24 C 177/2020

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou [údaje o zástupci] pro: zrušení a vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalovanému přikazuje [značka automobilu] [anonymizováno] diesel, číslo karoserie [anonymizováno], šedé metalízy, rok výroby [rok].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu zaniklého společného jmění manželů částku ve výši [částka], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání společného jmění manželů (dále již jen SJM), když jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] na [země] a rozvedeno rozsudkem [anonymizováno] okresního soudu v [anonymizováno] oblasti [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Jako předmět vypořádání SJM označila žalobkyně finance vynaložené za trvání manželství na splácení hypotéky, kterou si vzal žalovaný dne [datum] u [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. na koupi bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1, s výměrou 52,82 m, umístěné v prvním nadzemním podlaží, na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], dále pak [značka automobilu] [anonymizováno] – [anonymizováno], taktéž zakoupený za trvání manželství, který užívá žalovaný, s odhadovanou cenou tohoto ve výši [částka], dále pak vybavení bytu (pračka, sušička, myčka, kuchyňská linka, televizor a pohovka), taktéž zakoupené za trvání manželství, dále dva účty žalovaného vedené v české měně u [právnická osoba] a euro účet vedený u [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]) a dále finance vynaložené za trvání manželství na splácení úvěru žalovaného u [právnická osoba] ve výši [částka] SJM žádala vypořádat tím způsobem, že shora uvedený automobil bude přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného, vybavení domácnosti žalobkyni, když žalovaný žalobkyni dále vyplatí vypořádací podíl jako polovinu částky investované do výlučného majetku žalovaného a té co byla na účtech k datu zániku manželství tedy k datu [datum]. Žalobkyně se snažila ještě před podáním žaloby s žalovaným dohodnout, když tomuto též zaslala výzvu datovanou dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný svým podáním ze dne [datum] a doplněným [datum] potvrdil, že s ním žalobkyně v jeho bytě na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], ale upozornil na tu skutečnost, že žalobkyně z důvodů vyhoštění na [anonymizováno] nebyla několik let v průběhu jejich manželství přítomna v České republice a taktéž zde nebyla zaměstnána. Žalovaný potvrdil, že koupil shora specifikovanou bytovou jednotku na hypoteční úvěr ale tento byl nikoli od [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. ale od [právnická osoba], kdy tento následně v roce 2018 přefinancoval u [právnická osoba] Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně se žádným způsobem nepodílela na financování tohoto úvěru, a to zejména proto, že ona sama nedisponovala žádnými finančními prostředky. Žalovaný potvrdil, že za trvání manželství zakoupili shora specifikované vozidlo s tím že, ale jeho současná tržní je cca [částka]. Movité věci, které žádala žalobkyně vypořádat, byly pořízeny ještě před uzavřením manželství. Žalovaný upozornil na tu skutečnost, že si žalobkyně vzala dne [datum] rychlou půjčku v částce [částka], kdy ale tuto vzhledem k absenci svých příjmů nesplácela a požádala ho o ručení. Žalovaný žalobkyni důvěřoval a chtěl jí pomoci, tak tak učinil, kdy ale celá záležitost vyústila až v žalobu podanou u zdejšího soudu, ve které rozsudkem z [datum] byl odsouzen k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalovaný po celou dobu manželství žalobkyni finančně podporoval, a to i v době kdy byla nucena opustit Českou republiku, i tak jí posílal měsíčně několik set EUR. S ohledem na výše uvedené, tak měl žalovaný žalobu za nedůvodnou a žádal její zamítnutí, když nárok žalobkyně není dán.

3. Na výše uvedené reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], kde uvedla, že tvrzení žalovaného se nezakládají na pravdě, neboť ona pracovala, byť brigádně na základě dohod, kdy na území České republiky pobývala minimálně v období od [datum] do [datum] a dále pak od [datum] do [datum]. A před tím od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (doplněno podáním ze dne [datum]). Účastníci spolu žili po dobu 15 let, kdy původně bydleli v pronajatém domě v [obec] na adrese [ulice a číslo], kdy následně byl uzavřen hypoteční úvěr a byla pořízena shora specifikovaná bytová jednotka. Od [datum] do uzavření manželství, tedy do [datum] se oba účastníci podíleli na financování tohoto a nikoli jen žalovaný. Žalobkyně se dále starala o rodinu a podílela se na platbách souvisejících se službami v bytě a s dalšími finančními výdaji. Žalobkyně zde tvrdila, že byla vyhnána ze společného bydliště, a tak si nemohla sebou vzít potřebné podklady a dokumenty k pořízenému majetku, kdy navíc dlužnou částku ze shora uvedeného rozsudku žalobkyně uhradila stejně tak jako částku [částka].

4. Při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně částečně svůj návrh zpět a to v rozsahu vypořádání movitých věcí, a to pračky, sušičky, myčky, kuchyňské linky, televizoru a pohovky. Soud tak usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] v tomto rozsahu řízení zastavil. A dále žalobkyně rozšířila svoji žalobu o vypořádání závazku žalovaného ve výši [částka] ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené se [ulice] spořitelnou [obec] spořitelny, resp. splátek tohoto provedených za trvání manželství. Toto rozšíření bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

5. Z důkazů provedených v tomto řízení došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z oddacího listu (č. l. 21) a souhlasných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že jejich manželství trvalo od [datum] do [datum]. Toto je též doba, po kterou trvalo SJM účastníků. Žalovaný se na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a společností [právnická osoba] ze dne [datum] stal vlastníkem shora specifikované bytové jednotky, a to za cenu [částka], která dle č. l. III této měla být uhrazena žalovaným z hypotéčního úvěru. Manželé za trvání manželství zakoupili [značka automobilu] [anonymizováno] diesel, číslo karoserie [anonymizováno], šedé metalízy, rok výroby [rok], když učinili nesporným, že jeho současná cena činí [částka] a tento v rámci vypořádání má být přikázán žalovanému. Manželka pobývala dle potvrzení Ministerstva vnitra ČR, Odboru Azylové a migrační politiky, č. j. OAM – [číslo] [číslo] č. j. OAM – [číslo] [číslo] na území České republiky v období od [datum] do [datum] a dále pak od [datum] do [datum]. Manželka vyzvala manžela dopisem datovaným dne [datum] k uzavření eventuální dohody o vypořádání SJM účastníků. Dle Seznamu odeslaných převodů žalovaného na jméno žalobkyně za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaný této za toto období zaslal částku 800Eur a za období následující do [datum] ještě dalších [částka]. Žalobkyně uzavřela postupně dne [datum], [datum] a [datum] dohody o provedení práce se [právnická osoba] s. r. o., pro kterou se touto zavázala vykonávat úklidové práce bytových a nebytových prostor na akcích firmy v [obec] a okolí v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] byl zamítnut návrh žalobkyně na prominutí trestu vyhoštění z území České republiky na dobu pěti let uložený jí trestním příkazem Okresního soudu [okres] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto trestního příkazu pak bylo zjištěno, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] neoprávněně pobývala na území naší republiky, čímž se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) b tr. zákoníku, za což byla odsouzena (mimo již shora uvedeného trestu vyhoštění) k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců s jeho podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 roků. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na jím s touto bankou uzavřenou hypotéční smlouvu č. [anonymizováno] ze dne [datum] do data [datum] částku ve výši [částka]. Ze zprávy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný měl k datu [datum] vedeny u této banky dva účty, jeden devizový č. [bankovní účet] s nulovým zůstatkem, k datu zániku manželství a druhý č. [bankovní účet] se záporným zůstatkem – [částka]. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný na překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] – [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] uhradil celkovou částku ve výši [částka]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], že zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u této banky, byl k datu [datum] [částka]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný na zde vedený hypoteční úvěr [číslo] uhradil za období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Ze spisu Okresního soudu [okres] sp. zn. [spisová značka] a zejména rozsudku z tohoto ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že podanou žalobou se společnost [právnická osoba] domáhala po [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], na podkladě smlouvy ze dne [datum] [číslo] který shora uvedení řádně a včas nespláceli. Závazek byl společný a nerozdílný. Shora uvedené pro neznámý pobyt byl ve věci ustanoven opatrovník, kdy ale žalobkyně v rámci souzené věci přiznala, že se jednalo o její osobu, což ostatně vyplývá i z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], kterým byla žalobkyně shledána vinnou přečinem padělání a pozměnění listiny dle § 348 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, když se Policii ČR dne [datum] prokázala cestovním pasem vydaným právě na shora uvedené jméno [jméno] [příjmení], [datum narození] a navíc pobývala na území České republiky neoprávněně, neboť jí byl uloženo správní vyhoštění do [datum]. Za výše uvedenou trestnou činnost jí pak byl mj. uložen trest vyhoštění na 3,5 roku. Shora uvedeným rozsudkem byla povinnost k úhradě dluhu uložena toliko žalovanému, když žalobkyně se v rámci řízení bránila úspěšně námitkou promlčení, když toto ale nesvědčilo žalovanému, neboť ten v mezidobí hradil dluh, čímž tento uznal a nemohlo tak dojít k jeho promlčení. Na základě smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] – [bankovní účet] ze dne [datum] poskytla [právnická osoba] žalovanému překlenovací úvěr ve výši [částka].

6. Ve věci byly slyšeny tři svědkyně [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] kamarádky či známé žalobkyně, když ale z jejich výpovědí soud neučinil žádné závěry o skutkovém stavu, neboť veškeré informace o hospodaření a fungování domácnosti účastníků měly toliko zprostředkovaně, případně nebyly schopny blíže časově určit, kdy ke kterým událostem došlo.

7. Z výše uvedeného tak vyplývá, že do SJM náleží [značka automobilu] [anonymizována dvě slova]) [příjmení], [VIN kód], který byl zakoupen za trvání manželství na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], jehož hodnota ke dni rozhodování soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1205/2019) je mezi stranami nesporná a činí [částka]. Do SJM dále náleží finanční prostředky, které žalovaný dle bankovního výpisu vynaložil za dobu trvání manželství na splácení hypotečního úvěru č. [anonymizováno], poskytnutého [právnická osoba] k financování bytové jednotky na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], v celkové výši [částka]. Dále SJM tvoří finanční prostředky, které žalovaný vynaložil na úhradu hypotečního úvěru, uzavřeného s [právnická osoba] na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo], v celkové výši [částka]. Do SJM dále spadá částka [částka], přepočtena na české koruny dle kurzu stanoveného ČNB ke dni 6. 2. 2019 (25,785 Kč/EUR) ve výši [částka], která tvoří zůstatek na devizovém účtu č. [bankovní účet] ke dni zániku manželství, vedeném [právnická osoba] Další součástí SJM je záporný zůstatek na bankovním účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba], který ke dni zániku manželství činí – [částka] SJM je dále tvořeno splátkami, které byly v době trvání manželství uhrazeny na splácení úvěru, který byl uzavřen se [právnická osoba] na základě Smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] a jejichž výše ke dni rozvodu manželství činila dle bankovního výpisu [částka]. Celková hodnota společného jmění manželů ke dni jeho vypořádání tak činí částku ve výši [částka].

8. Ze shora uvedeného je patrné, že soud z masy SJM vyloučil částky žalovaným posílané žalobkyni na Ukrajinu v době jejího vyhoštění, když se jednalo o prostředky opětovně ze SJM zasílané jedním z manželů tomu druhému a jako takové byly spotřebovány. Nelze tak říci, že by to byl některý z případů, na který pamatuje ustanovení § 742 občanského zákoníku (dále jen o. z. viz níže). Žalobkyni se nepovedlo ani prokázat, že by se jednalo o její výlučné prostředky, a ani že tyto částky představovaly jí vyplácenou mzdu, což se snažila prokázat doložením potvrzení o zaměstnání ze dne [datum] a výpisy z jejího účtu, které ale toto neprokazují. Nicméně v obou případech by se ani tak částky nestaly masou SJM k vypořádání. [příjmení] případem je společný závazek manželů vzniklý před trváním manželství (úvěr [částka]) a následně splácený za jeho trvání, byť tento hradil a hradí žalovaný (uhradil [částka] viz emailové sdělení právní zástupkyně (na č. l. 65 spisu). V tomto směru tak v době trvání manželství docházelo k hrazení společného závazku ze společného jmění. Žádné z tvrzení stran ohledně užití této finanční částky nebylo v řízení prokázáno (svatba dcery žalovaného, nákup vybavení bytu), a ani to, že by žalobkyně na tento dluh něčeho uhradila.

