23 Co 44/2022- 122

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje ve znění: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M. částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozhodl dne 2. 11. 2021rozsudkem pro uznání, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [anonymizována tři slova] (Kč – pozn. odvolacího soudu) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení (bez uvedení lhůty k plnění) na účet JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M. částku [částka] (výrok II.).

2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím za porušení smluvních závazků žalované /podnikatelky/ ve vztahu k žalobci /spotřebiteli/ z titulu kupní smlouvy o prodeji garážového stání ze dne [datum]. Na prodávaném garážovém stání v době uzavření smlouvy vázlo zástavní právo k zajištění pohledávek [právnická osoba] vůči žalované (prodávající) ve výši [částka] a budoucích pohledávek ve výši [částka], jakož i závazek nezcizit a nezatížit podíl na garáži právem třetí osoby a další související zápisy (společně dále jen„ zástavní právo“). Vzhledem k existenci zástavního práva bylo v čl. 6 smlouvy sjednáno, že žalovaná je povinna zajistit prohlášení banky o vzdání se zástavního práva a jeho předání či doručení kupujícímu (žalobci) nejpozději do 30 dní ode dne, kdy jí bude uhrazena kupní cena. Pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní, byla v čl. 6 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý den prodlení. Kupní cena byla žalované na její účet uhrazena dne [datum], a žalovaná měla výše uvedenou povinnost splnit do [datum]. Žalovaná podle tvrzení žalobce tuto povinnost nikdy nesplnila, zástavní právo zaniklo až na základě vzdání se zástavního práva ze strany [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], které si žalobce zajistil sám dne [datum]. Zástavní právo bylo vymazáno z katastru nemovitostí dne [datum] na základě návrhu žalobce ze dne [datum] v rámci řízení vedeného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod sp. zn. V [číslo]. Žalobce uplatnil nárok na smluvní pokutu od [datum] do [datum] za [číslo] dní, dluh neuhradila žalovaná ani přes doručení předžalobní výzvy žalobce k plnění ve lhůtě do [datum] /dopisem ze dne [datum]

3. Soud I. stupně doručil kvalifikovanou výzvu k vyjádření k připojené žalobě žalované do datové schránky fikcí dne [datum]. Ve stejný den žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] soudu písemně sdělila, že zcela neuznává žalovaný nárok s tím, že svá tvrzení ve věci samé spolu s návrhem důkazu uvede ve vyjádření, které zašle na výzvu soudu a že dosud jí žádná výzva nebyla doručena. Současně uvedla, že nesouhlasí s projednáním věci v její nepřítomnosti. Procesní plná moc byla dodatečně založena na výzvu soudu dne [datum]. Posledním dnem lhůty k včasnému vyjádření k návrhu ve věci samé byl den [datum], lhůta marně uplynula, nastala fikce uznání nároku, kvalifikovaným vyjádřením žalované nebylo pouhé sdělení, že nárok neuznává. Soud I. stupně proto postupoval podle ust. § 153a o. s. ř. a vydal rozsudek pro uznání na základě fikce uznání, o níž byla žalovaná ve výzvě poučena. Jedná se přitom o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Odůvodnění rozsudku pro uznání v souladu s ustanovením § 157 odst. 3 o. s. ř. obsahovalo popis předmětu řízení a stručné procesní důvody, pro které bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Soud I. stupně přiznal žalobci žalovanou částku jako smluvní pokutu, společně se zákonným úrokem z prodlení, běžícím ode dne následujícího po splatnosti, stanovené výzvou žalobce k plnění ze dne [datum], ve výši repo sazby stanovené [anonymizováno] zvýšené o osm procentních bodů v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. §142 odst. [anonymizováno] a § 149 odst. 1 o. s. ř., výši náhrady stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Přiznal úspěšnému žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů na účet právního zástupce za soudní poplatek ve výši [částka], odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 6. advokátního tarifu, paušální náhradu hotových nákladů po [částka] za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a náhradu 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala nesplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205b o. s. ř. ve spojení s § 153a o. s. ř.). Žalovaná tvrdí a navrhuje důkazy o tom, že kvalifikovaná výzva jí nebyla v posuzovaném případě soudem nikdy doručena, a to ani náhradním doručením (fikcí). Nebyla proto splněna zásadní podmínka pro vydání rozsudku pro uznání a žalovaná byla zkrácena na svých právech.

6. Žalovaná odkázala na právní úpravu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen„ ZEÚ“), zejména na ust. § 8 ZEÚ, podle nějž je k přístupu do datové schránky právnické osoby oprávněn statutární orgán právnické osoby, resp. člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena. Podle § 9 ZEÚ [anonymizováno] [role v řízení] k přístupu do datové schránky se do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů, přičemž takové přihlášení zajišťuje ministerstvo prostřednictvím jím vydaných přístupových údajů nebo elektronických prostředků anebo prostřednictvím přístupu s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaným v rámci kvalifikovaného [anonymizováno] elektronické identifikace. Podle § 10 zákona ministerstvo zašle do vlastních rukou přístupové údaje k datové schránce osobě uvedené v § 8 odst. 1 až 4 zákona bezodkladně po zřízení datové schránky. Nezbytným předpokladem pro doručení dokumentu od orgánu veřejné moci prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky je podle žalované existence osoby, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, tedy osoby oprávněné k přístupu do datové schránky prostřednictvím přístupových údajů, které jí byly vydány ministerstvem. V posuzovaném případě však v době, kdy byla doručována tzv. kvalifikovaná výzva, neexistovala u žalované žádná [anonymizováno] [role v řízení] k přístupu do datové schránky prostřednictvím přístupových údajů, neboť přístupové údaje byly v rozporu s § 12 ZEÚ zneplatněny a nové nebyly vydány.

7. Po zápisu žalované do obchodního rejstříku dne [datum] jí byla zřízena datová schránka, identifikátor datové schránky: zdzmzfx. K přístupu do datové schránky žalované byl nejprve oprávněn statutární orgán právnické osoby - jednatel, kterým byl JUDr. [jméno] [příjmení], identifikátor uživatele datové schránky: porh5a. Ode dne [datum] se jednatelem žalované stala právnická [anonymizováno] - společnost [právnická osoba], [IČO], aktuálně sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], přičemž jednatele zastupuje ve smyslu § 154 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) člen jeho statutárního orgánu (tj. jednatel společnosti). Touto osobou je [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno]. Ten byl jako člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, oprávněn k přístupu do datové schránky žalované, identifikátor uživatele datové schránky: xw2m7q. [příjmení] schránka byla žalovanou standardně využívána ke komunikaci s orgány veřejné moci. Z datové schránky byly odesílány dokumenty /k důkazu žalovaná připojila sdělení [anonymizována dvě slova] a daňové přiznání [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] Poslední datovou zprávou, která byla do datové schránky žalované doručena, byla zpráva katastrálního [anonymizováno] [číslo] dodaná dne [datum]. Následující datová zpráva katastrálního [anonymizováno] [číslo] dodaná dne [datum] již vyzvednuta být nemohla a zároveň se jednalo o poslední datovou zprávu, k níž byla žalované doručena notifikace na její e-mailovou adresu. Nejpozději dne [datum] byly žalované zneplatněny přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky. K zneplatnění nedošlo v souvislosti s jakoukoli žádostí nebo jiným úkonem žalované, ani nedošlo ke změně statutárního orgánu, ani ke změně jakýchkoli údajů týkajících se statutárního orgánu. Od tohoto okamžiku neexistuje na straně žalované žádná [anonymizováno], která by disponovala přístupovými údaji, umožňujícími přihlásit se na stanoveném rozhraní [webová adresa]) do datové schránky žalované [příjmení]: zdzmzfx. [příjmení] schránka existuje, ale fakticky neumožňuje doručování ani odesílání zpráv, jak je patrno z žádosti žalované o vydání nových přístupových údajů podané [datum]. Žalovaná tvrdila, že jí do dne sepisu odvolání nebyly doručeny přístupové údaje a žalovaná nemá možnost se do datové schránky přihlásit.

8. Žalovaná situaci řešila s provozovatelem informačního [anonymizována tři slova]. Bylo jí sděleno, že znepřístupnění datové schránky má příčinu v chybném nastavení [anonymizováno], konkrétně v nesouladu [anonymizováno] s informačním systémem registrem [anonymizováno] (základní registr dle zákona č. 111/2009 Sb.) s ohledem na specifickou strukturu žalované, kdy jednatelem je právnická [anonymizováno] a jejím zástupcem zahraniční [anonymizováno] s trvalým pobytem mimo území Evropské unie. Podle žalované toto vysvětlení nezbavuje správce informačního [anonymizována tři slova] povinnosti zajistit osobě oprávněné přístup do datové schránky. Doručování do datové schránky žalované nemá za těchto okolností žádné zákonem předvídané důsledky. Zneplatnění přístupových údajů k datové schránce žalované bylo svévolným a protiprávním úkonem správce nebo provozovatele informačního [anonymizována tři slova]. Pro úplnost žalovaná uvedla, že přístupové údaje [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] k datovým schránkám jiných právnických [anonymizováno], v nichž je statutárním orgánem, zůstaly zachovány a lze je využívat bez omezení.

9. Žalovaná odmítá, aby popsané skutečnosti (nezákonné zneplatnění přístupových údajů a nevydání nových) byly připsány k její tíži. Je podle ní odpovědností orgánů veřejné moci zajistit zákonem vyžadované podmínky pro řádné doručení písemností. Podle žalované musí mít soud možnost ověřit v informačním [anonymizována tři slova], že u žalované neexistuje [role v řízení] [anonymizováno], která by disponovala přístupovými údaji do datové schránky žalované. V takovém případě mohl podle ní soud doručovat jiným způsobem – např. doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu sídla žalované, kde je statutární orgán žalované k zastižení. Navrženými důkazy hodlá žalovaná prokázat, že jí nebyla v posuzované věci řádně doručena tzv. kvalifikovaná výzva, a proto nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. Výzva nebyla žalované doručena ani prostřednictvím jejího právního zástupce poté, co informoval soud I. stupně o převzetí právního zastoupení žalované a požádal o doručování veškerých písemností k jeho rukám, současně v předstihu sdělil, že žalovaná nárok uplatňovaný žalobou ani zčásti neuznává.

10. Žalovaná udělila plnou moc právnímu zástupci v návaznosti na zjištění, že byl proti ní žalobcem zahájen soudní spor vedený u soudu I. stupně pod danou spisovou značkou. V době udělení plné moci ani později neměla žalovaná povědomost o doručování tzv. kvalifikované výzvy. Žalovaná se telefonicky dotázala na informační lince soudu I. stupně dne [datum], zda bylo doručeno prostřednictvím datové schránky podání o převzetí zastoupení a prvotní vyjádření ze dne [datum], výslovně se pověřené pracovnice infocentra soudu I. stupně dotázala, zda byla žalované od zahájení řízení doručována nějaká výzva či jiná písemnost. Pracovnice soudu sdělila, že žalované nebylo dosud nic doručováno. Právní zástupce žalované neměl důvod o informaci poskytnuté ze strany infocentra soudu prvního stupně pochybovat. Informace o zaslané tzv. kvalifikované výzvě nebyla obsažena ani ve výzvě soudu k doplnění plné moci č. j. [číslo jednací], doručené právnímu zástupci žalované dne [datum]. Žalovaná se dozvěděla o vydání rozsudku až dne [datum] z informačního [anonymizováno] [stát. instituce] a následně telefonickým dotazem na informační lince soudu I. stupně, kde právnímu zástupci žalované pracovnice soudu sdělila, že byla žalované zasílána kvalifikovaná výzva do datové schránky a že ji soud považuje za doručenou díky fikci doručení ke dni [datum].

11. Dále žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, podle níž je použití fikce uznání významným zásahem do procesního postavení účastníka řízení, důsledkem je nezvratné odepření meritorního projednání věci. Obecný soud musí zejména uvážit, zda je přes splnění formálních procesních podmínek vydání rozsudku pro uznání namístě, a zda ostatní okolnosti nenasvědčují tomu, že se o procesní obstrukce ani celkovou pasivitu žalovaného nejedná. V případech, kdy je z chování žalovaného zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, stává se mechanická aplikace § 153a odst. 3 o. s. ř. neslučitelná se zásadami, na nichž o. s. ř. stojí, a tím i právem na spravedlivý proces (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 842/16 ze dne [datum], bod 8). Fikce uznání je podle judikatury Ústavního soudu vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného. Nespravedlivá aplikace § 114b odst. 5 o. s. ř. vedla k porušení práva žalované být slyšen a vyjádřit se k věci dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i k porušení jeho práva na spravedlivý proces obecně, dokonce k odepření spravedlnosti (porušení práva na přístup k soudu) dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1024/15 ze dne [datum], bod 26; nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1252/16 ze dne [datum], bod 12; nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3263/13 ze dne [datum], bod 23).

12. Žalovaná v odvolání zdůraznila, že z jejího vyjádření ze dne [datum] bylo zřejmé, že zcela neuznává žalovaný nárok, tedy s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, navíc výslovně soudu sdělila, že jí nebyla žádná výzva doručena. Žalovaná setrvává na stanovisku k věci samé, že nárok není po právu, když povinnost zaplatit smluvní pokutu vůbec nevznikla, a i pokud by povinnost zaplatit smluvní pokutu vznikla, daná smluvní pokuta by byla zcela zjevně nepřiměřená s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Pokud by byl nárok žalobce oprávněný, je minimálně zčásti promlčen. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil.

13. Žalobce se k odvolání žalované písemně vyjádřil. Dle žalobce jde k tíži žalované, že si po dobu tří měsíců nezajistila zpřístupnění datové schránky a soud v předmětném řízení na to vůbec neupozornila. Po převzetí zastoupení mohl právní zástupce žalobce nahlížet do spisu a zjistit existenci kvalifikované výzvy dle § 114b o. s. ř. Argument žalované v podobě telefonické informace soudu, že jí nebyla doručována výzva, odmítl s tím, že se nejedná o žádný procesní úkon. Vytkl žalované, že v situaci, kdy jí nemohlo být státními orgány doručováno do datové schránky, nepožádala o ustanovení opatrovníka podle doporučení na [webová adresa] názor, že kvalifikovaná výzva byla žalované náhradním způsobem doručena a účinek tohoto doručení žalovaná nezpochybnila postupem dle ust. § 50d o. s. ř. Nezajištění přístupových údajů k datové schránce podle žalobce nepředstavuje omluvitelný důvod. Skutečnosti ohledně nemožnosti přístupu ke své datové schránce podle žalobce žalovaná neprokázala.

14. K námitce žalované, spočívající v tvrzení, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, žalobce uvedl, že plénum Ústavního soudu shledalo v nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 13/15 právní úpravu § 114b ve spojení s ust. § 153a o. s. ř. za ústavně souladnou, neboť sankcionuje procesní pasivitu a sleduje legitimní cíl projednání věci bez zbytečných průtahů. Nález ze dne [datum], sp. zn . ÚS 842/16, kterým argumentovala žalovaná, neměl za přiléhavý pro odlišné skutkové okolnosti. Uvedl, že pokud se v minulosti Ústavní soud zastal žalovaných při obraně proti rozsudkům pro uznání, byly to výjimečné případy. Z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3207/20 citoval odst. 24: Vydání rozsudku pro uznání tak zůstane ve shodě s předchozí závaznou judikaturou zdejšího soudu vyhrazeno jen těm případům, kdy žalovaný na výzvu nereaguje buď vůbec, nebo v reakci neuvede žádný věcný argument na svoji obranu (nepostačí tedy jen prosté tvrzení, že žalovaný uplatněný nárok neuznává), případně soud na základě úvahy, kterou v rozsudku pro uznání přesvědčivě odůvodní, dospěje k závěru, že neúplné vyjádření žalovaného je v konkrétním případě vedeno jen snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. V daném případě žalovaná na výzvu soudu nereagovala, resp. s oznámením o zastoupení advokátem soudu pouze sdělila, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Proto žalobce zastává názor, že vydání rozsudku pro uznání nepředstavuje žádné porušení principu rovnosti stran a práva žalované na spravedlivý proces. Navrhl rozsudek jako věcně správný potvrdit.

15. Žalovaná poté ještě písemně reagovala na stanovisko žalobce k jejímu odvolání. K tvrzení žalobce, že po dobu delší než 3 měsíců nezajistila, aby alespoň jedna [anonymizováno] měla platné přístupové údaje do její datové schránky, uvedla, že takové tvrzení by mohlo obstát, pokud by ztratila přístup ke své datové schránce svým zaviněním, nebo pokud by se vůbec nesnažila o nápravu vzniklého stavu. Vzhledem k tomu, že žalovaná je právnickou osobou aktivně podnikající v oboru nemovitostí, nemožnost užívat datovou schránku ji samozřejmě omezila v její činnosti a od počátku se aktivně snažila o nápravu vzniklého stavu, přestože jej svým jednáním ani opomenutím nezpůsobila, a to osobními návštěvami na pracovištích [anonymizováno] i pomocí [anonymizováno] a [anonymizováno] kontaktu s provozovatelem [anonymizována tři slova]. K tomuto tvrzení navrhla žalovaná v odvolacím řízení výslech [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova], provozní vedoucí žalované, bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] s tím, že zajistí její přítomnost při ústním jednání odvolacího soudu.

16. K tvrzení žalobce, že„ žalovaná ve svém přípisu z [datum] ani později soud neupozornila, že již více než 3 měsíce nemá přístup do datové schránky, žalovaná uvedla, že ke dni [datum] neměla jakoukoli informaci o tom, že by jí soud cokoli doručoval. Oznámení o převzetí právního zastoupení navazovalo na zjištění učiněné telefonickým dotazem na informační lince soudu prvního stupně a následně ověřené v aplikaci InfoSoud, že soud vede řízení proti žalované pod danou spisovou značkou. Proto, aby předešla doručování prostřednictvím své datové schránky, pověřila právního zástupce zastupováním v této věci, aby veškeré písemnosti byly doručovány jejímu právnímu zástupci. To, že se tak stalo v den, kdy jí měla uplynout desetidenní doručovací lhůta tzv. kvalifikované výzvy, je shoda okolností.

17. K tvrzení žalobce, že žalovaná nevyužila práva nahlédnout do spisu, žalovaná namítla, že seznámení se s písemností v rámci nahlédnutí do spisu nenahrazuje úřední doručování podle § 45 a násl. o. s. ř., včetně doručení tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b odst. 4 o. s. ř., které předepisuje doručení do vlastních rukou s vyloučením náhradního doručení, nebo doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.

18. Ke zpochybnění významu telefonátu na informační linku soudu žalovaná uvádí, že má právo se spoléhat na řádné fungování orgánů veřejné moci ve vztahu k občanům. Po účastnících nelze požadovat, aby každou informaci poskytnutou informační centrem soudu prověřovali ještě jinou cestou (např. nahlédnutím do spisu).

19. K tvrzení žalobce, že žalovaná mohla např. požádat o ustanovení opatrovníka, žalovaná namítla, že nejde o situaci, kdy společnost nemá žádného statutárního zástupce. Naopak žalovaná se zachovala v souladu s doporučením provozovatele [anonymizována dvě slova] pro případ,„ když společnost má statutárního zástupce zapsaného v [anonymizována dvě slova], ale ten není veden v datové schránce jako [role v řízení] [anonymizováno]“, a oznámila tuto situaci prostřednictvím infolinky provozovateli [anonymizována dvě slova]. K důkazu navrhla opět výslech navržené svědkyně.

20. K tvrzení žalobce, že tzv.„ kvalifikovaná výzva byla doručena fikcí bez ohledu na to, zda měly v době fikce doručení osoby na straně žalovaného platné přístupové údaje“, žalovaná uvedla, že nezbytným předpokladem pro náhradní doručení dokumentu od orgánu veřejné moci prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky je existence osoby, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Přístupové údaje byly žalované v rozporu s § 12 zákona č. 300/2008 Sb. zneplatněny.

21. Úvahu žalobce o nevyužití institutu neúčinnosti doručení žalovaná odmítla s tím, že se dozvěděla o vydání rozsudku až po jeho vyhlášení, proto bylo nutno napadnout vydaný rozsudek včasným odvoláním, v rámci kterého se řeší splnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání.

22. K tvrzení žalobce ohledně prokázání neexistence přístupových údajů a jejího důvodu žalovaná uvedla, že vzhledem k povaze informačního [anonymizováno] a způsobu poskytování informací a podpory provozu různými subjekty je obtížné domoci se listinného potvrzení, které by obsahovalo přesné vymezení stavu přístupových údajů a důvodů jejich zneplatnění. Nejprve bylo žalované sděleno, že znepřístupnění datové schránky má příčinu v chybném nastavení [anonymizováno]. V mezidobí zástupce odboru [anonymizováno] [stát. instituce] tuto informaci popřel s tím, že systém není chybně nastaven, ale jedná se o důsledek údajně nesprávného zápisu v obchodním rejstříku. Žalovaná ve snaze definitivně věc vyjasnit požádala písemně odbor [anonymizováno] [stát. instituce] o poskytnutí příslušných údajů o datové schránce, odpověď jí dosud nebyla doručena. Dle telefonické informace je úřad zahlcen žádostmi týkajícími se [anonymizována dvě slova]. Navrhla k důkazu žádost o poskytnutí údajů o datové schránce ze dne [datum]. Závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek pro uznání zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

23. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 4 o. s. ř. ve spojení s ust. § 205b a § 153a o. s. ř., tedy v mezích vymezených pro přezkum rozsudku pro uznání, a shledal, že odvolání žalované není opodstatněné.

24. Dle dikce ust. § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., tedy nedostatek podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo nesprávné obsazení soudu, jiné odvolací důvody s ohledem na institut rozsudku pro uznání nejsou přípustné.

25. Soud I. stupně nepochybil, když shledal podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ust. § 153 a o. s. ř. za splněné.

26. Při jednání odvolacího soudu žalovaná setrvala na svém odvolání a na navržených důkazech. Žalovaná při jednání odvolacího soudu argumentovala žádostí o vydání nových přístupových údajů ze dne [datum], kterou připojila jako důkaz k odvolání. Odvolací soud návrhy na doplnění dokazování výslechem svědkyně a dalšími listinnými důkazy zamítl jako nadbytečné.

27. Odvolací soud však doplnil dokazování / § 213 o. s. ř. písemným sdělením odboru [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum], a to za účelem ověření tvrzení žalované, že nemá přístup do datové schránky či že došlo a kdy ke zneplatnění jejích přístupových údajů, v tomto směru učinil odvolací soud dotaz na Ministerstvo vnitra, které sdělilo, že datová schránka [anonymizována dvě slova], byla zpřístupněna dne [datum] a od té doby je trvale přístupná.

28. Co se týče podmínek vydání rozsudku pro uznání, zejména doručení výzvy, vydané dle ust. § 114b o. s. ř. s poučením o následcích marného uplynutí lhůty k podání věcného stanoviska k žalobě, odvolací soud přezkoumal postup soudu I. stupně a neshledal v něm pochybení. Doručení usnesení s výzvou dle § 114b o. s. ř. a připojenou žalobou do datové schránky žalované prokazuje potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 54 spisu. Z údajů, v tomto potvrzení uvedených, nemohl soud I. stupně seznat žádný problém v přístupu žalované k její datové schránce. Potvrzení obsahuje ke dni [datum] informaci, že ve lhůtě 10 dnů od dodání do datové schránky se do ní nepřihlásila [anonymizováno], která má přístup k dodanému dokumentu podle ust. 17 odst. 4 ZEÚ. Soud I. stupně na základě této informace po uplynutí 30 denní lhůty dle ust. § 153a odst. 1) o. s. ř. ve spojení s ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. musel rozsudkem pro uznání rozhodnout: Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce [anonymizováno] včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen (§ 114b odst. 5) o. s. ř.). Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.).

29. Jak bylo již shora uvedeno, podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny s ohledem na procesní pasivitu žalované, která sice v průběhu 30 denní lhůty k podání stanoviska k žalobě soudu sdělila, že nárok neuznává a že jí žádná výzva nebyla doručena, takové sdělení však nenahrazuje ve smyslu ustálené soudní praxe kvalifikované vyjádření účastníka, ze kterého by bylo možno dovodit, že nepřistupuje ke sporu obstrukčně či se vyhýbá splnění či oddálení splnění povinnosti, rovněž vydání rozsudku pro uznání umožňovala povaha věci, ve věci by bylo možno uzavřít smír, kogentní předpisy užití tohoto institutu nevylučovaly. O příp. procesní aktivitě či mimosoudním řešení sporu se žalobcem nesvědčí ani nereagování žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum]. V době vyhlášení rozsudku pro uznání se nepodávaly ani pochybnosti o tvrzených problémech žalované s přístupem do datové schránky, které by vyloučily fikci doručení výzvy dodáním po uplynutí lhůty se zřetelem k ust. § 45, § 46 o. s. ř. a zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, ve znění pozdějších změn a doplňků. Pokud žalovaný zaslal prostřednictvím právního zástupce dne [datum] sdělení, že žalovaná nárok neuznává, lze podle obsahu podání konstatovat, že se nejedná o kvalifikované vyjádření k návrhu ve věci samé, rovněž se nejedná o sdělení, jaké příp. důvody brání žalované v podání kvalifikovaného vyjádření.

30. Proto rovněž odvolací soud měl zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání za splněné. Co se týče odvolací argumentace žalované, odvolací soud ji neměl za způsobilou zvrátit rozhodnutí soudu I. stupně. Žalovaná neprokázala svá tvrzení o zneplatnění přístupových údajů ke své datové schránce, v tomto směru svá tvrzení žalovaná nikterak nedoložila, když naopak ze stanoviska [stát. instituce] z [datum] se podává funkčnost datové schránky žalované. Příp. neshody mezi osobami jednajícími za žalovanou ohledně přístupu do datové schránky jsou přitom interní záležitostí uvedené právnické osoby, která má ze zákona datovou schránku zřízenu, ani řešení příp. statusových interních záležitostí právnické osoby ji neospravedlňuje při respektování povinností vyplývajících ze zák. č. 300/2008Sb., neplnění povinností vyplývajících z tohoto předpisu pak vede k ev. nepříznivým procesním důsledkům na straně žalované společnosti, tyto příp. interní záležitosti žalovaného nelze přičítat k tíži 2. účastníku smluvního vztahu, tj. žalobci.

31. Důsledky zmeškání lhůty pro vyjádření k žalobě tíží výlučně žalovanou. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně shledal ze všech shora uvedených důvodů podmínky pro vydání rozsudku pro uznání za splněné, další doplnění dokazování tak bylo nadbytečné. Případná změna skutečností, nastalých po vyhlášení rozsudku pro uznání, jako např. žádost žalované adresovaná správci [anonymizována dvě slova] dne [datum], na uvedeném posouzení nemohou nic změnit.

32. Právní úprava fikce doručení dle citovaného ust. § 17 odst. 4) ZEÚ (Nepřihlásí-li se do datové schránky [anonymizováno] podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení), nepřipouští jiný výklad, než že v posuzované věci k fikci doručení do datové schránky žalované došlo. Marným uplynutím lhůty k vyjádření k žalobě pak došlo k fikci uznání, na základě níž soud I. stupně rozhodl.

33. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil výrokem I. napadený rozsudek pro uznání včetně akcesorického výroku o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, ovšem ve znění, kterým napravil dvě formální pochybení výroku vyneseného soudem I. stupně, a to tak, že ve vyhovujícím výroku o věci samé doplnil chybějící měnu, v níž je peněžité plnění přiznáno, tedy Kč (neboť z obsahu spisu i z odůvodnění rozsudku je nepochybné, že se jednalo o nárok v Kč) a ve výroku o nákladech řízení doplnil chybějící pariční lhůtu, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří dnů.

34. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem II. podle § 224 odst. [anonymizováno] a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů za dva úkony právní pomoci - vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu. Za každý úkon právní pomoci náleží dle § 7 bod 6. advokátního tarifu odměna [částka], a paušální náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Dále žalobci dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je její právní zástupce plátcem. Celkem náhrada činí (2 x 12 700 + 2 x 300) x 1,21= [částka]. Dle ust. § 149 odst. 1) o. s. ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

35. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).