23 Co 306/2023 - 206

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců Mgr. Jiřího Kopeckého a JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30. 11. 2022, č. j. 3 C 126/2021-127, takto:I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: takto:

Výrok

Z věcí, jež měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů připadá do vlastnictví žalobce: a) pozemek p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v katastrálním území [adresa]; b) závazek vůči společnosti [právnická osoba]., [Anonymizováno], ze smlouvy o hypotečním úvěru číslo [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 7. 12. 2006, k účtu číslo [č. účtu] ve výši 994 385,64 Kč včetně příslušenství k dluhu přirostlého teprve v budoucnu po rozhodnutí odvolacího soudu, který je žalobce povinen zaplatit. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 512 946,92 Kč, a to tak, že částku 150 000 Kč zaplatí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a zbylou částku 362 946,92 Kč zaplatí do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před okresním ani odvolacím soudem.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud nařídil prodej nemovitostí ve společném jmění manželů – pozemku p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v k. ú. [adresa], a to prodejem ve veřejné dražbě (výrok I.) s rozdělením výtěžku mezi každého z bývalých manželů po odečtení nákladů tak, že z výtěžku bude odečtena částka 658 200,10 Kč a zbytek rozdělen na polovinu. Podíl žalobce činí jedna takto vypočtená polovina s připočtením částky 658 200,10 Kč a podíl pro žalovanou činí jedna takto vypočtená polovina (výrok II.). Dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne 7. 12. 2006, uzavřené se společností [právnická osoba]., ve výši 1 259 617,20 Kč, k úhradě žalobci, stejně jako dluh ze smlouvy o restrukturalizaci a refinancování č. [hodnota] ze dne 19. 4. 2013, uzavřené se společností [právnická osoba]., ve výši 26 131 Kč (IV.). K úhradě žalobci přikázal také dluh účastníků vůči [právnická osoba]. z titulu úhrady vodného a stočného za období od 19. 1. 2018 do 31. 12. 2020 ve výši 25 079 Kč (V). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).

2. Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o návrhu žalobce, který se domáhal vypořádání společného jmění účastníků, které zaniklo ke dni 6. 5. 2020. Za předmět vypořádání označil nemovitosti – pozemek p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je budova rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], dále závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 7. 12. 2006 uzavřené s [právnická osoba]., závazek ze smlouvy č. [hodnota], uzavřené dne 19. 4. 2013 s toutéž bankou, a dluh u [právnická osoba]. Žádal vypořádání nařízením prodeje nemovitostí a rozdělení výtěžku po zaplacení dluhů s uplatněním disparity 70 % k 30 % ve svůj prospěch z důvodu nabytí nemovitostí za prostředky darované účastníkům jeho babičkou.

3. Žalovaná se způsobem vypořádání nesouhlasila, tvrdila, že má zájem nabýt nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a současně neviděla důvod pro aplikaci žalobcem navrhované disparity s tvrzením, že babička žalobce darovala finanční prostředky ke koupi nemovitosti oběma účastníkům. Potvrdila existenci společných dluhů účastníků, neznala sice jejich výši ke dni rozvodu manželství, potvrdila však, že je splácí žalobce. Rozšířila masu společného jmění účastníků o osobní automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ].

4. Po provedeném dokazování soud prvého stupně vyšel z následujících zjištění.

5. Manželství účastníků uzavřené dne 25. 9. 1999 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6. 5. 2020 č. j. 11 C79/2019-23, pravomocně ke dni 6. 5. 2020. Do společného jmění manželů nabyli nemovitosti – pozemek p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je budova rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v k. ú. [adresa]. Nemovitosti nabyli účastníci na základě kupní smlouvy ze dne 7. 8. 2008, uzavřené s manželi [Anonymizováno] a [jméno FO], za kupní cenu 2 700 000 Kč. Babička žalobce, [jméno FO], darovala na základě smlouvy ze dne 6. 3. 2009 účastníkům peněžní prostředky v celkové výši 2 700 000 Kč. Hypoteční úvěr č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] sjednaný s [právnická osoba]., jehož nesplacený zůstatek činil ke dni 12. 9. 2022 částku 1 100 856,08 Kč, splácel od 6. 5. 2020 do současné doby žalobce. Stejně jako spotřebitelský úvěr č. [hodnota], uzavřený s [právnická osoba]., který splatil ke dni 26. 5. 2021, přičemž za období od 6. 5. 2020 do data splacení bylo na spotřebitelský úvěr žalobcem zaplaceno 26 131 Kč. Dluh u [právnická osoba]., za fakturační období od 19. 1. 2018 do 31. 12. 2020, byl žalobcem uhrazen ve splátkách v celkové výši 25 079 Kč. Osobní automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], darovali účastníci jejich synovi, [jméno FO]. Podle odhadu realitního makléře [jméno FO] měli nemovitosti účastníků ke dni 27. 12. 2020 obvyklou cenu 4 270 000, ke dni 30. 8. 2021 ve výši 4 590 000 Kč, a podle vyjádření realitních kanceláří provozujících praxi v daném regionu, vyžádaných soudem prvého stupně, se odhad pohyboval v částkách od 4 400 000 Kč, přes 5 500 000 Kč až po 6 500 000 Kč. V řízení ve věci péče o nezletilou dceru účastníků, [jméno FO], narozenou dne 18. 6. 2004, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 11 Nc 372/2020, matka dokládala daňové přiznání za rok 2019, v němž základ daně z příjmů činil 97 308 Kč. V tomto řízení poskytla také tvrzení, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako OSVČ v oboru kadeřnictví, které od března 2020 provozuje v nemovitosti, v níž bydlí, s náklady na elekřinu 3 200 Kč s doplatkem za rok 2020 ve výši 45 0000 Kč, dále s náklady na vytápění tuhými palivy v částce 6 000 Kč měsíčně, to vše při příjmu jejího manžela ve výši 11 800 Kč čistého měsíčně.

6. Při právním posouzení věci postupoval okresní soud podle § 708 odst. 1, § 712, § 1147 a § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a uzavřel, že jediným řešením nepoškozujícím žádného z účastníků při vypořádání jejích nemovitostí je nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě. Žalovaná, která z užívání nemovitostí žalobce zcela vyloučila, měla zájem nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví, ale neprokázala, že by byla schopna v přiměřené době získat prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobci. Současně ve vztahu k nemovitostem měl okresní soud za to, že nejsou dány podmínky pro aplikaci žalobcem požadované disparity z důvodu větší zásluhovosti na získání majetku. Získání peněžních prostředků na nákup nemovitostí darem od babičky žalobce považoval okresní soud z hlediska tvrzené větší zásluhovosti za subjektivní vnímání dané situace žalobcem, neboť jeho babička darovala peníze oběma účastníkům, nikoliv pouze žalobci. Ani vyloučení žalobce z užívání nemovitostí nepovažoval soud prvého stupně za důvod pro použití disparity. Vysvětlil, že pokud měl žalobce proti žalované nějaký nárok vyplývající z této skutečnosti, měl jej uplatnit stejně jako nárok, aby se žalovaná podílela na úhradě dluhů, pak by o nich soud rozhodoval, ale nemohou být důvodem pro požadovanou disparitu.

7. Ve vztahu k nařízenému prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě soud prvého stupně argumentoval, že náklady spojené s tímto způsobem vypořádání půjdou spravedlivě k tíži obou účastníků a výtěžek bude mezi ně rozdělen každému jednou polovinou. Před tímto dělením bylo ale nezbytné započíst dluhy účastníků přikázané k úhradě žalobci, který je jako jediný po rozvodu platil. Šlo o oba úvěry u [právnická osoba]. v celkové výši 1 285 748,20 Kč (v případě hypotečního úvěru částku 1 259 961,20 Kč, v případě restrukturalizačního úvěru částku 26 131 Kč) a dále dluh u [právnická osoba]. Tento dluh za vodné a stočné ve výši 25 079 Kč byl ale za dobu od 19. 1. 2018 do 31.12.2020, z toho bylo období 28 měsíců za trvání manželství a 8 měsíců po jeho rozvodu. Soud prvého stupně vypočítal průměrnou spotřebu za jeden měsíc v částce 696,64 Kč a z ní určil poměrnou část dluhu za trvání manželství 19 506 Kč a po rozvodu ve výši 5 573 Kč.

8. Vzhledem k tomu, že oba úvěry byly společnými dluhy účastníků, musí žalovaná přispět na jejich úhradu žalobci jednou polovinou, tj. částkou 642 874,10 Kč, v případě dluhu u [právnická osoba]. jednou polovinou pouze za období trvání manželství, tj. 9 753 Kč a za období po rozvodu musí spotřebu ve výši 5 573 Kč nahradit žalobci celou. Celková částka, kterou musí žalovaná na úhradu dluhu zaplatit žalobci byla ve výši 658 200,10 Kč. Způsob vypořádání výtěžku prodeje určil soud prvého stupně tak, že po odečtení nákladů dražby se nejprve odečte částka 658 200,10 Kč a zbylý rozdíl měl být rozdělený na polovinu, kterou měla obdržet žalovaná, podíl žalobce pak měl činit tuto polovinu s připočtením částky 658 200,10 Kč.

9. Žádnému z účastníků okresní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, vycházel z toho, že vypořádáním majetku se každému účastníku dostane stejného podílu, proto jejich úspěch ve věci je stejný.

10. Proti rozsudku okresního soudu podali oba účastníci odvolání.

11. Žalovaná se domáhala změny napadeného rozhodnutí a příkázání předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví proti závazku k úhradě vypořádacího podílu žalobci. Namítala, že v průběhu prvostupňového řízení vyjádřila svůj zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, protože jejich prodejem ve veřejné dražbě by byla poškozena, v nemovitosti žije a má o ně zájem. Proto nebyla naplněna podmínka pro nařízení prodeje ve veřejné dražbě podle § 712 o. z. ve spojení s § 1147 o. z., k jejímuž splnění by došlo pouze v případě, že o nemovitosti by neměl zájem žádný ze spoluvlastníků. Vytýkala okresnímu soudu také závěr o tom, že osobní automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno] není součástí společného jmění účastníků, ale je ve vlastnictví jejich syna [jméno FO] [Anonymizováno].

12. Protože žalovaná nezaplatila soudní poplatek z odvolání, a to ani v dodatečné soudem stanovené lhůtě, bylo řízení o jejím odvolání usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 8. 9. 2023, č. j. 3 C 126/2021-165, zastaveno.

13. Žalobce brojil jednak proti postupu soudu prvého stupně, který v jeho prospěch neaplikoval disparitu podílů a dále proti vlastnímu způsobu výpočtu vypořádacího podílu. Naopak za správný považoval postup soudu prvého stupně, kterým nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, protože žalobce sám neměl zájem převzít je do svého výlučného vlastnictví a žalovaná nemá dostatek finančních prostředků, aby žalobci zaplatila odpovídající vypořádací podíl. Nesouhlasil ale s argumentací okresního soudu, který nepřistoupil k disparitě vypořádacích podílů. Namítal, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná vyloučila žalobce zcela a bez náhrady z užívání společných nemovitostí, je zde důvod pro disparitu podílu v jeho prospěch. Výpočtu vypořádacího podílu vytýkal, že fakticky vede k disparitě podílů ve prospěch žalované. Za přiléhavější považoval postup, kterým by soud rozdělil celkovou hodnotu aktiv, žalobci přikázal k úhradě společný dluh z hypotečního úvěru a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl skládající se z poloviny společného dluhu a součtu vnosu žalobce spočívajících v úhradě všech společných dluhů do dne rozhodnutí soudu. Navrhl změnu napadeného rozhodnutí, výtěžek z nařízeného prodeje nemovitostí rozdělit mezi účastníky po odečtení nákladů v poměru podílu 70 % pro žalobce a 30 % pro žalovanou, dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru přikázat k úhradě žalobci a uložit žalované povinnost uhradit žalobci vypořádací podíl, který by měl být součtem částek 13 065,50 Kč (vnos v podobě poloviny zaplaceného restrukturalizačního úvěru u [právnická osoba].), dále 12 539,50 Kč (vnos v podobě poloviny zaplaceného dluhu vůči [právnická osoba].), dále poloviny součtu splátek hypotečního úvěru zaplacených žalobcem od právní moci rozvodu manželství do dne rozhodnutí odvolacího soudu a poloviny zůstatku dluhu z hypotečního úvěru vyčísleného k témuž dni. Domáhal se také přiznání náhrady nákladů řízení.

