237 C 3/2020-205

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [název žalobkyně], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátem Mgr. [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 34 509 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 470 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně -) z částky 338 Kč za dobu od 1.3.2017 do 28.12.2017, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.4.2017 do 28.12.2017, -) z částky 162 Kč za dobu od 1.5.2017 do 28.12.2017, -) z částky 176 Kč za dobu od 1.5.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.6.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.7.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.8.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.9.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.10.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.11.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.12.2017 do 25.4.2018, -) z částky 338 Kč za dobu od 1.1.2018 do 25.4.2018, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.3.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.4.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.5.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.6.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.7.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.8.2017 do 28.12.2017, -) z částky 463 Kč za dobu od 1.9.2017 do 28.12.2017, -) z částky 2 284 Kč za dobu od 1.9.2017 do 25.4.2018, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.10.2017 do 25.4.2018, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.11.2017 do 25.4.2018, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.12.2017 do 25.4.2018, -) z částky 2 747 Kč za dobu od 1.1.2018 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.3.2017 do 28.12.2017, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.4.2017 do 28.12.2017, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.5.2017 do 28.12.2017, -) z částky 108 Kč za dobu od 1.6.2017 do 28.12.2017, -) z částky 570 Kč za dobu od 1.6.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.7.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.8.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.9.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.10.2017 do 25.4.2018 -) z částky 678 Kč za dobu od 1.11.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.12.2017 do 25.4.2018, -) z částky 678 Kč za dobu od 1.1.2018 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.3.2017 do 28.12.2017, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.4.2017 do 28.12.2017, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.5.2017 do 28.12.2017, -) z částky 108 Kč za dobu od 1.6.2017 do 28.12.2017, -) z částky 432 Kč za dobu od 1.6.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.7.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.8.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.9.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.10.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.11.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.12.2017 do 25.4.2018, -) z částky 531 Kč za dobu od 1.1.2018 do 25.4.2018, -) z částky 34 470 Kč za dobu od 26.8.2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 52 546 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu doručenou dne 22. 1. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 34 509 Kč s příslušenstvím představující dluh na příspěvku na správu domu [ulice a číslo] v [obec] a souvisejícího pozemku za garáž žalovaného [číslo] ve výši 2 880 Kč, za jeho bytovou jednotku [číslo] ve výši 13 272 Kč, za jeho bytovou jednotku [číslo] ve výši 5 316 Kč a za jeho bytovou jednotku [číslo] ve výši 4 140 Kč, a nedoplatek za společné služby – osvětlení, úklid a dodávka studené vody za garáž [číslo] ve výši 271,41 Kč a jednotku [číslo] ve výši 9 446,02 Kč. Na nedoplatek za tyto služby žalobce započetl přeplatek žalovaného za služby za byty [číslo] za rok 2017 ve výši 297,17 Kč a přeplatek na příspěvku na správu domu a pozemku ve výši 519,62 Kč. Rozsudkem ze dne 14. 10. 2021 č. j. 237 C 3/2020-149 soud ohledně částky 39 Kč představující rozdíl mezi nárokovanou výší příspěvku do fondu oprav a jeho výší vypočtenou podle stanov, jak bude uvedeno níže, a s ve výroku II. rozsudku č. j. 237 C 3/2020-149 uvedenými úroky z prodlení představující promlčené právo žalobce na zálohy za měsíc leden 2017 žalobu jako nedůvodnou zamítl, kdy tento výrok nabyl právní moci dne 1. 12. 2021. Ve zbytku byl tento rozsudek odvolacím soudem zrušen s tím, že věc je třeba posoudit dle zákona č. 67/2013 Sb., je třeba zjistit, jakou částku měl žalovaný hradit jako příspěvek na správu domu a pozemku, a jakou na vyúčtování služeb, a zda žalovaný námitky, které proti předmětným vyúčtováním vznesl v řízení uplatnil včas v zákonné třicetidenní lhůtě, zda tato vyúčtování splňují všechny zákonné náležitosti a zda žalovaný hradil zálohy na tyto služby a v jakém rozsahu.

2. Žalovaný nárok žalobce ani z části neuznal. Byl sice v roce 2017 vlastníkem předmětných jednotek a garáže, není si ale vědom vzniku dluhu. S ostatními vlastníky se nedohodl na úhradě předmětných částek a usnesení shromáždění vlastníků jednotek tuto dohodu nahradit nemůže. Právo žalobce na zaplacení příspěvků za měsíce leden a únor 2017 jsou promlčeny. Vady vyúčtování žalovaný u žalobce uplatnil na shromáždění SVJ v dubnu nebo květnu 2018. Žalovaný v rámci své procesní obrany uplatnil svoji pohledávku v části 34 509 Kč, kterou má za žalobcem ve výši 41 400 Kč z titulu náhrady jeho výdajů za opravu vrat jeho garáže, ke které byl povinen žalobce. Vrata byla poškozena hnilobou způsobenou zatékající vodou z ulice. Žalovaný žalobce k opravě vyzýval v roce 2016, tento to odmítl, tak opravu provedl sám. Náklady opravy u žalobce uplatnil až v projednávané věci podáním ze dne 12. 7. 2021. Dřívější uplatnění není schopen prokázat.

3. Žalobce ve své replice uvedl, že škodu na vratech si žalovaný způsobil sám. Oprava proběhla 31. 8. 2016 a nedosahovala ceny 41 400 Kč. Tuto částku žalovaný žalobci nevyúčtoval, jedná se o pohledávku nespatnou a nejistou, když ji žalobce odmítá, a tedy nezpůsobilou k započtení. Pohledávka žalovaného je navíc promlčena. Výše příspěvku žalovaného do fondu oprav činila 85 Kč za m2 a byla stanovena rozhodnutím výboru na základě stanov žalobce.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne 4. 1. 2005 se konala první schůze shromáždění vlastníků jednotek v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], které se zúčastnil i žalovaný jako člen žalobce, jak se podává z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] z toho dne zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] (č. l. 6). Na této schůzi bylo členy v pátém bodu pořadu rozhodnuto, že výše příspěvku členů společenství pro správu domu a pozemku a způsob placení dalších příspěvků je stanoven tak, že příspěvek člena vlastníka bytu skládající se ze záloh na společně nakupované služby, příspěvku na správu domu a pozemku, příspěvek do fondu oprav je stanoven ve výši 225,10 Kč/m2 plochy. Příspěvek člena vlastníka nebytových prostor skládající se ze záloh na společně nakupované služby, příspěvku na správu domu a pozemku, příspěvku do fondu oprav je stanoven ve výši 172,51 Kč/m2 plochy. Příspěvek bude hrazen pravidelnou měsíční platbou vždy do každého 25. dne předcházejícího měsíce ve výši [číslo] ročního vypočteného příspěvku na účet žalobce, jak se z tohoto notářského zápisu podává. V bodu šestém pořadu jednání pak byl schválen návrh, aby způsob rozúčtování služeb na jednotlivé členy společenství byl stanoven na základě skutečných nákladů uhrazených společenstvím v poměru připadajícím na jednotlivé členy dle jejich podílu na společných částech domu, jak je z notářského zápisu rovněž zřejmé. Dle prezenční listiny ověřené notářem se schůze shromáždění Společenství pro dům [ulice a číslo] [obec] konané dne 4. 1. 2005 kromě pana [příjmení] [jméno] [příjmení] zúčastnili všichni další vlastníci jednotek, shromáždění tedy bylo usnášeníschopné, jak se z této listiny podává. Ze zprávy výboru žalobce se podává, že tento výbor na základě stanov rozhodl, že příspěvek do fondu oprav bude činit 85 Kč/m2 plochy ročně z uvedených příspěvků, tedy z částky 225,10 Kč/m2 plochy pro vlastníka bytu a z částky 172,51 Kč/m2 plochy pro vlastníka nebytového prostoru. Uvedené rovněž vyplývá z vyúčtování za roky 2005 až 2007 a dále též z předmětných vyúčtování, kde je výše tohoto příspěvku uvedena jako 7,10 Kč za m2 měsíčně. Z evidenčního listu garáže označené [číslo] (č. l. 9 p. v .) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem této garáže o ploše 33,81 m2 a od ledna 2016 mu žalobce předepsal z této garáže hradit částku 338 Kč měsíčně, z toho 240 Kč měsíčně příspěvek do fondu oprav. Z evidenčního listu bytu označeného [číslo] (č. l. 10) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem tohoto bytu o ploše 155,71 m2 a od ledna 2016 mu žalobce předepsal z tohoto bytu hradit částku 2 747 Kč měsíčně, z toho 1 106 Kč měsíčně příspěvek do fondu oprav. Z evidenčního listu bytu označeného [číslo] (č. l. 10 p. v .) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem tohoto bytu o ploše 62,40 m2 a od ledna 2016 mu žalobce předepsal z tohoto bytu hradit částku 678 Kč měsíčně, z toho 443 Kč měsíčně příspěvek do fondu oprav. Z evidenčního listu bytu označeného [číslo] (č. l. 11) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem tohoto bytu o ploše 48,60 m2 a od ledna 2016 mu žalobce předepsal z tohoto bytu hradit částku 531 Kč měsíčně, z toho 345 Kč měsíčně příspěvek do fondu oprav. Z emailu zaslaného žalovanému dne 27. 12. 2015 (č. l. 9) na adresu [email] se podává, že evidenční list bytu označeného [číslo] se týká bytu [číslo], když byl žalovaný vyzván, aby za byt [číslo] hradil částku 2 747 Kč pod variabilním symbolem [číslo], tedy pod stejným symbolem, jaký je uveden na evidenčním listu bytu označeného [číslo] evidenční list bytu označeného [číslo] se ze stejného důvodu týká bytu [číslo] a evidenční list bytu označeného [číslo] se pak týká bytu [číslo]. Vlastnictví žalovaného takto označených bytů je pak zřejmé z výpisů z katastru nemovitostí (č. l. 116 až 118 p. v .). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že obdobný spor byl v projednáván ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], která se týkala dluhu žalovaného za předcházející období (do roku 2013). Tato věc se týkala dluhu z těch samých bytů a garáže, o které jde i v projednávané věci. Ve věci sp. zn. [spisová značka] žalovaný vadu v označení bytů nenamítal, nenamítal jí ani nikdy před tím, dobře věděl, o které byty se jedná. V období 13. 9. 2011 až 13. 9. 2016 byl navíc členem výboru žalobce, jak se podává z výpisu z rejstříku SVJ žalobce (č. l. 114). Uvedenou emailovou adresu želovaný dosud užívá, jak se podává z emailové korespondence předložené žalobcem při jednání soudu dne 14. 10. 2021. Proto soud jeho námitku, že není vlastníkem bytu označeného [číslo] resp. že mu email ze dne 27. 12. 2015 nebyl doručen, chápe jako ryze účelovou, vedenou snahou vyhnout se své povinnosti hradit platby i z tohoto bytu. Žalovaný jakožto člen výboru žalobce musel znát výši příspěvku do fondu oprav, která je navíc zřejmá z provedených vyúčtování služeb za roky 2005 až 2007 i z vyúčtování za předmětná období, kde je uveden v zaokrouhlené měsíční výši 7,10 Kč za m2. V roce 2017 vznikl žalovanému nedoplatek na dodaných službách osvětlení, úklid a dodávka studené vody za garáž [číslo] ve výši 271,41 Kč (319,93 Kč nedoplatek úklid - 48,52 Kč přeplatek na osvětlení), jak se podává z vyúčtování č. l. 12, a za byt [číslo] ve výši 9 446,02 Kč (9 8861,20 Kč nedoplatek studená voda – 206,59 přeplatek za úklid – 208,59 Kč přeplatek za osvětlení), jak je zřejmé z vyúčtování č. l. 12 p. v . Z vyúčtování č. l. 13 je zřejmé, že na službách úklid a osvětlení za byt [číslo] vznikl žalovanému přeplatek ve výši 160,05 Kč, za byt [číslo] pak přeplatek 137,12 Kč, jak se podává z vyúčtování č. l. 13 p. v . Z uvedených vyúčtování dále vyplývá, že žalovanému vznikl též přeplatek na příspěvku na správu domu a pozemku obsahujícího náklady správy a účetnictví, pojištění, fondu provozního a fondu odměn vznikl přeplatek v celkové výši 519,62 Kč. Pokud žalovaný vycházel z toho, že dluh za rok 2017 je uveden pod označením„ NEDOPLATEK CELKEM” soud uvádí, že k takto označeným částkám byl k dluhu žalovaného za rok 2017 připočten i jeho další dluh z nezaplacených předpisů, ve výši uvedené pod označením„ Načtený dluh z nezaplacených předpisů:”, jak je z těchto vyúčtování zřejmé. Tato vyúčtování byla žalovanému zaslána emailem ze dne 25. 4. 2018 rovněž na adresu [email], jak se z tohoto emailu (č. l. 11 p. v .) podává, přičemž je z nich zřejmé, kterého bytu se které z nich týká, z čeho byly vypočteny, jakým způsobem a kolik bylo žalovaným uhrazeno, kdo a kdy je vyhotovil, komu jsou určena, za jaké období, čeho se vyúčtování týká, obsahují vyčíslení skutečné výše nákladů na služby jak pro celý dům, tak i pro konkrétní jednotku, uváděné dle jednotlivých poskytnutých služeb, uvedení celkové výše přijatých záloh v předmětném období, a na co byly tyto zálohy v jaké výši započteny, obsahují určení výše nedoplatku na poskytnutých službách, podpis a razítko vystavovatele, označení dokladu, peněžní částku nebo informaci o ceně za každou měrnou jednotku a vyjádření množství dodaných služeb, jak se z nich podává. Z přípisu ze dne 3. 7. 2017 (č. l. 48) se podává, že pojištění předmětného domu za období 22. 7. 2017 až 21. 7. 2018 činilo 13 179 Kč. Výše plateb za vodné a stočné za jednotlivé měsíce jsou pak zřejmé z jednotlivých faktur (č. l. 49 až 55 a 68). Za úpravy stanov byla žalobci dne 8. 2. 2017 vystavena faktura [číslo] 2017 ve výši 3 630 Kč, jak se z této faktury (č. l. 56) podává. Za úklid a odměny byly v roce 2017 žalobcem uhrazeny částky, jak vyplývají z přehledu mezd (č. l. 57 až 58 p. v .) a ze mzdového listu ze dne 25. 1. 2018. Za výkon správy domu a vedení účetnictví byly za rok 2017 žalobci vystaveny faktury č. l. 59 až 64 p. v . Za dodanou elektřinu pak částky 171 Kč, jak se podává z faktury č. l. 65, po zohlednění přeplatku ve výši 26 Kč (č. l. 65 p. v .). Předmětná vyúčtování mají stejnou podobu, jako ta, kterých se týkal znalecký posudek [číslo] (č. l. 87). Žalovaný v průběhu řízení neuvedl žádný důvod, který by mu v době doručování předmětných vyúčtování bránil v přístupu do předmětné emailové schránky, kterou v době doručení vyúčtování využíval a dodnes využívá, a soud tak nemá žádný důvod pochybovat, že by neměl objektivní možnost se s předmětnými vyúčtováními seznámit. Z přehledu plateb (č. l. 14) je zřejmé, že žalovaný na platby za rok 2017 uhradil dne 29. 12. 2017 částku 25 920 Kč Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil, jak se z této výzvy (č. l. 14 p. v .) ve spojení se sledováním zásilky (č. l. 16) podává. Z přehledu prodlení žalovaného za byt označený [číslo] se podává, že žalovaný byl vůči žalobci v prodlení s platbami souvisejícími s vlastnictvím tohoto bytu již od roku 2014. Totéž se týká bytů označených [číslo] jak se z přehledů prodlení žalovaného za tyto byty podává. Žalovaný vyzval žalobce přípisem ze dne 22. 8. 2016 k opravě vrat garáže, které byly částečně prohnilé, jak se z tohoto přípisu podává. Protože žalobce tato vrata neopravil, nechal je opravit žalovaný za částku 41 400 Kč, jak se podává z faktury č. 2016, kterou uhradil dne 12. 10. 2016, jak je zřejmé z příjmového dokladu z toho dne.

5. Z dohody o provedení práce ohledně úklidu v domě soud s ohledem na předložený mzdový list a přehled mezd neučinil žádná skutková zjištění. Žádná skutková zjištění soud neučinil ani z vyúčtování služeb společnosti [právnická osoba] a z fotografie jejího elektroměru, když tyto se netýkají projednávané věci.

6. Soud k důkazu neprováděl certifikační zprávu týkající se přidruženého elektroměru společnosti [právnická osoba], který se netýká projednávané věci. Soud rovněž neprováděl výslech svědka [příjmení], neboť tento měl prokazovat výši ceny opravy vrat, když tato pohledávka nebyla způsobilá k započtení, ani výslech svědka [jméno], který měl prokázat výši příspěvku do fondu oprav, který již byl prokázán provedeným důkazy, ani výslech znalce [příjmení], když jeho posudek se týká toliko formálních náležitostí vyúčtování nikoliv za předmětné období. Co se týče navrhovaných certifikátů správnosti vodoměrů, soud je pro nadbytečnost neprováděl, neboť žalovaný správnost naměřené vody nenamítal, jejich nepředložení by stejně nebylo sto prokázat, že by měřily nesprávně.

7. V projednávané věci soud s ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) aplikoval právě OZ. Dle ustanovení §§ 1180 a 1181 OZ vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Žalovaný měl uhradit příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) v roce 2017 částku 2 873,85 Kč za jednotku [číslo] (85 Kč x 33,81 m2), částku 13 235,35 Kč za jednotku [číslo] (85 Kč x 155,71 m2), částku 5 304 Kč za jednotku [číslo] (85 Kč x 62,40 m2) a částku 4 131 Kč za jednotku [číslo] (85 Kč x 48,60 m2). Výše příspěvku do fondu oprav uvedená v evidenčních listech nebyla vypočtena správně, kdy rozdíl je způsoben zaokrouhlením přepočtu roční výše příspěvku 85 Kč na výši měsíční 7,08 Kč, po zaokrouhlení 7,10 Kč, a soud z ní tedy nevycházel, přičemž ohledně rozdílu a promlčeného nároku na příspěvek do fondu oprav za měsíc leden 2017 již byla žaloba jako nedůvodná pravomocně zamítnuta.

8. Žalovaný namítal, že neexistuje dohoda všech vlastníků jednotek stran úhrady cen služeb a nelze ji nahradit usnesením shromáždění vlastníků jednotek, jak činí v tomto případě žalobce. Tento závěr ale není správný, když předmětné rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek bylo přijato dne 4. 1. 2005, z usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 4294/2011 vyplývá názor, že shromáždění vlastníků jednotek se při stanovení výše příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku nesmělo odchýlit od pravidla upraveného § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, aniž by byla nejprve uzavřena dohoda jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek, předvídaná citovaným ustanovením. Pod náklady spojené se správou domu a pozemku spadají dle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, náklady spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu. Dle komentáře od C.H.Beck k § 15 zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů, sem spadají i služby týkající se provozu společných částí domu. Komentář uvádí, že„ povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku navazuje na povinnost podílet se na správě domu (§ 13 odst. 1 zákona). Rozsah této povinnosti je určen rozsahem nákladů, které souvisejí se správou domu (tj. jak se samotnou správou, tak i provozem a opravami). Úplný výčet těchto nákladů nelze podat, jen příkladmo lze uvést případnou odměnu správce, čištění komínů, provoz výtahu, opravy střechy, opravy rozvodů, osvětlení společných částí domu, pojistné atd. Za náklady spojené se správou domu se považují i náklady na činnost orgánů společenství (§ 9 odst. 8 zákona) Za dané situace je zřejmé, že rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ze dne 4. 1. 2005 v bodu 5 notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] není dle svého obsahu rozhodnutím ohledně výše příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku dle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ale rozhodnutím o zálohách dle § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Podkladem pro takový závěr soudu je rozsudek Nejvyššího soudu České republiky 22 Cdo 242/2009, který v právní větě uvádí, že i když tedy rozhodnutí shromáždění není formálně označeno jako„ usnesení“ a platby určené shromážděním nejsou formálně označeny jako„ zálohy“, nebrání to soudu, aby na základě obsahu rozhodnutí a zjištění ohledně skutečné vůle vlastníků dospěl k závěru, že jde o usnesení o určení výše záloh ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů. V usnesení ze dne 25.1istopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, publikovaném na www.nsoud.cz, Nejvyšší soud vyslovil, že na usnesení valné hromady mají být analogicky aplikována ustanovení upravující výklad a platnost právních úkonů. I v případě, že rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek (dále též jen„ shromáždění“) nebude považováno za právní úkon, lze na ně aplikovat ustanovení občanského zákoníku o výkladu právních úkonů analogicky; protože jde o rozhodnutí, kterého je dosaženo na základě shodné vůle vlastníků jednotek (nebo alespoň kvalifikovanou většinou vlastníků), je namístě i analogické použití pravidel o vícestranných právních úkonech, pokud to povaha věci nevylučuje. Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (§ 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Je též třeba přihlédnout k zásadě, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03). S ohledem na obsah výše citovaných rozhodnutí je tak určení výše záloh v pořádku. Rozhodnutí dle § 15 odts.1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ohledně vyúčtování společných služeb je obsaženo v bodě 6 notářského zápisu [spisová značka] ze dne 4. 1. 2005, přičemž ujednání se neodchyluje od zákona – náklady ponesou členové společenství dle výše jejich spoluvlastnického podílu. Uvedené závěry s ohledem na ustanovení § 14 odst. 1 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů ve znění pozdějších předpisů platí i po účinnosti tohoto zákona. Ohledně nedoplatku na službách žalovaného soud s ohledem na ustanovení § 14 odst. 1 věta první zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů ve znění pozdějších předpisů aplikoval právě tento zákon, ale ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.), když toto znění bylo účinné v předmětném vyúčtovacím období roku 2017. V roce 2017 vznikl žalovanému nedoplatek na dodaných službách osvětlení, úklidu a dodávky studené vody za garáž [číslo] ve výši 271,41 Kč (319,93 Kč nedoplatek úklid - 48,52 Kč přeplatek na osvětlení) a za byt [číslo] ve výši 9 446,02 Kč (9 8861,20 Kč nedoplatek studená voda – 206,59 přeplatek za úklid – 208,59 Kč přeplatek za osvětlení). Od této částky žalobce odečetl přeplatek za tyto služby za byty [číslo] ve výši 297,17 Kč a přeplatek na příspěvcích na správu domu a pozemku v celkové výši 519,62 Kč. Žalovaný namítl promlčení plateb za měsíce leden a únor 2017. Dle stanov zálohy byly splatné do 25. dne předcházejícího měsíce, tzn. zálohy za leden 2017 do 25. 12. 2016, za únor 2017 do 25. 1. 2017. Žaloba byla doručena soudu dne 22. 1. 2020, promlčecí doba trvá dle ustanovení § 629 odst. 1 OZ tři roky, když právo na zálohy za leden 2017 mohlo být ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 OZ uplatněno poprvé 26. 12. 2016, za únor 2017 26. 1. 2017. Z uvedeného je zřejmé, že promlčeno bylo právo žalobce na zálohy pouze za měsíc leden 2017. Dle ustanovení § 609 OZ a 610 odst. 1 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. S ohledem na uvedené nebylo lze žalobci právo na zálohy pouze za měsíc leden 2017 přiznat a žaloba v tomto rozsahu byla pravomocně zamítnuta předcházejícím rozsudkem.

9. Přes výzvu soudu a poučení o následcích neprokázání, že námitky proti předmětným vyúčtováním uplatnil na schůzi SVJ v dubnu nebo v květnu 2018 a o jaké námitky se jednalo, žalovaný uvedené neprokázal, neunesl tak důkazní břemeno, které ho ohledně prokázání tvrzení, že v řízení uplatněné námitky uplatnil u žalobce v zákonné třicetidenní lhůtě od doručení vyúčtování (§ 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), na kterou byl v každém vyúčtování upozorněn, tížilo, a soud se tak těmito námitkami nezabýval a řešil pouze otázku, zda předmětná vyúčtování splňují všechny zákonné náležitosti - kdo a kdy je vyhotovil, čeho se vyúčtování týká, komu je určeno, zda obsahuje vyčíslení skutečné výše nákladů na služby, uvedení celkové výše přijatých záloh v předmětném období, s určením výše nedoplatku na poskytnutých službách, skutečnou výše nákladů na služby, tj. cenu služeb dojednanou s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytnuté služby, uváděnou dle jednotlivých poskytnutých služeb, podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, označení dokladu, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství (srov. ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a § 11 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Z každého z předmětných vyúčtování jsou všechny uvedené náležitosti zřejmé, a to jak pro celé odběrné místo (dům), tak i pro konkrétní jednotku, jak bylo z těchto vyúčtování zjištěno. Pokud studená voda byla účtována ze třech vodoměrů k bytu [číslo] je z tohoto vyúčtování navíc zřejmé jaká služba – studená voda, za jaké období jakým vodoměrem byla naměřena a v jaké výši, stejně tak, jak k této výši bylo dospěno. Z tohoto vyúčtování rovněž vyplývá, že jednotková cena do doběrného místa byla 75,74 Kč/m3, do jednotlivých jednotek pak 97,66 Kč/m3, k čemuž došlo přepočtem dle odečtu vodoměrů rozdílu studené vody naměřené hlavním vodoměrem domu a součtu naměřených hodnot vodoměrů jednotlivých jednotek, jak odhlasovalo shromáždění vlastníků jednotek dne 4. 1. 2005 (bod šest). Správnost tohoto přepočtu soud nepřezkoumával, když žalovaný neprokázal, že by tuto námitku uplatnil u žalobce v zákonné lhůtě. Nelze přikládat žalobci k tíži, že nebyl schopen určit ke kterému bytu který vodoměr patří, když toto přiřazení mu žalovaný, který předmětné byty zřizoval, neoznámil, jak žalovaný ani nerozporoval. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že pokud žalovaný namítal, že garáž má samostatný vstup, a žalovaný by se neměl tedy za tuto jednotku podílet na nákladech za úklid společných prostor, je třeba uvést, že tuto garáž nelze považovat za samostatnou věc odtrženou od zbytku domu, s jejím vlastnictvím nabyl žalovaný též poměrný spoluvlastnický podíl ke zbytku domu z čehož mu vyplývají práva, ale i povinnosti k domu jakožto společné věci.

10. Žalovanému v roce 2017 vznikl dluh na příspěvcích do fondu oprav ve výši 2 873,85 Kč za jednotku [číslo] ve výši 13 235,35 Kč za jednotku [číslo] ve výši 5 304 Kč za jednotku [číslo] ve výši 4 131 Kč za jednotku [číslo] nedoplatek na dodaných službách osvětlení, úklid a dodávka studené vody za garáž [číslo] ve výši 271,41 Kč a za byt [číslo] ve výši 9 446,02 Kč, kdy žalobce od této částky odečetl přeplatek za tyto služby za byty [číslo] ve výši 297,17 Kč a přeplatek na příspěvcích na správu domu a pozemku v celkové výši 519,62 Kč. Protože žalovaný tento dluh v celkové výši 34 470 Kč žalobci neuhradil, zavázal ho k tomu soud tímto rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení dle ustanovení § 1970 OZ s úhradou záloh za každý měsíc, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci předmětnou částku též s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne v souladu se zákonem požadovaném žalobcem. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) stanovil třídenní.

11. Co se námitky započtení týče, je třeba uvést, že tvrzená pohledávka žalovaného na zaplacení částky 41 400 Kč nebyla platně započtena, neboť k započtení způsobilá nebyla. Žalobce důvod jejího vzniku rozporoval s tím, že prohnití vrat si žalovaný způsobil sám. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé OSŘ s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 OZ). V projednávané věci je řešen dluh na zálohách spojených s vlastnictvím bytů žalovaného. Prokazování vzniku škody na předmětných vratech, kdy mezi stranami bylo sporné, komu tato vrata patří, případně jaké jejich část, kdo za jejich prohnití může, za situace, kdy poškozená vrata byla nahrazena novými před čtyřmi lety, a jaké byly oprávněné náklady na jejich opravu, by rozhodování předmětné věci, ve které lze rozhodnout na základě již předložených listinných důkazů, neúměrně zatížilo a protáhlo, a proto tuto pohledávku žalovaného dle citovaného rozhodnutí nelze považovat za jistou a určitou, tedy za způsobilou k započtení. Jednostranné započtení žalovaného tedy nebylo po právu, když na pohledávku žalobce započítával svoji pohledávku, která k tomu způsobilá nebyla, a uvedené pohledávky tedy tímto započtením nemohly zaniknout.

12. Žalobce byl ve věci neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části, když jeho neúspěch nepřesahoval ani jedno procento předmětu řízení, a soud mu tedy ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, která je tvořena odměnou ve výši 37 500 Kč za 15 úkonů právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne 4. 5. 2020, ze dne 13. 10. 2020, ze dne 12. 7. 2017, 2x účast při jednání soudu dne 14. 6. 2021, když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, a 2x účast při jednání soudu dne 14. 10. 2021, když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu, účast při jednáni soudu dne 9. 3. 2023, vyjádření ze dne 7. 4. 2023, účast při jednání soudu dne 23. 5. 2023) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za 15 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 4 500 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 726 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 8 820 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 52 546 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce.

Poučení