24 C 22/2016 - 227

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 31 612 307,50 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 1. 9. 2015 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 2. 2016 domáhala jednak zaplacení částky ve výši 31 612 307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 9. 2015 do zaplacení, která představuje škodu – ušlý zisk vzniklý v důsledku nesprávného úředního postupu správních orgánů v územním řízení o žádosti žalobkyně ze dne 8. 4. 2008 o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: „[právnická osoba]“, které bylo vedeno v prvním stupni u Magistrátu města [adresa] jako stavebního úřadu, a dále zaplacení částky 700 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 9. 2015 do zaplacení, která představuje peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem správních orgánů spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 4. 3. 2022, č. j. 24 C 22/2016-155, tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 168 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v rozsahu úroku z prodlení požadovaného z částky 168 000 Kč od 1. 9. 2015 do 1. 3. 2016 (výrok II) a dále co do částky 532 000 Kč s příslušenstvím (výrok III), výrokem IV zastavil řízení ohledně nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím a výrokem V rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], k odvolání obou účastníků rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky 42 000 Kč s příslušenstvím, jinak v tomto výroku a v zamítavém výroku o věci samé III rozsudek potvrdil a dále změnil výrok IV tak, že se řízení ohledně nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím nezastavuje.

3. O nároku žalobkyně na peněžité zadostiučinění za nesprávný úřední postup správních orgánů spočívající v nepřiměřené délce řízení tak již bylo pravomocně rozhodnuto, soud se dále zabýval toliko posouzením nároku na náhradu škody ve výši 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím. Řízení o tomto nároku Obvodní soud pro [adresa] původně zastavil s poukazem na ustanovení § 159a odst. 4 a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když dospěl k závěru o existenci překážky věci rozsouzené představované pravomocným výsledkem řízení vedeného u něj mezi týmiž účastníky pod sp. zn. [spisová značka]. Podle původního názoru soudu táž žalobkyně požadovala přiznání stejného nároku (náhrady škody, resp. ušlého zisku, který opíral o stejný znalecký posudek jako v předchozím řízení, kdy v tomto řízení byla částka v důsledku výpočtu žalobkyně pouze navýšena) vycházejícího ze stejného stavu a i titulu (tj. z nesprávného úředního postupu, který spočíval v tom, že správní orgán prvního stupně opakovaně vydával nesprávná rozhodnutí, která byla opakovaně odvolacím správním orgánem rušena a správní orgán prvního stupně současně nerespektoval závazný právní názor odvolacího správního orgánu, v důsledku čehož bylo řízení nepřiměřeně dlouhé). Rozdíl byl pouze v tom, že žalobkyně nesprávný úřední postup pouze jinak pojmenovala, resp. právně posoudila. V tomto řízení totiž tvrdila, že škoda, resp. ušlý zisk jí vznikla v důsledku průtahů ve správním řízení. Odvolací soud nicméně tuto konstrukci prvostupňového soudu odmítl, když uvedl, že průtahy a nepřiměřenou délkou správního řízení argumentovala žalobkyně až v řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a odvolací soud se tak touto argumentací žalobkyně jako nepřípustnou novotou nezabýval. Průtahy a nepřiměřená délka správního řízení tak podle odvolacího soudu nemohly být součástí žalovaného skutku ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] a z tohoto úhlu pohledu pak nemohlo jít o překážku věci rozsouzené. Soud prvního stupně je proto v následujícím řízení povinen posoudit opodstatněnost nároku na náhradu škody a znovu rozhodnout o nákladech řízení.

4. Podle žaloby pojala žalobkyně záměr realizovat projekt „[právnická osoba]“, načež uzavřela se společností [právnická osoba]. smlouvu o dílo ze dne [datum], jejímž účelem bylo zpracování zastavovací studie. Následně shodná společnost vypracovávala pro žalobkyně projektovou dokumentaci. Vyhotovené dokumenty byly předloženy Statutárnímu městu [adresa], které stanoviskem [Anonymizováno] udělilo souhlas ke stavbě za podmínky rozšíření počtu parkovacích míst a vyřešení kolize s pěší komunikací. Dne [datum] Magistrát města [adresa] stanoviskem č.j. [Anonymizováno] konstatoval soulad projektu s platným s územním plánem. Dne [datum] žalobkyně podala žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby [právnická osoba]. Byla vyžadována stanoviska příslušných orgánů. Problémem bylo, že statutární město [adresa] požadovalo přepracování návrhu stavby. Statutární město [adresa] vyzvalo žalobkyni výzvou z [datum], č.j. [č. účtu] k doplnění návrhu stavby do [datum], a za tím účelem bylo řízení přerušeno. Proti rozhodnutí o přerušení podala žalobkyně odvolání. Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, a to rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Následně došlo opakovaně k zamítnutí návrhu žalobkyně správním orgánem prvního stupně (1) rozhodnutími ze dne [datum], č.j. [č. účtu], 2) rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [č. účtu], 3) rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] (pozn. soudu, kdy žalobkyně toto zřejmě chybně označila, když měla na mysli zřejmě rozhodnutí ze dne [datum]., č.j. [č. účtu]), 4) rozhodnutím ze dne [datum], č.j.[Anonymizováno][č. účtu], a k[Anonymizováno]opakovanému zrušení takových zamítavých rozhodnutí odvolacím správním orgánem (vždy k odvolání žalobkyně) (1) rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], 2) rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [právnická osoba]) rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], 4) rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]). Dne [datum] byli účastníci veřejnou vyhláškou č. j. [č. účtu] vydanou prvostupňovým správním orgánem vyrozuměni o pokračování v řízení a byli vyzváni k vyjádření se ve věci. Toto rozhodnutí bylo následně k odvolání žalobkyně odvolacím správním orgánem zrušeno rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [č. účtu] byla žádost žalobkyně o vydání územního rozhodnutí zamítnuta pro nesoulad s územním plánem obce. Proti tomuto rozhodnutí padala žalobkyně odvolání a odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila a odvolání žalobkyně zamítl. Šlo tedy o konečné rozhodnutí, proti kterému žalobkyně dále nebrojila (správní řízení nepokračovalo soudním přezkumem). Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřuje v průtazích správního řízení, které byly způsobeny tím, že správní orgán prvního stupně nerespektoval opakovaně rozhodnutí a právní názor odvolacího správního orgánu a také tím, že odvolací správní orgán vydával opakovaně zrušující rozhodnutí, místo aby rozhodnutí změnil. Uvedený postup správního orgánu zamezil žalobkyni v realizaci jejího podnikatelského záměru, neboť v mezidobí došlo ke změně územního plánu města [adresa] a na základě něj nebylo možné záměr realizovat. [adresa] územní plán se stal účinným [datum]. V důsledku takového postupu správních orgánů vznikla žalobkyni škoda ve výši 31 612 307,50 Kč, která byla vyčíslena znaleckým posudkem č. [datum], a která odpovídá hodnotě čistého zisku z prodeje bytového domu, jehož prodejní cena by v době zpracování posudku činila 169 190 950 Kč. Nákladová cena stanovená projektem byla 132 000 Kč, po odvedení 15% daně.

5. Žalovaná namítla, že s ohledem na skutečnost, že územní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], je nárok promlčen. Žalovaný nárok pak neuznává z důvodu, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).

6. Žalobkyně se ve věci dále vyjádřila dne 5. 10. 2018 tak, že za normálního běhu okolností by došlo k vydání územního rozhodnutí a následně i stavebního povolení. Obě řízení by pak podle žalobkyně s ohledem na vázanost správního orgánu lhůtami uvedenými v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), byla bezpečně skončena před změnou územního plánu.

7. Žalovaná naproti tomu uvedla, že tvrzení, že za pravidelného běhu věcí by žalobkyně disponovala stavebním povolením, je spekulativní. Vlastníkem valné většiny pozemků, na nichž byl záměr bytového domu navržen, totiž bylo Statutární město [adresa], které s ohledem na negativní vlivy na sousední speciální mateřskou školu, proti záměru brojilo. Se záměrem rovněž nesouhlasili spoluvlastníci pozemku parc. č. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa].

8. Na jednání dne 15. 6. 2021 byla žalobkyně soudem vyzvána ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., aby dotvrdila a prokázala, že nebýt tvrzených průtahů, vznikl by jí ke konkrétnímu datu nárok na vydání stavebního povolení, že by stavbu skutečně realizovala a prodala a za jakou částku.

9. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu zopakovala, že za normálního běhu okolností by stavební povolení bylo vydáno, ačkoliv není schopna určit konkrétní datum jeho vydání. Žalobkyně v územním řízení prokázala, že realizace stavby je přípustná, odpovídá územnímu plánu, projektová dokumentace je zpracována podle zákona a prováděcích právních předpisů a účastníci řízení nevznášeli žádné zásadní námitky proti realizaci stavby. Nebýt toho, že Magistrát požadoval po žalobkyni doložení souhlasného stanoviska [adresa], k čemuž není žádný zákonný poklad, přitom nadřízený správní orgán toto rozhodnutí opakovaně rušil, došlo by k vydání územního rozhodnutí před změnou územního plánu. Žalobkyně uvedla, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vzniká žadateli na vydání stavebního povolení právní nárok poté, co kladné rozhodnutí o umístění stavby nabylo právní moci, pokud žádost splňuje zákonem stanovené náležitosti a při splnění ostatních zákonných podmínek. K zajištění realizace projektu a k zajištění všech podkladů nutných pro vydání územního rozhodnutí podnikala žalobkyně řadu kroků spočívajících v jednání o poskytnutí hypotečního úvěru na výstavbu, v jednání s konkrétními společnostmi o zajištění faktické realizace stavby, v podávání podnětů ke změně územního plánu a návrhu na zařazení předmětných pozemků do zastavitelných ploch dle nového územního plánu. Žalobkyně dále obstarala celou řadu souhlasných stanovisek potřebných k vydání územního rozhodnutí 10. Účastníci učinili nesporným skutkový děj tak, jak byl popsán žalovanou v dopise ze dne 14. 3. 2016. Dále učinili nesporným, že žádost o předběžné projednání nároku byla doručena žalované dne 1. 9. 2015.

11. K rozhodnutí o nároku žalobkyně na zaplacení majetkové škody – ušlého zisku považuje soud za zcela dostačující ve věci již z provedeného dokazování a nesporných skutečností zjištěný skutkový stav, který rekapituluje následovně:

12. Žalobkyně podala dne [datum] žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby označené jako „[právnická osoba]“, jehož součástí mělo být 68 bytových jednotek v 8 nadzemních podlažích, o půdorysných rozměrech 52,2 m × 19,85 m, výšce 29,7 m, zastavěné ploše 874 m2 a ploše okolních nově budovaných komunikací a chodníků 1962 m2 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (dále jen „bytový dům“) včetně příjezdové komunikace. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] žadatelku vyzval, aby nejpozději do [datum] odstranila nedostatky žádosti. Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát po odstranění nedostatků žádosti písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] oznámil zahájení územního řízení a nařídil veřejné ústní jednání na den [datum], o němž byl toho dne sepsán protokol. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] žadatelku vyzval, aby nejpozději do [datum] doplnila návrh stavby o přepracování architektonického řešení bytového domu ve smyslu usnesení z 13. jednání Rady města č. 282/06, snížila bytový dům na výšku max. 4 nadzemních podlaží, parkovací místa řešila pouze v podzemí bytového domu a příjezd k bytovému domu výhradně z [adresa]. Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Žadatelka podala proti výzvě spojené s usnesením magistrátu odvolání, které mu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu do [datum] vyjádřili. Magistrát písemností č. j.[Anonymizováno][č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyzval podle § 126 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v rozhodném znění, statutární město [adresa], aby zjednalo nápravu ve věci výše uvedené výzvy ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení této písemnosti, konkrétně tuto výzvu k doplnění žádosti zrušilo, neboť zákon nepřipouští, aby stavební úřad vyzýval žadatele ke změně navrženého záměru. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] zrušil usnesení magistrátu a věc mu vrátil k novému projednání, neboť pro přerušení územního řízení nebyl zákonný důvod. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát sdělením č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zrušil svou výzvu č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] oznámil pokračování v územním řízení. Magistrát rozhodnutím č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť nebylo doloženo „souhlasné stanovisko“ města [adresa]. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát usnesením č. j. [č. účtu] ze dne [datum] opravil zřejmou nesprávnost v písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne [datum] tak, že ve výrokové části text: „posouzení podle § 92 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád“ nahradil textem: „posouzení podle § 92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)“. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. požadoval v rozporu se zákonem stanovisko města. Toto rozhodnutí krajského ú řadu nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] oznámil pokračování v územním řízení a současně nařídil veřejné ústní jednání na den [datum], o kterém byl tohoto dne vyhotoven protokol. Magistrát rozhodnutím č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť nebylo doloženo „souhlasné stanovisko“ města [adresa]. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které mu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený v předchozím rozhodnutí v odvolacím řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] požádal statutární město [adresa], aby nejpozději do [datum] magistrátu sdělilo konkrétní důvody, které vedly radu města ke schválení usnesení č. [Anonymizováno]. Magistrát rozhodnutím č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť „stanovisko [adresa], resp. usnesení Rady města [adresa] ze dne [datum] (účastník řízení dle § 85 odst. 1 písm. b) nebylo revokováno, změněno ani jinak upraveno a tudíž stále platí“. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. opakovaně nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený ve dvou předchozích rozhodnutích v odvolacím řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti; žadatelku magistrát vyzval, aby do 30 dnů ode dne doručené této písemnosti doložila „nové stanovisko [adresa]“. Magistrát následně obdržel vyjádření některých dotčených orgánů. Žadatelka podáním došlým magistrátu dne [datum] požádala o prodloužení lhůty o 60 dnů, jelikož rada města bude zasedat až [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vzal žadatelčinu žádost o prodloužení lhůty „na vědomí“. Žadatelka podáním došlým magistrátu dne [datum] požádala o prodloužení lhůty, neboť stanovisko rady města dosud neobdržela; podle informace vedoucího odboru územního plánování Magistrátu města [adresa] by se tak mělo stát do konce [Anonymizováno] 2011. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vzal žadatelčinu žádost o prodloužení lhůty „na vědomí“ a žadatelce sdělil, že lhůta do [datum] je konečná. Žadatelka v podání došlém magistrátu dne [datum] konstatovala, že dosud neobdržela žádné stanovisko rady města. Magistrát města [adresa], odbor územního plánování a správy majetku, magistrátu dne [datum] sdělil, že Komise pro územní plán a rozvoj města nesouhlasí se záměrem a „doporučuje snížení objektu na 4 nadzemní podlaží“, resp. že Rada města [adresa] nepřijala žádné usnesení. Usnesení č. [Anonymizováno] Komise pro územní plán a rozvoj města bylo připojeno. Magistrát rozhodnutím č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zamítl žádost o umístění stavby bytového domu, neboť nebyl doložen souhlas města [adresa] a Komise pro územní plán a rozvoj města se záměrem nesouhlasí. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát opakovaně nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený ve třech předchozích rozhodnutích v odvolacím řízení; dále krajský úřad uvedl, že nesouhlasné stanovisko Komise pro územní plán a rozvoj města je právně irelevantní. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Krajský úřad písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyrozuměl magistrát o nabytí právní moci svého rozhodnutí a uvedl, že spis byl zaslán ministerstvu za účelem předběžného projednání nároku na náhradu škody uplatněného žadatelkou; nechť se tedy pro pokračování v územním řízení obrátí na ministerstvo. Žadatelka se v podání učiněném dne [datum] dotázala magistrátu na stav územního řízení. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] žadatelce sdělil, že spis se nachází na ministerstvu, proto nemůže pokračovat v územním řízení. Krajský úřad písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] magistrátu vrátil spis; magistrát jej obdržel dne [datum]. Žadatelka se podání učiněným dne [datum] dotázala magistrátu na stav územního řízení. Magistrát písemností č. j. [RČ] ze dne [datum] žadatelce sdělil, že spis obdržel dne [datum], tudíž bude pokračovat v územním řízení. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] žadatelku vyzval, aby nejpozději do 30 dnů doložila smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu na všech stavbou dotčených pozemcích; stanovisko statutárního města [adresa], Komise pro územní plán, městského architekta; aktualizovaná závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů a aktualizovaná stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Žadatelka se podáním učiněným dne [datum] vyjádřila k výzvě magistrátu a podala odvolání proti usnesení magistrátu o přerušení územního řízení. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] usnesení magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou lze požadovat jen tehdy, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí; pokud žadatelka tato právo nemá, pak postačí souhlas jejich vlastníka nebo dohoda o parcelaci. Krajský úřad dále mj. uvedl, že vyžadovat stanovisko města [adresa] k záměru a Komise pro územní plán je v rozporu s právními předpisy. Krajský úřad magistrátu dále uložil, aby podle § 156 odst. 2 správního řádu svou nedůvodnou výzvu zrušil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Následně se vyjádřil mj. Magistrát města [adresa], odbor rozvoje města, který konstatoval, že statutární město [adresa] nadále nesouhlasí se záměrem (bod 1), resp. že z hlediska územního plánu záměr není v souladu s Územním plánem [adresa] (bod 2). Magistrát rozhodnutím č. j. [č. účtu] ze dne [datum] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu pro rozpor s Územním plánem [adresa]. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí magistrátu odvolání dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] odvolání zamítl a jím napadené rozhodnutí magistrátu potvrdil. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne [datum] (nesporné skutečnosti, správní spis, dopis ze dne [datum]).

13. Žádost o předběžné projednání nároku ze dne [datum] byla žalované doručena dne [datum] a žalobkyně jejím prostřednictvím uplatnila u žalované nárok na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč jakožto škody, resp. ušlého zisku, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem správních orgánů tak, jak je popsán v žalobě (nesporné skutečnosti a žádost o předběžné projednání nároku ze dne [datum]). Žalovaná neshledala nárok uplatněný žalobkyní oprávněným (dopis ze dne [datum]).

14. Další důkazní návrhy, a to přípis Magistrátu města [adresa] z [datum], znalecký posudek č. [Anonymizováno], vyjádření [Anonymizováno], dopis [právnická osoba], cenovou nabídku [právnická osoba], cenovou nabídku SIM [právnická osoba]., dopis společnosti [právnická osoba], podnět k pořízení změny územního plánu z [datum], dopis Magistrátu města [adresa] z [datum], dopis Magistrátu města [adresa] z [datum], výpis usnesení 20. zasedání zastupitelstva [adresa], podnět k zařazení pozemků do nového územního plánu z [datum], žádost o výpůjčku z [datum], smlouvu o výpůjčce, žádost o odprodej části pozemku, dopis Úřadu městského obvodu [adresa] z [datum] a smlouvu o dílo z [datum] soud pro nadbytečnost na jednání konaném dne [datum] zamítl. S ohledem na níže popsaný právní názor pak soud ani po změně rozhodnutí o zastavení řízení o nároku o majetkové škodě učiněné odvolacím soudem nepovažoval za potřebné některé z navržených důkazů provést, neboť zjištěný skutkový stav je dostačující pro rozhodnutí ve věci.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

16. Podle § 3 písm. c) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

17. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo ve správním řízení, b) nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 uvedeného zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

20. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

21. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

22. Žalovaná vznesla za řízení námitku promlčení, která primárně směřovala do nároku na zaplacení nemajetkové škody, nicméně vzhledem k obecné formulaci z vyjádření žalované ze dne [datum]: „Žalovaná vznáší námitku promlčení.“, se soud zabýval i tím, zda nebyl promlčen nárok na zaplacení majetkové škody. Ke skončení správního řízení došlo dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalované doručena žádost o předběžné projednání nároku, čímž došlo k zastavení běhu promlčecí doby dle § 35 odst. 1 OdpŠk. Námitku promlčení pak s ohledem na délku promlčecí doby dle § 32 odst. 1 OdpŠk soud nemohl shledat důvodnou, když žaloba byla podána dne [datum].

23. Zdejší soud dospěl v rozsudku ze dne 4. 3. 2022, č. j. 24 C 22/2013-155, k závěru, který byl aprobován odvolacím soudem, že v předmětném správním řízení vedeném o žádosti žalobkyně o vydání rozhodnutí o umístění stavby došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení, a tím k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Průtahy správního řízení jsou pak jednoznačně spatřovány v prokázané skutečnosti, že správní orgán prvního stupně nerespektoval opakovaně rozhodnutí a právní názor odvolacího správního orgánu a dále v tom, že odvolací orgán opakovaně vydával zrušující rozhodnutí namísto rozhodnutí apelačního, či že neučinil jiná opatření vedoucí k meritornímu ukončení územního řízení. Na základě uvedeného závěru bylo zdejším soudem žalobkyni přiznáno peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem správních orgánů spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Přiznání peněžitého zadostiučinění z uvedeného titulu bylo potvrzeno Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím, byť ve snížené částce.

24. Pro účely řízení o náhradě škody – ušlého zisku je pak použitelný jednoznačný závěr o nesprávném úředním postupu žalované spočívajícím v porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení. Judikatura pak v tomto ohledu dovodila, že odpovědnost státu za škodu způsobenou průtahy ve sporu by mohla být dána jen tehdy, kdyby nečinnost správních orgánů byla rozhodující příčinou, pro kterou oprávněná osoba přišla o možnost uspokojení nároku vůči povinné osobě. Stát v takovém případě odpovídá osobě oprávněné za to, že nepostupoval tak, aby jí poskytl ochranu práva, tedy za dobu nečinnosti, případně průtahů. V takové době řízení odpovídá za škodu vzniklou oprávněnému stát (srov. NS Cdo 1791/2011).

25. Obrana žalované pak spočívala v tvrzení, které vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka], že v případě nároku na náhradu majetkové škody spočívá nesprávný úřední postup nikoliv v nepřiměřené délce řízení jako celku, ale v průtazích v řízení.

26. Soud je toho názoru, že v projednávané věci lze judikaturou požadované průtahy v podobě nečinnosti správních orgánů dovodit, a to i přesto, že na první pohled vykazovaly správní orgány značnou aktivitu v rámci zákonných lhůt, tím, že vydávaly množství rozhodnutí. Na pohled druhý se ale jedná o nečinnost, když vydávání předmětných rozhodnutí, která nerespektovala závazný názor nadřízeného správního orgánu, případně vydávání toliko kasačních rozhodnutí nadřízeným orgánem namísto učinění jiných opatření, vedlo účelově k průtahům zatěžujícím územní řízení. Předstíraná formální aktivita správních orgánů v tomto případě znamenala jejich faktickou nečinnost vedoucí až k tomu, že v mezidobí došlo k vydání nového územního plánu.

27. S ohledem na shora uvedené důvody soud uzavírá, že odpovědnostní důvod nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v podobě nečinnosti správních orgánů je dán. Nicméně z žalobních tvrzení a ze zjištěného skutkového stavu soud vyvodil, že nejsou splněny zbývající dvě podmínky vzniku odpovědnosti státu podle OdpŠk za žalobkyní tvrzenou škodu v podobě ušlého zisku, a to vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

28. Soud nerozporuje tvrzení žalobkyně, podle kterého na vydání stavebního povolení (pokud žádost o stavební povolení splňuje všechny zákonné náležitosti a při splnění všech ostatních zákonných podmínek) existuje právní nárok (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 As 12/2009-153). Soud však současně musí jednoznačně uvést, že stejná situace nenastává u rozhodnutí o umístění stavby. Na vydání takového rozhodnutí právní nárok není (viz níže).

29. Rozhodnutí o umístění stavby zakládá veřejné subjektivní právo umístit za určitých podmínek na vymezené místo konkrétní stavbu a teprve poté, kdy nabude kladné územní rozhodnutí právní moci, může stavebník žádat o vydání stavebního povolení, na jehož vydání má za splnění zákonných podmínek právní nárok. Stavební úřad při posuzování žádosti o vydání územního rozhodnutí vždy zkoumá záměr z mnoha hledisek, cílem je koordinace veřejných zájmů v území při splnění podmínek pro umístění záměru. Aby mohl úřad vydat kladné územní rozhodnutí, musí být posuzovaný záměr v souladu se všemi hledisky uvedenými v § 90 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stavební úřad posuzuje i soulad umísťovaného záměru s veřejnými zájmy. [právnická osoba] jsou chráněny prostřednictvím dotčených orgánů, které vydávají k umístění záměru závazná stanoviska (§ 149 správního řádu). Souhlasná závazná stanoviska však automaticky neznamenají povolení umístění stavby. Stavební úřad je stanoviskem vázán, avšak je rovněž povinen zhodnotit, zda přípustnost návrhu z pohledu jednotlivých chráněných zájmů znamená i přípustnost návrhu v příslušném řízení při kumulaci všech dopadů plynoucích z těchto odborných stanovisek v jejich celku. Dopady předpokládaného umístění stavby dle návrhu a jejího vlivu v důsledku následného provozu musí být posuzovány ve vztahu k danému místu a času a musí být respektovány požadavky na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku, stejně tak požadavky na kvalitu ovzduší stanovené v zájmu ochrany zdraví. Stavební úřad je povinen vyhodnotit dané vlivy ve svém souhrnu zejména v situaci, kdy ze stanovisek plyne zjištění (vycházející z odborných odhadů a studií), které nasvědčuje tomu, že zjištěné hodnoty, pokud jde o účinky samotné stavby jako takové, sice jednotlivě nevykazují nadlimitní či nepřípustné hodnoty, ale stavbu je navrhováno umístit do území, které je již za stávajícího stavu nadlimitně zatíženo, nebo se zjištěné hodnoty přípustné maximální limitní zátěži blíží. V takové situaci bude často úkolem stavebního úřadu, aby shledal nemožnost umístění záměru, přestože jednotlivá závazná stanoviska záměr schvalují (MS Praha 11 A 109/2013-62; KS Ostrava 22 A 208/2011-38; NSS 7 As 266/2014). (viz § 90 Díl 5 Územní řízení. In: VÁVROVÁ, Eva, Veronika DOLEŽALOVÁ, Michal KNECHT, Vendula ZAHUMENSKÁ, Daniela KONEČNÁ, Petra HUMLÍČKOVÁ, Karel ČERNÍN a Jan STRAKOŠ. Stavební zákon: Praktický komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-10-24]. ASPI_ID KO183_p12006CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.)

30. Ve vyjádření ze dne [datum] a [datum] žalobkyně uvedla, že provedla celou řadu právních jednání směrujících k zajištění všech podkladů nutných pro vydání kladného územního rozhodnutí – výpůjčky pozemků, souhlasná stanoviska policie, krajské hygienické stanice, smlouvy na pozemky, atd. Dále obdržela souhlasné závazné stanovisko Magistrátu města [adresa]. S ohledem na vše shora uvedené však nic z toho negarantuje jistotu, že by bylo vydáno kladné územní rozhodnutí, když na jeho vydání právní nárok neexistuje.

31. Žalobkyně dále tvrdila a prokazovala pravděpodobnost dosažení zisku, měla zajištěny finanční prostředky na výstavbu, nasmlouvané stavební společnosti, realitní kanceláře, disponovala podklady, že v dané lokalitě převyšuje poptávka po bytech jejich nabídku. Pokud však žalobkyně toto všechno realizovala, bylo to na její riziko, neboť v otázce vydání územního rozhodnutí nemohla uvažovat automaticky o tom, že bude vydáno kladné rozhodnutí o umístění stavby (i za situace, kdy by správní řízení bylo bezprůtahové). K otázce legitimního očekávání investora se vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 10. 5. 2022 Krajský soud v Hradci Králové, č. j. 30 A 12/2022-196, a jeho závěry byly aprobovány Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 15. 11. 2022, č. j. 1 As 132/2022-67. Je zde uvedeno, že obsah jakéhokoli územního plánu a ani zahájené územní řízení nezakládají tzv. právo stavět ve smyslu veřejného subjektivního práva a ani legitimní očekávání. Toto legitimní očekávání by mohlo být založeno až pravomocným územním rozhodnutím. Územní plán tvoří pouze možný podklad pro základní uspořádání území, přičemž případné umístění stavby je závislé nejenom na tomto územním plánu, se kterým musí být v souladu, ale i na mnoha jiných faktorech, včetně vlastnických zájmů jiných vlastníků a ochraně veřejného zájmu, kterou zajišťují dotčené orgány státní správy. (…) Umístění stavby může být v rozporu s jiným veřejným zájmem, popřípadě legitimními vlastnickými zájmy jiných vlastníků. Žalobkyně tak může prokazovat splnění některých podmínek územního řízení, nicméně žádná její procesní aktivita jí nemůže garantovat právo na vydání rozhodnutí o umístění stavby v jiné než hypotetické rovině.

32. Soud tedy opakuje, že ze tří podmínek nutných k existenci odpovědnosti za škodu způsobenou veřejnou mocí absentují dvě: příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody a škoda v podobě ušlého zisku. Nesprávný úřední postup nemohl zapříčinit nevydání kladného rozhodnutí o umístění stavby za situace, kdy na jeho vydání neexistuje právní nárok a samotná realizace projektu závisí na dalších faktorech.

33. Nejistotu ohledně výsledku územního řízení nejde přitom rozptýlit žádným dokazováním, z tohoto důvodu soud pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené žalobkyní k prokázání splnění podmínek k vydání rozhodnutí o umístění stavby. Ze stejného důvodu soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy prokazující vznik a výši tvrzené škody - ušlého zisku a pravděpodobnost realizace stavby, když v daném případě nebyla existence škody jako podmínky odpovědnosti státu shledána. Není totiž možné konstatovat, že s ohledem na pravidelný běh věcí by se dalo očekávat rozmnožení majetkových hodnot žalobkyně. Pouhé tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí. V tomto ohledu rozhodoval Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3292/2015, tak, že dojde-li ke škodné události, kterou je přerušen určitý proces, který je s to vytvořit zisk, záleží zejména na složitosti přerušeného procesu a fázi, v níž se tento proces nacházel, zda bude možné dovodit, že právě škodná událost byla příčinou nedosažení konkrétního zisku. Plyne z obecné zkušenosti, že pokud se jednalo o proces složitý, pokud škodná událost zasáhla do procesu v jeho brzké fázi, či závisel-li výsledek tohoto procesu na nejisté okolnosti, je významně oslabena možnost dosáhnout zjištění, zda k zisku nedošlo právě v důsledku škodné události. Jelikož realizace záměru žalobkyně byla přerušena již v počátku procesu a rozhodnutí záviselo na uvážení ze strany správního orgánu a poté na mnoha dalších navazujících nejistých faktorech, není možné dovodit, že právě škodná událost v podobě nesprávného úředního postupu (průtahy) byla příčinou nedosažení žalobkyní tvrzeného ušlého zisku.

34. S ohledem na vše shora uvedené soud zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím.

35. Výrok II je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně uplatnila u soudu dva nároky, jednak nárok na přiznání náhrady materiální škody, ve kterém byla zcela neúspěšná, a dále nárok na přiznání náhrady za nemajetkovou újmu ve výši 700 000 Kč, ve kterém byla částečně úspěšná co do částky 126 000 Kč. Vzhledem k tomu, že přiznání náhrady za nemajetkovou újmu závisí do podstatné míry na úvaze soudu, postupoval soud ohledně tohoto nároku dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a výsledek považuje za úspěch žalobce. Celkově byl tedy žalobce v jednom z nároků co do základu nároku úspěšný a v jednom neúspěšný, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.