14. V průběhu odvolacího řízení došlo ke změně náhledu žalobce na řešení vypořádání a deklaroval zájem o získání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Nemovitosti by si buď ponechal a vyplatil vypořádací podíl žalované, případně by je prodal, ale sám ze své vlastní ruky nepochybně za výhodnějších podmínek, než by se tak stalo, pokud by byl prodej realizován veřejnou dražbou. Poskytl dále tvrzení, že dne 18. 1. 2024 rozhodl Okresní soud v Chrudimi v řízení pod sp. zn. 104 C 6/2020, ve věci žaloby [jméno FO] (babičky žalobce), k vrácení daru, která byla podána proti žalované, a to s výsledkem, že žaloba byla zamítnuta. Důvodem zamítnutí byla akceptace procesní obrany žalované o tom, že ona nebyla obdarovanou a tudíž nemá, co by vracela.

15. Následně odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

16. Nejprve však převzal skutková zjištění soudu prvého stupně, která jsou správná a odpovídají provedeným důkazům.

17. Následně doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř.

18. Nejdříve provedl důkaz žalobcem označeným rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 18. 1. 2024, č. j. 104 C6/2020-78, který podle § 205a písm. f) o.s.ř. není nepřípustnou odvolací novotou. Učinil z něj zjištění, že se [jméno FO], babička žalobce, domáhala po žalované vrácení daru – peněžité částky 1 350 000 Kč, k jehož poskytnutí mělo dojít na základě darovací smlouvy ze dne 6. 3.2009, kdy důvodem pro odvolání daru bylo jednání žalované, kterým měla zjevně porušit dobré mravy a toto jednání směřovalo proti osobám dárkyni blízkým, konkrétně proti žalobci, její pravnučce [jméno FO] a pravnukovi [jméno FO]. Dne 13. 4. 2020 [jméno FO] zemřela a na její místo, na základě usnesení soudu prvého stupně ze dne 29. 8.2023, nastoupila procesní nástupnice, její dcera [jméno FO]. Žalovaná proti žalobním tvrzením namítala, že na základě darovací smlouvy ze dne 6. 3. 2009 jí nebyl poskytnut žádný dar. Peněžitý dar poskytla svému vnukovi (žalobci), a to před tím, než byla předmětná darovací smlouva sepsána. Protože [jméno FO] žalované ničeho nedarovala, nemůže být žalovaná ve věci pasivně legitimována. Po provedeném dokazování okresní soud podle § 2075 o. z. rozhodl, že žalovaná nebyla obdarovanou, a proto se vůči ní nelze domáhat vrácení peněžité částky 1 350 000 Kč.

19. Dále odvolací soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 27. 3. 2024, že na nemovitostech ve společném jmění účastníků, pozemku p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v k. ú. [adresa], vázne zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba]. k zajištění pohledávky z úvěru č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ve výši 1 600 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 10. 10. 2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 13. 10. 2008.

20. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 13. 5. 2024 učinil odvolací soud zjištění, že pohledávka [právnická osoba]. za účastníky, z titulu hypotečního úvěru, č. smlouvy [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], uzavřené dne 7. 12. 2006, činila ke dni 13. 5. 2024 částku 994 385,64 Kč. Za dobu od 6. 5. 2020 bylo na dluh z hypotečního úvěru zaplaceno celkem 294 443,52 Kč.

21. Po takto doplněném dokazování žalovaná akceptovala závěry odborného vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba], člena partnerské sítě „[právnická osoba]“ ze dne 10. 4. 2024, kterým byla stanovena tržní (prodejní) cena pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v k. ú. [adresa], ve výši 3 920 000 Kč.

22. Za této procesní situace a učiněných skutkových zjištěních lze uzavřít, že předmětem řízení o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků zůstal majetek tvořený nemovitostmi v obvyklé ceně ke dni rozhodování odvolacího soudu (srov. např. rozsudek NS ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019) ve výši 3 920 000 Kč a závazek vůči [právnická osoba]. vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 994 385,64 Kč. Přitom je třeba zohlednit, že žalobce doplatil ze svých výlučných prostředků na úvěr účastníků u [právnická osoba]. č. [hodnota] částku 26 131 Kč a na závazek vůči témuž věřiteli ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne 7. 12. 2006, částku 294 443,52 Kč. To vše za situace, kdy nebylo mezi účastníky sporu o tom, že je to žalobce, kterému by měly být do výlučného vlastnictví přikázány předmětné nemovitosti (advokát žalované k výslovnému dotazu odvolacího soudu sdělil, že od žalované nemá informace, že by snad měla o nemovitosti zájem), stejně jako závazek vůči [právnická osoba]. vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru. Žalobce v odvolacím řízení inzeroval, že je připraven buď si nemovitosti ponechat, anebo je prodat, ale ze své ruky, a vyplatit žalované vypořádací podíl.

23. Z hlediska žalobcem namítané disparity podílů odvolací soud uvážil, že i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. může soud při vypořádání společného jmění manželů rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů. Tomuto závěru ostatně jednoznačně nasvědčují i kritéria uvedená v § 742 odst. 1 o. z., k nímž je soud povinnen při vypořádání přihlédnout. Vyloučení úvahy o disparitě podílů by znamenalo faktickou obsolentnost uvedených zákonných hledisek (viz rozsudek NS ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2019).

24. Podle rozsudku NS ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99, nejvyšší soud dovodil, byť v poměrech občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále také jen obč. zák.), že znění § 150 obč. zák. nevylučuje, aby soud vyjádřil rozdílnost podílů manželů při vypořádání společné věci, přihlížejíc k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení určité věci také tak, že věc přikáže do vlastnictví tomu z manželů, který se o nabytí a udržení společné věci zasloužil výlučně, respektive v převážné míře, aniž mu uloží, aby druhému manželovi, který se o její nabytí a udržení nezasloužil, na vyrovnání podílů zaplatil určitou finanční částku. Zákon explicitně neupravuje způsob nerovného vypořádání a disparita může být tak vyjádřena nejen procentem či zlomkem, ale i přikázáním věci jednomu z manželů, aniž je zavázán k finančnímu vypořádání s druhým manželem ohledně této věci.

25. Výše citované rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 (R 63/2019) pak v předchozím odstavci prezentovaný závěr rozsudku nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2914/99 shrnuje tak, že disparita se mohla podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich.

26. Shora uvedené závěry o disparitě podílů umožňují v dané věci dospět k závěru, že žalobcem navrhovaná disparita vztahující se na nemovitosti ve společném jmění účastníků ve výši 70 % ve prospěch žalobce a 30 % pro žalovanou, odpovídá zákonné úpravě podle § 742 odst. 1 písm. f) o.z., neboť tím, že kupní cena při pořízení těchto nemovitostí byla zaplacena výlučně z prostředků darovaných babičkou žalobci, se žalobce významnou měrou zasloužil o nabytí této majetkové hodnoty do společného jmění účastníků.

27. Při použití disparity při vypořádání nemovitostí účastníků by se tak měla žalobci dostat z obvyklé ceny nemovitostí částka 2 744 000 Kč představující 70% hodnoty nemovitostí. K této částce je třeba zohlednit žalobcem doplacený restrukturalizační úvěr č. [hodnota] a splacenou část hypotečního úvěru č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], oba vedené u [právnická osoba]., tj. přičíst k podílu na nemovitosti částku 13 065,50 Kč a 147 221,76 Kč představující polovinu doplaceného úvěru a polovinu splátek úvěru, které by byla povinna zaplatit žalovaná. Obdobné platí pro výlučný dluh žalované z titulu neuhrazené kupní ceny za dodávku vody a stočné ve výši 5 573 Kč, kterou [právnická osoba]. také doplatil žalobce. Současně je třeba při určení podílu žalobce zohlednit dosud nedoplacenou částku závazku z hypotečního úvěru vůči [právnická osoba]. ve výši 994 385,64 Kč, která bude přikázána k doplacení žalobci. Od podílu žalobce je tak nutné odečíst částku 497 192,82 Kč (polovina dosud nedoplaceného hypotečního úvěru). Podíl žalobce na vypořádaném společném jmění účastníků by tak měl činit 2 412 667,44 Kč.

28. Žalobci byla k doplacení přikázána dosud nedoplacená část závazku z hypotečního úvěru vůči [právnická osoba]. ze dvou důvodů. Jednak proto, že tento dluh souvisí s nemovitostmi přikazovanými do vlastnictví žalobce, a také proto, že jsou pochybnosti o solventnosti žalované, která ač se ucházela o možnost splácet část tohoto úvěru, nezaplatila na tento dluh za celou dobu jeho trvání ničeho. V této věci tak jsou naplněny výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z manželů, a nikoliv oběma rovným dílem (srov. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 29.6.2021, sp. zn. 22Cdo 753/2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 23/2022).

29. Žalované by se tudíž mělo dostat z obvyklé ceny nemovitostí částka 1 176 000 Kč představující 30 % hodnoty nemovitostí, jako jediného aktiva vypořádáváného společného jmění účastníků. Od této částky je třeba odečíst částku 497 192,82 Kč (polovinu dosud nedoplaceného závazku z hypotečního úvěru, který bude přikázán k doplacení žalobci). Dále je třeba odečíst částku 13 065,50 Kč (polovinu žalobcem doplaceného restrukturalizačního úvěru), dále částku 147 221,76 Kč (polovinu plateb žalobce na splátky hypotečního úvěru) a částku 5 573 Kč (závazek vůči [právnická osoba]. z titulu dodávky vody a stočného spotřebované žalovanou po právní moci rozvodu manželství). Protože žalobci bude přikázáno jediné aktivum vypořádáváného společného jmění účastníků, měl by žalované zaplatit na vyrovnání jejího podílu částku 512 946,92 Kč.

30. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 pís. b) o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu tak, že do vlastnictví žalobce přikázal pozemek p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], vše ležící v k. ú. [adresa]. Současně žalobci přikázal k úhradě závazek účastníků vůči společnosti [právnická osoba]. ze smlouvy o hypotečním úvěru v celkové výši 994 385,64 Kč včetně příslušenství k dluhu přirostlého teprve v budoucnu po rozhodnutí odvolacího soudu, který je žalobce povinnen zaplatit. Žalobci též uložil povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 512 946,92 Kč.

31. Lhůtu splatnosti vypořádacího podílu stanovil odvolací soud jednak s přihlédnutím k tvrzení žalobce, že částku 150 000 Kč je schopen zaplatit téměř bezodkladně a dále podle §160 odst. 1, věta za středníkem, o. s. ř. jako odpovídající situaci, že žalobce bude platit zbytek vypořádacího podílu z prostředků, které získá z prodeje nemovitostí a za dobu odpovídající získání prostředků z prodeje nemovitostí považoval v případě doplatku podílu ve výši 362 946,92 Kč jeden rok od právní moci tohoto rozsudku.

32. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvého stupně, musel podle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout opakovaně o nákladech řízení účastníků. Odvolací soud při tomto rozhodování přihlédl nejen ke sjednocujícímu stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl ÚS – st. 59/23 (302/2023 Sb.), podle kterého Ústavní soud již nadále nezastává právní názor, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů je rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládáno zásadou úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Naopak primárním pravidlem u tohoto typu řízení je podle pléna Ústavního soudu až vyjímka ze základního pravidla, tedy že každý účastník si nese své vlastní náklady sám. Současně odvolací soud přihlédl ke změněnému stanovisku žalobce, který se vzdal práva na náhradu nákladů řízení. Z těchto důvodů krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před okresním ani odvolacím soudem.

33. O nákladech odvolacího řízení by bylo rozhodnuto podle stejného právního názoru tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení