238 C 1/2019 - 218

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobců:a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným:1. [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] o zaplacení 2 979 262 Kč s příslušenstvím - náhrada škody takto:

Výrok

I. Žaloba, podle které se žalobci domáhají zaplacení od žalované 1. částky ve výši 1.489.631 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, podle které se žalobci domáhají zaplacení po žalovaném 2. částky ve výši 1.489.631 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 175.020 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 1. žalované.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 2. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 202.784 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 2. žalovaného.

Odůvodnění

1. Původní žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 31. 12. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalované k zaplacení částky 1 489 631 Kč s příslušenstvím vždy ve vztahu ke každému z žalovaných včetně úhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanými uzavřel dne 26. 10. 2016 kupní smlouvu na prodej nemovitostí v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům na adrese [adresa] (dále jen „nemovitosti“), kupní cena byla ve výši 12 000 000 Kč. Žalovaní, kteří prodali každý id nemovitosti, zatajili žalobci skutečnosti spočívající v tom, že rodinný dům č. p. [Anonymizováno] trpěl již v době převodu nemovitosti závažnými skrytými vadami, které zejména z hlediska statiky (bezpečnosti) bránily řádnému užívání nemovitosti. Původní žalobce dne 2. 10. 2017 provedl sondu prostřednictvím stavební firmy ke zjištění struktury materiálu nosné stěny domu a k hloubce základů domu a na základě této sondy vznikla pochybnost o vadách domu. K tomuto se vyjádřil statik [tituly před jménem] [jméno FO] dne 3. 10. 2017, který zjistil vady betonového zdiva a vady základů domu. Konkrétní vady byly zjištěny ze znaleckého posudku Doc. [jméno FO] v listopadu 2017. Bylo nutné vyměnit všechny základy a nosné zdi pod přístavbou původního majitele, když hrozilo její zřícení a bylo nutné nosnou zeď zbourat. Dále neprovázaná jižní stěna přístavby neunesla váhu i na původní jižní stěnu domu a vzniklo tak neúnosné pákové namáhání na betonový věnec a prasklina v místě přizdění jižní stěny dodělané přístavby. Další závady základu a zdiva rodinného domu zjistil původní žalobce z dodatku znaleckého posudku z února 2018. V té době však původní žalobce nemohl úspěšně žalovat nárok, jelikož neznal vyčíslení škody, když z rekapitulace rozpočtu z 12. 10. 2017 se původní žalobce dozvěděl toliko předběžné částky. Rodinný dům pochází z roku 1928 až 1929 a je součástí šesti podobných domů navržených a postavených ve stejné době a stejnou firmou. Původní žalobce byl nucen při rekonstrukci domu z důvodu odstranění havarijního stavu domu vynaložit částku nejméně ve výši 2 947 622,78 Kč, kterou rozdělil rovným dílem mezi oba žalované. Žalobci dále vznikly účelně vynaložené náklady za znalecký posudek, včetně dodatku a za rozpočet – [Anonymizováno] a požaduje tak přiměřenou slevu z kupní ceny dle § 1923 občanského zákoníku ve výši 31 640 Kč. Původní žalobce žalovaným vytkl skryté vady ve výzvě ze dne 13. 9. 2018, které však žalovaní odmítli. Žalovaní věděli, v jakém se dům nachází stavu a museli tedy i vědět o vadách, které původní žalobce reklamoval, když v roce 2005 až 2006 proběhla rekonstrukce domu, týkající se výměny dveří a oken a již v té době se žalovaný Jílek musel dozvědět, že se zdi drolí a v případě výměny oken či dveří musel zdi doplnit jinými cihlami. Žalovaní si byli vědomi skrytých vad, které původní žalobce v žalobě uvádí. Žalovaní museli vědět, že zdivo je nekvalitní, o čemž také byli informováni v záruční době pěti let. Při koupi domu proběhly prohlídky domu, žalobce měl s sebou i odborníky, tito však nezjistili stav zdí. Žalovaní museli zjistit stav domu včetně vad již v době rekonstrukce domu dle stavebního povolení Úřadu [adresa] ze dne 10. 5. 2004, č. j. [Anonymizováno].

2. Žalovaní v písemném vyjádření k žalobě navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že původní žalobce si před koupí nemovitosti několikrát nemovitosti prohlédl, a to i za účasti odborníků. Dům byl ve stavu způsobilém k užívání, jednalo se však o dům starý 90 let, o čemž byl původní žalobce informován a s tímto vědomím nemovitost kupoval. V době prodeje neměl dům nikde ani drobné trhliny (ve vnější fasádě, ani vnitřních omítkách), naznačující narušenou statiku. Základové i ostatní zdivo bylo konzistentní, původní z roku cca 1927 a s ohledem na stáří byl dům v dobrém stavu. Dům je součástí šesti řadových domků s předzahrádkami vybudovaných společně jako jeden celek a autorem je význačný architekt a stavitel arch. Alois Kuba. Stavba nevykazovala v době bezprostředně přecházející prodeji původnímu žalobci závažné technické nedostatky dle znalce při oceňování pro banku pro účely poskytnutí úvěru žalovanému 2., který chtěl druhou polovinu nemovitosti odkoupit. Žalovaní si nebyli vědomi žádných skrytých vad na prodávané budově a jsou přesvědčeni, že stavba ani nic, co by bylo možné označit skrytými vadami, nevykazovala. V průběhu jednání o koupi původní žalobce nikdy nevyjádřil ve vztahu ke kupované nemovitosti jakékoliv pochybnosti o jejím stavu, neuplatnil žádné výhrady či výtky. Původní žalobce neseznámil žalované se stavem nemovitosti v průběhu rekonstrukce nemovitosti, a pokud byly skutečně zadokumentovány praskliny či trhliny na zdech, tyto vznikly v důsledku činnosti původního žalobce při zásadní rekonstrukci nemovitosti. Původní žalobce tedy neumožnil žalovaným seznámit se se skutečným stavem věci, sporné části nemovitosti odstranil a nahradil jinými. Tímto svým postupem původní žalobce současně svévolně znemožnil přezkoumání správnosti závěrů jím předloženého znaleckého posudku. Zmiňované tzv. dutinové stěny se na stavbách v období vzniku stavby běžně vyskytovaly a lze je očekávat a nejedná se o vadu, ale záměrný postup stavitelů v rámci výstavby. Žalovaní umožnili původnímu žalobci za účasti řadu odborníků opakované prohlídky. Původní žalobce si byl vědom, že nemovitost je na hranici životnosti, žalovaní původnímu žalobci nezamlčeli nic o stavu prováděné nemovitosti. Pokud původní žalobce reklamuje vady, nejedná se o vady, ale o důsledek běžného opotřebení věci. Původní žalobce nesdělil žalovaným žádné výhrady či výtky, o možných vadách se dozvěděl již na podzim roku 2017 a reklamaci vad učinil s opožděním více než jednoho roku od jejich zjištění výzvou ze dne 13. 9. 2018 a neučinil tak bez zbytečného odkladu dle § 1921 odst. 1 a 3 občanského zákoníku. Na urgenci původního žalobce se žalovaní vystěhovali z domu již dva měsíce před lhůtou dle smlouvy a již v té době byly prováděny sondy v domě, a to skrz zdivo či skrz strop.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění, že původní žalobce uzavřel jako kupující s oběma žalovanými coby prodávajícími dne 26. 10. 2016 kupní smlouvu k prodeji nemovitostí. Původní žalobce vytkl žalobcům vady na nemovitostech výzvou ze dne 13. 9. 2018.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2016 soud vzal za prokázáno, že původní žalobce uzavřel jako kupující s oběma žalovanými coby prodávajícími kupní smlouvu k prodeji nemovitostí, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – rod. dům (část obce [adresa]), postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. čl. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. č. [hodnota]- zahrada, dále budova bez č.p./č.e. – garáž, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a budova bez č.p./č.e. – garáž, postavená na pozemku parč. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří. Původní žalobce tyto uvedené nemovitosti od žalovaných koupil za kupní cenu ve výši 12.000.000 Kč, a to složením do notářské úschovy [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v Brně, a to nejpozději do 3. 11. 2016. Prodávající dle čl. IV. smlouvy prohlásili, že „vědomě nezatajili a ani si nejsou vědomi žádných vážných stavebních závad na prodávaných nemovitostech. Kupujícímu bylo umožněno si prohlédnout předmětné nemovitosti a obeznámit se s jejich stavem.“ Kupující současně prohlásil, že „je mu právní a faktický stav převáděných nemovitostí znám, a že ani jemu nejsou známy žádné skutečnosti, které by mu neumožňovaly či bránily za podmínek uvedených v této smlouvě nabýt výše uvedené nemovitosti.“ Prodávající v článku IV. kupní smlouvy současně prohlásili, že „budova, která je předmětem převodu v této smlouvě, byla postavena v roce 1927 a poslední větší změna dokončené budovy byla provedena před 1. 1. 1947, proto se k této budově nevyhovuje průkaz energetické náročnosti.“ Účastníci smlouvy se v článku V. dohodli, že „u stavby č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], bude suterén a přízemí domu, které jsou užívány panem [tituly před jménem] [jméno FO], vyklizeno a řádně předáno do 31. 12. 2016. První a druhé patro tohoto domu, užívané paní [Jméno zainteresované osoby 2/0] bude vyklizeno a řádně předáno nejpozději do šesti měsíců ode dne povolení vkladu vlastnického práva k těmto nemovitostem.“ 6. Z předávacího protokolu ze dne 15. 1. 2017 a z předávacího protokolu ze dne 27. 2. 2017 vyplývá, že kupujícímu byl dostatečně znám stav předmětných nemovitostí, jeho vybavení a příslušenství, a to včetně stavu elektroměru, plynoměru a vodoměru u nemovitosti s tím, že v případě části nemovitosti vlastněné 1. žalovanou bylo původnímu žalobci sděleno, že do dne 27. 2. 2017 trvá nájem bytu.

7. Z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 3. 10. 2017 vyplývá, že původní žalobce byl informován [tituly před jménem] [jméno FO], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, o stavu objektu RD [jméno FO] [Anonymizováno] v Brně s tím, že při bourání parapetu okna bylo zjištěno, že stěna provedená jako monolitická z prostého betonu je prakticky nulové kvality. Byly prováděny další sondy, dle kterých byly zjištěny svislé trhliny způsobené příčným tahem v přetíženém materiálu nedostatečné pevnosti, beton lze lehce drolit bez použití kladiva přímo rukou a stav nosných stěn v suterénu lze označit za havarijní, hrozící bezprostředním zřícením stavby.

8. Ze znaleckého posudku č. [číslo] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z listopadu 2017 vyplývá, že rodinný dům na ulici [jméno FO] č. [Anonymizováno], [adresa] pochází z roku 1929 a je součástí bloku podobných domů, navržených jedním architektem a postavených ve stejné době stejnou firmou. Po místním šetření bylo zjištěno, že v betonu bylo použito těžené kamenivo velkých frakcí, což byla běžná praxe té doby, vlastnosti betonu však naprosto neodpovídají standardům, obvyklým v době vzniku konstrukce. Beton je naprosto nesoudržný a pojivo je naprosto zdegradované, když během času byly v minulosti prováděny zásahy do dispozice stavby, zejména do stěn 1. PP. Původní majitel tedy musel být informován, že kvalita použitého betonového zdiva je mimořádně špatná – nekvalitní. Nový majitel domu před koupí stavby měl možnost si dům prohlédnout. Nebyl však proveden stavební – statický pasport stavby, jakékoliv sondování původní majitel odmítl.

9. Z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z února 2018 vyplývá stav rodinného domu ulice [jméno FO] č. [Anonymizováno] v [adresa] s tím, že na konstrukcích domu nebyly při vnějších prohlídkách nalezeny poruchy – trhliny, a to po prohlídce dne 7. 2. 2018. Dle znalce „byly v půdorysech a řezech nosné zdi různých tlouštěk předpokládány plné nosné (bez vnitřních dutin), ke změně (vytvoření dutin) tedy muselo dojít teprve při stavbě celého komplexu šesti budov, což nelze vynaložit jinak, než že tehdejší stavební firmy ve snaze o co největší šetření stavebním materiálem… Také v pozdějších létech (1998, 2004) byly prováděny dle výkresů stavební úpravy domu. Při těchto úpravách musely být jistě identifikovány zvláštní vlastnosti stavebních konstrukcí domu. Z nich mohl být dosti jednoznačně zjištěn způsob jeho výstavby. Původní majitelé tedy museli být o skutečném stavu domu informováni.“ 10. Ze zprávy statika o stavu svislých zděných konstrukcí ze dne 27. 2. 2018 vyplývá, že rodinný dům na ulici [jméno FO] [Anonymizováno] pochází z roku 1928 – 1929 a je součástí šesti podobných domů, postavený jako třípodlažní, podsklepený dům, zastřešený klasickou sedlovou střechovou s vikýři, založený plošně na běžných betonových pasech. Zjištěno, že „stěna provedená jako monolitická z prostého nevyztuženého betonu žluté barvy je velmi špatné kvality, v hlavním pilíři střední stěny byly podrobnější prohlídkou zjištěny svislé trhliny, způsobené příčným tahem v přetíženém materiálu nedostatečné pevnosti. Stav nosných stěn suterénu lze označit za havarijní, hrozící bezprostředním zřícením domu. Zjištěno, že stěny nejsou nosné tloušťky 0,45 m, ale pouze tl. 0,15 m se vzduchovou mezerou tl. 0,15 m a pak opět zděné tloušťky 0,15 m. Zdivo 1 NP a vyšších podlaží je tedy potřeba zpevnit podle návrhu statika. V současném stavu není možné je ponechat bez úpravy, neboť již nezaručují dostatečnou stabilitu a svislou únosnost při nezbytných rekonstrukcích (výměna výplní otvorů, výměna instalací, opravy strojů, atd.).“ 11. Ze zálohové faktury č. [Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2018, zálohové faktury č. [Anonymizováno] ze dne 11. 1. 2018, zálohové faktury č. [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2017, z faktury č. [hodnota] ze dne 29. 3. 2018, faktury č. [tel. číslo] ze dne 5. 3. 2019, faktury č. [hodnota] ze dne 31. 12. 2017, faktury č. [hodnota] ze dne 26. 1. 2018, z faktury č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2018, z příjmového pokladního dokladu ze dne 7. 3. 2019, 26. 3. 2019, 5. 4. 2019, 5. 3. 2019, 6. 3. 2019, 8. 3. 2019, z výpisu z běžného účtu za období březen a duben 2019 – žalobce u [Anonymizováno] a z výpisu z běžného účtu žalobce za období 12/2017, 1/2018 a 4/2018 vyplývá platba původního žalobce dle faktur a příjmových pokladních dokladů uvedených, a to na zálohu na materiál pro společnost [právnická osoba]., [adresa] a dále za zednické práce – odstranění havarijního stavu RD na ulici [jméno FO] [Anonymizováno] – bourací práce, nové konstrukce I. a II. etapa. Z výpisů z běžného účtu žalobce jsou zřejmé platby původního žalobce společnosti [právnická osoba]., [adresa], když původní žalobce zaplatil dne 20. 12. 2017 částku 460.000, dne 18. 1. 2018 částku 460.000, dne 28. 3. 2018 částku 690.

0. Z příjmových pokladních dokladů je zřejmé, že původní žalobce zaplatil společnosti [právnická osoba]. dne 5. 3. 2019 částku 250.000 Kč, 6. 3. 2019 částku 250.000 Kč, dne 7. 3. 2019 částku 250.000 Kč, 8. 3. 2019 částku 250.000 Kč, dále dne 26. 3. 2019 částku 200.000 Kč a dne 5. 4. 2019 částku 150.000 Kč.

12. Dle doplnění technické zprávy o stavu svislých zděných konstrukcí ze dne 5. 12. 2019 (čl. 106 spisu) [tituly před jménem] [jméno FO] popsal stav suterénních betonových stěn jako havarijní, a že hrozí bezprostřední zřícení domu, což by mohlo nastat pouze po stavebních úpravách a především při maximálním možném = extrémním zatížení. Při běžném „provozním“ zatížení ke zřícení stěny nedojde, s odkazem na zcela konstrukčně totožné obydlené rodinné domy.

13. Ze stavebního povolení Úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 10. 5. 2004, z projektové dokumentace č. [Anonymizováno] řez A – A, půdorys 1. PP, z projektové dokumentace č. [Anonymizováno] půdorys 1. NP, z projektové dokumentace bez označení času, z technické zprávy statika [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2017, z technické zpráva statika [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2018, ze spisu Úřadu [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] - žádost o stavební povolení ze dne 3. 5. 2004, souhlas spoluvlastníků se stavebními úpravami ze dne 30. 4. 2004 a technická zpráva, zejména bod 6 – popis stavby, ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], ze statického posouzení stavebních úprav [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 4. 2004 soud zjistil, že Úřad [adresa], Stavební úřad dne 10. 5. 2004 povolil změnu dispozice v 1. PP – pracovně, WC, 2x sklep, a to žadateli [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [adresa], a to na základě žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 4. 5. 2004. Stavebními úpravami se rozumí zřízení místnosti pro domácí práce v 1. PP včetně dispoziční změny sklepních prostor a zřízení WC, spočívající v nahrazení okna v JZ štítu. Se stavebními úpravami souhlasili spoluvlastníci domu, a to [jméno FO] a 1. žalovaná. Dne 30. 4. 2004 dle statického posouzení stavebních úprav [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 4. 2004 z důvodu stavebních úprav dojde k dispozičním změnám v suterénu, které se nedotknou žádných nosných konstrukcí. Okno do dvora bude nahrazeno dveřmi a do štítu se prolomí dvě okna šířky 90 cm. Dle technické zprávy statika [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2017 a č. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2018 vyplývá, že „nemovitost – dům je založen plošně na běžných betonových základových pasech a při bourání parapetu okna bylo zjištěno, že stěna je provedena jako monolitická z prostého nevyztuženého betonu velmi špatné kvality. Dalšími sondami byl ověřen i stav ostatních suterénních stěn a společné štítové stěny, které jsou rovněž provedeny z totožného nekvalitního prostého betonu. Beton lze velmi lehce drolit i bez pomoci nářadí a stav nosných stěn v suterénu lze označit za havarijní a hrozí bezprostřední zřícení domu.“ 14. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] č. [číslo] vyplývá, že stav nemovitosti byl vzhledem ke stáří a prováděné údržbě ohodnocen jako dobrý (celkový technický stav), závady jednotlivých konstrukcí a vybavení nebyly zjištěny. Cena nemovitosti byla ohodnocena ve výši 4.500.000 Kč.

15. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [číslo] soud zjistil, že nemovitost byla užívána od roku 1927, základy jsou tvořeny betonovými pasy, nosná konstrukce je zděná, zdivo je vyzdívané tl. 52 cm, dveře plné, v ocelových zárubních a okna plastová, když např. v roce 1996 byla provedena výměna okna a dveří, části podlah ve druhém NP a podkroví, v roce 2004 byla provedena přestavba 1. PP, změna dispozice na obytnou místnost, WC a sklepy, nová okna a podlahy a v roce 2011 došlo k realizaci výměny oken v části 1. NP. Znalec ohodnotil nemovitost dle celkového technického stavu a vzhledem ke stáří a prováděné údržbě za dobrý, závady jednotlivých konstrukcí a vybavení nebyly zjištěny. Znalec ohodnotil obvyklou cenu nemovitosti v částce 6.800.000 Kč bez garáže.

16. Dle odhadu tržní hodnoty nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] byla za nemovitost znalcem odhadnuta cena ve výši 7,6 mil. Kč s tím, že se jedná o dvougenerační RD v dobrém technickém stavu, jako nevýhoda je uveden průměrný technický stav domu.

17. Dle znaleckého posudku [jméno FO] [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] nemovitost je „částí sjednocené soustavy šesti samostatných domů v jedné sevřené řadě, doléhající štít na štít, tvořící jednou souvislou a nepřerušenou uliční frontu. Jde o šest samostatných jednotek se šesti samostatnými vchody a architektonicky se jedná o stavebně sjednocený celek se společným a jednotným architektonickým výrazem a tvořící v podstatě jeden architektonický celek. Jednotlivé domy se o sebe opírají a bylo nepochybně počítáno s jejich jistou součinností. Jde o jistý celek, kde jsou četná stavebně-konstrukční řešení navržena a realizována ve vzájemné podpoře a součinnosti, která se v době vzniku výrazně promítla do ceny stavby, tedy i její dostupnosti pro finálního stavebníka, resp. majitele. To byl také jeden z důležitých, ne-li dominantní aspekt výstavby, která proběhla v roce 1926 až 1927. Délka životnosti nebyla taxativně stanovena, ale je na místě zvažovat periodu 40-100 let a po této době nebyla stavba odsouzena k zániku, ale k vážné a velmi uvážlivé stavební opravě, resp. úpravě. Je znám úsporný, ale zodpovědný přístup a styl Stavebního podniku bratří Kubů, kteří nemovitost postavili. Fyzické stárnutí některých částí stavby je normálním jevem a je očekávatelné, což je případ i této nemovitosti. Degradace některého z prvotně použitých materiálů ještě neznamená vážnou a bezprostřední hrozbu celkové destrukce. Tak vážný stav nebyl v klidovém stavu na nemovitosti manifestován.“ 18. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 9. 2018 je zřejmé, že původní žalobce touto výzvou, adresovanou oběma žalovaným, vytkl skryté vady, bránící řádnému užívání nemovitosti, spočívající v nekvalitním stavu betonu nosných zdí a nosných pilířů domu a současně se domáhal po každém ze žalovaných zaplacení částky 1.535.601,39 Kč do 20. 10. 2018.

19. Z reakce ze dne 9. 10. 2018 vyplývá, že 2. žalovaný v reakci na předžalobní výzvu původního žalobce se podivil nad touto výzvou bez toho, aby původní žalobce o vadách dříve hovořil. Současně sdělil, že s vadami nebyl dříve seznámen, ani se skutečným stavem nemovitosti.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] vyplývá, že bydlela s partnerem v nemovitosti v nájmu od září 2015 do poloviny ledna 2017 a stav domu odpovídal stáří domu. V ložnici došlo ke změně okna na plastové okno. Při opouštění domu byl byt běžně obyvatelný, důvodem pro opuštění bytu byl prodej bytu. Doprovázela do sklepa technika od žalobce, který si v 1. patře a ve sklepě měřil plochu místnosti.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] vyplývá, že rodinný dům původnímu žalobci v roce 2016 prodávala a v lednu 2017 jej také původnímu žalobci předávala. Dům byl určen ke kompletní rekonstrukci, v době předání byl obyvatelný, byly provedeny kontroly i z odborné stránky od kupujícího, nemovitost viděl statik. Při předání domu byl původní žalobce od prodávajících informován o tom, že rodinný dům má být rekonstruován. Kupující s architektem a statikem si prošli celý dům. Žalobce jí sdělil, že dle statika je nemovitost v pořádku a sdělil jí svůj plán na kompletní rekonstrukci nemovitosti. Toto žalobce sdělil svědkyni krátce po 20. září 2016.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] byl zjištěno, že před šesti až sedmi lety byla na ulici prováděna kanalizace a předtím se všechny rodinné domy prohlížely statikem.

23. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že v jejím domě na ulici [jméno FO], která sousedí s nemovitostí, se nacházely praskliny, které však byly opraveny její matkou. Při výměně oken v rozmezí let 2005 až 2015 zjistila, že rodinný dům má duté stěny. Potvrdila, že před osmi až deseti lety byla před domem prováděna kanalizace a její rodinný dům obdržel písemné stanovisko ke stavu kanalizace, nikoliv ke stavu rodinného domu.

24. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že svůj rodinný dům, sousedící s nemovitostí, svépomocí rekonstruoval a nabídl žalobci svůj projekt k zapůjčení. Potvrdil, že při rekonstrukci svého domu měl problém se stavem suterénního zdiva, když zjistil špatný stav betonu, který byl strávený. Veškeré dřevěné trámy v 1. až 3. nadzemním podlaží jsou viditelné v prasklinách. Při budování kanalizace, plynofikace či vodovodu se muselo do zdí v suterénu zasahovat a muselo se tak zjistit, že zdivo nemusí být kvalitní.

25. Z účastnické výpovědi 1. žalované vyplývá, že v nemovitosti žila přes 50 let, nacházela se v dobrém stavu, pouze byly vlhké sklepní prostory, v blízkosti svahu. Původní žalobce byl na obhlídce nemovitosti minimálně pětkrát, společně se statiky a znalcem, v lednu 2017 prováděl sondy ve všech podlahách. Uvnitř domu či na domě nebyly viditelné žádné pukliny. Původní žalobce měl o prodej domu eminentní zájem, když ji a pana [jméno FO] o koupi domu uháněl. Původní žalobce vytkl vady pouze písemně, a to asi po třech letech od prodeje nemovitosti, předtím jí žádné vady, ani ústně, nevytknul. Za dobu, kdy 1. žalovaná byt obývala, došlo k dvakrát k výměně topení a jedenkrát k rekonstrukci koupelny, která byla prováděna bez bourání zdí. V době provádění nové kanalizace v ulici byla pasportizace domu v pořádku.

26. Z výpovědi 2. žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že bydlel v nemovitosti od roku 2000 do jara 2005, v té době žádné stavební úpravy neprováděl, byt byl obyvatelný. V září 2016 proběhla v domě první prohlídka za účasti původního žalobce, stavitele [tituly před jménem] [Anonymizováno] a statika [tituly před jménem] [jméno FO] a nikdo nic ke stavu domu nenamítal. V roce 2004 byly prováděny stavební úpravy ve sklepní místnosti na žádost jeho otce, a bylo to na základě stavebního povolení z roku 2004. Těmto úpravám nebyl přítomen. Žádné prasklé stěny nezaznamenal.

27. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2020, č.j. [spisová značka] a z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že oba žalobci [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] jako dědicové nabyli po zůstaviteli [tituly před jménem] [jméno FO] (původní žalobce) spoluvlastnický podíl k nárokům vyplývajícím z řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Obě usnesení již nabyla právní moci, a to dne 8. 10. 2020, resp. 28. 1. 2021.

28. Z krycího listu rozpočtu část 01 až 02, z faktury č. [hodnota] ze dne 26. 6. 2018, faktury č. [Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2017, faktury č. [Anonymizováno] ze dne 28. 2. 2018, z průvodní zprávy k položkovému rozpočtu ze dne 7. 11. 2019 a ze sdělení [Anonymizováno] [adresa], odbor stavební ze dne 11. 5. 2022 nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

29. Soud vzhledem k provedenému dokazování a s ohledem na právní názor soudu k včasnosti výtky adresované žalovaným neprováděl další důkazy navržené žalobci ke zjištění oprávněnosti vytýkaných vad (výslech soudních znalců [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] či výslech znalců [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO], fotodokumentaci v počtu 600 ks). Soud také neprovedl důkazní prostředky navržené žalovanými (video od žalobce ve stopáži 9:50), když o vědomost či nevědomosti prodávajících o vadách má za prokázané z jiných důkazních prostředků (zejména účastnické výpovědi žalovaných). Tento důkaz tedy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti i z toho důvodu, že důkazní břemeno netížilo žalované, kteří tento důkaz navrhovali.

30. Soud rovněž neprováděl důkazní prostředky navržené žalobcem a) v podání ze dne 1. 7. 2022 (výslech svědkyně [jméno FO] a listiny v držení této svědkyně - kolaudační rozhodnutí – 1. PP, sdělení k ohlášení stavebních úprav, rozhodnutí – stavební povolení a protokol o měření ozáření – pro úč. rekonstrukce – kadeřnictví v 1. PP) z důvodu, že se jedná o důkazní prostředky, o jejichž existenci původní žalobce při vynaložení veškerého rozumného úsilí k jejich zajištění musel vědět v době před jednáním dne 5. 6. 2020, kdy řízení bylo koncentrováno dle § 118b o.s.ř., neboť dle tvrzení žalobce a) byla svědkyně dlouholetá životní partnerka původního žalobce a byla přítomna u jednání o koupi a rekonstrukci nemovitosti. O těchto důkazních prostředcích se tedy původní žalobce musel dozvědět dávno před jednáním soudu dne 5. 6. 2020.

31. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud učinil závěr o skutkovém stavu věci:

32. Mezi původním žalobcem a žalovanými byla dne 26. 10. 2016 uzavřena kupní smlouva v souladu s ust. § 2079 a násl. OZ. Původní žalobce zaplatil kupní cenu ve výši 12.000.000 Kč a předmět koupě byl převeden do vlastnictví původního žalobce. Předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti, kupní cena byla dne 3. 11. 2016 vložena do notářské úschovy [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v Brně. Původnímu žalobci byl již v té době znám právní i faktický stav převáděných nemovitostí, jak vyplývá z ustanovení z čl. IV. kupní smlouvy.

33. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující ustanovení právních předpisů:

34. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

35. Dle ust. § 2100 odst. 1 OZ právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

36. Dle ust. § 2103 OZ kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

37. Dle ust. § 2104 OZ kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

38. Dle ust. § 2106 odst. 1 písm. c) OZ je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

39. Dle ust. § 2112 odst. 1 OZ neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

40. Dle ust. § 2112 odst. 2 OZ k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

41. Dle ust. § 2129 odst. 2 OZ neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

42. Dle ust. § 1922 odst. 1 OZ jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

43. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Původní žalobce se stal na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2016 vlastníkem nemovitostí, když dle výpovědi svědkyně [jméno FO] a účastnické výpovědi 1. žalované původní žalobce nechal u předmětné nemovitosti posoudit reálný stav nemovitosti stavebními odborníky, a to včetně statika, a to již v průběhu prohlídky nemovitostí, předcházející uzavření kupní smlouvy. Kromě toho již v průběhu uzavírání kupní smlouvy a také v lednu 2017 původní žalobce prováděl odborné sondy v podlahách nemovitosti. Odborníci následně vypracovali odborné vyjádření či znalecké posudky k vadám předmětné nemovitosti a na základě takto získaných odborných vyjádření či znaleckých posudků oznámil původní žalobce žalovaným v předžalobní výzvě ze dne 30. 9. 2018 výskyt vad nemovitosti, která byla 1. žalované doručena dne 5. 10. 2018 a 2. žalovanému dne 9. 10. 2018. Žalobci jsou dědici pohledávky původního žalobce.

44. Žalobci žalobou požadují slevu z kupní ceny nemovitosti, kterou vyčíslují náklady na rekonstrukci nemovitosti ve výši žalované částky, a to ve výši 1.489.631 Kč ve vztahu ke každému ze žalovaných. Z popisu vad, které původní žalobce konkretizoval, a které mohl zjistit nejpozději v lednu 2017, když prováděl odborné sondy v nemovitosti – rodinném domě, má soud za to, že tyto uplatněné vady musel původní žalobce zjistit již minimálně k tomuto datu. Původní žalobce již podpisem kupní smlouvy deklaroval, že je mu dobře znám faktický i právní vztah nemovitosti. Z provedeného dokazování (výpověď svědkyně [jméno FO]) má soud za prokázáno, že již v době uzavírání kupní smlouvy si původní žalobce nemovitost několikrát prohlédl, a to za účasti odborníků, včetně statika. Dle názoru soudu to znamená, že faktický stav nemovitosti musel být původnímu žalobci znám již při prohlédnutí nemovitosti, jakož i v době převzetí nemovitosti, ke kterému docházelo v lednu 2017. V té době původní žalobce prováděl v nemovitosti odborné prohlídky a stavební sondy (dle výpovědi svědkyň [jméno FO] a [jméno FO], účastnické výpovědi žalované 1.) a mohl tak objektivně zjistit stav zdiva, včetně základů. Tvrzení původního žalobce (a následně žalobců), že se o vadách dozvěděl až ze znaleckých posudků, které si nechal vypracovat, není ve věci relevantní. Původní žalobce musel objektivně vědět o vadách, eventuálně o projevu vad, v době dávno před vydáním znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] v říjnu 2017. Pokud tedy původní žalobce vadu žalovaným oznámil až v předžalobní výzvě ze dne 30. 9. 2018, nejedná se o oznámení, které by bylo původním žalobcem učiněno bez zbytečného odkladu, jak je uvedeno v ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud zákon lhůtu bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, tzn. není z ní patrno, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat, jde o lhůtu neurčitou, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření „bez zbytečného odkladu“. Soudní judikatura dovodila, že lhůta „bez zbytečného odkladu“ je velmi krátká lhůta, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda byly využity všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně, jaké skutečnosti v tom bránily. Zásadně se tedy jedná o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1531/2019 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012). V daném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by bránily původnímu žalobci k oznámení žalovaným vady nemovitosti a nebyly původním žalobcem ostatně ani tvrzeny. Bylo však povinností původního žalobce zjištěné vady oznámit žalovaným ihned a teprve poté se zabývat činností pro zabezpečení dokumentů pro posouzení vad na předmětu koupě.

45. Zákon definuje vady zjevné a vady skryté. 46. „Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla“ (zde srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2422/2014).

47. Skryté vady jsou vytknuté bez zbytečného odkladu tehdy, když mohly být zjištěny při vynaložení odborné péče (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012). Skrytá vada je tedy takový nedostatek, který není kupujícímu znám, který mu zůstal neznám i po využití jeho oprávnění provést prohlídku nemovitosti. Zpravidla vada není známa ani prodávajícímu.

48. V daném případě původní žalobce na nemovitosti provedl rozsáhlou rekonstrukci, čili stavební úpravy, čímž znemožnil tvrzené vady žalovanými přezkoumat. Ustanovení § 1922 odst. 1 občanského zákoníku je obecným ustanovením, které stanoví postup při zjištění a vytýkání vad. Zcizitel může vadu „ přezkoumat“, přičemž toto původní žalobce žalovaným vůbec neumožnil. Ust. § 2129 je sice speciálním ustanovením ve vztahu ke lhůtě k uplatnění vad, ale pouze co do limitu maximální doby uplatnění skrytých vad (ze dvou na pět let). Musí však současně platit, že vady se uplatňují bez zbytečného odkladu po jejich zjištění (nebo poté, kdy kupující mohl vady zjistit). Toto je dle názoru soudu jediný výklad, který je v souladu se smyslem a účelem právní normy. Obdobně je tomu u reklamace vad díla dle § 2629 odst. 1 občanského zákoníku a není zde důvod činit rozdíl mezi koupí a smlouvou o dílo. Pokud tedy původní žalobce zjistil vady v lednu 2017 a uplatnil vady ve vztahu k žalovaným teprve v předžalobní výzvě ze dne 30. 9. 2018, bylo porušeno ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku. Soud má tedy za to, že vada nebyla vytknuta ve lhůtě bez zbytečného odkladu.

49. Soud se však také zabýval skutečností, zda prodávající má právo na námitku dle § 2112 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého prodávající nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo vědět musel. Dle tvrzení původního žalobce žalovaní věděli či museli vědět o vadách za situace, kdy 1. žalovaná po celou dobu až do předání nemovitosti původnímu žalobci v bytě bydlela. Rovněž tak o vadách musel vědět 2. žalovaný, a to z důvodu rekonstrukce oken a dveří v roce 2005 či 2006. Z provedeného dokazování však soud nemá prokázáno tvrzení žalobců, že žalovaní věděli či museli v době odevzdání věci vědět o vadách na nemovitosti. Z důkazů navržených žalobci není tato skutečnost prokázána, když Úřad [adresa], Stavební úřad dne 10. 5. 2004 povolil žadateli [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [adresa] změnu dispozice v 1. PP – pracovně, WC, 2x sklep, a to, a to na základě jeho žádosti ze dne 4. 5. 2004. Povolení se stavebními úpravami se týkalo zřízení místnosti pro domácí práce v 1. PP včetně dispoziční změny sklepních prostor a zřízení WC, spočívající v nahrazení okna v JZ štítu. Dle statického posouzení stavebních úprav [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 4. 2004 mělo dojít k dispozičním změnám v suterénu, které se nedotknou žádných nosných konstrukcí. Povolení se tedy netýkalo 2. žalovaného (žadatelem byl jeho otec) a 1. žalované se týkalo jen nepřímo, když souhlasila se stavebními úpravami. Z listinných důkazů však je prokázáno, že žadatel či investor stavebních úprav nebyl nikdo z žalovaných. Technická zpráva statika [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2017 a č. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2018 se vyjadřuje ke kvalitě běžných betonových základových pasů a stěn, avšak byla pořízena v době po uzavření kupní smlouvy a neprokazuje tedy žádným způsobem tvrzení žalobců.

50. Soud má za prokázané, že 1. žalovaná sice v bytě bydlela až do ledna 2017 a prováděla rekonstrukci koupelny, avšak z účastnického výslechu 1. žalované má soud za prokázáno, že rekonstrukcí koupelny 1. žalovaná nemohla zjistit stav betonových základů či zdí, když rekonstrukce byla prováděna bez bourání zdí. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] má soud za prokázáno, že v lednu 2017 byl stav bytu, který svědkyně v nemovitosti obývala, přijatelný a odpovídající běžnému opotřebení.

51. V případě 2. žalovaného má soud za prokázáno, že v době tvrzené rekonstrukce v roce 2005 či 2006 nebydlel v nemovitosti, a nemohl se tak dozvědět o stavu zdiva či betonových základů. V případě dalších rekonstrukcí (2013 – kanalizace) nemá soud za prokázáno, že 2. žalovaný se mohl dozvědět o vadách v nekvalitním zdivu či betonových základů. V roce 2004 byly stavební úpravy realizovány otcem 2. žalovaného a nikoliv 2. žalovaným. Dle názoru soudu bylo prokázáno, že prodávající v době odevzdání věci nevěděl či nemohl vědět o vadách, které byly uplatněny původním žalobcem.

52. Výpovědi obou žalovaných potvrzují také další důkazní prostředky. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] č. [číslo], ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [číslo] a z odhadu tržní hodnoty nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO] č. [číslo] je zcela zřejmé, že žalovaní si v období 2008 až 2016 zjišťovali technický stav nemovitosti a tento stav shledán odborníky vzhledem ke stáří a prováděné údržbě jako dobrý a bez zjištění závad jednotlivých konstrukcí a vybavení.

53. S ohledem na uvedené tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když původní žalobce neoznámil vady nemovitosti prodávajícím „bez zbytečného odkladu“, tedy včas. Soud rovněž shledal, že žalovaní řádně uplatnili námitku včasnosti oznámení vad a na tato námitka jim po právu náleží, neboť nebylo prokázáno, že vada by byla důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

54. Soud nad rámec doplňuje, že odkaz žalobce b) na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 54 Co 28/2022 je nepřípadný, když v daném případě se jedná o zcela odlišnou vadu (rosení výplně okna), když rosení okna lze zjistit pouze v zimním období (ve vztahu k charakteru a délce lhůty uplatněné bez zbytečného odkladu) oproti vadám uplatněným původním žalobcem, které bylo možno zjistit nezávisle na konkrétním ročním období.

55. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli ve věci zcela úspěšní a mají tak právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalobcům.

56. Náklady řízení v případě žalované 1. tak činí 175.020 Kč a sestávají z těchto částek: - 171.120 Kč odměna advokáta stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu – půl úkonu, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 18. 10. 2019, 1. 3. 2022 a 12. 7. 2022, dále účast na jednání dne 4. 3. 2020, 5. 6. 2020 a 3. 11. 2021 /vždy dva úkony/ a dále za účast na vyhlášení rozsudku dne 21. 7. 2022 /polovina úkonu/) ve výši 14.260 Kč za úkon, - 3.900 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 13 režijních paušálů po 300 Kč. Náklady řízení jsou žalobci povinni uhradit k rukám zástupce žalované 1. společně a nerozdílně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

57. Náklady řízení v případě žalovaného 2. tak činí 202.784 Kč a sestávají z těchto částek: - 163.990 Kč odměna advokáta stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za 11,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu – půl úkonu, účast na jednání dne 18. 10. 2019, 1. 3. 2022 a 12. 7. 2022, dále účast na jednání soudu dne 4. 3. 2020, 5. 6. 2020 a 3. 11. 2021 /vždy dva úkony/, vyjádření ze dne 16. 12. 2019) ve výši 14.260 Kč za úkon, - 3.600 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 12 režijních paušálů po 300 Kč. - 35.193,90 odpovídající 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), neboť zástupce žalovaného 2. je plátcem DPH. Náklady řízení jsou žalobci povinni uhradit k rukám zástupce žalovaného 2. společně a nerozdílně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud nepřiznal žalovanému 2. jako účelně vynaložené náklady řízení za nahlížení do spisu (2x) a vyjádření ze dne 14. 10. 2019 za situace, kdy vyjádření ze dne 14. 10. 2019 neobsahovalo oproti odporu proti platebnímu rozkazu žádné nové skutečnosti a pouze toto podání doplňovalo.