24 C 208/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 22 279 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky jdoucím od 1.10.2019 do zaplacení.

II. Co do částky 12 579 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky jdoucím od 1.10.2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 097 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že je vlastníkem podílu o velikosti 2/27 na pozemcích, které užívá žalovaná pro své stavby, aniž by žalobci cokoliv platila. Dle tvrzení žalobce jde o podíl na níže uvedených pozemcích, které jsou dle žalobce v plném rozsahu zastavěny stavbou (pozemní komunikací – místní komunikace) ve vlastnictví žalované: -) pozemek p. [číslo] výměra 198 m2, v k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví], -) pozemek p. [číslo] výměra 4 m2, v k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví], -) pozemek p. [číslo] výměra 235 m2, v k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví], -) pozemek p. [číslo] výměra 184 m2, v k.ú. [část obce], [územní celek], [anonymizováno] [rok], -) pozemek p. [číslo] výměra 498 m2, v k.ú. [část obce], [územní celek], [anonymizováno] [rok], Žalobce se touto žalobou domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období 1. 10. 2016 – 31. 12. 2018. Požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši maximální výše nájemného stanoveného Cenovými věstníky Ministerstva financí, dle kterých v rozhodném období činila maximální regulovaná výše nájemného 120 Kč/m2/rok, a to přesto, že žalobcem předložený znalecký posudek Ing. [příjmení] stanovil cenu více než dvojnásobně vyšší. Přiznání úroku z prodlení požadoval od 1. 10. 2019, kdy byla žalovaná první den v prodlení, k jehož úhradě byla vyzvána předžalobní výzvou, která jí byla doručena dne 13. 9. 2019.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve věci uplatnila následující obranu: -) Žalobcem uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy. Dovozuje to z toho, že žalobce koupil pozemky za 10 000 Kč, žalovaná bez ohledu na námitky pasivní legitimace byla ochotna na ně zaplatit 768 900 Kč. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 59 C 415/2016 u obdobného soudního sporu vedla soudkyně strany ke smírnému řešení. Tehdy žalovaná řekla, že je ochotna komplexně řešit vyrovnání majetkových sporů. Žalobcem byla nabídka odmítnuta. Dále odkazovala na kupní smlouvu, kterou žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno], se kterou žalovaná též vede soudní spory na vydání bezdůvodného obohacení a současně vede mezinárodní arbitráž proti České republice za zmařenou investici. Žalobce uzavřel s touto společností dvě kupní smlouvy. Žalobce (jednou v postavení fyzické osoby a v jednom případě jako předseda představenstva [právnická osoba] [anonymizováno]) prodal této společnosti pozemky za cenu výrazně nižší než za tu, za kterou žalovaná v té době pozemky vykupovala (v jednom případě za 850 Kč/m2 a ve druhém za 1 230 Kč/m2), ale také dokonce za cenu výrazně nižší než je cena obvyklá. Proto je jednání žalobce v rozporu s dobými mravy. Žalobce chtěl tímto žalovaného donutit k využití předkupního práva. Nabídka na využití předkupního práva byla ale koncipována tak, že byla pro žalovanou zcela nepřijatelná, když kupní cena činila 6 140 Kč za 1 m2, což je cena neadekvátní a přesahující obvyklou cenu pozemků, za kterou žalovaná vykupuje pozemky pod komunikacemi. Z tohoto důvodu žalovaná nabídku na využití předkupního práva neakceptovala. -) Komunikace na pozemcích [číslo] a [číslo] a [číslo] jsou účelovými komunikacemi. Žalovaná nemůže být ve sporu ohledně těchto pozemků pasivně legitimovaná, pokud se na těchto pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Měla by být pasivně legitimovanou městská část nebo by účelová komunikace jako zpevněná plocha měla být součástí pozemku. 1) Připustila, že na pozemcích [číslo] a [číslo] se nachází místní komunikace. Učinila nesporným, že pozemek [číslo] je zastavěn komunikací v plném rozsahu. Ohledně pozemku [číslo] však plnou zastavěnost místní komunikací sporovala. Uvedla, že komunikace se nachází na pozemku co do výměry 380 m2 a na zbývající části pozemku o výměře 119 m2 se nachází veřejná zeleň, kterou žalovaný neužívá, proto by v této části měla být pasivně legitimovaná městská část. 2) Při určení výše bezdůvodného obohacení je třeba zkoumat cenu obvyklou i v případě, je – li cena regulována. Znalecký posudek Ing. [příjmení] je nepoužitelný, neboť srovnává nesrovnatelné vzorky. Žalovaná neuzavírá nájemní smlouvy na pozemky pod komunikacemi. Tato znalkyně si pro účely stanovení ceny bezdůvodného obohacení vybírá k porovnání smlouvy, ze kterých vyplývá, že se jedná např. o nájem pro prodej kopečkové zmrzliny, stání pomníků, vjezd do garáže soukromé osoby, atd., pronájem skladovací plochy pro skladovací prostory, ty jsou však nesrovnatelné. Vychází také z nabídek realitních kanceláří, což je v rozporu s § 2 zákona o oceňování, neboť znalec může provádět jen věci, které jsou již realizované. Vzhledem k tomu, že neexistují srovnatelné vzorky nájemních smluv, je třeba užít jinou metodu, což činí žalovanou předložený znalecký posudek [právnická osoba] Ten použije kupní smlouvy pro pozemky pod komunikacemi a z nich simuluje obvyklé nájemné. Tato metoda je v tomto specifickém případě jediná možná.

3. Žalobce dále uvedl, že ke konkrétní nabídce žalované k odkupu předmětných spoluvlastnických podílů na zde žalovaných pozemcích před zahájením tohoto soudního řízení nedošlo. Uvedl však, že nabídka na odkup byla učiněna v průběhu tohoto soudního řízení. I pokud by na pozemcích [číslo] a [číslo] a [číslo] účelová komunikace (s čímž ale nesouhlasí, když má za to, že na těchto pozemcích jsou místní komunikace), byly by tyto účelové komunikace ve vlastnictví žalované.

4. Soud ve věci učinil níže uvedená skutková zjištění:

5. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 10. 2019 včetně připojeného potvrzení o odeslání vyplývá, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení (mimo jiné) za bezplatné užívání pozemků, které jsou předmětem této žaloby za období 1. 10. 2016 – 21. 12. 2018, a to nejpozději do 30. 9. 2019. Žalovaná na ni reagovala dne 26. 9. 2019 tak, že té nemůže být vyhověno.

6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí s platností k 30. 9. 2019 ohledně pozemku par. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] vyplývá, že pozemek je zapsán na [anonymizováno] [rok], výměra pozemku je 498 m2, jako druh pozemku je uvedeno ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Spoluvlastníci tohoto pozemku jsou [příjmení] [příjmení] se spoluvlastnickým podílem 1/6, [žalovaný] se spoluvlastnickým podílem 2/6, [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 7/27, [celé jméno žalobce] se spoluvlastnickým podílem 2/27 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6.

7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí s platností k 30. 9. 2019 ohledně pozemku par. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] vyplývá, že pozemek je zapsán na [anonymizováno] [rok], výměra pozemku je 184 m2, jako druh pozemku je uvedeno ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Spoluvlastníci tohoto pozemku jsou [příjmení] [příjmení] se spoluvlastnickým podílem 1/6, [žalovaný] se spoluvlastnickým podílem 2/6, [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 7/27, [celé jméno žalobce] se spoluvlastnickým podílem 2/27 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6.

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí s platností k 30. 9. 2019 ohledně pozemku par. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] vyplývá, že pozemek je zapsán na [list vlastnictví], výměra pozemku je 235 m2, jako druh pozemku je uvedeno ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Spoluvlastníci tohoto pozemku jsou [žalovaný] se spoluvlastnickým podílem 2/6, [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 7/27, [celé jméno žalobce] se spoluvlastnickým podílem 2/27 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6.

9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí s platností k 30. 9. 2019 ohledně pozemku par. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] vyplývá, že pozemek je zapsán na [list vlastnictví], výměra pozemku je 4 m2, jako druh pozemku je uvedeno ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Spoluvlastníci tohoto pozemku jsou [žalovaný] se spoluvlastnickým podílem 2/6, [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 7/27, [celé jméno žalobce] se spoluvlastnickým podílem 2/27 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6.

10. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí s platností k 30. 9. 2019 ohledně pozemku par. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] vyplývá, že pozemek je zapsán na [list vlastnictví], výměra pozemku je 192 m2, jako druh pozemku je uvedeno ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Spoluvlastníci tohoto pozemku jsou [žalovaný] se spoluvlastnickým podílem 2/6, [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 7/27, [celé jméno žalobce] se spoluvlastnickým podílem 2/27 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6 a [příjmení] [jméno] se spoluvlastnickým podílem 1/6.

11. Spoluvlastnické podíly žalované na shora specifikovaných pozemcích vyplývají též z listin Ohlášení nabytí vlastnického práva ohledně těchto pozemků, dle nichž žalovaná nabyla spoluvlastnické podíly k těmto pozemkům na základě § 3 odst. 4 zák. č. 172/1991 Tyto jsou datovány k rokům 2007 a 2010.

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne 11. 3. 2011 mezi žalobcem jako kupujícím a panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím vyplývá, že žalobce nabyl do vlastnictví spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na shora specifikovaných pozemcích za kupní cenu 10 000 Kč.

13. Z usnesení hlavního města Prahy č. 206 ze dne 3. 2. 2020 vyplývá, že Rada hlavního města Prahy nesouhlasí s využitím nabídky předkupního práva dle přílohy 1. Z důvodové zprávy vyplývá, že dne 15. 11. 2019 obdrželo hl. m. Praha nabídku na využití předkupního práva s odkazem na § 2140 a násl. občanského zákoníku ve vazbě na § 3056 občanského zákoníku. Předmětem nabídky jsou pozemky vlastněné fyzickou osobou, která je nabyla ze spekulativních důvodů. Vytipovala si pozemky, a to nejen na území HMP, na kterých byly před rokem 1989 umístěny části komunikací, avšak následně vyšlo najevo, že zřejmě nebyly majetkoprávně vypořádané se státem před zahájením výstavby komunikací popř. získané do vlastnictví státu, avšak listiny, kterými k převodu či přechodu do vlastnictví státu došlo nebyly zaslány k zápisu do tehdejší evidence nemovitostí vedené n.p. Geodézie. Obratem podal vlastník předmětných pozemků proti HMP žaloby na zaplacení za jejich užívání. V současné sobě probíhá 14 sporů. Žalovaná ve sporech namítá rozpor s dobrými mravy, předkládá znalecké posudky na zjištění výše obvyklého nájemného, které ve svém závěru dochází k částkám pod horní hranici stanovenou cenovým výměrem Ministerstva financí a poukazuje v odůvodněných případech na zastavěnost pouze části pozemku, popř. skutečnost, že daná komunikace není místní komunikací v majetku HMP (tj. jedná se o veřejné účelové komunikace, jejichž vlastníkem není HMP). Odborem HOM bylo přikročeno k prověření všech pozemků, kterých se týkají soudní spory zahájené k žalobě stávajícího prodávajícího z hlediska jejich možné úspěšnosti. V těchto případech bylo záměrem HOM zajistit znalecké posudky na zjištění ceny obvyklé a ceny věcného břemene. Návrhy smluv by byly zaslány vlastníku pozemků po projednání přísl. volenými orgány. Dříve, než bylo možné přikročit k těmto krokům, obdrželo HMP shora uvedenou nabídku, která má další rozměr, jelikož koupěchtivým je společnost [právnická osoba] S touto společností je HMP za zcela obdobné situace jako ve sporech s fyzickou osobou – nyní prodávajícím. Tato společnost nabyla pozemky v roce 2012 krátce po svém založení, všechny jsou zastavěny částmi významných komunikací. Nejenže získala pozemky ze spekulativních důvodů, ale žádá zaplacení – vydání bezdůvodného obohacení nikoli v limitu přísl. Cenovým výměrem MF ČR, ale ve výši 10 Kč za m2 za den, což je částka mnohonásobně vyšší. Z podnětu právního předchůdce koupěchtivého [anonymizována tři slova] probíhá mezinárodní arbitráž, v rámci které požaduje tato společnost od ČR náhradu za zmařenou investici tj. doplatek k částce přiznané k částce přiznané pravomocným rozhodnutím českých soudů tak, aby odpovídala částce, jejíhož zaplacení se společnost domáhala žalobou, přičemž uspěla pouze v malé části. Majetkoprávní vypořádání se společností [právnická osoba] je velmi komplikované. Stávající nabídka na využití předkupního práva je koncipována tak, že nelze ze strany HMP využít, jelikož kupní cena 73 370 000 Kč při celkové výměře prodávaných pozemků 11949 m2 činí za 1 m2 6 140 Kč, což vysoce převyšuje obvyklou cenu pozemků zastavěných komunikacemi, za kterou HMP dodatečné majetkoprávní vypořádání realizuje. K tomu je možné dodat, že dle obvyklé ceny zjištěné znaleckými posudky předloženými za HMP v soudních řízeních ve vztahu k pozemkům, které jsou předmětem všech probíhajících sporů k žalobám současného prodávajícího, činí součet cen těchto pozemků (tj. i těch, u nichž není odkoupení doporučeno) 23 452 910 Kč. Pro úplnost lze dodat, že nabídka na využití předkupního práva obsahuje odkaz na protokoly z jednání ve věcech vedené pod sp. zn. 59 C 415/2016 jehož předmětem jsou pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], parc. [číslo] v k.ú. [část obce], parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Zde je zaznamenáno prohlášení vlastníka, že je ochoten pozemky prodat za cenu zjištěnou znaleckým posudkem vyhotoveným Ing. [příjmení], avšak tyto pozemky jsou oceněny jako by šlo o pozemky stavební.

14. Z protokolu o jednání u Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 5. 2018 sp. zn. 59 C 415/2016 vyplývá, že účastníky tohoto řízení byli zde žalobce a žalovaná. Šlo o spor o vydání bezdůvodného obohacení, z protokolu však nevyplývá, že by se spor týkal shodných pozemků jako v tomto řízení. V rámci jednání bylo žalobcem sděleno, že je ochoten spor vyřešit tak, že by žalovanému odprodal předmětné pozemky za tržní cenu s tím, že by došlo současně k vypořádání tam vedeného sporu, tedy vydání bezdůvodného obohacení ve výši 120 Kč za m2. Žalobce dále sdělil, že je ochoten tímto způsobem vyřešit i ostatní existující obdobné spory. PZ žalované uvedla, že návrh je třeba nejprve prokonzultovat se žalovaným s tím, že se domnívá, že i žalovaný je nakloněn k mimosoudnímu řešení, které by komplexně řešilo narovnání majetkových sporů mezi účastníky. Zástupkyně žalovaného sdělila, že návrh předloží žalovanému s tím, že v tuto chvíli vnímá, že nabídka odprodeje platí pouze do 30. 9. 2018 a dále vnímá, že je vázána na další podmínky uvedené ve vyjádření. Právní zástupkyně přednesla svůj názor, že žalovaný nechá zpracovat revizní ZP na předložený ZP a sdělí žalobci svůj návrh na kupní cenu za nemovitosti. Právní zástupkyně prozatím ponechala stranou otázku požadavku BO za 120 Kč za metr a rok a také otázku požadavku na zaplacení NŘ ve všech sporech.

15. Z žádosti o odročení jednání ze dne 8. 6. 2018 ve věci vedené u OS pro Prahu 10 zn. 59 C 415/2016 vyplývá, že žalovaná žádala o odročení jednání. V žádosti je uvedeno, že na jednání konaném dne 14.5.2018 žalobce sdělil, že je ochoten spor vyřešit tak, že by žalovanému odprodal pozemky dotčené žalobou, jakožto všechny pozemky dotčené veřejným statkem ve svém vlastnictví za tržní cenu s tím, že by požadoval, aby došlo k vypořádání předmětu nadepsané věci. Žalovaný sdělil, že uvedený návrh přijímá. Podmínkou přijetí nabídky je, aby úhrada bezdůvodného obohacení byla vázána na vklad vlastnického práva žalovaného k pozemkům nyní ve vlastnictví žalobce, které jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalovaného. Za účelem uvedeného postupu je třeba zadat znalecké posouzení tržní ceny všech pozemků ve vlastnictví žalobce, které jsou dotčeny stavbami ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný za tím účelem navrhl dva znalecké ústavy.

16. Z e-mailu právního zástupce žalobce ve věci 59 C 415/2018 OSP10 vyplývá, že ten s odročením jednání nesouhlasí a bude trvat na tom, aby soud začal jednat. Odmítl interpretaci, že by přijetím návrhu mělo dojít k uzavření nějaké smlouvy. Úhrada bezdůvodného obohacení, aniž by bylo vůbec řečeno, že žalovaný přijímá požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 120 Kč/m2 a rok je navíc vázána na nepřijatelnou podmínku v podobě předcházejícího vkladu vlastnického práva, jakož i nehledě na to, že vůbec není zřejmé, v jakém rozsahu, pokud jde o jednotlivé pozemky, by měl být návrh jeho klienta přijímán. Žalovaný o podstatné části pozemků žalobce tvrdí, že stavbami v jeho vlastnictví zastavěny nejsou, a že je klient může užívat. Podrobnější vyjádření bude součástí přednesu při jednání.

17. Z dopisu Technické správy komunikací hlavního města Prahy ze dne 8. 4. 2014 vyplývá, že k dotazu bylo sděleno, že na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] leží místní komunikace II. a III. třídy, všechny ve vlastnictví Hlavního města Prahy a ve správě Městské části Praha 13. Tedy TSK na těchto komunikacích správu nevykonává a pro podrobnější informace je třeba se obrátit na Městskou část Prahy 13.

18. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce v oboru stavebnictví – stavby obytné, dopravní a inženýrské vyplývá, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel z výpisů z katastru nemovitostí, informace Technické správy komunikací hlavního města Prahy ze dne 8. 4. 2014, prohlídce na místě samém dne 12. 11. 2016, norem ČSN, snímku z katastrální mapy dostupné z webových stránek katastru nemovitostí. Znalecký posudek obsahuje též fotodokumentaci předmětných pozemků. Na základě shora uvedených podkladů uvedl, že: 1) Parcela [číslo] je situována přímo ve střední části silně zatížené křižovatky MK II. třídy, dále zasahuje neudržovaný živičný chodník s betonovými obrubníky pro pěší při nároží místních komunikací [ulice] a [anonymizována tři slova] a navazující neudržovanou zelenou plochu při chodníku. 2) Parcela [číslo] navazuje úzkým pruhem jižně po svahu na parc. [číslo] v severní části je součástí živičné MK [anonymizována tři slova] a přilehlého chodníku pro pěší, níže v délce cca 40 m je pak pouze částí přilehlého živičného neudržovaného chodníku. Chodník je situován před domy [adresa]. 3) Parcely [číslo] – Bezejmenná MK odbočující z komunikace II. tř. [anonymizována tři slova] jako první napravo ve směru od výše citované křižovatky. Zpřístupňuje rodinné domy [adresa] napravo a [adresa] nalevo. Na konci je přes branku přístupný sportovní areál a navazuje komunikace pro pěší ze zámkové dlažby. Komunikace na parcelách [číslo] a [číslo] je živičná, bez chodníků pro pěší, pouze místy s úzkým neudržovaným pásem podélně při oplocení soukromých pozemků. Předmětná branka je zřetelná i z připojené fotodokumentace. Sportovní areál je zřetelný i z ke znaleckému posudku připojených katastrálních map (zejm. s. 10 a 11). 4) Parcela [číslo] – druhá část komunikace (cca ) místní komunikace zvané [ulice], ve směru odbočení z komunikace II. třídy [anonymizována tři slova]. Komunikace jako druhá vpravo, ve směru od výše citované křižovatky, zpřístupňuje rodinné domy [adresa] napravo a [adresa] nalevo, dále pak na konci navazující na komunikaci pro pěší ze zámkové dlažby. Komunikace je živičná, napravo s chodníkem z betonových panelů, nalevo s různými úzkými neudržovanými plochami, u vjezdu k domu [adresa] ze zámkové dlažby. K otázce žalobce jakou stavbou jsou zastavěny a jak jsou užívány pozemky znalec odpověděl, že pozemky jsou v souladu s vyjádřením Technické správy komunikací jako MK II. a III. třídy, dále jako chodníky pro pěší a přilehlé krajnice při těchto komunikacích. Způsob využívání hodnocených pozemků vylučuje jakékoliv jiné využití. Plochy pozemků, které nejsou přímo zpevněny živičnými úpravami, jsou využívány jako chodníky pro pěší a krajnice s různými, většinou neudržovanými povrchovými úpravami a případně pro vedení sítí. Tyto plochy vyžadují stálou údržbu za účelem zachování technické způsobilosti na nich situovaných komunikací.

19. Znalkyně Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru stavebnictví v jí zpracovaném znaleckém posudku (zdroje jsou uvedeny na s. 4, jedním ze zdrojů je i Informace technické správy komunikací ze dne 8. 4. 2014) uvedla: 1) Pozemek parc. [číslo] leží přímo ve střední části silně frekventované křižovatky [ulice] – [ulice] – [ulice] [anonymizována dvě slova] ve střední části silně frekventované křižovatky [ulice] – [ulice] – [ulice] [anonymizována dvě slova], v jeho jižní části je neudržovaný chodník pro pěší a svažující se neudržovaná plocha mezi chodníkem a přilehlým domem. 2) Pozemek parc. [číslo] – místní komunikace odbočující z ulice [anonymizována tři slova] západním směrem. Po severní straně leží domy [adresa], po jižní straně [adresa]. Komunikace bez chodníků, živičný povrch přiléhá až k oplocení rodinných domů. Živičný povrch je vyspravován po překopech, středem komunikace vede kanalizační a vodovodní trasa. Na západě navazuje komunikace pro pěší s povrchem ze zámkové dlažby. Ke slovnímu hodnocení je připojen i horní pohled na předmětnou komunikaci, ze kterého je zřetelná návaznost na sportovní areál a navazující komunikaci pro pěší, na jejímž začátku je retardér. Z fotodokumentace na s. 10 pozemku parc. [číslo] je na jejím konci, resp. začátku komunikace ze zámkové dlažby modrá značka„ obytná zóna“. 3) Pozemek par. [číslo] – část místní komunikace – ulice [ulice], odbočující z ulice [anonymizována tři slova] západním směrem. Po severní straně leží domy [adresa]. Komunikace je s živičným povrchem, na severní straně chodník pro pěší z betonových panelů. Živičný povrch je vyspravován po překopech, v neodklizených nánosech bláta roste tráva. Ke slovnímu hodnocení je připojen i horní pohled na předmětnou komunikaci, ze kterého je zřetelná návaznost na navazující komunikaci pro pěší, na jejímž začátku je retardér. 4) Na s. 7 znalkyně uvádí:„ Podle Informace o pozemních komunikacích ze dne 8. 4. 2014 na všech posuzovaných pozemcích leží místní komunikace II. a III. třídy ve vlastnictví Hlavního města Prahy a ve správě Městské části Praha 13“ Na straně 8 znalkyně uzavírá, že místním šetřením bylo zjištěno, že posuzované pozemky jsou užívány jako místní komunikace. Všechna data tak jsou v souladu a ve vazbě na znalecké posudky Ing. [příjmení] [jméno]. A Ing. [příjmení], lze konstatovat, že pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce] jsou v celé výměře zastavěny místními komunikacemi II. a III. třídy.

20. Z ortpofotomapy je zřetelné umístění žalovaných pozemků. Pozemek [číslo] tvoří výseč křižovatky, na ni přiléhající chodník a na něj přiléhající pás zeleně. Pozemky [číslo] a [číslo] vedou od širší ulice pod Kulturním domem a umožňují přístup k přilehlým domům. [ulice] komunikace je po pravé straně umístěn sportovní areál. Na levou stranu ulice vyúsťuje v shora specifikovanou cestu ze zámkové dlažby. Na konci její širší části je umístěn retardér a za ním je odbočka na komunikaci na pozemku parc. [číslo] po jejíchž stranách jsou umístěny domy, a která následně vyúsťuje na totožnou komunikaci jako komunikace na pozemku [číslo].

21. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemků ohledně pozemku [číslo] vyplývá, že jej vyhotovitel [právnická osoba] vyhotovil za účelem oddělení části pozemku [číslo], kdy z celkové výměry pozemku 498 m2 by dle GP mělo dojít k oddělení jeho části 119 m2, která je v něm označena jako zeleň.

22. Dle e-mailového vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení], specialistky rozvoje a organizace dopravy ze dne 1. 3. 2017: -) na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází bezejmenná komunikace NN 149, která není zařazena do kategorie místních komunikací a jedná se tak o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Vlastník, resp. majetkový správce není znám. -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází komunikace [ulice], která není zařazena do kategorie místních komunikací a jedná se tak o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Vlastník, resp. majetkový správce uvedené komunikace nám není znám. -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází komunikace pod kulturním domem, která je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího místního úřadu městské části Praha 13, č.j. OD 618/96-Ch ze dne 17. 7. 1996 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Výkon majetkové správy je svěřen Městské části Praha 13. -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází křižovatka komunikací [ulice], [ulice], [ulice], včetně komunikační zeleně. Komunikace [ulice] je na základě rozhodnutí č.j. MHMP -40/2000/ R5/Fi ze dne 29.2.2000 zařazena do kategorie místních komunikací III. třídy. Komunikace [ulice] je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího Místního úřadu městské části Praha 13, č.j. OD368/97Vy ze dne 18.3. 1997 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Komunikace pod kulturním domem je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího Místního úřadu Městské části Praha 13, č.j. OD/618/96 ze dne 17. 7. 1996 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Uvedené komunikace jsou v majetku hl. města Prahy, výkon majetkové správy na komunikacích k [anonymizováno] a [ulice] je svěřen Městské části Praha 13 a na komunikaci [ulice] je svěřen TSK hl. m. Prahy.

23. Z listiny informace o charakteru komunikací situovaných na pozemcích v k.ú. [část obce] ze dne 29. 1. 2021, kterou sepsal Ing. [jméno] [příjmení], ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy vyplývá, že: -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ů. [část obce] se nachází komunikace [ulice], která je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího Místního úřadu městské části Praha 13, č.j. OD-618/96-C ze dne 17. 7. 1996 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Výkon majetkové správy je svěřen Městské části Praha 13. -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází křižovatka komunikací k [ulice], [ulice], [ulice] včetně komunikační zeleně. Komunikace [ulice] je na základě rozhodnutí č.j. MHMP -40/2000/ R5/Fi ze dne 29.2.2000 zařazena do kategorie místních komunikací III. třídy. Komunikace [ulice] je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího Místního úřadu městské části Praha 13, č.j. OD368/97Vy ze dne 18.3. 1997 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Komunikace pod kulturním domem je na základě rozhodnutí odboru dopravy tehdejšího Místního úřadu Městské části Praha 13, č.j. OD/618/96 ze dne 17. 7. 1996 zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy. Výkon majetkové správy na komunikacích k [ulice] a [ulice] je svěřen Městské části Praha 13 a na komunikaci [ulice] je svěřen TSK hl. m. Prahy. -) Na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází bezejmenná komunikace NN [číslo], která není zařazena do kategorie místních komunikací a jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Vlastník, resp. majetkový správce není znám. -) Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází komunikace [ulice], která není zařazena do kategorie místních komunikací a jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, jejíž vlastník, resp. majetkkový správce není znám.

24. Z osvědčení Městské části Praha 13 ze dne 1. 10. 2021 vyplývá, že bezejmenná pozemní komunikace na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] jsou veřejně přístupnými účelovými komunikacemi. Pozemní komunikace [ulice] [anonymizována dvě slova] na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] je zařazena do kategorie místních komunikací. Pozemní komunikace [ulice] x [ulice] x [ulice] [anonymizována dvě slova] na pozemku [číslo] (pozn. zřejmě správně má být [číslo]) je zařazena do kategorie místních komunikací. Ve všech případech jde o pozemní komunikace s veřejným přístupem ve smyslu zákona o pozemních komunikacích.

25. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], CSc., znalce z oboru zeměměřičství, geodézie a kartografie vyplývá, že znalec na základě svých šetření dospěl k závěru, že pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí] jsou v celé ploše zastavěny pozemní komunikací, a to v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění.

26. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalkyní Ing. [jméno] [příjmení], který byl zpracováván za účelem stanovení ceny obvyklého nájemného za roky 2016 2018 ohledně spoluvlastnického podílu ve výši 2/27 na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na [list vlastnictví] a totožného spoluvl. podílu na pozemcích parc. [číslo] v k.ů. [část obce], [anonymizováno] [rok]. Na s. 9 je uvedeno, že pro stanovení ceny obvyklé pronájmu pozemku byly použity smlouvy uzavřené mezi [žalovaným] a jednotlivými nájemci. Smlouvy byly nalezeny v evidenci smluv na webu Magistrátu hlavního města Prahy. Dále byly použity nalezené nájemní smlouvy v databázi smluv mezi jinými státními subjekty. Pro upřesnění výše obvyklého nájemného byly použity i nabídky realitních kanceláří na síti internet. Jedná se o komerční pronájmy. Předmětné smlouvy jsou uvedeny výčtem, ale součástí originálu znaleckého posudku nejsou. Jeho součástí jsou toliko výňatky z nabídky realitních kanceláří. Jedná se např. o nabídku pronájmu skladovací plochy, venkovních skladových ploch, komerční plochy s příjezdem po zpevněné komunikaci (možnost vjezdu i pro kamiony), pozemek využitelný jako parkoviště, autobazar, zahradní restaurace, sportoviště. Na žádné z těchto výňatků z nabídek uvedených na straně 18 – 24) není uvedeno, že by se na nabízených pozemcích nacházela místní komunikace. Znalkyně závěrem dospěla k závěru, že obvyklá cena nájemného za roky 2016, 2017 a 2018 činí 350 Kč/1m2/rok.

27. Žalobce pak soudu předložil CD označené jako nájemní smlouvy ZP 1708 2019, žalovaná nesporovala, že předmětné CD obsahuje smlouvy nájemní smlouvy použité Ing. [příjmení]. Z obsažených nájemních smluv soud zjistil např., že: -) Nájemní smlouva uzavřená mezi Hlavním městem Prahou (dále také jako HMP) a [právnická osoba] byla uzavřena výlučně za účelem umístění bronzové postavy na lavičce. -) NS uzavřenou s p. [příjmení] [příjmení] mu HMP pronajala část pozemku pod dočasnou stavbou kiosku a část pozemku pod zpevněnou plochou kolem stavby. -) NS uzavřenou s p. [právnická osoba] HMP pronajala část pozemku za účelem stavebního záboru pro stavbu. -) NS uzavřenou se [právnická osoba] s.r.o. HMP pronajala část pozemku za účelem umístění restaurační předzahrádky. -) Za totožným účelem byla uzavřena NS se spol. [právnická osoba] -) NS uzavřená s p. [jméno] [příjmení] je uzavřena k zahrádkářským a rekreačním účelům nájemci a jeho rodiny. -) NS uzavřená s družstvem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] družstvo je uzavřená za účelem pronájmu pozemku jako zahrady k nemovitosti nájemce. -) NS s KAA- [právnická osoba] je uzavřená na pronájem pozemku za účelem jeho užívání jako parkoviště. -) NS uzavřenou se spol. [právnická osoba] HMP pronajalo část pozemku za účelem umístění navigačního zařízení k provozovně.

28. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] která byl zpracován na objednávku žalobce za účelem posouzení žalobcem nájemních smluv, resp. zjištění, zda jsou použitelné pro stanovení výše obvyklého nájemného za užívání pozemků, které jsou předmětem sporu, vyplývá, že jedním z jeho 3 zpracovatelů je Ing. [jméno] [příjmení].

29. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného na objednávku PZ žalované zhotovitelem [právnická osoba] vyplývá, že celková výše obvyklého nájemného vzhledem ke spoluvlastnickému podílu 2/27 k pozemkům na [anonymizováno] [rok] (pozemky parc. [číslo]) za období 1. 10. 2016 – 31. 12. 2018 činí 9 700 Kč. Za 1 m2 jde o 85 Kč/m2/rok. Na s. 20 je uvedeno, že výše obvyklého nájemného se stanoví na základě metody odvození výše nájemného z celkové hodnoty nemovitých věcí, a to vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o specifické nemovité věci (pozemky komunikací) a tudíž nebyl nalezen dostatečně statisticky vyhodnotitelný vzorek nájemného obdobných nemovitých věcí, které by odpovídaly věcem. Stanovení výše obvyklého nájemného bude vycházet z celkové hodnoty předmětných pozemků, ze které se pomocí kapitalizace celkové hodnoty odvodí obvyklá výše nájemného. Tento postup je v souladu s obecnými oceňovacími postupy, neboť každé aktivum by mělo svému majiteli přinášet užitek…. Hodnota oceňovaných pozemků bude stanovena na základě realizovaných cen obdobných pozemků, které vyplývají z kupních smluv za období 2015 – 2019, které má znalecký ústav k dispozici. Vzhledem k charakteru oceňovaných pozemků (pozemky ostatní plochy a pozemky komunikace), jejich specifickému omezenému využití, se bude pro účely posudku vycházet z pozemků, které se nachází po celé lokalitě Prahy. Zásadní faktorem, na jehož základě byly srovnatelné pozemky vybrány, je využitelnost pozemku. Předmětné pozemky představují pozemky veřejných komunikací nebo pozemků k těmto účelům užívaných a spjatých. Tento hodnototvorný faktor zásadně ovlivňuje hodnotu předmětných pozemků. Pro porovnání tedy byly vybrány takové pozemky, které přímo představují veřejné komunikace nebo jsou s tímto účelem funkčně spojené. Na s. 23 je pak uvedeno 18 pozemků, které byly pro výpočet použity. Na základě použitého vzorku byla stanovena minimální jednotková cena vzorku, maximální cena vzorku a průměr jednotkové ceny vzorku. Na s. 26 je uvedeno, že v souladu s metodikou je stanovena obvyklá výše ročního nájemného na základě součinu hodnoty pozemku a obvyklé procentní výše nájemného z hodnoty pozemku.

30. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic podstatného pro rozhodnutí, a proto je v odůvodnění rozsudku neuváděl. Žalovanou navržený důkaz místním šetřením pak soud pro nadbytečnost zamítl, když informace zjištěné ze shora specifikovaných listinných důkazů soud shledal pro rozhodnutí dostatečné už jen proto, že součástí spisu (zejm. znaleckých posudků) je podrobná fotodokumentace, ze které ve spojení s dalšími důkazy (např. ortofotomapou) si soud měl možnost učinit představu o faktické situaci týkající se předmětných pozemků. Za takové situace pak soud neshledal hospodárné navyšovat náklady řízení (i vzhledem k hodnotě sporu) provedením místního šetření.

31. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

32. Dobré mravy 33. K námitce žalované se soud v první řadě zabýval otázkou, zda nárok žalobce uplatněný touto žalobou je či není v rozporu s dobrými mravy. Soud v prvé řadě podotýká, že v daném případě jde o situaci hraniční. Je tomu tak zejména proto, že žalobce, když tím se ani netajil, nabyl spoluvlastnické podíly k pozemkům pod komunikacemi ze spekulativních důvodů. K takovému účelu by pak pozemky, na nich je umístěna jakákoliv komunikace primárně sloužit nepochybně neměly. Současně byl srozuměn s tím, že se na pozemcích nachází komunikace. Nelze však přehlédnout skutečnost, že žalobce de facto využil pasivity žalované, která měla možnost zajistit stav souladný s právem ještě před tím, než žalobce spoluvlastnické podíly pozemků v r. 2011 zakoupil. Sama žalovaná své pochybení připustila (srov. usnesení hlavního města Prahy č. 206 ze dne 3. 2. 2020). Pokud by žalovaná před tím než žalobce spoluvlastnické podíly na pozemcích zakoupil, postupovala jako řádný hospodář, k situaci, která je nyní, by nemuselo dojít. Pro posouzení otázky dobrých mravů bylo pro soud důležité, zda před zahájením tohoto sporu došlo ze strany žalované ke konkrétní nabídce na odkup konkrétních pozemků za konkrétní (obyklou) cenu, která by byla žalobcem svévolně odmítnuta (z čehož by se dalo dovodit, že by žalobce chtěl stav nesouladný s právem, kdy institut bezdůvodného obohacení zjevně nemá sloužit k dlouhodobému profitu, udržovat dlouhodobě). Soud však nemá za prokázané, že k tomu došlo. Žalovaná sice odkazovala v tomto řízení na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, ve kterém žalobce učinil návrh na odprodej pozemků, kterých se týkalo tam vedené řízení za tržní cenu a současně by požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výměrové výši 120 Kč/m2/rok. Žalobce dále sdělil, že je ochoten tímto způsobem vyřešit i ostatní existující obdobné spory. Na to žalovaná v žádosti o odročení jednání uvedla, že uvedený návrh přijímá. Podmínkou přijetí nabídky je, aby úhrada bezdůvodného obohacení byla vázána na vklad vlastnického práva žalovaného k pozemkům nyní ve vlastnictví žalobce, které jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalovaného. Za účelem uvedeného postupu je třeba zadat znalecké posouzení tržní ceny všech pozemků ve vlastnictví žalobce, které jsou dotčeny stavbami ve vlastnictví žalovaného. Na to žalobce reagoval tím, že se žalovaná ve svém vyjádření nijak nevyjádřila k výši BO, kterou žalobce požadoval (120 Kč/m2/rok) a navíc označil jako nepřijatelnou podmínku v podobě předcházejícího vkladu vlastnického práva. Dále uvedl, že není zřejmé, v jakém rozsahu, pokud jde o jednotlivé pozemky, by měl být návrh jeho klienta přijímán. Z usnesení hlavního města Prahy č. 206 ze dne 3. 2. 2020 pak vyplývá, že u některých pozemků nebylo odkoupení doporučeno. Z uvedeného je zřejmé, že mezi stranami probíhala licitace o podmínkách celkového vypořádání, konkrétní návrh ze strany žalované ohledně odkupu pozemků (resp. spoluvlastnických podílů), které jsou předmětem tohoto sporu však, před zahájením tohoto řízení, učiněn nebyl. Ostatně i v usnesení hlavního města Prahy č. 206 ze dne 3. 2. 2020 je uvedeno, že žalovaná chtěla zajistit znalecké posudky na zjištění ceny obvyklé u vybraných pozemků. Návrhy smluv by byly zaslány vlastníku pozemků po projednání přísl. volenými orgány. K tomu však nedošlo, neboť v mezidobí přišla nabídka na využití předkupního práva (kdy soud nemá prokázané, že by součástí nabídky byly i pozemky, které jsou předmětem tohoto sporu). Lze pak pochopit žalovanou, pokud řešila primárně nabídku předkupního práva navíc za situace, kdy žalobce začal kooperovat se společností, která nabyla velké množství pozemků pod komunikacemi též ze spekulativních důvodů. To však nemění nic na tom, že ke konkrétní nabídce žalované týkající se odkupu pozemků, které jsou předmětem tohoto sporu (resp. spoluvlastnických podílů) za konkrétní (obvyklou) cenu, před zahájením řízení nedošlo. Ostatně soud se ztotožňuje se závěrem Ústavního soudu vysloveném nálezu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. III. ÚS 2049/21, který co do předmětu řízení velmi podobné věci uvedl, že:„ V daném případě však nedává žádný rozumný smysl, aby obecné soudy dovodily (z důvodu údajného porušení dobrých mravů), že stěžovatelce nenáleží náhrada za bezdůvodné obohacení žádná….. Opačný závěr by totiž činil ve svém praktickém důsledku z pozemků majících obdobný charakter pozemky bezcenné a neprodejné….“ Ačkoliv využitelnost pozemků pod komunikacemi je velmi omezená, což ovlivňuje jejich hodnotu, nelze uzavřít, že by byly zcela bezcenné. Ostatně pokud žalobce sám nepopírá, že spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích nabyl ze spekulativních důvodů, tj. jako investici, nese i riziko, že tato investice se mu nevyplatí tak, jak si představoval. S odkazem na rozpor s dobrými mravy však nelze učinit předmětné pozemky pod komunikacemi zcela bezcennými.

34. Charakter komunikací a zastavěnost pozemků komunikací 35. Žalobce v řízení tvrdil, že na všech pozemcích, které jsou předmětem tohoto sporu, a na kterých má žalobce spoluvlastnický podíl, jsou umístěny místní komunikace, které jsou ve vlastnictví žalované. Ta to však sporovala, když tvrdila, že na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo] jsou umístěny účelové komunikace, které v jejím vlastnictví nejsou a namítala nedostatek své pasivní legitimace ve vztahu k těmto pozemkům.

36. Soud však, vědom si odlišného právního posouzení než toho, které odvolací soud učinil v usnesení č.j. 13 Co 322/2018 – 301, kterým zrušil rozsudek soudu prvního stupně, který se (mimo jiné) týkal totožných pozemků, avšak za jiné období, avšak přitakal závěru soudu prvního stupně, že všechny předmětné komunikace v celém rozsahu zastavěny místní komunikací, dospěl ve zde posuzované věci na základě provedených důkazů k závěru, že komunikace na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo] nejsou komunikacemi místními, ale jde o veřejně přístupné účelové komunikace, které jsou samostatnými věcmi (když z fotografií obsažených ve znaleckých posudcích nevyplývá, že by mělo jít o pouhé zpevnění zemského povrchu). Žalovaná skutečnost, že jde o veřejně přístupné účelové komunikace, dokládala příslušným vyjádřením Mgr. [příjmení], specialistky rozvoje a organizace dopravy a také vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení], ředitele odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, dle kterých se na těchto pozemcích nachází bezejmenné veřejně přístupné účelové komunikace, jejichž vlastník není znám. U ostatních dvou pozemků je ([číslo] a [číslo]) je ve vyjádřeních uvedeno, že na těchto pozemcích se nachází místní komunikace, a to dle konkrétně vyjmenovaných rozhodnutí tehdejšího Místního úřadu městské části Praha 13 vydaných do 4. měsíce roku 1997, příp. rozhodnutí označeného MHMP 29.2.2000. Soud má za to, že tyto důkazy nelze označit za irelevantní jen proto, že jde o vyjádření zaměstnanců žalované (ač soud právě z tohoto důvodu považoval za vhodné si je ověřit). Žalovaná současně v reakci na prováděné důkazy znaleckými posudky namítala, že jí tvrzené účelové komunikace vedou např. k hřišti, k rodinnému domu. Namítala také, že znalec [příjmení] využil dokumentace TSK z roku 2014, která je v rozporu s vyjádřením odboru dopravy.

37. Podle § 1 zákona č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.

38. Podle § 40 odst. 5 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, Obecní úřad rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie.

39. Podle § 3 shora citovaného zákona o pozemních komunikacích, o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení (odst. 1). Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy (odst. 2).

40. Dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě Praze (dále také jako„ nový zákon o Praze“), Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.

41. Dle § 81 odst. 3 nového zákona o Praze, Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy.

42. Podle § 4 odst. 2 nového zákona o Praze, Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části").

43. Z vyhlášky hl. m. Prahy, č. 55/2000, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy (dále také jako„ Statut“) nevyplývá, že by přenesená působnost v oblasti silničního správního úřadu byla přenesena na Městskou část Prahy 13.

44. Soud nezjistil ani z žádného zákonného ustanovení, že by přenesená působnost v oblasti silničního správního úřadu byla svěřena jinému orgánu Hlavního města Prahy než Magistrátu.

45. Soud tedy uzavírá, že za aktuální právní úpravy je silničním správním úřadem na území Hlavního města Prahy, který je jediný oprávněn rozhodnout o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie Magistrát hlavního Města Prahy, na což nemá vliv jeho vnitřní uspořádání.

46. Městská část Praha 13 ve svém vyjádření ze dne 1. 10. 2021 pak potvrdila informace tvrzené též Magistrátem, tedy že na pozemcích parc. [číslo] se nachází veřejně přístupné účelové komunikace. Dále pak shodně s vyjádřením Magistrátu uvedla, že komunikace na pozemcích [číslo] a [číslo] byly zařazeny do kategorie místních komunikací.

47. Že nejde o informace irelevantní, pak vyplývá z právní úpravy dřívější, neboť v minulosti byl silničním správním úřadem, který rozhodoval o zařazení účelové komunikace do sítě místních komunikací místní národní výbor, resp. od roku 1990 v poměrech Hlavního města Prahy Městská část, jak je uvedeno níže:

48. Podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 35/1984 Sb., vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) ve znění platném a účinném do 1. 4. 1997:„ Místní národní výbor může zařadit do sítě místních komunikací účelové komunikace; při rozhodování o jejich zařazení do sítě místních komunikací vychází místní národní výbor v souladu s obecně závaznými právními předpisy z účelnosti tohoto zařazení vždy podle místních poměrů, zejména podle toho, do jaké míry je komunikace veřejně užívána a jak je pro toto užívání komunikačně potřebná.“ 49. Dle § 14 odst. 3 zák. 418/1990, zákon České národní rady o hlavním městě Praze, ve znění platném a účinném do 12.11.2000:„ Městská část, ve které měl sídlo místní národní výbor, vykonává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu, ve kterém ji podle zvláštních předpisů ke dni účinnosti tohoto zákona vykonával místní národní výbor.“ 50. Pokud tedy místní národní výbor, resp. místní Úřad městské části Praha 13 do nabytí účinnosti nového zákona o Praze nerozhodl o zařazení určité (účelové) komunikace do sítě místních komunikací a po nabytí účinnosti nového zákona o Praze o tom nerozhodl Magistrát Hlavního města Prahy, nemohla se taková komunikace z právního hlediska stát místní komunikací.

51. Žalobce skutečnost, že na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo] se nachází místní komunikace, dovozoval z vyjádření Technické správy komunikací, ta však není a nebyla příslušným úřadem, který o zařazení komunikace do určité kategorie rozhoduje a mohla mít toliko informace zprostředkované. Ta sice ve svém vyjádření uvedla, že na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce] leží místní komunikace II. a III. třídy, avšak také uvedla, že na těchto komunikacích správu nevykonává a pro podrobnější informace je třeba se obrátit na Městskou část Prahy 13. Nutno dodat, že znalecké posudky, které žalobce soudu předložil, vycházely jako z jednoho z podkladů právě z tohoto vyjádření TSK. Naopak z výčtu podkladů v nich uvedených nevyplývá, že by znalci měli při zpracování znaleckého posudku předmětné vyjádření zaměstnanců Magistrátu Hlavního města Prahy. Soud má navíc za to, že pokud znalci konstatovali, že se jedná o místní komunikace, učinili závěr právní, který jim však nepřísluší, neboť ten může učinit pouze soud.

52. Soud si je však vědom toho, že ohledně komunikací na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo] je důležité též to, jakému účelu a komu primárně slouží. Soud má za prokázané, že uvedené komunikace umožňují přístup ke stavbám (zejm. rodinným domům), které na ně navazují a dále ke sportovnímu areálu a ke komunikaci pro pěší, tedy primárně slouží těm, kteří bydlí v příslušné městské části, neboť ti z ní berou největší užitek. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by přístup na tyto komunikace byl uzavřený nebo omezený.

53. Soud má pak za to, že ulice, v nichž se předmětné veřejně přístupné účelové komunikace nacházejí, mají charakter veřejného prostranství ve smyslu § 14b nového zákona o Praze, dle kterého:„ veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Soud má pak za to, že bez ohledu na otázku vlastnictví předmětných komunikací je v takovém případě je pasivně legitimovaná městská část (srov. např. 28 cdo 3684/2013, když jak bylo v posuzovaném případě Nejvyšším soudem dovozeno, je třeba zohlednit specifika samosprávného uspořádání Hlavního města Prahy).

54. Jiná je však situace ohledně pozemků [číslo] a [číslo]. Mezi účastníky totiž nebylo sporné to, že je na nich umístěna místní komunikace, která je ve vlastnictví žalované (srov. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Nejvyšší soud v usnesení 28 Cdo 2542/2009 označil za správné závěry soudů nižších stupňů o tom, že v případě, že jsou pozemky zastavěny místní komunikací, je ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení pasivně legitimované Hlavní město Praha.

55. Ohledně pozemku [číslo] pak nebylo sporu o tom, že tento pozemek je v plném rozsahu zastavěný místní komunikací.

56. Ohledně pozemku [číslo] nebylo sporné, že jde o místní komunikaci. Žalovaná však namítala, že na části pozemku se nachází veřejná zeleň a pasivně legitimovanou by tak měla být městská část. Soud má však za to, že tato část je pomocným silničním pozemkem, a tudíž součástí komunikace (§ 11 odst. 5, § 12 odst. 1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích), neboť slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace. Nemá sice tvar pruhu, což je ale zapříčiněno tím, že přiléhá ke křižovatce. Soud nesdílí názor žalované o tom, že by kus neudržované zeleně přilehlé k frekventované křižovatce mohl sloužit k trávení volného času občanů městské části. Ostatně i ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy označil tuto část jako komunikační zeleň. Současně v katastru nemovitostí je pozemek v celém rozsahu evidován jako ostatní komunikace. Jiné využití této části pozemku soud považuje za téměř nemožné už také vzhledem k rozštěpenému vlastnickému právu mezi více spoluvlastníků, kdy žalobce má navíc podíl minoritní.

57. Ze shora uvedených důvodů pak soud dospěl k závěru, že za to, že na těchto pozemcích, na kterých má žalobce spoluvlastnický podíl, je umístěna místní komunikace ve vlastnictví žalované, a to v celém rozsahu, náleží žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, neboť se tím žalovaná bezdůvodně obohacuje na úkor žalobce srov. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“) ve spojení s § 2999 OZ.

58. Mezi účastníky řízení pak byla sporná výše obvyklého nájemného, když znalecké posudky, které předložil žalobce a žalovaná se rozcházely. Soud v prvé řadě konstatuje, že nelze mechanicky vycházet z horní hranice výměru Ministerstva financí § 2999 OZ totiž pracuje s pojmem obvyklé ceny. Soud má pak za to, že obvyklou cenu je třeba v každém jednotlivém případě zkoumat samostatně vzhledem ke specifikům konkrétního případu. Jde nepochybně o otázku odbornou, ke které je třeba znaleckého zkoumání. Soud se proto zabýval znaleckými posudky, které předložil žalobce a žalovaná.

59. V daném případě byl předmět ocenění specifický v tom, že šlo o určení výše„ obvyklého nájemného“, kdy však žalovaná tvrdila, že k pozemkům pod komunikacemi nájemní smlouvy neuzavírá, a žalobce toto ani nesporoval. Z uvedených důvodů má soud za to, že znalecký posudek Ing. [příjmení], který předložil žalobce, nelze pro účely stanovení ceny obvyklého nájemného v posuzovaném případě využít, neboť znalkyně při něm za využití porovnávací metody nevycházela ze srovnatelných vzorků, tj. z nájemních smluv na dlouhodobý pronájem pozemků pod místními komunikacemi. Navíc v něm bylo vycházeno i z nabídek realitních kanceláří, kdy realizovaná cena může být odlišná. Navíc nabídky realitních kanceláří se týkaly předmětu nájmu s možností komerčního využití. Lze si jen těžko představit, že by měl někdo zájem o pronájem pozemku pod komunikací za účelem dlouhodobého komerčního využití, když tomu brání právě skutečnost, že na takovém pozemku je umístěna komunikace, na které probíhá doprava (nejde-li o mimořádný zábor). Tyto skutečnosti mají dle názoru soudu vliv na výslednou cenu, ke které znalkyně došla a znalecký posudek proto činí pro učení výše obvyklého nájemného na pozemek pod místní komunikací nepoužitelným. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobce předložil znalecký posudek [právnická osoba] [číslo] který byl zpracován též na jeho objednávku za účelem posouzení znalkyní použitých nájemních smluv, resp. zjištění, zda jsou použitelné pro stanovení výše obvyklého nájemného za užívání pozemků. Na věrohodnosti mu totiž nepřidává skutečnost, že jej (mimo jiné) zpracovávala též totožná znalkyně Ing. [příjmení]. Nelze totiž předpokládat, že by svůj názor na otázku použitelnosti smluv změnila, nad to ze shora uvedených důvodů se soud se závěrem, že by použité vzorky měly být použitelné pro určení obvyklého nájemného na dlouhodobý pronájem pozemku pod komunikací, neztotožňuje.

60. Soud má pak za to, že jediným znaleckým posudkem způsobilým určit cenu obvyklého nájemného předložila žalovaná. V znaleckém posudku [právnická osoba] znalec cenu obvyklého nájemného simuloval z uzavřených kupních smluv na pozemky pod komunikacemi, kdy ve znaleckém posudku je srozumitelně vysvětleno (viz. část skutkových zjištění), proč této metody znalec využil. Za takové situace, kdy prvně uvedený znalecký posudek předložený žalobcem soud shledal v dané věci nepoužitelným, nepovažoval soud za nezbytné zadávat z vlastní iniciativy revizní znalecký posudek, když takový postup by dále navíc navyšoval náklady řízení, což i vzhledem k výši žalobcem žalované částky soud nepovažoval ani za hospodárné. Soud má za to, že posuzovaný případ je co do podstaty ve vztahu k určení hodnoty obvyklého nájemného téměř totožný s věcí, kterou posuzoval Ústavní soud ve věci u něj vedené pod sp. zn. III ÚS 814/20, kde obecné soudy z obdobných důvodů při určení výše obvyklého nájemného vyšly ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], který v tam vedené věci též nevycházel z porovnávací metody a naopak nevyšly z v tam vedené věci z žalobcem předloženého znaleckého posudku právě proto, že porovnávací metodou byly porovnávány nikoliv srovnatelné vzorky.

61. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 9 700 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného určeného znaleckým ústavem [právnická osoba] ve vztahu k pozemkům, které jsou zastavěny místní komunikací, a to v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce na těchto pozemcích.

62. Z přiznané částky žalobci náleží též zákonný úrok z prodlení, a to podle § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení, který nastal prvního dne po uplynutí lhůty, kterou žalobce stanovil žalované k plnění v předžalobní výzvě.

63. Ve zbytku z důvodů, které jsou vyloženy výše, soud žalobu výrokem II. včetně odpovídajícího úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítl.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal poměrnou část nákladů řízení z větší části úspěšné žalované. Žalovaná totiž byla z celkové žalované částky 22 279 Kč úspěšná co do částky 12 579 Kč (56%) a naopak žalobce byl úspěšný co do částky 9 700 Kč (44%). Žalované pak náleží náhrada nákladů řízení v procentní výši 12% (56% 44%) z jí účelně vynaložených nákladů. Soud neshledal podmínky pro aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť výsledek sporu nezávisel pouze na výši plnění vzhledem ke znaleckému posudku, ale u větší části žalovaných pozemků bylo podstatné zjištění jejich charakteru, pročež toto zjištění nemělo vliv na výši plnění, ale samotnou otázku existence části žalovaného nároku. Soud současně zvažoval, zda je možné náklady, které žalovaná vynaložila na advokáta, když sama musí mít právně vzdělané zaměstnance, označit za účelné. Současně soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná je účastníkem řízení ve sporech na vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání pozemků pod komunikacemi ve více věcech vedených různými žalobci. Na druhou stranu soud musel při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednit právě skutečnost, že celková situace mezi žalobcem a žalovanou je velmi problematická (jak je uvedeno shora v části, kde soud rozebírá otázku dobých mravů) a soud má za to, že přesahuje význam tohoto jednoho řízení. Nelze se proto divit žalované, pokud právě v případě sporu proti žalobci v této věci využila služeb advokáta, který například co do reakcí v jednací síni či co do (nejen) procesní taktiky a využívání procesních institutů může být přínosem větším než právně vzdělaný zaměstnanec. Náklady žalovanou vynaložené na zastoupení advokátem tedy soud shledal v posuzovaném případě vynaloženými účelně. Advokátka žalované vyúčtovala odměnu dle advokátního tarifu celkem za 20 úkonů právní služby, soud však shledal účelnými jen některé, jak je uvedeno níže.

65. Celkové účelně vynaložené náklady žalované sestávají tedy z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 279 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý z čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a to: 1) příprava a převzetí právního zastoupení, 2) vyjádření k žalobě ze dne 9. 12. 2019, 3) vyjádření ze dne 8. 1. 2021 ve spojení s vyjádřením ze dne 9. 1. 2021, když soud tyto považoval za jeden úkon vzhledem k časové souslednosti, kdy účelně mohlo být vyjádření učiněno v jednom podání, 4) účast na jednání dne 12. 1. 2021, které soud účtoval jako jeden úkon, neboť ze zvukového záznamu zjistil, že trvalo méně než 2 hodiny, 5) doplnění tvrzení a důkazů ze dne 10. 3. 2021, 6) vyjádření žalované ze dne 24. 9. 2021, 7 + 8) účast na jednání dne 29. 9. 2021, které trvalo 2 hodiny a 42 minut, pročež je soud počítal jako 2 úkony, 9) vyjádření ze dne 4. 10. 2021 a vyjádření ze dne 18. 10. 2021, když soud tyto považoval za jeden úkon vzhledem k časové souslednosti a skutečnosti, že mezi úkony nebyl žádný procesní úkon nebo vyjádření druhé strany, na které by žalovaná reagovala, kdy účelně mohlo tedy být vyjádření učiněno v jednom úkonu, 10) vyjádření ze dne 16. 12. 2021 ve spojení s vyjádřením ze dne 20. 12. 2021, když soud tyto považoval za jeden úkon vzhledem k časové souslednosti, kdy účelně mohlo být vyjádření učiněno v jednom úkonu, 11) vyjádření ze dne 29. 1. 2022, 12) účast na jednání dne 25. 2. 2022, které trvalo méně než 2 hodiny, 13) písemný závěrečný návrh, 14) účast na jednání dne 1. 4. 2020, - celkem 28 280 Kč a z částky 1 010 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (1) návrh na spojení řízení ze dne 11. 9. 2020, který se co do složitosti podobá návrhu na předběžné opatření dle § 11 odst. 2 písm. a) a odst. 3 a.t., 2) úkon označený jako doložení znaleckého posudku ze dne 29. 5. 2020, kdy dle soudu šlo též o krátké podání, které soud právě pro jeho krátkost hodnotil jako půlúkon za přiměřeného použití § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s odst. 3 a.t. (celkem 2 020 Kč), a včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem 4 800 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 100 Kč ve výši 7 371 Kč.

66. Celkové žalovanou účelně vynaložené náklady tedy činí 42 471 Kč a 12% z nich (poměr úspěchu a neúspěchu) činí 5 097 Kč, a na tuto částku má žalovaná na náhradě nákladů řízení právo.

67. Platebním místem soud ve výroku III. označil advokáta v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř.

68. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení