238 C 54/2016-282

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení částky 1.399.391,00 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.393.256 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.393.256 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 6.135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6.135 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 72.970 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovanému se vrací část zálohy za znalečné ve výši 402 Kč z účtu Městského soudu v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 5. 12. 2016 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.399.391 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a je současně distributorem elektřiny. Na odběrném místě [obec], [ulice a číslo] došlo v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. k neoprávněnému odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobcem. Neoprávněný odběr byl zjištěn pracovníky servisní firmy žalobce, když při mimořádném odečtu byla zjištěna vyšší spotřeba elektřiny za dva měsíce, než je roční fakturace. Pracovníci servisní firmy žalobce měli podezření na manipulaci se stavem číselníku, a proto k elektroměru bylo instalováno pomocné přenosné měřící zařízení (dále jen„ PMC“) dne 8. 6. 2015, tedy měřidlo v třídě přesnosti I. dle zákona o metrologii, tedy nejpřesnější měřidlo, které měřilo spotřebu elektřiny nezávisle na měření smluvně osazeným elektroměrem. V důsledku zásahu do měřícího zařízení elektroměr neměří žádnou spotřebu elektřiny, jak bylo zjištěno dne 8. 6. 2015. Po osazení PMC dne 8. 6. 2015 byla kontrolou po devíti dnech zaregistrována spotřeba elektřiny v rozsahu 3,114 MWh elektřiny, tj. 346 kWh denně. Následným srovnáním vykazovaného odběru elektřiny na elektroměru a PMC vyplývá, že se jedná o neoprávněný odběr elektřiny se značnou škodou. Osazený elektroměr byl dne 21. 10. 2015 vyměněn za jiný a nový elektroměr v období od 22. 10. 2015 do 7. 1. 2016 zaregistroval odběr elektřiny v rozsahu 55,120 MWh. Původní elektroměr č. 48512450 byl odeslán ke zkoušce správnosti měření do akreditované metrologické laboratoře a byl zjištěn výsledek, že elektroměr má poškozené plomby, nicméně ve zkoušce správnosti měření ve všech kategoriích nevykazoval chyby. Z toho vyplývá, že chyby v měření (rozdíly elektroměr a PMC) byly způsobeny zásahem do měřidla, tzv. stáčením číselníků (poškozením plomby). Odpovědnost při neoprávněné manipulaci má zákazník, který má povinnost mj. udržovat elektroinstalaci ve stavu, která odpovídá právním předpisům a technickým normám a dále je zákazníkovi svěřena povinnost zabezpečit měřící zařízení proti neoprávněným zásahům. Spotřeba zjištěné elektřiny po odstranění neoprávněného odběru je reálná. Žalovaný, ačkoliv byl vyzván k úhradě dlužné částky, dosud dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že tvrzení žalobce ohledně neoprávněného odběru elektrické energie je od počátku úmyslně vykonstruované, když žalobce účtuje náhradu za neoprávněný odběr za 24 měsíců, avšak v té době bylo dvakrát provedeno vyúčtování spotřeby elektrické energie, které bylo žalovanému doručeno a také zaplaceno s tím, že mimořádné výkyvy ve spotřebě nebyly zjištěny. Elektroměr je majetkem žalobce a pokud byla opakovaně v červnu 2015 zjištěna, potvrzena nefunkčnost tohoto zařízení, mělo být žalobcem okamžitě vyměněno. Žalovaný nikdy neprovedl sám ani prostřednictvím svých zaměstnanců nebo třetí osoby jakýkoliv neoprávněný zásah do elektroměru N [číslo], kterým byla měřena spotřeba elektrické energie v provozovně žalovaného v [obec], [ulice a číslo]. Žalovaný provozuje prodejnu potravin a rychlé občerstvení na této adrese, a to nejméně od roku 2008 a po celou dobu odebírá elektrickou energii od žalobce a také řádně hradí zálohy a vyúčtování spotřeby elektrické energie. Poslední řádné vyúčtování spotřeby elektrické energie bylo žalobcem provedeno fakturou [číslo] ze dne 14. 4. 2016, za období od 28. 3. 2015 do 7. 4. 2016, s doplatkem ve výši 146.905 Kč při započtení zaplacených záloh ve výši 53.790 Kč. Tuto fakturu žalovaný řádně uhradil a vztahuje se k období, o kterém žalobce tvrdí, že v něm probíhal neoprávněný odběr, za který následně vystavil fakturu [číslo] na částku 1.399.391 Kč. Žalovaný od října 2010 podstatným způsobem rozšířil svoji činnost v provozovně [obec], [ulice a číslo] a provozní doba byla prodloužena o čtyři hodiny denně a významně se rozšířil nabízený sortiment a za tím účelem byly v provozovně nainstalovány a dány do provozu nové elektrické spotřebiče s vysokým odběrem elektrické energie. Z toho důvodu se od října 2015 musela výrazně zvýšit spotřeba elektrické energie. Vzhledem k rozšíření provozu v provozovně v [obec], [ulice a číslo] žalovaný požádal o změnu sazby, což sebou nese i výměnu elektroměru. K výměně elektroměru na základě změny sazby došlo dne 22. 10. 2015. Elektroměr N [číslo] je volně přístupný jak z domu [obec], [ulice a číslo], tak i přímo z ulice [ulice], která je silně frekventovaná a exponovaná. V určité době byl rozvaděč opatřen petlicí s malým visacím zámkem, petlice ale byla po krátkém čase vytržena ze zdi a tedy nefunkční, záhy byl odtržen i visací zámek. Kontrola elektroměru pro podezření z neoprávněného odběru proběhla na začátku června 2015, následně dne 8. 6. 2015 byl sepsán protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie se zjištěním, že elektroměr neměří žádnou spotřebu. O nefunkčnosti elektroměru a o instalaci kontrolního měření se žalovaný dozvěděl až z přípisu žalobce ze dne 5. 5. 2016, tedy prakticky po roce od zjištění nefunkčnosti elektroměru. Žalovaný tedy nevěděl nic o tom, že elektroměr je nefunkční ani o instalaci kontrolního měření.

3. Žalobce v replice k podání žalovaného a u jednání dne 2. 2. 2018 uvedl, že jistina dluhu byla vypočítána podle § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to jako neoprávněný odběr za dobu 24 měsíců, za období od 21. 10. 2013 do 21. 10. 2015, a to po přesnějším změření prostřednictvím měřidla PMC. Denní spotřeba elektrické energie v provozovně žalovaného byla dle měřiče PMC 347,397 kWh denně, násobená počtem dní za období 24 měsíců. Žalobce odečetl konečnou fakturovanou spotřebu dle elektroměru ve výši 22,171 MWh od správné spotřeby 253,6 MWh (347,397 kWh denně x 730 dnů) a výsledkem je 231,429 MWh, což činí při částce 4.943 Kč/MWh částku 1.144.140,28 Kč. K této částce je nutno připočíst daň z elektřiny ve výši 6.549 Kč (231,429 x 28,30), oprávněné náklady 5.832 Kč a DPH ve výši 242.870 Kč. Celková výše škody za neoprávněný odběr elektřiny tak činí částku 1.399.391 Kč. Oprávněné náklady vyplývají z detailního rozpisu činností a předložené kalkulace.

4. Žalovaný k vyjádření žalobce uvedl, že tvrzení žalobce, že žalovaný poškodil elektroměr, je nepravdivé, když z odborných vyjádření je zřejmé, že k poškození elektroměru nedošlo. Nebyly zjištěny ani mechanické stopy poškození na elektroměru ani žádné daktyloskopické stopy a naopak bylo zjištěno, že počítadlo není funkční. Žalovaný v provozovně užíval spotřebiče, které v období před polovinou roku 2015 vykazovaly nepoměrně menší spotřebu než spotřebiče užívané po polovině roku 2015. Není tak možno předpokládat, že neoprávněný odběr trval již od roku 2013 a že odpovídal bez jakýchkoliv reálných podkladů vypočtené částce 231,429 MWh. Není rovněž zřejmé, zda přístroj PMC měl platnou certifikovanou zkoušku, když v trestním řízení naopak bylo prokázáno, že elektroměr byl nefunkční a nebyly do něj zjištěny žádné zásahy. Rozporuje výši výpočtu žalobce ve spotřebě elektrické energie a také cenu.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro produkty řady [] [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 9. 2008 vyplývá, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, dle které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu na odběrném místě v [obec], [ulice a číslo], EAN: [číslo] [rok] se sazbou distribuce C02d, dále se žalobce zavázal zajistit distribuci sjednaného množství elektřiny do odběrného místa a systémové služby, žalovaný se zavázal platit žalobci za dodávku elektřiny, distribuci elektřiny a související služby dle této smlouvy při předpokládaném odebraném množství elektřiny 1000 kWh při produktu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], přepis elektroměru [číslo] se stavem 11500 kWh byl ke dni 1. 9. 2008.

6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 17. 10. 2015 vyplývá, že byla uzavřena mezi účastníky ke stejnému odběrnému místu sazba distribuce C45d se zvláštním ujednáním – změna sazby distribuce z C02d na C 45d.

7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 3. 11. 2015 je zřejmé, že byla uzavřena mezi účastníky ke stejnému odbornému místu se zvláštním ujednáním – změna sazby distribuce z C02d na C45d.

8. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 4. 6. 2015 je zřejmé, že plomby na naměřené části, plomby distributorské společnosti na hlavním jističi a plomby distributorské společnosti na měřicím přístroji jsou v pořádku u elektroměru [číslo] když inspektor sdělil při kontrole OM, že„ na elm. je vyšší spotřeba za dva měsíce než je roční fakturace, podezření na ovlivňování (manipulaci) se stavem počítadla elm., zdokumentováno, zajistit PMC, er. uzamčen visacím zámkem“.

9. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie [číslo] ze dne 8. 6. 2015 a ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 8. 6. 2015 vyplývá, že elektroměr [číslo] – plomby na neměřené části, plomby distributorské společnosti na hlavním jističi a plomby distributorské společnosti na měřicím přístroji jsou v pořádku s vyjádřením inspektora s podezřením„ na manipulaci se stavem elm., do er. namont. PMC v. [číslo] [anonymizována tři slova], elm. nyní neměří žádnou spotřebu, zdokumentováno, zaplombováno, [spisová značka], dle protokolu byl neoprávněný odběr elektrické energie zjištěn dne 8. 6. 2015 v 10:20 hodin a odstraněn dne 8. 6. 2015 v 11:20 hodin, do er. namontováno kontrolní měř. zař. PMC v. [číslo] [anonymizována tři slova]. Stav elektroměru byl VT: 69999“ 10. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie [číslo] ze dne 2. 12. 2015 a ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 2. 12. 2015 je zřejmé, že u elektroměru výrobní [číslo] byl zjištěn stav VT: 2102, NT: 10904, spínací prvek výrobní [číslo] zjištěno, že„ plomby na neměřené části, plomby distributorské společnosti na hlavním jističi, plomby distributorské společnosti na měřícím přístroji jsou v pořádku, měřící souprava je sfázována, měřící souprava měří celý odběr, měřící souprava má všechny měřící systémy zapojeny správně, plomby státní zkušebny, plomby distributora na spínacím prvku jsou v pořádku, sazbový spínač přepíná sazby u elektroměru a na odběrném místě nezjištěn neoprávněný odběr, vše při plombě na hlavním jističi na měřícím přístroji, na jističi spínacího prvku, na spínacím prvku a na neměřené části, staré č. plomby 10 A/15, nové č. plomby 10 A/15, z protokolu vyplývá neoprávněný odběr elektrické energie, zjištěn dne 2. 12. 2015 v 11:00 hodin a odstraněn dne 2. 12. 2015 v 12:00 hodin s tím, že zvýšená spotřeba souhlasí s kontrolním měřícím zař. PMC, zdokumentováno.“ 11. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 29. 4. 2016 vyplývá, že elektroměr výr. [číslo] měl stav VT: 9944, NT: 51599, plomby na neměřené části a plomby distributorské společnosti na hlavním jističi a na měřicím přístroji jsou v pořádku. Nové číslo plomby [spisová značka] na hlavním jističi a na měřicím přístroji, plomba na neměřené části je nově č. [spisová značka]. Dle vyjádření inspektora„ ke kontrole došlo k demontáži PMC z er., kontrolní odečet elm., zdokumentováno, zaplombováno“.

12. Z podkladů pro výpočet škody ze dne 2. 12. 2015, ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 5. 5. 2016, podkladů pro stanovení výše oprávněných nákladů za neoprávněný odběr ze dne 5. 5. 2016, ze souhrnu výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 5. 5. 2016, z faktury [číslo] ze dne 31. 5. 2016, upomínky ze dne 11. 7. 2016 a z výzvy k úhradě ze dne 2. 8. 2016 vyplývá, že žalobce stanovil škodu za neoprávněný odběr elektřiny k datu předpokládaného odečtu dne 21. 10. 2013 a k datu odstranění neoprávněného odběru dne 21. 10. 2015 při průměrné denní spotřebě 0,347 MWh za 730 dní tedy činí celkem neoprávněně odebraná elektřina 231,429 MWh, což při ceně za jednu MWh 4.943,81 Kč činí včetně daně z elektrické energie ve výši 6.549 Kč a kalkulovaných nákladů 5.832 Kč celkem včetně DPH ve výši 242.870 Kč částku 1.399.391,28 Kč. Faktura ze dne 27. 6. 2016 na částku 1.399.391 Kč je splatná dne 27. 6. 2016.

13. Z grafu, faktur, [číslo] ze dne 16. 4. 2009, faktury [číslo] ze dne 14. 4. 2010, faktury [číslo] ze dne 7. 4. 2011, faktury [číslo] ze dne 12. 4. 2012, faktury [číslo] ze dne 17. 4. 2013, faktury [číslo] ze dne 16. 4. 2014, faktury [číslo] ze dne 15. 4. 2015, faktury [číslo] ze dne 14. 4. 2016, z platebního kalendáře a z faktury [číslo] ze dne 11. 4. 2017 vyplývá elektroměrem naměřená dílčí roční spotřeba žalovaného na odběrném místě [obec], [ulice a číslo], když v období do března 2015 činila spotřeba žalovaného v jednotkách od 11 kWh do 32 kWh denně.

14. Z žádosti o podání vysvětlení ke zjištěné skutečnosti ze dne 5. 5. 2016, z vysvětlení k zjištěné skutečnosti ze dne 18. 5. 2016, z přípisu žalovaného označený vrácení faktury ze dne 22. 6. 2016, z přípisu žalovaného ze dne 22. 6. 2016, z přípisu žalovaného ze dne 29. 7. 2016, z výzvy k podání vysvětlení za právnickou osobu ze dne 24. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o pohledávce za odebranou elektrickou energii po provedené kontrole, žalovaný vysvětlil vyšší odběr elektrické energie oproti předchozímu období rozšířením provozu (instalace dalších elektrických spotřebičů – fritézy, grilu a kontaktního grilu, klimatizace aj.), současně žalovaný přípisem ze dne 22. 6. 2016 žalobci vrátil fakturu ze dne 13. 6. 2016 s tím, že faktura je neoprávněná, elektroměr je přístupný komukoliv.

15. Dle informativního vyjádření k nárůstu spotřeby elektrické energie v provozovně rychlého občerstvení ze dne 27. 6. 2017 vyplývá, že v období od 1. 10. 2015 došlo na provozovně žalovaného v [obec], [ulice a číslo] k nárůstu spotřeby elektrické energie, a to několikanásobnému.

16. Z měření za období 8. 6. 2015 do 17. 6. 2015 vyplývá, že v provozovně žalovaného [příjmení], [ulice a číslo] bylo pomocí zařízení PMC naměřeno 3114 kWh elektrické energie v období 8. 6. 2015 do 17. 6. 2015.

17. Za kalibračního listu [číslo] ze dne 30. 6. 2017 a z kalibračního listu [číslo] [] ze dne 25. 3. 2015 bylo zjištěno, že zařízení na měření a kontrolu odběru el. energie, typ [anonymizována tři slova], výr. [číslo] byl ke dni 19. 3. 2015 a 22. 6. 2017 zkalibrován při kontrole přesnosti měření napětí s odchylkou 0,2%, při kontrole přesnosti měření proudu s odchylkou 0,7% a při kontrole přesnosti měření elektrické práce s odchylkou 1%. Dle funkční kontroly kalibrovaný přístroj vyhověl.

18. Dle zprávy o revizi elektrického zařízení [číslo] ze dne 10. 10. 2015 byla provedena revize el. silnoproudého zařízení provozovny pro změnu sazby z C02d na C45d v [obec], [ulice a číslo], v provozovně žalovaného, při zjištění, že byly instalovány přímotopy 5 kW a bojler 2 kW.

19. Z pracovního příkazu – [číslo] ze dne 22. 10. 2015 a z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 11. 12. 2015 vyplývá, že elektroměr – starý, výr. [číslo] správně nenačítá spotřebu, při poklepání znovu načítá, a že dne 22. 10. 2015 došlo v provozovně žalovaného v [obec], [ulice a číslo] ke změně elektroměru z původního výr. [číslo] (VT: 61682, NT: 74515 kWh) na nový elektroměr výr. [číslo] (VT:2, NT: 7 kWh), a to při změně sazby z C02d na C45d. Dle osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 11. 12. 2015 vyplývá, že elektroměr výr. [číslo] při vnější prohlídce nevyhověl, když měřidlo nemá originální ústřední značky používané v roce jeho ověření, měřidlo vyhovělo při přezkoušení přesnosti.

20. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], zejména z úředního záznamu ze dne 30. 3. 2017 na čl. 9-11 spisu, ze seznamu elektrických spotřebičů na čl. 15-16 spisu, z fotodokumentace na čl. 17-19 spisu, z úředního záznamu ze dne 16. 6. 2017 na čl. 81 spisu, z odborného vyjádření Policie ČR KŘ PČR JMK, Odbor kriminalistické techniky a expertiz ze dne 25. 10. 2017 na čl. 108-111 spisu, z odborného vyjádření Policie ČR KŘ PČR JMK, Odbor kriminalistické techniky a expertiz, zkušební laboratoř ze dne 30. 10. 2017 na čl. 112 spisu, z odborného vyjádření KŘ Policie Středočeského kraje, Odbor kriminalistické techniky a expertizy ze dne 28. 12. 2017 na čl. 114-117 spisu, z fotodokumentace na čl. 55-56 spisu, vyplývá, že orgán činný v trestním řízení provedl šetření při oznámeném podvodném odběru elektrické energie v [obec], ulici [ulice] a za tím účelem si vyslechl [příjmení] [příjmení], statutárního zástupce žalovaného. Dle seznamu elektrických spotřebičů na čl. 15-16 trestního spisu byl zjištěn rozsah použitých elektrických spotřebičů, a to v době jak do 30. 9. 2015, tak v době od 30. 9. 2015. Dle odborných vyjádření byly předložené olověné pečetě (plomby) vytvořeny za využití plombovacích kleští a obě předložené pečeti, zjištěné z elektroměru výr. [číslo] byly vytvořeny stejným nástrojem, tedy plombovacími kleštěmi, na plombovacích drátcích nebyly zjištěny mechanoskopické stopy, svědčící o snaze s drátky manipulovat, obdobně na těle plomb a na plombách jako celku nebyly zjištěny mechanoskopické stopy svědčící o dodatečném cizím zásahu. Při provedení zkoušky funkčnosti elektroměru bylo zjištěno, že hnací šnek elektromotorku nedosedá do ozubeného kolečka počítadla a počítadlo pak nenačítá správné hodnoty odebrané energie. Pokud došlo k porušení originálního plombování elektroměru, lze se dostat do elektroměru a počítadlo elektroměru lze upevnit tak, že chybně nebo vůbec nenačítá odebranou elektrickou energii.

21. Z výpovědi statutárního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že v září 2015 pořídil nové elektrospotřebiče, a to gril, kontaktní gril, fritura set se dvěma pánvemi, vodní lázeň a od září až října 2015 pořídil klimatizaci, lednici a chladící vitrínu, v listopadu 2015 pořídil chladící box do provozovny.

22. Z dalších důkazů (protokol o instalaci kontrolního měření vytištěný 26. 9. 2016, osvědčení o registraci vozidla ze dne 13. 6. 2008, energetická kontrola – ceník od 1. 6. 2014, fotodokumentace předložené žalobcem na jednání dne 5. 6. 2019) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

23. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] (čl. 239-244 spisu) a z doplnění znaleckého posudku [číslo] (čl. 254-258 spisu) soud zjistil, že znalkyně spočítala náhradu za neoprávněně odebranou elektřinu, a to ve dvou variantách, když u varianty 1. postupovala dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při uvažovaném PMC měřicím zařízení, s hodnotou 346 kWh/den, což při odebraném množství za období 730 dnů činí dle výpočtu 1.393.256 Kč včetně DPH. Dle varianty 2 je postupováno dle § 16 odst. 2 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a množství elektrické energie je stanoveno výpočtem s výší náhrady 237.317 Kč včetně DPH. Znalkyně uvedla, že jsou možné dvě varianty stanovení množství odebrané elektřiny měřením a výpočtem, přesnější kombinaci vyhláška nepřipouští. Rozdíl mezi variantami lze určit jen úvahou, když soudní znalkyně rozdíl mezi variantami vysvětluje tím, že provozovatel užíval další spotřebič, který není uveden v protokolu a nelze jej ověřit. Znalkyně předpokládala, že denní odběr stanovený měřením PMC v době trvání 9 dnů, byl po celé sledované období. Současně odkázala na grafologické znázornění.

24. Z důvodu procesní ekonomie nebyl proveden důkaz usnesením Policie ČR, Městské ředitelství policie Brno, 1. oddělení hospodářské kriminality ze dne 23. 2. 2017, [číslo jednací], neboť tento důkaz byl soudem posouzen jako nadbytečný, když žalobce jej navrhoval ke skutkovému tvrzení, že přistoupil ke kontrole žalovaného nikoliv z konkurenčního prostředí, nýbrž ze své pracovní činnosti.

25. Soud posoudil všechny provedené důkazy z hlediska správnosti, pravosti, věrohodnosti a pravdivosti a dospěl k závěru, že jsou vhodným prostředkem ke zjištění skutkového stavu. Soud neshledal důvody k pochybování o závěrech znaleckého posudku, když tento byl přesvědčivě, systematicky a logicky odůvodněn. Znalkyně ve svém doplnění znaleckého posudku dle názoru soudu vyvrátila všechny námitky vznesené žalovaným. Není možné zpětně zjistit všechny individuální skutečnosti, které mohly mít vliv na spotřebu elektrické energie v předmětné nemovitosti a pro objektivizaci sporné otázky tak bylo nutné zjistit odhadovanou průměrnou spotřebu.

26. Podle ust. § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění do 31. 12. 2015, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

27. Podle § 49 odst. 4 energetického zákona výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřících zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

28. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. e) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřícím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

29. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

30. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stavení náhrady škody, účinném ke dni 31. 5. 2016, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

31. Podle ust. § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stavení náhrady škody, účinném ke dni 31. 5. 2016, hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců, u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

32. Podle ust. § 9 odst. 7 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stavení náhrady škody, účinném ke dni 31. 5. 2016, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

33. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

34. Podle ust. § 16 odst. 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění, hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

35. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro produkty řady [] [anonymizováno], na základně které žalobce řádně dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo], EAN [číslo] [], když dne 17. 10. 2015 došlo ke změně sazby distribuce z C02d na sazbu distribuce C45d.

36. Žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu elektrické energie fakturou [číslo] ze dne 31. 5. 2016, dle které se domáhal náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie, a to k datu předpokládaného odečtu dne 21. 10. 2013 až do 21. 10. 2015 ve výši celkem na částku 1.399.391 Kč, splatnou dne 27. 6. 2016. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie [číslo] ze dne 8. 6. 2015 a ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 8. 6. 2015 byla zjištěna neoprávněná manipulace se stavem elektroměru a byl tedy zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie dne 8. 6. 2015 v 10:20 hodin. Žalobce téhož dne v 11:20 hodin do elektroměru namontoval kontrolní měřící zařízení PMC, výrobní [číslo] [anonymizována tři slova], který je o jeden řád přesnějším zařízením k měření odběru elektrické energie než běžný elektroměr. Z kalibračních listů ([číslo] ze dne 30. 6. 2017 a [číslo] 2015 ze dne 25. 3. 2015) vyplývá, že zařízení na měření a kontrolu odběru elektrické energie typ [anonymizováno], výrobní [číslo] byl zkalibrován s přesností měření napětí s odchylkou max. 1% a vyhověl tak požadované kontrole. Zařízení na měření a kontrolu odběru elektrické energie PMC bylo v provozovně žalovaného namontováno dne 8. 6. 2015 a až do dne 17. 6. 2015 naměřilo odběr 3114 kWh elektrické energie. Z listinných důkazů (zejména z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], z pracovního příkazu [číslo] ze dne 22. 10. 2015 či z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 11. 12. 2015) vyplývá, že elektroměr výrobní [číslo] správně nenačítá elektrickou spotřebu, resp. načítá při poklepu, když u elektroměru nebyly zjištěny mechanoskopické stopy, svědčící o manipulaci na těle plomb. Při provedení zkoušky funkčnosti elektroměru však bylo zjištěno, že hnací šnek elektromotorku nedosedá do ozubeného kolečka počítadla a počítadlo tak nenačítá správné hodnoty elektrické energie. V případě, že elektroměr [číslo] ukazoval nesprávné hodnoty odebrané elektrické energie, pak postup žalobce při použití zařízení na měření a kontrolu odběru elektrické energie, typ PMC, byl správný. Soud má tedy za to, že elektroměr [číslo] byl ke dni kontroly dne 8. 6. 2015 funkční, avšak měřidlo měřilo nesprávnou spotřebu elektrické energie, když správnou spotřebu elektrické energie měřilo zařízení PMC, které zjistilo v rozhodném období odběr elektrické energie 3114 kWh elektřiny, tj. 346 kWh denně. Tento elektroměr byl dne 21. 10. 2015 vyměněn za nový elektroměr, který v období od 22. 10. 2015 do 7. 1. 2016 zaregistroval odběr elektrické energie v rozsahu 55,120 MWh.

37. Z listinných důkazů tedy jednoznačně vyplývá, že žalobce měl prokazatelně vyšší odběr elektrické energie, než vykazoval stav elektroměru [číslo]. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 28 za použití § 49 zákona č. 458/2000 Sb., dle kterých má zákazník povinnost udržovat elektroinstalaci ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a rovněž tak musí zabezpečit měřící zařízení proti neoprávněné manipulaci. Řečeno jinými slovy, osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, je povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je zákonem konstruována jako objektivní, tedy ke zjištění této odpovědnosti za neoprávněný odběr postačuje to, že k neoprávněnému odběru došlo. V daném případě je tedy nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr elektrické energie, když tuto odpovědnost objektivně má zákazník, tedy žalovaný. V daném případě došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 a bod 3 zákona č. 458/2000 Sb., když v daném případě měřící zařízení vykazuje chyby spotřeby ve prospěch odběratele. Ve spojení s ust. § 28 odst. 2 písm. d) a § 49 odst. 4 energetického zákona je zřejmé, že odpovědnost za újmu jiného účastníka trhu vzniklou v důsledku nikoliv řádného technického stavu měřící zařízení nese ze zákona odběratel. V řízení sice nebylo prokázáno, že by došlo k zásahu do měřícího zařízení, když nebyla porušena plomba, došlo však k takovému zásahu do měřícího zařízení, že měření vykazuje chyby spotřeby ve prospěch žalovaného.

38. Při určení výše škody soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího sodu ČR ze dne 25. 3. 2015, č.j. 25 Cdo 1589/2013 či usnesení ze dne 26. 11. 2013, č.j. 25 Cdo 3606/2012). V daném případě nebylo objektivně možné dospět ke zjištění celkové spotřeby elektrické energie a k vyčíslení náhrady škody na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů o neoprávněném odběru, a proto při určení náhrady škody bylo nutné použít výpočet uvedený ve vyhlášce č. 82/2011 Sb. Při zjištění výše škody soud zohlednil, že institut náhrady škody plní funkci kompenzační a preventivní a výše škody nemůže být sankcí za neoprávněný odběr. Soud tedy zjistil skutečnou škodu, tedy újmu na majetku poškozeného, když za skutečnou škodu se považuje majetková újma vyjádřená v penězích, která spočívá ve zmenšení, ve snížení či v jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení (zde srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Výši škody vyčíslila znalkyně [celé jméno znalkyně] ve znaleckém posudku [číslo] když soud zohlednil její 1. variantu výpočtu vzniklé škody jako objektivně pravděpodobnější než variantu 2. Soud má za to, že varianta 1. je v souladu se zjištěným měřením přístrojem PMC v období od 8. 6. 2015 do 17. 6. 2015, když PMC zařízení naměřilo stejné hodnoty (315,6 kWh denně) jako po osazení novým elektroměrem po 22. 10. 2015 (denní spotřeba v průměrné výši 326,1 kWh denně). Lze tedy předpokládat, že denní odběr stanovený měřením zařízením PMC době trvání 9 dnů byl shodný po celé sledované období a je tedy nutno vycházet z varianty 1. znaleckého posudku, přepočtené dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. V případě, že znalkyně použila při výpočtu vyhlášku č. 359/2020 Sb., nemá to dle názoru žádný vliv na určení výše neoprávněného odběru, když sice měla postupovat dle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stavení náhrady škody, která byla účinná ke dni 31. 5. 2016, avšak při srovnání obou vyhlášek je nutno konstatovat, že § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a § 16 odst. 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, jsou si podobné, resp. znění vyhlášky č. 82/2011 Sb. je pro žalovaného příznivější, neboť při výpočtu odběru elektrické energie dle této vyhlášky se posuzuje posledních 24 měsíců oproti 36 měsícům uvedeným ve vyhlášce č. 359/2020 Sb. Znalkyně však při výpočtu výše neoprávněného odběru postupovala správně, když hodnotu vyčíslila za 24 měsíců. Proto soud vycházel z uvedeného znaleckého posudku bez toho, že by nechal vyhotovit další znalecký posudek. Soud má za to, že žalobce dle listinných důkazů odečetl v souladu s ust. § 9 odst. 7 vyhlášky č. 82/2011 Sb., od spotřeby elektřiny vypočítané a změřené dle PMC spotřebu elektřiny naměřenou provozovatelem distribuční soustavy.

39. Soud má obranu žalovaného, dle které došlo k rozšíření provozu v provozovně v [obec], [ulice a číslo] od října 2015 o další elektrospotřebiče, a tedy muselo dojít k navýšení odběru elektrické energie, za nedůvodnou. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k navýšení elektrospotřebičů v provozovně žalovaného od října 2015 v takové míře, že by až teprve od té doby došlo ke zvýšenému odběru elektrické energie. Z listinných důkazů, a to zejména z faktur za období předcházejícímu roku 2015 má soud za prokázané, že nedošlo v období před říjnem 2015 a po říjnu 2015 k takovému skokovému navýšení odběru elektrické energie, aby to bylo zohledněno při určení výše vzniklé újmy za období od 21. 10. 2013 do 21. 10. 2015. Sama znalkyně v doplnění znaleckého posudku v závěru uvedla, že rozsah denní spotřeby elektrické energie dosahoval v době před i po 22. 10. 2015 stejné výše. Nemohlo tak dojít teprve až od 22. 10. 2015 k navýšení odběru elektrické energie s ohledem na navýšení počtu elektrických zařízení v provozovně žalovaného. Soud má tedy námitku žalovaného za nedůvodnou.

40. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobci skutečnou škodu, vyčíslenou dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud má za to, že žalobce neprokázal svůj nárok k zaplacení oprávněných nákladů (uplatněné cestovné, administrativní paušál a vykonané práce) ve výši 6.135 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky a jako takový tento nárok jako nedůvodný zamítl.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobci, neboť jeho neúspěch byl v poměrně nepatrné části. Žalobci tak náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši celkem 72.970 Kč Náklady řízení jsou představovány: - soudním poplatkem ve výši 69.970 Kč, - částkou 3.000 Kč za deset úkonů paušální náhrady dle § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. po 300 Kč (písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, vyjádření ze dne 11. 4. 2017, ze dne 5. 2. 2018, ze dne 8. 3. 2021 a závěrečný návrh, účast na jednání – 2. 2. 2018, 1. 8. 2018, 5. 6. 2019, 2. 10. 2019 a 13. 1. 2022). Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

42. V souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě žalovaný zaplatil zálohu za znalečné ve výši 5.000 Kč, znalkyni [celé jméno znalkyně] bylo přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 4.598 Kč. S ohledem na uvedené tedy soud rozhodl o vrácení části zálohy ve výši 402 Kč žalovanému.