24 C 206/2019-499

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Mádrem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] e) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně] g) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] h) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] ch) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] i) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] všichni zastoupeni advokátkou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] o náhradu škody a újmy na zdraví takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 2.068.667,95 Kč s : -) 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 549.852,55 Kč od [datum] do zaplacení -) 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 5.955 Kč od [datum] do [datum] -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 8.851,40 Kč od [datum] do zaplacení -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.233.502 Kč od [datum] do zaplacení -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 54.585 Kč od [datum] do [datum] -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 282.417 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 410.632 Kč s : -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [číslo] od [datum] do [datum] -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 53.000 Kč od [datum] do [datum] -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 205.950 Kč od [datum] do zaplacení -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení -) 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 782 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 101.884 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) částku 101.169 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) částku 100.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni f) částku 102.075 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni g) částku 25.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni h) částku 25.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ch) částku 25.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni i) částku 25.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení částky 50.150 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 4.000 Kč od [datum] do zaplacení.

XII. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně c) domáhala po žalované zaplacení částky 50.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.

XIII. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně d) domáhala po žalované zaplacení částky 50.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.

XIV. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně e) domáhala po žalované zaplacení částky 50.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.

XV. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně f) domáhala po žalované zaplacení částky 50.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. XVI. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně g) domáhala po žalované zaplacení částky 75.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. XVII. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně h) domáhala po žalované zaplacení částky 75.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. XVIII. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce ch) domáhal po žalované zaplacení částky 75.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. XIX. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobkyně i) domáhala po žalované zaplacení částky 75.000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. XX. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení částky 5.955 Kč. XXI. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení částky 5.800 Kč, zaplacení částky 1.850 Kč a zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXII. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně c) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXIII. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně d) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXIV. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně e) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXV. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně f) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXVI. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně g) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXVII. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně h) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXVIII. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobce ch) domáhal po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXIX. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně i) domáhala po žalované zaplacení 9,75 % úroku z prodlení ročně z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení. XXX. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobci a) náklady řízení ve výši 216.237 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXI. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni b) náklady řízení ve výši 126.208 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXII. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni c) náklady řízení ve výši 73.503 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXIII. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni d) náklady řízení ve výši 73.503 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXIV. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni e) náklady řízení ve výši 73.503 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXV. Žalovaná je povinna zaplatit nahradit žalobkyni f) náklady řízení ve výši 73.503 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec]. XXXVI. Žalobkyně g) je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 225 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXVII. Žalobkyně h) je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 225 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXVIII. Žalobce ch) je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 225 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXIX. Žalobkyně i) je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 225 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XL. Základ nároku České republiky na náhradu nákladů řízení vůči žalované je dán v rozsahu 100% O výši tohoto nároku bude rozhodnuto poté, co výše těchto nákladů bude známa. XLI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce 149.612 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

A) Tvrzení žalobců 1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobci domáhali, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit -) žalobci a) částku ve výši 2.129.207,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 549.852,55 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 8.851,40 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 1.233.502 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 337.002 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni b) částku ve výši 642.982 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 642.982 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni c) částku ve výši 251.884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 251.884 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni d) částku ve výši 250.169 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 250.169 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni e) částku ve výši 250.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 250.000 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni f) částku ve výši 252.075 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 252.075 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni g) částku ve výši 125 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 125.000 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni h) částku ve výši 125.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 125.000 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobci ch) částku ve výši 125.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 125.000 Kč od [datum] do zaplacení, -) žalobkyni i) částku ve výši 125.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 125.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené při dopravní nehodě.

2. Žalobci své nároky uplatněné vůči žalované odůvodňovali škodnou událostí z [datum], při které žalobce a) utrpěl majetkovou i nemajetkovou újmu v souvislosti s dopravní nehodou, která byla způsobena protiprávním jednáním [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (zaměstnanec [jméno] [příjmení], [IČO]). Odpovědnost žalované dovozovali tím, že žalovaná byla pojistitelem odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [jméno] [příjmení] ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále také zákon o pojištění odpovědnosti). Žalobci po celou dobu tvrdili, že řidič [jméno] [příjmení] dne [datum] řídil nákladní soupravu a že v souvislosti s jeho jízdou došlo ke střetu s žalobcem a), který v té době jel na kole, v důsledku čehož žalobci a) byla způsobena těžká újma na zdraví. Žalobci poukázali na to, že [jméno] [příjmení] byl za své protiprávní jednání pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov z [datum] za trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Tvrdili rovněž, že [jméno] [příjmení] své protiprávní jednání spáchal při výkonu zaměstnání pro zaměstnavatele [jméno] [příjmení] ([IČO]), který byl provozovatelem předmětné nákladní soupravy, kterou bylo žalobci a) způsobeno těžké ublížení na zdraví. Žalobci tvrdili, že provoz této nákladní soupravy byl pojištěn pro újmu způsobenou provozem vozidla u žalované, a to na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalobci v souvislosti s pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele [jméno] [příjmení] za škodu způsobenou provozem vozidla uplatnili u žalované nárok na náhradu škody, když tyto jejich nároky však nebyly v plném rozsahu uspokojeny. Žalobci zejména nesouhlasili s tím, že žalovaná krátila pojistné plnění ve výši 50 %, když si vyhodnotila míru zavinění předmětné dopravní nehody u obou jejich účastníků (na straně řidiče nákladní soupravy i na straně žalobce a) jako poškozeného) v rozsahu 50 %. Žalobci po celou dobu tohoto sporu odmítali jakékoli spoluzavinění žalobce a) na předmětné dopravní nehodě.

3. Každý z deseti žalobců uplatnil v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou samostatné nároky.

4. Žalobce a) uplatnil nárok na: -) bolestné ve výši 558.703,95 Kč, -) náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.233.502 Kč, -) náhradu hotových výdajů na zpracování znaleckých posudků ve výši 9.500 Kč, -) náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 206.469 Kč, -) náhradu další nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč, -) náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s léčbou ve výši 21.033 Kč (tento nárok se skládal z náhrady hotových nákladů v souvislosti s poškozením zdraví ve výši 50 % z částky 6.725 Kč - tedy 3.362 Kč, když žalovaná jednu polovinu žalobci zaplatila již před podáním žaloby, dále z hotových nákladů v souvislosti s poškozením zdraví, které žalovaná neuznala zcela, ve výši 9.170 Kč a z náhrady na přilepšení ke stravě ve výši 8.500 Kč).

5. Žalobkyně b) uplatnila nárok na: -) náhradu nákladů spojených s péčí o žalobce a) ve výši 392.200 Kč, -) náhradu účelně vynaložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 782 Kč, -) náhradu za duševní útrapy ve výši 250.000 Kč.

6. Žalobkyně c) uplatnila nárok na: -) náhradu za duševní útrapy ve výši 250.000 Kč, -) náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 1.884 Kč.

7. Žalobkyně d) uplatnila nárok na: -) náhradu za duševní útrapy ve výši 250.000 Kč, -) náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 169 Kč.

8. Žalobkyně e) uplatnila nárok na náhradu za duševní útrapy ve výši 250.000 Kč.

9. Žalobkyně f) uplatnila nárok na: -) náhradu za duševní útraty ve výši 250.000 Kč, -) náhradu účelně vynaložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 2.075 Kč.

10. Žalobkyně g) uplatnila nárok na náhradu za duševní útrapy ve výši 125.000 Kč.

11. Žalobkyně h) uplatnila nárok na náhradu za duševní útrapy ve výši 125.000 Kč.

12. Žalobce ch) uplatnil nárok na náhradu za duševní útrapy ve výši 125.000 Kč.

13. Žalobkyně i) uplatnila nárok na náhradu za duševní útrapy ve výši 125.000 Kč.

14. Náhradu za duševní útrapy žalobci b) -i) odůvodňovali blízkým příbuzenským poměrem k žalobci a), když uvedli, že žalobkyně b) je manželkou žalobce a), žalobkyně c), d), e) a f) jsou dcerami žalobce a) a žalobkyně g), h), i) a žalobce ch) jsou vnučky (vnuk) žalobce a). Žalobci v tomto směru poukázali na to, že vztahy v rodině byly vždy velice harmonické. Žalobkyně b) tvrdila, že byla celoživotní partnerkou žalobce a) a že po dopravní nehodě je žalobce a) zcela odkázán na její každodenní pomoc. Jelikož dopravní nehoda žalobce a) zcela zásadním způsobem zasáhla do života všech členů rodiny, tuto nemajetkovou újmu (duševní útrapy) požadovaly i dcery žalobce a) (každá ve výši 250.000 Kč tak jako manželka žalobce a)); vnučky a vnuk žalobce a) pak požadovali každý náhradu ve výši 125.000 Kč.

15. Žalobci z uplatněných nároků požadovali i zákonný úrok z prodlení. Poukázali na to, že před podáním žaloby vyzvali dne [datum] žalovanou k úhradě shora uvedených nároků s tím, že lhůta k zaplacení uplynula [datum]. Od následujícího dne tedy požadovali zákonný úrok z prodlení. V případě nároků žalobce a) na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění byl požadován zákonný úrok z prodlení již od okamžiku rozhodnutí žalované o vyplacení pojistného plnění ve zkrácené výši, když žalovaná dne [datum] vyplatila žalobci a) bolestné ve výši 499.564 Kč (podle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] z [datum]), dne [datum] bolestné ve výši 8.851 Kč (dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] z [datum]) a dne [datum] náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.233.501 Kč.

16. Podáním z [datum] vzali žalobci b) -i) žalobu částečně zpět ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy (duševní útrapy); žalobkyně b) -f) každá ohledně částky 100.000 Kč s příslušenstvím; žalobci g) -i) každý ohledně částky 25.000 Kč s příslušenstvím. Částečné zpětvzetí žaloby žalobci odůvodňovali tím, že dne [datum] bylo právní zástupkyni žalobců doručeno sdělení žalované o výplatě pojistného plnění z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy spočívající v peněžité náhradě, když žalovaná vyplatila každé žalobkyni b) -f) částku 100.000 Kč a každému z žalobců g) -i) částku 25.000 Kč. Usnesením z 4. 11. 2019, č. j. 24 C 206/2019-250 byla žaloba zastavena ohledně částky 100.000 Kč ve vztahu každému z žalobců b) -f); dále pak ohledně částky 25.000 Kč ve vztahu ke každému ze žalobců g) -i). Byť žalobci žalobu ohledně tohoto nároku vzali žalobu částečně zpět i ohledně příslušenství, řízení bylo zastaveno jen ohledně části jistiny, nikoli ohledně příslušenství.

17. Podáním z [datum] žalobkyně b) vzala žalobu zpět ohledně části svého nároku z titulu náhrady nákladů v souvislosti s náklady spojených s péčí o žalobce a), a to ohledně částky 129.300 Kč. Toto částečné zpětvzetí odůvodňovala tím, že dne [datum] jí bylo doručeno sdělení žalované o výplatě pojistného plnění z tohoto titulu, a to za období od [datum] do [datum]. Usnesením z 30. 1. 2020, č. j. 24 C 206/2019-274 bylo řízení zastaveno ohledně části nároku žalobkyně b) na zaplacení částky 129.300 Kč z titulu nákladů spojených s péčí o žalobce a). Po tomto částečném zpětvzetí žaloby zůstalo předmětem tohoto dílčího nároku zaplacení částky 262.900 Kč s příslušenstvím.

18. Podáním z [datum] žalobkyně b) vzala žalobu ohledně nároku na náklady spojené s péčí o žalobce a) zpět ohledně částky 4.000 Kč (poté, co upřesnila výpočet tohoto nároku za období od [datum] do [datum]) a současně žalobu rozšířila ohledně tohoto nároku i za období od [datum] do [datum] o částku 97.700 Kč. Podáním z [datum] žalobkyně b) znovu ohledně tohoto nároku vzala žalobu částečně zpět, tentokrát o částku 53.000 Kč. Toto částečné zpětvzetí odůvodňovala tím, že na tento nárok žalovaná dne [datum] provedla částečnou výplatu pojistného plnění ve výši 53.000 Kč.

19. Podáním z [datum] žalobce a) vzal žalobu zpět ohledně částky 50.000 Kč (z titulu náhrady další nemajetkové újmy) a ohledně částky 4.585 Kč (z titulu náhrady nákladů na léčbu). Toto částečné zpětvzetí odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] provedla částečnou výplatu pojistného plnění, když mu vyplatila částky 50.000 Kč a 4.585 Kč.

20. U jednání soudu dne [datum] žalobkyně b) znovu rozšířila žalobu ohledně svého nároku na náklady spojené s péčí o žalobce a) za další období, a to od [datum] do [datum]; konkrétně žalobu ohledně tohoto nároku rozšířila o částku 14.050 Kč.

21. O procesních úkonech žalobců učiněných do [datum] (a to jak rozšíření žaloby, tak částečná zpětvzetí žaloby) bylo rozhodnuto u jednání soudu 1. 12. 2020 (usnesení č.j. 24C 206/2019-493), když soud usnesením připustil změnu žaloby v té části, kde se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení částky 262.900 Kč z titulu náhrady nákladů spojených s péčí o žalobce a) za období od [datum] do [datum] tak, že žalobkyně b) se nadále domáhá po žalované zaplacení částky 374.650 Kč, a to za období od [datum] do [datum] (výrok I. usnesení). Dále řízení bylo zastaveno v té části, kde se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení náhrady nákladů spojených s péčí o žalobce a) v částce 57.000 Kč (výrok II. usnesení). Rovněž řízení bylo zastaveno té části, kde se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení náhrady další nemajetkové újmy v částce 50.000 Kč a náhrady nákladů vynaložených na léčbu v částce 4.585 Kč (výrok III. usnesení).

22. Žalobkyně b) na konci jednání dne [datum] (po vyhlášení usnesení č.j. 24 C 206/2019-493) opětovně vzala žalobu částečně zpět ohledně svého nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o žalobce a), a to o částku 5.800 Kč. Toto částečné zpětvzetí odůvodnila tím, že v souvislosti s rozšířením nároku o částku 14.050 Kč za období od [datum] do [datum] opomněla započítat dny, kdy žalobce a) byl hospitalizovaný v nemocnici. Jelikož dodatečně zjistila, že tato hospitalizace trvala 9 dní, měl být nárok 14.050 Kč ponížen o 5.850 Kč. Proto za tyto dva měsíce požadovala náhradu jen v částce 8.200 Kč.

23. Podáním z [datum] vzal žalobce a) žalobu zpět ohledně částky 5.955 Kč z titulu nároku na bolestné a současně žalobkyně b) znovu vzala žalobu zpět ohledně částky 1.850 Kč z titulu nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o žalobce a). Obě částečná zpětvzetí byla odůvodněna tím, že žalovaná tyto částky zaplatila žalobcům dne [datum].

24. Jelikož žalobce a) a žalobkyně b) po vydání usnesení ze dne 1. 12.2020, č.j. 24 C 206/2019-497 (kterým byla připuštěna změna části žaloby a současně bylo řízení částečně zastaveno) opětovně vzali žalobu částečně zpět, soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu těchto nových zpětvzetí zastavil tak, jak je uvedeno ve výrocích XX. a XXI. Bylo přitom vycházeno z toho, že žalovaná nerozporovala platby, které v rámci pojistného plnění vyplatila žalobcům v průběhu tohoto řízení, a s že částečnými zpětvzetími souhlasila.

25. Soud dále řízení zastavil v řízení v té části, která se týkala nároků žalobkyně b), c) d), e) a f) na náhradu nemajetkové újmy (duševní útrapy), a to ve vztahu ke každé této žalobkyni ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 100.000 Kč od [datum] do zaplacení (viz výrok XXI. – XXV.). Ve vztahu k žalobcům g), h), ch) a i) bylo řízení ohledně tohoto nároku zastaveno ohledně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení (viz výrok XXVI. – XXIX.). Toto dodatečné částečné zastavení řízení soud odůvodňuje tím, že podáním z [datum] žalobci b) -i) vzali žalobu ohledně této nemajetkové újmy částečně zpět i s příslušenstvím (tedy zákonným úrokem z prodlení, který byl v žalobě uplatněn z těchto částek od [datum] zaplacení); avšak soud usnesením z [datum] řízení zastavil (nesprávně) jen ohledně části jistiny, nikoli ohledně příslušenství z jistiny.

26. Lze tedy zrekapitulovat, že po těchto několika částečných zastaveních řízení a rozšířeních žaloby předmětem řízení zůstaly tyto nároky: -) ve vztahu k žalobci a) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 2.068.667,95 Kč, když tato částka se skládá z náhrady bolestného ve výši 552.748,95 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.233.502 Kč, náhrady za hotové výdaje na zpracování znaleckých posudků ve výši 9.500 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 206.469 Kč, náhrady za další nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s léčbou ve výši 16.448 Kč (z toho náhrada hotových výdajů v souvislosti s vlastní léčbou ve výši 7.948 Kč a náhrada nákladů v souvislosti s přilepšením ke stravě po dobu pobytu v nemocnici ve výši 8.500 Kč) -) ve vztahu k žalobkyni b) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 460.782 Kč s příslušenstvím, když tato částka se skládá z nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o žalobce a) ve výši 311.850 Kč, náhrady účelně vynaložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 782 Kč a náhrady za duševní útrapy ve výši 150.000 Kč -) ve vztahu k žalobkyni c) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 151.884 Kč s příslušenstvím, když tato částka se skládá z nároku na náhradu duševních útrap ve výši 150.000 Kč a náhrady účelně vynaložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 1.884 Kč -) ve vztahu k žalobkyni d) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 150.169 Kč, když tato částka se skládá z náhrady za duševní útrapy ve výši 150.000 Kč a z náhrady hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 169 Kč -) ve vztahu k žalobkyni e) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 150.000 Kč s příslušenstvím, když tato částka se skládá z nároku na náhradu za duševní útrapy -) ve vztahu k žalobkyni f) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 152.075 Kč s příslušenstvím, když tato částka se skládá z nároku na náhradu duševních útrap ve výši 150.000 Kč a náhrady účelně vynaložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) ve výši 2.075 Kč. -) ve vztahu k žalobkyni g), žalobkyni h), žalobci ch) a žalobkyni i) předmětem řízení zůstalo zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím (ve vztahu ke každému ze žalobců), když tato částka představuje náhradu za duševní útrapy. B) Tvrzení žalované 27. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalovaná v řízení učinila nespornou většinu tvrzení žalobců ohledně skutkových okolností této žaloby (u nároků kde skutkové tvrzení bylo rozdílné, soud toto uvede samostatně v dalších částech odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaná tedy nezpochybňovala základní skutečnost, že žalobce a) byl dne [datum] účastníkem dopravní nehody, kterou zavinil řidič [jméno] [příjmení] nákladním automobilem, k němuž jeho provozovatel ([obec] [obec]) měl u žalované uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nezpochybňovala, že při této dopravní nehody žalobce a) utrpěl těžké ublížení na zdraví, v důsledku kterého je do budoucna odkázán na péči jiných osob. Nezpochybňovala ani to, že v průběhu řízení z titulu pojistného plnění vyplatila žalobcům částky, tak jak žalobci uváděli v jednotlivých částečných zpětvzetích žaloby.

28. Žalovaná však činila sporným právní základ nároku. Po celou dobu řízení trvala na tom, že jedna z příčin vzniku předmětné dopravní nehody byla na straně samotného žalobce a), který si při jízdě na pozemní komunikaci počínal neopatrně, když jednal v rozporu s povinnostmi, které mu jako účastníku silničního provozu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. Žalovaná zejména namítala, že žalobce a) jednal v rozporu s § 17 tohoto zákona, který stanoví podmínky pro předjíždění vozidel a podle kterého se zásadně předjíždí vlevo; pouze za situace, kdy účastník silničního provozu předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo, a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy, může se předjíždět vpravo. Žalovaná poukazovala na to, že žalobce a) neměl dostatek místa pro objetí návěsové soupravy (nákladního vozidla řidiče [jméno] [příjmení]) z pravé strany. Dovozovala tak, že žalobce a) nesplnil podmínku náležité opatrnosti, že jeho jednání je třeba považovat za hazard, když na frekventované pozemní komunikaci ve chvíli, kdy vozidlo jedoucí před ním zastavilo (v důsledku odbočování doleva předchozím vozidlem), vtěstnal se úzkého prostoru vedle návěsové soupravy nákladního vozidla [jméno] [příjmení], a tuto chtěl předjet. Žalovaná měla za to, že žalobce a) měl svou jízdu přerušit a počkat až návěsová souprava odjede. [obec] toho však žalobce a) jel kolem nákladního vozidla (návěsové soupravy) ještě celých 7 sekund před střetem. Žalovaná v tomto směru odkazovala na analýzu nehodového děje, která vyplývá z jí předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení]. S ohledem na tyto okolnosti měla žalovaná za to, že spoluzavinění předmětné dopravní nehody je u žalobce a) dáno v rozsahu 50 %. Z těchto důvodů žalovaná u nároků, které žalobci uplatnili a doložili, provedla krácení a vyplatila 50 % z takto uplatněných nároků. U některých nároků žalovaná tvrdila, že tyto dílčí nároky žalobci nedoložili před zahájením řízení, proto nebyly uhrazeny ani z 50 %, případně je žalobci doložili až v rámci tohoto řízení.

29. V průběhu řízení žalovaná uznala základ některých dílčích nároků žalobců, které na počátku řízení neuznávala. I tyto uznané nároky žalovaná krátila o 50 % (z důvodu tvrzeného spoluzavinění žalobce a)). Na konci řízení žalovaná zpochybňovala základ nároku (jeho výši) již jen ohledně části bolestného, části náhrady za ztrátu na výdělku žalobce a) a náhrady z titulu nákladů na přilepšení stravy žalobce a) po dobu hospitalizace v nemocnici (důvody nesouhlasu s těmito dílčími nároky budou blíže rozvedeny v další části odůvodnění rozsudku). C) Skutková zjištění soudu 30. Na základě shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 2 T 14/2017 (zejména rozsudku z 23. 5. 2017 č. j. 2 T 14/2017-219) soud mohl vzít za prokázané následující skutečnosti. Výše uvedeným rozsudkem byl obžalovaný [jméno] [příjmení] ([datum narození], bytem v [obec a číslo], okres [okres]) uznán vinným, že dne [datum] v 16:10 hodin v [obec] (okres [okres]) řídil jako zaměstnanec ([jméno] [obec], [IČO]) na silnici druhé třídy [číslo] ve směru [obec] [část obce] [obec] po hlavní pozemní komunikaci v místech tříramenné křižovatky s odbočkou vlevo ke směru k silnici první třídy [číslo] nákladní soupravu složenou z tahače zn. Scania a návěsu zn. Kögel. Při jízdě v přímém směru v místech tříramenné křižovatky s odbočkou vlevo zastavil s nákladní soupravou za stojícími osobními vozidly, jejichž řidiči dávali znamení o změně směru jízdy vlevo a dávali přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. V této době byl objížděn z pravé strany cyklistou [celé jméno žalobce], narozeným [datum] (žalobcem a)) jedoucím na jízdním kole. V okamžiku, kdy se dala osobní vozidla před jím řízenou nákladní soupravou do pohybu, počal se [jméno] [příjmení] s nákladní soupravou rozjíždět. Aniž by se řádně přesvědčil o situaci v silničním provozu, vybočil s nákladní soupravou vpravo k pravému okraji vozovky, kde se v tuto dobu pohyboval cyklista [celé jméno žalobce], kterého [jméno] [příjmení] zachytil pravou přední částí tahače zn. Scania. V důsledku toho cyklista [celé jméno žalobce] upadl na zem a byl přejet pravým předním kolem tahače Scania. Tím [celé jméno žalobce] utrpěl zejména zlomeninu zubu druhého krčního obratle s posunem a se stlačením míchy, difuzní axonální poranění mozku, nitrolební krvácení pod měkké pleny mozkové, obrnu šestého hlavového nervu oboustranně, odlomení trnových výběžků šestého krčního až devátého horního obratle, průnik vzduchu a krve do pravé pohrudniční dutiny, zlomeninu rukojeti hrudní kosti, zlomeniny žeber oboustranně, vpravo prvního až jedenáctého žebra, vlevo prvního až devátého a dvanáctého žebra, zlomeniny obou lopatek, zlomeniny prvního až třetího hrudního obratle, tržně zhmožděné rány obou ušních boltců, tržně zhmožděnou ránu pravého předloktí a tříštivou zlomeninu pravého bérce s posunem úlomků. Tato zranění si vyžádala hospitalizaci poškozeného od [datum], opakované operace, zavedení umělé plicní ventilace do [datum] a od 3. 9. do [datum], zavedení umělého vyústění průdušnice (tracheostomii) od [datum] do [datum]. Nejméně do [datum] byl žalobce a) upoután na lůžko, nebyl schopen kvůli obrně nohou samostatné chůze. Dle trestního soudu obžalovaný [jméno] [příjmení] porušil povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích podle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu), podle něhož je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval mimo jiné život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní; své chování je povinen přizpůsobit mimo jiné situaci v provozu na pozemních komunikacích; dále porušil povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b) téhož zákona, podle něhož je řidič povinen věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, dále porušil pravidla pro předjíždění podle § 17 odst. 2 téhož zákona, podle něhož řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Tímto jednáním [jméno] [příjmení] způsobil jinému z nedbalosti těžkou újmu na zdraví, tím spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku a za toto jednání byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na dva roky. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum].

31. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 z [datum] Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. (zpracovaný na žádost žalobkyně f)) vyplývá, že k předmětné dopravní nehodě došlo v důsledku kontaktu pravého předního rohu nákladního vozidla s jízdním kolem (řízeným žalobcem a)) načež došlo k pádu cyklisty a částečnému přijetí jeho jízdního kola pravými předními koly nákladního vozidla. Ze závěrů znaleckého posudku dále vyplývá, že řidič nákladního vozidla a měl možnost zabránit střetu, pokud by zpozoroval, že je již zprava předjížděn cyklistou, a rozhodl by se upustit od zamýšleného manévru. Cyklista neměl možnost střetu zabránit, neboť v případném vyhnutí vpravo mu bránila svodidla. Dle znalce technickou příčinou dopravní nehody byl jízdní manévr řidiče nákladního vozidla, který při objíždění před ním stojícího vozidla vybočil doprava a přejel vodící čáru, čímž zkřížil trajektorii cyklistovi na jízdním kole, který ho již zprava předjížděl.

32. Z náčrtu policie (součást trestního spisu) i z fotodokumentace vyplývá, že žalobce a) započal předjíždění nákladního vozidla řízeného [jméno] [příjmení] z pravé strany hlavní komunikace, když na této pravé straně se nacházela krajnice, která byla široká minimálně jeden metr.

33. Žalovaná k podpoře svého tvrzení o spoluzavinění žalobce a) na předmětné dopravní nehodě předložila znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., č. AD/2297 z 29. 6. 2020 (zpracovaný na základě objednávky žalované). Z jeho posudku vyplývá víceméně shodný závěr ohledně technické příčiny vzniku dopravní nehody (kterou uvedl ve svém posudku Ing. [příjmení]), a to že technickou příčinou dopravní nehody byl nájezd návěsové soupravy řízené [jméno] [příjmení] na pravou krajnici v době, kdy se po ní ve stejném směru jízdy na úrovni boku soupravy pohyboval cyklista pan [celé jméno žalobce] (žalobce a)). Znalec k tomu dodal, že další hodnocení už není technickou otázkou. Tento znalec rovněž vyslovil stejný závěr ohledně možnosti řidiče nákladní soupravy zabránit dopravní nehodě, a to pokud by se řádně přesvědčil o situaci a nezahájil (nebo včasně přerušil) rozjezd svého vozidla spojeného s nájezdem na pravou krajnici. Znalec dále v posudku vyslovil závěr, že žalobce a) mohl dopravní nehodě zabránit zastavením za stojící návěsovou soupravou a nenajetím do poměrně stísněného prostoru mezi bokem návěsové soupravy a silničním svodidlem, když při omezení výhledu soupravou mohl předpokládat či nemohl vyloučit její rozjezd spojený se změnou směru jízdy, případně pak pohyb jiného účastníka silničního provozu. Dále v posudku znalec uvedl, že žalobce a) mohl střetu zabránit ještě nejpozději před najetím na úroveň kabiny tahače, k čemuž došlo přibližně osm a půl sekundy před střetem, kdy od rozjezdu soupravy uplynul čas cca pět a půl sekundy a žalobce a) si mohl být rozjezdu soupravy a velmi pravděpodobně i jejího počínajícího najíždění na krajnici vědom.

34. Žalovaná v řízení navrhovala, aby soud ustanovil revizního znalce z oboru silniční dopravy, jehož úkolem by bylo provést důkladnou analýzu nehodového děje, posoudit technickou příčinu dopravní nehody, posoudit možnost obou účastníků nehodě zabránit, včetně určení časového momentu, kdy tak mohli učinit a rovněž se vyjádřit k oběma dosud doloženým znaleckým posudkům.

35. Soud návrhu žalované na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem nevyhověl, neboť se tento důkaz jevil jako nadbytečný. Soud vycházel z toho, že nehodový děj byl podrobně zjištěn orgány činnými v trestním řízení, místo nehody bylo podrobně zakresleno (plánky jsou součástí trestního spisu a v tomto řízení byl jimi proveden důkaz) a k předmětné dopravní nehodě byli v rámci trestního řízení slyšeni všichni její účastníci. Oba znalci (jak znalec oslovený žalobci, tak znalec oslovený žalovanou) se zcela shodli na technické příčině dopravní nehody. Otázka spoluzavinění žalobce a) na dopravní nehodě je otázkou právní, nikoliv skutkovou. Tuto právní otázku si soud vyřešil, když dospěl k závěru, že na straně žalobce a) nebylo ani částečné spoluzavinění na předmětné dopravní nehodě. Tento závěr bude blíže vysvětlen v části odůvodnění, která se týká právního hodnocení.

36. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení zpochybňovala výši nároku na uplatněné bolestné žalobce a) v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, byl v tomto řízení proveden důkaz znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] [příjmení] z [datum] [číslo] ve znění dalšího posudku z [datum] [číslo] rovněž výslechem této znalkyně před soudem. Z prvního posudku vyplývá, že souhrn diagnóz a určení bodového hodnocení za úraz žalobce a) (stav do [datum]) byl ohledně škody na zdraví ohodnocen celkem [číslo] body. V řízení bylo nesporné, že žalovaná provedla vlastní přezkum tohoto posudku a uznala bolestné pouze v rozsahu [číslo] bodů, což odpovídá částce ve výši 999.129,25 Kč. Vzhledem ke krácení 50 % žalovaná vyplatila dne [datum] žalobci a) podle tohoto znaleckého posudku částku 499.564 Kč. V řízení dále bylo nesporné, že dne [datum] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] doplnila svůj znalecký posudek ohledně bolestného v souvislosti s dalšími operačními zákrok žalobce a), a to o 60 bodů, což odpovídalo bolestnému ve výši 17.702,40 Kč. Nebylo sporné, že toto doplnění znaleckého posudku žalovaná již nezpochybnila a že podle tohoto doplnění vyplatila dne [datum] žalobci a) pojistné 8.851 Kč (50 % z částky 17.702,40 Kč). Žalovaná tedy před zahájením tohoto řízení vyplatila žalobci a) bolestné v celkové výši 508.415 Kč.

37. Žalovaná v řízení zpochybnila diagnózy znalkyně s kódem S [číslo] (35 bodů), S 202 (10 bodů), T 180 (105 bodů) a T 1910 (40 bodů). Po ústním podání posudku žalovaná již nerozporovala bodové ohodnocení u položky S [číslo] a S 202. Nadále zůstalo sporné hodnocení položky T 180 (cizí těleso v ústech, průdušnici: 5 + 100 bodů) a položka T 1910 (permanentní močový katetr dlouhodobě – analogicky za 40 bodů). Zpochybnění bodového hodnocení těchto položek žalovaná opírala o vyjádření svého smluvního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., z [datum], ze kterého vyplývá, že znalkyně [příjmení] [příjmení] měla porušit metodiku Nejvyššího soudu ohledně stanovení bolestného. V tomto vyjádření bylo uvedeno, že intubace žádnou svoji položku v bodovém ohodnocení nemá, a proto měla být použita analogie s tím, že nejbližší položkou k intubaci je položka S 100 za 10 bodů. To stejné (podle vyjádření MUDr. [příjmení]) platí i při kódování močového katetru.

38. Předvolaná znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním podáním posudku vysvětlila, že v položce T 180 nehodnotila samotnou intubaci při operaci, ale dlouhodobou intubaci žalobce a), který byl napojen na ventilaci v období od 24. 8. do 31. 8. a dále v období od 3. 9. do 5.

9. Znalkyně vysvětlila, že v případě žalobce a) byla kanyla v průdušnici zavedena dlouhodobě, jednalo se o tzv. tracheostomii, tedy situaci, kdy se udělá otvor do průdušnice z přední strany krku. To stejné pak platilo i při zavedení močového katedru. Znalkyně vysvětlila, že při stanovení bodového hodnocení se neposuzuje jen samotná bolest, ale i nepříjemný stav při zákroku.

39. Soud po ústním doplnění znaleckého posudku dospěl k závěru, že znalkyně přesvědčivě vysvětlila důvody svého bodového hodnocení; soud má ve shodě se soudní znalkyní za to, že tzv. tracheostomie je výrazný zásah do tělesné integrity a nelze ji analogicky posuzovat podle jiné položky (např. položka S 100 za 10 bodů). Navíc se jedná o záležitost navýsost odbornou a v tomto případě není možné, aby soud analogicky poměřoval tyto zákroky s jinými položkami bolestného. Proto soud dospěl k závěru, že bolestné stanovené znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] odpovídá skutečnosti a rozsahu poranění žalobce a). Proto základ tohoto dílčího nároku (tak jak byl žalobcem a) uplatněn) soud považuje za prokázaný.

40. Mezi účastníky byla dále sporná výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce a). Žalobce a) v žalobě tvrdil, že před dopravní nehodou byl zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] podle pracovní smlouvy z [datum] v pracovní pozici dělník s tím, že pracovní poměr měl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce a) byl uznán v důsledku dopravní nehody [datum] dočasně práce neschopným. Žalobce a) potvrdil, že pracovní neschopnost trvala až do [datum], kdy dosáhl věku 65 let. Tvrdil, že za celé toto období mu ušla mzda v celkové výši 399.504 Kč, a to od [datum] do [datum] v částce 119.123 Kč, od [datum] do [datum] v částce 103.092 Kč, od [datum] do [datum] v částce 24.602 Kč, od [datum] do [datum] v částce 51.546 Kč, od [datum] do [datum] v částce 76.148 Kč a od [datum] do [datum] v částce 24.993 Kč. Tvrdil dále, že žalovaná mu ke dni podání žaloby na ušlou mzdu vyplatila jen 193.035 Kč, a to od [datum] do [datum] částku 105.368 Kč, od [datum] do [datum] částku 11.884 Kč, od [datum] do [datum] částku 25.213 Kč, od [datum] do [datum] částku 38.074 Kč a od [datum] do [datum] částku 12.496 Kč. Opětovně žalovaná provedla krácení pojistného ve výši 50 % z uplatněných nároků.

41. Žalovaná nezpochybňovala, že žalobce a) byl zaměstnán před dopravní nehodou u společnosti [právnická osoba], ani to, že v důsledku dopravní nehody byl uznán dočasně práce neschopným od [datum] do [datum]. Žalovaná nezpochybňovala ani výši ušlé mzdy žalobce a), tak jak byla uplatněna v žalobě, s výjimkou období od [datum] do [datum]. Tvrdila, že v tomto období žalobci a) ušla mzda ve výši 210.737 Kč a nikoli v částce 222.215 Kč (119.123 Kč + 103.092 Kč), jak žalobce a) tvrdil. K tomuto závěru žalovaná došla na základě vlastního výpočtu provedeného v informačním systému žalované, ve kterém jsou zpracovávány pojistné události s tím, že byly zohledněny podklady předložené žalobcem a).

42. Ke spornému období soud provedl důkaz potvrzením zaměstnavatele žalobce a) o ztrátě na výdělku za období od [datum] do [datum]. Zaměstnavatel vycházel z průměrného hrubého denního výdělku [číslo], 526 Kč, průměrného hrubého měsíčního výdělku 25.469 Kč, celkového počtu zameškaných pracovních dnů 134,8, z vyplacených nemocenských dávek v tomto období (34.370 Kč) s tím, že poté výše ušlého výdělku za toto období byla stanovena částkou 119.123 Kč. Z potvrzení stejného zaměstnavatele za období od [datum] do [datum] pak soud vzal za prokázané, že za toto období žalobci a) ušel výdělek v celkové výši 103.092 Kč.

43. Žalovaná ke svému tvrzení předložila vlastní výpočet o ztrátě žalobce a) na výdělku v tomto období, ze kterého vyplynul závěr, že ušlá mzda za toto období představovala jen částku 210.737 Kč. Tento listinný důkaz však nebyl nikým autorizován, podepsán a jednalo se jen o sjetinu z počítačového systému žalované. [jméno] žalovaná konkrétně netvrdila, v čem je potvrzení zaměstnavatele žalobce a) špatné nebo chybné. Soud překontroloval obě dvě potvrzení za sporné období a dospěl k závěru, že vypočtená náhrada odpovídá průměrnému hrubému i hodinovém výdělku žalobce a) v předmětném období. Poté soud učinil dílčí skutkový závěr, že za rozhodné období od [datum] do [datum] žalobci a) ušla mzda v celkové výši 399.504 Kč. S ohledem na nespornou skutečnost, že žalovaná z tohoto titulu vyplatila žalobci a) náhradu ve výši 193.035 Kč, je závěr soudu takový, že doposud nárok žalobce a) na náhradu ušlé mzdy nebyl uspokojen v částce 206.469 Kč.

44. Žalovaná v řízení dále zpochybnila nárok žalobce a) na náhradu za přilepšení stravy po dobu hospitalizace v nemocnici ve výši 8.500 Kč. Je skutečností, že k tomuto nároku žalobce a) nepředložil žádné listinné důkazy (např. doklady k nákupu konkrétních potravin, kterými si přilepšoval na stravě). Samotná skutečnost, že žalobce a) byl opakovaně hospitalizován v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou v nemocnici, mezi účastníky sporná nebyla. Z účastnických výpovědí žalobkyně c), d), e) i f), jakož i z čestného prohlášení žalobkyně b) z [datum] soud vzal za dostatečně prokázané, že při pobytu žalobce a) v nemocnici lékaři, kteří ho měli v péči, doporučovali ostatním žalobcům, aby mu do nemocnice nosili jídlo, na které je zvyklý z domova s tím, že s personálem nemocnice bylo domluveno, že mu budou jídlo ohřívat a podávat, případně toto prováděla samotná žalobkyně b). Tyto skutečnosti potvrzovaly ve svých výpovědích i výše zmíněné žalobkyně. Soud vycházel z toho, že je obecně známou skutečností, že strava podávaná v nemocnicích je jen standardní (v lepším případě) a že vzhledem k rozsáhlosti poranění žalobce a) skutečně bylo namístě, aby mu byla podávána domácí strava, případně zdravější strava (tedy dražší strava), než která by mu jinak byla podávána v nemocnicích. Žalobci tyto konkrétní výdaje na jídlo nedoložili, což však je s ohledem na okolnosti celkem pochopitelné. Soud proto u tohoto nároku postupoval podle § 136 o. s. ř. a výši nároku určil podle své úvahy, když měl za to, že uplatněná částka 8.500 Kč je s ohledem na délku pobytu žalobce a) v nemocnici přiměřená.

45. K nárokům žalobkyně b), c), d), e), f), g), h), žalobce ch) a žalobkyně i) z titulu náhrady za duševní útrapy soud provedl dokazování účastnickým výslechem žalobkyně c), žalobkyně d), žalobkyně e), žalobkyně f) a žalobkyně g); dále pak čestným prohlášením žalobkyně b), žalobkyně h), žalobce ch) a žalobkyně i). Účastnický výslech žalobkyně b) nebyl proveden z důvodu jejího špatného psychického stavu; účastnické výslechy žalobkyně h), žalobce ch) a žalobkyně i) nebyly provedeny s ohledem na jejich nízký věk a citlivost tohoto případu; soud měl rovněž za to, že tvrzené duševní útrapy jsou dostatečně prokázány z výpovědí ostatních slyšených účastníku (žalobkyň). Výpovědi slyšených účastníků jednoznačně potvrdily skutečnost, že rodina žalobce a) do doby předmětné dopravní nehody žila spokojeným a harmonickým rodinným životem, když všichni členové rodiny se vzájemně navštěvovali a pomáhali si. Všichni žalobci si vůči žalobci a) vytvořili silné citové pouto. Všichni žalobci shodně potvrdili, že situace se naprosto změnila po předmětné dopravní nehodě, když žalobce a) po dlouhou dobu pobýval v nemocnici a vzájemné kontakty tak byly velmi omezené. Poté co se žalobce a) vrátil z nemocnice, se jeho život naprosto změnil, když je odkázán na celodenní pomoc dalších osob (většinou pomoc ze strany žalobkyně b)). Slyšení účastníci potvrdili, že z důvodu zdravotních komplikací, které nastaly u žalobce a) po dopravní nehodě, je jejich vzájemný vztah jiný než dříve. Všichni shodně potvrdili, že celou záležitost nesli velmi těžce s tím, že to mělo dopady do jejich osobního života. 46. [jméno] žalovaná nezpochybňovala základ nároku žalobců b) -i) na náhradu za duševní útrapy (když v tomto směru v průběhu řízení i částečně plnila); sporná byla výše této náhrady, a to nejenom v souvislosti s tvrzeným spoluzaviněním ze strany žalobce a). Žalovaná zastávala stanovisko, že v případě žalobkyně b) -f) by základní náhrada před krácením měla dosáhnout částky 200.000 Kč na každého z nich. a v případě ostatních žalobců (vnoučata) by základní náhrada před krácením měla dosáhnout částky 50.000 Kč. Výší nároku se soud bude zabývat v části rozsudku, která se týká právního hodnocení.

47. Na základě shodného tvrzení účastníků soud vzal za prokázané, že žalobci a) v souvislosti s poškozením zdraví po dopravní nehodě vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění ve výši [číslo], 003 Kč, když tato částka vychází ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum]. [příjmení] bylo i to, že z tohoto nároku žalovaná před zahájením řízení vyplatila žalobci a) 50 %, tj. částku 1.233.501 Kč. Nebylo sporné, že zbývající část (1.233.502 Kč) žalovanou uhrazena nebyla.

48. Ze shodných tvrzení účastníků soud mohl vzít za prokázané, že žalobce a) vynaložil na zpracování znaleckých posudků v souvislosti s poškozením zdraví po předmětné dopravní nehodě částku ve výši 19.000 Kč s tím, že žalovaná mu z tohoto nároku zaplatila doposud 9.500 Kč (50 %).

49. Na základě shodného tvrzení účastníků soud mohl vzít za prokázané, že v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou žalobci a) vznikly hotové výdaje ve výši 15.895 Kč (za poškozené jízdní kolo, oblečení, poštovné, náklady některých léků apod.) s tím, že před zahájením řízení žalovaná uhradila žalobci a) 3.362 Kč a v průběhu tohoto řízení pak částku 4.585 Kč. Ke dni zahájení řízení tedy nárok činil 12.533 Kč a ke dni rozhodnutí soudu 7.948 Kč. [příjmení] bylo to, že žalovaná ze všech těchto uplatněných nároků zaplatila náhradu v rozsahu 50 % z původního nároku (15.895 Kč), když i zde žalovaná krácení odůvodňovala tvrzeným spoluzaviněním žalobce a) na dopravní nehodě.

50. Žalobkyně b) v rámci tohoto řízení uplatnila nárok na náhradu nákladů v souvislosti s náklady spojených s péčí o žalobce a). Tento nárok odůvodňovala tím, že zajišťovala prakticky celodenní péči o žalobce a) v období od [datum] (kdy byl propuštěn z nemocnice) až do [datum]. Tuto péči zajišťovala s výjimkou období od [datum] od [datum], kdy žalobce a) byl hospitalizován v nemocnici v souvislosti s operací oka, dále s výjimkou období od [datum] do [datum], kdy byl na rehabilitaci v [anonymizována dvě slova], s výjimkou období od [datum] do [datum], kdy byl v nemocnici na další operaci oka a s výjimkou období od [datum] do [datum], kdy byl opětovně hospitalizován. Žalobkyně b) tvrdila, že za období od [datum] do [datum] zajišťovala péči [číslo] dní, požadovala náhradu této péče za každý den v rozsahu pěti hodin; tedy celkem za toto období [číslo] hodin. Žalobkyně b) tvrdila, že nárok za toto období dosáhl celkem 489.900 Kč (392.200 Kč za období od [datum] do [datum] – viz původní žaloba, 97.700 Kč za období od [datum] do [datum] – viz první rozšíření žaloby). Poté, co žalobkyně b) rozšířila tento nárok i za období od [datum] do [datum] o 14.050 Kč, měl celkový nárok dosáhnout částky 503.950 Kč.

51. Mezi účastníky bylo nesporné, že z celkového nároku 503.950 Kč žalovaná v průběhu řízení zaplatila žalobkyni b) 129.300 Kč a 53.000 Kč. Současně žalobkyně b) v průběhu řízení vzala tento nárok zpět ohledně částky 4.000 Kč (za období od [datum] do [datum]) a ohledně částky 5.800 Kč (za období od [datum] do [datum]), když tato dvě částečná zastavení řízení nebyla důsledkem částečného plnění ze strany žalované. Zbývající uplatněný nárok žalobkyně b) z tohoto titulu představoval částku 311.850 Kč.

52. Žalovaná v závěrečné fázi řízení nezpochybňovala skutečnost, že žalobkyně b) zajišťuje péči o žalobce a) v období od [datum] do [datum] v tom rozsahu, jak tvrdila, s výjimkou období kdy žalobce a) byl v nemocnici, což žalovaná rovněž nezpochybňovala. Žalovaná nerozporovala ani rozsah této tvrzené péče v délce pěti hodin denně. Že tento rozsah je přiměřený závažným poškozením žalobce a) na zdraví, vyplynulo i z ústního podání znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná však rozporovala cenu této péče, kterou žalobkyně b) odvozovala od výše úhrady za poskytování osobní asistence podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Žalovaná poukazovala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které pokud tuto péči zajišťuje osoba blízká, je namístě maximální částku podle vyhlášky (130 Kč za hodinu) snížit. Z tohoto důvodu žalovaná zastávala názor, že náhrada za péči o žalobce a) by měla být počítána částkou 110 Kč za hodinu vynaložené péče s tím, že i zde by mělo být kráceno v rozsahu 50 % z důvodu spoluzavinění žalobce a). Výši přiměřené částky za hodinu péče soud blíže zdůvodní v části rozsudku týkající se právního hodnocení.

53. Ze shodných tvrzení účastníků bylo možno vzít za prokázané i to, že žalobkyně b) v období od [datum] do [datum] pobírala příspěvek na péči o žalobce a) ve výši 4.400 Kč měsíčně, v období od [datum] do [datum] příspěvek ve výši 8.800 Kč měsíčně a od [datum] dosud příspěvek ve výši 12.800 Kč měsíčně. Žalobkyně b) k nároku na náhradu nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) uvedla, že tento příspěvek zohledňuje ve výpočtu svého nároku v souvislosti s péčí o žalobce a).

54. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále mohl vzít za prokázané, že v souvislosti s péčí o žalobce a) po předmětné dopravní nehodě vznikla některým dalším žalobkyním majetková škoda, a to: -) žalobkyni b) ve výši 1.564 Kč, přičemž žalovaná před podáním žaloby tento nárok částečně uspokojila v částce 782 Kč (kráceno bylo v rozsahu 50 % z důvodu tvrzeného spoluzavinění na straně žalobce a) a z uplatněného nároku tak nebylo žalovanou dosud zaplaceno 782 Kč) -) žalobkyni c) ve výši 3.767 Kč, přičemž žalovaná před podáním žaloby tento nárok částečně uspokojila v částce 1.883 Kč (kráceno bylo v rozsahu 50 % z důvodu tvrzeného spoluzavinění na straně žalobce a) a z uplatněného nároku tak nebylo žalovanou dosud zaplaceno 1.884 Kč) -) žalobkyni d) ve výši 338 Kč, přičemž žalovaná před podáním žaloby tento nárok částečně uspokojila v částce 169 Kč (kráceno bylo v rozsahu 50 % z důvodu tvrzeného spoluzavinění na straně žalobce a) a z uplatněného nároku tak nebylo žalovanou dosud zaplaceno 169 Kč) -) žalobkyni f) ve výši 4.150 Kč, přičemž žalovaná před podáním žaloby tento nárok částečně uspokojila v částce 2.075 Kč (kráceno bylo v rozsahu 50 % z důvodu tvrzeného spoluzavinění na straně žalobce a) a z uplatněného nároku tak nebylo žalovanou dosud zaplaceno 2.075 Kč).

55. Z předžalobní výzvy z [datum] soud vzal za prokázané, že žalobci před podáním této žaloby vyzvali žalovanou k zaplacení jednotlivých nároků specifikovaných v této žalobě s tím, že požadovali zaplatit do sedmi pracovních dnů ode dne odeslání této výzvy. Z podacího lístku k této zásilce bylo prokázané, že předžalobní výzvu žalobci podali k poštovní přepravě [datum].

56. Z dopisu žalobkyně b) z [datum] soud vzal za prokázané, že žalobkyně b) uplatnila u žalované náhradu nákladů na péči o žalobce a) za období od [datum] do [datum] v celkové výši 380.850 Kč s tím, že v tomto dopise vysvětlila důvody jak dospěla k této částce, tedy že požaduje za každý den péče náhradu v rozsahu 5 hodin v ceně 130 Kč za hodinu; současně uvedla, za které dny náhradu nepožaduje (doba hospitalizace žalobce a) v nemocnici), i to že je z nároku odečten příspěvek, který byl žalobci a) přiznán na péči ve výši 4.400 Kč měsíčně. Z podacího lístku k této zásilce bylo prokázané, že uplatnění nároku bylo zasláno žalované doporučeně poštou dne [datum].

57. Na základě dopisu žalované z [datum] a shodného tvrzení účastníků bylo možno vzít za prokázané, že žalovaná dne [datum] částečně žalobkyni b) plnila na nárok v souvislosti s péčí o žalobce a), a to částkou 129.300 Kč. Z dopisu žalované z [datum] a ze shodného tvrzení účastníků bylo možno vzít za prokázané, že tímto dopisem bylo žalobkyni b) oznámeno, že byl částečně uspokojen její nárok na náhradu nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a), a to částkou 53.000 Kč. Tímto dopisem bylo současně oznámeno žalobci a), že dne [datum] byl částečně uspokojen jeho nárok na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč a nárok na náhradu hotových výdajů v souvislosti s poškozením věcí a léčbou ve výši 4.585 Kč. D) Právní závěry soudu 58. V daném případě nebylo sporné, že žalovaná vystupovala jako pojistitel odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [jméno] [příjmení], který byl zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], který svým protiprávním jednáním způsobil předmětnou dopravní nehodu, při které došlo k poškození zdraví žalobce a). Právo žalobce a) jako poškozeného (včetně práva dalších poškozených – žalobců b) -i)), aby žalovaná jako pojistitel vozidla, kterým byla způsobena předmětná dopravní nehoda, uhradila poškozenému veškeré škody v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku, vyplývá z § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla).

59. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy je pak upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. v platném znění (občanský zákoník, dále jen o. z.). Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li ho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

60. Zásadní spornou právní otázkou v tomto případě bylo to, zda na straně žalobce a) došlo ke spoluzavinění na předmětné dopravní nehodě. Pokud by žalobce a) měl skutečně podíl na vzniku dopravní nehody, uplatnilo by se ust. § 2918 o. z., podle kterého vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

61. Jak již bylo výše uvedeno posouzení spoluzavinění žalobce a) je otázkou právní nikoli skutkovou. Právní závěr samozřejmě vychází ze skutkových okolností, které se týkají předmětné dopravní nehody. Ty v zásadě nebyly sporné. Trestní soud jednoznačně dospěl k závěru, že viníkem nehody byl řidič pojištěného vozidla ([jméno] Hrdlička), který porušil pravidla pro předjíždění podle § 17 odst. 2 zákona o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb.). Podle § 17 odst. 2 citovaného zákona řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Oba znalci (a to jak znalec oslovený žalobci, tak znalec oslovený žalovanou) dospěli ke stejnému závěru ohledně technické příčiny dopravní nehody, a to že byla způsobena jízdním manévrem řidiče nákladního vozidla ([jméno] Hrdličky), který při objíždění před ním stojícího vozidla vybočil doprava a přejel vodící čáru, čímž se dostal do střetu s žalobcem a) na jízdním kole, který ho již zprava předjížděl. Všechny důkazy shromážděné v trestním řízení vedly k závěru, že řidič [jméno] [příjmení] při objíždění před ním stojícího vozidla nedal znamení o změně směru jízdy. Tím jednoznačně porušil povinnost dle shora citovaného ustanovení § 17 odst. 2 zákona o silničním provozu a byl za toto jednání pravomocně odsouzen.

62. Tvrzení žalované o spoluzavinění na straně žalobce a) vycházelo z toho, že žalobce a) měl předvídat, že by řidič nákladního vozidla mohl objíždět před ním stojící vozidlo; toto tvrzení tedy směřovalo k obecné prevenční povinnosti předcházet možným škodám. S odkazem na znalecký posudek Ing. [příjmení] žalovaná také tvrdila, že se žalobce a) pustil do riskantního manévru, když předjížděl nákladní vozidlo ve stísněném prostoru. Soud tedy pečlivě hodnotil, zda žalobce a) neporušil také nějakou povinnost, kterou mu ukládá zákon o silničním provozu. V tomto směru je významné ustanovení § 57 tohoto zákona, které určuje povinnosti cyklisty při jízdě na jízdním kole po veřejné komunikaci. Podle § 57 odst. 4 tohoto zákona pohybují-li se vozidla pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy. Jak už bylo výše uvedeno, v řízení nebylo prokázáno, že by vozidlo řízené [jméno] [příjmení] dávalo znamení o změně směru jízdy. Zásadní pro posouzení je tedy to, zda žalobce a) při objíždění nákladního vozidla dbal zvýšené opatrnosti, tak jak stanoví zákon. Důkazy shromážděné v trestním řízení (zejména podrobné náčrty nehodového děje a pořízena fotodokumentace) dle názoru tohoto soudu jednoznačně ukazují, že podmínky na místě umožňovaly žalobci a) objetí nákladního vozidla z pravé strany, a to z toho důvodu, že tam byla široká krajnice nejméně jeden metr. Dle názoru soudu není možné dovozovat, žalobce a) měl dopředu počítat s tím, že řidič nákladního vozidla poruší povinnosti stanovené zákonem, tedy že začne objíždět před ním stojící vozidlo z pravé strany, aniž by dal znamení o změně směru. Je také nutné přihlédnout k tomu, že nehoda se stala v denních hodinách, kdy (jak policie zjistila) nebyly zhoršené podmínky viditelnosti; navíc (jak vyplynulo z výpovědí účastníků dopravní nehody) žalobce a) jel na kole s reflexní vestou. Pokud by tedy řidič nákladního vozidla dodržel elementární zásadu při předjíždění (objíždění), tedy dát znamení o změně směru, k nehodě by nemuselo dojít. Pokud by názor žalované o spoluzavinění žalobce a) byl doveden krajnosti (tedy že žalobce a) mohl a měl předvídat porušení povinnosti ze strany řidiče nákladního vozidla), vedlo by to k absurdnímu závěru, že by v podstatě jako cyklista nemohl nikdy vyjet na veřejnou komunikaci, kde současně jezdí osobní a nákladní automobily. Soud je pevně přesvědčen o tom, že k spoluzavinění žalobce a) nedošlo a že tento závěr by nemohlo změnit ani dodatečné zpracování revizního znaleckého posudku. Proto soud uzavírá, že nebylo na místě, aby žalovaná krátila pojistné plnění z 50 %, tak jak to učinila u většiny doložených nároků.

63. Nárok žalobce a) na náhradu bolestného vyplývá z citovaného § 2958 o. z. Soud výši nároku vzal za prokázanou ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] [příjmení]. V řízení bylo nesporné, že z uplatněného nároku v celkové výši 1.049.416,55 Kč a 17.702,40 Kč nebylo ke dni zahájení řízení žalovanou vyplaceno 558.703,95 Kč ([číslo] + [číslo]) a ke dni vydání rozsudku nebylo vyplaceno 552.748,95 Kč (558.703,95 Kč – částka 5.955 Kč, kterou žalovaná zaplatila [datum]). Žaloba ohledně doplatku bolestného v částce 552.748,95 Kč tak byla důvodná.

64. Nárok na doplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce a) vyplývá rovněž z § 2958 o. z. I zde bylo nesporné, že žalovaná z tohoto titulu doposud žalobci a) vyplatila jen 50 % a že zbývající polovinu v částce 1.233.502 Kč doposud nezaplatila. Žaloba ohledně tohoto nároku byla také důvodná.

65. Stejně tak žalobci a) vznikly náklady v souvislosti s uhrazením znaleckých posudků nutných pro vyčíslení nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění. I zde žalovaná vyplatila jen 50 %, přičemž zbývající polovinu v částce 9.500 Kč dosud nezaplatila. I tento nárok byl shledán důvodným.

66. Mezi účastníky v závěrečné fázi řízení již nebyl sporný základ nároku žalobce a) na náhradu další nemajetkové újmy ve smyslu § 2958 o. z. Tento nárok byl žalobou uplatněn v částce 100.000 Kč. V řízení bylo nesporné, že žalovaná tento nárok dne [datum] částečně uspokojila částkou 50.000 Kč (i zde žalovaná ze základu nároku provedla krácení v rozsahu 50 % z důvodu tvrzeného spoluzavinění na straně žalobce a). Ke dni rozhodnutí soudu tedy na tento nárok zbývalo zaplatit 50.000 Kč.

67. Náhrada v souvislosti se ztrátou na výdělku u žalobce a) po dobu pracovní neschopnosti vyplývá z § 2962 odst. 1 o. z. Dokazování bylo prokázáno, že za období od [datum] do [datum] žalobci a) ušla mzda v celkové částce 399.504 Kč a že z tohoto titulu mu žalovaná doposud vyplatila 193.035 Kč. Zbývá tedy doplatit 206.469 Kč a tento uplatněný nárok byl také důvodný.

68. Konečně soud shledal důvodným i nárok na hotové výdaje v souvislosti s poškozením některých věcí a uhrazením nákladů na léky ve výši 7.948 Kč. Základ tohoto nároku (původně v žalobě vyčísleno na 15.895 Kč, před zahájením řízení plněno v částce 3.362 Kč a po zahájení řízení dne [datum] plněno v částce 4.585 Kč) v závěrečné fázi řízení nebyl již sporný, když i zde žalovaná ze základu provedla krácení v rozsahu 50 %. Tento nárok byl tak shledán důvodným. S ohledem na okolnosti případu, zejména rozsáhlé zranění žalobce a) a délka léčby, pak soud shledal důvodným i nárok na přilepšení na stravu žalobce a) po dobu pobytu v nemocnicích ve výši 8.500 Kč, tento nárok je možné podřadit pod ustanovení § 2960 o. z.

69. Vzhledem k výše uvedenému tak žalobci a) vznikl v souvislosti s ublížením na zdraví nárok na dosud nezaplacenou náhradu v konečné částce 2.068.667,95 Kč ([číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo]). Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

70. Nárok žalobkyně b) na náklady v souvislosti s péčí (osobní) o žalobce a) vyplývá z § 2960 o. z., kdy tyto náklady se hradí tomu, kdo je vynaložil. Zde nebyl sporný samotný základ nároku, ani rozsah péče, kterou žalobkyně b) vynakládala na žalobce a). Kromě tvrzeného spoluzavinění (tedy krácení nároku) byla sporná cena jedné hodiny osobní péče žalobkyně b). Žalovaná odkazovala na judikatorní závěry Nejvyššího soudu k této otázce, například na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, podle kterého při stanovení výše náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péčí poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, může soud vycházet podpůrně a přiměřeně i z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., nemůže však bez dalšího vyjít z částek odvozených z profesionální sféry. Je třeba říci, že judikatura soudů k této otázce není ještě zcela ustálená a v poslední době byla změněna i v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu z [datum] ve věci sp. zn. II. ÚS 664/19. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že naopak stanovení ceny za osobní péči osob s trvalým zdravotním postižením by mělo standardně vycházet z § 5 odst. 2 vyhlášky [číslo] podle které výše úhrady činí 130 Kč za hodinu osobní péče. Ústavní soud vysvětlil, že takto stanovená částka je jakýmsi referenčním bodem, od kterého se lze při použití soudního uvážení odůvodněně odchýlit s tím, že v odůvodněných případech může být sazba i vyšší. Soud v tomto případě zohlednil to, že žalobce a) sice nepotřebuje celodenní péči (což byla skutková situace v citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu i Ústavního soudu) v rozsahu 16 hodin denně nebo i více. Nicméně je třeba uvážit to, v jakých činnostech je žalobce a) omezen a k čemu osobní pomoc jeho nejbližších směřuje. Zde bylo dokazováním zjištěno (např. i výslechem znalkyně [příjmení] [příjmení]), že tato péče zasahuje do velmi intimních záležitostí žalobce a), jako je například očista po toaletě. Nejedná se tedy o běžnou pomoc jen s oblékáním nebo přípravou jídla. Soud proto vycházel z toho, že částka 130 Kč za hodinu péče žalobkyně b) je přiměřená.

71. Žalovaná v řízení akceptovala rozsah poskytnuté péče v období od [datum] do [datum] v rozsahu [číslo] dní. To po pěti hodinách představuje [číslo] vynaložených hodin. Při sazbě 130 Kč za hodinu lze dojít k závěru, že v tomto období nárok představoval částku 813.800 Kč. Dále byly zohledněny příspěvky, které žalobce a) pobíral na péči. V období od [datum] do [datum] to bylo 4.400 Kč, tedy za toto období bylo odečteno celkem 105.600 Kč (24 měsíců po 4.400 Kč). V období od [datum] do [datum] bylo odečteno 26.400 Kč (3 x 8.800 Kč). V období od [datum] do [datum] bylo odečteno 192.000 Kč (15 x 12.800 Kč). Celkem tedy součet pobíraných příspěvků na péči dosáhl za dané období 324.000 Kč. Za období od [datum] do [datum] tedy náhrada nákladů na péči dosáhla částky 489.800 Kč ([číslo]). Žalovaná nezpochybnila ani rozšířený nárok ohledně nákladů na péči v období od [datum] do [datum], když žalobkyně b) (po částečném zpětvzetí ohledně částky 5.800 Kč) požadovala za toto období 8.200 Kč. [příjmení] nebyl ani rozsah péče v tomto období 52 dnů (9 dnů nebylo započítáno z důvodu hospitalizace v nemocnici). Tedy za toto období bylo vynaloženo 260 hodin péče (52 x 5); při sazbě 130 Kč za hodinu základní nárok činil 33.800 Kč. Po odečtení příspěvku pobíraného žalobcem a) na péči ve výši 25.600 Kč (2 x 12.800 Kč) nárok za toto období dosáhl částky 8.200 Kč.

72. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nárok žalobkyně b) v souvislosti s péčí o žalobce a) za celé období od [datum] do [datum] dosáhl částky 498.000 Kč. Od této částky bylo odečteno částečné plnění žalované v průběhu tohoto řízení ve výši 129.300 Kč a 53.000 Kč. Dále bylo zohledněno částečné zpětvzetí žaloby ohledně nároku za červenec 2019 ve výši 4.000 Kč Celkem tedy dosud neuspokojený nárok žalobkyně b) dosáhl částky 311.700 Kč. V řízení nebylo sporné, že z tohoto nároku doposud žalovaná nic žalobkyni b) neuhradila, proto tento nárok byl shledán důvodným ohledně částky 311.700 Kč. Jelikož žalobkyně b) z tohoto titulu požadovala 311.850 Kč, byla žaloba nedůvodná ohledně částky 150 Kč.

73. V řízení nebylo sporné, že žalobkyni b) nebyly z doložených hotových nákladů v souvislosti s péčí o žalobce a) uhrazeny náklady ve výši 782 Kč, žalobkyni c) ve výši 1 884 Kč, žalobkyni d) 169 Kč a žalobkyni f) 2.075 Kč, když zde žalovaná nezpochybňovala samotný základ nároku (tedy vynaložení těchto nákladů), avšak bylo provedeno krácení z důvodu tvrzeného spoluzavinění žalobce a) v rozsahu 50 %. Nebylo sporné, že nevyplacené náhrady představují právě 50 % těchto nákladů, které nebyly vyplaceny. Proto byl shledán důvodným nárok žalobkyně b) na hotové náklady ve výši 782 Kč, nárok žalobkyně c) na náklady ve výši 1.884 Kč, nárok žalobkyně d) na náklady ve výši 169 Kč a nárok žalobkyně f) na náklady ve výši 2.075 Kč.

74. Nároky žalobců b) -i) na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s duševními útrapami, které u nich nastaly, poté co došlo ke zranění žalobce a), vyplývá z § 2959 o. z. Žalobkyně b) jako manželka uplatnila na počátku řízení nárok na náhradu ve výši 250.000 Kč, stejnou částku pak požadovaly i žalobkyně c), d), e), f) jako dcery žalobce a). Žalobci g), h), ch) a i) (jako vnoučata) požadovali (každý) částku 125.000 Kč. Žalovaná nezpochybňovala samotný základ nároku a hned na začátku řízení vyplatila žalobkyním b) -f) částky 100.000 Kč (50 % ze základního nároku 200.000 Kč) a dalším žalobcům částky 25.000 Kč (50 % ze základního nároku 50.000 Kč). Soudu zbývalo posoudit, zda v případě manželky a dcer žalobce a) je důvodná základní náhrada ve výši 250.000 Kč (tak jak bylo požadováno) nebo ve výši 200.000 Kč (tak jak uváděla žalovaná); a v případě vnoučat žalobce a), zda je přiměřená základní náhrada ve výši 125.000 Kč (jak požadovali) nebo ve výši 50.000 Kč (jak tvrdila žalovaná). Je třeba konstatovat, že tato náhrada nevyplývá z žádného právního předpisu a je vždy stanovena soudem na základě zjištěných okolností případu. Je také vycházeno z principu proporcionality. Judikatura soudů (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 4 Tdo 1402/2015) dospěla k závěru, že v případech, kdy dojde k usmrcení, se obvyklá výše náhrady nemajetkové újmy tohoto typu pro skupinu citově nejblíže spjatých osob (rodiče, děti a manželé) stanoví v rozmezí [číslo] až 500.000 Kč. Soud zohlednil, že v tomto případě nedošlo k úmrtí, kdy by nejbližší osoby navždy ztratily možnost kontaktu s poškozeným rodinným příslušníkem. Byť následky žalobce a) v souvislosti s dopravní nehodou jsou trvalé a způsobují mu veliké obtíže v životě, přesto jsou nadále zachovány sociální vazby s nejbližšími rodinnými příslušníky, byť jsou vzhledem k charakteru zranění omezené a zcela jistě nejsou takové jako před poškozením zdraví. S ohledem na rozpětí náhrady stanovené Nejvyšším soudem v případě úmrtí, soud měl za to, že v případě manželky a dětí lze jako přiměřenou náhradu stanovit částkou 200.000 Kč. V případě vnoučat, kde sociální kontakt není zcela jistě tak silný, jak v případě dětí a manželů, lze vycházet ze základní částky 50.000 Kč. Jelikož bylo nesporné, že žalovaná v průběhu řízení žalobkyním b) -f) uhradila nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč (na každou žalobkyni), byla žaloba ohledně tohoto nároku shledána důvodnou ve vztahu ke každé žalobkyni b) -f) ohledně částky 100.000 Kč. [příjmení] bylo to, že ve vztahu k žalobcům g) -i) žalovaná vyplatila náhradu nemajetkové újmy v částkách 25.000 Kč, proto žaloba ohledně těchto dílčích nároků žalobců g) -i) byla ve vztahu ke každému žalobci shledána důvodnou ohledně částky 25.000 Kč. Ohledně tohoto nároku tak žaloba nebyla důvodná ohledně částky 50.000 Kč (ve vztahu k žalobkyním b), c), d), e), a f)) a ohledně částky 75.000 Kč (ve vztahu k žalobcům g), h), ch) a i)).

75. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobkyni b) přiznal konečnou náhradu v celkové částce 410.632 Kč (311.700 Kč + 782 Kč + 100.000 Kč) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

76. Žalobkyni c) pak byla přiznána konečná náhrada nákladů řízení v částce 101.884 Kč (100.000 Kč + 1.884 Kč) tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

77. Žalobkyni d) byla přiznána konečná náhrada v částce 100.169 Kč (100.000 Kč 169 Kč) tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

78. Žalobkyni e) byla přiznána náhrada škody v částce 100.000 Kč (výrok V. tohoto rozsudku).

79. Žalobkyni f) byla přiznána konečná náhrada škody v částce 102.075 Kč (100.000 Kč + 2.075 Kč) tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozsudku.

80. Žalobkyni g), žalobkyni h), žalobci ch) a žalobkyni i) byla každému přiznána náhrada škody (nemajetkové újmy) v částce 25.000 Kč tak, jak je uvedeno ve výrocích VII.- X. tohoto rozsudku.

81. Ve vztahu k žalobkyni b) byla žaloba zamítnuta ohledně částky 50.150 Kč s příslušenstvím (50.000 Kč z titulu nepřiznané části náhrady za duševní útrapy a 150 Kč z titulu nepřiznané části náhrady za náklady spojené s péčí o žalobce a)) a ohledně příslušenství (zákonného úroku z prodlení) z částky 4.000 Kč od [datum] do zaplacení (tedy z té částky, o kterou žalobkyně b) vzala svůj nárok z titulu nákladů spojených s péčí o žalobce a) v období 1.- [datum] zpět bez toho, že by v tomto směru došlo k částečnému plnění ze strany žalované). Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozsudku.

82. Ve vztahu k žalobkyním c), d), e) a f) byla žaloba zamítnuta ohledně částky 50.000 Kč s příslušenstvím (z titulu nepřiznané části náhrady za duševní útrapy) tak, jak je uvedeno ve výrocích XII.-XV. tohoto rozsudku.

83. Ve vztahu k žalobcům g) -i) byla žaloba zamítnuta ohledně částky 75.000 Kč s příslušenstvím (z titulu nepřiznané části náhrady za duševní útrapy) tak, jak je uvedeno, kde výrocích XVI.-XIX. tohoto rozsudku.

84. Nárok na příslušenství (zákonný úrok z prodlení z přisouzených částek) vyplývá z § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník dluh splnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Jedná se o splatnost těch pohledávek, u které nebyl sjednán čas plnění, tedy typicky pohledávky vyplývající z náhrady škody nebo bezdůvodného obohacení. Soud vycházel z toho, že předžalobní výzva žalobkyně byla prokazatelně odeslána žalované dne [datum], přičemž žalobci požadovali ohledně dosud neuplatněných nároků plnění do 7 pracovních dnů od odeslání výzvy. Z tohoto pohledu lhůta k zaplacení skončila [datum]. Pokud žalovaná v určené lhůtě nezaplatila, dostala se podle § 1968 o. z. do prodlení dnem [datum]. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Výše požadovaných úroků z prodlení pak není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

85. U nároku žalobce a) na zaplacení bolestného se však žalovaná dostala do prodlení již před [datum]. Zde nebylo sporné, že žalobce a) uplatnil tyto nároky již dříve a že žalovaná plnila část nároku ve výši 499.564 Kč (podle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] z [datum]) dne [datum], když současně v tomto plnění žalovaná provedla krácení čtyř sporných položek. K tomuto datu tedy zbývalo zaplatit 549.852,55 Kč a do prodlení ohledně této částky se žalovaná dostala již [datum]. U části bolestného ve výši 8.851 Kč bylo nesporné, že žalovaná tuto částku (na základě znaleckého posudku MUDr. [příjmení] z [datum]) plnila [datum] a k tomuto datu byla žalovaná v prodlení ohledně částky 558.703,55 Kč ([číslo] + [číslo]). Bylo rovněž nesporné, že žalovaná dne [datum] zaplatila žalobci a) část bolestného ve výši 5.955 Kč. Ke dni vydání rozsudku tak žalovaná byla v prodlení již jen ohledně bolestného ve výši 552.748,95 Kč ([číslo] + [číslo]).

86. U nároku na ztížení společenského uplatnění ve výši 1.233.502 Kč bylo vycházeno z toho, že tento nárok byl žalovanou uhrazen v rozsahu 50 % dne [datum] a k tomuto datu zbývalo zaplatit 1.233.502 Kč, toto je tedy počátek prodlení ohledně tohoto nároku.

87. U zbývajících nároků se žalovaná dostala do prodlení dne [datum] na základě předžalobní výzvy (viz odstavec 83). Ohledně částky 54.585 Kč žalovaná byla v prodlení jen do [datum], neboť v tomto rozsahu tento nárok plnila; ve zbývající nezaplacené náhradě v částce 282.417 Kč ([číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo]) pak žalovaná zůstává v prodlení od [datum]. Z těchto důvodů soud žalobci a) přiznal i úroky z prodlení, tak jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

88. V případě nároků žalobkyně b) se žalovaná dostala do prodlení dnem [datum] na základě předžalobní výzvy. Jelikož žalovaná dne [datum] plnila část uplatněného nároku ve výši 129.300 Kč, byl zákonný úrok z prodlení přiznán z této částky jen za období od [datum] do [datum]. U částky 53.000 Kč byl zákonný úrok z prodlení přiznán jen od [datum] do [datum], kdy žalovaná tuto částku v průběhu řízení plnila. U zbývajících nároků (205.950 Kč, 100.000 Kč a 782 Kč) byl přiznán úrok z prodlení od [datum] zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

89. U žalobců c) -i) byly úroky z prodlení z přisouzených částek přiznány od [datum] do zaplacení (na základě předžalobní výzvy), tak jak je uvedeno ve výrocích III.-X. tohoto rozsudku. E) Náklady řízení 90. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a) a žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Bylo vycházeno z toho, že žalobce a) byl ohledně svých nároků zcela úspěšný s tím, že pokud řízení ohledně části uplatněných nároků bylo zastaveno na základě částečného zpětvzetí, bylo to pro chování žalované (plnění po zahájení řízení).

91. Ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi b) -f) a žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. S ohledem na několikrát se měnící předmět řízení bylo vycházeno ze zjednodušeného výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu. V případě žalobkyně b) bylo vycházeno z předmětu řízení v době podání žaloby k soudu (nebylo zohledněno rozšíření nároku žalobkyně b) z titulu náhrady nákladů spojených s péčí o žalobce a) za období, která nastala až v průběhu tohoto řízení, když tyto nároky nebyly uplatněny předžalobní výzvou, ale přímo v rámci tohoto řízení). Bylo tedy vycházeno z toho, že na počátku řízení žalobkyně b) důvodně požadovala zaplacení částky 642.982 Kč s příslušenstvím a že žaloba byla zamítnuta ohledně částky 50.150 Kč s příslušenstvím; dále pak, že řízení bylo zastaveno procesním zaviněním žalobkyně b) ohledně částky 4.000 Kč. Z tohoto pohledu tedy procesní úspěch žalobkyně b) lze zjednodušeně vyjádřit číslem 91,6% a procesní úspěch žalované číslem 8,4%. Proto žalobkyni b) vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 83,2 %.

92. U žalobkyně c) bylo vycházeno z toho, že se na počátku řízení domáhala zaplacení částky 251.884 Kč s příslušenstvím a že žaloba byla zamítnuta ohledně částky 50.000 Kč s příslušenstvím. Lze tedy dojít k závěru, že žalobkyně c) měla procesní úspěch cca 80 % a žalovaná měla procesní cca 20 %. To tedy znamená, že žalobkyni c) vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %. [příjmení] poměr úspěchu a neúspěchu pak byl dán i u žalobkyně d), e) a f). [jméno] tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %.

93. Naopak u žalobkyně g), žalobkyně h), žalobce ch) a žalobkyně i) bylo vycházeno z toho, že každý z nich požadoval zaplacení částky 125.000 Kč a že každému z nich se dostalo 25.000 Kč (na základě dobrovolného plnění žalované v průběhu řízení) a částky 25.000 Kč s příslušenstvím na základě tohoto rozsudku. Jejich nároky byly zamítnuty (u každého z těchto žalobců) ohledně částky 75.000 Kč s příslušenstvím. Procesní úspěch těchto žalobců tedy dosáhl 40 % a procesní úspěch žalované vůči těmto žalobcům dosáhl 60 %. Z toho pak vyplývá závěr, že žalovaná má ve vztahu k žalobkyni g), žalobkyni h), žalobci ch) a žalobkyni i) nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %.

94. Náhrada nákladů řízení žalobců a) -f) představuje náhrada za jejich právní zastoupení, která byla vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen advokátní tarif). Bylo vycházeno z toho, že všichni žalobci (i ti, kteří byli převážně procesně neúspěšní) byli zastoupeni jednou právní zástupkyní. Právní zástupkyně žalobců během řízení učinila 15 úkonů právní služby, které soud podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu spatřoval v těchto úkonech: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. jednoduchá předžalobní výzva z [datum], 3. podání žaloby k soudu z [datum], 4. částečné zpětvzetí žaloby z [datum] (týkalo se jen žalobců b) -i)), 5. částečné zpětvzetí žaloby z [datum] (týkalo se jen žalobkyně b)), 6. účast u jednání dne [datum], 7. písemné podání ve věci samé z [datum], 8. účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, 9. písemné podání z [datum] (týkalo se jen žalobkyně b) – rozšíření žaloby), 10. písemné podání ve věci samé z [datum], 11. účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, 12. částečné zpětvzetí žaloby z [datum] (týkalo se jen žalobce a) a žalobkyně b)), 13. účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, 14. účast u jednání dne [datum], 15. účast u jednání dne [datum].

95. V případě žalobce a) bylo vycházeno z tarifní hodnoty 2.129.207,95 Kč, což podle § 7 advokátního tarifu odpovídá základní odměně za úkon právní služby v částce 16.820 Kč. Jelikož v tomto případě šlo o společné úkony při zastupování více osob, byla základní odměna za úkon právní služby snížena o 20 % na částku 13.456 Kč (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu).

96. Zástupkyni žalobce a) byla přiznána za 1. úkon právní služby odměna 13.456 Kč (základní odměna), za 2. úkon právní služby 50 % (poloviční odměna) z částky 13.456 Kč (jednoduchá předžalobní výzva), za 3. úkon odměna 13.456 Kč, za 4. a 5. úkon 0 Kč (neboť tyto úkony se netýkaly žalobce a)), za 6. a 7. úkon odměna 13.456 Kč, za 8. úkon 2 x 13.456 Kč (jednání přesáhlo 2 hodiny), za 9. úkon 0 Kč (tento úkon se netýkal žalobce a)), za 10. úkon 13.456 Kč, za 11. úkon 2 x 13.456 Kč (jednání přesáhlo 2 hodiny), za 12. úkon odměna 3.300 Kč (tento úkon se týkal částečného zpětvzetí žaloby o 54.585 Kč, odměna tedy činí 3.300 Kč), za 13. úkon 2 x 13.456 Kč (jednání přesáhlo 2 hodiny), za 14. úkon 50 % z 13.456 Kč (u tohoto jednání mělo být vyhlášeno rozhodnutí, soud však ještě provedl 2 listinné důkazy a poté vzhledem k nepřítomnosti žalované bylo nutné jednání odročit; svou povahou je tedy tento úkon nejbližší odročenému jednání bez projednání věci) a za 15. úkon odměna ve výši 13.456 Kč. Za všechny tyto úkony právní služby tak náleží celková odměna ve výši 178.228 Kč. Za každý úkon právní služby zástupkyni žalobce a) náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu); v tomto případě jen za 12 úkonů, které se týkaly žalobce a). Bylo však nutné zohlednit to, že se jednalo o úkony, kdy zástupkyně zastupovala celkem 10 osob. Proto paušální náhrada 300 Kč byla rozdělena na každého z žalobců na částku 30 Kč. U úkonu [číslo] který se týkal částečného zpětvzetí a byl činěn jen ve vztahu k žalobci a) a žalobkyni b), činila paušální náhrada 150 Kč (na každého z těchto žalobců připadla částka ve výši jedné poloviny ze základního režijního paušálu). Celkem tedy paušální náhrada hotových výdajů v souvislosti s učiněnými úkony dosáhla částky 480 Kč Náklady za právní zastoupení, včetně režijních paušálů, v případě žalobce a) dosáhly částky 178.708 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce a) osvědčila, že je plátcem DPH, byla tato náhrada zvýšena o 21% DPH na částku 216.237 Kč (výrok XXX.).

97. V případě žalobkyně b) byla odměna vypočítána vždy z tarifní hodnoty, která představovala aktuální předmět řízení ve vztahu k žalobkyni b). Na počátku řízení to byla částka 642.982 Kč. Z toho základní odměna činila 10.900 Kč. Jelikož bylo zastupováno více osob, byla snížena o 20 % na částku 8.720 Kč. Tato odměna byla přiznána za první tři úkony právní služby. Čtvrtý úkon právní služby se týkal částečného zpětvzetí žaloby více žalobců, kteří žalobu vzali zpět ohledně částky 100.000 Kč. Základní odměna z této tarifní hodnoty činila 5.000 Kč, po snížení o 20 % odměna dosáhla částky 4.080 Kč. Pátý úkon právní služby představoval částečné zpětvzetí žaloby o 129.300 Kč, to představovalo odměnu ve výši 6.300 Kč 6., 7. a 8. úkon právní služby byl učiněn v situaci, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 413.682 Kč; snížená odměna při zastupování více osob tedy činila 7.984 Kč za každý úkon. U 8. úkonu byla přiznána dvojnásobná odměna, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny.

9. úkon právní služby spočíval v doplnění neúplných skutkových tvrzení. Soud vycházel z toho, že skutková tvrzení žaloby měla být úplná už na počátku řízení, proto ve vztahu k ostatním žalobcům tento úkon nebyl považovaný za účelný (respektive nemohl jít k tíži žalované); tento úkon byl považovaný za účelný jen ve vztahu k žalobkyni b), která současně rozšířila žalobu ohledně zaplacení částky 97.700 Kč. Z tohoto úkonu tak byla přiznána odměna ve výši 5.020 Kč. Za 10. úkon právní služby byla přiznána základní odměna 7.984 Kč, za 11. úkon právní služby odměna 2 x 7 984 Kč (jednání přesáhlo 2 hodiny). Za 12. úkon právní služby, který se týkal částečného zpětvzetí žaloby o částku 53.000 Kč, byla přiznána odměna ve výši 3.220 Kč. Za 13. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 2 x 7.984 Kč (jednání přesáhlo 2 hodiny). Za 14. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 50 % z 7.984 Kč (krácení odměny vysvětleno výše), za 15. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 7.984 Kč. Celková odměna za všechny úkony právní služby tak dosáhla částky 124.252 Kč. Náhrada hotových výdajů v souvislosti s úkony právní služby, které se týkaly žalobkyně b), dosáhla částky 1.113,33 Kč (11 x 30 Kč, 2 x 300 Kč, 1 x 150 Kč a 1 x 33,33 Kč). Režijní paušál 33,33 Kč vyplývá z toho, že 4. úkon právní služby se týkal devíti žalobců, na každého z nich tak připadl podíl ve výši 33,33 Kč ze základního podílu 300 Kč. Součet odměny a režijních paušálů v případě žalobkyně b) dosáhl částky 125.365,33 Kč. S připočtením 21% DPH celkové náklady ve vztahu k žalobkyni b) dosáhly částky 151.692,04 Kč. Vzhledem k procesnímu úspěchu byla žalobkyni b) přiznána náhrada nákladů v rozsahu 83,2 % z této částky, to je konečná náhrada ve výši 126.208 Kč (výrok XXXI. tohoto rozsudku).

98. V případě žalobkyně c), žalobkyně d), žalobkyně e) a žalobkyně f) bylo vycházeno z toho, že před částečným zastavením řízení o 100.000 Kč ([datum]) činila základní odměna při zastupování více osob částku 7.472 Kč a po částečném zastavení řízení o 100.000 Kč odměna ve výši 7.440 Kč. Za 1. a 3. úkon právní služby byla přiznána základní odměna 7.472 Kč, za 2. úkon právní služby 50 % z odměny 7.472 Kč (jednoduchá předžalobní výzva), za 6., 7., 10. a 15. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 7.440 Kč, za 8., 11. a 13. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 2 x 7.440 Kč (všechna jednání přesáhla 2 hodiny) a za 14. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 50 % z 7.440 Kč (odůvodnění krácení viz výše). Za 4. úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 4.080 Kč. Zde bylo vycházeno z toho, že předmětem tohoto úkonu bylo jen částečné zpětvzetí žaloby, které se týkalo více osob (o částku 100.000 Kč). Odměna tak činila 4.080 Kč. 5., 9. a 12. úkon se žalobkyně c), d), e), ani f) netýkal, proto za tyto úkony nebyla přiznána žádná odměna. Součet odměn tedy dosáhl částky 100.880 Kč. Náhrada hotových výdajů v souvislosti s 12 úkony právní služby, které se týkaly těchto žalobkyň, byla vypočtena na částku 363,33 Kč. Za 11 úkonů právní služby to bylo 30 Kč za každý úkon právní služby.

4. úkon právní služby se týkal devíti žalobkyň, proto podíl na jednu žalobkyni dosáhl částky 33,33 Kč. Součet celkové odměny za úkony právní služby a paušálních náhrad dosáhl částky 101.243,33 Kč. Po připočtení 21% DPH vychází celková náhrada nákladů řízení na 122.504,42 Kč. Jelikož žalobkyně c), d), e) a f) měly nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %, byla každé z těchto žalobkyň přiznána konečná náhrada nákladů řízení v částce 73.503 Kč (výroky XXXII.-XXXV.).

99. V případě žalobkyně g), žalobkyně h), žalobce ch) a žalobkyně i) bylo vycházeno z toho, že každý z těchto žalobců je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 20 %.

100. Žalovaná vyúčtovala paušální náhradu hotových výdajů v celkové částce 4.200 Kč za 14 úkonů po 300 Kč spočívajících v písemném podání z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z přípravy na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum], z účasti na soudním jednání dne [datum] a [datum] (která nepřesáhla 2 hodiny), z účasti na jednání soudu dne [datum] a [datum] (která přesáhla 2 hodiny). Jelikož z obsahu spisu vyplynulo, že jednání soudu [datum] přesáhlo 2 hodiny, žalované vznikl nárok na 15 paušálních náhrad po 300 Kč, celkem tedy 4.500 Kč. Tento nárok vyplývá z § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. Na každého z žalobců g) -i) by tedy v případě plného úspěchu žalované připadla jedna čtvrtina těchto nákladů, to je částka 1.125 Kč. Jelikož tito žalobci jsou podle výsledku sporu povinni nahradit žalované náklady řízení jen v rozsahu 20 %, znamená to, že každý z těchto žalobců je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 225 Kč (20 % z částky 1.125 Kč). Proto bylo o náhradě nákladů žalobkyně g), žalobkyně h), žalobce ch) a žalobkyně i) rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích XXXVI.- XXXIX. tohoto rozsudku.

101. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě z rozpočtových prostředků tohoto soudu bude hrazeno znalečné za ústní podání posudku soudní znalkyní. Jelikož v době vyhlášení rozhodnutí ještě nebyla známa výše těchto nákladů, bylo za použití § 152 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. rozhodnuto jen o základu tohoto nároku. Vzhledem k tomu, že ohledně nároku z titulu bolestného byl žalobce a) zcela procesně úspěšný, bude tuto náhradu povinna zaplatit žalovaná strana. Proto bylo rozhodnuto, tak jak je uvedeno ve výroku XL. tohoto rozsudku. Jakmile nabude právní moci usnesení o přiznání znalečného, bude rozhodnuto o výši tohoto nároku samostatným rozhodnutím.

102. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení (výrok XLI.) bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění (zákon o soudních poplatcích), když žalobci byli v tomto řízení od poplatku osvobozeni a soud jejich návrhu v převážné části vyhověl. Soudní poplatek byl vyměřen jen z částek, které žalované byly uloženy k zaplacení. To v součtu představovalo částku 2.992.229,90 Kč. Dle sazebníku soudních poplatků byl soudní poplatek vyměřen v částce 149.612 Kč (5 % z přisouzené částky).

Poučení