9. Dle článku 29 bod 1. Smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované pod [číslo] Sb. m. s., se osobní a majetkové právní vztahy manželů řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé společné bydliště. V tomto případě pak oba účastníci žijí v České republice, a proto pro posouzení nároků účastníků řízení byl vzhledem k datu zániku SJM rozhodný občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Žaloba žalobkyně byla proto podle § 741 o. z. včasná, neboť SJM v souladu s § 765 o. z. zaniklo dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. k [datum]. Účastníky nebylo tvrzeno, že by rozsah jejich SJM byl nějak oproti zákonnému režimu modifikován.

10. Podle § 708 odst. 1 o. z. platí, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

11. Ustanovení § 709 odst. 1 o. z. stanoví, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství.

12. Podle § 736 o. z. platí, že zaniklo-li SJM, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

13. Ustanovení § 737 o. z. stanoví, že vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby, přičemž vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

14. Ustanovení § 740 o. z. stanoví, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění.

15. Ustanovení § 742 o. z. stanoví, že nedohodnou-li se bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

16. Soud po právním zhodnocení shora popsaného skutkového stavu dospěl k závěru, že v daném případě je na místě v souladu s návrhem žalovaného, ale byť v modifikované podobě (tedy nikoli celou žalobu zamítnout) přistoupit k vypořádání SJM, ale v rámci disparity. K důvodům, které soud vedly k přistoupení k tomuto vypořádání, je třeba nejprve obecně uvést, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1488/2013, když v daném případě to nebyl toliko jeden dostatečně intenzivní důvod, ale naopak soubor těchto, byť ne tak intenzivních, ale trvajících v podstatě po celou dobu manželství a existujících vinou manželky (jednotlivě pak viz dále jednotlivě).

17. Skutečnost, že žalobkyně v podstatě neprokázala své tvrzení o tom, že byla po celou dobu, kdy byla na území České republiky zaměstnána a sama přiznala, že po dobu vyhoštění na Ukrajinu zaměstnána skutečně nebyla, potvrzuje jen skutečnosti tvrzené žalovaným, tedy že finančně zajišťoval chod domácnosti toliko on. Z listinných důkazů, které měl soud k dispozici, vyplynulo, že žalobkyně na území ČR pobývala jistě 67 dnů v období od [datum] do [datum] (za toto období byla stíhána a odsouzena ve shora uvedeném trestním příkaze2 [spisová značka] za nelegální pobyt v ČR), dále 860 dnů v období od [datum] do [datum] a pak 391 dnů v období [datum] do [datum] (dle potvrzení Odboru migrační a azylové politiky) a od [datum] do [datum] (potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] a výplatní pásky dokládající mzdu). Celkem tak za trvání manželství v ČR pobývala žalobkyně toliko 1 318 dnů tedy asi 44% z jeho trvání. Jak vidno tak více než polovinu manželství byla žalobkyně mimo společný domov, a to vlastní vinou a úmyslně, když opakovaně nerespektovala zákon a byla za to následně i soudně trestána. Zde pak soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1488/2013, které je na danou věc dle jeho názoru plně aplikovatelné, neboť situace, která fakticky mezi manžely nastala (manželka bez příjmu, kdy nemůže sdílet společnou domácnost a o tuto se tedy fakticky starat) je tomuto velmi podobná. S tímto souvisí též otázka zásluhovosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3304/2018), kdy žalobkyně ani v době, kdy pobývala v ČR, neprokázala, že by se nějakým způsobem významněji podílela finančně na chodu domácnosti, a ani že by toho byla schopna tedy, že by byla zaměstnána (vyjma 3 měsíců doložených částek vyplacených společností [právnická osoba]). Ostatní skutečnosti skončili toliko v rovině jejích tvrzení. Je pravdou, že žalobkyně doložila soudu dvě dohody o provedení práce, ale ty nijak neprokazují, zda do práce nastoupila, a kolik si zde vydělala, toliko že tyto podepsala (ostatně toto mohla učinit i mimo ČR). Tím, že žalobkyně opakovaně porušila zákon a byla pravomocně trestně odsouzena mj. právě i k trestu vyhoštění se sama a vědomě připravila o svůj vlastní příjem a bylo tak na žalovaném, aby této finanční prostředky na Ukrajinu posílal. Soud si ale uvědomuje, že je zároveň třeba vždy zohlednit péči druhého manžela o společnou domácnost, jakož i jeho péči o nabytí a udržení majetku s ohledem na jeho možnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018), když ostatně i sám žalovaný v rámci svého výslechu přiznal, že žalobkyně zajišťovala chod domácnosti (vařila, prala, atd.). Nicméně nelze odhlédnout ještě od dalších skutečností, které dokreslují celkový vztah mezi účastníky a spíše svědčí o popisu soužití žalovaným než žalobkyní, když kupříkladu žalovaný ač byl toliko jedním z dlužníků solidárního závazku účastníků vůči společnosti [právnická osoba] (viz výše), tento v podstatě v samotném důsledku svojí pečlivostí, když řádně hradil splátky za oba z účastníků, se připravil o možnost se bránit námitkou promlčení v rámci nalézacího řízení (viz výše), když tak do současné doby hradí závazek účastníků původně společný, kdy manželka svojí pasivitou si v podstatě pro sebe získala výhodnější postavení. Navíc dlužná částka k datu [datum] činila ještě [částka], když minimálně tuto bude muset žalovaný ještě uhradit a žalobkyně se na hrazení tohoto závazku nijak nepodílela (byť to tvrdila).

18. Veden všemi výše uvedenými skutečnostmi dospěl soud k závěru, že spravedlivým vypořádáním SJM bude tedy nikoli každý z manželů jednou polovinou dle ustanovení shora citovaného § 742 o. z., ale v poměru 80% ku 20% žalovaný vůči žalobkyni. Pokud tedy částka, kterou si mají účastníci mezi sebou vypořádat, činí [částka], má žalovaný žalobkyni dle výše popsaného klíče vyplatit na vypořádacím podílu částku ve výši [částka] (výrok II. tohoto rozsudku). Lhůta k zaplacení této částky pak byla určena žalovanému delší v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť se jedná o poměrně vysokou částku a v řízení vyplynulo, že žalovaný minimálně splácí bývalý společný závazek účastníků vůči [právnická osoba] (viz výše) a ostatně sama žalobkyně lhůtu k plnění v této délce v žalobě uvádí a zopakovala jí i v rámci závěrečného návrhu.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 o. s. ř. tak, že ani jednomu z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. V daném případě spatřuje soud důvody zvláštního zřetele hodné právě ve způsobu vypořádání SJM, tedy disparitou. Soud již výše vysvětlil, z jakého důvodu přistoupil k tomuto způsobu, kdy ale v samotném důsledku poměrně úspěšná žalobkyně by ale na základě výše disparitního podílu byla v této věci stranou naopak méně úspěšnou a nesla by tak poměrnou část vzniklých nákladů, což soud v samotném důsledku shledává jako nespravedlivé. Toto je ještě umocněno neochotou žalovaného jakkoli se s žalobkyní před podáním žaloby vypořádat či o tomto jednat, ač bylo prokázáno, že se o toto žalobkyně pokusila (ostatně toto stanovisko si žalovaný ponechal v průběhu celého řízení). Vše výše uvedené pak soud ještě hodnotil v kontextu toho, že jím zvolený způsob vypořádání byl pro účastníky dopředu nepředvídatelná okolnost, míněno před zahájení řízení (byť je soud o svém záměru užít shora uvedené ustanovení včetně toho o náhradě nákladů řízení v průběhu tohoto vyrozuměl a strany se k tomuto postupu měly možnost vyjádřit). Veden těmito důvody rozhodl soud, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z účastníků.