24 C 159/2019-457

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Ireny Šťastné a přísedících Marie Beránkové a JUDr. Jaroslava Šikuly ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o přiměřené zadostiučinění takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 73 984 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění částečného zpětvzetí žaloby z [datum] a ve znění změny žaloby z [datum] (o nichž bylo soudem rozhodnuto samostatným usnesením) domáhal vůči žalovanému konstatování, že žalovaný porušil pracovně právní předpisy a stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 123 984 Kč s odůvodněním, že žalovaný vůči žalobci porušoval práva na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru dle § 98 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „služební zákon“). Žalobce konkrétní diskriminační jednání žalovaného dle § 10 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen„ antidiskriminační zákon“), resp. nerovné zacházení s ním oproti jeho ostatním kolegům na daném pracovišti, příp. co do ukládání písemných výtek za pracovní pochybení i ve srovnání s nadřízenými zaměstnanci žalobce, shledával v tom, že mu byly ukládány výtky (nesmyslné, absurdní a účelové), které jiným zaměstnancům za obdobná jednání a v dané četnosti ukládány nebyly, že oproti ostatním zaměstnancům dostával neadekvátní, nepravdivá, dehonestující služební hodnocení, resp. jako jedinému ohledně něj nebylo vůbec řádně vyhotoveno služební hodnocení za rok [rok] (přičemž za toto pochybení při plnění pracovních povinností příslušní nadřízení žalobce např. nedostali žádnou výtku), byl neúměrně často úmyslně stěhován do různých kanceláří, byla mu nadměrným způsobem kontrolována docházka, byl na pracovišti v zásadě špehován ohledně používání internetu, když např. informace o jeho návštěvách internetu byly sdělovány i osobám k tomu neoprávněným. Daná jednání žalovaného porušující zásady rovného zacházení vůči žalobci přitom byla soustavná a dlouhodobá, v důsledku čehož byla snižována osobní důstojnost žalobce na pracovišti, bylo vůči němu vytvářeno zastrašující, nepřátelské, a urážlivé pracovní prostřední (byl vystaven špehování, tzv. bossingu a šikaně, byl izolován od ostatních zaměstnanců), žalobce tak byl permanentně vystavován a cítil nepřiměřený psychický nátlak, byly o něm po služebním úřadě šířeny nepodložené lživé informace, nápravu nezjednali ani nadřízení, na něž se opakovaně obracel v rámci myslitelných zákonných opravných prostředků. To vše žalobce pociťoval jako zásah do své osobní integrity, mělo to neblahý vliv na jeho psychiku, byla poškozována jeho dobrá pověst. Žalobce proto žádal konstatování, že žalovaný porušil pracovně právní předpisy a zaplacení nemajetkové újmy ve výši 123 984 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal. Sporoval nejprve nedostatek pravomoci civilních soudů. Dále tvrdil, že nedošlo k žádnému porušení práva na rovné zacházení či diskriminaci žalobce, když v tomto směru žalobce neunesl ani břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní; stejně tak neprokázal, že by byla jakkoli snížena ve značné míře jeho důstojnost či vážnost ve společnosti. Výtky ukládané žalobci vycházely ze způsobu plnění jeho pracovních úkolů, podléhaly přezkumu služebně nadřízeným orgánem, v převážné míře nebyly nadřízeným orgánem zrušeny (pokud v části ano pak pouze pro procesní či formální pochybení); písemné výtky byly udělovány i ostatním zaměstnancům. Služební hodnocení žalobce odpovídalo jeho pracovním výsledkům, za rok [rok] bylo zrušeno pouze z formálních nedostatků. Kontroly trávení času na internetu, kontroly docházky probíhaly u žalovaného plošně, v případě zjištěných závad za to byly ukládány výtky i ostatním zaměstnancům. Ke stěhování žalobce do různých kanceláří docházelo z organizačních důvodů a za účelem pomoci žalobci k odstranění jeho chybovosti při plnění služebních úkolů. Žalovaný proto žádal zamítnutí žaloby.

3. Soud žalobu zamítl rozsudkem z 19.3.2021, č.j. 24 C 159/2019-217 (dále též jen„ Rozsudek“) s tím, že žalovaný nárok plynoucí z ust. § 98 antidiskriminačního zákona ve spojení s § 16 a § 17 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 29.7.2017 (dále jen„ zákoník práce“) není dán, protože žalobce netvrdil a neprokázal, že by vůči němu bylo žalovaným postupováno diskriminačně na základě kvalifikovaných důvodů diskriminace uvedených v ust. § 2 antidiskriminačního zákona; kromě toho mu nesvědčí žádné z nároků plynoucích dle § 17 zákoníku práce, resp. § 10 antidiskriminačního zákona.

4. K odvolání žalobce byl Rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení usnesením Městského soudu v Praze z 28.7.2021, č.j. 62 Co 179/2021-255, pravomocným dne 20.9.2021, s odůvodněním, že soudem prvního stupně bylo správně určeno, že ve věci je dána pravomoc obecného civilního soudu a stejně tak, že soud prvního stupně správně a dostatečně zjistil skutkový stav, z něhož vycházel i odvolací soud Odvolací soud však odlišně nahlížel na právní hodnocení s tím, že žalobce nepožadoval žádný z nároků podle § 17 zákoníku práce, resp. § 10 antidiskriminačního zákona, nýbrž se domáhal (původně – pozn. soudu před částečným zpětvzetím žaloby, resp. změnou žaloby) konstatování zásahu žalovaného do žalobcových práv a náhrady nemajetkové újmy v penězích z důvodu porušení zákazu diskriminace žalobce žalovaným ve věcech pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování. Odvolací soud dále konstatoval, že k nerovnému zacházení může dojít též z důvodů, které výslovně v antidiskriminačním zákoně nejsou jako diskriminační znaky uvedeny s tím, že § 10 antidiskriminačního zákona rozlišuje mezi porušením práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení a diskriminací; porušení rovnosti i z jiných než diskriminačních znaků vypočtených v § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona je pak nutno považovat za diskriminaci, neboť ze zásady rovného zacházení vyplývá požadavek, aby služební orgán bezdůvodně nezvýhodňoval ani neznevýhodňoval státní zaměstnance před ostatními srovnatelnými státními zaměstnanci. Odvolací soud rovněž uložil soudu prvnímu stupně, aby se dále zabýval případným snížením důstojnosti či vážnosti žalobce ve společnosti, přičemž doplnil, že snížením důstojnosti či vážnosti ve společnosti ve značné míře je třeba rozumět nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato vzhledem k povaze, intenzitě, opakování, trvání i šíři okruhu působní nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťuje a prožívá jako závažnou.

5. Soud prvního stupně proto ve věci opakovaně rozhodl rozsudkem z 28.1.2022, č.j. 24 C 159/2019-320 (dále též jen„ Rozsudek 2“), kterým výrokem I. žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 50 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (s odůvodněním, že v řízení byla prokázána tvrzení žalobce ohledně nerovného zacházení s ním v rozsahu řádného nevyhotovení služebního hodnocení, šikanózního a nadměrného ukládání výtek, stěhování kanceláří, kontrol docházky, návštěv internetu s tím, že jako přiměřenou s ohledem na povahu a zejména dlouhodobost daného jednání žalovaného na pracovišti žalobci soud shledal náhradu nemajetkové újmy v dané výši), výrokem II. žalobu zamítl co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu další nemajetkové újmy ve výši 73 984 Kč, výrokem III. zamítl žalobu co do určení, že žalovaný porušil pracovně právní předpisy a výrokem IV. přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení.

6. Na základě odvolání obou účastníků byl Rozsudek 2 co do výroků I., II. a IV. zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení rozsudkem Městského soudu v Praze z 22.6.2022, č.j. 62 Co 130/2022-366 s tím, že ve věci je dána pravomoc civilních soudů; dále, že v řízení bylo prokázáno nerovné zacházení s žalobcem v oblasti nadměrného dodržování docházky a častého stěhování do jiných kanceláří, avšak oporu v provedeném dokazování dosud nemá závěr, že bylo s žalobcem oproti jiným zaměstnancům nerovně zacházeno též co do ukládání výtek, služebního hodnocení, kontrol užívání internetu. Pokud by žalobce tvrzení ohledně nerovného zacházení prokázal, k čemuž bylo soudu prvního stupně uloženo, aby žalobce vyzval a poučil dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. (konkrétně k potřebě prokázání znevýhodňujícího zacházení; když dle odvolacího soudu žalobce svou povinnost tvrzení beze zbytku splnil), bylo soudu 1. stupně dále uloženo, aby na základě přesunu důkazního břemene (§133a o.s.ř.) poučil žalovaného dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal, že k diskriminaci žalobce nedošlo a v případě, že žalovaný tato své břemena tvrzení a důkazní neunese, aby se soud dále zabýval žalobcem požadovaným finanční zadostiučiněním (k čemuž musí žalobce tvrdit a prokázat, že byla snížena dobrá pověst nebo důstojnost jeho osoby nebo byla ohrožena jeho vážnost ve společnosti), přičemž soud jasně a srozumitelně vylíčí, jakými konkrétními hledisky se při rozhodnutí řídil a jak k přisouzené částce dospěl (ve smyslu např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 3858/2020, sp.zn. 30 Cdo 4431/2007), k čemuž se zejména pokusí najít srovnatelné případy (§ 13 o.z.), příp. se bude řídit vlastní, nicméně přezkoumatelnou úvahou.

7. V nadepsané věci tak nabyl samostatně právní moci výrok III. Rozsudku 2, kterým byla zamítnuta žaloba, co do určení, že žalovaný porušil pracovně právní předpisy. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění – náhrady nemajetkové újmy ve výši 123 984 Kč, kterým se soud prvního stupně dále zabýval.

8. S ohledem na shora uvedené závazné právní názory odvolacího soudu soud prvního stupně na jednání soudu [datum] vyzval žalobce k doplnění důkazů k prokázání jeho tvrzení o nerovném zacházení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., k čemuž žalobce odkázal na veškeré dříve navržené důkazy zejména i ty z vyjádření žalobce z [datum], které byly na daném jednání provedeny. Proto soud na témž jednání dále poučil v rozsahu výše uvedeném žalovaného dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o přenesení břemene tvrzení a důkazního, k čemuž žalovaný doplnil tvrzení a navrhl důkazy podáním z [datum]; k opakovanému poučení soudu v tomtéž rozsahu učiněném vůči žalovanému na jednání soudu dne [datum] již žalovaný neměl žádných dalších návrhů na doplnění skutkových tvrzení ani dokazování. Soud dále pro úplnost uvádí, že z důvodu procesní opatrnosti žalobce na jednání soudu dne [datum] též dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř (opakovaně) poučil k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání snížení dobré pověsti nebo důstojnosti jeho osoby nebo ohrožení jeho vážnosti ve společnosti jednáním žalovaného, a to ve lhůtě 14 dní od doručení protokolu z daného jednání. Protokol z daného jednání byl žalobci doručen dne [datum], žalobce však tvrzení doplnil až podáním z [datum], tj. opožděně, po uplynutí stanovené koncentrační lhůty; soud proto k v tomto podání uváděným tvrzení a navrženému důkazu (výslechu žalobce) nemohl z procesních důvodů přihlížet. Soud proto v tomto rozsahu (posouzení prokázání snížení dobré pověsti nebo důstojnosti žalobce nebo ohrožení jeho vážnosti ve společnosti) vyšel pouze z tvrzení žalobce a jím navržených důkazů učiněných na základě prvního poučení soudu v tomto směru provedeného dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. na jednání soudu již dne [datum], na které žalobce řádně a včas reagoval podáním z [datum].

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Žalobce byl přijat do služebního poměru u žalovaného na služební místo: odborný rada – specialista investiční výstavby (prokázáno Rozhodnutím o přijetí do služebního poměru z [datum]).

11. Na žalobce bylo hodnotitelem vedoucím oddělení investic [titul] [celé jméno svědka] dne [datum] vypracováno služební hodnocení za období od [číslo] do [datum], žalobci byla udělena bodová klasifikace 0,8 se závěrem o nevyhovujících výsledcích, obsažen byl návrh na odejmutí dosavadního osobního příplatku ve výši 7 641 Kč, hodnocení odsouhlasil a podepsal předseda žalovaného dne [datum], žalobce jej převzal dne [datum] (prokázáno Služebním hodnocením žalobce z [datum]).

12. Rozhodnutím náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zrušeno Rozhodnutí o platu (žalobce) [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] s tím, že postup žalovaného při služebním hodnocení žalobce (na jehož základě byl plat přiznán) nesplňovalo požadavky příslušného nařízení vlády, neboť hodnocení neobsahovalo konkrétní hodnotící kritéria vystihující potřeby daných služebních míst, proto bylo žalovanému uloženo provést nové hodnocení v souladu se zákonem.

13. Na žalobce bylo hodnotitelem vedoucím oddělení investic [titul] [celé jméno svědka] dne [datum] vypracováno nové služební hodnocení za období od [číslo] do [datum], žalobci byla udělena bodová klasifikace 0,9, obsažen byl návrh na snížení dosavadního osobního příplatku ve výši 7 641 Kč na 500 Kč, hodnocení odsouhlasil a podepsal předseda žalovaného dne [datum], žalobce jej převzal dne [datum] (prokázáno Služebním hodnocením žalobce z [datum]).

14. Na žalobce bylo hodnotitelem ředitelkou odboru majetkového [titul]. [celé jméno svědkyně] dne [datum] vypracováno služební hodnocení za období roku [rok], kde byly zejména vytčeny nedostatky odborných znalostí/postupu/ závěrů žalobce a jeho konfliktní povaha (s tím, že se„ zřídka pokouší udržovat konstruktivní mezilidské vztahy“,„ na adresu některých kolegů neustále nasazuje“,„ velkou měrou se podílí na negativní atmosféře na odboru majetkovém“,„ popichuje kolegy a kolegyně“,„ není týmovým hráčem, je individualista uzavřenější povahy“,„ odbornost nahrazuje častým ironickým podtextem“,„ cíleně vyhledává konfliktní situace, popichuje ostatní“, žalobci byla udělena bodová klasifikace 0,4 se závěry o nevyhovujících výsledcích, obsažen byl návrh na odebrání celého dosavadního osobního příplatku ve výši 500 Kč, hodnocení podepsal předseda žalovaného dne [datum]; přílohou [číslo] bylo sdělení [titul]. [celé jméno svědkyně] z [datum] že hodnocení žalobce vypracovala jako jeho nejbližší nadřízený (při absenci bezprostředního nadřízeného) na pokyn mimo jiné ředitelky odboru personálního [titul]. [příjmení] s tím, že vycházela z dostupných údajů o žalobci, kterému byly uděleny dne [datum], [datum], [datum] písemné výtky (a dne [datum] podán podnět na kárnou komisi) a z informací, které jí v průběhu roku [rok] sděloval [titul]. [celé jméno svědka], vedoucí oddělení investic, hodnocení žalobce převzal dne [datum] (prokázáno Služebním hodnocením žalobce z [datum] včetně přílohy [číslo]).

15. Na základě odvolání žalobce (dle něhož žalobce služební hodnocení, které bylo podkladem daného rozhodnutí o platu vnímal jako„ vysoce tendenční, neobjektivní a z velké části nepravdivé, lživé, urážlivé a zasahující do jeho osobní integrity“ a vypracované„ s cílem uškodit“) bylo Rozhodnutí o platu (žalobce) [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kterým byl žalobci přiznán plat v platové třídě 13, platovém stupni 12 ve výši 34 440 Kč a osobní příplatek 0 Kč, tj. byl mu odebrán dosavadní osobní příplatek ve výši 500 Kč, zrušeno a věc vrácena služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání rozhodnutím náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] s odůvodněním, že zejména nelze bez dalšího zjistit, na základě jakých konkrétních podkladů byl žalobce v hodnotících kritériích (ve svém služebním hodnocení) hodnocen 1 nebo 0 body, a dále s tím, že dané rozhodnutí o platu služební orgán I. stupně zruší a provede nové služební hodnocení žalobce na základě relevantních podkladů, které budou jeho přílohou a na které bude v konkrétních případech odkázáno, příp. dále rozhodne o změně nebo odnětí osobního příplatku (prokázáno rozhodnutím o platu [číslo jednací], odvoláním žalobce do rozhodnutí o platu podaného [datum], rozhodnutím náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

16. Na žalobce hodnotitelé [titul]. [celé jméno svědkyně] a [titul]. [jméno] [příjmení] vedoucí oddělení investic, Odbor majetkový dne [datum] proto vypracovali nové služební hodnocení za rok 2016, v němž byla žalobci opětovně vytýkána zejména konfliktní povaha (ve zcela obdobném rozsahu jako v předchozím zrušeném služebním hodnocením) a odborné nedostatky, žalobci byla udělena bodová klasifikace 1, bylo doporučeno ponechat stávající osobní příplatek 500 Kč, hodnocení bylo odsouhlaseno a podepsáno předsedou žalovaného dne [datum], žalobce hodnocení převzal dne [datum] (prokázáno Služebním hodnocením žalobce z [datum]).

17. Ke stížnosti žalobce náměstek ministra vnitra pro státní službu dopisem z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] žalobci sdělil, že služební hodnocení žalobce, se kterým byl seznámen [datum], je nepřezkoumatelné, protože není dostatečně zřejmé, k jakým konkrétním hodnotícím kritériím se vztahují k němu připojené přílohy, s ohledem na to, že však dané hodnocení nemělo vliv na výši osobního příplatku žalobce a s ohledem na běh času sdělil žalobci, že požádal předsedu žalovaného, aby hodnocení žalobce za rok [rok] zrušil a zajistil provedení služebního hodnocení žalobce již za rok [rok] (prokázáno dopisem náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Služební hodnocení žalobce za rok [rok] bylo následně zrušeno s tím, že v prvním čtvrtletí roku [rok] má být zpracováno služební hodnocení již za rok [rok] a bylo by proto nehospodárné provádět hodnocení za rok [rok], protože toto by již nemělo faktické účinky (prokázáno Usnesením předsedy žalovaného z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

18. Služební hodnocení žalobce za rok 2017 bylo vyhotoveno [datum] [titul]. [příjmení], žalobci byla udělena bodová klasifikace 2,7 (dostačující výsledky) s tím, že žalobce„ udržuje konstruktivní mezilidské vztahy s kolegy“,„ běžně se zapojuje do týmových aktivit“,„ obtížné situace a konflikty dokáže řešit“,„ je schopen samostatně rozhodovat a nevyhýbá se odpovědnosti za přijatá rozhodnutí“,„ je schopen přijímat kritiku“,„ ve standartních situacích vystupuje s jistotou a taktem, ve většině nestandartních situací jedná profesionálně“,„ svěřené úkoly plní většinou ve shodě se zadáním“, bylo doporučeno ponechat stávající osobní příplatek 500 Kč, předsedou žalovaného bylo hodnocení odsouhlaseno a podepsáno [datum], žalobce je převzal dne [datum] (prokázáno Služebním hodnocením žalobce z [datum]).

19. Žalobci byly [titul] [celé jméno svědkyně] a [titul] [celé jméno svědka] uděleny písemné výtky s konkrétními specifikacemi vytýkaných pochybení žalobce při plnění pracovních úkolů, a to např. výtky při zpracování záměru [anonymizováno], výzva k důslednému využívání pracovní doby (Výtka z [datum]), výtka při přípravě akcí [anonymizována dvě slova], opakovaná výzva k důslednému dodržování služební doby (Žádost [titul] [celé jméno svědka] z [datum] ředitelce o součinnost při řešení nedostatků v práci žalobce, Výtka z [datum]), výtka za neetické chování vůči nadřízenému, kterou podepsala za [titul] [celé jméno svědka] v.z. pí [příjmení] (Výtka z [datum]), výtka za nevhodné („ arogantní, s despektem“) chování vůči nadřízenému (Výtka [datum]), výtka týkající se pochybení v souvislosti s veřejnou zakázkou [anonymizována tři slova] (Výtka z [datum]). Kárná komise II. stupně zřízená v Ministerstvu vnitra Rozhodnutím č.j.: [anonymizováno] [číslo] [rok] dne [datum] výrok I. prvostupňového rozhodnutí tak, že žalobce je vinen kárným proviněním dle § 88 odst. 1 služebního zákona které spáchal tím, že podepsal zápis o předání a převzetí staveniště při realizaci akce„ [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec]“ před účinností smlouvy o dílo č. [rok], ve zbytku (co do uložení písemné důtky a náhrady nákladů řízení) prvostupňové rozhodnutí potvrdila s odůvodněním, že v prvostupňovém rozhodnutí byly zčásti chybně označeny předpisy, které měl žalobce porušit (a v tomto rozsahu dala za pravdu námitkám žalobce) a že v příčinné souvislosti s porušením služební kázně žalobcem nevznikl následek přičitatelný k tíži žalobce, což však bylo zohledněno při uložení nejmírnějšího kárného opatření; žaloba žalobce proti tomuto rozhodnutí kárné komise byla zamítnuta Rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. 3Ad 24/2017-62 s tím, že žalobce předmět soudního přezkumu vymezil jen nekonkrétními odkazy na určitá ustanovení předpisu bez souvislosti se skutkovými výtkami, tedy řádně a konkrétně nespecifikoval žalobní body, které by měl soud vypořádat.

20. Z Prohlášení podepsaného dne [datum] [titul]. [celé jméno svědkyně], [titul]. [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [příjmení] plyne, že dne [datum] byla žalobci v kanceláři ředitelky [anonymizováno] za přítomnosti [titul]. [celé jméno svědkyně], [titul]. [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [příjmení] předána výtka drobných nedostatků ve službě včetně toho, že často v pracovní době bez souhlasu představeného opouští pracoviště. Žalobci byla [titul]. [celé jméno svědka] dne [datum] dále udělena písemná výtka za řádné nevyužívání služební doby/nepovolené absence na pracovišti od [anonymizováno], resp. [datum] do [datum] s uvedením, že toto bylo zjištěno výpisy z docházkového systému a v řadě tam uvedených případů též osobně [titul]. [celé jméno svědka], jeho sekretářkou, či nadřízenou a právničkou [anonymizováno] (Výtka z [datum], Usnesení o opravě výtky [titul]. [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

21. Žalobce [titul] [celé jméno svědka] s podrobným odůvodněním žádal o vysvětlení obsahu jemu udělených výtek (Dopis žalobce z [datum]), [titul] [celé jméno svědka] na to reagoval tím, že výtky jsou dostatečně odůvodněné a že u žalobce neshledal sebereflexi (Dopis [titul] [celé jméno svědka] z [datum]). Žalobce opakovaně podával žalovanému stížnosti na jednání představených žalobce s žalobcem a žádosti na vysvětlení žalobci udělovaných výtek, a to se zcela konkrétní specifikací toho, proti jakému jejich jednání a zejména jakému konkrétnímu obsahu jemu udělovaných výtek brojí, když z obsahu těchto stížností plyne, že žalobce ukládané výtky a zejména„ přetrvávající způsob jednání nadřízených“ vůči své osobě vnímal jako„ neoprávněná nařčení“,„ nepřesnosti, polopravdy a nepodložené hypotézy“, z nichž je„ zřejmá účelovost“, nadměrnou kontrolu jakéhokoli opouštění kanceláře žalobcem a obsah výtek v tomto směru považoval za„ signalizující šikanózní jednání“ žalobce„ urážející“ a skutečnost, že z výtek je patrné, že jeho pohyb po pracovišti hlásí„ vyjmenovaní a zřejmě určení pracovníci“ v něm„ vyvolával pocit, že je nikoli na [anonymizováno], ale v nápravném zařízení“, své služební hodnocení považoval za„ zjevně nespravedlivé“ (prokázáno Stížností žalobce ve věci výkonu služby z [datum], Žádostí žalobce o vysvětlení obsahu výtek z [datum]). Žalobce se obracel na [titul] [celé jméno svědka] ohledně vysvětlení zpracování úkolů na akci [anonymizováno] a [anonymizováno], sdělil mu své přesvědčení, že jsou vůči němu ze strany ředitelky vytvářeny cílené záminky k problémům (e-mail žalobce z [anonymizováno] [rok]); žalobce opakovaně žádal [titul] [celé jméno svědka] o potvrzení z jakých důvodů se má stěhovat do jiné kanceláře a vysvětlení, proč má sdílet kancelář s pracovníky z jiných oddělení a nikoli s pracovníky z oddělení svého (emaily žalobce [titul] [celé jméno svědka] z [anonymizováno] [rok]).

22. E-mailem z [datum] předseda žalovaného [jméno] [příjmení] vytkl„ ředitelům“ [anonymizována dvě slova] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] tam konkrétně uvedená pochybení v jejich práci, příp. v práci jejich podřízených („ za které si zodpovídají“), a to se závěrem, že došlo k celé řadě nepochopitelných a pro příště nepřijatelných pochybení, která se již nemají opakovat (e-mail [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [celé jméno svědkyně] a [anonymizováno] z [datum]).

23. Ze Sdělení [anonymizováno] [příjmení], [titul]. [příjmení] (zaměstnanců žalovaného – odboru bezpečnosti a krizového řízení) z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] plyne, že u zaměstnance žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] byla na pracovišti v pracovní době na základě podezření [titul]. [celé jméno svědkyně] zjištěna provedením orientační dechové zkoušky přítomnost alkoholu (1,7 ‰), pročež opustil pracoviště s tím, že bude mít neomluvenou absenci. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl dne [datum] a opakovaně [datum] veden jeho nadřízenými ([titul]. [příjmení], [titul]. [celé jméno svědkyně], příp. za přítomnosti vedoucí personálního oddělení [anonymizováno] [příjmení])„ pohovor“ ohledně nespokojenosti s jeho docházkou, hlášením jeho absencí, neomluvenými absencemi (Záznam z projednání docházky do zaměstnání a omlouvání absencí z [datum] Zápis o projednání docházky do zaměstnání a omlouvání nepřítomnosti na pracovišti z [datum]). [titul]. [celé jméno svědka] požádal žalovaného o ukončení služebního poměru z osobních důvodů dopisem z [datum] (Dopis [titul]. [obec] [titul]. [anonymizováno] z [datum]).

24. Zaměstnankyni žalovaného [titul] [celé jméno svědkyně] měla být [datum] udělena písemná výtka za drobné nedostatky ve službě – nevyužívání služební doby v období [datum] [datum] (viz nikým nepodepsaná výtka [titul]. [anonymizováno] datovaná [datum]); zaměstnanci žalovaného [titul]. [jméno] [celé jméno svědka] měla být [datum] udělena písemná výtka za drobné nedostatky ve službě – nevyužívání služební doby v období [datum] [datum] (viz nikým nepodepsaná výtka [titul]. [anonymizováno] datovaná [datum]); zaměstnanci žalovaného [titul]. [celé jméno svědka] měla být [datum] udělena písemná výtka za drobné nedostatky ve službě – nevyužívání služební doby v období [datum] [datum] (viz nikým nepodepsaná výtka [titul]. [anonymizováno] datovaná [datum]). 25. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně] byly„ na základě jejich požadavku“ ředitelem odboru informatiky zaslány přístupy žalobce na internet (prokázáno e-mailem [anonymizováno] z [datum]).

26. Z výpovědi svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je od dubna 2014 dosud ředitelka odboru majetku, byla nadřízená žalobce. Ohledně žalobcových nedostatků v práci uvedla, že o žalobce ve svém odboru měla zájem s ohledem na jeho pracovní zkušenosti auditora, avšak po nástupu žalobce zjistila, že mu oblast investic a výstavby není tak blízká, žalobce byl ve 13. platovém stupni, což předpokládá odbornou zdatnost a přehled o problematice, svědkyně čekala, že se žalobce v určitém časovém intervalu zapracuje, což se však nestalo, jeho nedostatečnost byla nahrazována arogancí, veškeré nedostatky byly uvedeny v hodnocení, které vypracovával přímý nadřízený žalobce [titul] [celé jméno svědka], svědkyně vypracovala pouze jedno hodnocení na žalobce po odchodu [titul] [celé jméno svědka], vycházela přitom zcela z podkladů [titul] [celé jméno svědka] z jím předpřipraveného hodnocení a ze svých znalostí investičních akcí za rok [rok], na kolegy žalobce hodnocení nevypracovávala; svědkyně si již nevybavila konkrétní věci zde uvedené, kromě chyb ve věci [anonymizována dvě slova] [obec], u žalobce se jednalo i o nedůslednost, roztěkanost, nesoustředěnost, zpočátku s kolegy vycházel běžně, pak se ale stupňovala jeho agresivita, agresivní poznámky např. vůči nadřízenému [celé jméno svědka]. I jiní zaměstnanci byli hodnoceni např. průměrně, nikdo jiný proti tomu neměl námitky. Svědkyně popřela, že by kolegy žalobce naváděla k donášení na něj či že by jim osobně zakazovala se s ním bavit, rovněž např. se pí [celé jméno svědkyně] nikdy neřešila pracovní výkony žalobce, [titul] [celé jméno svědka] nenaváděla proti žalobce, nenabídla mu nikdy za to nějaké výhody. Některé nevyžádané informace, např. o přístupu žalobce na internet, dostala svědkyně od vedoucí oddělení majetku [anonymizováno] [příjmení], která byla v úzkém vztahu s žalobcem, i z důvodu tohoto vztahu byly někdy pracovní vtahy narušeny; pí [příjmení] jí tyto informace nedávala o jiných zaměstnancích. Proto vyžádala od bezpečnostního ředitele informace o přístupu žalobce na internet; svědkyně nevěděla, proč byla pí [příjmení] na e-mail zaslány výsledky tohoto šetření; na základě toho byly všichni zaměstnanci proškoleni o přístupu na internet a byly několikrát kontrolováni bezpečnostním odborem. Je možné, že svědkyně nějaké pracovní věci žalobce řešila s pí [příjmení]. Ohledně kontroly docházky odkázala na předepsaný docházkový systém, což řešil s pracovníky jejich přímý nadřízený. Ohledně osoby pí [příjmení] svědkyně uvedla, že byla právnička žalovaného, byla přítomna u jedné výtky udělené žalobci, nebyla zmocněna k zastupování svědkyně. Svědkyně popřela, že by s žalobcem zacházela jinak než s jinými zaměstnanci, za jednání vůči žalobci jí nebyla udělena např. žádná výtka, návrhy na řešení situace ze strany žalobce byly šetřeny kontrolním odborem a jeho závěry byly se svědkyní projednány. Svědkyně setrvala na důvodnosti výtek udělených žalobci, např. ohledně toho, že popichoval, jízlivě špičkoval s tím, že daná pochybení sama viděla a vnímala na pracovišti; svědkyně neřešila žádnou stížnost kolegy na chování žalobce; dále upozornila na to, že výtky se po roce odstraňují z osobního spisu. Ohledně stěhování žalobce uvedla, že to řešil jeho nadřízený jak se domnívala z důvodu mezilidských vztahů, svědkyni to bylo pouze oznámeno; uvedla, že přesuny z kanceláře do kanceláře nebyly časté, nevybavila si, z jakých důvodů byl žalobce opakovaně stěhován.

27. Z výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vedoucím investičního oddělení, tj. přímým nadřízeným žalobce. Se žalobcem měl běžné vztahy podřízeného/nadřízeného, rovněž s kolegy měl žalobce běžné vztahy. Svědek setrval na tom, že veškerá služební hodnocení žalobce i ostatních řádně zpracoval, vycházel ze svých zjištění z např. porad, kde bylo řešeno plnění jednotlivých úkolů, dále toho, co viděl, slyšel a vnímal na pracovišti, vycházel z jednání žalobce na pracovišti; nevybavil si, že by si na jednání žalobce někdy stěžoval některý z jeho kolegů; uvedl, že žalobce popichoval a byl ironický vůči němu, svědek si sám stěžoval na neplnění pracovních úkolů žalobce. Svědek popřel, že by věděl o osobních sporech na pracovišti, resp. uvedl, že je případně řešila ředitelka, resp. že např. slyšel, že se žalobce s pí [příjmení] nemusí potkávat na chodbách. Ohledně všech svých podřízených s ředitelkou [celé jméno svědkyně] např. řešil věci hodnocení, pokud je chtěla např. vysvětlit. Svědek rovněž setrval na jím udělených výtkách žalobci. Ohledně stěhování žalobce uvedl, že to bylo z provozních důvodů, více si nevybavil, nevybavil si rovněž, že by takto často byl stěhován jiný zaměstnanec. Ohledně výtky udělené žalobci [příjmení] [příjmení] uvedl, že tato byla oprávněna zastupovat ředitelku, která o tom byla informována. Ohledně kontroly docházky uvedl, že měl problémy s docházkou žalobce, konkrétně si vybavil dva případy, když s žalobcem jeho nepřítomnost na pracovišti osobně řešil, následně bylo vše řešeno přes záznamy docházky přes bezpečnostní oddělení, od něhož na pokyn ředitelky dostal i konkrétní kamerové záznamy, tato kontrola vyplývala z porad, byl to tedy pokyn od ředitelky, která mu dala docházku žalobce, ať provede kontrolu; i ohledně dalších dvou zaměstnanců řešil jejich vstupy na pracovištích a rovněž to řešil na poradách. Svědek si nevybavil, že by jiným zaměstnancům dal výtky. Na např. e-maily žalobce, ohledně akce [anonymizováno], svědek vždy reagoval. Svědek popřel, že by s žalobcem zacházel diskriminačně, či by jej žalobce informoval o bossingu či šikaně.

28. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že se jednalo o kolegyni žalobce, která u žalovaného pracovala od roku [rok] do roku [rok], pracovala na odboru majetkovém, na jiném oddělení než žalobce, se žalobcem přímo nespolupracovala, příp. se pouze jejich práce někdy prolnula (např. když řešila nepotřebný majetek ve skladu), sdílela s ním kancelář asi 1 nebo 2 měsíce, neměli a nemají jakýkoli bližší vztah. Svědkyně uvedla, že na tomto dříve bezproblémovém odboru po odvolání ředitele [příjmení] a po nástupu ředitelky [celé jméno svědkyně] nastal bossing a šikana z osobních důvodů, a to ředitelkou a právničkou žalovaného a skupinou zaměstnankyň okolo nich. Z těchto důvodů i svědkyně následně z práce odešla. Po svědkyni chtěli, aby žalobce hlídala a donášela na něj, s tím, že„ buď jim půjde na ruku, nebo si ponese sama následky“. Svědkyně dále specifikovala, že šikana a bossing byli i vůči všem ostatním zaměstnancům, nejen vůči žalobci. Svědkyni např. ředitelka dávala nesmyslné (u nichž bylo následně zjištěno, že je ani neověřovala a ani nepotřebovala), nesplnitelné a malicherné (opravy oslovení v dopisech atp.) úkoly, resp. se toto stávalo všem zaměstnancům, že ředitelka hledala takovéto chyby. Rovněž ředitelka před ostatními (na svolaných schůzkách) ponižovala pracovníky, kteří něco pokazili. Vůči žalobci daná situace započala tím, že se svědkyni (na konci roku [rok], začátku roku [rok]) snažila proti žalobci zmanipulovat pí [příjmení], se kterou se kterou se rozešel; po svědkyni chtěla, aby na žalobce, který byl přesazen do jejich kanceláře donášela. Poté se svědkyni pí [příjmení] snažila říkat, co vše dělá žalobce špatně v pracovních věcech, dle svědkyně se však např. jednalo o věci, které žalobce nemohl ovlivnit. Ohledně služebního hodnocení uvedla, že nebylo„ služební“, ale že se jednalo o hodnocení podle toho, kdo byl ochoten„ dělat jejich praktiky“ (donášet, kontrolovat). Svědkyně uvedla, že tímto způsobem šikany a bossingu přistupovaly ke všem zaměstnancům, na žalobce byly obzvláště vysazeny (např. kolegyně [příjmení] mu prakticky s „ uchem na stěně“ měřila čas, když šel na toaletu) z osobního důvodu vycházejícího od pí [příjmení]. Svědkyni bylo pí [příjmení] řečeno, že se žalobce potřebují zbavit. Svědkyně si nevybavila, že by jinému zaměstnanci kromě žalobce chodily písemné výtky, pokud viděla jednu nebo dvě tyto výtky, přišly jí zcela nedůvodné. Ohledně služebního hodnocení žalobce uvedla, že není pravda, že by např. popichoval kolegy, naopak pí [příjmení] a [celé jméno svědkyně] popichovaly a šikanovaly zaměstnance tak, aby je znepřátelily mezi sebou. [příjmení] s žalobcem vycházeli bez problémů, nechtěli s ním sdílet kancelář, protože pak z toho měli problémy, protože se vedení nelíbilo, když s ním vycházeli, právě z tohoto důvodu (že kvůli tomu měla problémy s vedením) svědkyně hrozila výpovědí, pokud žalobce nepřesadí; bylo jim řečeno, že ho mají ignorovat a nemají se s ním bavit. Ohledně docházky uvedla, že bylo zcela běžné v rámci pracovní doby pracovně opouštět kancelář. Svědkyni osobně neviděla žádný konflikt žalobce s jiným zaměstnancem nebo nadřízenými, ty si vždy zaměstnance zvaly do zvlášť do svých kanceláří. Byla svědkem každodenních věcí, kdy mu např. házeli věci na stůl,„ vlítly do kanceláře, ať se s žalobcem nebaví“, chtěli po něm nějaké vysvětlení atp. Svědkyně ukončila pracovní poměr dohodou, panu [příjmení] však vysvětlila, že ji podala z důvodu šikany a bossingu, tajnému nahrávání atp.

29. Z výpovědi svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně], soud zjistil, že od srpna 2013 dosud pracuje jako specialistka investiční výstavby na odboru majetku, byla kolegyně žalobce, přímo s ním však nespolupracovala, akce měli rozdělené. Žalobce poté, co se„ rozkoukal“, se dle svědkyně zaběhl normálně. [příjmení] s žalobcem či jeho povahou neměli problémy. Svědkyně dále uvedla, že vše, co se na pracovišti dělo, bylo nepříjemné, hrubé, hodně lidí kvůli tomu odešlo. Vůči žalobci začalo vedení vyvíjet nátlak z důvodu osobních věcí mezi žalobcem a vedoucí jiného oddělení pí [příjmení]; nátlak spočíval v neustálých výtkách za věci, za které je ostatní nedostávali, když vedení hledalo jakékoli jeho pochybení, které by mohlo nadhodnotit, na pracovišti nebyly běžné písemné výtky, svědkyně si již nevybavoval, co bylo konkrétním obsahem výtek žalobci, v dané době však některé viděla, žalobce jim je ukazoval, tehdy tedy věděli, o co šlo. Rovněž žalobce opakovaně stěhovali do jiných kanceláří i mimo rámec daného oddělení; na kolegy žalobce byl vyvíjen nátlak, aby se s ním nebavili, a to ředitelkou, pí [příjmení], pí [příjmení] a dvěma dalšími pracovnicemi, které ostatní kolegy„ držely na paškálu“, dusili, až se např. kolegyně [celé jméno svědkyně] zhroutila. Svědkyně uvedla, že jí osobně toto vytýkáno nebylo. Přímo u takových situací nebyla, protože si konkrétní zaměstnance zvali samostatně do kanceláře, slyšela to, pokud to např. probíhalo na chodbě, nebo tak, že jim to daný člověk řekl. Ke vtahu žalobce k nadřízenému [celé jméno svědka] uvedla, že„ jí to přišlo tak, že vedoucí [celé jméno svědka] něco od vedení dostal befelem, co má vůči žalobci udělat a nebyl s tím ztotožněn“, že si třeba postěžoval, že něco vůči žalobci musel podepsat. Se žalobcem sdílela kancelář cca 14 dní, bylo tam však málo místa, proto se vedoucí [celé jméno svědka] zasadil o přesazení žalobce, ale např. ne na volné místo u jiného kolegy ze stejného oddělení. Ohledně docházky uvedla, že byly kontrolovány výstupy z budovy, pochyb mezi kancelářemi byl běžný, neměla povědomí o tom, že by na pracovišti byly nějaké problémy s docházkou. Se svým hodnocením byla vždy spokojená; ohledně hodnocení žalobce věděla, že s tím byly problémy, neznala však jeho konkrétní obsah.

30. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [celé jméno svědka] soud zjistil, že od roku [rok] dosud pracuje jako specialista investiční výstavby, s žalobcem však neměl bližší společné činnosti – každý řešil své zakázky samostatně; žalobce byl jeho kolegou, krátce nadřízeným, měli běžný kolegiální vztah, seděli spolu v jedné kanceláři cca rok. Dle svědka žalobci práce šla, spolupráce s ním byla stejná jako s ostatními. Ohledně situace na pracovišti svědek uvedl, že tam bylo různě pohlíženo na různé pracovníky, řešily se např. výtky a docházka. Svědek si nevybavil, že by někdo jiný kromě žalobce dostával písemné výtky, resp. si vybavil, že celé oddělení včetně svědka dostalo písemnou výtku za přístupy na internet. V dané době věděl, co bylo obsahem výtek udílených žalobci, z jeho pohledu to byly záležitosti třeba nejasného výkladu něčeho, formálních záležitostí, domníval se, že bylo možné, že podobné chyby dělali i ostatní. Svědek se svým hodnocením neměl problémy. Svědek zaznamenal, že byly problémy s vedením [titul]. [celé jméno svědka], pí [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] [příjmení], nebyl však jejich aktivním účastníkem, odehrávalo se to v ředitelně nebo u vedoucího; dle svědka tyto konflikty byly„ rádoby pracovní“, projednávaly se nějaké tvrzené nedostatky, výtky na docházku nebo výkon práce; toto mu přišlo, že vůči ostatním nebylo takto uplatňováno a že vůči žalobci to bylo extrémní; ustavil se systém, že ostatní kolegyně z majetkového oddělení si žalobce všímala a zaznamenávala jeho odchody a příchody. Ohledně stěhování žalobce se svědek doslechl, že to bylo z osobních důvodů i z důvodů nadřízených. Svědek se doslech, že na přístupu vedení se podepsal soukromý vztah žalobce s vedoucí oddělení majetku.

31. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že u žalovaného pracovala [anonymizováno] let do roku [rok], na konci na odboru majetku, byla kolegyně žalobce na jiném oddělení, osobně s ním na žádných projektech nespolupracovala, měla jinou agendu. S žalobcem na příkaz seděli cca 1 nebo 2 měsíce v kanceláři, což byla výjimka, protože v kancelářích seděli lidé ze stejných oddělení; svědkyně se domnívala, že to bylo z důvodu, aby mohli žalobce hlídat, že se ho chtěli zbavit. Ohledně situace na pracovišti svědkyně uvedla, že vše započalo s příchodem nové ředitelky pí [celé jméno svědkyně], která byla arogantní, ráda ponižovala lidi, hodně lidí to nevydrželo; ředitelka se následně skamarádila s vedoucí oddělení svědkyně pí [příjmení] a začali jejich oddělení šikanovat, vytvořila se okolo nich skupina, celé oddělení se rozložilo, až tam skoro nikdo nezůstal, ani nově nabíraní pracovníci to často nevydrželi např. ve zkušební době. Dle svědkyně to ohledně žalobce bylo z důvodu jeho dřívějšího osobního vztahu s pí [příjmení], se kterou se rozešel, a ona to neunesla. Žalobce na rozdíl od ostatních zaměstnanců opakovaně dávali z kanceláře do kanceláře, neustále za ním chodili a něco po něm chtěli, dávali mu výtky, jejichž obsah však svědkyně neznala. Zakazovali jim bavit se s žalobcem; svědkyni (a rovněž pí [celé jméno svědkyně]) řekla v kanceláři ředitelky buď pí [příjmení], [celé jméno svědkyně] nebo [příjmení], ať žalobce ignorují; svědkyně tedy spolu s kolegy věděla, že pokud budou sedět s žalobcem, budou mít problém; na svědkyni byl kvůli žalobci vyvíjen nátlak, když např. odmítla říci něco, co nebyla pravda; poté, co jí z těchto důvodů pí [příjmení]„ seřvala“ na chodbě se svědkyně zhroutila a musela vyhledal odbornou pomoc. Svědkyně měla vždy dobré hodnocení, až na poslední, kde ji úplně degradovali a sebrali jí veškeré osobní hodnocení. Svědkyně si na vedení nestěžovala, pouze následně žádala nadřízeného pí [celé jméno svědkyně] o přeložení do jiného odboru, protože s daným vedením nechtěla dělat, výsledek to nemělo, následně byla nucena odejít.

32. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že od roku [rok] pracovala jako referentka majetkové správy. Žalobce byl její kolega, znali se již z dřívějška z jiných odborů, nikdy s ním neměla žádný konflikt ani nebyla u toho, že by s někým jiným měl konflikt, žalobce s kolegy problémy neměl. Svědkyně dala výpověď, protože na pracovišti byly od ředitelky a vedoucí oddělení majetku vůči některým zaměstnancům takové mezilidské vztahy, že to nevydržela. Vztahy se zhoršili od roku [rok] po nástupu ředitelky pí [celé jméno svědkyně], ta udělala nejprve„ čistku“ na investičním oddělení, poté se zaměřila na ostatní, vystřídalo se tam velké množství lidí; dle svědkyně tyto„ čistky“ byly nepodložené, nebyly proti nějaké skupině lidí, bylo to proti mladým, např. ve zkušební době, i proti starým. Vytvořila se tam skupina okolo ředitelky, pí [příjmení], pí [příjmení], která vymýšlela, jak jim to znepříjemnit. Jednotlivé pracovníky si volali do ředitelny. Do hodnocení svědkyni již v roce [rok] napsali věci, které nebyly pravdivé, že např. nespolupracuje, nesplnila úkol (který však jí např. ani nepříslušel), snížili jí osobní hodnocení, proti tomu podala stížnost. Svědkyně se domnívala, že žalobce měl problémy s vedením kvůli jeho soukromé věci s pí [příjmení], která byla zhrzená a tímto se mu mstila za spolupráce ředitelky a pí [příjmení]; např. pí [příjmení] po svědkyni chtěla, aby se z žalobcem nebavila. Žalobce neustále stěhovali, rovněž i svědkyni nejprve stěhovali, nikoho jiného nestěhovali.

33. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl kolegou, následně podřízeným a následně opět kolegou žalobce, když [anonymizováno] let pracoval u žalovaného, odkud odešel před [anonymizováno] lety. [příjmení] na daném pracovišti rámcově znali obsahy svých prací, krátkodobě se mohli zastupoval. Ohledně situace žalobce se svědek tehdy bavil s kolegyněmi v práci. S žalobcem nikdy neměli žádné rozbroje, vždy s ním vycházel v pohodě, svědek si nevybavil, že by s žalobcem měli jakékoli rozbroje ostatní kolegové ([celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně]), měli kamarádské vztahy. Žalobce byl více orientován ve vyhláškách a nařízeních, v těchto teoretických věcech za ním chodili ostatní na poradu, žalobce se příp. naopak chodil radit v praktických věcech. Svědek uvedl, že v dané době znal obsah výtek ukládaných žalobci, když s nimi byl žalobcem seznamován, připadaly mu velice nesmyslné, velmi účelové a cílené vůči žalobci, týkající se např. formálního nedodržení termínů nebo špatné znění formuláře, které se však měnily z měsíce na měsíc. Ostatní zaměstnanci dostávali výtky a byli dehonestováni (např. výtkami a emaily) právě proto, že se bavili s žalobcem, např. ošklivé e-maily a výtky za to, že se s ním vůbec bavily, dostávaly kolegyně, které seděly s žalobcem v kanceláři. Svědek dále uvedl, že obdobné chyby jako žalobce na daném pracovišti dělal každý, svědek, příp. ostatní zaměstnanci za to asi někdy dostali ústní nebo písemnou výtku. Ohledně situace žalobce svědek věděl tak, že tam o tom ženy na pracovišti hovořily, jednalo se o jednu uraženou ženu, zástupkyni ředitelky, která žalobce na pracovišti dehonestovala za podpory ředitelky a předsedy správy; byla to cílená kampaň proti žalobci; což svědek slyšel od kolegů i zažil na daném pracovišti, když byť se to dělo za zavřenými dveřmi, věděl o tom celý odbor. Rovněž od žalobce věděl, že na něj byl vyvíjen abnormální tlak, který žalobce vnímal a pociťoval jako naprosto neúměrný a nesmyslný. Služební hodnocení dle svědka bylo děláno řádně a včas. Stěhování žalobce rozhodně nebylo běžné, svědek myslel, že byl tímto žalobce trestán; svědek s žalobcem seděl v kanceláři pouze krátce, žádal z důvodu, že se do kanceláře nevešli, o jeho přestěhování. K pohybu po budově mimo kancelář svědek uvedl, že byl běžný, nebyl k tomu třeba souhlas, souhlas byl třeba ke služební cestě. Ohledně kontroly internetu uvedl, že na něj koukali všichni, věděli, že je to sledováno.

34. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména navrhované opakované výslechy svědků ([titul] [celé jméno svědkyně], [titul] [celé jméno svědka], [titul] [celé jméno svědkyně]) považoval ve věci za zcela nadbytečné, když svědci se k veškerým skutečnostem, k nimž byly žádány jejich opakované výpovědi (zejména podáním žalobce z [datum] a žalovaného z [datum]) podrobně a úplně vyjádřili již ve svých původních výpovědích. Soud proto zcela vyšel z výše rozvedených listinných důkazů, jakož i výpovědí svědků, a po posouzení obsahu těchto důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

35. Soud pouze pro stručnost opakuje (jak plyne i ze závazných právních názorů odvolacího soudu uvedených výše), že ve věci je dána obecná pravomoc civilního soudu (viz např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 5948/2017, sp.zn. 21 Cdo 2686/2015).

36. Právně proto soud věc posoudil podle § 98 služebního zákona, dle něhož se na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru § 16 a § 17 zákoníku práce použijí obdobně.

37. Dle § 16 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

38. Dle § 17 zákoníku práce právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.

39. Podle § 2 odst. 1 antidiskriminačního zákona se pro účely tohoto zákona právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků.

40. Dle § 10 antidiskriminačního zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění (1). Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (2). Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo (3).

41. V dané věci bylo v řízení zcela prokázáno (rozhodnutím o přijetí do služebního poměru a nespornými tvrzeními účastníků), že žalobce byl přijat do služebního poměru u žalovaného na služební místo specialista investiční výstavby od [datum].

42. Žalobce se vůči žalovanému touto žalobou domáhá přiměřeného zadostiučinění ve formě náhrady nemajetkové újmy v penězích dle § 10 antidiskriminačního zákona ve výši 123 984 Kč z důvodů porušování zákazu diskriminace žalovaným ve věcech pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, když porušení práva na rovné zacházení žalobce shledal konkrétně v jednáních svých nadřízených (zejména [titul]. [celé jméno svědkyně], [titul]. [celé jméno svědka], příp. [titul]. [příjmení]), a to ve srovnání jak s kolegy žalobce pracujících na témž pracovišti (např. [titul]. [celé jméno svědka], [titul]. [celé jméno svědka], [titul] [celé jméno svědkyně]) tak případně (v rozsahu udílení výtek) i ve srovnání s nadřízenými žalobce, když na žalobce byla zejména vypracovávána nezákonná služební hodnocení (obsahující nepravdivé difamující informace o žalobci), resp. na něj nebylo vyhotoveno služební hodnocení za rok [rok], dále byl žalobce na pracovišti systematicky šikanován (resp. se jednalo o tzv. bossing) udílením nesmyslných výtek, které za obdobná pochybení nebyly jeho kolegům ani nadřízeným (např. za nevyhotovení řádného a včasného služebního hodnocení žalobce) udělovány, dále byl žalobce nuceně opakovaně stěhován z kanceláří, byly neodůvodněně a nadbytečně sledovány příchody a odchody žalobce z/do kanceláře, byly o něm šířeny nepravdivých informací na pracovišti, po ostatních zaměstnancích bylo vyžadováno aby se s žalobcem nebavili, aby ho sledovali, donášeli na něj atp., což vše mělo negativní dopad ve sféře jak finančního ohodnocení žalobce, tak mělo rovněž neblahý vliv na psychiku žalobce, když tato jednání pociťoval dle svých tvrzení úkorně jako silně obtěžující, čemuž se snažil bránit i dostupnými právními prostředky obrany u např. nadřízených, které však neměly žádný efekt.

43. Soud je ve věci vázán závaznými právními názory odvolacího soudu, přičemž z rozsudku Městského soudu v Praze z 22.6.2022, č.j. 62 Co 130/2022-366 zejména plyne, že na rozdíl od zákazu diskriminace nemusí být pohnutkou (motivem) nerovného zacházení porušujícího ust. § 16 odst. 1 zákoníku práce některý z diskriminačních důvodů dle antidiskriminačního zákona. V daném případě tak bylo na žalobci, aby řádně tvrdil a následně prokázal, že žalovaný jako zaměstnavatel žalobce určitým jednáním znevýhodnil ve srovnání s jinými zaměstnanci žalovaného. Z odst. 40 rozsudku Městského soudu v Praze z 22.6.2022, č.j. 62 Co 130/2022-366 přitom plyne že žalobce svou povinnost tvrzení v tomto rozsahu beze zbytku splnil a dle odst. 47 daného rozsudku odvolacího soudu též prokázal nerovné zacházení žalovaného s žalobcem v rozsahu nadměrného dodržování docházky a častého stěhování do jiných kanceláří.

44. Zdejší soud se proto dále zabýval tím, zda žalobce prokázal i svá ostatní tvrzení o nerovném zacházení s ním.

45. Soud předně dospěl k závěru, že v řízení bylo zcela prokázáno, že žalovaný (jednající v dané době nadřízenými žalobce [titul] [celé jméno svědkyně] a [titul] [celé jméno svědka]) s žalobcem nerovně zacházel oproti ostatním zaměstnancům na daném pracovišti (s nimiž je žalobce dle soudu v tomto rozsahu možno porovnávat, neboť byli v obdobném postavení jako žalobce) v tom smyslu, že žalobce byl ve srovnání s ostatními kolegy na daném pracovišti (jak plyne z jejich výpovědí) jediným zaměstnancem, na něhož nebylo řádně a včas vypracováno zákonné služební hodnocení za rok [rok]. Rovněž byl jediným zaměstnancem na daném pracovišti, na něhož dané služební hodnocení dne [datum] vypracovala [titul] [celé jméno svědkyně] a nikoli jako u všech ostatních kolegů jejich přímý nadřízený k tomu primárně určený [titul] [celé jméno svědka] (jak plyne z výpovědi [titul] [celé jméno svědkyně]). Z rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i z rozhodnutí o opakovaně vyhotoveném služebním hodnocení žalobce za dané období z [datum], tj. z usnesení předsedy žalovaného z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] i dopisu náměstka ministra vnitra pro státní službu z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] je přitom zřejmé, že daná služební hodnocení žalobce za rok [rok] nebyla zrušena z„ nepodstatných“ či„ formálních“ důvodů (jak opakovaně tvrdil žalovaný), ale právě proto, že byla opakovaně nepřezkoumatelná, když z nich nebylo zjistitelné, na základě jakých konkrétních podkladů byl žalobce v hodnotících kritériích hodnocen 1 nebo 0 body. V hodnotících kritériích (proti nimž žalobce opakovaně brojil svými stížnostmi, neboť je shledával lživými a urážejícími) v daném služebním hodnocení byly přitom uvedeny žalobce zjevně difamující výroky (jak jsou konkrétně rozvedeny v odst. 14. a 16. odůvodnění tohoto rozsudku) tvrdící zejména jeho konfliktní a nepřátelskou povahu. Přitom skutečnosti o konfliktní a nepřátelské povaze žalobce, byly v řízení zcela vyvráceny výpověďmi všech jeho kolegů, o jejichž pravdivosti neměl soud důvod pochybovat, když v tomto směru vypovídali všichni v zásadě shodně, spontánně a ve vzájemných souvislostech, když všichni kolegové žalobce potvrdili, že s žalobcem žádné konflikty neměli, a naopak, že vůči žalobci nepřátelskou a konfliktní atmosféru na pracovišti vytvářeli jejich nadřízení; stejně tak z výpovědi [titul] [celé jméno svědkyně] a [titul] [celé jméno svědka] jasně plyne, že na chování a jednání žalobce si nestěžoval žádný z jeho kolegů. Účelové uvádění nepravdivých a nedoložených skutečností nadřízenými žalobce uvedených zejména v osobnostním hodnocení žalobce v jeho služebních hodnoceních za rok [rok] (avšak i za předchozí rok, jak plyne ze služebního hodnocení žalobce z [datum], které bylo rovněž zrušeno, a ze služebního hodnocení žalobce z [datum]) je pak dle soudu potvrzeno i služebním hodnocením žalobce za následujícím rok [rok] (služební hodnocení z [datum]), dle jehož textu (jak plyne z odstavce 18. odůvodnění tohoto rozsudku) se fakticky zcela změnila osobnost i odbornost žalobce, když zatímco dříve byl (bez řádného odkazu na relevantní podklady toto dokládající) označen za„ neudržujícího konstruktivní mezilidské vztahy, popichujícího kolegy, podílejícího se velkou měrou na negativní atmosféře na pracovišti, vyhledávajícího konfliktní situace a odbornost nahrazujícího ironií“, ve služebním hodnocení za rok [rok] byl popsán jako osoba„ udržující konstruktivní mezilidské vztahy s kolegy, běžně se zapojující do týmových aktivit, dále jako osoba, která dokáže přijímat kritiku, řešit obtížné situace, konflikty, jednající profesionálně, plnící zadané úkoly“. Soud tak uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že výše uvedeným jednání žalovaného bylo s žalobcem oproti ostatním jeho kolegům ve srovnatelné pozici nerovně zacházeno. Přes opakované poučení soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. (na jednání soudu dne [datum]) pak žalovaný dle soudu neprokázal (resp. nenavrhl k tomu žádný důkaz), že by dané služební hodnocení žalobce za rok [rok] bylo řádně vypracováno (stejně jako na ostatní zaměstnance), či že by nebylo vypracováno z důvodů jiných než diskriminujících (a difamujících) žalobce.

46. Ohledně obsahu a četnosti udílení výtek žalobci soud vyšel zejména z toho, že výpověďmi kolegů žalobce bylo v řízení zcela prokázáno (jak plyne i z názoru Městského soudu v Praze z rozsudku z 22.6.2022, č.j. 62 Co 130/2022-366 vyjádřeného v odst. 37 odůvodnění daného rozsudku) že na daném pracovišti bylo nadřízenou žalobce [titul]. [celé jméno svědkyně] a okruhem jí blízkých spolupracovníků ([titul]. [celé jméno svědka], [titul]. [příjmení]) vytvořeno nepřátelské pracovní prostředí vykazující známky tzv. bossingu. Soud pak dále vyšel z výpovědi kolegů žalobce, z nichž většinově plyne, že z osobních důvodů bylo toto jednání žalovaného (jednajícího nadřízenými žalobce) zaměřeno zejména i vůči žalobci, jak ve svých výpovědích výslovně potvrdili svědci [celé jméno svědkyně] (která uvedla, že„ na žalobce byly obzvláště vysazeny“), [titul]. [celé jméno svědka] (který uvedl, že„ vůči žalobci to bylo extrémní“), [titul]. [obec] (který uvedl, že„ to byla cílená kampaň proti žalobci“). Soud proto nepopírá, že písemné výtky udělované žalobci, příp. výtky ústní, jak jsou specifikovány v odst. 19. a 20. odůvodnění tohoto rozsudku byly nadřízenými řádně odůvodněny, příp. že mohly být uděleny důvodně (za pracovní pochybení žalobce, jak plyne např. i z rozhodnutí kárné komise [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]), soud je nicméně toho názoru, že za dané situace na daném pracovišti, jak byla v řízení svědectvím kolegů žalobce prokázána, nelze odhlížet od toho, že dané výtky žalobci udělovali právě jeho nadřízení, kteří sami vytvořili atmosféru tzv. bossingu, který spočívá právě v tom, že je vůči podřízenému nad míru přiměřenou a únosnou zneužívána formální převaha moci nadřízeného a možnost podřízeného prakticky nepřetržitě kontrolovat a nepřiměřeně a nesmyslně úkolovat. Soud proto za dané situace přihlédl i k vzájemně souladným výpovědím svědků [celé jméno svědkyně], [titul] [celé jméno svědkyně], [titul]. [celé jméno svědka], [anonymizováno] [obec], kteří fakticky shodně vypověděli, že v rozhodné době znali obsah alespoň některých výtek opakovaně ukládaných žalobci a všichni je posoudili jako zcela malicherné, neodůvodněné a ukládána v rozporu s běžnou praxí na daném pracovišti, když na daném pracovišti nebylo ukládání písemných výtek vůbec obvyklé, resp. byli ostatním (celému oddělení) uděleny pouze písemné výtky za návštěvy internetu. K tomuto však bylo v řízení např. dále prokázáno, a to výpovědí [titul]. [celé jméno svědkyně], že i kontrola návštěv internetu byla zahájena na popud pí [příjmení] týkající se opět výhradně žalobce (a nikoli ostatních zaměstnanců), pročež byla následně provedena kontrola a uděleny písemné výtky za zjištěné mimopracovní aktivity na pracovišti celému oddělení (včetně žalobce). Tyto aktivity osobně namířené proti žalobci jsou pak patrné např. i z toho, že přístupy žalobce na internet zajištěné ředitelem odboru informatiky žalovaného byly jím zaslány na e-mail [anonymizováno], o níž žalovaný ani netvrdil, že by měla vůči žalobci jakákoli služební oprávnění ohledně takových přístupů k informacím (viz e-mail [anonymizováno] z [datum]). E-mailem [anonymizováno]„ ředitelům“ z [datum] pak bylo dle soudu naopak prokázáno, že na pracovišti žalobce se ani za závažnější pracovní pochybení neudílely vždy písemné výtky, když tímto e-mailem [anonymizováno] vytýkal zcela zásadní pochybení, avšak pouze formou e-mailu, tj. pouhým sdělením, a nikoli formou písemné výtky konkrétním zaměstnancům. Stejně tak v řízení nebylo žalovaným ani tvrzeno, že by písemnou výtku za opakované porušení pracovních povinností spočívajících v řádném nevypracování služebního hodnocení žalobce za rok 2016 dostali za to odpovědní zaměstnanci žalovaného. Žalovaný pak k poučení soudu dle § 118a odst. 1, odst. 2. o.s.ř. na prokázání toho, že s žalobcem nebylo, co do udílení písemných výtek zacházeno oproti ostatním zaměstnancům diskriminačně, pouze doplnil, že písemné výtky (předložené soudu v nepodepsané verzi) za nedodržování služební doby měli obdržet i kolegové žalobce [titul] [celé jméno svědkyně], [titul]. [celé jméno svědka] (s kterým byla též ústně projednávána jeho konzumace alkoholu a neomluvené absence, jak plyne ze Sdělení [anonymizováno] [příjmení] a [titul]. [příjmení], ze Záznamu z projednání docházky z [datum] a [datum]). Soud tak s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že v řízení bylo zejména svědeckými výpověďmi kolegů žalobce (výše uvedenými) prokázáno, že na daném pracovišti nebylo běžné ukládání písemných výtek (např. ve své výpovědi si [titul] [celé jméno svědka] vůbec nevybavil, že by písemnou výtku uložil jinému zaměstnanci než žalobci), žalobci však byly takové výtky ukládány opakovaně za dle jeho kolegů zcela marginální a formální pochybení, za která ostatní zaměstnanci takto písemné výtky nedostávali. Soud dále vyšel i z toho, že kromě výše uvedených písemných výtek za návštěvy internetu a docházky žalovaný ani vůbec netvrdil ani neprokázal že by za celou předmětnou dobu uložil jakémukoli jinému zaměstnanci kromě žalobce jakoukoli jinou písemnou výtku za obdobná pochybení jako žalobci. S ohledem na typ práce vykonávaný na daném pracovišti (jak jej rovněž shodně popsali kolegové žalobce) pak dle soudu lze v i v tomto směru žalobce srovnávat s jeho ostatními kolegy. Soud proto vzhledem ke všemu výše uvedenému uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že na daném pracovišti nebylo běžné udílet písemné výtky za obdobná provinění a v četnosti, jak bylo postupováno právě a výhradně vůči žalobci, a tedy, že s žalobcem bylo formou tzv. bossingu, spočívajícího v záměrném udílení veškerých a četných výtek písemně, zacházelo nerovně oproti ostatním jeho kolegům, kterým písemné výtky uděleny nebyly (jak plyne zjevně např. z e-mailu [anonymizováno]„ ředitelům“ z [datum]). Žalovaný pak dle soudu přes řádná poučení netvrdil a zejména neprokázal, že by za obdobná jednání dostávali písemné výtky i ostatní s žalobcem na daném pracovišti srovnatelní zaměstnanci, a to vyjma kontroly docházky a návštěv internetu.

47. Soud proto neshledal nerovné zacházení s žalobcem konkrétně v jednání žalovaného spočívajícího v kontrole návštěv internetu, resp. udělení výtek za návštěvy internetu, neboť v řízení bylo prokázáno, že dané výtky dostalo celé oddělení (jak vypověděl např. svědek [titul] [celé jméno svědka]) ani v písemném udělení výtek za nedodržování služební doby, které rovněž obdrželo více zaměstnanců žalovaného (jak plyne z písemného textu těchto výtek byť nepodepsaných).

48. Konečně dle soudu je však v daném případě za projev porušení zásady rovného zacházení s žalobcem oproti jeho kolegům nutné považovat i jeho opakované stěhování do různých kanceláří bez jakéhokoli logického odůvodnění v návaznosti na žalobcem prováděné pracovní činnosti, když jednání jako zcela neběžné na daném pracovišti potvrdili všichni kolegové žalobce. Žalovaný pak přes poučení soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. zejména neprokázal, z jakých např. jiných nediskriminačních důvodů byl žalobce opakovaně stěhován, když svědci [celé jméno svědkyně] ani [titul] [celé jméno svědka] si sami vůbec nevybavili z jakých konkrétních důvodů byl žalobce takto často stěhován, ačkoli rovněž uvedli, že takové stěhování nebylo na daném pracovišti obvyklé.

49. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že výše popsanými jednáními žalovaný vůči žalobci v rámci jeho služebního poměru, spočívajícími zejména v nevypracování služebního hodnocení za rok [rok], nepřiměřeného ukládání písemných výtek, nadměrného stěhování kanceláří porušil vůči žalobci povinnost zajistit mu vůči ostatním zaměstnancům rovné zacházení ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákoníku práce, přičemž žalovaný (přes poučení soudu) v řízení neunesl zejména břemeno důkazní v tom směru, že by daná jednání byla vůči žalobci vedena jinými (než zakázanými diskriminačními) přípustnými důvody, tedy že by žalobce v tomto rozsahu nebyl diskriminován oproti ostatním zaměstnancům.

50. Žalobce tak má dle ustálené judikatury právo (dle § 17 zákoníku práce) domáhat se ochrany svých práv dle antidiskriminačního zákona, tj. má mimo jiné i právo domáhat se za podmínek ust. § 10 antidiskriminačního zákona náhrady nemajetkové újmy.

51. Soud dále veden závazným právním názorem odvolacího soudu a ve věci ustálenou judikaturou (viz např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 3858/2020, sp.zn. 30 Cdo 4431/2007) uzavírá, že zadostiučinění v penězích lze přiznat, pokud by se zjednání nápravy dle § 10 odst. 1 antidiskriminačního zákona nejevilo postačujícím, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, přičemž zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když nelze vylučovat úlohu preventivního významu spravedlivého zadostiučinění. O snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.

52. V daném případě bylo v řízení zcela prokázáno zejména výpověďmi kolegů žalobce, jakož i písemnými stížnostmi žalobce, že daná jednání žalovaného vůči žalobci naplňující znaky nerovného zacházení byla dlouhodobá (trvající řádově roky), docházelo k nim na pracovišti žalobce, a to při vědomí všech kolegů žalobce o těchto jednáních (když kolegové žalobce zcela shodně popsali pro ně velmi nepříjemné pracovní prostředí vytvořené nátlakem na žalobce, o němž, byť mu např. nebyli přímo přítomni, všichni na pracovišti věděli, navádění nadřízených proti žalobci, výhružky nadřízených spojených s tím, pokud budou kolegové komunikovat s žalobcem, atp.). Dle soudu je tak zcela zřejmé, že každý běžný zaměstnanec v postavení žalobce by takové jednání svého zaměstnavatele vůči sobě pociťoval zcela důvodně jako velmi intenzivní zásah do své osobnosti, cti a vážnosti, dopadající velmi negativně zejména na celý okruh kolegů takové osoby, tj. na celé pracoviště. To, že danou situaci žalobce dlouhodobě a intenzivně vnímal jako negativní, jej osobně velice urážející a dotýkající se jeho osobnosti a cti na celém pracovišti potvrdil např. ve své výpovědi svědek [celé jméno svědka], ale tyto skutečnosti jsou i zcela prokázány obsahem veškerých písemností žalobce, kterými se průběžně domáhal nápravy daného stavu na pracovišti (viz konkrétně odvolání žalobce do rozhodnutí o platu podaného [datum], dopis žalobce z [datum], stížnost žalobce z [datum], žádost žalobce o vysvětlení z [datum], e-maily žalobce z [anonymizována dvě slova] [rok]).

53. Soud má proto za to, že v řízení bylo prokázáno, že na pracovišti žalobce byla ve vážné míře snížena jeho důstojnost ve společnosti diskriminačním jednáním žalovaného, přičemž s ohledem na dlouhodobost a intenzitu daných jednání se nejeví jako dostatečná jiná forma přiměřeného zadostiučinění (např. omluva) než náhrada nemajetkové újmy v penězích.

54. Pro stanovení výše nemajetkové újmy v penězích proto soud (i dle pokynu odvolacího soudu ve smyslu ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) vyšel ze srovnatelných obdobných případů, v nichž za obdobná jednání spočívající zejména ve vytváření dlouhodobého postupu zaměstnavatele vůči zaměstnanci spočívajícího ve zneužití výkonu práv ze strany nadřízeného, tj. ve formě šikany či bossingu byly jako přiměřené shledány opakovaně částky přiměřeného zadostiučinění 50 000 Kč (viz. [webová adresa], rozsudek Krajského soudu v Brně z 1.7.2022, č.j. 15 Co 126/2021-359), příp. jedenkrát částka 100 000 Kč (viz např. rozsudek NS ČR sp.zn. 21 Cdo 3858/2020), kde však byla zvýšená intenzita újmy, neboť v daném případě mělo jednání nadřízeného zaměstnance možný vliv na kariérní postup podřízeného zaměstnance).

55. Soud tak ohledně žalovaného nároku vyšel z toho, že tento nárok má fakticky kompenzovat citovou újmu žalobce, k níž však v daném případě došlo pouze v souvislosti s poškozením pověsti a cti žalobce v rozsahu omezeném na jeho bezprostřední pracoviště a kolegy, kteří však situaci primárně nevnímali jako chybu žalobce, ale chybné jednání nadřízených žalobce. Soud přitom zohlednil i to, že obsah osobního spisu žalobce (kam byly zakládána služební hodnocení, výtky) je neveřejný a že žalobce nadále působí ve státní správě a dle jeho vlastních tvrzení (zejména s ohledem na jeho psychickou odolnost) se daná jednání žalovaného trvale nepodepsala na psychice žalobce. Soud tak v porovnání s ostatními obdobnými případy považuje za spravedlivou náhradu nemajetkové újmy žalobce minimální částku, která je v obdobných případech přiznávání ve výši 50 000 Kč.

56. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci úspěšný z části, avšak výše plnění, resp. forma plnění, záležela na úvaze soudu, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč a za 2xodvolání ve věci samé ve výši 2x2 000Kč a z paušální náhrady hotových výdajů za 22 úkonů (podání žaloby, vyjádření ve věci samé z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], podání odvolání proti rozsudku ve věci samé z [datum] a z [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum] – s ohledem na délku trvání od [číslo] hod do [číslo] – přiznána náhrada za 2 úkony, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a dne [datum]) po 300 Kč podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. celkem 12 600 Kč.

58. Lhůty k plnění byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení