24 C 255/2012 - 198

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobce] insolvenčního správce úpadce [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupeného advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] 51 [obec] zastoupenému advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 7 439 174,23 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 439 174,23 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 439 174,23 Kč od 12. 10. 2012 do zaplacení, jejichž výše v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 538 609,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 7. 11. 2012, doručenou soudu dne 8. 11. 2012, se původní žalobce [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 439 174,23 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 439 174,23 Kč od 12. 10. 2012 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako nájemce měla v nájmu předmět nájmu - letecký hangár [číslo] přilehlé stojánky v [obec], č. [anonymizováno] [číslo], a to od České republiky jako pronajímatele. V průběhu nájemního vztahu provedla společnost [právnická osoba] na předmětu nájmu technické zhodnocení. Ohledně tohoto nájmu byla uzavřena dne 1. 1. 1997 nájemní smlouva [číslo]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 10. 4. 2000, č. j. 34 K 13/2000-24, byl prohlášen konkurs na majetek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a byl ustaven konkursní správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. Mezi konkurzním správcem a Českou republikou byl uzavřen dodatek ke shora uvedené nájemní smlouvě ze dne 30. 3. 2001 a tímto dodatkem byla změněna doba nájmu na dobu určitou 5 let, kdy nájem byl sjednán do 31. 12. 2005. Dne 28. 6. 2001 byla mezi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], konkursním správcem úpadce [právnická osoba], jako prodávajícím a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako kupujícím uzavřena smlouva o prodeji majetku podniku dle § 27a zákona o konkursu a vyrovnání. Touto smlouvou přešla na [právnická osoba] s.r.o. jako kupujícího mimo jiné práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy [číslo] a nehmotný investiční majetek spočívající v technickém zhodnocení předmětu nájmu provedeném společností [právnická osoba] Po uzavření smlouvy o prodeji majetku podniku byl dne 12. 11. 2001 uzavřen dodatek k nájemní smlouvě [číslo], kde bylo pronajímatelem a [právnická osoba] s.r.o. konstatováno, že tato společnost vstoupila do práv a povinností původního nájemce. Rozhodnutím ministra dopravy ze dne 31. 5. 2004, [číslo jednací] o přechodu vybraného majetku státu do vlastnictví Moravskoslezského kraje přešlo z České republiky na Moravskoslezský kraj mimo jiné i vlastnictví k předmětu nájmu uvedenému v nájemní smlouvě [číslo]. Moravskoslezský kraj uzavřel dne 28. 6. 2004 jako pronajímatel smlouvu o nájmu podniku [anonymizováno] [obec] - [obec] se společností [právnická osoba], [IČO] (žalovaným) jako nájemcem podniku. Na základě této smlouvy se žalovaným stal nájemcem podniku [ulice] [obec] - [obec] a je s účinností od 1. 7. 2004 oprávněn a povinen jej provozovat pod svou firmou. Součástí smlouvy o nájmu podniku byl i předmět nájmu dle nájemní smlouvy [číslo]. Novým pronajímatelem předmětu nájmu, tj. hangáru [číslo] přilehlé stojánky, se tak stal žalovaný. Ke dni 31. 12. 2005 skončil nájem dle nájemní smlouvy [číslo]. Po skončení nájmu byl pronajímatel povinen uhradit nájemci - [právnická osoba] s.r.o. - technické zhodnocení vynaložené původním nájemcem do předmětu nájmu, a to ve výši, ve které nebylo nájemcem po dobu nájmu odepsáno. Výše technického zhodnocení k 31. 12. 2005 činila 7 439 174,23 Kč. Pronajímatel nájemci technické zhodnocení po skončení nájemní smlouvy neuhradil. Dne 27. 11. 2008 však svůj závazek k úhradě technického zhodnocení ve výši 7 439 174,23 Kč uznal co do důvodu i výše. V mezidobí od ukončení nájemní smlouvy do uznání závazku změnila [právnická osoba] s.r.o. svoji obchodní firmu na [právnická osoba] V květnu 2002 bylo rozhodnuto Krajským soudem v Ostravě o úpadku žalobce [právnická osoba] a jeho dalším rozhodnutím ze dne 4. 9. 2000 byla povolena reorganizace. Rozhodnutí o povolení reorganizace nabylo právní moci dne 6. 9. 2012. Žalobce byl tudíž oprávněn činit právní úkony samostatně. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě jeho závazku dopisem s lhůtou k plnění do 11. 10. 2012. Žalovaný však na svůj závazek ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal svého nároku soudní cestou a požadoval po žalovaném také úroky z prodlení za dobu prodlení žalovaného v zákonné výši.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 4. 3. 2013, došlým soudu dne 7. 3. 2013, navrhoval zamítnutí žaloby ze čtyř základních důvodů, když obecně měl za to, že: 1) žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, protože nebyl a není vlastníkem předmětných nemovitostí, 2) nájemní smlouva [číslo] ze dne 1. 1. 1997 je neplatná pro rozpor se zákonem z důvodu neurčitosti předmětu nájmu, absence určení úhrad za plnění poskytovaná s užíváním předmětem nájmu a nedostatečné konkretizace zhodnocení předmětu nájmu, 3) pronajímatel nebyl povinen hradit nájemci zůstatkovou hodnotu technického zhodnocení předmětu nájmu (výdaje nájemce snížené o odpisy) ani po skončení nájmu, protože k převodu předmětu nájmu na nájemce nikdy nedošlo, 4) uznání dluhu není novým právním důvodem vzniku závazku, když v tomto případě závazek žalovaného nevznikl. Konkrétně pak žalovaný tvrdil, že zakladatelskou listinou ze dne 25. 9. 2003 založil Moravskoslezský kraj jako jediný zakladatel [právnická osoba] [obec], a.s., která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 3. 3. 2004, když jediným akcionářem žalovaného je [územní celek]. Dne 28. 6. 2004 uzavřel žalovaný s [územní celek] písemnou smlouvu o nájmu podniku, na základě které dostal žalovaný do nájmu podnik [ulice] [obec] [obec] za účelem jeho samostatného provozování, zejména pak za účelem zajištění provozování letiště a služeb při odbavovacím procesu na letišti. Majetek tvořící podnik [ulice] [obec] [obec] byl přesně definován v článku III. smlouvy o nájmu podniku v přílohách [číslo] – 12 k této smlouvě. Žalovaný převzal do nájmu podniku nemovitosti uvedené v příloze [číslo] rekapitulace č. I a závazky v příloze [číslo] rekapitulace č. III k nájemní smlouvě. Smlouva o nájmu podniku nabyla účinnosti 1. 7. 2004. Žalovaný namítal, že nemovitosti označené žalobcem jako„ letecký hangár [číslo] přilehlé stojánky v [obec], č. [anonymizováno] [číslo]“ nebyly předmětem smlouvy o nájmu podniku, která byla uzavřena mezi žalovaným a [územní celek] dne 28. 6. 2004. Také žádný závazek vážící se k „ leteckému hangáru [číslo] přilehlým stojánkám v [obec], č. [anonymizováno] [číslo]“ smlouvou o nájmu podniku ze dne 28. 6. 2004 na žalovaného nepřešel. Není tedy správné tvrzení žalobce o tom, že součástí smlouvy o nájmu podniku byl od počátku jím označovaný„ předmět nájmu“. Není pravdivé ani tvrzení žalobce, že jím zmiňovaný„ předmět nájmu“ přešel do vlastnictví Moravskoslezského kraje rozhodnutím ministra dopravy ze dne 31. 5. 2004. Pokud žalobce pod [anonymizována tři slova]“ míní budovu - jinou stavbu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec], tak tato byla ve skutečnosti až do 19. 9. 2005 ve vlastnictví České republiky - [stát. instituce]. Písemnou darovací smlouvou ze dne 26. 7. 2005 Česká republika - [stát. instituce] darovala [územní celek] právě jinou stavbu [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] parcele [číslo] dále pozemky: parc. č. [anonymizována dvě slova] - zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní dopravní plocha a parc. [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Návrh na vklad vlastnického práva na základě této darovací smlouvy ve prospěch [územní celek] byl podán Katastrálnímu pracovišti v [obec] dne 19. 9. 2005 a až od tohoto data lze hovořit o [územní celek] jako o vlastníkovi označených nemovitostí. [územní celek] se stal vlastníkem těchto nemovitostí až v době, kdy žalovaný již měl podnik [ulice] [obec] [obec] v nájmu více než 14 měsíců. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o nájmu podniku ze dne 23. 12. 2005 Moravskoslezský kraj rozšířil žalovanému nájem o nemovitosti v tomto dodatku označené - tj. o budovu bez čp/če na pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] a dále o pět výše popsaných pozemků v k. ú. [obec]. Dodatek nabyl účinnosti dne 1. 1. 2006. Podle dodatku se staly součástí nájmu podniku pouze přesně označené nemovitosti, na žalovaného tímto dodatkem nepřešel žádný závazek [územní celek] z titulu ustanovení § 667 odst. 1 občanského zákoníku či jakýkoliv jiný závazek [územní celek] vůči žalobci. Ke dni účinnosti dodatku, tj. k 1. 1. 2006, jak tvrdí sám žalobce, nájemní vztah dle nájemní smlouvy [číslo] neexistoval, protože skončil již 31. 12. 2005. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl a není vlastníkem výše označených nemovitostí, neexistuje žádný právní důvod, proč by měl být v této věci pasivně věcně legitimován, a žaloba by proto měla být zamítnuta z důvodu absence pasivní věcné legitimace žalovaného. Žalovaný dále namítal, že„ nájemní smlouva [číslo]“ ze dne 1. 1. 1997, uzavřená mezi Českou republikou - [stát. instituce] a [právnická osoba], [IČO], je neplatná pro rozpor se zákonem. Žalobce neuvádí, v čem mělo údajné zhodnocení,,předmětu nájmu“ spočívat, o jaké stavební práce mělo jít a kdy měly být konkrétně provedeny. Podle preambule měla být nájemní smlouva uzavřena především dle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Přitom předmět nájmu je specifikován zcela neurčitě -„ objekt [číslo] s technickým zázemním, včetně hmotného inventarizovaného majetku náležícího vojenské správě a přilehlá stojánka“. Nešlo tedy zřejmě jen o nájem nebytových prostor, ale také o nájem blíže neurčených movitých věcí a blíže neurčených pozemků o výměře [výměra]. Pravděpodobně nebytové prostory jsou označeny jako kancelářské prostory, učebny, sklady a dílenské prostory, aniž je zřejmá jejich bližší specifikace a faktické umístění. Jaká část nájemného připadá na nájem movitých věcí nelze ze smlouvy zjistit. Článek [číslo] smlouvy uvádí, že u služeb, které nelze pronajímatelem již zajistit z důvodů ukončení provozu, budou tyto zajišťovány nájemcem na vlastní náklady. Ze smlouvy tedy nevyplývá nic o tom, jaké úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním prostorů má nájemce platit pronajímateli ani způsob jejich určení. Pokud by nájemní smlouva byla posouzena jako platná, bylo by nutno se zabývat ujednáním článků [anonymizováno] a [číslo]. V článku [anonymizováno] je sjednáno, že úpravy nebo opravy provedené nájemcem na jeho vlastní účet je oprávněn si zaúčtovat do svého účetnictví. [anonymizováno] [číslo]. zní takto:„ K činnostem investičního charakteru (přístavby, nástavby, modernizace, rekonstrukce) musí mít nájemce písemný souhlas pronajímatele. Tyto výdaje musí hradit nájemce z vlastních zdrojů. Takto provedené technické zhodnocení si nájemce zaúčtuje ve svém účetnictví a provádí jeho odepisování. V případě převodu předmětu pronájmu na nájemce se na úhradu části kupní ceny použije zůstatková hodnota technického zhodnocení odepisovaného nájemcem.“ Z uvedeného znění dvou článků smlouvy tedy vyplývá, že technickým zhodnocením se rozumí výdaje nájemce provedené z jeho vlastních zdrojů k činnostem investičního charakteru na předmětu nájmu, které si nájemce zaúčtuje ve svém účetnictví a odepisuje je. Pokud by došlo k převodu předmětu nájmu na nájemce, měla se na úhradu části kupní ceny použít zůstatková hodnota technického zhodnocení. Zůstatkovou hodnotu technického zhodnocení jsou tedy míněny výdaje nájemce snížené o odpisy. Vzhledem k tomu, že k převodu předmětu nájmu na nájemce nikdy nedošlo, o situaci uvedenou v článku 8. 13 poslední věty smlouvy se nejedná. Ze žádného ujednání smlouvy nevyplývá, že by pronajímatel byl povinen po skončení nájmu hradit nájemci jeho výdaje vynaložené do investic na předmětu nájmu ponížené o odpisy. O převod předmětu nájmu na nájemce se totiž nikdy nejednalo. V této souvislosti je třeba zmínit také zákonnou úpravu ustanovení § 667 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého:„ Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.“, když z„ nájemní smlouvy“ ze dne 1. 1. 1997 je zřejmé, že pronajímatel se k úhradě nákladů spojených se změnami na věci nezavázal. Ve smlouvě bylo pouze ujednáno to, že výdaje si nájemce hradí z vlastních zdrojů, zaúčtuje si je ve svém účetnictví a provádí odepisování. Ze zákona by tedy nájemci vyplýval pouze nárok požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci, a to za předpokladu, že by byl prokázán písemný souhlas pronajímatele se změnami na věci. Posledně uvedeného nároku se však žalobce v tomto řízení nedomáhá, když po žalovaném ve skutečnosti požaduje zaplatit nijak nedoložené výdaje snížené o odpisy, tedy technické zhodnocení, které nebylo odepsáno. Nárok žalobce tedy není opřen ani o žádné konkrétní ustanovení zákona ani o žádné smluvní ujednání. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaný dne 27. 11. 2008 svůj závazek k úhradě technického zhodnocení ve výši 7 439 174,23 Kč uznal, na uznání závazku ze dne 27. 11. 2008 jsou jako osoby podepisující tuto listinu uvedeni [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Jedná se o členy představenstva žalovaného v období od 22. 12. 2005 do 22. 4. 2009 v případě [titul]. [příjmení] a od [datum] do [datum] v případě [titul] [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že uznání dluhu není novým právním důvodem vzniku závazku, v tomto případě závazek žalovaného nevznikl, když text uznávacího prohlášení uvádí, že částka 7 439 174,23 Kč má být„ hodnotou technického zhodnocení budovy [anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec] sníženou o odpisy“, když ani ze zákona ani ze smlouvy nevyplývá povinnost žalovaného nahrazovat blíže nespecifikované výdaje snížené o odpisy, přičemž není zřejmý ani způsob odepisování prováděný žalobcem. Protože uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, na základě uznávacího prohlášení dluh nevzniká a žádný dluh žalovaného vůči žalobci tedy neexistuje.

3. Žalobce v dalším průběhu řízení tvrdil, že předmět [anonymizováno] - [anonymizováno] [číslo] přilehlá stojánka leží na pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec]. I když předmět nájmu nebyl v nájemní smlouvě [číslo] vymezen způsobem uvedeným v katastru nemovitostí, byl vymezen určitě a srozumitelně a za dobu trvání nájemní smlouvy nikdy nevznikly žádné pochybnosti o tom, co je předmětem nájmu. Předmětem nájemní smlouvy byla budova a soubor věcí, jež se nacházely v budově nebo s ní provozně souvisely. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že se nejednalo o nájem nebytových prostor, když nájem budovy se neřídí zákonem č. 116/1990 Sb., ale obecnými ustanoveními občanského zákoníku § 663 a násl. Nájemní smlouva [číslo] tak splňuje veškeré náležitosti stanovené pro smlouvu nájemní na shora uvedený předmět nájmu a je tudíž platná. Pokud jde o zhodnocení předmětu nájmu, předchůdce žalobce prováděl na předmětu nájmu stavební úpravy typu výměny plynového potrubí, opravy topení, rekonstrukci vrat apod. tj. stavební úpravy vyžadující stavební povolení, k němuž bez pochyby musel doložit i souhlas pronajímatele s provedením takových úprav. Vzhledem k tomu je zřejmé, že nájemce měl k stavebním úpravám souhlas pronajímatele. Nájemce hradil prováděné stavební úpravy vlastními finančními prostředky a po skončení nájmu mu měly být takto vynaložené náklady uhrazeny pronajímatelem. Z ustanovení článku [číslo] nájemní smlouvy nelze dovodit závěr, že není-li uzavřena kupní smlouva, nemá nájemce právo na úhradu zůstatkové hodnoty technického zhodnocení. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal svůj závazek k úhradě zůstatkové hodnoty technického zhodnocení, je třeba vycházet z toho, že žalobce prováděl stavební úpravy se souhlasem pronajímatele a že má právo na úhradu zůstatkové hodnoty technického zhodnocení, ledaže by žalovaný prokázal opak. Žalovaný však podle názoru žalobce neprokázal, že pronajímatel se k úhradě zůstatkové hodnoty technického zhodnocení nezavázal. Pokud žalobce tvrdil, že předmět nájmu přešel na žalovaného již samotnou smlouvou o nájmu podniku, neměl k tomuto tvrzení zcela relevantní informace o jednotlivých dodatcích. Svá tvrzení proto žalobce doplnil tak, že nesouhlasil s tvrzením žalovaného o tom, že dodatkem [číslo] ke smlouvě o nájmu podniku byly na žalovaného převedeny pouze nemovitosti, mimo jiné i budova bez čp. na pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec] (tedy předmět nájmu dle nájemní smlouvy [číslo]) a nikoliv žádné závazky. Moravskoslezský kraj totiž neuzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu nemovitostí, ale dodatek k smlouvě o nájmu podniku, na který se jinak vztahují veškerá ustanovení smlouvy o nájmu podniku. U žalovaného došlo k rozšíření předmětu nájmu podniku o nemovitosti uvedené v dodatku [číslo] zároveň s těmito nemovitostmi přešly na žalovaného i všechny závazky, které se k nemovitostem jakožto části podniku vázaly, podle § 488e obchodního zákoníku. Na žalovaného tak přešel i závazek uhradit zůstatkovou hodnotu technického zhodnocení, protože v případě nájmu podniku dochází přímo ze zákona k přechodu závazků podniku, aniž by je bylo třeba ve smlouvě výslovně uvádět. Samotné uznání závazku je dostatečně určité a srozumitelné, neboť je v něm uvedena jak přesná výše závazku, který je uznáván, tak i právní důvod vzniku závazku. Ve smlouvě darovací uzavřené mezi Českou republikou a Moravskoslezským krajem ze dne 26. 7. 2005 je v článku VI. uvedeno, že ohledně darovaných nemovitostí byla uzavřena nájemní smlouva [číslo] na dobu určitou do 31. 12. 2005. Dále je v darovací smlouvě uvedeno, že na základě čl. 8 nájemní smlouvy byla nájemcem provedena na základě písemného souhlasu pronajímatele rekonstrukce, přičemž obdarovaný se zavazuje převzít na sebe veškeré závazky, práva a povinnosti z nájemní smlouvy a nebude z tohoto titulu požadovat žádnou úhradu od dárce. V době podpisu darovací smlouvy ještě nájemní smlouva [číslo] ze dne 1. 1. 1997 neskončila a nebyla tak známa výše závazku pronajímatele k úhradě technického zhodnocení, nicméně obdarovaný je v darovací smlouvě upozorněn na závazek z nájemní smlouvy, darovací smlouva předvídá, že obdarovaný bude muset nájemci poskytnout určité plněni a pro tento případ se obdarovaný zavázal, že za takto poskytnuté plnění nebude od dárce požadovat žádnou úhradu. I když v darovací smlouvě není závazek blíže konkretizován, lze z ní dovodit, že se jednalo právě o závazek k úhradě technického zhodnocení sníženého o odpisy. Poté, co byly nemovitosti, jež byly předmětem nájmu, darovány [územní celek], uzavřel tento s žalovaným dne [datum] dodatek [číslo] k smlouvě o nájmu podniku [ulice] [obec] - [obec] ze dne [datum]. Dodatek [číslo] tedy nebyl pouhou dohodou o nájmu nemovitostí, a to jedné budovy a čtyř pozemků, jak se nyní snaží tvrdit žalovaný, ale byl doplněním smlouvy o nájmu podniku ze dne [datum]. O existenci závazku k úhradě technického zhodnocení sníženého o odpisy, provedeného původním nájemcem, jakož i o jeho převzetí žalovaným spolu s nemovitostmi podle dodatku [číslo] smlouvy o nájmu podniku, svědčí také ustanovení nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2006, uzavřené mezi žalovaným jako pronajímatelem a [právnická osoba], s.r.o. (nyní úpadcem [právnická osoba]) jako nájemcem, jejímž předmětem byl pronájem objektu [číslo] tj. hangáru a jeho technického zázemí a přilehlé stojánky (tedy předmět nájmu totožný s předmětem nájmu dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1997). V této nájemní smlouvě žalovaný v čl. I bodu 1 výslovně uvádí, že je oprávněn uzavřít se [právnická osoba], s.r.o. nájemní smlouvu, a to na základě smlouvy o nájmu podniku ze dne 28. 6. 2004, která ho opravňuje samostatně provozovat a řídit podnik [ulice] [obec] - [obec]. Žalovaný tedy jasně deklaroval, že nájemní smlouvu se [právnická osoba], s.r.o. na nemovitosti, jež jsou předmětem dodatku [číslo] smlouvy o nájmu podniku, uzavírá na základě svého oprávnění plynoucího mu ze smlouvy o nájmu podniku, nikoliv na základě pouhé smlouvy o nájmu nemovitostí uvedených v dodatku [číslo] jak se nyní snaží žalovaný tvrdit. To ostatně plyne i ze skutečnosti, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], s.r.o. nájemní smlouvu a nikoliv pouze smlouvu podnájemní. V čl. III bod 5 nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2006 je pak prohlášení pronajímatele (žalovaného), že si je vědom závazku vyplývajícího z provedeného technického zhodnocení objektu, jenž v minulosti provedl původní nájemce. Z tohoto prohlášení lze rovněž dovodit, že dodatkem [číslo] se staly součástí nájmu podniku nejen nemovitosti uvedené v dodatku [číslo] ale že na pronajímatele přešel i závazek k úhradě technického zhodnocení. Pokud by na žalovaného takový závazek nepřešel, nemělo by jeho prohlášení v nájemní smlouvě žádný smysl. Námitku žalovaného ohledně neurčitosti předmětu nájmu dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1997 žalobce považoval za účelovou, neboť žalovaný sám v nájemní smlouvě mezi ním a úpadcem ze dne 14. 4. 2006 vymezil předmět nájmu úplně stejně. Označení předmětu nájmu jako hangár [číslo] přilehlá stojánka tak zcela jednoznačně specifikovalo, co bylo předmětem nájmu dle smlouvy ze dne 1. 1. 1997, neboť toto označení převzal i žalovaný.

4. Žalovaný v dalším průběhu řízení namítal, že na ostravském letišti poskytoval žalobci po řadu let před jeho úpadkem různé druhy služeb souvisejících s provozem žalobce jako lokální letecké společnosti. Jednalo se o dodávky médií - elektrické energie, plynu, telekomunikačních služeb, vodného, dále o nájemné a různé další činnosti (detekční kontroly, odklízení sněhu, letištní poplatky, odbavovací služby, odmrazování letadel a jiné). Za tyto služby, nájmy či dodávky jednotlivých médií žalobce dlouhodobě řádně neplatil a dostával se do prodlení, přičemž výše dlužných částek žalobce vůči žalovanému se postupně navyšovala. Žalovaný s žalobcem opakovaně jednal, čehož výsledkem byla uznávací prohlášení podepisovaná žalobcem a dohody o splátkách. Dne 7. 12. 2009 byla sepsána dohoda o splátkách [číslo] včetně uznávacího prohlášení, v níž žalobce uznal svůj dluh vůči žalovanému v částce 3 614 453,06 Kč a zavázal se jej hradit ve splátkách 900 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. V uznávacím prohlášení byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,05 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení, kterou se žalobce zavázal platit pro případ porušení splátkové dohody. Další dohoda o splátkách [číslo] byla sjednána dne 16. 3. 2010, kdy se dluh žalobce navýšil na částku 6 069 836,80 Kč. Žalobce opět přislíbil hrazení ve splátkách, tentokrát po 256 000 Kč a následně po 556 000 Kč měsíčně, opět byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení splátkové dohody žalobce. K této dohodě o splátkách byl uzavřen dodatek ze dne 20. 12. 2010. Následovala další dohoda o splátkách ze dne 21. 7. 2011, týkající se již dluhu žalobce vůči žalovanému ve výši 16 383 645,54 Kč, který znovu žalobce sliboval hradit ve splátkách (ve výši 500 000 Kč, následně 1 000 000 Kč a 2 000 000 Kč měsíčně). Opětovně byla sjednána ztráta výhody splátek a smluvní pokuta v neprospěch žalobce. Žalobce při četných jednáních o splátkách svého dluhu a při žádostech o neustálé prodlužování splátkového kalendáře nikdy netvrdil, že by měl vzájemnou pohledávku vůči žalovanému ve výši 7 439 174,23 Kč a zejména, že by měl k dispozici uznávací prohlášení podepsané dřívějšími členy představenstva žalovaného. Žalovaný vždy na konci kalendářního roku zasílal žalobci k odsouhlasení stav pohledávek a závazků. Žalobce za roky 2009 a 2011 odsouhlasení stavu pohledávek a závazků podepsal a vrátil zpět žalovanému. V odsouhlasení pohledávek žalobce nikdy netvrdil, že by mu žalovaný cokoli dlužil, bylo zde vždy jednáno pouze o dluzích žalobce vůči žalovanému, nikdy ne naopak. Ačkoliv žalobce tvrdil, že mu dva členové bývalého představenstva podepsali uznávací prohlášení dne 27. 11. 2008, žalovaný o tvrzeném závazku vůči žalobci nikdy neúčtoval, přičemž za vedení účetnictví byly zodpovědné právě osoby, o nichž žalobce tvrdil, že měly dne 27. 11. 2008 uznat závazek. Dne 21. 7. 2011 vystavil žalobce ve prospěch žalovaného vlastní směnku na částku 13 741 805 Kč, která byla splatná 27. 9. 2011. Směnka je opatřena doložkou„ bez protestu" a je avalována [právnická osoba] a.s., [IČO]. Žalovaný předložil směnku k placení, žalobce ani směnečný rukojmí na směnku ničeho nezaplatili. Žalovaný přihláškou do insolvenčního řízení žalobce ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka] Krajského soudu v Ostravě přihlásil své pohledávky vůči žalobci v celkové výši 42 085 527,13 Kč. Jedná se o pohledávky z různých právních důvodů, avšak jako pohledávka [číslo] byla přihlášena pohledávka žalovaného z titulu vlastní směnky vystavené žalobcem dne 21. 7. 2011 ve výši 13 741 805 Kč na směnečné sumě, 507 456,19 Kč na směnečném úroku, celkem tedy 14 249 261,19 Kč. Pokud byl úpadek žalobce řešen reorganizací, nebylo dle § 324 odst. 3 insolvenčního zákona od zveřejnění návrhu na povolení reorganizace přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Nyní je však úpadek žalobce řešen konkurzem a pro započtení vzájemných pohledávek platí obecná pravidla dle § 140 odst. 2, 3 a 4 insolvenčního zákona. Stav majetkové podstaty žalobce je takový, že uspokojení nezajištěných věřitelů v konkurzu bude buď žádné nebo symbolické. Pod podmínkou, že neuspěje žádná z již dříve vznesených procesních obran žalovaného (zejména, že pohledávka žalobce nikdy nevznikla a že žalovaný není pasivně věcně legitimován), učinil žalovaný kompenzační námitku, vznesl námitku započtení in eventum a započetl proti uplatněné tvrzené pohledávce žalobce ve výši 7 439 174,23 Kč s příslušenstvím, pokud tato existuje, výše uvedenou vzájemnou pohledávku z titulu směnky vlastní ze dne 21. 7. 2011 a to do výše žalobcem požadované jistiny a příslušenství. [příjmení] kompenzační projev zaslal žalovaný žalobci i zvláštním podáním, včetně dodejky, prokazující doručení kompenzačního projevu.

5. Žalobce namítal, že úpadce není povinen poskytnout žalovanému na směnku jakékoliv plnění. Žalobce tvrdil, že údajná pohledávka žalovaného ze směnky vystavené dne 21. 7. 2011, kterou žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] jako pohledávku [číslo] kterou žalovaný ve své kompenzační námitce započetl vůči žalované pohledávce, není podle § 1987 občanského zákoníku způsobilá k započtení, protože se jedná o pohledávku nejistou. Pohledávka žalovaného ze směnky byla v insolvenčním řízení v rámci přezkumu popřena co do pravosti jak insolvenčním správcem tak i úpadcem [právnická osoba] Směnka ze dne 21. 7. 2011 je směnkou zajišťovací, přičemž sloužila k zajištění pohledávek žalovaného vyplývajících z obchodních vztahů žalovaného a úpadce. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. "v [anonymizováno], [obec] - [část obce], [ulice a číslo], PSČ [číslo], [IČO] byly všechny pohledávky zajištěné směnkou ze dne 21. 7. 2011 postoupeny ze žalovaného na [právnická osoba] s.r.o. "v likvidaci" a tato společnost se stala novým věřitelem úpadce. Pohledávky zajištěné směnkou ze dne 21. 7. 2011 poté přihlásila do shora uvedeného insolvenčního řízení [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], [země], která je získala od předchozího věřitele úpadce, a to přihláškou [číslo]. Vzhledem k tomu, že do téhož insolvenčního řízení byla žalovaným přihlášena pohledávka ze zajišťovací směnky a zároveň [právnická osoba] [anonymizováno] byly přihlášeny pohledávky, jež směnka zajišťovala, byla pohledávka žalovaného ze směnky popřena z důvodu duplicity přihlášek. Žalovaný svým jednáním - postoupením pohledávek, které směnka zajišťovala, smlouvou o postoupení uzavřenou se [právnická osoba] s.r.o. "v [anonymizováno] bez současného rubopisu směnky na nového nabyvatele pohledávek - způsobil, že došlo k osamostatnění zajišťovací směnky, tj. k oddělení směnečné pohledávky od pohledávek, které směnka zajišťovala. Žalobce proto vůči uplatnění směnky žalovaným vznesl námitku osamostatnění zajišťovací směnky, neboť směnka uplatňovaná žalovaným k započtení ztratila důvod svého vystavení, kterým bylo zajištění pohledávek žalovaného vůči úpadci. Protože žalovaný není věřitelem pohledávek zajišťovaných směnkou, není úpadce povinen poskytnout mu na směnku jakékoliv plnění.

6. Žalovaný v této souvislosti tvrdil, že jeho pohledávka ze směnky vlastní ze dne 21. 7. 2011 není ani neurčitou ani nejistou, když závazek ze směnky je zásadně závazkem samostatným. Proto žalovaný přihlásil pohledávku z titulu vlastní směnky ze dne 21. 7. 2011 do insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba] jako dílčí pohledávku [číslo] své přihlášky. Žalovaný učinil nesporným, že žalobce jako insolvenční správce pohledávku ze směnky popřel (popěrný úkon samostatného dlužníka [právnická osoba] již s ohledem na prohlášený konkurz nemá na zjištění pohledávky vliv). Žalovaný se proti popěrnému úkonu brání podanou incidenční žalobou, která je projednávána pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu]. V tomto řízení se tedy žalovaný mimo jiné domáhá určení, že jeho pohledávka ze směnky vlastní ze dne 21. 7. 2011 je po právu přihlášena v insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba] Žalovaný měl dále za to, že pokud pohledávky zajištěné směnkou vlastní ze dne 21. 7. 2011 postoupil a do insolvenčního řízení je přihlásil jiný subjekt, tak smlouva o postoupení pohledávek mezi žalovaným a [právnická osoba], [IČO] ze dne 23. 2. 2012, ve znění dodatku [číslo] ze dne 28. 2. 2012 je neplatná z důvodu neurčitosti ve specifikaci postupovaných pohledávek, z důvodu odstoupení žalovaného od této smlouvy a z důvodu trestné činnosti na straně postupníka, spočívající v podvodném jednání a uvedení žalovaného v omyl. [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova]“ [jméno] [příjmení], [datum narození] čelí obžalobě pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že vylákal od žalovaného pohledávky za dlužníkem [právnická osoba], nikdy za ně nezaplatil a obratem je postoupil na další nastrčenou firmu [právnická osoba], [IČO], aby následně došlo k dalšímu postoupení na [anonymizována tři slova] se sídlem formálně na [anonymizována tři slova]. Obžaloba Okresního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. [spisová značka] je nyní projednávána u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud žalobce poukazoval na to, že směnkou zajištěné pohledávky přihlásila do insolvence úpadce [právnická osoba] [anonymizováno], pohledávky tohoto údajného věřitele popřel právě žalovaný. Pokud je žalovaný věřitelem přihlášených pohledávek, nemůže jím být tento subjekt. Incidenční spor mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] je projednáván u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a je přerušen podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení incidenčního sporu ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] téhož soudu.

7. Žalovaný konečně z důvodu právní jistoty a pro další posílení své procesní obrany opakovaně započetl jednostranným zápočtem ze dne 14. 5. 2020 proti tvrzenému nároku žalobce své pohledávky zjištěné v insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba], a to konkrétně pohledávky za letištní poplatky v částce 7 118 447,30 Kč z titulu neuhrazených cen účtovaných fakturami [číslo] na základě Standardní smlouvy o pozemním odbavení – zjednodušená procedura [anonymizována dvě slova] [obec], Dohodnuté služby a ceny ke standardní smlouvě o pozemním odbavení (SGHA) z dubna [rok] [číslo] ze dne 1. 10. 2005 ve znění pozdějších dodatků a dále část pohledávky účtované na základě citované smlouvy fakturou [číslo] v částce 320 726,93 Kč (celkem byla započtena pohledávka ve výši 7 439 174,23 Kč). Označené pohledávky představují část dílčí pohledávky žalovaného [číslo] přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka] Krajského soudu v Ostravě a zde zjištěné s tím, že se jedná o v přihlášce specifikované faktury pod pořadovými čísly 1 až 15, 35 a 36. Jednostranný zápočet učiněný žalovaným ze dne 14. 5. 2020 byl z důvodu právní opatrnosti doručován jak žalobci jako insolvenčnímu správci, tak i přímo úpadci [právnická osoba]

8. Ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo.

9. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne 27. listopadu 2008 písemně uznal svůj závazek ve výši 7 439 174,23 Kč vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], který vznikl z titulu nároku na úhradu technického zhodnocení budovy„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ v [obec] po ukončení nájemní smlouvy. Listina o uznání závazku dále obsahuje písemné prohlášení žalovaného o tom, že technické zhodnocení budovy„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ v [obec] bylo provedeno právním předchůdcem společnosti [právnická osoba] a to společností [právnická osoba], [IČO], v souladu s nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum]. Společnost [právnická osoba] vstoupila do práv a povinností původního nájemce [právnická osoba] na základě Smlouvy o prodeji majetku podniku uzavřené dne [datum] mezi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], správcem konkurzní podstaty úpadce společnosti [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Nájemní smlouva [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2005, přičemž k tomuto datu činila hodnota technického zhodnocení budovy„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ v [obec] snížená o odpisy výše uvedenou částku 7 439 174,23 Kč. Listinu o uznání závazku datovanou dne 27. 11. 2008 podepsal [titul]. [jméno] [příjmení], předseda představenstva žalovaného a [titul]. [jméno] [příjmení], místopředseda představenstva žalovaného (z úředně ověřené kopie uznání závazku ze dne 27. 11. 2008).

10. Společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného dopisem ze dne 4. října 2012, doručeným žalovanému dne 9. října 2012, na základě uznání závazku ze dne 27. 11. 2008 k úhradě dlužné částky [částka] na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] ve lhůtě do [datum] (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 4. 10. 2012).

11. Česká republika - [stát. instituce] jako pronajímatel na straně jedné a společnost [právnická osoba], [IČO] jako nájemce na straně druhé uzavřeli nájemní smlouvu [číslo] ze dne [datum] (dále též„ nájemní smlouva“), ve které bylo deklarováno, že Česká republika je vlastníkem vojenského objektu„ [anonymizována dvě slova] [číslo] přilehlé stojánky“ v [obec], č. [anonymizováno] [číslo], ke kterému vykonává právo hospodaření [stát. instituce], prostřednictvím [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], na základě které předmětem nájmu byl objekt [číslo] s technickým zázemím, včetně hmotného inventarizovaného majetku náležejícího vojenské správě a přilehlá stojánka o celkové výměře 33 902 m2. Objekt [číslo]„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“ zahrnoval kancelářské prostory o výměře 71 m2, učebny o výměře 116 m2, sklady o výměře 11 m2 a 1. díl prostory o výměře 334 m2, z toho 1. betonová plocha letiště byla o výměře 33 370 m2. Účelem nájmu bylo užívání předmětu nájmu výlučně k těmto činnostem: - hangárování a udržování letadlového parku [právnická osoba] [obec], - vybudování technického zázemí pro údržbu a opravu letadel. Pronajímatel pronajal předmět nájmu nájemci za nájemné sjednané vzájemnou dohodou ve výši 125 825 Kč ročně, tj. a) nebytové prostory (objekt [číslo] s technickým zázemím) - kancelářské prostory 71 m2 [číslo] Kč/rok, učebny 116 m2 [číslo] Kč/rok, sklady 11 m2 [číslo] Kč/rok a 1. díl. prostory 334 m2 [číslo] Kč/rok, b) provozní plochu letadla - betonovou plochu 33 370 m2 Kč/rok. Nájemné se platilo na tři měsíce předem vždy k 15. dni každého prvního měsíce čtvrtletí, ve výši jedné čtvrtiny ročního nájmu. V nájemní smlouvě bylo dále v následujících bodech článku VIII. (nesprávně označeného VII.) sjednáno, že: 8.. Nájemce je povinen hradit náklady spojené s obvyklým udržováním a provozem na vlastní účet. 8.. Nájemce je povinen vrátit předmět nájmu ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení a schváleným stavebním úpravám pronajímatele ke dni skončení platnosti smlouvy. 8.. Opravy nebo úpravy provedené nájemcem na jeho vlastní účet je oprávněn si zaúčtovat do svého účetnictví. [číslo]. K činnostem investičního charakteru (přístavby, nástavby, modernizace, rekonstrukce) musí mít nájemce písemný souhlas pronajímatele. Tyto výdaje musí hradit nájemce z vlastních zdrojů. Takto provedené technické zhodnocení si nájemce zaúčtuje ve svém účetnictví a provádí jeho odepisování. V případě převodu předmětu pronájmu na nájemce se na úhradu části kupní ceny použije zůstatková hodnota technického zhodnocení odepisovaného nájemcem. Podle článku IX., bodu 9.1., byla tato smlouva uzavřena s účinností od 1. 1. 1997 na dobu neurčitou. Podle článku XI., bodu [číslo], veškeré změny této smlouvy bylo nutno činit písemnou formou po vzájemné dohodě (z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 1. 1. 1997).

12. Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl prohlášen konkurs na majetek [právnická osoba] spol. s r. o. a ustaven konkursní správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. Mezi [anonymizována dvě slova] - [stát. instituce] jako pronajímatelem na straně jedné a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] jako nájemcem na straně druhé byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 30. 3. 2001, kterým byla mimo jiné změněna doba nájmu na dobu určitou 5 let tak, že končí dnem 31. 12. 2005. Dne 28. 6. 2001 byla mezi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], jako prodávajícím na straně jedné a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako kupujícím na straně druhé uzavřena smlouva o prodeji majetku podniku podle § 27a zákona o konkursu a vyrovnání, na základě které prodávající prodal do vlastnictví kupujícího z konkurzní podstaty úpadce veškeré věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které původně sloužily k provozování podniku úpadce spočívajícího v provozování letecké dopravy s tím, že část věcí, které vlastnil úpadce ke dni prohlášení konkursu, byla již za trvání konkursu se souhlasem soudu a věřitelského výboru prodána, když touto smlouvou prodávající prodal soubor majetku uvedený v článku II. a to nemovitý majetek, věci movité (včetně nehmotného investičního majetku) - mezi nimi i technické zhodnocení provedené prodávajícím do nemovitosti ve vlastnictví České republiky v [obec] [obec], konkrétně do leteckého [anonymizováno] [číslo] s tím, že podklady, z nichž vyplývá výše investice a způsob odepisování tvoří přílohu [číslo] této smlouvy, dále práva, včetně práv vyplývajících z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené s Českou republikou - [stát. instituce] ze dne 1. 1. 1997, ve znění pozdějších dodatků, kdy se jednalo o nájemní smlouvu o nájmu„ [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]“ v [obec] s tím, že nájemní smlouva, včetně všech příloh, tvoří přílohu [číslo] této smlouvy, a závazky prodávajícího související s částí podniku. Kupující předmětný majetek prodávajícího, tedy veškeré, zejména v článku II. uvedené věci, práva a majetkové hodnoty sloužící k provozování předmětné části podniku, do svého vlastnictví koupil a převzal a zároveň vstoupil do všech závazků prodávajícího souvisejících se prodávaným majetkem podniku bez ohledu na to, zda jsou či nikoliv v předcházejících odstavcích tohoto článku výslovně uvedeny. Totéž platilo i o všech věcech, právech a jiných případných majetkových hodnotách sloužících k užívání a provozování majetku podniku i zde výslovně neuvedených. Kupní cena byla stanovena dohodou smluvních stran a za předchozího souhlasu věřitelského výboru ve výši 7 500 000 Kč, když se jednalo o cenu bez daně z přidané hodnoty. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2001, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 30. 7. 2021, byl udělen souhlas soudu s uzavřením smlouvy o prodeji majetku podniku podle § 27a zákona o konkursu a vyrovnání ze dne 28. 6. 2001 mezi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím. Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 12. 11. 2001 bylo mezi pronajímatelem a [právnická osoba] s.r.o. ujednáno, že na základě smlouvy o prodeji majetku podniku podle § 27a zákona o konkursu a vyrovnání vstoupila [právnická osoba] s.r.o. do práv a povinností úpadce jako nový nájemce (z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka [číslo] ze dne 4. 9. 2014, z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 30. 3. 2001, ze smlouvy o prodeji majetku podniku ze dne 28. 6. 2001 uzavřené mezi [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím, včetně předávacího protokolu ke smlouvě o prodeji majetku podniku ze dne 28. 6. 2001 a přílohy: Výpočet technického hodnocení na budově [číslo] hangár [ulice] [obec], z usnesení [název soudu] ze dne 23. 7. 2001 č. j. [číslo jednací], z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 12. 11. 2001). 13. [právnická osoba] byl založen dne 25. 9. 2003 zakladatelskou listinou sepsanou ve formě notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bez veřejné nabídky akcií, jediným zakladatelem a akcionářem Moravskoslezským krajem, [adresa], [IČO]. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 18. zasedání konaném dne 25. 9. 2023 usnesením [číslo] rozhodlo mj. o založení akciové společnosti„ [právnická osoba]“ a schválilo [anonymizováno] listinu a [anonymizováno] [právnická osoba] [obec], a.s. Žalovaný byl zapsán dne 3. 3. 2004 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě (ze stejnopisu notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec] ze dne 25. 9. 2003 [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], z výpisu z usnesení 18. zasedání zastupitelstva Moravskoslezského kraje konaného dne 25. 9. 2003 ze dne 29. 9. 2003 zn. [spisová značka], a z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka [číslo] ze dne 6. 3. 2013).

14. Moravskoslezský kraj, sídlem [adresa], [IČO] jako pronajímatel na straně jedné a žalovaný [právnická osoba] jako nájemce na straně druhé uzavřeli dne 28. 6. 2004 smlouvu o nájmu podniku [ulice] [obec] – [obec], ve které se odkazuje na zákon č. 166/ 2004 Sb. ze dne 25. 3. 2004 o převodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit [ulice] správa letišť, státní podnik z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů, kterým byl upraven postup a podmínky přechodu části tohoto státního podniku, představující [ulice] [obec] - [obec], [PSČ] [obec] na Moravskoslezský kraj. Podle § 2 odst. 1 cit. zák. k přechodu vlastnických práv k této části podniku na Moravskoslezský kraj dojde dnem nabytí účinnosti rozhodnutí Ministerstva dopravy Ministerstvo dopravy České republiky rozhodlo o přechodu [ulice] [obec] - [obec], [PSČ] [obec] (dále jen„ podnik“) se všemi právy a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Moravskoslezský kraj rozhodnutím ze dne 31. 5. 2004 č. j. 394/2004-410-PRIV, které nabývá účinnosti dne 1. 7. 2004 Moravskoslezský kraj se tedy stává vlastníkem podniku [ulice] [obec] - [obec] se všemi právy a závazky, včetně práv a povinností za pracovněprávních vztahů dnem 1. 7. 2004 Smlouvou o nájmu podniku [ulice] [obec] - [obec] pronajímatel pronajal nájemci podnik [ulice] [obec] – [obec], který nabyl za základě zákona č. 166/2004 Sb. dnem účinnosti rozhodnutí Ministerstva dopravy, ve smyslu § 488b odst. 1 obchodního zákoníku, za účelem jeho samostatného provozování, zejména pak za účelem zajištění provozování letiště a zajišťování vykonávání služeb při odbavovacím procesu na letišti tak, aby byl jednak zachován statut letiště a žádoucí standard jeho provozování i zajišťování a vykonávání služeb při odbavovacím procesu. Nájemce převzal podnik do nájmu a zavázal se, že ho bude samostatně provozovat pod svojí firmou s odbornou péčí na vlastní náklad a nebezpečí, v souladu s obecně závaznými právními předpisy a dále sjednanými podmínkami, a tímto způsobem při provozování podniku zejména zabezpečí provozování letiště a poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti. Nájemce měl nárok na to, aby ze provozovaného podniku pobíral užitky. Nájemce byl povinen za pronájem podniku platit roční nájemné, sjednané ve výši rovnající se částce ročních účetních odpisů pronajatého odepisovaného majetku v daném roce s tím, že pokud se pronajímatel stane plátcem daně z přidané hodnoty, bude k nájemnému připočtena daň z přidané hodnoty podle platného daňového předpisu. Ke smlouvě o nájmu podniku [ulice] [obec] - [obec] ze dne 28. 6. 2004 byly uzavřeny dodatek [číslo] ze dne 29. 10. 2004, dodatek [číslo] ze dne 30. 12. 2004, dodatek [číslo] ze dne 31. 8. 2005, dodatek [číslo] ze dne 30. 9. 2005 a dodatek [číslo] ze dne 23. 12. 2005. V posledně uvedeném dodatku [číslo] ze dne 23. 12. 2005 bylo uvedeno, že pronajímatel se na základě darovací smlouvy evidenční [číslo] 2005, uzavřené dne 26. 7. 2005 s Českou republikou - [stát. instituce], stal vlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec] zapsaných na [list vlastnictví], kterými jsou budova bez čp/če jiná stavba na pozemku parc. č. st. 376 v hodnotě 16 394 298 Kč, pozemek parc. č. st. 376, zastavěná plocha a nádvoří v hodnotě 552 854,98 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha v hodnotě 73 280,90 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha v hodnotě 108 183,70 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha v hodnotě 10 970 975,74 Kč a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha v hodnotě 8 070 262,45 Kč. Vzhledem k tomu, že výše uvedené nemovitosti patří pronajímateli a slouží k provozování pronajatého podniku [ulice] [obec] - [obec], staly se nemovitosti součástí pronajatého podniku. Nájemce prohlásil, že je s rozšířením pronajatého podniku srozuměn a je si vědom, že tato změna bude mít vliv na výši nájemného. Tento dodatek [číslo] nabyl účinnosti dnem [datum]. Z darovací smlouvy ev. [číslo] ze dne 26. 7. 2005, uzavřené mezi Českou republikou - [stát. instituce] jako dárcem na straně jedné a [územní celek] jako obdarovaným na straně druhé vyplývá, že dárce bezúplatně převedl do vlastnictví obdarovaného nemovitosti v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví], kterými jsou budova bez čp/če jiná stavba na pozemku parc. č. st. 376 v evidenční hodnotě 16 394 298 Kč, pozemek parc. č. st. 376, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 3659 m2 v evidenční hodnotě 552 854,98 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 485 m2 v evidenční hodnotě 73 280,90 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 716 m2 v evidenční hodnotě 108 183,70 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní dopravní plocha o výměře 72 610 m2 v evidenční hodnotě 10 970 975,74 Kč a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 53 412 m2 v evidenční hodnotě 8 070 262,45 Kč. V článku V. odstavci třetím této darovací smlouvy dárce upozornil obdarovaného, že jiná stavba bez čp/če na st. parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] o výměře 33 370 m2, ostatní plocha, ostatní dopravní plocha, to vše v k. ú. [obec], je pronajata [právnická osoba], se sídlem [adresa původní účastnice a žalované], [IČO] na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne 1. 1. 1997 ve znění dodatků [číslo] až 5 na dobu určitou do 31. 12. 2005. Dle čl. 8 této smlouvy byla provedena na základě písemného souhlasu pronajímatele nájemcem rekonstrukce investičního charakteru na pronajaté nemovitosti na vlastní náklady nájemce. Obdarovaný prohlásil, že byl s nájemní smlouvou seznámen, a že se zavazuje převzít na sebe veškeré závazky, práva a povinnosti z této nájemní smlouvy plynoucí a nebude z tohoto titulu požadovat žádnou úhradu od dárce. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro obdarovaného vznikly dnem 19. 9. 2005 (ze smlouvy o nájmu podniku [ulice] [obec] - [obec] ze dne 28. 6. 2004 s [anonymizováno] [číslo] ze dne 29. 10. 2004, [číslo] ze dne 30. 12. 2004, [číslo] ze dne 31. 8. 2005, [číslo] ze dne 30. 9. 2005 a [číslo] ze dne 23.12.2005, včetně předávacího protokolu ze dne 3. 8. 2004 s přílohami [číslo] až [číslo] z darovací smlouvy ev. [číslo] ze dne 26. 7. 2005 mezi [anonymizována dvě slova] - [stát. instituce] jako dárcem a [územní celek] jako obdarovaným, a z návrhu Ministerstva obrany na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 7. 9. 2005).

15. Žalovaný jako pronajímatel na straně jedné a žalobce jako nájemce na straně druhé uzavřeli nájemní smlouvu ze dne 14. 4. 2006 (dále též„ nájemní smlouva“), ve které bylo deklarováno, že pronajímatel je na základě smlouvy o nájmu podniku ze dne 28. 6. 2004 uzavřené s vlastníkem [ulice] [obec] - [obec], kterým je [územní celek], oprávněn samostatně provozovat a řídit podnik [ulice] [obec] - [obec], a je tedy oprávněn k uzavření této smlouvy. Na základě této nájemní smlouvy byl předmětem nájmu objekt [číslo] s technickým zázemím, včetně hmotného inventarizovaného majetku a přilehlá stojánka o celkové výměře 33 902 m2. Objekt [číslo]„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“ zahrnoval kancelářské prostory o výměře 71 m2, učebny o výměře 116 m2, sklady o výměře 11 m2 a 1. díl prostory o výměře 334 m2, úhrnem o výměře 532 m2, z toho 1. betonová plocha [anonymizováno] byla o výměře 33 370 m2. Účelem nájmu bylo provozování činností, kterými jsou: - hangárování, opravy a údržba letadlového parku [právnická osoba], s.r.o., - údržbu a opravy letadel třetích stran. Pronajímatel pronajal předmět nájmu nájemci za nájemné sjednané vzájemnou dohodou ve výši 350 000 Kč ročně, tj. 29 167 Kč měsíčně, ke kterému měla být připočítána DPH ve výši stanovené obecně závaznými předpisy. Nájemné za kalendářní měsíc nájmu bylo splatné předem na základě faktury pronajímatele, vystavené vždy k 5. dni měsíce nájmu se splatností 17 dnů. V článku III. odst. 3 pronajímatel prohlásil, že si je vědom závazku vyplývajícího z provedeného technického zhodnocení objektu, jenž v minulosti provedl původní nájemce. Tento závazek převzal současný majitel tohoto objektu při převodu nemovitosti a usnesením Krajského zastupitelstva ze dne 18. 12. 2003 deklaroval, že souhlas s jeho převzetím je nezbytnou podmínkou převodu. Podle článku V., nad rámec sjednaného nájemného se nájemce zavázal uhradit pronajímateli veškeré náklady za služby, resp. média, poskytovaná nájemci spolu s pronájmem nebytových prostor spojených, jejich výše a další náležitosti měly být předmětem samostatných smluv. Pronajímatel se však zavázal, že za podmínek v místě a čase obvyklých bude nájemci po celou dobu nájmu zajišťovat dodávku elektrické energie, vody a plynu a umožní připojení telefonních linek v rámci ústředny, jež je majetkem pronajímatele. Podle článku VI., bodu 1., byl nájem sjednán na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2006. Podle článku VII., bodu 3., změny a doplňky této smlouvy bylo možno činit pouze písemnými, číslovanými dodatky, podepsanými oběma smluvními stranami po předchozím projednání (z nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2006).

16. Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne 6. 9. 2012, byla povolena reorganizace dlužníka [právnická osoba], [IČO] (dále též pouze„ dlužník“). Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 17. 4. 2014, které nabylo právní moci dne 5. 6. 2014, byla reorganizace dlužníka přeměněna v konkurs, když účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne 17. 4. 2014 v 8:18 hodin. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 6. 2014 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 16. 6. 2014, bylo rozhodnuto o tom, že se pokračuje v řízení, které bylo přerušeno podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon - dále„ IZ“), protože insolvenční správce [osobní údaje žalobce], sídlem [adresa žalobce], podal v soudem určené lhůtě dne 5. 6. 2014 návrh na pokračování řízení vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka], a podle § 264 odst. 1 IZ se stal ke dni 5. 6. 2014 účastníkem řízení místo dlužníka (z údajů a cit. usnesení v insolvenčním rejstříku sp. zn. [insolvenční spisová značka] a ve spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka]).

17. Rozsudkem [název soudu] ze dne 12. října 2018 č. j. [číslo jednací] ([insolvenční spisová značka]), ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne 19. 6. 2020, bylo v incidenčním řízení žalobce [právnická osoba], [IČO] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba], [IČO] (o určení pravosti a výše pohledávky) určeno, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu neuhrazených telekomunikačních služeb ve výši 271 829,86 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 35 530,95 Kč, pohledávku z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie ve výši 432 441,37 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 75 511,78 Kč, pohledávku z titulu neuhrazených bezpečnostních školení a ceny za zhotovení identifikačních karet ve výši 31 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 872,14 Kč, pohledávku z titulu neuhrazených dodávek plynu ve výši 482 584,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 85 600,62 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za kontrolu palubních zásob ve výši 57 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 793,63 Kč, pohledávku z titulu neuhrazeného vodného ve výši 5 865,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 397,01 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za úklid sněhu ve výši 3 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 312,08 Kč, pohledávku z titulu nezaplaceného nájemného ve výši 537 985,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 112 167,35 Kč, pohledávku z titulu neuhrazeného nájemného za nájem nebytových prostor ve výši 490 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 94 318,73 Kč, pohledávku z titulu neuhrazených letištních poplatků ve výši 19 622 824,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 631 702,04 Kč, pohledávku z titulu nezaplacené ceny za odmrazování letadel ve výši 288 069,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 102 352,42 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za použití startovacího agregátu ve výši 10 528,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 693,02 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za rozvoz zavazadel ve výši 215 465,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 35 647,35 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené služby [anonymizována dvě slova] ve výši 45 564 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 725,61 Kč, pohledávku z titulu nezaplacené ceny za poskytnutí VIP salonku ve výši 8 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 012,10 Kč, pohledávku z titulu neuhrazeného nájemného a služeb za nájem nebytového prostoru ve výši 252 213,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 903,63 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za ochranu majetku ve výši 17 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 600,55 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené ceny za náhradní přepravu ve výši 17 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 776,50 Kč, pohledávku z titulu nezaplacené smluvní pokuty ve výši 935,96 Kč, pohledávku z titulu nezaplacené ceny za dodávky elektrické energie ve výši 123 226,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 809,43 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené smluvní pokuty ve výši 192 234 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené smluvní pokuty ve výši 45 089,29 Kč, pohledávku z titulu nezaplacené smluvní pokuty ve výši 146 769,98 Kč, pohledávku z titulu neuhrazené služby za likvidaci odpadů ve výši 1 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 196,50 Kč, pohledávku z titulu směnky vlastní ze dne 21. 7. 2011 ve výši 13 741 805 Kč se směnečným úrokem ve výši 507 456,19 Kč. Jednalo se o pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou žalobce evidovanou pod pořadovým číslem [anonymizováno] v souhrnné výši 41 780 546,90 Kč, které však žalovaný na přezkumném jednání konaném 27. 8. 2012 v tomto rozsahu popřel z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace. Žalobce přitom za dlužníkem přihlásil do insolvenčního řízení přihláškou evidovanou pod pořadovým číslem [anonymizováno] následující dílčí pohledávky: [číslo]) ve výši 328 719,61 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených telekomunikačních služeb, [číslo]) ve výši 537 121,86 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie, [číslo]) ve výši 46 244,92 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených bezpečnostních školení a ceny za zhotovení identifikačních karet, [číslo]) ve výši 589 560,17 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek plynu, [číslo]) ve výši 74 197,63 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za kontrolu palubních zásob, [číslo]) ve výši 6 262,60 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného vodného, [číslo]) ve výši 3 552,08 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za úklid sněhu, [číslo]) ve výši 724 386,71 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného, [číslo]) ve výši 620 398,93 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného za nájem nebytových prostor, [číslo]) ve výši 23 254 526,59 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených letištních poplatků, [číslo]) ve výši 390 421,75 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za odmrazování letadel, [číslo]) ve výši 11 221,80 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za použití startovacího agregátu, [číslo]) ve výši 265 628,21 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za rozvoz zavazadel, [číslo]) ve výši 55 897,07 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené služby [anonymizována dvě slova], [číslo]) ve výši 10 412,10 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za poskytnutí VIP salonku, [číslo]) ve výši 343 141,88 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a služeb za nájem nebytového prostoru, [číslo]) ve výši 22 033,35 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za ochranu majetku, [číslo]) ve výši 18 776,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za náhradní přepravu, [číslo]) ve výši 935,96 Kč z titulu nezaplacené smluvní pokuty, [číslo]) ve výši 44 036,23 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za dodávky elektrické energie, [číslo]) ve výši 192 234 Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty, [číslo]) ve výši 45 089,29 Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty, [číslo]) ve výši 3 500 Kč z titulu neuhrazené služby za zprostředkování prodeje letenek, [číslo]) výši 146 769,98 Kč z titulu nezaplacené smluvní pokuty, [číslo]) ve výši 1 196,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené služby za likvidaci odpadu a [číslo]) ve výše 14 240 261,19 Kč z titulu směnky vlastní z 21. 7. 2011. Souhrnná výše přihlášených pohledávek činí 42 085 527,13 Kč, které byly na přezkumném jednání dne 27. 8. 2012 žalovaným uznány v rozsahu 304 980,23 Kč, jinak v rozsahu 41 780 546,90 Kč popřeny, ať již co do pravosti či výše. Zajišťovací směnka zajišťovala pohledávky uplatněné žalobou pod položkami 1 až 25 (z cit. rozsudků [název soudu] a [název soudu]). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2022 č. j. [číslo jednací] bylo odmítnuto dovolání žalovaného proti rozsudku [název soudu] ze dne 10. prosince 2019 č. j. [číslo jednací], protože Nejvyšší soud jednak právní posouzení věci odvolacím soudem ohledně absolutní neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek pro neurčitost postupované pohledávky považoval za správné (bez jakýchkoli pochybností odpovídající závěrům [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], jakož i usnesení sp. zn. [spisová značka]), jednak konstatování dovolatele, podle něhož„ majiteli zajišťovací směnky může být pohledávka ze směnky přiznána jen tehdy, je-li zároveň nositelem pohledávky směnkou zajištěné“, považoval za zjevně pomíjející konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ohledně možnosti oddělení pohledávky z titulu (zajišťovací) směnky a pohledávky takovou směnkou zajištěné (rozuměj možnosti převodu zajišťovací směnky bez současného převodu zajištěné pohledávky, popřípadě převodu zajištěné pohledávky bez současného převodu směnky) představovanou např. rozsudkem ze dne 31. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 3045/2010, uveřejněným v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 2013, pod [číslo] jakož i rozsudky ze dne 28. května 2015, sp. zn. 29 Cdo 643/2015, ze dne 29. dubna 2021, sp. zn. 29 Cdo 1367/2019, a ze dne 30. června 2021, sen. zn. 29 ICdo 96/2019 (včetně další judikatury Nejvyššího soudu zmíněné v jejich důvodech). K možnosti přihlásit do insolvenčního řízení současně pohledávku ze zajišťovací směnky a pohledávku takovou směnkou zajištěnou, pak odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2009, sp. zn. 29 Cdo 3716/2007, jehož závěry, ač přijaté při výkladu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se uplatní i v insolvenčních poměrech /viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. 29 ICdo 56/2014 (z cit. usnesení Nejvyššího soudu). Usnesením Ústavního soudu ze dne 4. října 2022 sp. zn. IV. ÚS 2218/22 byla odmítnuta ústavní stížnost stěžovatele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba] (dále též jen„ [právnická osoba]“), proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2022 č. j. [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ze dne 10. prosince 2019 č. j. [číslo jednací] a rozsudku [název soudu] ze dne 12. října 2018 č. j. [číslo jednací] ([insolvenční spisová značka]), neboť Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný (z cit. usnesení Ústavního soudu). 18. [titul]. [jméno] [příjmení], který byl dle obchodního rejstříku předsedou představenstva žalovaného od 22. 12. 2005 do 22. 4. 2009, vypověděl, že uznání závazku ze dne 27. 11. 2008 podepisoval spolu s panem [příjmení] dne, který je uvedený na listině, z toho důvodu, že šlo o technický krok, kterého bylo třeba k dořešení situace. Vzhledem k tomu, že již dříve působil u společnosti [právnická osoba], měl vědomost o tom, že zde skutečně bylo zrealizováno technické zhodnocení budovy. Bylo totiž třeba podepsat novou nájemní smlouvu a v souvislosti s touto smlouvou měl jednat také o přechodu tohoto závazku. V bodu 5. článku III. nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2006, uzavřené mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem a [právnická osoba] jako nájemcem, je obsaženo ustanovení o závazku vyplývajícím z provedeného technického zhodnocení předmětného objektu. V případě uznání závazku se jednalo o úkon, který byl vyžadovaný společností [právnická osoba] Závazek uznali, neboť předpokládali, že nájemní vztah bude dále pokračovat, když jimi uznaný závazek by byl použitelný např. pro účely započtení. Po podpisu uznání závazku se listina ze dne 27. 11. 2008 zřejmě doručila o patro níž, neboť jak jejich sekretariát, tak sekretariát společnosti [právnická osoba], sídlily ve stejné budově pod sebou. Listina uznání závazku byla připravena ze strany společnosti [právnická osoba] [příjmení], která je v listině uvedená, nejspíše vyplývala z účetnictví obou organizací, neboť technické zhodnocení bylo původně provedeno ve výši kolem 15 milionů Kč. Situace byla tehdy komplikovaná tím, že celé letiště bylo předáváno mezi ministerstvem a krajem a prováděla se docela složitá delimitace. Podle něj technické zhodnocení souviselo s původní nájemní smlouvou a v rámci jejího ukončení už bylo splatné. Situaci na letišti znal, na hangáru byl proveden nový portál a ke zhodnocení hangáru nepochybně došlo. Vyslýchaný měl k dispozici podklady účetní povahy, usnesení rady kraje a také z článku [číslo] původní nájemní smlouvy [číslo] ze dne 1. 1. 1997 vyplývalo, že si nájemce technické zhodnocení zaúčtoval ve svém účetnictví a prováděl jeho odepisování. [právnická osoba] a [právnická osoba] (jednající panem [příjmení]) byla dohoda, že [právnická osoba] v době ukončení nájmu svůj závazek z technického zhodnocení budovy zaplatí. Předpokládali však, že nájemní vztah bude dále trvat a že dojde spíše k započtení jimi uznané částky proti pohledávkám [právnická osoba] Původní nájemní vztah skončil ještě předtím, než byla uzavřena nová nájemní smlouva ze dne 14. 4. 2006. 19. [jméno] [příjmení], který byl dle obchodního rejstříku jednatelem [právnická osoba] (dále též„ [příjmení] [jméno]“) od 20. 2. 2002 do 31. 1. 2011, vypověděl, že technické zhodnocení budovy leteckého hangáru [číslo] v [obec] bylo provedeno někdy v roce 1995 a jeho původní výše se mohla pohybovat mezi [anonymizováno] až [anonymizováno] miliony Kč. Nevzpomínal si, že by [právnická osoba] někdy vůči [anonymizováno] [obec] nárokovala toto technické zhodnocení, resp. jeho část. Neuvažoval ani o tom, že by [právnická osoba] takovýto nárok na technické zhodnocení budovy, resp. jeho část vůči [anonymizováno] [obec] uplatňovala. Věděl, že nájemní smlouva obsahovala nějaký závazek k vypořádání technického zhodnocení, s odstupem času se však domníval, že se tento závazek nějakým způsobem rozpustil v nájmu, resp. byl vybydlen. S listinou„ Uznání závazku ze dne 27. 11. 2008“ po dobu výkonu funkce jednatele společnosti [příjmení] [jméno] nepřišel do styku. Tuto listinu osobně nikdy neměl v ruce ani nevěděl, že by o ní někdo zprostředkovaně hovořil. Připustil však, že ji mohl mít k dispozici někdo z jiných jednatelů [právnická osoba], neboť jednatelů bylo více. Vyslýchaný však tuto listinu k dispozici neměl. Řešil hlavně provozní záležitosti [právnická osoba] každodenní povahy. Potvrdil, že [právnická osoba] měla vůči [anonymizováno] [obec] v letech 2009 - 2010 závazky po splatnosti za poskytované služby - letištní poplatky a handling letadel, když tato částka od roku 2008 narůstala a jednalo se o splátkovém kalendáři. Potvrdil také autentičnost listin„ Uznání závazku a dohoda o splátkách [číslo] ze dne 7. 12. 2009“ na dlužnou částku 3 614 453,06 Kč za odebrané služby, nájem a dodávky médií a„ Uznání závazku a dohoda o splátkách [číslo] ze dne 16. 3. 2010“ na dlužnou částku 6 069 836,80 Kč za odebrané služby, nájem a dodávky médií a penalizace, které [právnická osoba] dlužila [anonymizováno] [obec] a které podepsal. Přestože jako jednatelé [právnická osoba] mívali pravidelné porady minimálně jedenkrát měsíčně, na kterých řešili také vývoj závazků [právnická osoba] vůči [anonymizováno] [obec], nevzpomínal si, že by se zde jednalo o pohledávce [příjmení] [jméno] vůči [anonymizováno] [obec] ani o tom, že by v tomto směru existoval uznaný závazek. Kdyby měl tehdy k dispozici„ Uznání závazku ze dne 27. 11. 2008“, tak by dal příkaz k jeho zaúčtování do výnosů [právnická osoba]. Nevzpomínal si, že by se o této částce účtovalo. Nevěděl ani o tom, že by [právnická osoba] uplatňovala vůči [anonymizováno] [obec] nějaké nároky z důvodu technického zhodnocení budovy. Pokud by tomu tak bylo, mělo by to zaznít na poradě jednatelů. Nevzpomínal si, že by se na poradě jednatelů probíraly záležitosti technického zhodnocení budovy. Ani v listině„ Odsouhlasení pohledávek“ k datu 31. 12. 2009 nebyly uvedeny žádné pohledávky [příjmení] [jméno] vůči [anonymizováno] [obec], z čehož dovozoval, že [příjmení] [jméno] o žádné pohledávce z uznaného technického zhodnocení budovy neúčtoval, pokud neexistovala listina, ze které by vyplýval opak. K Nájemní smlouvě ze dne 14. 4. 2006, uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] jako pronajímatelem a [příjmení] [jméno] jako nájemcem vypověděl, že ji podepisoval v zastoupení [titul]. [příjmení]. Pokud se v čl. III. bodu 5. této smlouvy hovoří o závazku vyplývajícím z provedeného technického zhodnocení objektu, tento závazek souvisí s tím, že budova přešla z České republiky - Ministerstva obrany na Moravskoslezský kraj (dále jen„ kraj“) a na [ulice] [obec]. Pronajímatel si byl zřejmě vědom toho, že k technickému zhodnocení došlo, takže toto ujednání bylo zařazeno do smlouvy. Tomu odpovídající závazek kraje nebo [ulice] [obec] zde podle něj byl, osobně by však na základě tohoto smluvního ustanovení o pohledávce [právnická osoba] ani neúčtoval. Technické zhodnocení budovy [právnická osoba] nadále odepisovala po celou dobu trvání nájemní smlouvy uzavřené s Českou [anonymizováno] - [stát. instituce], přičemž odepisování probíhalo i v roce 2011, kdy byl ještě jejím jednatelem. Vyslýchaný se domníval, že pokud by došlo k výpovědi nájemní smlouvy, [právnická osoba] by měla nárok na vypořádání zbývající části technického zhodnocení budovy; tento nárok by mohla vznést vůči kraji jako majiteli objektu, nevyloučil však ani to, že by mohl být kontaktován žalovaný jako provozovatel letiště. Podle názoru vyslýchaného tedy závazek majitele k vypořádání zbývající části technického zhodnocení budovy existoval, [právnická osoba] však mohla jemu odpovídající pohledávku uplatnit pouze v případě výpovědi nájemní smlouvy. 20. [titul]. [jméno] [příjmení], který byl dle obchodního rejstříku místopředsedou představenstva žalovaného od 1. 1. 2007 do 22. 4. 2009, vypověděl, že listinu„ Uznání závazku ze dne 27. 11. 2008“ vlastnoručně podepsal téhož dne, kdy byla datována. Uznaný závazek zde byl ještě z předchozí doby, kdy docházelo k převodu majetku z armády na kraj. V době, kdy byl závazek uznáván, v hangáru již působila [právnická osoba]. Věděl z doslechu, že v minulosti byly na leteckém hangáru prováděny investice. V hangáru se totiž prováděly větší opravy letadel, než na které byl disponován, což bylo tehdy patrné. Nejmarkantnější úprava hangáru spočívala v tom, že se zde předělával portál nad vraty, aby se do hangáru vešlo letadlo i s ocasem, které by zde jinak nemohlo vjet. K uznání závazku tehdy došlo na základě listin, které byly vyhotoveny dříve. Na další osud uznaného závazku si s odstupem času již nevzpomínal. [právnická osoba] o tomto závazku účtovalo, si nevzpomínal, ohledně těchto záležitostí zde však bylo samostatné účetní oddělení. Nedovedl si vysvětlit, proč [jméno] [příjmení] tvrdil, že s listinou„ Uznání závazku ze dne 27. 11. 2008“ nepřišel vůbec do styku. Vyslýchaný v době, kdy přestal být pracovně činný pro [právnická osoba], pracoval pro skupinu [anonymizováno], v rámci které kromě [právnická osoba], jež byla vznikající aerolinkou, působila také [právnická osoba]. Ve [právnická osoba] působil asi po dobu jednoho roku na pozici kalkulace leteckých linek. Ve [právnická osoba] působil také [titul]. [příjmení], který také odešel z [právnická osoba] a vykonával zde funkci ředitele po dobu asi jednoho roku. Jedním ze šéfů byl [jméno] [příjmení], ten však působil ve [právnická osoba], která se později nazývala také CCA. Šéfem celého komplexu byl pan [příjmení], se kterým však vyslýchaný nepřišel prakticky do styku, neboť se jednalo o vrcholového manažera.

21. Z dalších v řízení provedených důkazů soud skutková zjištění nečinil, neboť se vztahovaly k již prokázaným skutečnostem nebo nebyly pro posuzovanou věc po skutkové anebo právní stránce významné. Další dokazování v projednávané věci soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl, protože dosud zjištěný skutkový stav plně postačuje pro vydání rozsudku o věci samé.

22. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k 1. 1. 1997 (dále jen„ obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

23. Podle § 667 odst. 1 obč. zák., změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

24. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném od 20. 12. 1991 do 2. 12. 1999 (dále jen„ ZNP“), pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen„ nájemce“) smlouvou o nájmu (dále jen„ smlouva“).

25. Podle § 3 odst. 3 věty první ZNP, smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá.

26. Podle § 323 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obch. zák.“), uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.

27. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném k 1. 1. 1997, technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

28. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

29. Soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 439 174,23 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 439 174,23 Kč od 12. 10. 2012 do zaplacení z důvodu technického zhodnocení předmětu nájmu, které bylo vynaloženo původním nájemcem do předmětu nájmu, když výše technického zhodnocení ke dni 31. 12. 2005 měla činit uvedenou žalovanou částku. Svůj nárok důkazně opíral o uznání závazku ze dne 27. 11. 2008, podle kterého tento žalobou uplatněný nárok vznikl z titulu nároku na úhradu technického zhodnocení budovy leteckého hangáru [číslo] v [obec] po ukončení nájemní smlouvy právě ve výši [částka], když uznání závazku bylo učiněno písemně. Za žalovaného jej podepsali předseda představenstva [titul]. [jméno] [příjmení] a místopředseda představenstva [titul]. [jméno] [příjmení]. Skutečnost učinění tohoto uznání závazku pak byla prokázána i výpověďmi těchto osob, jak pana [příjmení], tak pana [příjmení]. Uznání závazku obecně i podle tehdy účinného obchodního zákoníku mělo za následek, že se jím založila vyvratitelná právní domněnka trvání závazku v době uznání. V tomto případě tedy bylo na žalovaném, aby prokázal opak, to znamená typicky to, že závazek buď vůbec nevznikl, nebo později byl splněn či jiným způsobem zanikl. V daném případě soud provedl poměrně rozsáhlé dokazování, včetně důkazu nájemní smlouvou [číslo] ze dne 1. 1. 1997, uzavřenou mezi Českou republikou - [stát. instituce] v postavení pronajímatele a společností [právnická osoba] v postavení nájemce. Předmětem nájmu byl letecký hangár [číslo] přilehlé stojánky v [obec], č. [anonymizováno] [číslo], specifikované v této nájemní smlouvě v čl. 3, bodu 3.1 dostatečně určitým způsobem jednak jako objekt [číslo] s technickým zázemím, jednak jako přilehlá stojánka o celkové výměře 33 902 m2. Pokud jde o objekt hangáru [číslo] s technickým zázemím, zde se jednalo o nebytové prostory o výměře 532 m2, samotná betonová plocha letiště byla vymezena dostatečně určitým způsobem výměrou 33 370 m2, což ve svém součtu činilo výměru 33 902 m2. Ve smlouvě byl sjednán nejen předmět nájmu, ale i účel nájmu, výše a splatnost nájemného a způsob jeho platby, když výše nájemného byla rozčleněna jak na nebytové prostory, tak na provozní plochu letadla, takže podle názoru soudu byla řádným způsobem a platně uzavřena písemná nájemní smlouva, která se týkala jednak nebytových prostor podle tehdy platného zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jednak pozemku - betonové plochy letiště o výměře 33 370 m2 - podle tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Pokud zde byla ze strany žalovaného namítána neplatnost této smlouvy pro neurčitost, soud tento závěr nesdílí, neboť smluvními stranami sice nemovité věci nebyly označeny tak, jak vyžadovaly tehdejší právní předpisy pro označení nemovitostí v listinách, které byly podkladem pro zápis do katastru nemovitostí (§ 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb. katastrálního zákona), ale s ohledem na to, že tato listina co by nájemní smlouva se do katastru nemovitostí nezapisovala, má soud za to, že byla dostatečným způsobem určitá. Pokud jde o žalovaným namítaný nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce, tak ani tuto námitku soud nesdílí, neboť smlouvou o prodeji majetku podniku podle § 27a zákona o konkursu a vyrovnání ze dne 28. 6. 2001, kterou uzavřel tehdejší správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] pan [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávající se [právnická osoba] s.r.o. jako kupujícím, došlo k převodu majetku podniku podle tehdy platného § 476 a násl. obch. zák. na [právnická osoba], a dále pak na základě darovací smlouvy ze dne 26. 7. 2005, uzavřené mezi Českou republikou - Ministerstvem obrany jako dárcem a Moravskoslezským krajem jako obdarovaným, došlo k bezúplatnému převedu budovy bez čp/če jiné stavby na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní dopravní plocha, o výměře 33 370 m2, které zde již byly specifikovány odkazem na parcelní čísla v k. ú. [obec], na [územní celek], když tato darovací smlouva odkazovala jak na nájemní smlouvu [číslo] ze dne 1. 1. 1997 ve znění dodatků [číslo] až 5, uzavřenou na dobu určitou do 31. 12. 2005, tak i na to, že podle jejího článku [číslo] byla provedena na základě písemného souhlasu pronajímatele nájemcem (společností [právnická osoba] jako právním předchůdcem [právnická osoba] s.r.o.) rekonstrukce investičního charakteru na pronajaté nemovitosti na vlastní náklady nájemce. Takto darovaný majetek se pak stal součástí podniku kraje, pronajatého na základě smlouvy o nájmu podniku [ulice] [obec] - [obec], uzavřené dne 28. 6. 2004 mezi [územní celek] jako pronajímatelem a žalovaným [právnická osoba] jako nájemcem, ve znění pozdějších pěti dodatků, jak se podává z 5. dodatku ze dne 23. 12. 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2006. S ohledem na tyto skutečnosti je zde tedy dána jak aktivní legitimace žalobce, tak i pasivní legitimace žalovaného, když na základě smlouvy o nájmu podniku podle tehdy platného ustanovení § 488e odst. 2 obch. zák. docházelo rovněž k právnímu nástupnictví.

30. Pokud jde o další námitky žalovaného, tzn. námitky, že zde závazek žalovaného vůbec nevznikl a že uznání závazku žalovaným není nějakou novou zavazovací skutečností, soud je poměřoval z hlediska povahy technického zhodnocení tak, jak bylo smluvně zakotveno v čl. 8 nájemní smlouvy [číslo] ze dne 1. 1. 1997, ve znění dodatků [číslo] až 5, uzavřené na dobu určitou do [datum]. V této souvislosti je třeba vidět skutečnost, že technické zhodnocení zde představovalo výdaje minus odpisy, jedná se tedy o kategorii daňového práva, když ve smyslu zákona o daních z příjmů platí, že nájemce může provádět na pronajatém majetku technické zhodnocení pouze ze souhlasem pronajímatele podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů, může také toto technické zhodnocení, pokud je uhradí, na základě písemné smlouvy podepisovat, k čemuž nepochybně směřovalo ustanovení čl. 8 předmětné nájemní smlouvy, nicméně v daném případě je třeba na dané ustanovení pohlížet zároveň podle tehdy platného ustanovení § 667 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy změny na věci byl nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele s tím, že úhradu nákladů s tím spojených pak mohl nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nájemní smlouva mohla pochopitelně stanovit jinak, pokud však nestanovila jinak, nájemce byl oprávněn požadovat úhradu nákladů až po skončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k nimž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Pokud dal pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, tak mohl nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. V daném případě má soud za to, že je třeba rozlišovat povahu jednotlivých nároků. Jednotlivé nároky tak, jak byly uplatněny v tomto řízení, se týkaly technického zhodnocení, tedy výdajů mínus odpisy, a důležité je, že čl. 8 obsahoval ujednání o tom, že technické zhodnocení si nájemce zaúčtuje ve svém účetnictví, provádí jeho odepisování a pokud jde o nárok na úhradu zůstatkové hodnoty technického zhodnocení, tak tento nárok v tomto článku zakotven nebyl, byl zde zakotven pouze nárok na to, aby zůstatková hodnota technického zhodnocení byla použita na úhradu části kupní ceny pouze v případě převodu předmětu nájmu na nájemce. V dosavadním průběhu řízení však prokazatelně k žádnému převodu předmětu nájmu na nájemce nedošlo, a to ani za trvání nájmu ani po skončení nájmu, což vyplývá nejen z darovací smlouvy ze dne 26. 7. 2005, ale i z následně v roce 2006 uzavřené nájemní smlouvy, na základě které [právnická osoba] (žalovaný) jako pronajímatel pronajal identický předmět nájmu [právnická osoba], s.r.o. smlouvou ze dne 14. 4. 2006. Soud má tudíž za to, že v nájemní smlouvě ze dne 1. 1. 1997 nebyla sjednána úhrada nákladů v případě provedených změn na věci ze strany nájemce se souhlasem pronajímatele, který navíc podle čl. 8 musel být písemný (oproti zákonné úpravě), když v daném případě lze z provedených důkazů dovodit pouze to, že pronajímatel dal se změnou na předmětu nájmu písemný souhlas, ale nijak výslovně se nezavázal k úhradě nákladů spojených s provedenými změnami na věci ve smyslu ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. V tomto směru proto soud konfrontací obsahu uznávacího prohlášení ze dne 27. 11. 2008 se zněním čl. 8 předmětné nájemní smlouvy dovozuje, že lze učinit nikoliv závěr o vzniku úhradové povinnosti pronajímatele, resp. jeho právních nástupců ve vztahu k úhradě nákladů spojených s provedenými změnami na věci, která byla předmětem nájmu, ale pouze závěr o vzniku závazku pronajímatele, resp. jemu odpovídajícího práva nájemce požadovat toliko protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota pronajaté věci, a to po skončení nájmu. Vzhledem k tomu, že předmětný nájem skončil dne 31. 12. 2005, tak pokud by byla uplatněna takováto pohledávka v našem řízení, tak s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovaným by byla již promlčena v obecné čtyřleté promlčecí době podle § 397 obch. zák., neboť uznání závazku ze dne 27. 11. 2008 se týkalo uznání závazku k úhradě technického zhodnocení, tedy výdajů mínus odpisy, což ovšem nepředstavuje nárok, resp. pohledávku, na kterou by měl žalobce vůbec nárok podle předmětné nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1997, když v tomto směru je třeba oba uvedené nároky rozlišovat, zejména pokud žalovaný uznal svůj závazek k úhradě hodnoty technického zhodnocení předmětného objektu (snížené o odpisy) ve výši 7 439 174,23 Kč, přičemž se jedná o nárok, který je v přímém rozporu s ustanovením čl. 8 předmětné smlouvy. Lze proto učinit závěr o tom, že závazek k úhradě hodnoty technického zhodnocení budovy leteckého hangáru [číslo] v [obec], který byl posléze žalovaným uznán, žalovanému ani jeho právním předchůdcům vůbec nevznikl. Vzhledem k tomu, že žalovaným byl uznán závazek, který prokazatelně nevznikl, a v průběhu řízení naopak vyšlo najevo, že ve skutečnosti uznaný nárok ze smlouvy nebyl dán, nelze mít podle § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyvratitelnou právní domněnku trvání závazku v době uznání za prokázánu, a lze tak souhlasit s právním názorem žalovaného, že uznání závazku ve smyslu ustanovení § 323 obch. zák. nepředstavuje nějaký samostatný právní důvod pro vznik závazku, tedy lze učinit závěr, že takováto úhradová povinnost nemohla přejít ani na další právní nástupce původního pronajímatele, potažmo na žalovaného. Závěrem je tedy možno shrnout, že se v projednávané věci jedná o dva samostatné nároky, z nichž první týkající se zhodnocení věci by musel být dán rozdílem ceny předmětu nájmu před rekonstrukcí a po rekonstrukci, když tato rekonstrukce nepochybně již v roce 2005 byla ukončena, jak vyplývá z provedeného dokazování, a tudíž by tento nárok byl promlčen, a pokud jde o druhý nárok na úhradu technického zhodnocení, resp. jeho zůstatkové hodnoty (výdaje minus odpisy), tak ten byl sjednán toliko pro případ převodu předmětu nájmu z pronajímatele na nájemce, ke kterému prokazatelně nedošlo. [příjmení] úhradovou pohledávku v tomto směru nájemce vůči pronajímateli neměl, jak se podává z ustanovení čl. 8 nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1997 se zřetelem k ustanovení § 667 obč. zák. Pokud tedy žalovaný v rámci své procesní obrany činil ještě další procesní úkony, týkající se započtení jak směnečné pohledávky (v prvém sledu), tak i kauzálních pohledávek z titulu letištních poplatků (v druhém sledu), soud má za to, že zde proti neexistující pohledávce úpadce nemohly být započteny pohledávky žalovaného určené v incidenčním řízení, konaném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], když tyto pohledávky byly pravomocně určeny, a to jak pohledávka směnečná, tak i pohledávky kauzální, nicméně k platnému započtení pohledávek z uvedeného důvodu dojít nemohlo. Pokud bychom připustili hypoteticky opačný (jiný) právní názor, tak by taková pohledávka úpadce nepochybně zanikla započtením, tedy ani z tohoto důvodu by v případě odlišného právního posouzení věci nemohla být žaloba úspěšná. Hlavním důvodem, pro který byla žaloba zamítnuta, je tedy skutečnost, že uznaný závazek ze strany žalovaného ne že by byl splněn nebo zanikl započtením, ale ve své podstatě vůbec důvodně nevznikl. Vyvratitelná právní domněnka existence trvání závazku v době uznání (ke dni 27. 11. 2018), byla žalovaným vyvrácena právě poukazem na samotnou nájemní smlouvu ze dne 1. 1. 1997, resp. její konkrétní ustanovení čl. 8, a přestože byl prokázán souhlas pronajímatele s provedenými změnami na věci, nevyplývá z toho, že by zde vznikl nárok na úhradu technického zhodnocení, resp. zůstatkové ceny technického zhodnocení (výdaje mínus odpisy), ale toliko nárok na úhradu protihodnoty, o kterou se zvýšila hodnoty věci provedenou rekonstrukcí, který by bylo nutno zjišťovat znalecky podle změny hodnoty věci předmětného objektu před rekonstrukcí a po rekonstrukci, když tento nárok jednak uplatněn nebyl, a i kdyby řádně uplatněn byl, tak by byl nepochybně promlčen, neboť ohledně něho k uznání závazku nedošlo a žalovaný uplatnil v průběhu řízení námitku promlčení, takže soud nevidí žádný důvod, pro který by mohlo být žalobě vyhověno a naopak se zde vyskytuje více důvodů, pro které by bylo nutno žalobu zamítnout i v případě odlišného právního posouzení. Soudu proto za daných okolností nezbylo, než aby žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Uplatněné, účelně vynaložené náklady řízení, na straně žalovaného spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 437 690 Kč podle § 7 bodu 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 11,5 úkonu právní služby po 38 060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 4. 3. 2013, písemné podání ve věci samé ze dne 8. 10. 2014, písemné podání ve věci samé ze dne 8. 6. 2015, vyjádření k odvolání žalobce proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé ze dne 27. 10. 2020 /půl úkon/, odvolání žalovaného proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé ze dne 16. 2. 2021 /půl úkon/, vyjádření k odvolání žalobce proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé ze dne 31. 8. 2022 /půl úkon/, účast na jednáních soudu ve dnech 17. 9. 2014 /přesahující dvě hodiny/, 12. 10. 2015 /přesahující dvě hodiny/, 14. 12. 2015 a 15. 2. 2023), 10 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 000 Kč, cestovném k čtyřem jednáním soudu v celkové výši 2 842,10 Kč, vypočteném za cestu právního zástupce žalovaného z [obec] do [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 100 km ve dnech 17. 9. 2014, 12. 10. 2015 a 14. 12. 2015 jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] při kombinované spotřebě 8,4 litrů na 100 km a ceně za 1 litr pohonné hmoty motorové nafty ve výši 36 Kč v roce 2014 a 2015 podle § 4 písm. c) vyhlášek č. 435/2013 Sb. a 328/2014 Sb. (3 x 302,40 Kč) a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel při vzdálenosti 100 km ve výši 3,70 Kč podle § 1 písm. b) těchto vyhlášek (3 x 370 Kč), a dne 15. 2. 2013 jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem Volvo V90, [registrační značka] při kombinované spotřebě 7,4 litrů na 100 km a ceně za 1 litr pohonné hmoty benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 41,20 Kč v roce 2023 podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. (304,90 Kč) a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel při vzdálenosti 100 km ve výši 5,20 Kč podle § 1 písm. b) této vyhlášky (520 Kč), náhradě za promeškaný čas cestou k uvedeným soudním jednáním v celkové výši 1 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odpovídající čtyři krát čtyřem započatým půlhodinám po 100 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 445 132,10 ve výši 93 477,74 Kč, celkem tedy 538 609,84 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalovaného, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.

Poučení