24 C 155/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 390 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali po žalované, aby jim společně a nerozdílně zaplatila částku 390 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala po žalobci a) a žalobkyni b), aby jí společně a nerozdílně zaplatili částku 86 055 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení vzhledem k neúspěchu v řízení o jimi podané žalobě, a to ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení vzhledem k neúspěchu žalované co do vzájemného návrhu, a to ve výši, 12 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou domáhali po žalované, aby jim společně a nerozdílně (když jsou manželé a předmětný pozemek, kterého se věc týká, mají ve společném jmění manželů) zaplatila částku 390 000 Kč jakožto sjednanou smluvní pokutu spolu s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení z této částky jdoucím o [datum] do zaplacení. Žalovaný nárok měl představovat smluvní pokutu sjednanou v čl. IV. odst. 3 dohody o narovnání ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [číslo], jejímž předmětem bylo narovnání vztahů k podzemnímu odvodňovacímu potrubí a podzemní záchytné jímce podzemních vod na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví] (dále také jako Dohoda 1). Článkem II. odst. 5 Dohody 1 se žalovaná zavázala, že na své náklady zrealizuje úpravu vodohospodářské stavby spočívající v částečném odklonění podzemního odvodňovacího potrubí a přeložení podzemní záchytné jímky podzemních vod k západnímu okraji pozemku žalobců a nebo v částečném odklonění podzemního odvodňovacího potrubí k západnímu okraji pozemku žalobců a vymístění podzemní záchytné jímky podzemních vod mimo pozemkem žalobců (dále také jako„ vodohospodářská stavba“). Žalovaná se v Dohodě 1 zavázala, že nejpozději do 30 dnů ode dne doručení územního rozhodnutí ke stavbě„ ÚPRAVA ODVODNĚNÍ OPĚRNÉ ZDI [anonymizováno] NA POZEMKU [číslo] s vyznačením právní moci požádá o vydání stavebního povolení k úpravě vodohospodářské stavby a realizace úpravy vodohospodářské stavby bude započata nejpozději do 3 měsíců od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení a stavba bude připravena ke kolaudačnímu rozhodnutí nejpozději do 6 měsíců od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení. Článek IV. odst. 3 Dohody 1 stanovil, že v případě, že úprava vodohospodářské stavby dle čl. II. odst. 5 Dohody 1 nebude dokončena ve lhůtě tam stanovené, je žalovaná povinna uhradit ve prospěch žalobců smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti. Žalovaná podala žádost o stavební povolení k vodohospodářské stavbě dne [datum] k odboru výstavby ÚMČ [obec a číslo], který toto podání usnesením ze dne 9. 5. 2017, č.j. MCP6 038866/2017 odložil a konstatoval, že vodohospodářská stavba nevyžaduje stavební povolení. Žalobci opakovaně žádali o sdělení stavu prací na vodohospodářské stavbě. V dopise ze dne [datum] žalovaná výslovně prohlásila, že vodohospodářská stavba byla dokončena - zkolaudována. Na základě sdělení k oznámení stavby - osvědčení o dokončení stavby ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], byla [příjmení] částí [obec a číslo] uvedena do provozu. Žalobci měli za to, že vodohospodářská stavba měla být dokončena nejpozději dne [datum] (když dne [datum] nabylo právní moci shora specifikované usnesení [anonymizováno] [obec a číslo]) a sama žalovaná považovala vodohospodářskou stavbu dokončenou nejdříve [datum]. Dle žalobců byla žalovaná v prodlení přinejmenším od [datum] do [datum], tedy 390 dnů, a proto dle čl. IV odst. 3 dohody mají mít nárok na smluvní pokutu ve výši 390 000 Kč. Žalobci žalovanou vyzvali k úhradě smluvní pokuty výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána [datum] osobním předáním do podatelny, kdy výzva měla splňovat náležitosti předžalobní výzvy. Ani po další výzvě nebyla částka žalovanou zaplacena.

2. Žalovaná se žalobou žalobců nesouhlasila. V podání ze dne [datum], které bylo podáno přímo žalovanou, stejně tak, jako návrh na přerušení řízení ze dne [datum], který byl usnesením ze dne [datum] zamítnut, neboť žalobci s návrhem na přerušení řízení nevyslovili souhlas, namítla, že ujednání o smluvní pokutě jsou pro neurčitost nicotná. Pokud nebyla dostatečně určitě vymezena utvrzovaná povinnost a (když měla za to, že z Dohody 1 nebylo zřejmé, v jakém stavu měla úprava vodohospodářské stavby být) ani lhůta k jejímu splnění, nemůže být žalovaná v prodlení a nárok na smluvní pokutu nemohl vzniknout. Pokud by soud neshledal ujednání o smluvní pokutě neurčité, nelze souhlasit s postojem žalobců, kteří tvrdí, že lhůta ke splnění povinností měla začít běžet nabytím právní moci usnesení o tom, že není třeba stavebního povolení. Žalovaná, v případě obvyklého běhu věcí, mohla předpokládat, že stavební řízení bude nějakou dobu probíhat a mohla poptávat kapacity stavebních firem se započtením určité doby určité doby potřebné pro zajištění stavebního povolení. Současně tvrdila, že vodohospodářská stavba byla dokončena už v říjnu [rok], a ne až [datum], jak tvrdí žalobci.

3. Podáním ze dne [datum], které bylo podáno advokátem žalované a přednesem na jednání konaném dne [datum], kterého se zúčastnila substituční zmocněnkyně advokáta žalované, setrvala žalovaná na argumentaci o neurčitosti ujednání o smluvní pokutě, pročež poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1172/2003. Eventuálně tvrdila, že by smluvní pokuta mohla být absolutně neplatnou z důvodu, že by měla být vázána na, resp. její vznik měl být vázán, na splnění nemožné podmínky.

4. Podáním ze dne [datum] byl za žalovanou uplatněn též vzájemný návrh, kterým se ta domáhala, aby jí žalobci společně a nerozdílně zaplatili náhradu škody z titulu předsmluvní odpovědnosti ve výši 86 055 Kč. Na jednáním konaném dne [datum] současně navrhla změnu žaloby tak, aby předmětem žaloby, resp. vzájemného návrhu, byl nově i úrok z prodlení v zákonné výši z částky 86 055 Kč od [datum] do zaplacení a soud usnesením vyhlášeným na tomto jednání, proti kterému není odvolání přípustné, změnu žaloby připustil. Tvrdila, že v období od [anonymizováno] [rok] došlo mezi žalobci a žalovanou k zahájení jednání o uzavření nové dohody o narovnání, kterou by se urovnaly vztahy plynoucí z Dohody 1 (dále také jako Dohoda 2). Po vypracování návrhu Dohody 2 byl tento návrh zaslán žalobcům, kteří jej odsouhlasili emailem ze dne [datum]. Po odsouhlasení znění ze strany žalobců byl návrh Dohody 2 předložen k procesu ke schválení ze strany žalované, k čemuž došlo usnesením Rady [anonymizováno] ze dne [datum]. Den před podpisem Dohody 2 (termín podpisu sjednán na [datum]) byly ze strany žalobců vzneseny připomínky s konstatováním, že pokud jim nebude vyhověno, nebude z jejich strany návrh podepsán. Škodu z titulu předsmluvní odpovědnosti žalovaná vymezila shora specifikovanou částkou, která měla odpovídat nákladům vynaloženým žalovanou na právní služby související s přípravou Dohody 2 a související úkony, kdy pro účely výpočtu škody žalovaná vycházela z advokátního tarifu. Ze strany advokáta žalované mělo být učiněno celkem 7 úkonů právní služby, a to 1) příprava a převzetí věci, 2) první porada s klientem, 3) právní rozbor věci, 4) dopis ze dne [datum], 5) dopis ze dne [datum], 6) příprava dohody 2, 7) příprava smlouvy o advokátní úschově a příprava důvodové zprávy pro [jméno] [příjmení]. Při stanovení sazby za 1 právní úkon žalovaná vycházela z tarifní hodnoty ve výši 390 000 Kč, připočetla k tomu režijní paušál a DPH a dospěla k sazbě za jeden ze sedmi úkonů ve výši 12 293,60 Kč. Žalovaná uplatnila tento nárok proti žalobcům předžalobní výzvou ze dne [datum]. Navrhla tedy, aby soud žalobu žalobců zamítl, vzájemnému návrhu žalované vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, kdy ve vztahu k úkonům, které byly činěny přímo žalovanou žádala přiznání nákladů nezastoupeného účastníka a ve vztahu k nákladům, které byly činěny prostřednictvím advokáta žádala přiznat odměnu dle advokátního tarifu.

5. Žalobci se vzájemným návrhem žalované nesouhlasili. Namítali, že předsmluvní odpovědnost nelze aplikovat tam, kde již smluvní vztah existuje. Žalobci k vznesli k návrhu Dohody 2 své připomínky, není pravdou, že by k neuzavření Dohody 2 došlo nedůvodně. Proces jednání nebyl ukončen a žalovaná si jednostranně nemůže stanovovat termíny. Navíc žalobci urgovali žalovanou o zaslání návrhů dohody 2, tudíž prodlení s uzavřením leží na straně žalované. Žalobci sporovali též výši žalovanou tvrzené škody. Závěrem žalobci navrhli, aby jimi podané žalobě včetně zákonného úroku z prodlení bylo vyhověno, aby vzájemný návrh žalované byl zamítnut, a aby jim byla přiznána náhrada nákladů řízení.

6. Soud ve věci učinil níže uvedená skutková zjištění:

7. Z výpisu z KN soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec] [list vlastnictví] vlastní žalobci a mají jej ve společném jmění manželů.

8. Z dohody o narovnání ze dne [datum] (Dohoda 1) soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalobci a žalovanou a obsahuje (mimo jiné) níže uvedená ujednání:„ [anonymizováno] [obec] se v rámci tohoto narovnání zavazuje, že na své náklady zrealizuje úpravu Vohohospodářské stavby, spočívající v částečném odklonění podzemního odvodňovacího potrubí a přeložení podzemní záchytné jímky podzemních vod k západnímu okraji Pozemku, anebo v částečném odklonění podzemního odvodňovacího potrubí k západnímu okraji Pozemku a vymístění podzemní záchytné jímky podzemních vod mimo Pozemek. [anonymizováno] [obec] se v rámci tohoto narovnání zavazuje, že nejpozději do 30 dnů ode dne doručení územního rozhodnutí ke stavbě„ ÚPRAVA ODVODNĚNÍ OPĚRNÉ ZDI [anonymizováno] NA POZEMKU [číslo] s vyznačením právní moci požádá o vydání stavebního povolení k úpravě Vodohospodářské stavby a realizace úpravy Vohohodspodářské stavby bude započata nejpozději do 3 měsíců od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení a stavba bude připravena ke kolaudačnímu rozhodnutí nejpozději do 6 měsíců od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení (čl. II. odst. 5). V případě, že úprava Vodohospodářské stavby dle čl. II. odst. 5 této dohody nebude dokončena ve lhůtě tam stanovené, je [anonymizováno] [obec] povinno uhradit ve prospěch manželů [příjmení] smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti (čl. 4 odst. 3).“ 9. Z usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], Úřadu městské části, odboru výstavby ze dne [datum], soud zjistil, že podání [anonymizováno] [obec] - žádost o stavební povolení - bylo odloženo, a to proto, že stavba, pro kterou byla žádost o stavební povolení podávána, nevyžaduje stavební povolení.

10. Z komunikace žalobců se žalovanou soud zjistil, že od [anonymizováno] [rok] jednala žalovaná se žalobci o možnosti smírného vyřešení vztahů vyplývajících z Dohody 1.

11. Z e-mailové komunikace k [datum] soud zjistil, že [datum] žádala zmocněnkyně žalované o zaslání návrhu smlouvy. Druhého dne PZ žalované odpovídala, že návrh dohody je u klienta k odsouhlasení připraveného znění. Dne [datum] byl návrh dohody o narovnání (Dohody o narovnání 2) zasílán zmocněnkyni žalobců.

12. Z e-mailové komunikace z [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že prosincové komunikaci předcházela další komunikace PZ žalované se zmocněnkyní žalobců, dle které PZ žalované dne [datum] k dotazu zmocněnkyně žalobců uvedla, že ze strany legislativního odboru bylo vzneseno k návrhu dohody o narovnání několik připomínek. Ty byly ze strany PZ žalované koncem minulého týdne vypořádány. V současné době čekají na schválení vypořádání připomínek ze strany legislativního odboru. Dne [datum] informovala PZ žalované zmocněnkyni žalobců o tom, že proběhlo druhé připomínkové kolečko [anonymizováno], termín podpisu není znám. Dne [datum] PZ žalované zaslala zmocněnkyni žalobců finální verzi dohody o narovnání ve znění schváleném radou [anonymizováno]. Dne [datum] zmocněnkyně posílala PZ žalované e-mail, ve kterém uvádí, že v novém znění dohody je nově článek 1.6 a žádá o jeho odstranění. V emailu ze dne [datum] zmocněnkyně žalobců vznesla další připomínky, a to mimo odst. 1.6 také k odst. 3.8, čl. 4, čl. 3 a dále ve vztahu k dohodě o úschově. K podpisu Dohody 2 mělo dojít [datum].

13. Z usnesení Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] došlo ke schválení uzavření Dohody o narovnání s manželi [příjmení] dle přílohy 1 usnesení radou hl. m. [obec] (viz. návrh dohody o narovnání (dohoda 2).

14. Z předžalobní výzvy k úhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k náhradě škody z předsmluvní odpovědnosti.

15. Shora uvedenými důkazy byl ve věci zjištěn stav v míře dostatečné pro vydání rozhodnutí a další navržené důkazy, soud pro nadbytečnost neprováděl.

16. Právní posouzení:

17. Právní posouzení žaloby žalobců je následující:

18. Podle § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).

19. Podle § 554 OZ, k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

20. Podle § 2048 odst. 1 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Nejvyšší soud ve věci vedené pod sp. zn. 32 Odo 1172/2003 konstatoval, že:„ Oprávněnou byla dovolacím soudem shledána námitka všech dovolatelek připínající se k tvrzení neurčitosti předmětného ujednání o smluvní pokutě. Byla-li totiž povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení zhotovitele v plnění termínu předání díla, t. j. do [datum], a přitom ve smlouvě nebyla sjednána povinnost předat dílo do [datum], když termín listopad 1994 se váže jen k dokončení stavby, nebyl sjednán počátek prodlení rozhodný pro výpočet smluvní pokuty určitě. Oprávněnou byla shledána i námitka poukazující na neurčitost ceny, z níž měla být výpočtem stanovena smluvní pokuta za každý den prodlení, jestliže podle ujednání v článku VI. bodě 1. mohl objednatel uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,5 %„ z ceny“ za každý den prodlení, a přitom v předmětné smlouvě o dílo v článku IV. jsou pod cenou díla uvedeny různé výše cen, a to stavby, ceny předmětu smlouvy - rozčleněné na cenu stavebních prací a montážních prací, cenu projektových prací a inženýrských prací, atd. Není-li tedy zřejmé, z jaké ceny má být procentuelně výše pokuty stanovena, nelze dospět k jinému závěru, než že smluvní pokuta je neplatná pro neurčitost“.

22. Soud má za to, že závěry shora specifikovaného rozhodnutí jsou zcela aplikovatelné i na posuzovaný případ. Nejvyšší soud v tam posuzované věci shledal neurčité, a proto neplatné ujednání smluvní pokutě (mimo jiné též) proto, že v závislosti na neurčitě sjednané veličině (částky, ze které měla být počítána) dosazené do výpočtu pro smluvní pokutu, nebylo možné vypočítat její výši. Ve zde posuzované věci byla smluvní pokuta též sjednána výpočtem, do kterého veličina, která se má do výpočtu dosadit, je okamžik, od kterého se má počítat, tedy okamžik prodlení žalované (kdy smluvní pokuta by měla„ naskakovat“ 1 000 Kč denně od okamžiku uplynutí 6 měsíců od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení). Vzhledem k tomu, že stavební povolení nemohlo nikdy nabýt právní moci, neboť specifikované stavební povolení nebylo možné ani vydat, neexistuje okamžik, od kterého by nárok na smluvní pokutu měl náležet, který je současně kruciální pro otázku výpočtu, resp. výše smluvní pokuty. Hovoří - li shora specifikované rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že v tam posuzované věci bylo ujednání o smluvní pokutě neurčité též proto, že nárok na smluvní pokutu byl vázán na okamžik prodlení, který však ve smlouvě nebyl sjednán, nelze dospět k jinému závěru, než že smluvní pokuta v posuzovaném případě je sjednána též neurčitě.

23. Uvedený problém pak dle názoru soudu nelze překonat ani výkladem. Právní posouzení žalobců, dle názoru soudu není již výkladem, ale domyšlením si jiné než sjednané skutečnosti, na které by měl být závislý už jen samotný vznik nároku na smluvní pokutu, ale také podstatně ovlivňující případnou výši smluvní pokuty. To koresponduje i s postojem žalované, která v řízení tvrdila, že počítala, že řízení o stavebním povolení bude nějakou dobu trvat, po kterou měla v plánu poptávat nezbytné dodavatele. Nelze jí tak sankcionovat tím, že by po ní mohlo být požadováno plnění závisející na okamžiku, se kterým nepočítala, neboť nebyl sjednán. Vzhledem k tomu, že Dohodu 1 podepsali jak žalobci, tak i žalovaná, nelze odpovědnost za to, že smluvní pokuta byla sjednána neurčitě, jednostranně přenášet na jednu či druhou stranu.

24. Už jen ze skutečnosti, že věc se dostala až do fáze rozhodnutí soudem prvního stupně, nelze dospět ani k závěru, že dle § 553 odst. 2 OZ, by byl obsah neurčitého ujednání o smluvní pokutě dodatečně vyjasněn. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána neurčitě, a proto k ujednání o ní nelze přihlížet ve smyslu § 554 OZ. Proto žalobu žalobců výrokem I. jako nedůvodnou zamítl.

25. Právní posouzení vzájemného návrhu žalované je následující:

26. Dle § 1729 odst. 1 OZ, dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

27. Dle § 1725 OZ smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

28. Soud má za to, že podmínky pro vznik nároku žalované na náhradu škody z titulu předsmluvní odpovědnosti způsobené neuzavřením Dohody 2, nejsou dány. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že v procesu schvalování Dohody 2 orgány žalované došlo ke změnám návrhu Dohody 2. Kontraktační proces je procesem vedoucím ke svobodnému uzavření smlouvy s obsahem, který všechny smluvní strany znají, a se kterým souhlasí. Nelze klást k tíži žalobců, že finální návrh Dohody 2 poté, co došlo v rámci interního procesu schvalování u žalované, ke změnám, byl zmocněnkyni žalobců zaslán až dne [datum], když k podpisu Dohody 2 mělo dojít [datum] a současně návrh Dohody 2 měl být schválen [jméno] hl. m. [obec] [datum] (tedy před tím, než byl finální text vůbec posílán žalobcům). Pokud žalovaná nechala radou hl. m. [obec] schválit Dohodu 2 ve verzi, která ještě ani nebyla zaslána žalobcům, nemohla důvodně očekávat, že žalobci již nevznesou žádné připomínky. Žalobci tedy měli spravedlivý důvod k neuzavření Dohody 2.

29. Nad to soud má za to, že škoda, kterou žalovaná tvrdila a nelze dospět k závěru, že řádně prokazovala, není (pokud vůbec v tvrzené výši vůbec vznikla) v příčinné souvislosti s jednáním žalobců. Žalobci totiž nemohou za to, že žalovaná, ač má své právní oddělení, tedy odborný aparát způsobilý k tomu, za ni relevantně právně jednat, si pro jednání o Dohodě 2 najala advokátní kancelář. Opačný závěr by de facto znamenal, že zaměstnanci žalované pracující v právním oddělení nejsou způsobilí vykonávat své zaměstnání. Takový závěr však připustit nelze a uvedená skutečnost je v praxi často v soudních řízeních důvodem, proč žalované není přiznávána náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátem z důvodu neúčelnosti takového zastoupení, resp. neúčelnosti nákladů vynaložených na zastoupení advokátem vzhledem ke svému právnímu oddělení. Vždyť i v tomto řízení vystupovala z části přímo žalovaná a z části její advokát. Ze shora specifikovaných důvodů proto soud výrokem II. zamítl vzájemný návrh žalované.

30. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení vztahujících se k žalobě podané žalobci proti žalované, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v části řízení týkajícího se žaloby žalobců o zaplacení částky 390 000 Kč s příslušenstvím zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které se týkají obrany žalované proti žalobci uplatněnému nároku v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za 1) návrh na přerušení řízení, který byl dne [datum] podáván přímo žalovanou, 2) a za vyjádření k žalobě žalobců ze dne [datum], které bylo podáváno též přímo žalovanou, 3) vyjádření žalované ze dne [datum], kterým sice žalovaná podala vzájemný návrh, ale také doplňovala vyjádření ve vztahu k obraně proti žalobě podané žalobci a 4) účast na jednání konaném dne [datum] (kde se probírala jak žaloba žalobců, tak i žaloba žalované). Soud právní zastoupení žalované advokátem neshledal účelným, a proto přiznal žalované náklady nezastoupeného účastníka. Je tomu tak proto, že žalovaná mohla ve věci využít svůj své právní oddělení, ve kterém pracují právně vzdělané osoby, což ve 2 ze 4 úkonů dokonce i učinila a tato podání dle názoru soudu byla zcela korektně podaná, kdy dokonce sama žalovaná bez právního zástupce vznesla námitku neurčitosti ujednání o smluvní pokutě, kterou soud shledal důvodnou. Soud neshledal, že by předmět řízení vybočoval z mezí, které žalovaná musí při své činnosti řešit prostřednictvím svých zaměstnanců - právníků, kdy šlo o posouzení nároku o smluvní pokutu, což je institut, který se velmi často ve smlouvách objevuje a námitka neurčitosti ujednání o smluvní pokutě není námitkou překvapivou.

31. Výrokem IV. soud rozhodl o nákladech řízení vztahujících se k vzájemnému návrhu žalované podanému proti žalobcům, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v části řízení týkajícího se vzájemného návrhu - o zaplacení částky 86 055 Kč s příslušenstvím zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení, které se týkají jejich obrany proti vzájemnému návrhu žalované v částce 12 110 Kč. Proti vzájemnému návrhu žalované se žalobci bránili 1) vyjádřením ze dne [datum], které nebylo podáno advokátem, a proto žalobcům za tento úkon náleží 300 Kč dle shora specifikované vyhlášky, 2) a na jednání konaném dne [datum], na kterém byli žalobci zastoupeni advokátem, a proto jim za tento úkon náleží částka 5 905 Kč odpovídající odměně za úkon advokáta podle vyhlášky § 6,7,8 a 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jako„ a.t.“) vypočítaná z tarifní hodnoty 86 055 (4 580 Kč) a náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč dle §13 odst. 4 a.t. a DPH ve výši 21% z částky 4880 Kč, tedy 1 025 Kč 3) Žalobcům též náleží shodně vypočtená částka 5 905 Kč za úkon advokáta - příprava a převzetí právního zastoupení, když k tomu došlo až po podání vzájemného návrhu žalovanou.

32. Náklady řízení je třeba zaplatit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení