24 C 1/2021-298

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Ing. Renaty Lejčkové a Miloslavy Uhrové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti skončení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce daná žalobci žalovaným a doručená žalobci dne 21. 8. 2020, je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. g) zákoníku práce daná žalobci žalovaným a doručená žalobci dne 21. 8. 2020, je neplatná, se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému nadále zaměstnávat žalobce a přidělovat mu práci v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 26 049,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 31. 12. 2020 se žalobce domáhal jednak určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce, dále určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. g) zákoníku práce a dále uložení povinnosti žalovanému nadále žalobce zaměstnávat a přidělovat mu práci. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovaného pracoval na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 19. 6. 2020 jako hlavní vedoucí, dne 21. 8. 2020 mu byly doručeny dvě výpovědi z pracovního poměru, jednak z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákoníku práce a jednak z důvodu uvedeného v § 52 písm. g) zákoníku práce. Žalobce má za to, že obě výpovědi jsou neplatné. Pokud jde o výpověď z organizačních důvodů, výpověď nebyla projednána představenstvem a nerozhodl tedy o ní orgán k tomu určený. Výpověď z pracovního poměru totiž nelze považovat za běžnou činnost družstva a nepostačuje, aby o ní rozhodoval pouze předseda družstva. Výpověď není právním jednáním žalovaného, ale soukromou akcí podepsaného předsedy představenstva pana [příjmení] a místopředsedy pana [příjmení] Ani o organizační změně spočívající ve zrušení pracovní pozice žalobce nebylo rozhodnuto zákonným způsobem, protože představenstvo nebylo řádně svoláno dle § 67 stanov, tedy všem členům představenstva nebyla doručena písemná pozvánka alespoň 7 dní před konáním schůze. Žalobce dále namítá, že mu rozhodnutí o organizační změně nebylo nikdy doručeno. Záměr dát výpověď žalobci jako členovi odborové organizace byl sice odborové organizaci sdělen, avšak zaměstnavatel ani nevyčkal na názor odborů a ani se jím bez řádného odůvodnění neřídil. [příjmení] tak důkazní břemeno podle § 61 ZP. Další důvod neplatnosti výpovědi žalobce spatřuje v tom, že dne 14. 7. 2020 došlo k nové volbě představenstva, přičemž žalobce se vůči takové volbě vymezoval již předem a skutečným účelem výpovědí tak mohla být snaha zbavit se nepohodlného zaměstnance. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. g), vytčené důvody jsou liché. Neomluvené zameškání pracovní doby nepřichází v úvahu, když byla sjednána pružná pracovní doba a žalobce, jako nadřízený všech zaměstnanců, si pracovní dobu mohl určovat sám pouze s přihlédnutím k dodržení týdenní odpracované doby a vhodné přítomnosti k zajištění vzájemné spolupráce s podřízenými. Žalobce nebyl při sjednání pracovního poměru seznámen s žádným vnitřním předpisem upravujícím rozvržení pracovní doby. Pokud jde o důvod spočívající v nepravdivé evidenci pracovní doby, tento je nekonkrétní a nepřezkoumatelný z pohledu závažnosti, když není patrné, zda šlo o disproporce v řádu hodin či minut. Navíc v prvním týdnu pracovního poměru žalobci ještě nebyly náležitě zpřístupněny všechny agendy v počítačové evidenci a nebylo možné evidenci docházky řádně vést. Pokud jde o výtku, že žalobce řádně nevykonával své řídící a kontrolní pravomoci nad zaměstnanci, žalovaná pro žalobce nevytvořila řádné podmínky pro výkon práce z domova, nebyl mu poskytnut ani služební telefon ani notebook a ani mu nebyl zřízen dálkový přístup k počítačům žalovaného, nemohl tak reálně svou práci vykonávat. Pokud jde o výtku spočívající v nevymáhání pohledávek družstva, žalobce se v prvních dnech pracovního poměru teprve seznamoval s vnitřním provozem družstva, přičemž vymáhání pohledávek měli v náplni konkrétní podřízení, žalobce by tak mohl vykonávat nad jejich prací dohled, avšak v době mezi nástupem a prvním dnem nepřítomnosti řada pracovníků čerpala dovolenou a nebylo tak možné se veškerou problematikou řádně seznámit a učinit případně náležitá opatření. Navíc splatnost pohledávek nastala již v době před nástupem žalobce do pracovního poměru a bylo možné očekávat, že jejich vymáhání probíhá standardním způsobem. Pokud jde o výtku ohledně smlouvy s I. P. trust, a. s., žalobce se v prvních dnech s vnitřním provozem družstva teprve seznamoval, a pokud by práci vykonával déle, než do 13. 7. 2020, určitě by se tímto problémem zabýval. Ohledně výtky spočívající v neseznámení pracovníků s novelou zákoníku práce, podstatná část změn zákoníku práce nabyla účinnosti až od 1. 1. 2021, a tak na seznámení zbývalo ještě dost času, v části, která nabyla účinnosti k 30. 7. 2020, byl žalobce připraven k pohovoru s vedoucími úseků, avšak posledním reálným dnem výkonu jeho práce byl 13. 7. 2020.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal s tím, že žaloba není důvodná. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tato splňuje veškeré formální i materiální podmínky platnosti, byla učiněna v písemné formě osobami oprávněnými zastupovat žalovaného, obsahuje jednoznačně vymezený důvod a byla žalobci řádně doručena. Navazovala na organizační změnu, o které rozhodlo představenstvo, v důsledku které odpadla potřeba práce žalobce a ten se stal nadbytečným. Podle žalovaného u něj nepůsobí odborová organizace, jejíž funkcionáři by požívali zvýšené ochrany podle § 61 odst. 4 zákoníku práce, protože odborová organizace, jejímž byl žalobce předsedou výboru, nikdy nevyvíjela činnost k ochraně zájmů zaměstnanců a její založení bylo účelové a motivované ryze osobním prospěchem žalobce. Přesto žalovaný požádal tuto organizaci o předchozí souhlas s výpovědí žalobce dle § 61 odst. 2 zák. práce. Odborová organizace souhlas odmítla udělit, výpověď je však platná, protože po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával. Pracovní místo žalobce bylo zřízeno účelově rozhodnutím představenstva ze dne 18. 6. 2020, pozice hlavního vedoucího nebyla nikdy v organizační struktuře družstva. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. g) zák. práce, formální podmínky výpovědi byly splněny, žalobce vytýkaná jednání nerozporuje, pouze uvádí okolnosti, které mu údajně bránily pracovní povinnosti řádně vykonávat.

3. Z judikatury NS ČR (viz např. rozhodnutí 21 Cdo 2098/2004) vyplývá, že je třeba v případě uplatnění více výpovědních důvodů zkoumat každý zvlášť a samostatně, a pokud pracovní poměr skončí na základě jednoho z nich, stávají se ostatní uplatněné důvody obsolentními. V souladu s tímto závěrem a rovněž se zásadou procesní ekonomie se soud nejprve zabýval platností výpovědi podle § 52 písm. c) zák. práce a k tomu prováděl i důkazy.

4. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 18. 6. 2020 vyplývá, že žalobce pracoval pro žalovaného na pozici hlavní vedoucí od 19. 6. 2020, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z pracovní smlouvy dále vyplývá, že žalobce, jako hlavní vedoucí měl být nadřízeným všem zaměstnancům družstva a mezi jeho povinnosti patřilo zejména: a) řídit a kontrolovat činnost podřízených zaměstnanců b) vystupovat v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnancům c) účastnit se dle potřeby členských schůzí samospráv/schůzí volebních obvodů d) koordinovat vzájemné činnosti úseků družstva e) zastupovat družstvo v řízeních před orgány veřejné moci f) zajistit seznámení zaměstnanců s předpisy platnými pro jimi vykonávané práce g) zajistit řádné a včasné plnění závazků družstva a vymáhání jeho pohledávek h) dohlížet na řádné a včasné sestavení účetní závěrky a podání daňových tvrzení i) zajistit aktuálnost a souladnost vnitřních norem zaměstnavatele.

6. Pracovní smlouva je za žalovaného podepsána předsedou představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedkyní představenstva [jméno] [příjmení].

7. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 dal žalovaný žalobci výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů, z pracovní smlouvy a interních předpisů zaměstnavatele, vztahujících se k jím vykonávané práci. Výpověď obsahuje popis konkrétních porušení pracovních povinností žalobce pod body 1) až 6). Výpověď obsahuje podpisy předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedy Mgr. [jméno] [příjmení].

8. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 dal žalovaný žalobci výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce s tím, že na základě rozhodnutí žalovaného o organizační změně bylo ve formě rozhodnutí zaměstnavatele o reorganizaci za účelem zvýšení efektivnosti práce zrušeno pracovní místi„ hlavní vedoucí“, a to ke dni 30. 9. 2020; v souvislosti s tímto rozhodnutím se stala práce žalobce pro žalovaného nepotřebnou. Výpověď obsahuje podpisy předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedy Mgr. [jméno] [příjmení].

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že obě výpovědi byly žalobci řádně doručeny, jednak osobně a jednak prostřednictvím datové schránky.

10. Dopisem ze dne 25. 8. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání.

11. Z čl. 64 odst. 1 Stanov žalovaného ve znění ke dni 17. 5. 2016 vyplývá, že statutárním orgánem žalovaného je představenstvo, které rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu.

12. Z čl. 64 odst. 2 Stanov žalovaného vyplývá, že představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech; jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem.

13. Z čl. 64 odst. 3 Stanov vyplývá, že právní jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva; podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena představenstva; představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné fyzické či právnické osoby.

14. Z čl. 68 Stanov vyplývá, že předsedovi přísluší: a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva b) rozhodovat o bytových otázkách c) řídit běžnou činnost družstva.

15. Z čl. 69 odst. 1 Stanov vyplývá, že předseda organizuje práci představenstva a v rámci toho mimo jiné jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva a podepisuje s dalším členem představenstva právní jednání, pro které je předepsána písemná forma.

16. Ze Zápisu z 5. schůze představenstva [anonymizována dvě slova] [obec] konané dne 28. 7. 2020 vyplývá, že pod bodem 8 programu schůze bylo představenstvem rozhodnuto o zrušení pracovního místa„ hlavní vedoucí“ ke dni 30. 9. 2020 a o změně organizační struktury družstva s tím související.

17. Z Rozhodnutí zaměstnavatele o reorganizaci ze dne 28. 7. 2020 vyplývá, že představenstvo žalovaného rozhodlo o organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa„ hlavní vedoucí“ ke dni 30. 9. 2020 a na to o navazující změně organizační struktury žalovaného, důvodem změny bylo snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce.

18. Ze Zápisu z 54. schůze představenstva [anonymizována dvě slova] [obec] konané dne 18. 6. 2020 včetně přílohy (návrh pracovní smlouvy, volební obvody a samosprávy) vyplývá, že představenstvo žalovaného v čele s JUDr. Ing. [příjmení] usnesením [číslo] projednalo návrh na zřízení a obsazení pozice hlavního vedoucího a rozhodlo o obsazení této pozice žalobcem.

19. Ze Zápisu z ustavující schůze samostatné odborové organizace ze dne 30. 6. 2020 ve spojení s Listinou přítomných ze dne 30. 6. 2020 vyplývá, že dne 30. 6. 2020 se v zasedací místnosti ve správní budově [anonymizována dvě slova] [obec] sešel žalobce, paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] na ustavující schůzi odborové organizace, při níž bylo rozhodnuto o založení organizace, o jejím názvu a sídle a byly přijaty stanovy odborové organizace, dále bylo rozhodnuto o složení výboru této organizace s tím, že žalobce bude předsedou výboru a paní [příjmení] bude místopředsedkyní.

20. Z výpisu ze spolkového rejstříku ze dne 30. 12. 2020 vyplývá, že ke dni 13. 7. 2020 vznikla a byla zapsána První odborová [anonymizována dvě slova] [obec], jejím účelem měla být důsledná obhajoba a uplatňování oprávněných zájmů a práv zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec], počet členů byl dva.

21. Ze Stanov samostatné odborové organizace zaměstnanců ze dne 30. 6. 2020 vyplývá mimo jiné účel odborové organizace – 1) důsledná obhajoba a uplatňování oprávněných zájmů a práv zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec], 2) vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem v otázkách mzdových, sociálních, pracovněprávních, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o všech dalších, týkajících se zájmů zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec].

22. Z dopisu ze dne 15. 7. 2020 vyplývá, že žalobce jako předseda výboru odborové organizace První odborová [anonymizována dvě slova] [obec] oznámil žalovanému vznik této organizace. Z dopisu dále vyplývá, že funkcionáři odborové organizace byli žalobce jako předseda výboru a paní [jméno] [příjmení] jako místopředsedkyně výboru.

23. Dopisem ze dne 6. 8. 2020 požádal předseda žalovaného [příjmení] [příjmení] žalobce jako předsedu výboru odborové organizace o udělení předchozího souhlasu k výpovědím uvedeným v příloze dopisu.

24. Dopisem bez data sdělil žalobce jako předseda výboru odborové organizace žalovanému, že odborová organizace souhlas s výpověďmi z pracovního poměru žalobci, které byly přílohou žádosti ze dne 6. 8. 2020, neuděluje.

25. Dopisem ze dne 6. 8. 2020 sdělil předseda žalovaného žalobci jako předsedovi výboru odborové organizace, že u vstupních dveří budovy byla umístěna poštovní schránka pro odborovou organizaci První odborová [anonymizována dvě slova] [obec] a klíče k ní je možné si vyzvednout v podatelně družstva. Dopis byl zaslán do datové schránky žalobce (viz potvrzení ze dne 6. 8. 2020).

26. Z výpisu s obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 ohledně žalovaného vyplývá, že dnem 13. 7. 2020 zanikla funkce předsedy představenstva JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] a týmž dnem vznikla funkce předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a funkce místopředsedy představenstva Mgr. [jméno] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení].

27. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 1. 2021 bylo zjištěno, že byl zamítnut návrh JUDr. Ing. [příjmení] na určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 13. 7. 2020, kterým byli zvoleni členy představenstva družstva [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno].

28. Z informace o průběhu řízení na www.justice.cz ze dne 2. 6. 2021 a ze dne 2. 11. 2021 vyplývá, že proti rozhodnutí [číslo jednací] byl podán opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze, řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dosud nebylo skončeno.

29. Z Dohody o ukončení pracovního poměru ze dne 22. 1. 2018 uzavřené mezi žalovaným a zaměstnankyní [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tuto dohodu za žalovaného podepsal JUDr. Ing. [příjmení] jako předseda představenstva.

30. Z Pracovní smlouvy ze dne 29. 5. 2017 uzavřené mezi žalovaným a zaměstnankyní Bc. [jméno] [příjmení] vyplývá, že tuto smlouvu za žalovaného podepsal JUDr. Ing. [příjmení] jako předseda představenstva.

31. Ze Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 12. 9. 2017 učiněného žalovaným vůči zaměstnankyni [anonymizováno] vyplývá, že toto zrušení za žalovaného podepsal JUDr. Ing. [příjmení] jako předseda představenstva.

32. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jednatelem [právnická osoba] s. r. o. s předmětem podnikání – specializovaný maloobchod, zprostředkovatel služeb, provozování hracích automatů.

33. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jedním z jednatelů a společníků [právnická osoba] s. r. o. s předmětem podnikání – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba velkoplošných venkovních reklam a prvků reklamy.

34. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jedním z jednatelů a společníkem společnosti euroservice plus s. r. o. s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, malířství, lakýrnictví, natěračství.

35. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jednatelem [právnická osoba], s. r. o. s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

36. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jednatelem společnosti [právnická osoba] s předmětem podnikání – koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, provoz solária, hostinská činnost, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení sloužících regeneraci a rekondici, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

37. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jedním ze společníků [právnická osoba], s. r. o. s předmětem podnikání – činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

38. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je jednatelem a společníkem [právnická osoba] s. r. o. s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, správa vlastního majetku.

39. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je předsedou [anonymizováno] bytového družstva.

40. Z výpisu z nahlížení do KN ze dne 8. 4. 2021 ([list vlastnictví]) vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. 303, jehož součástí je stavba, st. 312, jehož součástí je stavba, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v katastrálním území Srbská Kamenice.

41. Z výpisu z nahlížení do KN ze dne 8. 4. 2021 ([list vlastnictví]) vyplývá, že žalobce je spoluvlastníkem podílu o velikosti 1/3 na pozemcích parc. č. st. 310, 311, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v katastrálním území Srbská Kamenice.

42. Z výpisu z nahlížení do KN ze dne 8. 4. 2021 ([list vlastnictví]) vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jejichž součástí jsou stavby v katastrálním území Teplice – [část obce].

43. Z výpisu z nahlížení do KN ze dne 8. 4. 2021 ([list vlastnictví]) vyplývá, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [část obce].

44. Z výpisu z nahlížení do KN ze dne 8. 4. 2021 ([list vlastnictví]) vyplývá, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [část obce].

45. Z Evidence práv pro osobu ze dne 8. 4. 2021 vyplývá, že žalobce je vlastníkem shora uvedených nemovitostí.

46. Z dopisu ze dne 10. 8. 2020 vyplývá, že žalovaný nařídil žalobci, aby od 10. 8. 2020 nedocházel do zaměstnání pro překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce.

47. Z e-mailu ze dne 20. 7. 2020 vyplývá, že žalobce informoval paní [příjmení] (zaměstnankyni žalovaného) o založení odborové organizace, v e-mailu mimo jiné uvádí, že sídlo organizace bylo zřízeno u něj doma„ to aby zaměstnavatel nemohl případně škodit s doručováním písemností“. Z dalšího textu e-mailu vyplývá, že žalobce navrhoval paní [příjmení] založit více odborových organizací, např. zvlášť pro technický úsek a zvlášť pro ekonomický úsek„ ono to totiž může slušně přidělat práci zaměstnavateli; Pokud byste se s kolegyněmi a kolegy domluvili, rád Vám pomůžu“.

48. Z e-mailu ze dne 18. 8. 2020 vyplývá, že žalobce zaslal zaměstnanci žalovaného [příjmení] [jméno] přihlášku do odborové organizace.

49. Z dopisu bez data vyplývá, že žalobce jako předseda výboru odborové organizace odmítl poštovní schránku zřízenou žalovaným v sídle žalovaného.

50. Z dopisu ze dne 21. 9. 2020 vyplývá, že předseda žalovaného oznámil odborové organizaci První odborová [anonymizována dvě slova] [obec] termín projednání úrazu zaměstnankyně žalovaného [jméno] [příjmení].

51. Z návrhu Stanov žalovaného předloženého žalobcem vyplývá, že v čl. 67 odst. 2 věta druhá je zakotvena možnost zřízení pozice ředitele, za účelem řízení běžné činnosti družstva. K tomuto návrhu soud nepřihlížel, neboť nejde o verzi, která byla rozeslána delegátům.

52. Z návrhu Stanov zasílaných delegátům spolu s dopisem ze dne 22. 11. 2021 vyplývá, že s pozicí ředitele ani hlavního vedoucího není v organizační struktuře družstva počítáno.

53. Z organizační struktury správy družstva k 31. 12. 2020 a z Přehledu pracovního zařazení k 31. 12. 2020 je zřejmé, že pracovní pozice„ hlavní vedoucí“ ve struktuře správy není.

54. Z organizační struktury správy družstva k 1. 4. 2021 a z Platného přehledu oddělení a pracovního zařazení k 1. 4. 2021 je zřejmé, že pracovní pozice„ hlavní vedoucí“ ani jiná obdobná pozice ve struktuře správy není.

55. Z čl.

1. Výroční zprávy žalovaného za rok 2019 vyplývá, že pozice„ hlavní vedoucí“ se v organizační struktuře správy družstva nenacházela.

56. Z čl. 1 Výroční zprávy žalovaného za rok 2020 vyplývá, že pozice„ hlavní vedoucí“ se v organizační struktuře správy družstva nenacházela ani v roce 2020.

57. Z žádosti o rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 1. 12. 2020 vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] požádala o rozvázání pracovního poměru se žalovaným z důvodu nevyhovujících pracovních podmínek.

58. Z Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 5. 1. 2021 vyplývá, že pracovní poměr mezi paní [příjmení] a žalovaným byl rozvázán dohodou ke dni 5. 1. 2021. [příjmení] [příjmení] pracovala pro žalovaného od roku 1983 jako asistentka předsedy družstva a archivářka.

59. Ostatní navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost.

60. Na základě hodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

61. Žalobce pracoval pro žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 18. 6. 2020 na pozici„ hlavní vedoucí“ od 19. 6. 2020. Předmětem jeho práce bylo zejména: plnit funkci nadřízeného všem zaměstnancům žalovaného, vystupovat vůči zaměstnancům žalovaného v pracovněprávních vztazích, účastnit se podle potřeby členských schůzí samospráv, koordinovat vzájemné činnosti úseků družstva a zastupovat družstvo v řízeních před orgány veřejné moci. Pracovní smlouva byla podepsána předsedou představenstva a místopředsedkyní představenstva. Pracovní místo„ hlavní vedoucí“ bylo zřízeno na základě rozhodnutí představenstva ze dne 18. 6. 2020 a stejným rozhodnutím bylo rozhodnuto o obsazení této pozice žalobcem. Pozice„ hlavní vedoucí“ se v organizační struktuře žalovaného v roce 2019 ani 2020 nevyskytovala a není s ní počítáno ani do budoucna, což vyplývá jednak ze Stanov žalovaného účinných v roce 2020, jednak z návrhu Stanov žalovaného, který byl rozeslán delegátům v roce 2021, a jednak z Výročních zpráv žalovaného za rok 2019 a 2020.

62. Dne 30. 6. 2020 proběhla ustavující schůze samostatné odborové organizace s názvem První odborová [anonymizována dvě slova], žalobce se stal předsedou výboru této odborové organizace, dalšími členkami byly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], obě zaměstnankyně žalovaného. Tato odborová organizace byla zapsána do spolkového rejstříku ke dni 13. 7. 2020, jejím účelem měla být důsledná obhajoba a uplatňování oprávněných zájmů a práv zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec] a dále vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem v otázkách mzdových, sociálních, pracovněprávních atd. Ze zápisu ze spolkového rejstříku vyplývá, že počet členů odborové organizace byl dva. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení ohledně počtu členů této organizace, avšak svá tvrzení v tomto ohledu nedoplnil. Žalobce oznámil žalovanému vznik odborové organizace a činil kroky k rozšíření členské základny organizace (viz e-mail panu [jméno] a paní [příjmení]).

63. Ke dni 13. 7. 2020 přestal být předsedou žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a novým předsedou se stal [příjmení] [příjmení]. Platnost usnesení shromáždění delegátů ze dne 13. 7. 2020, kterým byli zvoleni členy představenstva [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], byla napadena žalobou podanou JUDr. Ing. [příjmení], žaloba na určení neplatnosti tohoto usnesení byla Krajským soudem v Ústí nad Labem zamítnuta (usnesení 24 Cm 67/2020-105), proti rozhodnutí krajského soudu byl podán opravný prostředek, o němž dosud Vrchní soud v Praze nerozhodl (sp. zn. 6 CMO 129/2021).

64. Usnesením představenstva žalovaného ze dne 28. 7. 2020 bylo rozhodnuto o zrušení pracovního místa„ hlavní vedoucí“ s účinností k 30. 9. 2020 za účelem snížení stavu zaměstnanců a zvýšení efektivnosti práce.

65. Dopisem ze dne 6. 8. 2020 byl žalobce jako předseda výboru odborové organizace požádán o souhlas s výpověďmi žalobci jako zaměstnanci žalovaného, žalobce písemně předsedovi žalovaného sdělil, že odborová organizace souhlas s výpověďmi neuděluje.

66. Dne 10. 8. 2020 byla žalobci doručena výpověď podle § 52 písm. c) zák. práce s tím, že na základě rozhodnutí o organizační změně byla jeho pracovní pozice zrušena k 30. 9. 2020 a jeho práce se stala pro žalovaného nepotřebnou. Výpověď je opatřena podpisem předsedy představenstva a místopředsedy představenstva.

67. Ze stanov žalovaného vyplývá, že předsedovi přísluší organizovat a řídit jednání a práci představenstva, rozhodovat o bytových otázkách a řídit běžnou činnost družstva. Z pracovněprávních dokumentů předložených k důkazu (pracovní smlouva a zrušení pracovního poměru ve zkušební době s paní [příjmení] [příjmení], dohoda o ukončení pracovního poměru s paní [příjmení], pracovní smlouva se žalobcem, výpověď daná žalobci, dohoda o rozvázání pracovního poměru s paní [příjmení]) vyplývá, že pracovněprávní úkony činil za žalovaného v některých případech předseda představenstva a v některých případech předseda představenstva spolu s místopředsedou představenstva.

68. Z výpisů z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobce je jednatelem či společníkem řady obchodních společností a také předsedou [anonymizováno] bytového družstva. Z výpisů z nahlížení do KN je zřejmé, že žalobce je vlastníkem několika nemovitostí.

69. Právně soud věc posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále jen zák. práce), ve znění účinném do 31. 12. 2020, a podle judikatury dopadající na projednávanou věc.

70. Podle § 52 písm. c) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

71. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

72. Podle § 61 odst. 1 zák. práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.

73. Podle § 61 odst. 2 zák. práce jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.

74. Podle § 61 odst. 4 zák. práce jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

75. Podle § 286 odst. 3) zák. práce odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.

76. Při právním posouzení věci se soud nejprve zabýval otázkou včasnosti žaloby ve smyslu § 72 zák. práce a dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, když pracovní poměr skončil dne 31. 10. 2020 a žaloba byla podána dne 31. 12. 2020.

77. Následně se soud zabýval otázkou, zda výpovědi byly řádně doručeny a zda splňují formální požadavky stanovené zákoníkem práce, tedy zda jsou dostatečně určité a zda byly učiněny osobami k tomu oprávněnými. Mezi účastníky bylo nesporné, že obě výpovědi byly žalobci řádně doručeny, a to jak osobně tak do jeho datové schránky. Obě výpovědi jsou dostatečně určité ve smyslu § 50 odst. 4 zák. práce, tedy důvod výpovědi v nich byl řádně skutkově vymezen. Mezi stranami bylo sporné, zda výpovědi byly učiněny osobou či osobami k tomu oprávněnými. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že obě výpovědi byly opatřeny podpisem předsedy a podpisem místopředsedy, což je zcela v souladu se zápisem v obchodním rejstříku a s čl. 64 stanov žalovaného, z nichž vyplývá, že statutárním orgánem žalovaného je představenstvo a jménem představenstva jedná předseda a u písemných úkonů předseda spolu s dalším členem představenstva. Zákoník práce nemá výslovnou úpravu právního jednání zaměstnavatele, a proto je třeba vycházet z úpravy obsažené v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., který konkrétně v § 161 stanoví, že kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností; kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaje o své funkci nebo o svém pracovním zařazení, přičemž v § 162 je uvedeno, že zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebná usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil; podmínkou je, že člen jejího orgánu jednal způsobem zapsaným do veřejného registru. Z uvedeného vyplývá, že navenek se bude jednat o perfektní právní úkon, který bude právnickou osobu zavazovat. Navíc z čl. 68 stanov žalovaného vyplývá, že předseda řídí běžnou činnost družstva, přičemž řešení personálních otázek lze za běžnou činnost družstva považovat. To vyplývá i z některých předložených pracovněprávních úkonů žalovaného, které byly opatřeny pouze podpisem předsedy. Z tohoto hlediska tedy soud shledal výpovědi dané žalobci platnými.

78. Jak již bylo uvedeno shora, v daném případě byly žalobci dány dvě výpovědi téhož dne, každá s jiným výpovědním důvodem, a soud tedy v souladu s judikaturou NS ČR (např. rozhodnutí 21 Cdo 2098/2004, 21 Cdo 3541/2019) a rovněž se zásadou hospodárnosti řízení zkoumal nejprve výpověď z organizačních důvodů.

79. Ohledně této výpovědi se soud rovněž v souladu s judikaturou NS ČR (např. 2 Cdo 1130/97) zabýval otázkou, zda žalovaný rozhodl o organizační změně, v důsledku které se stal žalobce nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) zák. práce. Provedeným dokazováním pak bylo zjištěno, že rozhodnutím představenstva ze dne 28. 7. 2020 došlo ke zrušení pracovního místa žalobce s účinností k 30. 9. 2020, žalobce byl s tímto rozhodnutím seznámen ve výpovědi ze dne 21. 8. 2020. Podmínky stanovené § 52 písm. c) zák. práce tedy byly splněny. Skutečnost, že práce žalobce pro žalovaného není nadále potřebná, vyplynula rovněž z toho, že pracovní místo žalobce bylo vytvořeno usnesením představenstva ze dne 18. 6. 2020, do té doby taková pozice v družstvu neexistovala a pracovní úkoly žalobce byly do té doby plněny předsedou žalovaného v rámci běžné činnosti družstva. S pracovní pozicí hlavního vedoucího či obdobnou pracovní pozicí není počítáno ani do budoucna.

80. Následně se soud zabýval otázkou, zda výpověď není neplatná ve smyslu ust. § 61 odst. 4 věta první zák. práce, tedy proto, že odborová organizace odmítla udělit předchozí souhlas s výpovědí. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že dne 13. 7. 2020 vznikla odborová organizace První odborová [anonymizována dvě slova], jejímž účelem měla být obhajoba práv zaměstnanců žalovaného. Žalobce byl zvolen předsedou výboru této odborové organizace a v den ustavující schůze (30. 6. 2020) měla tato odborová organizace celkem tři členy – žalobce, paní [příjmení] a paní [příjmení]. Podle zápisu ze spolkového rejstříku ze dne 13. 7. 2020 měla odborová organizace pouze dva členy. Žalobce svá tvrzení ohledně počtu členů odborové organizace přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedoplnil. Je tedy otázkou, zda ve smyslu § 286 odst. 3 zák. práce v době výpovědi žalobce uvedená odborová organizace u žalovaného skutečně působila a byla oprávněná souhlas či nesouhlas s výpovědí udělit. Zodpovězení této otázky však nebylo pro věc podstatné, neboť i v případě kladné odpovědi, by soud v souladu s rozhodnutím NS ČR 21 Cdo 1464/2018 zkoumal, zda nenastala situace ve smyslu ust. § 61 odst. 4 věta za středníkem zák. práce, tedy zda bylo možné na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával. Ustanovení § 61 odst. 4 zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Přitom u žádného z výpovědních důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce nelze předem vylučovat možnost situace, kdy na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby nadále zaměstnával zaměstnance, který je (byl) členem příslušného odborového orgánu ve smyslu ustanovení § 61 odst. 2 zák. práce. V případě zaměstnance, u něhož je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, jsou rozhodující též konkrétní okolnosti, za nichž k organizační změně u zaměstnavatele, mající za následek nadbytečnost zaměstnance, došlo, s přihlédnutím k tomu, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (např. vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé by jeho další zaměstnávání v prvém případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. Soud může přihlédnout rovněž k jakýmkoliv dalším skutečnostem, které mají vztah k výkonu práce dotčeného zaměstnance, zejména k jeho osobě (jeho věku, životním a pracovním zkušenostem), k jeho dosavadním pracovním výsledkům a jeho postoji k plnění pracovních úkolů, ke schopnostem týmové spolupráce a k celkovému vztahu ke spolupracovníkům, k délce jeho zaměstnání apod. Zákon ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby jeho rozhodnutí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli (ne) lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. V daném případě soud přihlédl zejména ke skutečnosti, že pracovní místo žalobce bylo zcela účelově vytvořeno bývalým vedením družstva za situace, kdy bylo pravděpodobné, že bude v brzké době zvoleno nové vedení, přičemž z pracovní náplně žalobce je zřejmé, že měl v podstatě vykonávat pravomoci předsedy družstva. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce, jako nadřízený zaměstnanec všech zaměstnanců družstva vynakládal čas a energii na založení odborové organizace a rozšiřování její členské základny, a to v úmyslu„ přidělat práci zaměstnavateli“ (jak sám žalobce uvedl v e-mailu zaslaném paní [příjmení]). Takové chování žalobce se soudu jeví zcela nepochopitelné, když jako hlavní vedoucí a nadřízený všech zaměstnanců měl zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců přímo v popisu práce, a nebylo tedy nutné zakládat odborovou organizaci. Dále bylo zjištěno, že zrušení pracovního místa pro žalobce nemělo žádný podstatný význam, když žalobce je předsedou jiného bytového družstva, společníkem a jednatelem řady soukromých společností a vlastní řadu nemovitostí. Soud rovněž přihlédl k tomu, že pracovní poměr netrval nijak dlouho (od 19. 6. 2020 do 31. 10. 2020). Na základě těchto úvah a zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že po žalovaném v daném případě nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával.

81. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že výpověď ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zák. práce daná žalobci žalovaným je platná a pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným na základě této výpovědi skončil ke dni 31. 10. 2020. Protože pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným skončil již na základě této výpovědi, soud se již dále nezabýval platností výpovědi podle § 52 písm. g) zák. práce a nárok na určení neplatnosti této výpovědi rovněž zamítl. Nárok žalobce na uložení povinnosti žalovanému žalobce nadále zaměstnávat soud také zamítl, neboť bylo zjištěno, že pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby dne 31. 10. 2020.

82. Protože byl žalovaný ve sporu zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v celkové výši 26 049,70 Kč Náklady řízení žalovaného sestávají z odměny za zastupování advokátem za 6 úkonů (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, jednání dne 3. 11. 2021 před dvě hod., vyjádření ze dne 24. 1. 2022, jednání dne 26. 1. 2022) po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), v celkové výši 15 000 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za 6 úkonů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši 1 800 Kč, cestovného za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět (186,8 km – v roce 2021 při prům. spotř. 13,6 l [číslo] km, a ceně benzínu 31,50 Kč za litr, celkem 1 622,02 Kč, v roce 2022 při prům. spotř. 13,6 l [číslo] km, a ceně benzínu 40,50 Kč za litr, celkem 1 906,66 Kč) v celkové výši 3 528,68 Kč, z náhrady za promeškaný čas za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 započatých půlhodin po 100 Kč v celkové výši 1 200 Kč, a DPH ve výši 21% z částky 21 528,68 Kč ve výši 4 521,02 Kč.

Poučení