24 C 169/2021-156

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], žaloba o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní následující smlouvu: Smluvní strany [název žalované], sídlo [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ], zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno], zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], likvidátorem, [IČO], DIČ [anonymizováno], plátce DPH, bankovní společností [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] (dále jen„ převodce“) a [právnická osoba], sídlo [ulice a číslo], [část obce], [PSČ], [obec a číslo], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze sp. zn. C [číslo], zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti, [IČO], DIČ [anonymizováno], neplátce DPH, bankovní spojení [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] (dále jen„ nabyvatel“ (převodce a nabyvatel dále společně jen jako„ strany“)), prohlašují, že jsou zcela způsobilí k právním jednáním a uzavírají tuto smlouvu o vypořádání restitučního nároku převodem pozemku (dále jen„ smlouva“): I.

1. Převodce prohlašuje, že má právo hospodařit s majetkem České republiky s následující nemovitou věcí, a to pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město (dále samostatně jen jako„ pozemek [číslo]“ (to vše dále společně jako„ nemovitá věc)). II.

1. Předmětem této smlouvy je převod nemovité věci uvedené v čl. I. odst. 1 této smlouvy (dále v této smlouvě jen jako„ předmět převodu“). III.

1. Znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum], který vypracoval soudní znalec [titul] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], [PSČ], znalec v oboru ekonomika - ceny a odhady nemovitostí, zapsaný v seznamu znalců dle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum], spr. [číslo] (dále jen jako„ znalecký posudek“), byl předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy oceněn celkovou částkou [částka]. Ve znaleckém posudku, který mají obě smluvní strany k dispozici, je předmět převodu popsán. Nabyvatel prohlašuje, že si předmět převodu prohlédl, je mu dobře znám jeho stav, seznámil se s předmětným znaleckým posudkem a předmět převodu bez výhrad do svého vlastnictví přijímá, a to vše se všemi právy a povinnostmi. IV.

1. Převodce touto smlouvou převádí nabyvateli předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy se všemi součástmi, příslušenstvím a právy s vlastnictvím předmětu převodu spojenými, s nimiž převodce předmět převodu užívá nebo byl oprávněn užívat, a to v rozsahu, jak on sám převáděný předmět převodu vlastnil a užíval, nebo je oprávněn užívat, za celkovou cenu ve výši [částka] (dále jen„ celková cena“) a zavazuje se předmět převodu nabyvateli předat a umožnit mu nabytí vlastnického práva k němu. Nabyvatel tento předmět převodu za celkovou cenu přijímá, se všemi právy a povinnostmi s předmětem převodu spojenými, s nimiž převodce předmět převodu užíval, nebo byl oprávněn užívat, a nabývá do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se za něj zaplatit celkovou cenu způsobem uvedeným v čl. VI. této smlouvy. Tento převod je v souladu s § 56 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od daně z přidané hodnoty. Převodce prohlašuje, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, práva třetích osob ani jiné právní závady vyjma věcných břemen zapsaných k dnešnímu dni v katastru nemovitostí.

V. Vlastnictví k předmětu převodu přichází na nabyvatele vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis dojde k příslušnému katastrálnímu úřadu. Strany shodně požadují, aby v katastru nemovitostí byly provedeny změny podle obsahu této smlouvy. Strany berou na vědomí, že svými projevy vyjádřenými v této smlouvě jsou vázány již od okamžiku jejího podpisu. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí podá nabyvatel.

VI. Převodce touto smlouvou převádí předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy nabyvateli, jakož oprávněné osobě, za celkovou cenu ve výši [částka] uvedenou v čl. IV. této smlouvy, na kterou strany k okamžiku povolení vkladu vlastnického práva z této smlouvy do katastru nemovitostí započítávají částku nároku nabyvatele v celkové výši [částka] (dále jen„ nárok nabyvatele“), který má nabyvatel vůči převodci z titulu náhrady specifikované v rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky, Pozemkového úřadu Mělník, č. j. 2092 PÚ/2009-1989 ze dne 20. 11. 2009 s právní mocí ke dni [datum] a dohody o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum] uzavřené mezi převodcem a Mgr. [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou mezi Mgr. [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], [IČO], sídlem [obec], [adresa], [PSČ], ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [obec], [adresa], [PSČ], a společností [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [ustanovení právního předpisu EU], [PSČ], a ve spojení s dohodou o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum], a dále ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [ustanovení právního předpisu EU], [PSČ], a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] a smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] a nabyvatelem, a to konkrétně takto: Pohledávka na cenu pozemku [číslo] z titulu této smlouvy ve výši [částka] se střetává s částí nároku nabyvatele ve výši [částka] Náklady spojené s uzavřením této smlouvy si hradí každá strana sama. Náklady na znalecký posudek uhradil nabyvatel v plné výši. Dále se nabyvatel zavazuje uhradit správní poplatek na povolení vkladu do katastru nemovitostí.

VII. Převodce a nabyvatel shodně prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetli, že smlouva byla uzavřena po vzájemném projednání dle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Zjistí-li se, že některé ustanovení této smlouvy nebo její ustanovení je zcela nebo částečně neplatné či nevymahatelné nebo se neplatným či nevymahatelným stane, platnost či vymahatelnost ostatních ustanovení této smlouvy od něj oddělitelných tím nebude dotčena. Strany se zavazují nahradit neplatné či nevymahatelné ustanovení ustanovením novým, které bude platné a vymahatelné, a které bude svým významem odpovídat významu ustanovení původního. Nabyvatel bere na vědomí a souhlasí se zveřejněním této smlouvy v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv.

VIII. Tato smlouva je vyhotovena ve třech výtiscích. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy svým podpisem.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu, jejíž znění je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právním nástupcem po Mgr. [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen oprávněné osoby), o jejichž restitučním nároku bylo rozhodnuto Ministerstvem zemědělství ČR, Pozemkovým úřadem Mělník, rozhodnutím č. j. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že jakožto osoby oprávněné nejsou vlastníky stavby kůlny na parcele č. st. [anonymizováno] dle [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno]. Za tuto nemovitost, kterou nebylo možno vydat (právním důvodem bylo její odstranění), byla přiznána náhrada. Státní statek [obec] ukončil svoji činnost, restituční případy byly převedeny na žalovaného. Dne [datum] byla u žalovaného podána žádost o náhradu, tomuto doručena [datum]. Mezi oprávněnými osobami a žalovaným byla dne [datum] uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, ve které žalovaný přiznal oprávněným osobám náhradu ve výši [částka]. Dne [datum] oprávněné osoby postoupily předmětnou restituční pohledávku vůči žalovanému na [právnická osoba] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] žalovaný písemně uznal restituční pohledávku, svůj dluh ve výši [částka], a zavázal se uspokojit nárok tím, že převede pozemky, k nimž má právo hospodařit, určené k uspokojování restitučních nároku oprávněných osob, a to na výzvu oprávněné osoby a dle jejího výběru s tím, že náhrada se poskytne v celkové výši [částka] a pozemky budou oceňovány dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Dne [datum] [právnická osoba] s. r. o. podala u žalovaného žádost o vypořádání částečného restitučního nároku ve výši [částka] nemovitým majetkem, označila nemovitosti a požádala o jejich vydání. [příjmení] dne pak oznámila žalovanému, že ve zbytku svůj restituční nárok v částce [částka] postoupila společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], [anonymizováno] [ustanovení právního předpisu EU] (dále jen [právnická osoba]), a v částce [částka] společnosti [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem v [obec], [ulice a číslo] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalovaným uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, na základě které uspokojil žalovaný shora jmenovanou v rozsahu [částka]. [příjmení] dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] dohodu o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, kdy žalovaný písemně uznal restituční nárok ve výši [částka] (čl. 2 2. této dohody) a zavázal se k jeho uspokojení poskytnutím náhrady v podobě převodu pozemků, k nimž má žalovaný právo hospodařit a určených k uspokojení restitučních nároků, při ocenění v cenách dle vyhlášky č. 182/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to dle výběru oprávněné osoby, v celé výši jejího restitučního nároku [částka] (čl. 2 3. této dohody). Restituční pohledávka ve výši [částka] byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] bylo žalovanému doručeno oznámení o tomto. Dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila předmětný restituční nárok na žalobkyni. Ta tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu s uplatněním nároku výše (viz specifikace nemovitosti ve výroku I. tohoto rozsudku). Dne [datum] proběhlo jednání účastníků, kdy ale žalovaný odmítl svého závazku dostát (důvody viz níže jeho vyjádření). Vzhledem k výše uvedenému výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného (tomuto doručena dne [datum]) k uzavření smlouvy o vypořádání restitučního nároku převodem pozemku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k uzavření smlouvy uplynula dne [datum] a žalovaný na výzvu nijak nereagoval.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] s touto nesouhlasil a požadoval její zamítnutí. Zde potvrdil, jakým způsobem se dostala pohledávka z titulu restitučního nároku k žalobkyni, a to v souladu s jejími tvrzeními uvedenými výše. Uvedl, že nárok na poskytnutí náhrady dle zák. o půdě vyplývající z restitučního nároku původních oprávněných osob se stal předmětem několikanásobného postoupení, jehož účelem byla čistá spekulace. Postupníci nikdy neprovozovali zemědělskou činnost. Zejména ale odkazoval na tzv. restituční tečku, která v zák. o půdě zůstala zachována ve vztahu k postupníkům, kteří jdou mimo okruh osob vymezených v ustanovení § 13 odst. 8 zákona o půdě, na něž se nevztahuje časová limitace uplatnění práv. Podle ustanovení § 13 odst. 6 zákona o půdě má oprávněná osoba právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do dvou let ode dne právní moc rozhodnutí Pozemkového úřadu, kdy podle odst. 7 stejného ustanovení po uplynutí uvedené lhůty právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. To se nevztahuje na oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě a její dědice a příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence výše uvedených osob, které na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě převedou. Zakotvení uvedené právní úpravy souvisí s tzv. restituční tečkou (zákon č. 253/2003 Sb.), která byla následně modifikována nálezem Ústavního soudu publikovaným ve sbírce zákonů pod č. 531/2005 Sb. Tato úprava právě jen shora uvedené a příbuzné ponechala bez časové limitace uplatnění jejich nároků, když se ale nevztahuje na postupníky. Žalovaný dále vyjádřil pochybnost, zda dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum] obstojí z hlediska své určitosti, pokud zákon o půdě ve svém ustanovení § 16 odst. 5 předvídá uzavření dohody o způsobu vypořádání restitučního nároku, pak by taková dohoda měla představovat plnohodnotné smluvní ujednání, jehož předmět by měl být určitý, tj. včetně uvedení konkrétní lhůty k plnění a uvedení výčtu konkrétních věcí, které mají sloužit jako náhrada, a to právě mimo jiné z toho důvodu, aby bylo najisto postaveno, že se jedná o věci způsobilé k použití uspokojení restitučního nároku, jakož i určení ceny těchto věcí. Žalovaný dále namítá, že i pokud by shora uvedená dohoda byla přes jím namítanou neurčitost shledána platnou, je otázkou, v jakých cenách by k vyrovnání restitučního nároku mělo dojít, tj. zda lze jako platnou hodnotit dílčí část ujednání, podle kterého se k uspokojení restitučních nároků převodu pozemky ve vlastnictví státu oceněny v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Zákon o půdě explicitně uvádí, že k vyrovnání má dojít v cenách ke dni [datum] (např. § 11 odst. 2, § 14 odst. 3 a 8, § 15 odst. 8). Podle § 28a zákona o půdě se u věcí nemovitých jedná o ceny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ustanovení § 16 odst. 4 zákona o půdě k určení ceny náhrad mlčí. Určit cenu náhrady tak dle názoru žalovaného nezbývá, než jako cenu obvyklou k datu jejího poskytnutí. V případě náhrad poskytovaných podle § 16 odst. 4 zákona o půdě za věci, které nebylo možné vydat, se nejedná o vzájemně zastupitelné hodnoty a finanční nárok oprávněné osoby bude náhradně uspokojován (za předpokladu jejího souhlasu), jakýmikoliv věcmi ve vlastnictví povinné osoby. Žalovaný dále upozorňuje na obsah dohody o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum], která je dvoustranným právním jednáním, nelze stran způsobu uspokojení pohledávky, tedy převodem pozemků na výzvu a dle výběru osoby oprávněné, označit za právo spojené s pohledávkou, které by bez dalšího automaticky spolu s pohledávkou přecházelo na jejího nabyvatele v případě postoupení. Z obsahu smluv o postoupení pohledávek, kterými byla postupována pohledávka z titulu nevypořádané restituční náhrady, pak neplyne, že by předmětem byl též nárok na vydání náhradních pozemků. Žalovaný zde dále vznáší námitku promlčení uplatněného nároku, neboť ve shora citované dohodě bylo sjednáno, že náhrada bude poskytnuta ve věcech — pozemcích určených k uspokojení restitučních nároku, a to na výzvu a dle výběru oprávněné osoby. Splatnost náhrady je vázána na právní jednání oprávněného v podobě výzvy a výběru pozemků oprávněnou osobou. Věřitel má po dlužníkovi plnění požadovat„ ihned“, nevyplývá-li ze smlouvy či z povahy závazku něco jiného, může věřitel výzvu učinit bezprostředně po uzavření smlouvy, resp. po nastoupení její účinnosti. Právo učinit výzvu k plnění podléhá promlčení, a to v obecné tříleté promlčecí době. První výzva ve vztahu k postoupenému nároku ve výši [částka] byla žalovanému ze strany žalobkyně doručena dne [datum] a doplněna dne [datum], tedy až po marném uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalovaný zde vznesl též námitku prekluze nároku, s ohledem na to, že žalobkyně u něj uplatnila nárok výzvou ze dne [datum] (jemu doručenou [datum]), doplněnou následně dne [datum] (jemu doručenou [datum]). Shora již opakovaně citovaná dohoda o restitučních nárocích a jejich vypořádání v odstavci 2. 3. obsahuje závazek k uzavření budoucí smlouvy či smluv k pozemkům určeným k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob, a to na základě jejich výzvy a výběru. V rámci dohody došlo k modifikaci ustanovení § 16 zákona o půdě. V době uzavření dohody platil zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který v § 50a upravoval smlouvu o smlouvě budoucí. Zde uvádí, že neuplatní-li účastník smlouvy o smlouvě budoucí ve lhůtě jednoho roku od okamžiku, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena, u soudu právo, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, nemůže tak již později s úspěchem činit. Žalobkyně uplatnila zmíněnými výzvami nepochybně svůj nárok na vydání pozemků v souladu s uvedenou dohodou a tyto splňují náležitosti výzvy k uzavření smlouvy, nicméně ve lhůtě jednoho roku, ač s ní smlouvy nebyly uzavřeny, nepodala žalobu v intencích shora citovaného ustanovení tehdy platného občanského zákoníku. Shora uvedené pak nemohla zhojit jejich opakováním v roce 2021 a její nárok je tak prekludován.

3. Podáním ze dne [datum] reagovala žalobkyně na výše uvedené, kdy upozornila na rozdílnost ustanovení § 6 a § 11 zákona o půdě, když žalovaný tato dvě ustanovení zaměňuje. V daném případě oprávněné osobě svědčí nárok na finanční náhradu nikoli na náhradní pozemek ve vlastnictví státu a z tohoto důvodu je tzv. restituční tečka neaplikovatelná. Pokud jde o namítanou neurčitost má žalobkyně za to, že ve zmiňované dohodě je naopak přesně definován závazek žalovaného. Ve vztahu k správnosti ocenění nemovitostí odkázala žalobkyně na nález Ústavního soudu ČR č. Pl. ÚS 21/19 ze dne [datum]. Dále polemizuje s žalovaným z hlediska promlčení jejího nároku, neboť tento byl žalovaným naposledy dne [datum] uznán, a tak dle předpisů občanského práva promlčecí doba počala běžet tímto datem a je desetiletá. Pokud tak není nárok promlčen, nemohlo dojít ani k jeho prekluzi.

4. Po provedeném dokazování v souladu s ustanovením § 132 občanského soudního řádu (dále jen (o. s. ř.) učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, [pozemkový úřad], č. j. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že Mgr. [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], oprávněné osoby, nejsou vlastníky stavby kůlny na st. pare. [číslo] dle PK k. ú. [anonymizováno] z důvodu odstranění stavby a povinnou osobou je pak žalovaný — [název žalované]. Dne [datum] (žádostí ze dne [datum]), tedy do šesti měsíců, oprávněné osoby vyzvaly žalovaného k vydání náhrady za hospodářskou budovu, která zanikla. Dne [datum] došlo k uzavření dohody o náhradě za zaniklou stavbu kůlny ve výši [částka] (při určení ceny zaniklé stavby k datu [datum], podle vyhlášky č. 182/1998 Sb., Ministerstva financí, cen a mezd [obec] socialistické republiky ze dne [datum] o cenách staveb, pozemků, trvalých porostu, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Následně došlo dne [datum] k postoupení nároku na poskytnutí náhrady, pohledávky ve výši [částka] za žalovaným, oprávněnými osobami na [právnická osoba] s.r.o. s tím, že žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh ve výši [částka]. Dále došlo dne [datum] k postoupení nároku na poskytnutí náhrady, pohledávky za žalovaným ve výši [částka] na společnost [právnická osoba] a dne [datum] k postoupení nároku na poskytnutí náhrady, pohledávky za žalovaným ve výši [částka] na společnost [právnická osoba] Dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému dne [datum] požádala [právnická osoba] s.r.o. o vypořádání jejího nároku ([částka]) a tímto též oznámila postoupení části pohledávky na společnost [právnická osoba] ([částka]). Dne [datum] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání s tím, že žalovaný rovněž dne [datum] uznal dluh ve výši [částka], přičemž způsob náhrady za zaniklou hospodářskou budovu byl dohodnut tak, že žalovaný poskytne [právnická osoba] náhradu spočívající ve věcech, k nimž právo hospodaření, tím, že na ni převede pozemky určené k uspokojení restitučních nároku oprávněných osob, které jsou oceněny a převáděny v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., kdy žalovaný převede pozemky určené k uspokojování restitučních nároku oprávněných osob [právnická osoba] na výzvu a dle výběru [právnická osoba], náhrada spočívající v převedení pozemku se poskytne v celé výši části restitučního nároku, tj. ve výši [částka]. Následně došlo opět k postoupení nároku na poskytnutí náhrady, pohledávky za žalovaným ve výši [částka], a to dne [datum] ve prospěch společnosti [právnická osoba] a naposledy byl nárok na poskytnutí náhrady, pohledávky za žalovanou ve výši [částka] postoupen dne [datum] žalobkyni, která za tento uhradila částku [částka]. Po přechozích výzvách ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření shora citované smlouvy dne [datum] (výzva tomuto doručena dne [datum]). Těmto výzvám nebylo vyhověno. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Plzeň, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město je ve vlastnictví České republiky s právem žalovaného s tímto hospodařit. Znaleckým posudkem [číslo] [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla stavba kůlny na parcele č. st. [anonymizováno] dle PK v k. ú. [anonymizováno] oceněna částkou [částka]. Znaleckým posudkem [číslo] 2021 vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum] byl předmětný pozemek v k. ú. [část obce] o výměře [výměra] oceněn částkou [částka]. [jméno] byly stanoveny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky ze dne [datum] o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemku, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

6. Soud při právním posouzení věci vycházel ze znění zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě k datu [datum], kdy bylo rozhodnuto o restitučním nároku oprávněných osob pozemkovým úřadem. Ve vztahu k právním úkonům realizovaným do [datum], bylo postupováno dle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále pak již podle nového občanského zákoníku (dále jen o. z.), účinného od 1. 1. 2014 (viz ustanovení § [číslo] odst. 3 tohoto).

7. Podle § 110 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

8. Podle § 558 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 platí, že uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

9. Dle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat, nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

10. Dle § 16 odst. 2 věta prvá zákona o půdě, ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává.

11. Dle § 16 odst. 3 zákona o půdě, oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

12. Dle § 16 odst. 4 zákona o půdě, náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření ke dni [datum], popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak.

13. Dle § 16 odst. 5 zákona o půdě, způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádal i po tomto termínu.

14. Dle § 16 odst. 6 zákona o půdě, nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.

15. Dle ustanovení § 33a odst. 1 zákona o půdě, veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby. Nabyvatel má postavení oprávněné osoby podle tohoto zákona a podle zákona.

16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto této vyhověl. Žalobkyně prokázala, že na ni byla platně postoupena pohledávka z titulu restitučního nároku definovaného výše ve výši [částka]. Spolu s touto pak na ni též přešla všechna práva s touto spojená, tzn. včetně jejího zajištění ve formě uznání dluhu. Na toto a běh promlčecí lhůty nemá vliv ani změna závazku, ani postupování pohledávky, tedy změna v osobě věřitele. Žalobkyně spolu s pohledávkou tedy nabyla i způsob vypořádání této (viz výše dohoda ze dne [datum]). Následně řádně vyzvala žalovaného ke splnění své povinnosti a vybrala si pozemek ve vlastnictví státu, s kterým žalovaný má právo hospodařit. Žalovaný netvrdil, že by pozemek byl z takového postupu vyňat. Když ale svůj závazek ani přes to nesplnil a s žalobkyní předmětnou smlouvu neuzavřel, tak jak předpokládala dohoda mezi účastníky. Soud tak svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy s žalobkyní, když obsah smlouvy odpovídá dohodě účastníků, předmět je ve vlastnictví státu a cena je určena znaleckým posudkem. Dále pak k jednotlivým námitkám žalovaného, a to ohledně a) restituční tečky, b) neurčitosti dohody o restitučním nároku, c) ceny na vyrovnání náhrady, d) převodu práv společně s pohledávkou, e) promlčením a f) prekluzí pohledávky. 18. ad a) Ve vztahu k argumentaci žalovaného tzv. restituční tečkou je nutné si uvědomit, o jaký nárok žalobkyně se ve skutečnosti jedná. Nejde o restituční nárok na vydání náhradního pozemku ve vlastnictví státu za pozemek, který nebylo možné podle restitučního zákona vydat (§ 6 ve spojení s § 11a zákona o půdě), ale o nárok na finanční náhradu za stavbu, kterou nebylo možné vydat, a proto je věc třeba posuzovat podle ust. § 14 a § 16 zákona o půdě. Původní nemovitost zanikla a tak náhrada náleží dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě (není tedy aplikovatelné žalovaným zmiňované ustanovení § 13 téhož zákona, neboť se týká tzv. náhradních pozemků). 19. ad b) Dohoda ze dne [datum] zcela jistě obstojí i z hlediska své určitosti, neboť je její předmět dostatečně určitý, a též i určení ceny. Je zde vymezen důvod vzniku pohledávky a způsob jejího uspokojení, tedy že žalovaný poskytne oprávněné osobě náhradu spočívající ve věcech, k nimž má, coby povinná osoba, právo hospodaření s tím, že na ní převede pozemky určené k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob, které jsou oceněny a převáděny v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to na výzvu a dle výběru osoby oprávněné, náhrada spočívající v převedení pozemku se poskytne v celé výši restitučního nároku, tj. [částka]. Z logiky celé dohody, zde nemohou být konkrétně specifikovány nemovitosti, jejichž převodem má být závazek uspokojen, když v mezidobí mohlo dojít k jejich kupříkladu zcizení. To stejné platí k absentující lhůtě. Článek 2. 3. této dohody lze vnímat jako změnu původního závazku novaci kumulativní (bez vlivu na zajištění závazku), ovšem opět spočívající v závazku žalovaného uspokojit restituční nárok oprávněné osoby převedením pozemku v jeho vlastnictví určených k uspokojování restitučních nároku oprávněných osob, a to dle výběru oprávněné osoby. 20. ad c) Pochybnosti dle názoru soudu nevyvolává ani otázka, v jakých cenách by k vyrovnání restitučního nároku mělo dojít. Sám žalovaný opakovaně přistoupil na způsob ocenění pozemků podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to jak v dohodách o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, tak i v uznání dluhu. Navíc tato byla stanovena dle znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení]. 21. ad d) Nedůvodná je rovněž námitka žalovaného, že dohodnutý způsob náhrady v dohodě o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum] nelze označit za právo spojené s pohledávkou, které bez dalšího automaticky spolu s pohledávkou přecházelo na jejího nabyvatele. Shora uvedené však nemá oporu v právní úpravě obsažené v občanském zákoníku a to jak v tom původním tak novém účinném od 1. 1. 2014. Konkrétně se jedná o ustanovení § 524 odst. 1 starého zákoníku a ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. Obě ustanovení shodně uvádí, že s pohledávkou přechází i práva s ní spojená. Zvolený způsob plnění tak zcela jistě vždy přešel na postupníka, když tento byl zcela jednoznačně a určitě dohodnut v dohodě o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum]. V rámci navazujících postoupeních pohledávky byla tato vždy postoupena s příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými. 22. ad e) Dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum] uzavřená mezi žalovaným a společností [právnická osoba], obsahuje též uznání dluhu žalovaným dle výše citovaného ustanovení § 558 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaný písemně uznává, že poskytne plnění na svůj dluh v podobě restitučního nároku oprávněné osoby ve výši [částka]. Totéž lze konstatovat ve vztahu k písemnému uznání dluhu žalovaným již ze dne [datum]. Podle § 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, by tak došlo k promlčení nároku až za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. V případě, že lhůta běží tedy od [datum] končí dne [datum], kdy ale žaloba byla podána dne [datum], tedy včas a nárok není promlčen. 23. ad f) Pokud jde o námitku prekluze práva, ani tuto soud neshledal důvodnou, protože článek 2. 3. dohody o restitučních nárocích a jejich vypořádání ze dne [datum], ani výzvy ze dne [datum] a [datum] nejsou svým obsahem smlouvou o smlouvě budoucí, když neobsahují náležitosti předpokládané ustanovení § 50a a násl. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, či ust. § 1785 a násl. o. z. (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozsudku). V případě výzev z roku 2019 se navíc jedná o jednostranné právní jednání žalobkyně. Navíc oprávněné osoby vyzvaly žalovaného k vydání náhrady dne [datum], tedy ve lhůtě 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu (to nabylo právní moci dne [datum]). K zániku, prekluzi, jejich práva tak nedošlo.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., (výrok II. tohoto rozsudku), když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a náleží jí tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku výši [částka] a dále z odměny za pět úkonů právních služeb po [částka] (dle ustanovení § 7 bod. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.), činí tarifní hodnota [částka] a ve spojení s § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ke stanovisku žalovaného ve věci samé, účast při jednání dne [datum])) a z náhrady hotových výdajů za pět úkonů právních služeb po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústním jednání konaném dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši [částka] (při ujetých 190 km, průměrné spotřebě motorové nafty 6,70 1 na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,70 Kč/km), dále náhrada za ztrátu času v počtu šesti půlhodin po [částka], podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, promeškaný čas a cestovné jsou pak zvýšeny o 21 % DPH ([částka]), jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku ve výši [částka]. Náhradu nákladu řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnu od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., k rukám advokáta žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení