společnosti. To vše s tím, že účastníci se budou podílet na nákladech výstavby. Projektovou přípravu koordinaci výstavby řešil [název] [příjmení] se sídlem v [obec] jednajícím [titul] [jméno] [příjmení], který pořizoval zápisy ze schůzek mezi účastníky a dalšími subjekty. Vlastní výstavbu pak provedla [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], která byla vybrána žalobci a žalovaným jako generální dodavatel přípojek inženýrských sítí, které byly dokončeny a zkolaudovány v prosinci 2009 a jsou plně funkční, dosud v provozu. Účastníkem příslušného povolovacího správního řízení, jakož i účastníkem kolaudačního řízení, byl i žalovaný. Dle tvrzení žalobců od počátku výstavby panovala mezi žalobci a žalovanými shoda ohledně podílení se na nákladech výstavby přípojky inženýrských sítí, která byla potvrzena dohodou o způsobu úhrady nákladů ze dne 20.4.2010 (viz bod 16 zápisu). Žalovaný ostatně i tento svůj závazek následně uznával, což potvrzují svědci [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení].

6. Celkové náklady zaplacené žalobci na výstavbu přípojek inženýrských sítí činily 4.637.441,90 Kč, to na přípravu přípojky vody, kanalizace a překopu silnice v ulici [ulice] částka 612.996,62 Kč, na vybudování kanalizační přípojky částka 2.509.418,45 Kč a na vybudování vodovodní přípojky částka 1.515.056,83 Kč. Tato částka byla zaplacena [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba], kdy oba žalobci vložili do této společnosti každý 3.000.000 Kč.

7. Obvyklost ceny za vybudování přípojek inženýrských sítí pak byla dle žalobců prokazována znaleckými posudky, to znaleckého ústavu [právnická osoba], dále znaleckým ústavem [název] [anonymizováno] - [právnická osoba] a zejména znaleckým posudkem znaleckého ústavu [název] [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována tři slova], který stanovil hodnotu nákladů za provedení přípojky inženýrských sítí v intervalu 4.393.006 Kč až 4.638.514 Kč. Nelze vycházet ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], ten při zpracování znaleckého posudku překročil své znalecké oprávnění a jeho posudek byl shledán nezákonným. Rovněž tak závěry znalce [titul] [jméno] [příjmení], který stanovil hodnotu materiálu a provedených prací na částku 2.236.525 Kč, byly vyvráceny shora citovanými závěry znaleckých ústavů. Pokud se žalovaný dovolával výše nákladů stavebních prací dle vyčíslení společností [právnická osoba], pak jde o rozpočet nereálný a přípojky inženýrských sítí by dle něj nebylo možné v uvedených cenách realizovat, což potvrdily rovněž závěry znaleckých posudků uvedených znaleckých ústavů.

8. Žalobci rovněž považovali vznesenou námitku promlčení za nedůvodnou, žaloba byla podána před uplynutím zákonné promlčecí doby.

9. V neposlední řadě žalobci argumentovali tím, že pokud by soud dospěl k závěru, že dohoda ze dne 20.4.2010 není dostatečně určitá, nechť je nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení. Vybudováním přípojek došlo ke zhodnocení podílu žalovaného, a ten nevynaložil ze svého žádné náklady.

10. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že se nezavázal hradit žalovaným 50 % vynaložených nákladů, jak je dovozováno ze zápisu ze dne 20.4.2010. Tento zápis se totiž vůbec netýkal uhrazení nákladů za vodovodní a kanalizační přípojku, jak dovozují žalobci. O nich není v tomto zápisu, a ostatně ani v bodě 16 zápisu, vůbec hovořeno. Navíc k požadavku na uhrazení těchto nákladů nejsou aktivně věcně legitimováni žalobci, nýbrž případně [právnická osoba] [právnická osoba], která tyto náklady vynaložila, přípojku zhotovila a je jejím vlastníkem. Ostatně i sám [titul] [příjmení], jako ten, který sepisoval uvedený zápis z 20.4.2010, v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že nebyl přítomen tomu, že by si účastníci řekli - takzvaně z očí do očí, kdo, komu a co má platit. Žalovaný je toho názoru, že úmysl stran směřoval k vybudování komunikace, a nikoliv sítí, přičemž závazek žalovaného podílet se 50 % se týkal právě úhrady výstavby komunikace, jako jedné poloviny z odhadované částky 150.000 Kč.

11. Žalovaný tak prvotně namítal to, že se k úhradě nákladů nezavázal a navíc k případnému nároku nejsou oprávněni žalobci, nýbrž třetí subjekt, který však žalobní nárok neuplatnil. Žalobci pak rezignovali na konkrétní popis toho, co bylo jako kanalizační a vodovodní přípojka vybudováno, v jakém rozsahu a to, co skutečně provedeno bylo, nebylo zjištěno ani v soudním řízení, neboť žádný ze znaleckých ústavů či znalců neprovedl příslušný odkryv tak, aby bylo možné posoudit, jakým způsobem a v jakém rozsahu byly přípojky zbudovány. Za tohoto stavu ani nebylo možné posoudit cenu obvyklou či cenu nákladů na zhotovení uvedených přípojek a tvrzení žalobců o vynaložení nákladů tak neobstojí. Pokud je argumentováno položkovým rozpočtem firmy [právnická osoba], nebylo prokázáno, že tento odpovídá skutečně provedeným pracím. Žalobci poskytli [právnická osoba] vázaný úvěr na vybudování sítí, nehradili žádné náklady na jejich výstavbu, z čehož lze dovozovat, že žalobci nejsou aktivně legitimováni ani pro případ nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok žalobců je rovněž promlčen.

12. Okresní soud po provedeném dokazování učinil níže uvedený skutkový závěr.

13. Žalobci jsou spoluvlastníky dotčených pozemků v k.ú. [část obce], žalovaný je vlastníkem sousedících pozemků, přičemž žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku vklíněného mezi pozemky účastníků. Ze zápisu z jednání ze dne 20. 4. 2010, z účastnických výslechů žalobců, svědecké výpovědi [titul] [příjmení], se kterým tuto otázku telefonicky konzultoval v roce 2011 žalovaný, výslechu [titul] [příjmení] jako zaměstnance advokátní kanceláře [příjmení], který v roce 2011 připravoval dohodu účastníků a komunikoval i osobně se žalovaným, a z výpovědi [titul] [příjmení] měl za prokázané, že účastníci se dne 20. 4. 2010 dohodli na tom, že žalovaný se bude podílet jednou polovinou na vynaložených nákladech za předmětné dílo zhotovené [právnická osoba] [právnická osoba] v období od září 2018 do prosince 2009, přitom byl žalovaný již informován [titul] [příjmení] o nákladech za vodovodní a kanalizační přípojku ve výši cca 4.000.000 Kč.

14. Ohledně rozsahu díla vycházel okresní soud z výpovědi [titul] [příjmení] jako technického zástupce zhotovitele [právnická osoba], který vypověděl, že žalovaný vystupoval za investory na jednání s VAKem [obec], pravidelně se účastnil kontrolních dnů, aktivně se podílel na inženýrské činnosti, byl detailně obeznámen s okolnostmi výstavby, znal podstatné náležitosti – předmět a cenu díla, vyžadoval určité technické změny – napojení nájezdu, posun přípojky šachty apod., které cenu díla nenavýšily. O tom, že žalovaný se účastnil celého správního řízení souvisejícího s výstavbou kanalizační a vodovodní přípojky svědčí rozhodnutí [stát. instituce] vztahující se k předmětnému dílu v k.ú. [část obce] – povolení investorům ke zřízení vodních děl, žádost o kolaudaci, žádost o povolení předčasného užívání stavby. Žalovaný tak vystupoval jako stavebník a investor, měl evidentně povědomost o technickém řešení a cenách.

15. Dále bylo v řízení prokázáno, a to z faktur a ze soupisu provedených prací a výpisy bankovních účtů, jakož i účetnictvím [právnická osoba], že vyúčtovaná cena díla dodaného [právnická osoba] [právnická osoba] byla plně uhrazena ze strany žalobců prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba].

16. Šlo pak o cenu v daném čase a místě adekvátní, jak vyplynulo ze závěru tří znaleckých posudků – [název], [anonymizována dvě slova]. Zde okresní soud akcentoval zejména poslední znalecký posudek [název] [anonymizováno 5 slov] [obec], se závěrem o hodnotě stavby v rozmezí mezi 4.393.006 Kč a 4.638.514 Kč – přesnější požadavek na doplnění a upřesnění ceny by vedl ke značně časově a finančně náročnému znaleckému zkoumání. Není pak možné vycházet při ceně díla ze znaleckých posudků [titul] [název] a [příjmení], ten ostatně překročil svoji znaleckou odbornost.

17. Námitku promlčení vznesenou žalovaným soud považoval za nedůvodnou, neboť žalobci uplatnili svůj žalobní nárok plynoucí z dohody z 20. 4. 2010 včasnou žalobou ze dne 19.4.2013.

18. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit každému ze žalobců částku 1.310.147,30 Kč, to každému z žalobců jako samostatným společníkům dle § 91 o.s.ř. a dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.8.2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017. Výše nákladů řízení odpovídá vyúčtování žalobců, vyjma korekce provedené za účast u soudních jednání ve dnech 13.11.2018, dne 12.3.2019, dne 22.9.2020 a dne 1.12.2020. Přiznal pak i žalobcům právo na náhradu nákladů řízení za 11 úkonů advokáta – tedy za 11 porad v průběhu 8 let mezi advokátem a klientem v souladu s právem účastníka na právní pomoc. Tarifní hodnota je počítána z částky 2.318.721 Kč s přísl., snížena o 20 % v souladu s ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu pro každého ze zastoupených žalobců. Odměna za 1 úkon právní služby proto žalobcům náleží v částce 28.128 Kč bez DPH. Každému z žalobců tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 115.940 Kč, za odměnu advokáta za 66,5 úkonů právní služby po 28.128 Kč celkem 1.870.512 Kč, dále paušální náhradu hotových výdajů za 134 úkonů po 300 Kč, tj. 40.200 Kč, náhradu cestovních výdajů v roce 2013 2.908,16 Kč, v roce 2014 7.003,47 Kč, v roce 2015 2.638,76 Kč, v roce 2017 9.319,73 Kč, v roce 2018 6.895,30 Kč, v roce 2019 5.822,72 Kč, v roce 2020 4.365,15 Kč, v roce 2021 pak 2.880 Kč, celkem cestovné 45.987,18 Kč. K tomu náhrada za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za 33 cest [obec] – [obec] a zpět po 6 půlhodinách po 100 Kč, celkem tedy 19.800 Kč, dále náhradu nákladů za znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] ve výši 92.760 Kč včetně DPH, dále náhradu uhrazené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20.000 Kč, k tomu pak DPH 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení v celkové výši 2.620.294,60 Kč byla rozdělena pro každého žalobce ve výši 1.310.147,30 Kč.

19. Dále okresní soud neúspěšnému žalovanému uložil zaplatit dle § 148 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení státu za znalečné znaleckému ústavu [název], znalci [titul] [příjmení], znalci [titul] [příjmení], znaleckému ústavu [název] a znaleckému ústavu [název] v částkách uvedených v bodu 44 odůvodnění rozsudku okresního soudu, celkem jde o částku 171.072,50 Kč.

20. Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání. Setrvává na své argumentaci přednesené již v řízení před okresním soudem, lze tedy pro stručnost odůvodnění na tuto odkázat (viz body 10. a 11. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Tvrzení žalobců o dohodě mezi účastníky dne 20.4.2010 i ohledně kanalizační a vodovodní přípojky neodpovídá obsahu zápisu a ani komunikaci, která bezprostředně předcházela jednání a ostatně ani postupu účastníků po sepisu tohoto zápisu. Zde se žalovaný zavázal hradit pouze náklady na studii, projekt a inženýring ve vztahu k pozemní komunikaci, nikoli ve vztahu k přípojkám. Ostatně to vyplývá již ze samotné definice závazku k hrazení nákladů na studii, projekt a inženýring, toto rozhodně nelze chápat jako závazek nahradit náklady na zbudování přípojek, ostatně stejný závěr lze podat z výslechu [titul] [příjmení], kdy žalovaný podává rozbor jeho výpovědi před okresním soudem. Přípojky byly vybudovány společností [právnická osoba] [právnická osoba], pokud by některý subjekt mohl požadovat náhradu vůči žalovanému, byla by to právě tato společnost, nikoliv žalobci. Nesouhlasí ani s prokázáním účelně vynaložených nákladů žalobce na provedené dílo, ostatně absentuje i popis žalobců, co skutečně bylo v rámci výstavby vybudováno. Připomíná, že vlastníkem přípojek je [právnická osoba] [právnická osoba], ta ostatně i činila výzvu žalovanému k zaplacení částky 517.000 Kč a její vlastnictví k přípojkám odpovídá i judikatuře Nejvyššího soudu ve věci spisové značky 28 Cdo 223/2012 a ostatně tato společnost uzavírala i smlouvu o nájmu a provozování s VAK [obec]. Nesouhlasí s vynaložením účelně vynaložených nákladů na porady advokáta s žalobci za 11 porad, jak bylo přiznáno v rozhodnutí okresního soudu. Pokud je argumentováno e-mailovou komunikací z 16.4.2010, tuto žalovaný nikdy neobdržel. Domáhá se tedy změny napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby.

21. Naopak žalobci navrhovali potvzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného a odkázali na odůvodnění tohoto rozsudku. Pokud jde o dohodu z 20.4.2010, připomínají, že tato dohoda odpovídá e-mailu z 16.4.2010 a postupu účastníků při výstavbě. Dle dohody účastníků byla založena společnost [právnická osoba] [právnická osoba], do ní žalobci vložili finanční prostředky za účelem zajištění výstavby příslušných přípojek s tím, že výstavba byla provedena prostřednictvím dodavatelů, vybrána byla [právnická osoba], výběru této společnosti byl žalovaný přítomen, účastnil se kontrolních dnů, účastnil se příslušného správního řízení včetně kolaudace v roce 2009.

22. Odvolací soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

23. Okresní soud vyšel ze skutkového závěru a odvolací soud nemá žádných důvodů tento závěr měnit a ostatně ani účastníky není sporován v tom směru, že žalobci byli spoluvlastníky jedné skupiny pozemků, naopak žalovaný byl vlastníkem druhé skupiny pozemků (ve stejné lokalitě) a všichni účastníci spoluvlastníky pozemku, u kterého bylo předpokládáno zasíťování, aby tyto sítě mohly být využity ve prospěch jak pozemků a staveb ve vlastnictví žalobců, tak pozemkůa staveb ve vlastnictví žalovaného.

24. Po vzájemné dohodě účastníci zrealizovali a následně se dohodli na řešení vynaložených nákladů některých jiných inženýrských sítí. V případě vodovodní a kanalizační přípojky i sám žalovaný potvrdil při jednání odvolacího soudu, že představa mezi účastníky byla taková, že přípojky budou provedeny s tím, že po provedení se náklady spravedlivě rozdělí mezi ty, kteří budou připojeni. Náklady na výstavbu přípojek (kanalizace a voda) nesli žalobci a po provedení docházelo k dohodě o rozdělení nákladů mezi účastníky. O tom, že taková dohoda existovala, svědčí i to, že se sám žalovaný účastnil příslušného správního řízení a kolaudačního řízení a obsah spisu neobsahuje ničeho o tom, že by takové výstavbě přípojek za uvedených podmínek žalovaný bránil. Spor nastal až v situaci požadavku na rozdělení nákladů za provedenou výstavbu.

25. Odvolací soud tak rekapituluje tento skutkový závěr z toho důvodu, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o tom, že vodovodní a kanalizační přípojka na uvedeném pozemku bude provedena, že to budou žalobci, kteří ponesou náklady na tuto výstavbu s tím, že náklady budou následně rozděleny mezi účastníky. Nebylo prokázáno, že by existovala dohoda o výši těchto nákladů, příp. způsobu rozdělení těchto nákladů v době, kdy taková dohoda byla uzavírána, tedy před vlastní výstavbou příslušných přípojek.

26. Jinými slovy - účastníci se dohodli na tom, že takové přípojky vodovodní a kanalizační na uvedeném pozemku budou, že náklady ponesou žalobci, ovšem následně bude provedeno vypořádání nákladů, a pokud jde o rozsah díla, je nutno uzavřít, že všichni účastníci se účastnili příslušného správního řízení (i kolaudačního) a z hlediska rozsahu a provedení díla nebylo vznášeno námitek. Tato skutečnost definuje i dohodu účastníků o tom, v jakém rozsahu provedené dílo mělo být, tedy ujednání o předmětu prací, které takto budou na základě této dohody mezi účastníky provedeny.

27. V tomto směru má odvolací soud dohodu účastníků za prokázanou.

28. Žalovaný se však bránil tím, že dílo v celém rozsahu nebylo provedeno, případně že bylo provedeno neúčelně ve zbytečně velkém rozsahu. Pokud jde o obranu zbytečně naddimenzovaného díla, neshledal ji odvolací soud případnou, neboť rozsah provedení díla, tedy dohoda účastníků, je prokázána i jejich následným chováním, kdy nebylo vznášeno žádných námitek vůči rozsahu díla ve veřejnoprávním řízení, to včetně řízení kolaudačního, kterého se sám žalovaný účastnil.

29. To však nebrání žalovanému, aby namítal, že dílo nebylo provedeno tak, jak bylo mezi účastníky dohodnuto a že z toho důvodu se žalobci nemohou domáhat při vyčíslení požadovaných nákladů na provedení přípojky celé žalované částky.

30. V tomto směru jde o nákladně řešitelnou námitku, neboť dílo je zakryto a posouzení skutečného provedení rozsahu díla by znamenalo vysoké náklady na takové dokazování, které jsou nepřiměřené tomuto sporu.

31. Ve věci bylo argumentováno mnoha znaleckými posudky. Již okresní soud však odůvodnil, proč je přiléhavé využití znaleckého posudku a závěru znaleckého ústavu [název] [anonymizováno 5 slov] [obec], které však s ohledem na námitky žalovaného a nemožnost posouzení některé obrany žalovaného s ohledem na to, že dílo není přístupné ke znaleckému zkoumání, uzavřelo, že obvyklé náklady na provedení díla i s akcentací těchto námitek žalovaného činí minimálně 4.393.006 Kč (viz závěry na č. l. 1235 soudního spisu). V tomto směru lze tedy přisvědčit námitce žalobců, že prokázali vynaložené náklady na zhotovení uvedených přípojek minimálně ve výši 4.393.006 Kč.

32. Podstatou sporu však zůstala otázka, zda se účastníci následně dohodli na rozdělení těchto nákladů v poměru 50: 50 %. V tomto směru bylo argumentováno dohodou účastníků, která je vyjádřena v písemné podobě na č. l. 24 – 26 soudního spisu, podepsanou všemi účastníky dne 20.4.2010.

33. Odvolací soud, aby si vytvořil procesní prostor pro výklad této dohody zopakoval dokazování přečtením listiny (viz § 213 odst. 2 o.s.ř.).

34. Tato dohoda obsahuje ujednání v bodu 16, dle kterého„ vzhledem k tomu, že dochází ke změnám na společné komunikaci z oboustranného zájmu, náklady, zejména za studii, projekt a inženýring, v souvislosti s touto stavbou budou rovnoměrně rozděleny (50 % [jméno] [příjmení], 50 % [příjmení] a [příjmení]). Žalobci tvrdili, že tato listina se týká i rozdělení nákladů na vodovodní a kanalizační přípojky, naopak žalovaný se bránil, že jde o dohodu o vynaložení nákladů v souvislosti s výstavbou povrchové komunikace.

35. Oba účastníci k tomuto ujednání předkládali e-mailovou komunikaci z předcházejícího období, o které tvrdili, že právě tato prokazuje jejich výklad tohoto ujednání z 20.4.2010. V obou případech však byla popírána pravost uvedené listiny s tím, že takový e-mail druhá strana nikdy neobdržela, k čemuž bylo navrhováno i dokazování, ovšem v obou případech platí to, že účastník, který takovou e-mailovou komunikaci předkládá ve svůj prospěch, při popření adresátem, že mu byl takový e-mail někdy doručen, následně neprokázal takové doručení a odvolací soud tedy z této e-mailové korespondence při výkladu dohody z 20. 4. 2010 nemohl vycházet.

36. Ani následné chování účastníků v tomto směru není pro výklad ujednání účastníků 20.4.2010 relevantní. Žalovaný, byť podle některých svědků měl potvrzovat to, že daná dohoda se týká nákladů na vodovodní a kanalizační přípojky, nikdy nepostupoval způsobem, který by tento závěr stvrdil (např. nepodepsal v tomto směru připravené prohlášení advokátní kanceláři).

37. Vzhledem k tomu se odvolací soud koncentroval na výklad uvedené listiny z 20. 4. 2010, dle výkladových pravidel občanského zákoníku 40/1964 Sb. - § 35 odst.2 zákona (s ohledem na datum uzavření dohody).

38. V tomto směru je nutné přihlédnout k účelu zápisu, který byl nadefinován jako„ písemná dohoda o dalším pokračování aktivit v areálu pro obchod, skladování a zakázkovou výrobu v [část obce]“, jako označení věci je uvedeno„ areál pro obchod, skladování a zakázkovou výrobu. Komunikace. Zápis z jednání“.

39. Komunikace je definována v bodě 1 zápisu tak, že komunikace bude realizována ve dvou etapách. První etapa od křižovatky na [název] ulici, druhá etapa do konce komunikace. Součástí prvé etapy bude sjízdný pás za definovaných podmínek, dále dvě parkovací stání, chodník, rabátka s povrchem z betonové dlažby a chodníkový práh. Druhá etapa bude provedena v dohodnutém rozsahu dle přiložené situace (body 2 a 3 zápisu).

40. Popis situace na č. l. 26 pak při definici druhé etapy používá text„ plochy budou provedeny v souladu s materiálovým řešením prvé etapy“.

41. Pokud jde o definici provedení komunikace v prvé či druhé etapě, bod 9 popisuje definitivní ukončení prvé etapy –„ tj. asfaltový povrch za sjezdem do provozní zóny bude ukončen betonovým prahem tvořícím přechod na panelovou komunikaci. Panely budou v místě ukončení asfaltového povrchu přeloženy, aby byl umožněn provoz hydrantu“. Dále v bodě 13 je předpokládáno oplocení mezi provozními zónami a je řešeno i ponechání skříní měření. Kanalizační či vodovodní přípojka tak v tomto textu není zmíněna.

42. Odvolací soud tudíž nepovažuje za správný skutkový závěr okresního soudu o tom, že v tomto zápise se účastníci dohodli na způsobu rozdělení nákladů za vodovodní a kanalizační přípojku. To z toho důvodu, že tento zápis definoval, co je jeho předmětem, tj. dohoda o výstavbě komunikací, ovšem definice této komunikace neobsahovala dle písemného textu řešení nákladů provedení vodovodní a kanalizační přípojky. Nebylo prokázáno ani jiné chování účastníků, které by potvrdilo společnou vůli účastníků a jejich dohodu, že každý ponese jednu polovinu nákladů na provedené vodovodní a kanalizační přípojky.

43. Odvolací soud tak právně posuzoval skutkový stav, dle kterého se účastníci dohodli na tom, jak pro účely staveb na svých pozemcích na společném pozemku provedou vodovodní a kanalizační přípojku s tím, že financování zajistí žalobci, což se také stalo, dílo bylo ve sjednaném rozsahu provedeno, a to za cenu minimálně 4.393.006 Kč z finančních prostředků vynaložených žalobci, kteří v tomto směru vložili finanční prostředky do zřízené společnosti s ručením omezeným, která byla jimi založena bez majetkové účasti žalovaného, to s tím, že k dohodě vypořádání takto vynaložených nákladů mělo dojít později, avšak již nedošlo.

44. Nebylo ovšem prokázáno, že by se účastníci dopředu dohodli o parametrech vypořádání těchto nákladů.

45. Odvolací soud je toho názoru, že by bylo odepřením spravedlnosti, pokud by v situaci, kdy účastníci se dohodli, že ve prospěch účastníků bude zhotoveno dílo, ovšem pouze někteří z účastníků ponesou náklady této výstavby, to s tím, že zbývající se budou podílet na vypořádání těchto nákladů po provedení díla, avšak nedojde k vzájemné dohodě účastníků o vypořádání těchto nákladů, pak že by náklady takové výstavby měli nést žalobci ze svého a žalovaný by se na nich nemusel podílet.

46. Taková dohoda byla uzavřena v režimu zák. č. 40/1964 Sb. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 22 Cdo 2653/2011 je vlastníkem přípojek osoba, která na své náklady přípojku pořídila. To ostatně nebylo v tomto řízení sporováno.

47. Popsaný skutkový stav nevede k závěru o neplatném ujednání. Účastníci se domluvili, k jakému účelu budou finanční prostředky poskytnuty, a na tom, že pro žalovaného nepůjde o stav, na který nebude muset vynaložit v budoucnu finanční prostředky, tedy, že jde o výstavbu kanalizační a vodovodní přípojky, na které se bude žalovaný podílet, což ostatně sám žalovaný potvrdil s tím, že se předpokládalo spravedlivé vypořádání.

48. Ujednání mezi účastníky nelze podřadit pod žádnou z typových smluv občanského zákoníku, nelze však přehlédnout podobnost relevantního ujednání se smlouvou o sdružení, kdy dle § 829 odst. 1 občanského zákoníku se několik osob může sdružit, aby společně přičinily o dosažení sjednaného účelu, s tím, že sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

49. Ani smlouva o sdružení v občanském zákoníku však neobsahuje ujednání o vypořádání nákladů v obdobné věci, zejména s přihlédnutím k tomu, že vodovodní a kanalizačí přípojky byly zhotoveny, jsou funkční a umožňují tak napojení jak pro žalobce, tak pro žalovaného. Odvolací soud tudíž přiměřeně (s odkazem na ust. § 853 občanského zákoníku) pro řešení uvedené skutkové situace využil ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší (analogie práva). V tomto směru nelze přehlížet například ujednání § 634 odst. 1 smlouvy o dílo, dle které není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.

50. V tomto směru je obecně nutné za cenu přiměřenou považovat rozdělení vynaložených nákladů v poměru 50: 50 %, neboť jde o výstavbu kanalizační a vodovodní přípojky ve prospěch skupiny pozemků žalobců a skupiny pozemků žalovaného, kdy je možno tyto přípojky využít jak žalobcem, tak žalovaným, jsou dimenzovány způsobem, který byl dohodnut mezi účastníky, o čemž svědčí to, že vůči rozsahu nebyly vznášeny po dobu správního řízení a výstavby žádné námitky, a je tedy na účastnících, jakým způsobem tyto přípojky následně využijí. To, že žalovaný přípojky v současné době nevyužívá, je jeho rozhodnutím, které nemůže být k tíži žalobcům.

51. Odvolací soud však uložil žalovanému, aby hradil žalobcům 30 % vynaložených nákladů, tedy 30 % z částky 4.393.006 Kč, což je celkem 1.317.901,80 Kč, a každému z žalobců tak náleží 658.950,90 Kč, a v tomto směru s požadovanými úroky z prodlení, jak bylo odůvodněno již v rozhodnutí okresního soudu, žalobě vyhověl a ve zbytku žalobního požadavku tento zamítl.

52. Učinil tak z toho důvodu, že mezi účastníky nebylo sporné, že po provedení výstavby je vlastníkem vodovodních a kanalizačních přípojek stavební [právnická osoba] [právnická osoba], tedy společnost s ručením omezeným, ve které mají majetkový podíl žalobci, nikoli však žalovaný. To znamená, že majetková hodnota provedená výstavbou vodovodní a kanalizační přípojky se nachází ve výsledku v dispozici žalobců, žalovanému tak zůstává možnost využívání těchto přípojek. Tuto skutečnost považuje odvolací soud za důvod k odchýlení se od poměrů úhrady vynaložených nákladů rovným dílem tak, že žalobci ponesou větší část vynaložených nákladů. Vlastnictví vodovodní či kanalizační přípojky majetkovým substrátem žalobců, nikoliv žalovaného, ovšem za zachování možnosti žalovaného využívat tyto přípojky je sice majetkovou výhodou žalobců, ovšem není spojena jen s přínosy v případě zisku – pronájem přípojek apod., nýbrž i s potřebou údržby takového systému, tedy s náklady. Nelze ji tedy považovat za takovou majetkovou hodnotu, která by sama o sobě měla vést k povinnosti žalovaného nést náklady výstavby s ohledem na dohodu účastníků pouze v minimální výši.

53. Cena přiměřená tak nemůže být stanovena pouhým matematickým výpočtem, nýbrž je odvislá od úvahy soudu (§ 136 o.s.ř.) a zohlednění jednotlivých faktorů při stanovení ceny přiměřené.

54. S ohledem na princip, že tyto faktory zmiňované soudem by měly být důvodem pro odchýlení se od rovného rozdělení nákladů mezi účastníky avšak nikoliv důvodem pro to, aby podíl žalovaného byl minimální, jeví se jako přiměřené odvolacímu soudu průmět těchto úvah, právě podíl 30 % žalovaného na vynaložených nákladech.

55. Nárok žalobce není přitom promlčen. Sám žalovaný potvrdil dohodu, že po provedení přípojek budou náklady spravedlivě vypořádány. Promčecí tříletá doba (§ 101 obč.zák.) tak započala běžet až tehdy, kdy věřitel mohl zaplacení finanční částky po žalovaném žádat, tedy až tehdy, kdy dal žalovanáý najevo, že tuto částku žalobcům nebude hradit. Do té doby nemohl žalobce ničeho požadovat, neboť mělo být dle smluvního ujednání o výši těchto nákladů jednáno – doba splnění tak byla dohodnuta (§ 563 obč.zák. – zákon č. 40/1964 Sb.). K tomuto stavu však došlo až po 20.4.2010, jak je patrno ze skutkových zjištění okresního soudu – kdy žalovaný odmítl sepsat dohodu připravenou advokátní kanceláří. Tříletá promlčecí doba tak k datu podání žaloby 19.4.2013 neproběhla.

56. V tomto směru tedy přistoupil dle ust. § 220 odst. 1, písm.b/ o.s.ř. odvolací soud ke změně rozsudku okresního soudu, s čímž se pojí nové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

57. Žalobci, a to každý z nich, požadovali po žalovaném zaplacení 1.159.360,50 Kč a přiznáno bylo 658.950,90 Kč, to znamená, že žalobci byli úspěšní do 56,8 %, ve zbytku byl úspěšný žalovaný. Dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. by tak žalovaný byl povinen nahradit žalobcům 13,6 % nákladů řízení. Takové rozhodnutí o nákladech řízení by však neodpovídalo způsobu rozhodnutí soudu.

58. Žalobci totiž byli ve věci plně úspěšní co do základu nároku a šlo pouze o vyčíslení požadované částky, kdy cena přiměřená, tedy úspěch žalobců ve věci, je založen i na výši stanovené soudem ve smyslu ust. § 136 o.s.ř.

59. Proto poměrům věci odpovídá, pokud bude na žalobce nahlíženo jako na plně úspěšné účastníky řízení s tím, že ovšem za tarifní hodnotu bude vzata přisouzená částka, tj. částka u každého z žalobců 658.950,90 Kč.

60. Pokud jde o vyčíslení výše nákladů řízení, odvolací soud nepřiznal žalobcům právo na odměnu a další náklady za činnost advokáta spočívající v poradě s klientem. To z toho důvodu, že taková porada s klienty je činností advokáta, která může být v určitých případech i samostatně honorována, ovšem obecně jde o činnost přípravnou pro provedení dalšího honorovaného úkonu advokáta, tj. například vyjádření ve věci, účast u jednání. Advokát je jinými slovy honorován například za účast u jednání odměnou, která v sobě zahrnuje i přípravu takového úkonu. Taková příprava může spočívat ve studiu literatury, právních předpisů, ale také i v konzultaci požadavků klienta. Příprava však není samostatně honorována, ale je zahrnuta v odměně za následný úkon advokáta. Tyto úkony tedy nebyly při vyčíslení nákladů žalobcům přiznávány. To však neplatí ohledně hotových nákladů, neboť byly vynaloženy za účelem přípravy advokáta.

61. Ohledně vyčíslení nákladů úspěšných žalobců v řízení před okresním soudem lze uvést, že žalobci mají právo na zaplacený soudní poplatek ve výši 115.940 Kč, dále na cestovné v celkové výši 45.987,18 Kč, náhradě za promeškaný čas za 33 cest [obec] – [obec] a zpět po 6 půlhodinách po 100 Kč, tedy 19.800 Kč, náhradu nákladů za znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] ve výši 92.790,60 Kč, na náhradu uhrazené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20.000 Kč, kdy lze doplnit, že částka 92.790,60 Kč sestává z částky 76.686,44 Kč a 21 % DPH, a dále na odměnu za úkony právní služby – nikoliv odměnu za 66,5 úkonů právní služby, nýbrž za 66,5 úkonů právní služby minus 11, tedy 55,5 úkonů právní služby, paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 134 minus 2 x 11 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 112 x 300 Kč, celkem 33.600 Kč. Pokud jde o odměnu advokáta, činí tarifní hodnota u každého z žalobců přisouzená částka 658.950,90 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, kdy odměna činí za každý úkon právní služby dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu 10.940 Kč, sníženo o 20 %, tedy na částku 8.752 Kč dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu.

62. Celkově tak náklady řízení žalobců činí u odměny za zastupování advokátem 8.752 x 2, tedy 17.504 Kč x 55,5 = 971.472 Kč, k tomu režijní paušál 33.600 Kč, cestovné 45.987,18 Kč, paušální náhrada za promeškaný čas 19.800 Kč, tedy 1 070 859,18 Kč to vše navýšeno o 21 % DPH a k tomu připočteno 92.790,60 Kč a 20.000 Kč jako náklady znaleckého posudku a zaplacený soudní poplatek 115.940 Kč Celkem 1 524 470,21 Kč. Každému z žalobců pak náleží náklady řízení do výše jedné poloviny – částka 762 235,10 Kč, neboť jde o samostatné společníky, jak odůvodnil již okresní soud.

63. Obdobně žalobcům dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení za odvolací řízení, a to za úkony vyjádření k odvolání ze 4.6.2021, doplnění vyjádření k odvolání z 11.10.2021, replika žalobců z 1.6.2022, účast na soudním jednání přesahujícím 2 hodiny dne 7.6.2022 odměna za 2 úkony a účast na soudním jednání vyhlášení rozsudku odměna v poloviční výši. S odůvodněním, které již bylo uvedeno shora, nebyla přiznána odměna za poradu s klienty. Celkem tak náleží žalobcům odměna za 5,5 úkonu, k tomu paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 11 úkonů právní služby, dále cestovné ke 2 soudním jednáním a 2 poradám s klientem, 4 x 1.787,10 Kč, náhrada za promeškaný čas za 4 tyto cesty za 22 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 2.200 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, celkem 131 793 Kč, každému z žalobců náleži jedna polovina – 65 896,50 Kč.

64. S ohledem na princip plného úspěchu žalobců, to je žalovaný, který hradí náklady tohoto soudního řízení, neboť nebyl ve sporu úspěšný, bylo mu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uloženo náklady řízení státu ve výši, která byla vyčíslena již v odůvodnění rozhodnutí okresního soudu (bod 44.), tedy 171.072,50 Kč, to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

65. Uložené náklady řízení se pak žalobcům hradí ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejich advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.