24 C 10/2020-216

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem [adresa žalobce] adresa pro doručování [adresa], [příjmení] [příjmení] – odnos, proti žalované: [osobní údaje žalované] trvale bytem [adresa žalobce a žalované], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou v [obec], [ulice a číslo], o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se přikazují žalované: - stůl kancelářský světlý - postele světlé včetně matrací - ložnicová skříňová stěna - noční stolky - obývací stěna - šatnová stěna světle hnědá s pojízdnými dveřmi - zrcadlová dvířka - kuchyňská linka tmavě hnědá z masivu, s deskou včetně dřezu a odkapávací plochy - kuchyňská rohová sedací souprava čalouněná, dřevo světle hnědé - lednice s mrazákem zn. Whirlpool - manželské postele včetně matrace - sedací souprava čalouněná (sedačka, dvě křesla, stolek) - vana bílá laminátová - automatická pračka zn. BOSCH WFL 1662 6 kg - umyvadlo s baterií - sestava koupelnových skříněk - plynový kotel VAILANT VUX 18/1XE - venkovní bazén kruhový, modrá barva, průměr 3,8 m - filtrace bazénové vody - čistička bazénové vody

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu na zaniklém společném jmění manželů částku 7.375 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobce se zamítá v části, kterou se domáhal vypořádání: -) práv a povinností ke kontokorentu na účtu č. [bankovní účet] -) práv a povinností z úvěru ze smlouvy ze dne 21.9.2016 na účtu č. [bankovní účet] -) pohledávky vůči [jméno] [příjmení] ve výši 47.000 Kč -) pohledávky vůči [příjmení] [příjmení] – autodoprava ve výši 27.500 Kč -) pohledávky vůči [jméno] [příjmení] ve výši 18.200 Kč -) pohledávky vůči [anonymizována dvě slova] ve výši 24.000 Kč -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 930.687 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 6.681 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [právnická osoba] ve výši 131.019 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 13.200 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 6.289 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 4.280 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [právnická osoba] ve výši 60.972 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [právnická osoba] ve výši 17.200 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 15.848 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [právnická osoba] ve výši 12.495 Kč s příslušenstvím -) pohledávky za [právnická osoba] ve výši 8.292 Kč s příslušenstvím -) nářadí -) profilového a instalačního materiálu

IV. Zamítá se vzájemný návrh žalované na vypořádání vozidla Škoda Roomster, [registrační značka], VIN: [anonymizováno].

V. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 95.880,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalované.

VII. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 3.285 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov poplatek za vzájemný návrh ve výši 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal návrhem ze dne 17.1.2020, ve znění opakovaných doplnění žaloby, vydání rozsudku, kterým by soud vypořádal zaniklé společné jmění manželů žalobce a žalované. V žalobě uvedl, že ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [číslo jednací], požadoval vypořádání vzájemných majetkových poměrů, a to domu společně s pozemkem v [obec]. U soudního jednání žalobce přistoupil na smír, který dle jeho tvrzení představoval minimální podíl na objektu i pozemku a zařízení bytu, pohledávky ze živnosti a úvěry ponechal na sobě ze soucitu. Následně bylo rozsudkem ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], rozhodnuto o výživném rozvedené manželky v částce 147.903 Kč. Žalobce navrhl vypořádání dalších součástí společného jmění manželů, které nebyly soudním smírem zohledněny, a to vybavení společné domácnosti movitými věcmi (specifikovány ve výroku I. a III. tohoto rozsudku) jejichž hodnota činí dle tvrzení žalobce částku 147.000 Kč, pohledávky za třetími osobami vzniklé z podnikatelské činnosti žalobce v celkové částce 1.236.963 Kč (specifikovány ve výroku III. tohoto rozsudku), závazky vůči třetím osobám z podnikatelské činnosti žalobce, a to včetně úvěrů sjednaných žalobcem v celkové částce 328.001,35 Kč (specifikované ve výroku III. tohoto rozsudku). Dle návrhu žalobce měly být žalované přikázány movité věci a pohledávky za třetími osobami a žalobci veškeré závazky s tím, že žalovaná bude zavázána uhradit žalobci odpovídající vypořádací podíl 855.982 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobnímu návrhu ze dne 22.6.2020 uvedla, že v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] byl po obtížném jednání s žalobcem uzavřen smír, jehož předmětem byly nemovitosti náležející původně do společného jmění manželů žalobce a žalované. Dle názoru žalované je podaná žaloba reakcí žalobce na neúspěch ve sporu o výživné rozvedené manželky. Žalobce kvůli jiné ženě opustil společnou domácnost s žalovanou v době, kdy jí bylo [anonymizováno] let a měla závažné zdravotní problémy. Žalobce opakovaně v průběhu manželství navazoval vztahy s jinými ženami a společné jmění manželů zadlužoval. Žalovaná, jejíž příjmy byly značně nižší než příjmy žalobce, po celou dobu zajišťovala potřeby společné domácnosti a tří dětí. Dále žalovaná podrobně popsala svá jednotlivá zaměstnání a finanční poměry v průběhu manželství s žalobcem. Žalobce se svým příjmem v době trvání manželství nakládal sám, opakovaně se léči v protialkoholní léčebně, opětovně se však k alkoholu vracel. Od roku 2008 si žalobce začal půjčovat finanční prostředky, kdy žalované tvrdil, že tyto potřebuje na udržení a rozvod podnikatelské činnosti. Od roku 2016 tak činil i přes nesouhlas žalované, v zadlužování a neplnění závazků však žalobce pokračoval, aniž by žalovaná měla o jednotlivých dluzích povědomí. Následně se žalobce odstěhoval ke své dlouholeté partnerce. Pohledávky uplatněné v řízení žalobcem vznikly z jeho podnikatelské činnosti a jsou nedobytné, měly by proto být dle názoru žalované přikázány žalobci. Závazky uváděné žalobcem byly sjednány bez vědomí žalované, žalovaná z nich neměla žádný prospěch, neboť plnění používal žalobce výhradně pro svoji potřebu. Uvedené skutečnosti by soud měl zvážit pro účely posouzení disparity podílů žalobce a žalované na zaniklém společném jmění manželů. Movité věci jsou staré přibližně 35 let a žalobce do nich zahrnul i věci, které nejsou součástí společného jmění manželů. Uvedené movité věci jsou zanedbatelné hodnoty, která neodpovídá částce uváděné žalobcem. Žalovaná navrhla, aby movité věci byly přikázány do jejího vlastnictví, současně navrhla vypořádání osobního automobilu tov. zn. Škoda Roomster, který má v držení žalobce.

3. Mezi účastníky řízení byla nesporná tvrzení ohledně uzavření manželství a jeho rozvodu, dále mezi nimi byla shoda na přikázání movitých věcí tvořících vybavení domu žalované.

4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobce v prvé řadě předložil k důkazu výpisy z účtu (č.l. 13, č.l. 37-38, č.l. 110-115 spisu), k jejichž obsahu však uvedl, že není schopen uvést, co přesně mají prokazovat a„ nemá je k dispozici, pouze je předložil“. Uvedené listiny představují výpis spotřebitelského úvěru (č.l. 37-38 a č.l. 109-115 spisu) a dále výpis z účtu s ručně dopsanými částkami (č.l. 13 spisu). Pokud žalobce nebyl schopen uvést, jaké tvrzení mají tyto výpisy prokazovat a co konkrétně z nich má být v řízení zjištěno, neučinil z nich soud žádné pro věc relevantní zjištění. Ve sporném soudním řízení není přípustné, aby soud procházel listiny předložené bez dalšího žalobcem a z jejich obsahu sám dovozoval, co by listiny mohly prokazovat a jaké skutečnosti by z nich mohly vyplývat. Dle potvrzení ze dne 19.2.2021 (čl. 109 spisu) byl úvěr na účtu č. [bankovní účet] uhrazen.

6. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 20-21 spisu), bylo manželství žalobce a žalované rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 18.1.2017. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 39-40 spisu), byl schválen soudní smír v řízení o vypořádání společného jmění manželů žalobce a žalované, kdy předmětem řízení byly nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

7. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 99 spisu), byla [právnická osoba] [anonymizováno] uložena povinnost uhradit žalobci částku 131.019 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení a dále nahradit náklady řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 26 spisu), byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit žalobci částku 36.681 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení a dále nahradit náklady řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 31 spisu), byla společnosti [právnická osoba] uložena povinnost uhradit [právnická osoba] [právnická osoba] částku 60.972 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení a dále nahradit náklady řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 36 spisu), byla [právnická osoba], s.r.o. uložena povinnost uhradit žalobci částku 8.292 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení a dále nahradit náklady řízení. Platebním rozkazem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. 22 spisu) byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit společnosti [právnická osoba] částku 898.737 Kč a náklady řízení 35.950 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 29 spisu), byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit žalobci částku 6.289 Kč se smluvní pokutou ve výši 0,05 % denně od 11.5.2004 a náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 30 spisu), byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit žalobci částku 4.280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od 10.7.2003 a náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. 32 spisu), byla [právnická osoba] s.r.o. uložena povinnost uhradit žalobci částku 17.200 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení v částce 690 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 33-34 spisu), byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit [právnická osoba] [právnická osoba] částku 15.848 Kč s úrokem a náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 103 spisu), byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost uhradit žalobci částku 13.209 Kč se smluvní pokutou ve výši 0,05 % denně od 5.4.2011 a náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč.

8. Dle obsahu prohlášení jednatele společnosti [právnická osoba] a žalobce ze dne 21.8.2008 (č.l. 23 spisu) dnem 1.1.2001 žalobce převzal do [právnická osoba] [právnická osoba] veškeré pohledávky a závazky související s mezinárodní a vnitrostátní dopravou. Uvedené prohlášení je však zcela neurčité co do svého předmětu.

9. Z vyrozumění soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č.l. 24 spisu) a vyrozumění soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] (č.l. 25 spisu) vyplývá, že pohledávka vůči [jméno] [příjmení] nebyla vymožena, povinná osoba se jeví jako nemajetná bez možnosti splácet. Žalobci bylo dále sděleno provedení exekuce vůči [právnická osoba] s.r.o. vyrozuměním soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 27 spisu) a vůči [jméno] [příjmení] vyrozuměním soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 28 spisu).

10. Fakturou [číslo] ze dne [datum] (č.l. 117 spisu) byla společností [právnická osoba] vyúčtována žalobci částka 11.858 Kč za přepravu, se splatností dne 14.12.2013. Z faktur [číslo] [číslo] (č.l. 118-119 spisu) soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když žalobce k těmto listinám uvedl, že jsou„ informativní a nepokazují žádné tvrzení“.

11. Kopie technického průkazu vozidla (č.l. 90 spisu) dokládá existenci předmětného vozidla Škoda Roomster, tato skutečnost však mezi účastníky řízení nebyla sporná, stejně tak jako cena vozidla v částce 45.000 Kč.

12. Ručně psaný přípis (č.l. 116 spisu) obsahuje sdělení žalobce o zůstatku pohledávky žalobce vůči [jméno] [příjmení] (bez bližšího označení) v částce 48.158 Kč ke dni 31.12.2020.

13. Žalobce dále označil (č.l. 71 spisu) další listiny, které však mají být dle jeho vyjádření pouze informativní a pro vypořádání nemají význam, k důkazu nebyly žalobcem ani navrhovány.

14. Zástupkyně žalované při jednání soudu výslovně uvedla, že listiny označené žalovanou v podání ze dne 19.6.2020 měly pouze dokládat zdravotní a osobní stav žalované, na provedení listin k důkazu žalovaná netrvala, jelikož nemají vliv pro rozhodnutí soudu. Stejně tak žalovaná netrvala na účastnickém výslechu žalované a výslechu svědkyně [jméno] [příjmení].

15. Dle obsahu znaleckého posudku [číslo] ze dne 1.5.2022, zpracovaného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] (č.l. 164-170 spisu), byly movité věci tvořící vybavení domu žalované, jejichž vypořádání se žalobce v řízení domáhá, oceněny na celkovou částku 14.750 Kč s tím, že znalec ocenil každou z věcí jednotlivě. V případě čističky bazénové vody, filtrace bazénové vody a venkovního bazénu dospěl znalec k závěru, že se jedná o věci pořízené v roce 1994 [číslo], které jsou již několik let nefunkční a tudíž bez hodnoty. Znalcem bylo dále uvedeno, že nářadí a profilový a instalační materiál nebyl oceněn, jelikož znalci tyto věci předloženy nebyly. Žalobce navrhl výslech znalce s tím, že s oceněním nesouhlasí, aniž by však uvedl konkrétní námitky vůči posudku či postupu znalce. Znalec v rámci výslechu odkázal na písemný posudek, dále uvedl, že se dostavil do domu žalované a jednotlivé oceňované věci prohlédl. Žalobce se k jednání, při kterém byl znalec vyslechnut, nedostavil, ačkoliv na výslechu znalce trval.

16. Dle obsahu sdělení [právnická osoba] (č.l. 204-205 spisu) sjednal žalobce smlouvu o služební kreditní kartě s limitem 50.000 Kč dne 28.8.2013, stav dluhu ke dni 18.1.2018 byl celkem 48.912,50 Kč, ode dne 18.1.2018 byla uhrazena celkem částka 60.782,46 Kč aktuální stav dlužné částky činí 2.976,64 Kč. Zůstatek nebyl od 18.1.2018 nikdy nulový.

17. Při jednání soudu dne 5.10.2022 byl žalobce vyzván k označení důkazu k prokázání tvrzení o existenci movitých věcí, konkrétně nářadí a profilového a instalačního materiálu, neboť mezi účastníky řízení zůstalo nadále sporné, zda tyto věci vůbec existují a jsou součástí zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované. Žalobce uvedl, že uvedené skutečnosti prokázat nemůže. Žalobce tak neunesl břemeno důkazní ohledně existence uvedených movitých věcí.

18. Při jednání soudu dne 5.10.2022 zástupkyně žalované uvedla, že nadále netrvá na svém skutkovém tvrzení, že lednice představovala dar. Jelikož sama navrhovala v řízení její přikázání žalované, navrhla tuto movitou věc vypořádat jako součást společného jmění manželů.

19. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1.1.2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31.12.2013 je tedy třeba posoudit podle právní úpravy účinné do 31.12.2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“).

20. Podle § 143 obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, a dále závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

21. Samotné vypořádání společného jmění manželů se provede podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů (18.1.2018), tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

22. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o. z.).

23. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželů jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla. Podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (ustanovení § 742 odst. 1 o. z.).

24. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. (ustanovení § 742 odst. 2 o. z.)

25. V případě řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů je třeba vycházet ze zásady, že toto řízení nepředstavuje tzv. vyúčtování manželství. V řízení o vypořádání společného jmění manželů je soud vázán návrhem ve vztahu k vymezení předmětu řízení, tedy k uplatnění případných vnosů či závazků navržených k vypořádání, návrh může překročit pouze ohledně tvrzené ceny jednotlivých věcí a způsobu jejich rozdělení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2010 sp. zn. 22 Cdo 2881/2008 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2007 sp. zn. 22 Cdo 1112/2006). Soud může vypořádat pouze ten majetek ze zaniklého společného jmění manželů, který účastníci výslovně učinili předmětem jeho vypořádání. To platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. Rozsahem pasiv a aktiv, které učinili účastníci předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů, je soud v řízení o vypořádání společného jmění manželů jakožto řízení sporném vázán a nemůže je nad rámec návrhů účastníků jakkoliv rozšiřovat či měnit, stejně tak jako nemůže sám usuzovat na to, co konkrétně by v řízení mohl účastník jako vnosy či investice uplatnit a účastníka v tomto směru poučovat. Soud zásadně není sám povinen vyšetřovat majetkové poměry manželů, stejně tak nemůže sám bez návrhu zjišťovat, zda a v jakém rozsahu byl případně závazek náležející do společného jmění manželů uhrazen z výlučných prostředků některého z manželů či jiných osob. Vždy záleží pouze na manželovi, který vynaložil prostředky ze svého výlučného majetku na majetek (závazek) náležející do společného jmění manželů, zda tento náklad bude požadovat zpět nebo nikoliv, jedná se o jeho právo. Bylo by překročením návrhu nad rámec ustanovení § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud by soud sám prováděl zápočty vnosů či vypořádával závazky účastníky řízení k vypořádání řádně nenavržené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.11.2006 sp. zn. 22 Cdo 999/2006). V řízení lze tedy vypořádat pouze ta aktiva, pasiva, vnosy či investice na výlučný majetek jednoho z manželů, které byly v zákonem stanovené lhůtě učiněny předmětem řízení a ke kterým byla uvedena dostatečně určitá tvrzení.

26. V souladu se shora uvedenými zásadami pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů soud vypořádal jednotlivé položky, které byly učiněny předmětem řízení, následujícím způsobem.

27. V případě movitých věcí tvořících vybavení domu žalované soud rozhodl o přikázání těchto věcí žalované (výrok I.), jelikož se na takovém způsobu vypořádání žalobce i žalovaná v řízení shodli. Mezi žalobcem a žalovanou byla sporná cena uvedených věcí, soud proto vycházel ze zpracovaného znaleckého posudku k ocenění movitých věcí. V tomto směru je třeba k námitkám žalobce uvést, že žalobce žádné relevantní zpochybnění závěrů posudku či postupu znalce v řízení nepřeložil, jeho nesouhlas s výsledkem ocenění spočívá pouze v obecné námitce, že„ se závěry posudku nesouhlasí a sám ví, jakou mají jednotlivé věci cenu“. V případě nářadí a profilového a instalačního materiálu byla žaloba zamítnuta (výrok III.) pro neunesení břemene důkazního žalobcem ohledně existence těchto věcí jakožto součástí zaniklého nevypořádaného společného jmění manželů. Žalobce ani přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu žádný důkaz v tomto směru neoznačil, resp. uvedl, že není schopen v tomto směru svá tvrzení prokázat.

28. Hodnota přikázaných věcí činí dle znaleckého posudku celkem částku 14.750 Kč. Vypořádací podíl, který je povinna žalovaná žalobci uhradit, byl proto stanoven jako polovina této částky ve výši 7.375 Kč (výrok II.). Soud vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byly vypořádány pouze uvedené movité věci zjištěné hodnoty, neshledal důvody pro disparitu podílů žalobce a žalované. Nedodržení rovnosti podílů při soudním vypořádání by mělo být posuzováno zdrženlivě a mělo by být vždy opodstatněno okolnostmi konkrétního případu. Daným okolnostem by pak mělo být rozhodnutí o případné disparitě přiměřené.

29. V případě úvěrů u [právnická osoba], dospěl soud k následujícím závěrům. Úvěr ze smlouvy uzavřené dne [datum] (č. ú. [bankovní účet]) byl již ke dni 19.2.2021 uhrazen. Nelze jej proto jakožto pasivum společného jmění manželů v řízení vypořádat. Případné vypořádání vnosů z výučného majetku na úhradu dluhů žalobce předmětem řízení neučinil. Úvěr vedený na účtu č. [bankovní účet] představuje dle sdělení banky úvěr ze služební kreditní karty, žalobce k úvěru v řízení uvedl, že sloužil k financování jeho podnikání. Dle názoru soudu tak závazek nepředstavuje samostatné pasivum společného jmění manželů, ale součást obchodního závodu žalobce, v rámci něhož by měl být případě vypořádán. Totožný závěr se vztahuje k pohledávkám a závazkům žalobce vzniklým při jeho podnikání v oborou autodopravy. Mají-li být uvedená aktiva a pasiva z podnikání žalobce v řízení vypořádána, je třeba navrhnout k vypořádání obchodní závod žalobce jakožto celek, nikoliv z něj vybírat pouze určité závazky či pohledávky. Řízení o vypořádání společného jmění manželů nesouží k tomu, aby se žalobce přikázáním nevymahatelných pohledávek domohl faktické úhrady vůči žalované namísto vůči svým věřitelům. Požadavek žalobce na přikázání nevymožených pohledávek z jeho vlastní podnikatelské činnosti žalované tak, aby jí byla současně uložena povinnost uhradit žalobci polovinu těchto pohledávek, je proto zjevně nedůvodný. Ke stejnému závěru soud dospěl ohledně závazků, které žalobci vznikly z jeho podnikatelské činnosti vůči jeho věřitelům a nebyly dosud uhrazeny. V tomto směru lze doplnit, že žalobce navíc v řízení navrhoval vypořádání i takových pohledávek, které dle předložených exekučních titulů nejsou pohledávkami žalobce, ale pohledávkami třetí osoby. Žalobní návrh byl proto ohledně uvedených aktiv a pasiv zamítnut (výrok III.).

30. Žalovaná se domáhala vypořádání osobního vozidla tov. zn. Škoda Roomster, a to vzájemným návrhem uplatněným podáním ze dne 22.6.2020, tedy po uplynutí zákonné tříleté lhůty od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků řízení. Dle ustanovení § 741 písm. a) o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Ohledně předmětného vozidla bylo mezi žalobcem a žalovanou nesporné, že vozidlo výlučně jako vlastník pro svou potřebu užívá žalobce, po uplynutí zákonné lhůty pro vypořádání se proto stalo výlučným vlastnictvím žalobce. Soud proto ohledně uvedeného vozidla vzájemný návrh žalované zamítl (výrok IV.).

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, když při posuzovaní poměru úspěchu a neúspěchu ve věci samé vycházel soud z hodnoty aktiv a pasiv, které byly učiněny předmětem řízení. Z hlediska posouzení procesního úspěchu či neúspěchu ve věci vypořádání společného jmění manželů vycházel soud z toho, jaké konkrétní hodnoty a jakým způsobem navrhovali účastníci k vypořádání a zda jim v tomto směru bylo rozhodnutím soudu vyhověno. V tomto směru soud vycházel ze závěrů rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn . ÚS 1441/11 při zohlednění závěrů rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 a III. ÚS 186/20, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5040/2015. Žalobce byl ve věci co do způsobu vypořádání úspěšný pouze částečně, kdy v souladu s jeho návrhem došlo k vypořádání movitých věcí v hodnotě 14.750 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byl žalobce ve věci procesně neúspěšný, kdy hodnoty dalších aktiv a pasiv představují v souhrnu částku 1.326.639,64 Kč. Žalobce byl proto úspěšný pouze v nepatrné části předmětu řízení a žalované tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se skládají z odměny právní zástupkyně žalované za 7 úkonů právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, sepis vyjádření z 4.6.2021, a účast u jednání soudu dne 20.10.2021, dne 8.12.2021, dne 27.7.2022 a jednání dne 5.10.2022. Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tedy celkem 2.100 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za úkon právní služby ve výši 11.020 Kč je určena v souladu s § 8 odst. 6 vyhlášky o advokátním tarifu z částky určené jako polovina hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání, tedy z částky 670.694,82 Kč (uvedená částka byla vypočtena jako polovina součtu hodnot vypořádávaných v řízení, tedy movitých věcí v částce 14.750 Kč a závazků a pohledávek v částce 1.326.639). Jelikož je zástupkyně žalované plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se jedná o částku 95.880,40 Kč (výrok V.).

32. Žalovaná byla neúspěšná ohledně vzájemného návrhu na vypořádání vozidla a byla by tak povinna hradit žalobci náklady řízení o vzájemném návrhu. Jelikož žalobce náklady řízení nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalované právo (výrok VI.).

33. Náhrada nákladů řízení státu podle § 148 o. s. ř. tíží podle výsledku řízení žalobce. Tyto se skládají z odměny a náhrady znalci [celé jméno znalce] za podaný znalecký posudek ve výši 3.285 Kč (výrok VII).

34. Jelikož žalovaná neuhradila poplatek za vzájemný návrh, uložil jí soud povinnost uhradit poplatek ve výši 2.000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích (výrok VIII).

35. Lhůty k plnění vypořádacího podílu, nákladů řízení a soudního poplatku byly stanoveny dle § 160 občanského soudního řádu na tři dny od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro určení lhůty delší.

Poučení