24 C 121/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], Slovenská republika zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] pro určení dědického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je podle holografní závěti ze dne [datum] dědičkou po [jméno FO], r. č. [Anonymizováno], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum].

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady, které platil stát, v částce [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala určení, že je dle holografní závěti ze dne [datum] (dále jen jako „závěť z [datum]“) dědičkou po zůstavitelce [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa] (dále jen jako „zůstavitelka“). Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že usnesením Obvodního soudu pro [adresa] vydaným pověřeným soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Praze, ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jí bylo uloženo, aby jako pozůstalá neteř podala proti žalované, též pozůstalé neteři zůstavitelky, u zdejšího soudu žalobu na určení, že podle holografní závěti z [datum] je dědičkou po zůstavitelce, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Předmětné usnesení jí bylo doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Zůstavitelka udržovala pravidelný kontakt s rodinou žalobkyně, tj. s matkou žalobkyně [jméno FO], která byla sestrou zůstavitelky, otcem žalobkyně [jméno FO], bratrem žalobkyně [jméno FO] a žalobkyní. Zůstavitelka navštěvovala rodinu žalobkyně na Slovensku, žalobkyně a její bratr naopak zůstavitelku navštěvovali v Praze, kde jí pomáhali s tím, co bylo potřeba, rovněž byli v telefonickém kontaktu. Společnost žalované zůstavitelka nevyhledávala, a to z důvodu obtížných vztahů rodin [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Zůstavitelka naposledy pobývala u rodiny žalobkyně na Slovensku od [datum], přičemž dne [datum] zemřela. I přes zdravotní obtíže zůstavitelky byly až do její smrti její mentální schopnosti zachované, byla orientovaná v místě, čase, osobách, společenských i politických událostech. O pořízení závěti se zůstavitelka začala zajímat po smrti svého manžela, dne [datum] si nanečisto napsala závěť vlastní rukou a o den později, [datum], sepsala originál své závěti, kterou uložila k rodině žalobkyně. O existenci závěti ze dne [datum] (dále jen jako „závěť z [datum]“) se žalobkyně dozvěděla až [datum] od svého bratra [jméno FO], který byl nahlížet do dědického spisu u soudního komisaře pověřeného v pozůstalostním řízení po zůstavitelce. Dle žalobkyně je závěť z [datum] obsahově prostá a nepřesná, což neodpovídá obvyklému jednání zůstavitelky, která takové kroky činila precizně. Závěť z [datum] obsahuje čechoslovakismy, k nimž by se zůstavitelka neuchýlila, naopak tato běžně rozlišovala český a slovenský jazyk, nadto v tak významném dokumentu jako je závěť, dále obsahuje označení zůstavitelky zdrobněle jako „[Anonymizováno]“, nikoliv „[jméno FO]“, k čemuž by zůstavitelka nepřistoupila vzhledem k její dlouhodobé praxe zdravotní sestry zodpovědné za řádné označení pacientů, též v souvislosti s důležitostí dokumentu jako je závěť, dále závěť z [datum] neobsahuje řádné označení ani zůstavitelky, ani žalované jakožto určené dědičky, u níž není uvedeno ani datum narození, ale ani odkazovaného bytu a „záhradky“, nadto zůstavitelka žádnou zahrádku nevlastnila, když v jejím vlastnictví byla pouze rekreační chata bez čísla popisného a evidenčního, nikoliv pozemek pod a okolo této chaty. Žalobkyně též vylučuje, že by zůstavitelka v případě existence nové závěti žalobkyni a jejímu bratrovi tuto okolnost nesdělila, když závěť z [datum] byla uložena právě u žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že závěť z [datum] není pravou, natož platnou holografní závětí zůstavitelky a z tohoto důvodu zpochybňuje tvrzené dědické právo žalované z této listiny. Žalobkyně rovněž popsala okolnosti vkladového řízení u katastru nemovitostí ohledně darování bytu a rekreační chaty zůstavitelky bratrovi žalobkyně, pro něž bratr žalobkyně podal na žalovanou trestní oznámení z důvodu zfalšování podpisu v rámci řízení u katstru nemovitostí. Žalobkyně v rámci závěrečného návrhu uvedla, že znaleckým posudkem bylo prokázáno, že závěť z [datum] není pravou, tedy tato pozdější závět není napsaná vlastní rukou zůstavitelky a ani jí není podepsána, a tedy nezakládá právní účinky závěti. Z toho důvodu nastupuje dřívější závěť, tj. závěť z [datum] a v tomto ohledu byl proto petit dle poučení notáře formulován pozitivně. I v tomto ohledu lze žalobě vyhovět, neboť žalovaná proti závěti z [datum] nevznášela a nevznáší žádných námitek. Ohledně nákladů řízení se žalobkyně vyjádřila tak, že by jejich náhrada měla být žalobkyni přiznána, neboť ze strany žalované docházelo k vědomému a úmyslnému jednání, za něž by žalovaná měla nést důsledky minimálně v rovině nákladů řízení, a zároveň žalovaná neprokázala, toliko tvrdila, že závěť z [datum] jí byla předána osobně.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žaloba obsahuje mnohá nepravdivá tvrzení, zejména co se týká vzájemných rodinných vztahů a vazeb. Tvrzení žalobkyně ohledně vkladového řízení nejsou pro toto řízení relevantní, žalovaná však má za to, že zůstavitelka musela být k podpisu darovací smlouvy ve prospěch bratra žalobkyně donucena. Žalovaná učinila nesporným, že zůstavitelka byla sestrou [jméno FO], že žalobkyně tedy byla ve vztahu k zůstavitelce v příbuzenském poměru neteř-teta a shodně že žalovaná byla ve vztahu k zůstavitelce v příbuzenském poměru neteř-teta. Žalovaná měla se zůstavitelkou velmi dobrý vztah, udržovaly telefonický kontakt a žalovaná zůstavitelku cca 10x do roka navštěvovala, kdy ještě za života zůstavitelky a jejího manžela se tito vyjádřili v tom smyslu, že po jejich smrti připadne dvoupokojový byt v Praze právě žalované, protože s nikým jiným nemají tak blízký vztah a nechtějí, aby se jejich majetek rozdrobil mezi sourozence zůstavitelky, kteří žili na východním Slovensku. Zůstavitelka dne [datum] udělila žalované zmocnění k nakládání s peněžními prostředky na účtu za účelem pomoci s různými platbami, což svědčí o důvěře zůstavitelky k žalované. Ohledně závěti z [datum] nemá žalovaná jakýchkoliv pochybností, že se jedná o vlastnoručně psanou závěť zůstavitelky. Důvodem, proč závěť z [datum] obsahuje čechoslovakismy, je skutečnost, že zůstavitelka se narodila na Slovensku a velmi dlouhou dobu žila v České republice. Porovnávání závěti z [datum] a závěti z [datum] je nesmyslné, a to jak z hlediska použitých výrazů, tak z hlediska kvality písma, neboť mezi sepisem závětí uplynula velmi dlouhá doba, a tedy se na kvalitě písma mohl podepsat vyšší věk zůstavitelky a případně i zhoršený zdravotní stav. Žalovaná uvedla, že závěť z [datum] obdržela přímo od zůstavitelky, a tedy se jednoznačně jedná o pravou závěť a pravou poslední vůli zůstavitelky. Žalovaná zkonstatovala, že žalobkyně v žalobě neuvedla naléhavý právní zájem, který musí tzv. určovací žaloba obsahovat. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná sdělila, že znalecký posudek z oboru písmoznalectví ze dne [datum] vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto řízení nehodlá nijak zpochybňovat a respektuje jej a nehodlá se tedy v tomto ohledu již více procesně bránit, avšak zdůraznila, že žalovaná neměla pochybnost o pravosti závěti z [datum], kterou obdržela přímo z vlastních rukou zůstavitelky, a tedy měla sama za to, že tato je pravá a výsledek znaleckého posudku pro ni byl překvapivý, což by mělo být zohledněno při rozhodování o nákladech řízení. Žalovaná uvedla, že nikdy nesporovala holografní závěť z [datum] a nemá proti ní žádné konkrétní námitky. Co se týče nákladů řízení, soud by měl zohlednit mimořádné okolnosti tohoto případu, kdy žalovaná neměla žádné pochybnosti o pravosti sporné závěti, protože ji nezískala žádným podloudným způsobem a získala ji přímo od zůstavitelky. Žalovaná byla v dobré víře a věřila i v její pravost. Pakliže žalobkyně poukazuje na to, že závěť z [datum] obsahovala čechoslovakismy a chyby, a tedy žalovaná měla mít podezření o pravosti této závěti, tyto formulace nevzbuzovaly v žalované žádná podezření, neboť zůstavitelka byla původně státní příslušnicí Slovenské republiky žijící na území České republiky. Nadto pak žalovaná není písmoznalkyní a ani grafoložkou, proto pokud byla závěť z [datum] předána žalované přímo zůstavitelkou, nijak si ji nenechala posuzovat a blíže ji nemohla bez odborných znalostí ani zkoumat. Žalovaná má však zdravotní handicap, dlouhodobě pobírala invalidní důchod a má zhoršené možnosti výdělečné činnosti, a proto by žalobkyni případně neměla být přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Žalovaná požádala o osvobození od soudních poplatků, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že se žalované osvobození od soudního poplatku nepřiznává.

4. V dané věci se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně i žalovaná mají slovenskou státní příslušnost, zdejší soud se proto zabýval tím, zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen jako „nařízení v dědických věcech“), a to konkrétně dle čl. 4 tohoto nařízení, je dána pravomoc českých soudů, neboť zůstavitelka měla v době smrti obvyklý pobyt na území České republiky. Nařízení v dědických věcech se v projednávané věci ve vztahu ke Slovensku uplatní s ohledem na jeho aplikační přednost zakotvenou v čl. 75 odst. 2 citovaného nařízení. Pro úplnost soud uvádí, že byť se jedná o řízení sporné, neuplatní se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnost a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dle jehož čl. 1 odst. 2 písm. f) se toto nařízení nevztahuje na závěti a dědění, včetně vyživovacích povinností vzniklých v důsledku smrti.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo žalobkyni uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci daného usnesení podala u Obvodního soudu pro [adresa] žalobu na určení, že podle holografní závěti z [datum] je dědičkou po zůstavitelce, a to proti žalované, a dále aby o podání této žaloby vyrozuměla notáře [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto soudního komisaře pověřeného projednáním pozůstalosti po zůstavitelce. Odůvodnění předmětných usnesení vychází z toho, že zůstavitelka zanechala závěť z [datum], ve které dědičkami veškerého majetku ustanovila svou sestru [jméno FO], tj. matku žalobkyně, a žalobkyni, a závěť z [datum], ve které za dědičku veškerého majetku povolala žalovanou. Žalovaná zpochybnila pravost a platnost závěti z [datum] v obecné rovině, žalobkyně zpochybnila pravost a platnost závěti z [datum] a uvedla, že tuto listinu nesepsala zůstavitelka. Žalobkyně byla jakožto dědic se slabším dědickým právem odkázána, aby uplatnila své dědické právo žalobou u Obvodního soudu pro [adresa], a byla poučena o následcích nepodání žaloby, zastavení řízení o žalobě i odmítnutí žaloby (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], usnesením Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]).

7. V rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce vedeného [tituly před jménem] [jméno FO], notářem jakožto soudním komisařem, pod sp. zn. [spisová značka] byla předložena závěť z [datum], prostřednictvím níž zůstavitelka ustanovila jako dědičky svého majetku, tj. bytu 2+kk a též veškerého zařízení svou sestru [jméno FO], roz. [Anonymizováno], a svou neteř [Jméno zainteresované osoby 0/0], roz. [jméno FO], tj. žalobkyni. Předmětem dědictví je dle dané závěti byt ve vlastnictví zůstavitelky zapsán pod č. [Anonymizováno]-[adresa]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Závěť obsahuje podpis zůstavitelky, je datována a obsahuje údaj o místě sepsání v [Anonymizováno] (prokázáno protokolem o zjištění stavu a obsahu závěti notářem ze dne [datum] obsahujícím závěť z [datum]).

8. V rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce vedeného [tituly před jménem] [jméno FO], notářem jakožto soudním komisařem, pod sp. zn. [spisová značka] byla předložena závěť z [datum], prostřednictvím níž zůstavitelka celý svůj majetek („byt, i zahrádku“) odkázala „krstné dcery [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, tj. žalované. Závěť obsahuje podpis zůstavitelky, je datována a obsahuje údaj o místě sepsání v [Anonymizováno] (prokázáno protokolem o zjištění stavu a obsahu závěti notářem ze dne [datum] obsahujícím závěť z [datum]).

9. Ustanovený znalec z oboru písmoznalectví [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] k závěru, že ručně psaný text na listině nazvané „Závět“ ze dne [datum], tj. závěť z [datum], nebyl napsán zůstavitelkou a že podpis znění „[jméno FO]“ na závěti z [datum] není pravým podpisem zůstavitelky. Ohledně expertizy textu znalec předmětný text závěti z [datum] porovnával se souborem srovnávacích materiálů vzniklým do roku 2012 a se souborem srovnávacích materiálů vzniklým v letech 2019-2021, neboť předložené srovnávací materiály se v těchto znalcem vytvořených souborech odlišují. Celkovým vyhodnocením nálezů a komparací textu sporné závěti z [datum] se souborem srovnávacích materiálů jak vzniklým do roku 2012, tak souborem vzniklým v letech 2019-2021, znalec konstatoval, že závěť z [datum] zůstavitelka vlastnoručně nenapsala. Současně pak celkovým vyhodnocením nálezů a komparací podpisu znění „[jméno FO]“ na závěti z [datum] se souborem srovnávacích materiálů znalec konstatoval, že závěť z [datum] zůstavitelka ani vlastnoručně nepodepsala (prokázáno znaleckým posudkem ze dne [datum]).

10. Z dalších, v řízení provedených důkazů (darovací smlouva mezi [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum]; darovací smlouva mezi [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum]; seznámení s podklady pro rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[adresa]/[Anonymizováno] ze dne [datum]; zaslání požadovaných údajů z katastru nemovitostí, č. j. [Anonymizováno] [adresa]/[Anonymizováno] ze dne [datum]; zpětvzetí návrhu na vklad práva vlastnictví do katastru nemovitostí na základě prohlášení vkladatele ze dne [datum]; vzdání se podání odvolání proti rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno, ze dne [datum]; protokol Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]-[adresa]/[Anonymizováno] ze dne [datum]; úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum] Policie České republiky, [Anonymizováno], územní odbor [adresa]-[Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], č. j. [Anonymizováno]; doplnění [podezřelý výraz] oznámení [jméno FO] ze dne [datum]; informativní výpis z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa]; informativní výpis z katastru nemovitostí, seznam nemovitostí na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa]; žádost o zápis do katastru nemovitostí z roku 1994), které se týkaly darování nemovitostí zůstavitelkou bratrovi žalobkyně a s tím souvisejícího vkladového a [podezřelý výraz] řízení, soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

11. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.). V řízení zpracovaný znalecký posudek je věrohodný a přesvědčivý, neboť závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, bylo v rámci něj přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, a to ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001. Znalec použil ke srovnání vzorky písma a podpisů zůstavitelky poskytnuté mu samotnými účastníky a též podklady, jež byly soudem vyžádány u státních orgánů. Soud se z uvedeného důvodu ve spojení s tím, že účastníci výslovně sdělili, že netrvají na výslechu znalce (viz č. l. 129 a 132), spokojil s písemným posudkem znalce tak, jak předvídá § 127 odst. 1 věta pátá o. s. ř., k tomu též srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 14. 11. 1979, sp. zn. Cpj 41/79. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku (srov. odst. 9 tohoto rozsudku), o nichž soud nemá důvod pochybovat, soud závěť z [datum] hodnotí jako nepravou. Další listinné důkazy, vyjma sporné závěti z [datum], soud hodnotil jako pravé a věrohodné, a to včetně závěti z [datum], neboť v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat, a ani sami účastníci proti pravosti těchto důkazů ničeho nenamítali.

12. Z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

13. Zůstavitelka zanechala závěť z [datum], kterou určila jako dědičky svého majetku, jež vymezila bytem 2+kk a veškerým zařízením, svou sestru [jméno FO], roz. [Anonymizováno], a svou neteř [Jméno zainteresované osoby 0/0], roz. [jméno FO], tj. žalobkyni. V pozůstalostním řízení po zůstavitelce byla předložena závěť z [datum], prostřednictvím níž měla zůstavitelka celý svůj majetek vymezený jako byt i zahrádka odkázat „[Anonymizováno]“, tj. žalované. V rámci pozůstalostního řízení žalovaná v obecné rovině podala žalovaná námitky proti závěti z [datum], avšak tyto posléze nerozvinula, v průběhu zdejšího řízení se vyjádřila tak, že proti závěti z [datum] žádných námitek nemá a nikdy ji nesporovala. Žalobkyně vznesla námitky proti závěti z [datum], soudním komisařem jí proto bylo uloženo, aby proti žalované podala žalobu na určení, že je dědičkou po zůstavitelce ze závěti z [datum]. Závěť z [datum] zůstavitelka ani vlastnoručně nenapsala, ale ani vlastnoručně nepodepsala.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Jelikož je předmětem řízení určení dědického práva a otázka dědění jako celku, aplikoval soud pro určení rozhodného práva čl. 21 odst. 1 nařízení v dědických věcech, dle něhož je rozhodným právem právo české, protože zůstavitelka měla v době smrti svůj obvyklý pobyt na území České republiky.

16. Dle § 170 odst. 1 zákona č. 292/213 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen jako „z. ř. s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

17. Dle § 170 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, byli-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

18. Lhůta pro podání žaloby ve smyslu § 170 odst. 1 z. ř. s. byla zachována, neboť usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nabylo právní moci dne [datum], přičemž žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne [datum], tj. před uplynutím dvouměsíční lhůty od právní moci předmětného usnesení.

19. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Žalovaná v kontextu citovaného ustanovení namítala, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem, který je obligatorní podmínkou pro projednání a rozhodnutí věci. K tomu zdejší soud odkazuje na to, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR žalobu podanou na základě výzvy soudu v řízení o pozůstalosti nelze pokládat za určovací žalobu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., ale za žalobu svého druhu – na určení právní skutečnosti, u které naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 388/2021 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 30 Cdo 940/2004. Vzhledem k tomu, že § 170 z. ř. s. je speciálním ustanovením k § 80 o. s. ř., a že v předmětné věci bylo žalobkyni uloženo notářem jakožto soudním komisařem to, aby podala žalobu na určení dědického práva, žalobkyně v návaznosti na to není povinna tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem, který je zde dán sám o sobě z povahy věci.

21. Rovněž byl vyčerpán okruh účastníků, proti nimž měla žaloba směřovat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 30 Cdo 2537/2003).

22. Dle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.

23. Dle § 3070 o. z. zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné.

24. S ohledem na uvedená přechodná ustanovení o. z. je nutné závěť z [datum] posuzovat dle o. z., zatímco závěť z [datum] je v zásadě nutné posuzovat dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „obč. zák.“).

25. Dle § 1494 odst. 1 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

26. Dle § 1494 odst. 2 o. z. závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

27. Dle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

28. Dle § 1576 o. z. pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

29. Podle § 565 věty prvé o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

30. Vzhledem k tomu, že ve věci vedle sebe stojí dvě závěti zůstavitelky, které si navzájem odporují a nemohou vedle sebe obstát, primárně má přednost závěť z [datum], neboť je datována pozdějším datem než závěť z [datum], tedy že závěť z [datum] ruší závěť z [datum].

31. Žalobkyně však od počátku namítala pravost závěti z [datum]. Bylo tedy na žalované, která se uvedené závěti ve svůj prospěch dovolávala, aby prokázala její pravost (srov. § 565 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021-II). Ze znaleckého posudku však vyplynulo, že závěť z [datum] nebyla napsána vlastní rukou zůstavitelky a ani nebyla podepsána vlastní rukou zůstavitelky. Soud tedy dospěl k závěru, že závěť z [datum] není pravá a již dále nebylo třeba zabývat se tím, zda je platná či neplatná z dalších zákonem požadovaných hledisek. Nepravá závěť z [datum] pak nemůže vyvolávat právní účinky, a tedy nemůže povolat za dědice zůstavitelky žalovanou.

32. Dle § 476 odst. 1 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

33. Dle § 476 odst. 2 obč. zák. v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

34. Dle 476a obč. zák. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.

35. S přihlédnutím k tomu, že závěť z [datum] nevyvolává právní účinky a že žalobní petit byl formulován dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že se žalobkyně domáhala žalobou určení, že je podle holografní závěti z [datum] dědičkou po zůstavitelce (tedy petit byl pozitivně formulován), a nikoliv určení, že žalovaná není dědičkou po zůstavitelce ze závěti z [datum], zdejší soud přistoupil k právnímu posouzení, zda závěť z [datum] je platná.

36. Nutno pak konstatovat, že závěť z [datum] splňuje náležitosti předvídané v obč. zák., neboť tato je napsána i podepsána vlastní rukou (§ 476a obč. zák.), obsahuje den, měsíc a rok, kdy byla podepsána (§ 476 odst. 2 obč. zák.) a v neposlední řadě ustanovuje dědice. Formální požadavky na závěť jsou tedy zachovány. Žalovaná na jednání [datum] výslovně sdělila, že závěť z [datum] z její strany není a nebyla sporována a nemá vůči ní žádné konkrétní námitky. Zdejší soud k tomu podotýká, že v rámci pozůstalostního řízení měla žalovaná předmětnou závěť sporovat v obecné rovině, když zpochybnila její pravost a platnost. Pro popření pravosti listin o právním jednání pro případ smrti však nestačí pouhé bezdůvodné popření pravosti posledního pořízení dědicem, přihlášeným ze zákona, nýbrž je třeba, aby bylo odůvodněno, proč byla pravost posledního pořízení popřena, aby bylo poukázáno na takové vady, které činí popření hodnověrným, a aby bylo popření doloženo takovými skutečnostmi, které jsou s to vzbuditi pochybnosti o pravosti posledního pořízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 11. 1. 1940, sp. zn. R II 253/39). Vyjádření žalované v nynějším řízení k dotazu soudu je pak jednoznačné. Soud proto dospěl k závěru, že závěť z [datum] je pravá a platná. Pravost je odůvodněna tím, že tato není sporována, a platnost tím, že z formálního pohledu závěť z [datum] splňuje požadavky, jež jsou na ni jakožto na vlastnoruční závěť kladené v § 476 odst. 2 obč. zák. a § 476a obč. zák.

37. Soud proto s ohledem na vše výše uvedené rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. určil, že žalobkyně je podle holografní závěti ze dne [datum] dědičkou po [jméno FO], r. č. [Anonymizováno], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum].

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 039,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, neboť předmětem řízení bylo určení, zda tu je právní vztah nebo právo, konkrétně určení dědického práva po určitém zůstaviteli, nikoliv určení práva k nemovité věci, jež je součástí pozůstalosti a jejíž hodnota by mohla zakládat stanovení tarifní hodnoty, k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. III. ÚS 1052/21 či nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. IV. ÚS 105/23. Nadto pak předmětem dokazování nebylo ničeho spojeného s bytem, od jehož hodnoty by se snad měla tarifní hodnota odvíjet. Náklady řízení tak dále sestávají z částky [částka] za každý ze 3,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava, podání žaloby, podání z [datum] jako půlúkon, účast na jednání [datum]), celkem tedy [částka], 4 náhrad hotových výdajů v paušální výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy [částka], a jednadvacetiprocentní daně z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka].

39. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za 1) oznámení notáři ze dne [datum], neboť v tomto případě se jednalo toliko o stručné sdělení notáři jakožto soudnímu komisaři, že byla podána žaloba, které nadto nesměřovalo zdejšímu soudu a nejedná se o náklad tohoto řízení, 2) podání ze dne [datum], neboť v tomto případě se jednalo toliko o založení listiny do spisu ke znaleckému zkoumání a nejednalo se tak o kvalifikované vyjádření ve věci samé ve smyslu § 11 a. t., když podání obsahuje toliko stručný soupis předkládaných materiálů, 3) poradu s klientem z [datum], neboť žalobkyně nedoložila, že by se měla taková porada uskutečnit a že by taková porada měla přesahovat 1 hodinu, nadto v kontextu řízení a informací obsažených žalobkyní ve vyčíslení nákladů se jednalo pouze o předání podkladů za účelem znaleckého zkoumání, 4) podání ze dne [datum], kterým měly být založeny listiny na zdejší soud, neboť toto podání se ve spise nenachází, přičemž však opět by se jednalo o toliko založení listin, což nepředstavuje kvalifikované vyjádření ve věci samé dle § 11 a. t., 5) podání ze dne [datum] včetně seznámení se se znaleckým posudkem, když i v tomto případě se jedná o stručné podání, kterým bylo toliko sděleno, že žalobkyně netrvá na výslechu znalce a dále že znalecký posudek potvrzuje tvrzení žalobkyně, přičemž co se týče 6) seznámení se se znaleckým posudkem, ani ohledně tohoto žádaného úkonu se nejedná právní úkon ve smyslu § 11 a. t., za nějž by měla žalobkyni náležet náhrada.

40. Soud pak nepřistoupil k moderaci nákladů řízení ve smyslu § 150 o. s. ř., jak navrhovala žalovaná, neboť v dané věci neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodňovaly postup spočívající v tom, že by žalobkyni nebyly přiznány náklady řízení. Projednávaná věc je ze své povahy řízením sporným a ač je nutno částečně přisvědčit argumentu žalované v tom, že výsledek závisel na znaleckém zkoumání, žalovaná po obdržení znaleckého posudku s jednoznačným a pro ni nepříznivým závěrem nijak ve smyslu samotné věci nereagovala, pouze přistoupila k podání žádosti o osvobození od soudních poplatků. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalované osvobození od soudních poplatků přiznáno nebylo s odůvodněním, že žalovaná není nemajetná, a tedy k aplikaci § 150 o. s. ř. nemůže dojít ani z důvodu tíživé finanční situace žalované. Ohledně argumentace žalované o tom, že závěť z [datum] obdržela přímo od zůstavitelky, a tedy nemohla mít vědomost o tom, že tato závěť z [datum] není pravá, nelze tomu jako důvodu pro moderaci nákladů řízení přitakat, protože shodně by se takové vyjádření dalo uplatnit u žalobkyně, která by v návaznosti na postup dle § 150 o. s. ř. byla znevýhodněna. Nadto žalobkyni bylo notářem jakožto soudním komisařem uloženo, aby tuto žalobu podala, tedy žalobkyně byla nucena žalobu podat, pročež by nepřiznání nákladů řízení dle § 150 o. s. ř. jevilo vůči žalobkyni jako nespravedlivé. Soud proto rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky výrokem III. tohoto rozsudku. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

41. Obdobně se použije úvaha ohledně neúspěšnosti žalované a absence důvodů pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. i pro náhradu nákladů řízení státu, o níž bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Zdejší soud vynaložil náklady na znalečné ve výši [částka], které bylo znalci [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO] přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Na znalečné byla použita složená záloha žalovanou ve výši [částka], stát tedy ze svých rozpočtových prostředků vynaložil [částka], které je žalovaná povinna státu nahradit, neboť u neúspěšné žalované nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když od nich usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], osvobozena nebyla.

42. Lhůta k plnění povinnosti žalované nahradit státu náklady řízení a nahradit náklady řízení žalobkyni byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.