24 C 205/2019-278

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa ] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žalobkyně: ; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, částku 3 600 Kč do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou soudu [datum] domáhali vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném z důvodu užívání pozemku žalovaným ve vlastnictví žalobců bez právního důvodu. Žalobci sdělili, že jsou vlastníky pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], žalovaný započal se zhotovováním stavby betonového plotu v roce [rok] u hranice pozemku ve vlastnictví žalobců a pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Žalobci před nabytím jejich vlastnického práva k pozemku žádali po předchozí vlastnici, paní [jméno] [příjmení], nechť nechá pozemek geodeticky zaměřit. Paní [jméno] [příjmení] tak požádala žalovaného a vlastníky pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (rodiče žalovaného) k poskytnutí součinnosti s vypracováním geometrického plánu. Paní [jméno] [příjmení] se posléze s vlastníky sousedních pozemků domluvila na zpracování protokolu o vytyčení hranice pozemku, který dne [datum] zpracovala [právnická osoba], a. s., [IČO]. Mělo být vypracováno vytyčení a provedena kontrola zaměření vlastnických hranic pozemku parcela [číslo] ve vztahu k pozemkům parcela [číslo] [číslo]. Měření a vytyčování hranice bylo prováděno ve dnech [datum] a [datum] na podkladě platné mapy katastrální digitalizované mapy s využitím dostupných záznamů podrobného měření změn a náčrtů v zájmovém území a z vlastního zaměření stávajícího oplocení pozemku parcela [číslo] [číslo]. Bylo tak zjištěno zasahující nové zděné oplocení do pozemku parcela [číslo] o 0,40 m v bodě [číslo] a [číslo] z důvodu natažení směru plotu z bodu [číslo] přímo na bod [číslo], což dokazují i oměrky mezi body [číslo], [číslo], [číslo] dle původních náčrtů zpmz. Paní [jméno] [příjmení], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovaný se shodli a domluvili, že [právnická osoba], a. s., vypracuje geometrický plán pro oddělení mimo jiné části pozemku parcela [číslo] kterou stavbou uvedeného betonového plotu začal užívat žalovaný. Geometrický plán byl zpracován dne [datum] pod [číslo] [rok]. Žalobci, paní [jméno] [příjmení], žalovaný a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] se domluvili, že části pozemku hraničící s pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vytyčené v geometrickém plánu ze dne [datum], vyznačené červenou linií, budou úplatně převedeny do vlastnictví žalovaného a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný napadl správnost geodetického zaměření a odmítl uzavřít předsjednanou kupní smlouvu. Žalobci se posléze s paní [jméno] [příjmení] domluvili, že pozemek i přesto odkoupí a spor budou nadále řešit sami. Po převodu vlastnického práva žalobci prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum] vyzvali žalovaného k odstranění plotu, případně jednání o jiném řešení. Žalovaný se vyjádřil dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že rozhodnutí o odstranění betonového oplocení nepovažuje za rozumné s cílem vyřešení celé záležitosti a nesouhlasí s navrženou cenou ohledně odprodeje části pozemku parcela [číslo] ve výši 700 Kč za m. Žalovaný dále dopisem ze dne [datum] sdělil, že betonové oplocení kopíruje vlastnickou hranici sousedních pozemků a stavba je zhotovena na pozemku žalovaného. Závěry v protokolu o vytyčení hranice pozemků a geometrického plánu označil jako pochybné. Žalobci věc odložili v naději, že se celá situace zklidní a s odstupem času bude jednáno. Na podzim [rok] pan [jméno] [příjmení] žalobcům sdělil, že plot na hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je v havarijním stavu s nutností opravy. Pan [anonymizováno] [příjmení] navrhl žalobcům nechat zhotovit nový plot, poté zpracovat geodetické zaměření hranic a část pozemku, do které bude stavbou plotu zasaženo, od žalobců odkoupí. Žalobci nemohli s ohledem na předešlá jednání s navrženým postupem souhlasit. Žalobci proto na vlastní náklady začali s výstavbou plotu na hranice pozemku vyznačeném v katastru nemovitostí, s čímž manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] souhlasili, posléze však bránili umísťováním překážek, což musela řešit i Policie ČR. Žalobci vyzvali žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku, která je v geometrickém plánu vymezena jako parcela [číslo] o výměře 24 m. Žalobci vycházeli z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 28 Cdo 3767/2007. Žalobce reagoval návrhem na odkoupení této části pozemku za kupní cenu 750 Kč za m. Žalobci považovali tuto cenu za neadekvátně nízkou, ve snaze ukončení dlouhotrvajícího sporu s navrženou cenou souhlasili a odeslali prostřednictvím právního zástupce žalovanému návrh kupní smlouvy a návrh dohody o narovnání ve vztahu k bezdůvodnému obohacení. Žalobce tak měl za pozemek parcela [číslo] o výměře 24 m uhradit částku 18 000 Kč a vydat bezdůvodné obohacení v symbolické výši 600 Kč. Žalovaný nakonec nebyl ochoten smlouvy uzavřít. Dožadoval se odstranění plotu žalobci na hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s dovětkem, že pak možná bude ochoten o koupi pozemku opětovně jednat. Žalobcům tedy nezbylo, než se obrátit na soud se žalobou o vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 600 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení.

2. Proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 9. 2019 č. j. 24 C 205/2019-30 podal žalovaný včas odpor, ve kterém poukázal na ignorování argumentů žalovaného ze strany žalobců. Žalovaný se závěry vytyčení hranice pozemku a s geometrickým plánem nesouhlasil a nesouhlasí. Polohy některých lomových bodů hranic pozemků byly nesprávně určeny a vyznačeny. Namítá nestandardní postup zpracovatele. Žalovaný pouze podepsal, že se účastnil měření na místě samém; za tímto účelem pouze podepsal prezenční listinu. Nelze akceptovat kód charakteristiky kvality souřadnic podrobného bodu 8 bez dalšího, čili například vycházet pouze z těchto podkladů (podání odporu č. l. 35).

3. U jednání dne [datum] žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně sdělil, že spor mezi účastníky je zejména ohledně průběhu vlastnické hranice. Sporné oplocení bylo postaveno v místě, které respektovalo historicky danou hranici mezi pozemky účastníků, a to podle tzv. sádků. Plot byl stavěný v letech [rok] až [rok] a původní vlastnice pozemku paní [jméno] [příjmení] žádné námitky nevznášela. Poslední souhlasné prohlášení vlastníků o průběhu hranice mezi pozemky je z roku 1972. Žalovaný namítá nepřesnost měření v kvalitě 8. Žalovaný byl soudem poučen podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.) k vyvrácení geometrického plánu označeného žalobci. U jednání dne [datum] žalovaný sdělil, že geometrický plán byl vyvrácen znaleckým posudkem ve znění dodatku znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem pro obor geodézie a kartografie. Poté byli žalobci soudem poučeni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nechť sdělí skutečnosti a označí důkazy o užívání předmětného pozemku žalovaným bez spravedlivého důvodu, protiprávním užíváním cizí hodnoty na úkor žalobců v rozhodném období. U jednání dne [datum] soud dále v návaznosti na podání žalobců po poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v zájmu předvídatelnosti rozhodnutí upřesnil, že poučení k unesení důkazního břemene směřovala k interpretaci § 2991 odst. 1, 2 ve spojení s úvodními ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), vymezujícími demonstrativně zásady soukromého práva, principy práva, interpretaci ustanovení občanského zákoníku v souladu s ústavním pořádkem. Žalobci setrvali na skutečnostech jimi sdělovaných a důkazech jimi označených. V závěrečném návrhu žalobci odkázali na průběh hranice mezi pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jak vyplývá ze záznamů o předchozích měřeních a předchozích geometrických, popřípadě polohových, určení pozemků, jak bylo jednoznačně prokázáno ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie. Plot postavený žalovaným se nachází na pozemku žalobců. Dle mapy katastru z roku [číslo] se oplocení žalovaného nachází na pozemku žalobců v bodě označeném znalcem jako [číslo] ve vzdálenosti 0,23 m a v bodech označených [číslo] ve vzdálenosti 1 až 1,75 m. Dle vytyčovacího návrhu [anonymizována dvě slova] z roku 1972 činí rozsah zásahu žalovaného do pozemku žalobců 0,15 až 0,40 m. Soudní znalec označil tento vytyčovací návrh jako„ zmetek“. Měření z roku 1964 lze zrekonstruovat pouze v bodu označeném znalcem [číslo]. Znalec pokusně rekonstruoval hranici podle tohoto měření, zjistil zásah ze strany žalovaného v bodě [anonymizováno] ve vzdálenosti v rozmezí 1,01 až 1,24 m a v případě zídky mezi body [číslo] zásah do pozemku žalobců ve vzdálenosti 0,97 až 1,2 m. Žalovaný dobře věděl o zásahu do pozemku žalobců. Byl seznámen s výsledky podrobného měření provedeného dne [datum] pod číslem záznamu [číslo]. Žalovaný bez připomínek odsouhlasil protokol o vytyčení hranice pozemku dne [datum] pod číslem zakázky [číslo] [rok], kde odsouhlasil i skutečnost, že geometrický plán, který bude vypracován na základě tohoto protokolu, bude sloužit k „ odprodání části pozemku“. Žalobci odkázali na judikaturu ke vzniku bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu podle § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obč. zák.). Je-li cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu, jedná se o vznik bezdůvodného obohacení. Skutkové podstaty bezdůvodného obohacení byly vymezeny v § 2991 odst. 2 o. z.; Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 23. 6. 2021 č. j. 28 Cdo 1519/2021-184 uvedl, že předchozí závěry soudu jsou použitelné i v poměrech nového občanského zákoníku s výhradou, že popisované situace již nelze podřazovat skutkové podstatě plnění bez právního důvodu, ale je opodstatněné je kvalifikovat jako neoprávněné užití cizí věci. Soud není vázán právní kvalifikací. Výjimečnost případu netvrdí ani žalovaný. Žalobci učinili všechny kroky, které po nich lze spravedlivě požadovat, aby spornou záležitost narovnali co nejšetrnějším způsobem, jak soudu sdělili. Výše bezdůvodného obohacení je požadována v minimální částce, vycházející z hodnoty pozemku 1 000 Kč za m, což je částka hluboko pod tržní cenu pozemku. Podle § 136 o. s. ř. může soud vycházet z odhadu, obecně uznávané praxe, že výše nájemného by činila 5 % z časové ceny nemovitostí ročně, a ze znalosti a zkušenosti z rozhodovací činnosti, při které se řešila otázka ceny stavebních pozemků v obvodu soudu. Není tak nutné navyšovat náklady řízení dalším znaleckým posudkem.

4. Žalovaný závěrem navrhl zamítnutí návrhu. Znaleckým posudkem vypracovaným soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie, výslechem soudního znalce bylo prokázáno nesprávné určení a vyznačení polohy některých lomových bodů hranic pozemků na základě vytyčení hranice pozemku ze dne [datum], a byl zpochybněn geometrický plán ze dne [datum]. Vytyčení hranice pozemku a geometrický plán ze dne [datum] žalobci uváděli v žalobě jako právní skutečnosti zakládající důvodnost žaloby. Znaleckým posudkem v soudním řízení nebylo postaveno najisto, v jakém rozsahu žalovaný zasahuje do výměry pozemku žalobců. Vymezení alternativ znaleckým posudkem naopak nasvědčuje i zásahu žalobců do výměry pozemku žalovaného. Vzhledem k problematice„ kódu kvality bodu“ bylo i pro soudního znalce odborně obtížné určit přesně vlastnickou hranici pozemků.„ Plot“ byl stavěn žalovaným v době, kdy vlastníkem pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byla paní [příjmení], což bylo mezi účastníky nesporné. Paní [příjmení] neměla námitek. V době prodeje pozemku v roce [rok] vstupují do vlastnických práv žalobci, kteří na komplikovanost určení vlastnické hranice minimálně z hlediska kódu kvality KK8 pro danou oblast nijak nereflektují, vstupují do jednání se žalovaným, avšak opomíjejí veškerou argumentaci žalovaného upozorňující právě na tyto nedostatky, na historii užívání nemovitostí právními předchůdci a vyzývají pouze žalovaného, aby plot zboural. Tyto skutečnosti byly prokázány z komunikace účastníků před zahájením soudního řízení. Žalovaný plot stavěl v dobré víře, že je na hranici pozemku, přinejmenším na historické hranici pozemků dané tzv. sádkami, právní předchůdkyně žalobců tento stav akceptovala. Ani po soudem provedeném dokazování nelze vlastnickou hranici určit. Uvádí-li žalobci, že žalovaný byl v roce [rok] seznámen s výsledky zeměměřičské činnosti dle geometrického plánu zpracovaného [anonymizováno] [příjmení], šlo o geometrický plán pro vyznačení stavby bez vytyčení hranic pozemků. Jak vyplývá ze znaleckého posudku, velikost pozemku žalobců se v čase neustále měnila. Žalovaný opakovaně poukazoval na to, že tvar pozemku žalobců byl nejdříve v severní části tzv. do úzka, nyní je tvar pozemku jiný. Je zřejmé, že šířka pozemku žalobců se minimálně v severní části měnila. S ohledem na kód kvality 8 nebylo možné považovat číselné údaje za závazné, což platí i pro geometrický plán z roku [rok]. Tvrzení žalobců, že žaloba je po právu, protože vyčerpali všechny pokusy řešit situaci mimosoudně, nemůže obstát. Jde o to, jestli návrhy žalobců právě z hlediska základních zásad, na nichž soukromé právo stojí, jsou spravedlivé, vyvážené atd. Žalobci nepředložili důkaz k nárokované výši vydání bezdůvodného obohacení.

5. Z provedeného dokazování zahrnujícího zejména protokol o vytyčení hranice pozemků vyhotovení [právnická osoba] ze dne [datum] číslo zakázky [číslo] [rok], geometrický plán pro vytyčení vlastnické hranice a rozdělení pozemku vyhotovení [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo] [rok], údaje z katastru nemovitostí ohledně nemovitých věcí, pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], přípis ze dne [datum] právního zástupce žalobců adresovaný žalovanému, přípis žalovaného ze dne [datum] adresovaný právnímu zástupci žalobců, přípis právního zástupce žalobců adresovaný žalovanému ze dne [datum], přípis advokáta [titul] [jméno] [příjmení] adresovaný právnímu zástupci žalobců ze dne [datum], přípis právního zástupce žalobců adresovaný právnímu zástupci žalovaného v té době [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], výzva ke zdržení se stavby plotu ze dne [datum] právního zástupce žalobců adresovaná manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] – předžalobní výzva, email ze dne [datum] adresovaný žalovanému ohledně návrhu smluv k pozemku parcela [číslo] v obci [obec], kupní smlouva v návrhu ze dne [datum], dohoda o narovnání v návrhu ze dne [datum], znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem soudem ustanoveným z oboru kartografie a geodézie, prohlášení [jméno]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] ohledně pozemku parcela [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], listinný důkaz – znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], přípis soudního znalce [titul] [celé jméno znalce] adresovaný soudu, došlý dne [datum], výslech soudního znalce ustanoveného soudem z oboru geodézie a kartografie, dodatek znaleckého posudku vypracovaný soudem ustanoveným znalcem z oboru geodézie a kartografie, byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Žalovaný je vlastníkem pozemku parcela [číslo] žalobci pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jak bylo prokázáno z údajů z katastru nemovitostí. Stěžejním důkazem v projednávané věci byl znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie, ve znění jeho dodatku, doplněný výslechem soudního znalce u jednání. Bylo tak jednoznačně prokázáno, že hranice pozemků v dané lokalitě se nedají v současné době určit bez dalšího dokazování. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný užívá část pozemku ve vlastnictví žalobců a žalobci užívají část pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný začal stavbu plotu v době vlastnictví pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] právní předchůdkyní žalobců. Právní předchůdkyně žalobců neměla žádných námitek ke stavbě tohoto plotu, a žalobci v době převodu vlastnického práva byli obeznámeni s komplikovaností právních poměrů ohledně vlastnictví pozemků v dané lokalitě. Žalobci tedy věděli, že není najisto postaveno, jaká je hranice mezi pozemky a pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nabyli na základě smlouvy. Z komunikace účastníků byla jednoznačně prokázána rozporná stanoviska účastníků ohledně návrhů na mimosoudní jednání. Žalobci se domáhali vydání bezdůvodného obohacení na základě geometrického plánu z roku [rok], vytyčení hranice pozemku z roku [rok]. Správnost těchto podkladů byla vyvrácena znaleckým posudkem vypracovaným soudním znalcem soudem ustanoveným z oboru geodézie a kartografie. Žalovaný odkazoval na listinný důkaz, znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem z oboru geodézie [titul] [jméno] [příjmení] v roce [rok], který soudní znalec ustanovený soudem z oboru geodézie a kartografie, [celé jméno znalce], rovněž zpochybnil. Lze tak uzavřít, že ani v průběhu soudního řízení nelze najisto postavit, jakou část pozemku ve vlastnictví žalobců žalovaný užívá a jakou část pozemku ve vlastnictví žalovaného žalobci užívají.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. (K) do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. (B) ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2 odst. 1 o. z. (K) aždé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle § 2 odst. 2 o. z. (Z) ákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Podle § 2 odst. 3 o. z. (V) ýklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 3 odst. 2 písm. e) o. z. vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká. Podle § 6 odst. 1 o. z. (K) aždý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 1 o. z. (N) ikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 (M) á se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 o. z. (Z) jevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 12 o. z. (K) aždý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen„ orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Podle § 13 o. z. (K) aždý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se z jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

8. Žalobci odkázali na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 28 Cdo 3767/2007 ohledně výše bezdůvodného obohacení. Rozsudek je dostupný na www.nsoud.cz, v ASPI (:JUD102648CZ). V závěrečném návrhu žalobci dále odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2021 č. j. 28 Cdo 1519/2021-184, dostupný na www.nsoud.cz, v ASPI (:JUD608424CZ).

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem bylo prokázáno, že průběh vlastnických hranic pozemků se v průběhu času měnil, v současné době ani soudní znalec z oboru geodézie a kartografie nebyl odborně způsobilý bez dalšího určit přesně hranice pozemků. Žalovaný byl v dobré víře v době stavby plotu, že právní předchůdkyně žalobců nemá námitek proti stavbě plotu žalovaného. Žalobci nabyli vlastnické právo k pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] za situace, kdy jim bylo známo, že je řada rozporů ohledně určení hranice pozemků. Žalobci sdělují, že mimosoudně jednali opakovaně se žalovaným a mimo jiné žádali odstranění plotu; navrhovali uzavření kupní smlouvy, dohody o narovnání. Žalovaný naopak tvrdí, že byl ochoten k jednáním, návrhy žalobců však byly pro něho nepřijatelné. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem z oboru geodézie a kartografie bylo prokázáno, že žalobci užívají část pozemku ve vlastnictví žalovaného. Soud si je vědom ochrany vlastnického práva žalobců jako základního práva. Žalobci požadovali odstranění plotu, uzavření kupní smlouvy za kupní cenu, kterou žalovaný neakceptoval. Nelze tak dospět k závěru, že by žalovaný mařil jednání. Je na účastnících, aby do budoucna konstruktivně jednali a narovnali jejich právní poměry. Je-li nejisté na základě provedeného dokazování, zejména na základě znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie, jakou část pozemku ve vlastnictví žalobců užíval žalovaný a jakou část pozemku ve vlastnictví žalovaného užívali žalobci (případně právní předchůdci žalobců a žalovaného), byl žalovaný oprávněn postavit plot na„ historické vlastnické hranici“ dané tzv. sádkami, a nejedná se tak o protiprávní užití cizí hodnoty, kdy by se žalovaný na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil. K interpretaci § 2991 odst. 1, 2 o. z. soud odkazuje na Právní stav komentáře ke dni 1. 1. 2021 k § 2991 o. z., ASPI. Dle pojetí tvrzení, právně relevantních skutečností v žalobě, a průběhu soudního řízení ze strany i žalobců, žalovaný se souhlasem právní předchůdkyně žalobců provedl stavbu plotu na pozemku právní předchůdkyně žalobců, a žalobci následně jednali před uzavřením kupní smlouvy, na základě níž došlo k převodu vlastnického práva, tak, že začali vyzývat právní předchůdkyni k jednání se žalovaným, třetími osobami, jak je uvedeno zejména v bodě 1., 5., 6. Jinými slovy, i dle tvrzení a právní argumentace žalobců žalovaný v dobré víře v souvislosti se stavbou plotu na„ historické hranici“ pozemků začal užívat„ cizí“ pozemek se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku a od doby výzev z popudu žalobců jednala právní předchůdkyně žalobců a žalovaný, případně další osoby, ohledně právních poměrů v dané lokalitě. Až od tohoto zlomu lze uvažovat o protiprávním užití (užívání) cizí hodnoty. Spravedlivý důvod užití (užívání) na úkor žalobců je dán právě právními tituly sdělenými žalobci v žalobě, jejichž správnost byla vyvrácena znaleckým dokazováním v tomto soudním řízení, takže právní důvod tvrzený žalobci absentuje na základě nezpochybnitelného právního titulu. Právní nejistota ohledně průběhu vlastnické hranice je dána historicky; nemůže být k tíži žalovaného v soudním řízení o vydání bezdůvodného obohacení. „ Bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává (NS 28 Cdo 5090/2014, NS 28 Cdo 3526/2016, NS 28 Cdo 2555/2018). Jde o jinou právní skutečnost ve smyslu § 1723 odst. 1 (nejde tedy o smlouvu ani protiprávní čin), jež zakládá specifický závazkový vztah směřující k obnovení majetkové rovnováhy narušené daným majetkovým přesunem. Vznik bezdůvodného obohacení a závazku k jeho vydání není podmíněn zaviněním obohaceného; naopak k němu může dojít i bez vůle či vědomí dotčených osob. Stěžejní je toliko objektivní stav právně nepodloženého rozhojnění majetkové sféry obohaceného, jež bylo získáno na úkor ochuzeného. Oproti předchozí úpravě nicméně sehrává subjektivní postoj obohaceného (jeho dobrá či zlá víra) značnou roli při vymezení rozsahu jeho restituční povinnosti (viz § 3000 a násl.). Byť lze tedy při posuzování vztahů z bezdůvodného obohacení v mnohém navázat na vývody, k nimž dospěla rozhodovací praxe a právní teorie za účinnosti předešlého kodexu, není možné tak činit bez jejich revize pod zorným úhlem prvků nově zakomponovaných do zákonné úpravy (srovnej na jedné straně proklamaci principiální přenositelností starších judikatorních závěrů do kontextu nové právní úpravy v NS 28 Cdo 311/2019 a na druhé straně poukaz na potřebu určité diskontinuity s dříve zdůrazňovaným úsudkem o takřka úplné irelevanci dobré víry obohaceného v NS 28 Cdo 3165/2019).“ (citace: Právní stav komentáře ke dni 1. 1. 2021 k § 2991 o. z., ASPI).

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 150 o. s. ř. Žalobci byli v řízení neúspěšní, nicméně soud je názoru, že jsou zde dány důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému. Mezi účastníky probíhala jednání, žalobci podali žalobu o vydání bezdůvodného obohacení na základě podkladů jim dostupných, a v průběhu soudního řízení bylo prokázáno, že relevantní skutečnosti uváděné žalobci pro důvodnost žaloby (vytyčení hranic pozemku a geometrický plán) nezakládají právní titul tvrzený žalobci. Bylo to až znalecké dokazování v průběhu soudního řízení, které vyjasnilo historické podklady označované oběma účastníky jako nevěrohodné, přičemž ani soudem ustanovený soudní znalec nebyl odborně způsobilý určit vlastnickou hranici pozemků pro vyřešení jedné z předběžných otázek pro meritorní rozhodnutí. Předchozí neurčitosti a nesrozumitelnosti vlastnictví, hranic pozemku nyní ve vlastnictví žalobců a žalovaného (způsobené tehdejší právní úpravou, činností orgánů veřejné moci a tehdejší praxí) soud zohlednil jako důvod pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému.

11. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. Z důvodů uvedených ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky je Česká republika povinna nést náhradu nákladů znaleckého dokazování státem dosud zálohově placených a České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Nemůže být k tíži žádného z účastníků, že v minulosti byla právní nejistota ohledně vlastnických hranic pozemků.