24 C 114/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 270 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 216 738, 08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky jdoucím od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 53 261,92 od 16. 1. 2020 do 20. 4. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky 53 261,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky jdoucím od 21. 4. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2020 domáhala zaplacení částky 270 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 16. 1. 2020 do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 6. 3. 2018 v rámci dalších ujednání ohledně vstupu žalobkyně do společnosti žalované, smlouvu o úvěru (dále také jako„ smlouva z 6. 3. 2018“). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni zcela nepodařilo splnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy z 6. 3. 2018, se dne 4. 12. 2018 konala mezi žalobkyní, žalovanou a advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] (v jehož úschově byly akcie, které měly být dle svěřenecké smlouvy vydány žalobkyni), schůzka. Na předmětném jednání se účastníci řízení dohodli, že akcie, které měly připadnout žalobkyni, se vydají zpět stávajícím akcionářům žalované, a že žalobkyně a žalovaná uzavřou dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2018, na základě kterého se změní závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr pouze ve výši 9 000 000 Kč, když tuto částku již žalobkyně žalované poskytla před tímto jednáním. Předmětný dodatek byl podepsán na tomto jednání. V předmětném dodatku ke smlouvě o úvěru se smluvní strany dohodly, že žalobkyně není povinna poskytovat další části úvěru dle čl. I odst. 1 a 2 smlouvy o úvěru. V odstavci 2 dodatku smluvní strany stanovily splatnost jistiny úvěru. V odstavci 3 pak smluvní strany sjednaly úročení úvěru ve výši 9.000.000 Kč sazbou 3 % p.a. s tím, že úvěr bude úročen ode den 1. ledna 2019 a že úrok za rok 2019 je splatný do 15. ledna 2020, úrok za rok 2020 je splatný do 15. ledna 2021 a úrok splatný za rok 2021 je splatný do 28. února 2021 Při jednání bylo žalovanou výslovně deklarováno, že vydáním akcií a podpisem dodatku ke smlouvě ze dne 18. 3. 2018 považuje vše za vyřízené, že toto jednání představuje tlustou čáru za dosavadními spory smluvních stran a že po žalobkyni rozhodně ničeho dalšího nárokovat nebude. Žalobkyně proto byla překvapená, když na její výzvu k úhradě úroku za rok 2019 splatného k 15. 1. 2020 žalovaná reagovala dopisem ze dne 16. 4. 2020, v němž uvedla, že proti této pohledávce žalobkyně započítává pohledávku ve výši 216 738,08 Kč, která má dle žalované představovat zákonné úroky z prodlení vzniklé na základě prodlení žalobkyně s proplácením tranší úvěru v období od 10. 3. 2018 do 5. 12. 2018 s tím, že zbytek taktéž neuhradí, neboť vyhodnocuje vzniklé škody. Žalobkyně na tento dopis odpověděla tím, že jednostranné započtení neuznává, protože pohledávka, která byla uplatněna k započtení, neexistuje, a to proto, že smlouva ze dne 18. 3. 2018 byla změněna dodatkem ze dne 4. 12. 2018 tak, že žalobkyně byla povinna uhradit žalované úvěr pouze ve výši 9 000 000 Kč. Žalovaná pak reagovala tím, že předchozí prodlení žalobkyně vyplývající ze smlouvy z 18. 3. 2018 nebylo dodatkem vůbec řešeno, a proto je oprávněna požadovat po žalobkyni úroky z prodlení ze smlouvy ze dne 6. 3. 2018 tak, jak je vypočetla z započítajícím projevu vůle. S tím žalobkyně nesouhlasí. Má za to, že takové jednání žalované je nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. Úmyslem účastníků řízení při sjednávání dodatku ze dne 4. 12. 2018 totiž bylo nahradit původní závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 000 Kč závazkem žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 9 000 000 Kč. Pokud by žalovaná chtěla po žalobkyni nárokovat úrok z prodlení dle úvěrové smlouvy ze dne 6. 3. 2018, mohla takový požadavek vznést na jednání dne 4. 12. 2018, na kterém byl dodatek podepisován. To však neučinila, a proto je takový požadavek žalované neoprávněný. Dle žalobkyně došlo na základě dodatku ze dne 4. 12. 2018 ke kumulativní novaci závazku. S ohledem na uzavření dodatku ze dne 4. 12. 2018 a jeho znění nemůže současně vedle něj obstát povinnost žalobkyně zaplatit úroky z prodlení tak, jak byly sjednány smlouvou ze dne 6. 3. 2018. Na podpoření svých závěrů odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to konkrétně na rozsudek vedený pod sp. zn. 33 Odo 566/2001, 33 Cdo 1285/2011, 32 Cdo 2641/2015 a dále 30 Cdo 2062/2013. Dle žalobkyně je nejdůležitější zejm. poslední z uvedených rozhodnutí, neboť v něm Nejvyšší soud vyčetl odvolacímu soudu skutečnost, že měl nesprávně za to, že uzavření dohody, v jejímž důsledku došlo ke změně výše kupní ceny a její splatnosti, nemá žádný vliv na prodlení dovolatelky s plněním dluhu. Navíc dle čl. 1 odst. 2 smlouvy ze dne 6. 3. 2018 mohla žalobkyně poskytnout žalované i úvěr nižší než 50 000 000 Kč. Nemohla se proto dostat do prodlení se zaplacením úvěru ve výši 50 000 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a nárok uplatněný v žalobě neuznala. Shodně se žalobkyní tvrdila, že smlouva o úvěru ze dne 6. 3. 2018 byla součástí širší transakce. Společně se smlouvou o úvěru ze dne 6. 3. 2018 byly uzavřeny, mimo jiné, i následující smlouvy: (a) Čtyři (4) smlouvy o úplatném převodu akcií, v nichž se čtyři dosavadní akcionáři žalované (dále také jako„ Akcionáři žalované“) zavázali převést na žalobkyni dohromady celkem 400 akcií, a to za kupní cenu v celkové výši 4 - Kč (v každé smlouvě cena ve výši 1 - Kč). (b) Čtyři (4) smlouvy o smlouvě budoucí, v nichž se žalobkyně zavázala převést takto získané akcie zpět na Akcionáře žalované za kupní cenu ve výši 1 - Kč (dále také jako„ SOSB“). Akcionáři byli oprávněni se zpětného převodu domáhat v případě, že se žalobkyně dostane do prodlení s poskytnutím jednotlivých tranší úvěru. Tato smlouva měla žalované a jejím Akcionářům zajistit, že žalobkyně (pod sankcí ztráty akcií) bude řádně plnit smlouvu o úvěru ze dne 18. 3. 2018 (c) Čtyři (4) svěřenecké smlouvy, kterými bylo celkem 400 akcií převedených na žalobkyni svěřeno do úschovy Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta (dále jen„ svěřenecké smlouvy“). Akcie měly být za stanovených podmínek vydány žalobkyni nebo akcionářům žalované. Na základě smlouvy o úvěru ze dne 6. 