24 C 21/2020- 295

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] trvale bytem [adresa], [obec] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalované přikazují tyto nemovité věci: pozemek parc. č. st. [anonymizováno], způsob využití zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití bydlení, vše v kat. území [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují tyto movité věci: Motocykl zn. Yamaha, rok výroby 2007, osobní automobil zn. Škoda Fabia, rok výroby 2004.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 2 846 609,85 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši 9 635,27 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši 19 635,27 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal vypořádání zaniklého SJM účastníků s tím, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu manželství se žalobce se žalovanou snažil uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, ale bezvýsledně. Účastníci mají ve společném jmění manželů nemovité věci: pozemek parc.č. st. 142, stavební parcela, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití bydlení, vše v k.ú. a obci [obec], a movitou věc: osobní motocykl značky Yamaha rok výroby 2008. Odhadovaná tržní cena nemovitých věcí činí 4 700 000 Kč, odhadovaná cena movité věci činí 38 000 Kč. Žalobce navrhoval, aby nemovitosti v [obec] a motocykl Yamaha byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce se dále domáhal vypořádání společného dluhu manželů vyplývající z kreditní karty [právnická osoba] (nyní pohledávka [jméno] bank!/ [právnická osoba]), který ke dni [datum] činil částku 64 440,66 Kč, společného dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba] ([anonymizována dvě slova], je obchodní značkou [právnická osoba]), kdy výše dluhu činila ke dni [datum] na jistině 155 654,33 Kč, s tím, že po právní moci rozvodu účastníků dluh z úvěru u [právnická osoba], hradí výlučně žalobce, měsíční splátka činí 5 196 Kč. Žalobce se rovněž domáhal vypořádání svého vnosu do SJM s tím, že uhradil společný dluh manželů vyplývající z hypotečního úvěru u m [právnická osoba], kdy po právní moci rozvodu tento společný dluh splácel výlučně on, ze svých výlučných prostředků uhradil celkem 122 369,29 Kč. Žalobce dále navrhoval vypořádání jeho vnosu ve výši 500 000 Kč, kdy ze svých výlučných prostředků investoval částku 500 000 Kč na rekonstrukci rodinného domu [adresa] v [obec], a vypořádání vnosu ze SJM do výlučného majetku žalované ve výši 94 345 Kč, (vnos žalobce činí polovinu této částky tj. 47 172,5 Kč), spočívajícího ve vyplacení dědického podílu sestry žalované [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žalobce navrhoval, že společný dluh z kreditní karty [právnická osoba], a dluh ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba], převezme a doplatí s tím, že žalovaná mu poskytne finanční vyrovnání ve výši . Při vypořádání budou zohledněny i jeho vnosy, kdy mu žalovaná vyplatí z takto vnesených částek.

2. Žalobce se v průběhu řízení domáhal vypořádání dalšího vnosu, a to ve výši 100 000 Kč a 50 000 Kč, kdy částku 100 000 Kč vynaložil na koupi pozemku p.č. st. 142 v k.ú. [obec], a částku 50 000 Kč vynaložil na rekonstrukci domu [adresa] v [obec].

3. Žalovaná s navrženým vypořádáním nesouhlasila, uvedla, že žije v rodinném domě v [obec] se synem, který navštěvuje základní školu, na víkendy si bere domů dospělou dceru, která má diagnózu [anonymizována tři slova] s výraznou poruchou komunikace (což bylo doloženo i lékařskou zprávou), je v domě zvyklá. Žalovaná navrhovala žalobci, že ho z domu vyplatí, s tím on nesouhlasil, chce dům prodat, žalovaná nechce kvůli dětem. Prostředky na vyplacení žalobce žalovaná má, vlastní bytovou jednotku [číslo] umístěnou v budově [adresa] v k.ú. [část obce], kterou může prodat. K dluhu u kreditní karty [právnická osoba], uvedla, že tento dluh měli manželé za trvání manželství, ale už byl dávno splacen. O dluhu u [právnická osoba], žalovaná ví, ale úvěr si bral žalobce bez jejího vědomí v době, kdy již spolu nežili. Dluh z hypotečního úvěru u m [právnická osoba], žalobce dle žalované hradil z vlastního uvážení. K vnosu žalobce ve výši 500 000 Kč uvedla, že ten žalobce investoval dobrovolně, nerozporovala, že tato částka byla použita na rekonstrukci rodinného domu v [obec] O vyplacení dědického podílu [jméno] [příjmení] nic nevěděla. Dále uvedla, že žalobce má na sebe napsaný osobní automobil Škoda Fabia, který pořídili kvůli dceři a dostali na něj příspěvek od státu. Žalovaná ve svém dalším vyjádření navrhla vypořádat kromě osobního automobilu Škoda Fabia i vnos žalované ve výši 116 030 Kč na pořízení nové kuchyňské linky, vnos ve výši 9 275 Kč na pořízení nové vinylové podlahy, vše do domu účastníků v [obec], a vnos žalobkyně 130 000 Kč, na pořízení motocyklu Yamaha.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [obec] a bylo rozvedeno dne [datum]. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že do SJM účastníků spadají nemovité věci pozemek parc.č. st. 142, stavební parcela, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití bydlení, vše v k.ú. a obci [obec], movité věci a to motocykl značky Yamaha, rok výroby 2008 a osobní automobil značky Škoda Fabia, rok výroby 2004. Účastníci učinili nesporným, že hodnota osobního automobilu činí 30 000 Kč a motocyklu činí 38 000 Kč. Účastníci ve svých vyjádřeních navrhovali vypořádání dalších movitých věcí (televize, pračka, kamera, kostky na chodník, úložný prostor na střechu auta, aj.), posléze uvedli, že na jejich vypořádání netrvají. Dále byl mezi účastníky nesporný vnos žalobce, který uhradil společný dluh účastníků vyplývající z hypotečního úvěru u m [právnická osoba], ve výši 122 369,29 Kč, vnos žalobce ve výši 500 000 Kč na rekonstrukci domu v [obec] a vnos žalobce ze SJM do výlučného jmění žalované ve výši 47 172,5 Kč, spočívající ve vyplacení dědického podílu sestry žalované [jméno] [příjmení] dne [datum]. 5. [příjmení] mezi účastníky kromě toho, kterému z účastníků přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví, zůstal dluh u [právnická osoba], a.s., u [právnická osoba], a.s., vnos žalovaného ve výši 100 000 Kč a 50 000 Kč, vnos žalované ve výši 116 030 Kč, 9 275 Kč a 130 000 Kč. Dle žalobce žalovaná investovala ze svých výlučných prostředků do věcí, které nejsou předmětem vypořádání SJM (kuchyňská linka, vinylová podlaha), k vnosu žalované 130 000 Kč na koupi motocyklu Yamaha žalobce uvedl, že žalované za motocykl vrátil částku 80 000 Kč, její vnos tak činí 50 000 Kč.

6. Žalobce pro stanovení obvyklé hodnoty nemovitých věcí v [obec] založil znalecký posudek [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z něhož bylo zjištěno, že obvyklá hodnota nemovitostí činí 4 700 000 Kč. Žalobce posléze s oceněním nesouhlasil, navrhoval nechat vypracovat nový znalecký posudek, kdy bude stanovena obvyklá cena nemovitostí ke dni zpracování znaleckého posudku, a to dle jejich stavu ke dni zpracování znaleckého posudku, žalobce dále navrhoval valorizaci vnosů žalobce. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] znalecké kanceláře [právnická osoba] bylo zjištěno, že obvyklá hodnota nemovitostí účastníků v [obec] činí 5 092 000 Kč.

7. Z výpisu společnosti m [právnická osoba], o prohlášení splacení hypotečního úvěru ze dne [datum] má soud za zjištěné, že hypoteční úvěr poskytnutý na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne [datum] byl ke dni [datum] žalobcem ve výši 122 369,29 Kč splacen.

8. Z usnesení Okresního soudu v Kladně, č.j. [číslo jednací], má soud za zjištěné, že došlo k projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], kdy byla schválena dědická dohoda, kdy pozůstalá dcera [celé jméno žalované] byla povinna [jméno] [příjmení] vyplatit na její dědický podíl částku 94 345 Kč, a to do [datum].

9. Ke společnému dluhu účastníků u [právnická osoba], a.s., žalobce uvedl, že úvěr byl brán účastníky na pořízení televize a vysavače, současně si ve smlouvě sjednali poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč a vydání úvěrové karty, z níž bylo průběžně čerpáno v rámci úvěrového limitu. Až do právní moci rozvodu účastníků bylo z karty čerpáno pro běžné potřeby rodiny a pro splácení společných dluhů. Ze žádosti/smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce za souhlasu žalované požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 27 490 Kč, který se zavázal uhradit [právnická osoba], a.s., ve 20 měsíčních splátkách. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dlužná částka na revolvingovém úvěru [číslo] na základě smlouvy ze dne [datum] vedeném na jméno žalobce a žalované jako spolužadatelky ke dni [datum] činila částku 56 561,87 Kč. Žalobce úvěr uhradil, což bylo prokázáno potvrzením [právnická osoba] bank!/ [právnická osoba] ze dne [datum], z něhož má soud za zjištěné, že úvěrový účet [číslo] byl na jeho žádost zrušen, z titulu tohoto úvěrového účtu nemá žalobce vůči společnosti žádný závazek.

10. Ke společnému dluhu vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba], žalobce uvedl, že dluh u banky vznikl postupně, nejprve si žalobce půjčil dne [datum] částku 100 000 Kč, kterou použili na investice v domě v [obec]. K navýšení půjčky o dalších 200 000 Kč došlo dne [datum], přičemž tato další částka byla použita na další investice v domě jako plynový kotel za 38 000 Kč, vyvložkování komína za 10 000 Kč, přípojku plynu za 10 000 Kč a také na splacení předchozího společného dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Žalovaná dle žalobce nechodila do práce, na zajištění příjmu pro rodinu se nijak nepodílela, finanční problémy účastníci řešili právě půjčkami od [právnická osoba] Žalobce hradil veškeré náklady spojené s bydlením, což bylo doloženo výpisy z jeho účtu, kde jsou evidovány odchozí platby za SIPO, plyn, vodné a stočné.

11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobcem má soud za zjištěné, že žalobci byl poskytnut spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu 100 000 Kč, který se žalobce zavázal splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 603 Kč. Žalobce po poskytnutí úvěru dne [datum] přeposlal částku 80 545 Kč, [variabilní symbol], na splácení společného dluhu účastníků u [právnická osoba], a.s., částku 10 000 Kč žalobce odeslal dne [datum] na splátku společného dluhu vůči m [právnická osoba], tyto skutečnosti byli prokázány výpisem z účtu žalobce.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobcem má soud za zjištěné, že žalobci byl poskytnut spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu 200 000 Kč s jednorázovým čerpáním, který se žalobce zavázal splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 5 196 Kč. Splácení spotřebitelského úvěru žalobcem bylo dokládáno výpisy z jeho účtu za období od [datum] do [datum]. Tvrzení žalobce, že poskytnutá částka 200 000 Kč byla částečně použita na úhradu předchozích dluhů bylo prokázáno výpisy z účtu žalobce, kdy z účtu žalobce odešla dne [datum] částka 94 910,01 Kč na doplacení zbývající části dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s [právnická osoba], dne 13. 6., 12. 7., 10. 8., 17. 9., 12. 10., 15. 11. a [datum] proběhla úhrada části hypotečního úvěru vůči m [právnická osoba], celkem ve výši 38 100 Kč, a dne [datum] proběhla úhrada části dluhu vůči [právnická osoba] bank! ve výši 24 000 Kč.

13. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum] má soud za zjištěné, že dnem [datum] byl splacen dluh žalobce vůči bance na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum].

14. Z potvrzení [právnická osoba], o splnění dluhu ze dne [datum] má soud za zjištěné dnem [datum] byl splacen dluh žalobce vůči bance na základě smlouvy o úvěru [číslo].

15. K prokázání dalších vnosů žalobce ve výši 100 000 Kč a 50 000 Kč byl proveden důkaz čestným prohlášením o daru, výslechem matky žalobce a výslechem žalobce. Z čestného prohlášení o daru bylo zjištěno, že rodiče žalobce [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované] darovali v roce 1991 finanční částku 100 000 Kč svému synovi (žalobci), který dar převzal v hotovosti dne [datum] Tyto finanční prostředky žalobce použil na koupi pozemku parc. č. st. 142 [obec]. Z čestného prohlášení o daru bylo zjištěno, že rodiče žalobce [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované] darovali v roce 1992 finanční částku 50 000 Kč žalobci, který dar převzal v hotovosti dne [datum] Tyto finanční prostředky žalobce použil na stavbu garáže a dílny. [ulice] povolení na stavbu garáže, dílny, instalace ÚT a stavební úpravy domu [adresa] v [obec] bylo vydáno na žádost žalobce i žalované [stát. instituce] výstavby dne [datum], kolaudační rozhodnutí k užívání stavby garáže a dílny u domu [adresa] bylo účastníkům vydáno [stát. instituce] dne [datum].

16. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] vypověděla, že peníze žalobci dali, protože chtěli barák, nějaké našetřené peníze na to měli, barák si koupili v roce 1991 Částku 100 000 Kč žalobci dali 15. 6. nebo 16. 6, peníze mu dávali v hotovosti. Další peníze 50 000 Kč v hotovosti žalobci dali, když chtěli přistavovat.

17. Žalobce, uvedl, že půjčku od [právnická osoba], dříve [příjmení], si účastníci brali v roce 1990 na vysavač, televizi, pak jim byla poskytnuta kreditní karta, ze které mohli čerpat. Občas s ní spláceli půjčky, které měli, nebo kupovali věci pro domácnost. Nebyli na tom finančně dobře, žalobce pracoval na letišti, měl příjem 25 000 Kč, dále pracoval na vedlejší úvazek s příjmem 3 000 – 5 000 Kč měsíčně, žalovaná nepracovala. Pak si účastníci vzali půjčku od mBank 300 000 Kč, peníze použili na vyrovnání se sestrou manželky a do domu pořídili nová okna, synovi půjčili na auto, ze začátku jim něco splácel, pak mu dluh prominuli. Žalobce si vzal půjčku 200 000 Kč u [právnická osoba], na dostavbu domu, pak si půjčil dalších 200 000 Kč také na dostavbu domu a splácení [právnická osoba], to bylo v roce 2002 – 2003. V roce 2018 si bral půjčku u [právnická osoba], na doplacení předchozích dluhů, vesměs peníze použil na dům, domácnost, splátky Žalovaná dle žalobce o půjčce věděla. Druhou půjčku v roce 2018 od [právnická osoba], žalobce žalované neoznamoval, dle žalobce museli splácet dluhy, půjčka byla vzata na refinancování úvěru z února 2018 [ulice] režie domu v [obec] byla 8 000 – 9 000 Kč, elektřinu, vodu platil žalobce, žalovaná kupovala jídlo, když neměla, tak jí peníze dal žalobce. Žalovaná pobírala příspěvek na péči, nikdy se nezajímala o to, jak jsou dluhy hrazeny. Dar 100 000 Kč od rodičů žalobce použil na koupi domu v [obec]. Druhý dar dostal od rodičů v době, kdy dělal přístavbu domu v [obec]. Žalobce byl rovněž vyslechnut ke svým tvrzením, ohledně vyplacení částky 80 000 Kč žalované za motocykl vypověděl, že první motorku si koupil ze spoření za částku 113 000 Kč, poté ji prodával za 80 000 Kč. V této době už měl druhou motorku, na kterou mu žalovaná půjčila. Částku 80 000 Kč dostal od kupce v hotovosti, v kuchyni peníze vracel žalované. Žalobce si nevzpomněl, komu motorku prodával, kupní smlouvu nedohledal, u předání peněz žalované nebyl nikdo přítomen.

18. K prokázání vnosů žalované byl proveden důkaz výpisem o převodu finančních prostředků z účtu žalobkyně ve výši 130 000 Kč, a to dne [datum] s označením„ motorka“ na účet č. [bankovní účet], smlouva o dílo ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou jako objednatelem a zhotovitelem [jméno] [jméno] na výrobu a montáž kuchyňské linky, včetně specifikace kuchyňské linky, doklad o zaplacení kuchyňské linky [číslo] proforma faktura č. Z2015/043, předávací protokol prokazující, že dne [datum] byla předmětná kuchyňská linka namontována v rodinném domě účastníků v [anonymizována dvě slova], a daňový doklad od [právnická osoba] spol. s.r.o. na částku 9 275 Kč.

19. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování považoval za nadbytečné.

20. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a to, že manželství účastníků uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Manželé nabyli v průběhu trvání manželství nemovité věci, osobní automobil a motocykl. V průběhu manželství pak oba účastníci vynaložili ze svých výhradních prostředků částky na nemovité a movité věci v SJM. Zjištěný skutkový stav je pak dále pro větší přehlednost popsán u jednotlivých položek níže.

21. Vzhledem k tomu, že k zániku společného jmění manželů došlo ke dni [datum], soud otázku vypořádání posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

22. Podle § 708 odst. 1 a 2 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen společné jmění). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu nebo smluvenému režimu anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

23. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

24. Podle § 710 o.z., součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

25. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

26. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 téhož ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

27. Předmětem vypořádání byly: Nemovité věci: [anonymizována tři slova], způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití bydlení, vše v kat. území [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Soud stran vypořádání těchto nemovitých věcí nejprve prověřoval možnost přikázat nemovitosti některému z účastníků, což je obecně preferovaný postup a oba manželé měli o nemovitosti zájem. Žalobce uváděl, že má k nemovitosti citový vztah, byl to on, který ji vystavěl, finanční prostředky na vyplacení úvěru žalované by získal formou hypotečního úvěru, kdy by předmětem zástavy byly nemovitosti v [obec]. Žalobce dle svých tvrzení je zaměstnán s příjmem 40 000 Kč měsíčně. I žalovaná měla o nemovité věci zájem, uvedla, že žalobce se z nemovitosti před lety odstěhoval, nemovitosti užívá žalovaná s dvěma dětmi, kdy syn je ještě nezletilý, dcera účastníků trpí středně těžkou poruchou autistického spektra, je zde dle tvrzení žalované zvyklá. Finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalobce by získala prodejem svého bytu v [anonymizováno], který má ve výlučném vlastnictví. Soud při přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované přihlédl ke skutečnosti, že je to žalovaná, která od doby, co žalobce v roce 2018 opustil společnou domácnost, nemovitosti užívá společně s dětmi, dcera účastníků trpí závažným [anonymizována dvě slova], je v domě zvyklá. Žalovaná dostatečně prokázala i svoji solventnost. Soud lhůtu pro vyplacení žalobce určil žalované v délce tří měsíců, což je lhůta, ve které žalovaná může zrealizovat prodej předmětné nemovitosti a mít dostatek finančních prostředků k vyplacení žalobce (výrok I).

28. Pro úplnost soud dodává, že žalovaná při posledních dvou jednáních navrhovala vypořádat SJM účastníků i tak, že bude založeno podílové spoluvlastnictví obou (bývalých) manželů. Soud se k této možnosti nepřiklonil, byť tuto možnost připouští i judikatura (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 22 Cdo 629/2000, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1510/2002). Tímto způsobem vypořádání by se však zakládalo majetkové společenství mezi osobami, které spolu často nejsou s to vycházet (viz [příjmení] [jméno] a kol. Občanský zákoník IV. svazek. § [číslo] Rodinné právo. Velký komentář. Komentář k § 929 až 955. [obec]: Leges, 2016, str. 599). Ponechání věci ve spoluvlastnictví obou manželů, kteří ohledně vypořádání nebyli schopni najít shodu prostřednictvím dohody, není žádoucí. Je třeba si uvědomit, že je zde zakládáno nové majetkové společenství mezi osobami, u kterých jsou velmi často značně narušeny či zcela rozvráceny jejich osobní vazby, je omezena schopnost vzájemné komunikace, možnost nalezení shody, atp. K této variantě vypořádání by tedy mělo být přistoupeno spíše výjimečně tam, kde jiné řešení není možné, respektive účelné či hospodárné (viz [příjmení], M., [příjmení], Z., [příjmení], L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 740).

29. Movité věci: Motocykl zn. Yamaha, rok výroby 2007, a osobní automobil Škoda Fabia, rok výroby 2004. Mezi účastníky bylo nesporným, že je nabyli v průběhu trvání manželství, dále že hodnota motocyklu činí 38 000 Kč a automobilu 30 000 Kč. Soud tyto movité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, který je fakticky užívá (výrok II.).

30. Vnosy účastníků do SJM a vnos ze SJM do výlučného majetku žalované. V řízení byl nesporný vnos žalobce, kterým uhradil společný dluh vyplývající z hypotečního úvěru u [anonymizováno] ve výši 122 369,29 Kč, vnos žalobce ve výši 500 000 Kč na rekonstrukci domu v [obec] a vnos ze SJM do výlučného jmění žalované ve výši 47 172,5 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil společný dluh účastníků u [právnická osoba], a.s., nyní [jméno] [anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 56 561,87 Kč, a dluh u [právnická osoba], na základě [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], ve výši 184 421,04 Kč. Obě smlouvy byly uzavřeny v době trvání manželství účastníků, nepochybně tak spadají do společného jmění manželů i přesto, že smlouva s [právnická osoba], byla uzavřena pouze mezi bankou a žalovaným, neboť z provedených listinných důkazů a to z výpisů z účtu žalobce jednoznačně vyplývá, že z poskytnutých peněz byly financovány běžné náklady rodiny a také spláceny předchozí půjčky účastníků. Soud má za prokázaný i vnos žalobce ve výši 100 000 Kč a 50 000 Kč, sama žalovaná při jednání konaném dne [datum] připustila, že žalobce nějaké peníze od rodičů dostal, tyto skutečnosti korespondují i s provedenými listinnými důkazy, tj. čestnými prohlášeními, svědeckou výpovědí matky žalobce i samotného žalobce. Soud má za prokázaný vnos žalované ve výši 116 030 Kč, 9 275 Kč a 130 000 Kč, neboť tyto vnosy byly prokázány shora uvedenými listinnými důkazy. Tyto vnosy soud vyhodnotil, jako vnosy vůči celé mase SJM, kdy jednotlivé věci nelze při posouzení vnosu ze SJM vyčleňovat.

31. Žalobce kromě vypořádání svých vnosů navrhoval i jejich valorizaci. Pokud jde o valorizaci prokázaných vnosů, soud k tomuto nepřistoupil, neboť podle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 22 Cdo 1172/2022) je možné valorizaci vnosu požadovat jen tehdy, když se manželé již v době vynaložení vnosu dohodli na tom, že součástí případného vypořádání vnosu bude i nárok na jeho valorizaci, což se v tomto případě jistě nestalo, přičemž zdejší soud tuto judikaturu nemíní rozporovat, když její odůvodnění je logické a odpovídající smyslu a účelu manželství. Pro případ, že by soud nepřistoupil k valorizaci vnosů, navrhoval žalobce, aby soud rozhodl o disparitě podílů. V souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. a) o. z. platí, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Rovnost podílů je základem, ze kterého je třeba při vypořádání vycházet. Ustanovení je třeba vykládat v kontextu celé úpravy, zejména pak dalších kritérií uvedených v § 742 odst.

1. I za stávající úpravy je tak třeba vycházet z toho, že podíly obou manželů na vypořádaném majetku nemusí být stejné. Ze shodné velikosti podílu je třeba vycházet jen na úvod vypořádání, předtím, než dojde k užití pravidel dalších. Tento závěr potvrdil v poměrech stávající úpravy i Nejvyšší soud (viz [příjmení], Z., [příjmení], M., [příjmení], L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Disparita se může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do SJM, ale také jen na některé z nich (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Odklon od rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) je postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Judikatura již též vymezila, která její část vztahující se k disparitě bude použitelná. Důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně další okolnosti. Jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém SJM nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah. Samotné příčiny rozvratu manželství tak nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném SJM významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Co se pak týče principu zásluhovosti, vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. K disparitě vypořádacích podílu je nezbytné přistupovat zdrženlivě, neboť se jedná o institut, jehož použití musí být odůvodněno okolnostmi konkrétního případu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, a v něm citovaná judikatura).

32. Dle soudu nebyly v řízení prokázány negativní okolnosti v manželství ani takové zásluhy, které by odůvodňovaly odklon od zásady rovnosti podílů. Pokud jde o doložené tvrzení žalobce, že to byl žalobce, který měl finanční prostředky na výstavbu rodinného domu, on jej vystavěl, nepovažuje soud za natolik stěžejní, aby disparitu podílů odůvodnila, proto vyšel z toho, že podíly obou účastníků na vypořádávaném jmění jsou stejné.

33. Při výpočtu vypořádacího podílu vycházel soud z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, a v něm citovaná judikatura), podle níž platí, že pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku (tj. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů. Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak – protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu. Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá, zvýšený o hodnotu jeho vnosu a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně, porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit. Celková hodnota majetku účastníků činila částku 5 160 000 Kč (hodnota nemovitých věcí v [obec] ve výši 5 092 000 Kč, hodnota osobního automobilu Škoda Fabia 30 000 Kč a motocyklu Yamaha 38 000 Kč). Po odečtení vnosů účastníků činila zjištěná hodnota částku majetku účastníků 3 844 170,3 Kč, vnosy žalobce činí celkem 1 060 524,7 Kč, (500 000 + 100 000 + 50 000 + 363 352,20 + 47 172,5), vnosy žalované celkem 255 305 Kč (116 030 + 9 275 + 130 000). Podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku činí 1 922 085,15 Kč. Po přičtení provedeného vnosu každého z účastníků k jeho podílu na„ čistém majetku“, činí podíl žalobce 2 982 609,85 Kč a podíl žalované 2 177 390,15 Kč. Součet těchto částek dává ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů tj. částku 5 160 000 Kč. Žalované je přikazován nemovitý majetek v hodnotě 5 092 000 Kč, žalobci movitý majetek v hodnotě 68 000 Kč, protože žalovaná dostala majetek převyšující její vypořádací podíl na majetku je povinna rozdíl ve výši 2 914 609,85 Kč zaplatit žalobci (5 092 000 - 2 177 390,15 = 2 914 609,85), protože však žalobce dostal movité věci v hodnotě 68 000 Kč, je třeba tuto částku odečíst od uvedeného rozdílu, a vychází částka 2 846 609,85 Kč, odpovídající podílu žalobce, který je žalovaná povinna žalobci vyplatit (výrok III.)

34. Soud ve výroku III. při vyhlášení rozsudku chybně uvedl výši vypořádacího podílu, tuto zjevnou nesprávnost opravil postupem podle § 164 o.s.ř..

35. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě náklady řízení státu tvoří znalečné celkem 39 270,55 Kč, které bylo vyplaceno v této výši z rozpočtových prostředků soudu. Vzhledem k výsledku řízení, kdy úspěch účastníků ve věci je prakticky stejný, stanovil soud každému z účastníků zaplatit 50 % těchto nákladů státu, u žalobce zohlednil uhrazenou zálohu 10 000 Kč (výrok IV. a V).

36. Při rozhodování o nákladech řízení platí v civilním řízení sporném dvě základní pravidla. Prvním je pravidlo úspěchu ve věci podle § 142 občanského soudního řádu, druhým je pravidlo procesního zavinění na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 téhož zákona. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu dále shodně plyne, že poměřovat úspěch či neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech a brát zřetel na konkrétní okolnosti případu. Řízení o vypořádání spoluvlastnictví má zvláštní povahu, neboť jde o tzv. iudicium duplex, tedy o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků a přes formální označení, jež odpovídá znění zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Nejde tedy o„ klasické“ sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, neboť existuje mnoho usnesení Ústavního soudu, která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex. [příjmení] judikatura Ústavního soudu se však nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22).

37. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o řízení, které má povahu řízení typu iudicia duplex a současně nebyly zjištěny zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř., rozhodl soud ve výroku VI. s ohledem na výše citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

Poučení