3. 2018 se žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 50.000.000 Kč. Úvěr měl být žalobkyní vyplacen v termínech a jednotlivých částkách dle čl. I. odst. 1 smlouvy ze dne 6. 3. 2018 (a) částka ve výši 2.400.000 - Kč nejpozději do dne 09.03.2018; (b) částka ve výši 2.600.000 - Kč nejpozději do dne 31.05.2018; (c) částka ve výši 15.000.000 - Kč nejpozději do dne 30.09.2018; (d) částka ve výši 30.000.000 - Kč nejpozději do dne 31.12.2018. Žalovaná však takové povinnosti nesplnila, když se dostala do prodlení již s úhradou první tranše splatné dne 9. 3. 2018. Do prodlení se dostala i s dalšími tranšemi. Z dohodnutého úvěru poskytla žalované pouze 9 000 000 Kč. Ač byla k úhradě dalších tranší vyzývána, více již neuhradila. Proto Akcionáři využili sjednaného mechanismu sjednaného v SOBS a dne 20. 11. 2018 vyzvali žalobkyni v zpětnému převodu 400 Ks akcií za celkovou částku 4 Kč, k čemuž následně došlo. Předmětem jednání dne 4. 12. 2018 nebylo komplexní vyrovnání všech práv a povinností. Předmětem jednání nebyly pohledávky žalované na zaplacení úroku z prodlení dle smlouvy ze dne 6. 3. 2018, neboť ty nebyly dosud ani vzneseny. Součástí ujednání dne 4. 12. 2018 bylo pouze to, co je uvedeno v dodatku. Žalobkyně se tudíž dostala do prodlení s plněním svým povinností dle čl.I odst. 1 smlouvy o úvěru ze dne 6. 3. 2018. Výpočet dlužného úroku z prodlení je uveden níže: Dlužná částka Od Do Dny Sazba Úrok z prodlení 2 400 000,00 Kč 10.03.2018 14.03.2018 5 8,50 % 2 794,52 Kč 1 800 000,00 Kč 15.03.2018 23.04.2018 40 8,50 % 16 767,12 Kč 800 000,00 Kč 24.04.2018 23.05.2018 30 8,50 % 5 589,04 Kč 550 000,00 Kč 24.05.2018 31.05.2018 8 8,50 % 1 024,66 Kč 3 150 000,00 Kč 01.06.2018 06.06.2018 6 8,50 % 4 401,37 Kč 2 900 000,00 Kč 07.06.2018 11.06.2018 5 8,50 % 3 376,71 Kč 2 630 000,00 Kč 12.06.2018 12.06.2018 1 8,50 % 612,47 Kč 2 360 000,00 Kč 13.06.2018 13.06.2018 1 8,50 % 549,59 Kč 2 090 000,00 Kč 14.06.2018 14.06.2018 1 8,50 % 486,71 Kč 1 820 000,00 Kč 15.06.2018 15.06.2018 1 8,50 % 423,84 Kč 1 550 000,00 Kč 16.06.2018 18.06.2018 3 8,50 % 1 082,88 Kč 1 280 000,00 Kč 19.06.2018 19.06.2018 1 8,50 % 298,08 Kč 1 010 000,00 Kč 20.06.2018 20.06.2018 1 8,50 % 235,21 Kč 1 000 000,00 Kč 21.06.2018 02.07.2018 12 8,50 % 2 794,52 Kč 11 000 000,00 Kč 01.10.2018 04.12.2018 65 9,00 % 176 301,37 Kč Celkem 216 738,08 Kč 3. Na jednání dne 24. 11. 2021 pak žalovaná uvedla, že při výpočtu úroku z prodlení vycházela z částky 20 000 000 Kč. Shora uvedený nárok na zaplacení úroku z prodlení dle smlouvy ze dne 6. 3. 2018 (ve výši 216 738,08 Kč pak započetla dopisem ze dne 16. 4. 2020 vůči žalobkyni na její pohledávku na zaplacení smluvního úroku dle čl. 3 dodatku ze dne 4. 12. 2018 ve výši 270 000 Kč. Pohledávka žalobkyně ve výši 216 738,08 Kč tedy zanikla započtením ke dni 15. 1. 2020. Zbývající dlužnou částku ve výši 53 261,92 Kč žalovaná žalobkyni uhradila dne 20. 4. 2020. Veškerá smluvní dokumentace byla uzavírána mezi podnikateli v rámci podnikatelské činnosti v součinnosti s právními experty. Rozhodné je tedy to, co je obsahem písemné dokumentace. Dle žalované judikatura, na kterou odkazuje žalobkyně, není přiléhavá na projednávaný případ.

4. Soud ve věci zjistil níže uvedený skutkový stav: Z dokumentu označeného jako smlouva o úvěru ze dne 6. 3. 2018 soud zjistil, že mezi žalobkyní (jež je označena jako úvěrující) a žalovanou (jež je označena jako úvěrovaný) došlo toho dne k následujícím ujednáním: Článek

I. Úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 50 000 000 Kč (dále též jen“ úvěr“). Smluvní strany se dohodly, že první část úvěru ve výši 20 000 000 Kč bude poskytnuta v rozsahu částky 2 400 000 Kč nejpozději do 9. března 2018, v rozsahu částky 2 600 000 Kč nejpozději do 31. května 2018, a v rozsahu částky 15 000 000 Kč nejpozději do 30. září 2018, a že druhá část úvěru ve výši 30 000 000 Kč bude poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2019. Úvěrovaný tímto o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 000 Kč úvěrujícího žádá (odst. 1). Smluvní strany se dohodly, že úvěrující může poskytnout úvěrovanému nižší úvěr, a to dle svého libovolného rozhodnutí, minimálně však 2 400 000 Kč nejpozději do 9. března 2018, dalších 2 600 000 Kč nejpozději do 31. 5. 2018 a dalších 15 000 000 Kč nejpozději do 30. září 2018. Úvěrovaný je povinen toto respektovat (odst. 2). Úvěrovaný se zavazuje vrátit příslušné části úvěru nejpozději poslední den 30. kalendářního měsíce následujícího pod dni jejich skutečného poskytnutí (např. pokud bude úvěrujícím skutečně poskytnuta částka 2 400 000 Kč dne 28. února 2018, částka 2 600 000 Kč dne 31. května 2018, částka 15 000 000 Kč dne 30. září 2018 a částka 30 000 000 Kč dne 30. prosince 2019, bude úvěrovaný povinen vrátit částku 2 400 000 Kč nejpozději dne 31. srpna 2020, částku 2 600 000 Kč nejpozději do 30. listopadu 2020, částku 15 000 000 Kč nejpozději do 21. března 2021 a částku 30 000 000 Kč nejpozději do 30. června 2022). Úvěrovaný je povinen vrátit úvěr na účet úvěrujícího, který úvěrující za tímto účelem sdělí (odst. 4). Smluvní strany se dohodly, že úvěrovaný je povinen zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí úvěru jednorázový úrok ve výši 1 000 Kč. V případě, že na základě smluv uzavřených společně s touto smlouvou mezi úvěrujícím a dalšími akcionáři úvěrovaného, tj. (i) [jméno] [příjmení], (ident.), (ii) [jméno] [příjmení] (ident.), (iii) [jméno] [příjmení] (ident. údaje) a (iv) [jméno] [příjmení] (ident. údaje) dojde k využití opčních práv některého z uvedených akcionářů k jakýmkoliv akciím úvěrovaného ve vlastnictví úvěrujícího, bude se od tohoto okamžiku již poskytnutá část úvěru úročit ve výši 5% ročně, a současně zanikne povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na základě této smlouvy jakoukoliv další část úvěru. Tento úrok je splatný zároveň se splatností poslední části úvěru (odst. 5). Ze smlouvy o úplatném převodu akcií, jejíž stranou je pan [jméno] [příjmení] jako převodce a žalobkyně jako nabyvatel vyplývá, že tato byla uzavřena dne 6. 3. 2018 a jejím předmětem je převod 75 kusů akcií převodce na žalobkyni za kupní ceně 1 Kč (čl.II. odst. 3). Dle čl I. odst. 1 činí jmenovitá hodnota jedné akcie 1 000 Kč. Ze svěřenecké smlouvy ze dne 6. 3. 2018, jejíž stranou je pan [jméno] [příjmení], žalobkyně a advokát Mgr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že uvedený advokát měl mít v úschově mj. akcie žalované, které nabyla do vlastnictví žalobkyně. Čl. I odst. 4 obsahuje ujednání, že v případě, že žalobkyně neposkytne žalované úvěr v určených termínech, je žalobkyně povinna převést akcie na [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 6. 3. 2018, jejíž stranou je [jméno] [příjmení] a žalobkyně vyplývá, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně uzavřít v budoucnu s [jméno] [příjmení] jako budoucím nabyvatelem smlouvu o úplatném převodu stanoveného počtu akcií žalované. Uvedená povinnost je navázána na to, zda a v jaké míře budou plněny, resp. neplněny závazky žalobkyně vyplývající ze smlouvy o úvěru. Čl. II odst. 3 stanoví povinnost žalobkyně převést akcie zpět [jméno] [příjmení] v závislosti neplnění povinností žalobkyně vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Čl. II odst. 4 stanoví, že v případě, že nenastane případ dle předchozího odstavce a žalobkyně poskytne do 31. prosince 2019 žalované úvěr ve výši 50 000 000 Kč, tato smlouva zaniká. Z výzev k uzavření smlouvy o převodu akcií (zde konkrétně z výzvy [jméno] [příjmení]) vyplývá, že ten žalobkyni dne 20. 11. 2018 vyzval k uzavření smlouvy o převodu akcií, a to s odkazem na čl 3 smlouvy o smlouvě budoucí a skutečnost, že žalobkyně do 9. Března 2018 neposkytla úvěr alespoň ve výši 2 400 000 Kč. Obdobné závěry vyplývají i z co do základu obsahově totožných smluv a výzev týkajících se akcií žalované původně vlastněných panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (smlouvy o úplatném převodu akcií, smlouvy o budoucí smlouvě kupní, svěřenecké smlouvy, výzvy k uzavření smlouvy o převodu akcií). Z dokumentu označeného jako Dodatek č. 1 ke Smlouvě o úvěru ze dne 4. 12. 2018 soud zjistil, že mezi žalobkyní (jež je označena jako úvěrující) a žalovanou (jež je označena jako úvěrovaný) došlo toho dne k následujícím ujednáním: Smluvní strany shodně prohlašují, že úvěrující poskytl na základě smlouvy o úvěru celkem v osmi tranších úvěrovanému úvěr ve výši 9 000 000 Kč Smluvní strany prohlašují, že další části úvěru dle čl. I odst. 1 a 2 smlouvy o úvěru již úvěrující úvěrovanému není povinen poskytnout (odst. 1). Smluvní strany se tímto dohodly na změně čl. I odst. 4 smlouvy o úvěru následovně: Smluvní strany se dohodly, že část úvěru ve výši 600 000 Kč je splatná dne 14. září 2020, část úvěru ve výši 1 000 000 Kč je splatná dne 23. října 2020, část úvěru ve výši 250 000 Kč je splatná dne 23. listopadu 2020, část úvěru ve výši 250 000 Kč je splatná dne 6. prosince 2020, část úvěru ve výši 1 000 000 Kč je splatná dne 2. ledna 2021, část úvěru ve výši 1 900 000 Kč je splatná dne 19. ledna 2021, část úvěru ve výši 2 000 000 Kč je splatná dne 22. února 2021 a část úvěru ve výši 2 000 000 Kč je splatná dne 28. února 2021. Úvěrovaný je oprávněn vrátit úvěr před tímto datem. Úvěrovaný je povinen vrátit úvěr na účet úvěrujícího, který úvěrující za tímto účelem sdělí (odst. 2). Smluvní strany se tímto dohodly na změně čl. I odst. 5 smlouvy o úvěru následovně: Smluvní strany se dohodly, že úvěr je úročen ode dne 1. ledna 2019 úrokovou sazbou ve výši 3% ročně s tím, že úrok za rok 2019 je splatný dne 15. ledna 2020, úrok za rok 2020 je splatný do 15. Ledna 2021 a úrok splatný za rok 2021 je splatný do 28. února 2021 (odst. 3). Z dokumentu pohyb na účtech vyplývá, že na účet žalované byla k 30. 8. 2018 postupně připsána částka 9 000 000 Kč, kterou zaslala žalovaná. Z dopisu žalované ze dne 16. 4. 2020 označeného jako smlouva o úvěru ze dne 6. 3. 2020. Jednostranné započtení pohledávek vyplývá, že tímto dopisem žalovaná projevila vůli vůči žalobkyni jednostranně započíst svou pohledávku ve výši 216 738,08 Kč vzniklou z titulu zákonného úroku z prodlení žalobkyně s proplácením tranší úvěru v období od 10. 3. 2018 do 4. 12. 2018 (dle smlouvy ze dne 6. 3. 2018) oproti pohledávce žalobkyně na zaplacení částky 270 000 Kč jakožto úroků z úvěru (dle„ dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru“ ze dne 4. 12. 2018). Přesná specifikace výpočtu úroku z prodlení je obsažena v Příloze č. 1 – výpočet úroku z prodlení, která obsahuje (mimo jiné) následující údaje: Úroky z prodlení Z částky Od Do Dny Úroková sazba Úrok z prodlení 2 400 000,00 Kč 10.03.2018 14.03.2018 5 8,50 % 2 794,52 Kč 1 800 000,00 Kč 15.03.2018 23.04.2018 40 8,50 % 16 767,12 Kč 800 000,00 Kč 24.04.2018 23.05.2018 30 8,50 % 5 589,04 Kč 550 000,00 Kč 24.05.2018 31.05.2018 8 8,50 % 1 024,66 Kč 3 150 000,00 Kč 01.06.2018 06.06.2018 6 8,50 % 4 401,37 Kč 2 900 000,00 Kč 07.06.2018 11.06.2018 5 8,50 % 3 376,71 Kč 2 630 000,00 Kč 12.06.2018 12.06.2018 1 8,50 % 612,47 Kč 2 360 000,00 Kč 13.06.2018 13.06.2018 1 8,50 % 549,59 Kč 2 090 000,00 Kč 14.06.2018 14.06.2018 1 8,50 % 486,71 Kč 1 820 000,00 Kč 15.06.2018 15.06.2018 1 8,50 % 423,84 Kč 1 550 000,00 Kč 16.06.2018 18.06.2018 3 8,50 % 1 082,88 Kč 1 280 000,00 Kč 19.06.2018 19.06.2018 1 8,50 % 298,08 Kč 1 010 000,00 Kč 20.06.2018 20.06.2018 1 8,50 % 235,21 Kč 1 000 000,00 Kč 21.06.2018 02.07.2018 12 8,50 % 2 794,52 Kč 11 000 000,00 Kč 01.10.2018 04.12.2018 65 9,00 % 176 301,37 Kč Celkem 216 738,08 Kč Z dokumentu Reakce na jednostranné započtení pohledávek datovaného k 20. 4. 2020 vyplývá, že žalobkyně se zápočtem tak, jak jej učinila žalovaná, nesouhlasila. Důvody se shodují s argumenty vznesenými v tomto řízení. Z tohoto dokumentu vyplývá (mimo jiné) skutečnost, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalobkyně (což je rozhodné ve vztahu k tvrzení žalované, že část žalované pohledávky žalobkyni zaplatila, viz. odstavec níže). Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 20. 4. 2020 vyplývá, že žalovaná dne 20. 4. 2020 provedla úhradu platby ve výši 53 261,92 Kč na účet č. [bankovní účet], tedy na účet žalované. Transakce je označená poznámkou rozdíl úroků po zápočtu. S ohledem na níže uvedený právní závěr soud nepřistoupil k provedení výslechů osob, které účastníci navrhli po poučení podle § 119a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řadu, neboť bylo možné ve věci rozhodnout na základě shora provedených důkazů a další dokazování by proto bylo nadbytečné, a proto i neekonomické.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Soud podotýká, že veškerá judikatura, na níž bylo v řízení odkazováno, se vztahovala k dřívější právní úpravě. Za nejpřiléhavější nové právní úpravě a posuzovanému případu, se soudu jeví rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2062/2013, ve kterém Nejvyšší soud ČR zdůraznil potřebu zkoumání, zda původní závazek může vedle nově sjednaného závazku obstát (a s ohledem na učiněná zjištění určit, zda jde o novaci privativní či kumulativní), v případě, kdy došlo ke změně nejen splatnosti, ale zároveň esenciální složky závazku – v tam posuzovaném případě kupní ceny. 7. § 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“) označený jako novace, uvádí:„ Dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.“ 8. Soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že původní závazek sjednaný smlouvou ze dne 6. 3. 2018 nemůže vedle závazku sjednaného dne 4. prosince 2018 obstát. Je tomu tak proto, že došlo ke změně nejen ujednání o rozsahu plnění, ale i o jeho předmětu. Ačkoliv je smlouva ze dne 6. 3. 2018 označená jako smlouva o úvěru, fakticky nenaplňuje její podstatné znaky, které jsou § 2395 OZ definovány takto:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Jen těžko si lze představit, že skutečnou úplatou za poskytnutí finančních prostředků ve výši 50 000 000 Kč by měl být jednorázový úrok ve výši 1 000 Kč. Skutečnou úplatou za to, že žalobkyně měla žalované finanční prostředky poskytnout, bylo právě nabytí akcií akcionářů žalované. Tomu odpovídá i skutečnost, že sady akcií byly převáděny za částku 1 Kč ve vztahu ke každému z akcionářů (ačkoliv jmenovitá hodnota 1 akcie činila 1 000 Kč), což jen svědčí o zastíracím úmyslu zúčastněných osob. Má-li pak soud dostát požadavku posuzování právního jednání co do pravé povahy, jak mu ukládá § 555 odst. 2 OZ, je třeba smlouvu ze dne 6. 3. 2018 označit jako smlouvu nepojmenovanou (§ 1746 odst. 2 OZ).

9. V posuzovaném případě pak„ dodatkem č. 1“ ze dne 4. 12. 2018 došlo k novému ujednání v podobě jiného smluvního typu. Teprve projev vůle označený jako dodatek č. 1 totiž splňuje podstatné náležitosti smlouvy o úvěru, jak jsou popsány shora. Pokud současně došlo ke změně předmětu plnění žalobkyně, tedy částky, kterou měla žalobkyně žalované poskytnout, jen těžko lze dojít k závěru, že původně sjednaný závazek může vedle nově sjednaného závazku obstát. Soud má proto za to, že projevem vůle ze dne 4. prosince 2018 („ dodatek“) došlo k novaci privativní, tedy původní závazek byl zcela nahrazen závazkem novým. O tom svědčí i skutečnost, že byly zcela nově sjednány termíny vrácení žalobkyní poskytnuté finanční částky (v nově sjednané výši 9 000 000 Kč) zpět žalobkyni.

10. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že v projevu vůle označeném jako dodatek ze dne 4. prosince 2018 není sjednáno, kdy má žalobkyně žalované finanční prostředky poskytnout. Taková náležitost totiž není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. § 2398 odst. 1 OZ totiž stanoví:„ Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.“ Pokud je v projevu vůle označeném jako dodatek č. 1 ze dne 4. prosince 2018 konstatováno, že finanční prostředky ve sjednané výši 9 000 000 Kč již žalobkyně žalované poskytla, neodporuje to zákonnému požadavku poskytnutí finančních prostředků bez zbytečného odkladu, ba naopak.

11. Pokud byl původní závazek nahrazen novým, nemůže být žalobkyně sankcionována za nesplnění povinností vyplývajících z původního závazku v podobě úroků z prodlení z původně sjednaného závazku, neboť dříve sjednaný závazek zanikl. Pohledávka, kterou žalovaná uplatňovala k započtení, proto neexistuje. Navíc žalovaná při výpočtu úroku z prodlení uváděla, že vycházela z částky 20 000 000 Kč (což navíc neodpovídá k započítajícímu projevu vůle připojené tabulce, kde je úrok z prodlení vypočítáván dokonce z částky vyšší). Jen těžko by taková pohledávka mohla existovat, když novým ujednáním měla žalobkyně žalované poskytnout finanční prostředky pouze ve výši 9 000 000 Kč.

12. Žaloba je proto co do svého základu důvodná, když právo žalobkyně na zaplacení 3% úroku z úvěru ve výši 9 000 000 Kč vyplývá z odst. 3 projevu vůle ze dne 4. 12. 2018 (označeného jako dodatek č. 1), kdy splatnost tomu odpovídající finanční částky nastala 15. 1. 2020.

13. Žalobkyni však nemohlo být vyhověno co do celé v žalobě uplatněné částky (kdy žalováno bylo 270 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 16. 1. 2020), neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že ještě před podáním žaloby žalovaná na žalovanou pohledávku částečně plnila, a to co do částky 53 261,92 Kč (dne 20. 4. 2020). V této části proto soud žalobu, a to včetně odpovídajícího úroku z prodlení (dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) zamítl a ve zbytku uplatněného nároku jí vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, poměrnou výši náhrady nákladů řízení. Celková výše nákladů řízení činí 74 783,98 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 270 000 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1) převzetí a příprava právního zastoupení dle písm. a), 2) předžalobní výzva ze dne 20. 4. 2020 dle písm. d), 3) žaloba dle písm. d), 4) vyjádření ze dne 15. 11. 2021 dle písm. d) a účast na jednání soudu dne 24. 11. 2021 dle písm. g) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 11. 2021 náhrada 2 247,92 Kč za 266 ujetých km v částce 1 647,92 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. (když jedna cesta dle google maps ze sídla advokáta do sídla soudu vychází na 1,5 hodiny) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 647,92 Kč ve výši 10 636,06 Kč.

15. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 216 738,08 Kč (tedy co do 80% žalované jistiny) a žalovaná byla úspěšná co do částky 53 261,92 Kč (tedy co do 20% žalované jistiny). Žalobkyně má tedy právo na náhradu 60% svých nákladů (80% - 20%), což činí částku 44 870 Kč.

Odůvodnění

Poučení