24 C 294/2016-529

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 160 600 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 160 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Zastavuje se řízení co do částky 43 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky, kterou se žalovaný domáhá po žalobkyni.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 579 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalovaný domáhá po žalobkyni zaplacení částky 96 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 194 488,50 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 26 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 4 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 160 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] výlučným vlastníkem tlačného člunu [anonymizováno], evidenční [číslo] číslo lodního registru [číslo] a tlačného člunu [anonymizováno], evidenční [číslo] číslo lodního registru [rok] (dále jen plavidla). Dne [datum] měla být uzavřena mezi žalovaným jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelem smlouva o podnikatelském nájmu plavidel s předkupním právem, jejímž předmětem měl být nájem uvedených plavidel. Předmětnou smlouvu měl dne [datum] za žalobkyni podepsat její předseda [jméno] [příjmení], výše nájemného byla v článku V. smlouvy uvedena ve výši 10 000 Kč za obě plavidla měsíčně po dobu prvních 10 let nájmu a v částce 15 000 Kč za obě plavidla měsíčně po dobu dalších 10 let nájmu. Plavidlo [anonymizováno] měl žalovaný v užívání od [datum] do [datum], plavidlo [anonymizováno] měl žalovaný v užívání od [datum] do [datum]. Žalobkyně má za to, že předmětná smlouva je neplatná dle ust. § 39 a § 40 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do [datum]. Důvod neplatnosti shledává žalobkyně ve skutečnosti, že smlouvu podepsal jako předseda žalobkyně [jméno] [příjmení], a to i přes skutečnost, že čtyřleté funkční období výkonu jeho funkce předsedy výboru podle stanov [anonymizováno] [ulice] ze [datum] uplynulo již v roce 1994, konkrétně [datum], jelikož byl zvolen za předsedu výboru na ustavující členské schůzi konané [datum], avšak předmětná smlouva byla podepsána [datum], další členská schůze žalobkyně se konala až v roce 2010. Je zřejmé, že předmětnou smlouvu z [datum] uzavřel za žalobkyni pouze [jméno] [příjmení] jako její předseda, a to za situace, kdy k tomu nebyl oprávněn, přičemž této skutečnosti si musel být vědom i žalovaný jakožto druhá strana předmětné smlouvy, neboť byl řadovým členem žalobkyně. Podle stanov [anonymizováno] [ulice] ze [datum], konkrétně článku VIII. odst. 3 bylo k uzavření písemné smlouvy vyžadováno alespoň dvou podpisů oprávněných členů výboru žalobkyně, jinak je neplatná. Na základě uvedeného je zřejmé, že k uzavření předmětné smlouvy nemohlo dojít, jelikož za žalobkyni vystupovala osoba, která nemohla být oprávněna jednat jménem žalobkyně, z čehož vyplývá, že předmětná smlouva je neplatným právním úkonem svým obsahem odporující zákonu podle § 39 obč. zák., a i z důvodu nedostatku svojí formy, kdy nedošlo k podpisu smlouvy jednající osobou a nebyly tedy splněny podmínky stanovené v § 40 odst. 1 obč. zák. Předmětná smlouva je absolutně neplatná od počátku, strany jsou si povinny vrátit vzájemně poskytnutá plnění ve smyslu § 458 odst. 1 obč. zák., tzn. že žalobkyně byla povinna vrátit žalovanému uhrazené nájemné, naproti tomu žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku odpovídající v místě a čase obvyklému nájemnému za nájem obou plavidel.

2. Ze znaleckých posudků [číslo] zpracovaných soudním znalcem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a dále z odborného vyjádření soudního znalce [jméno] [příjmení] [číslo] z [datum] ve znění doplnění z [datum] vyplývá, že obvyklá cena nájmu předmětných plavidel, respektive každého zvlášť činila v roce 1997 částku ve výši 9 200 Kč za měsíc, v roce 1998 částku ve výši 9 400 Kč za měsíc, v roce 1999 částku ve výši 9 600 Kč za měsíc, v roce 2000 částku ve výši 9 800 Kč za měsíc, v roce 2001 částku ve výši 10 000 Kč za měsíc, v roce 2002 částku ve výši 10 200 Kč za měsíc, v roce 2003 částku ve výši 10 400 Kč za měsíc, v roce 2004 částku ve výši 10 600 Kč za měsíc, v roce 2005 částku ve výši 10 850 Kč za měsíc, v roce 2006 částku ve výši 11 100 Kč za měsíc, v roce 2007 částku ve výši 11 300 Kč za měsíc, v roce 2008 částku ve výši 11 500 Kč za měsíc, v roce 2009 částku ve výši 11 800 Kč za měsíc a od roku 2010 částku ve výši 12 000 Kč za měsíc. Jelikož bylo na základě předmětné smlouvy uhrazeno žalovaným„ nájemné“ od [datum] ve výši 2 855 000 Kč a jelikož dle uvedených znaleckých posudků a odborného vyjádření [jméno] [příjmení] však činila v místě a čase obvyklá cena za nájem obou předmětných plavidel za období od [datum] do [datum] ([anonymizováno]) a do [datum] ([anonymizováno]) částku ve výši 5 043 200 Kč, rozdíl mezi uhrazenou částkou„ nájemného“ a částkou v místě a čase obvyklé ceny za nájem obou předmětných plavidel za předmětné období činí 2 188 200 Kč. Žalobkyně by tedy byla povinna žalovanému vrátit částku 2 855 000 Kč jako bezdůvodné obohacení na zaplaceném„ nájemném“ za období od [datum] do [datum] s tím, že současně byl žalovaný za užívání předmětných plavidel bez právního důvodu, respektive z neplatného právního úkonu povinen uhradit žalobkyni částku odpovídající v místě a čase obvyklému nájemnému za obě plavidla ve výši 5 043 200 Kč. Žalobkyně proto dopisem z [datum] započetla část své pohledávky co do výše 2 855 000 Kč proti pohledávce žalovaného vůči žalobkyni ve výši 2 855 000 Kč s tím, že tímto pohledávka žalovaného vůči žalobkyni ve výši 2 855 000 Kč zanikla v plné výši a současně zanikla pohledávka žalobkyně vůči žalovanému na částku odpovídající v místě a čase obvyklému nájemnému za obě plavidla ve výši 2 855 000 Kč. K úhradě tak zbývá částka 2 188 200 Kč, k jejíž úhradě vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní upomínkou z [datum], a to nejpozději do [datum]. S vědomím, že část pohledávky ve výši 2 012 400 Kč je promlčena, uplatňuje žalobkyně touto žalobou svůj nárok dva roky zpětně, a to v částce ve výši 160 600 Kč tak, že v případě plavidla [anonymizováno] za období užívání od [datum] do [datum] (19 měsíců, 20 dní) bylo uhrazeno„ nájemném“ dle smlouvy 135 000 Kč, tržní nájemné dle znaleckého posudku činí celkem 236 000 Kč (12 000 Kč za měsíc), rozdíl je ve výši 101 000 Kč. V případě plavidla [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] (17 měsíců, 14 dnů) bylo na„ nájemném“ dle smlouvy uhrazeno 150 000 Kč, tržní nájemné činí 209 600 Kč (12 000 Kč za měsíc), rozdíl činí 59 600 Kč Lhůta k úhradě dlužné částky uplynula [datum], žalobkyně proto uplatňuje touto žalobou též zákonný úrok z prodlení od [datum] od zaplacení.

3. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že se žalobou nesouhlasí, nárok neuznává ani zčásti. Potvrdil, že mezi stranami byl podepsán dokument s názvem„ Smlouva o podnikatelském nájmu plavidel s předkupním právem“, a to dne [datum], předmětem nájmu byla 2 plavidla – tlačné čluny, [anonymizováno] evidenční [číslo] [anonymizováno] evidenční [číslo] s dohodnutým nájemným 10 000 Kč za obě plavidla za prvních 10 let trvání smlouvy a dále s dohodnutým nájemným 15 000 Kč za obě plavidla za druhých 10 let trvání nájmu. Podle nájemní smlouvy obě strany řadu let nerušeně postupovaly, žalobkyně počala zpochybňovat platnost nájemní smlouvy až po uplynutí více než 17 let po jejím podpisu, a to těsně před tím, než měla být obě plavidla dle smlouvy převedena do vlastnictví žalovaného za předem dohodnutou cenu ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně se rozhodla zpochybnit platnost nájemní smlouvy a převést plavidla do vlastnictví třetího subjektu za ceny mnohonásobně vyšší, tato plavidla také byla takto fakticky převedena. Žalovaný měl zprvu za to, že nájemní smlouva, která byla mezi stranami uzavřena, je platným právním jednáním, v tomto smyslu vedl se žalobkyní korespondenci a navrhoval smírné řešení, na což však žalobkyně nepřistoupila. Následně přistoupil žalovaný na stanovisko, že nájemní smlouva platná není, podepsaly ji za pronajímatele (žalobkyni) osoby, které tak nebyly oprávněny učinit, v době podpisu této smlouvy nicméně žalovaný o této skutečnosti neměl tušení, neexistoval žádný registr, kde by byly statutární orgány spolku uvedeny. Z výše uvedeného důvodu se také žalovaný s žalobkyni dohodl a předmětná plavidla jí vrátil, v současné době jsou plavidla již převedena žalobkyní do vlastnictví třetích osob, a to jedno za cenu 650 000 Kč, druhé (přeplátované) za cenu 900 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že nájemní smlouva, která byla uzavřena mezi stranami, je neplatným právním jednáním, lze souhlasit se žalobkyní v tom, že plnění na jejím základě bylo bezdůvodným obohacením. Žalovaný nesouhlasí se stanoviskem žalobkyně v tom smyslu, že částka placená žalovaným za obě plavidla byla nižší, než je obvyklé nájemné. Ke znaleckým posudkům, respektive odborným vyjádřením [jméno] [příjmení] žalovaný uvádí, že uvedený znalec není oprávněn vypracovávat znalecké posudky či odborná vyjádření stanovující ceny obvyklé či obvyklé nájemné plavidel, byl jmenován pro obor a odvětví ekonomika – ceny odhady motorových vozidel, strojírenství – autoopravárenství. Žalovaný je přesvědčen, že částka, kterou žalobkyni za užívání obou plavidel hradil, byla vyšší než obvyklé nájemné, když tato byla sjednána s ohledem na skutečnost, že ve smlouvě byla sjednána zůstatková cena za odprodej obou plavidel, ke kterému ale nakonec nedošlo. Žalovaný si nechal za účelem zjištění obvyklé ceny nájemného za obdobná plavidla zpracovat znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] [jméno] [příjmení], znalcem pro obor ekonomika, doprava, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací na oceňování plavidel. Znalec [příjmení] shodně se znalcem [příjmení] konstatuje, že v případě dlouhodobého nájmu se nájemné snižuje na 1/10 krátkodobého nájemného a dospěl k závěru, že obvyklá výše měsíčního nájemného u předmětných plavidel činí částku ve výši 6 000 Kč za jedno plavidlo. Žalovaný nerozumí tabulce zpracované v článku VII. žaloby, z této tabulky totiž vyplývá, že by nájemné za plavidlo [anonymizováno] mělo být vyšší než nájemné za plavidlo [anonymizováno], tak tomu ale nebylo, v nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné za obě plavidla ve výši 15 000 Kč, obě strany k tomuto nájemnému po celou dobu přistupovaly jako k nájemnému ve výši 7 500 Kč za každé plavidlo. Rovněž po vrácení plavidla [anonymizováno] v březnu 2016 bylo zaplaceno nájemné za měsíce březen, duben a květen za plavidlo [anonymizováno] ve výši 7 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný je přesvědčen, že při pronájmu plavidel nešlo o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti a žalobkyně neměla status podnikatele, požaduje vrátit bezdůvodné obohacení za období dvou let zpětně ode dne podání tohoto protinávrhu, dále uvádí, že za měsíc květen 2016 bylo zaplaceno celé nájemné za plavidlo [anonymizováno], ačkoli bylo plavidlo vráceno již [datum] a požaduje tady i poměrnou část nájemného za zbytek měsíce května 2016 ve výši 5 322 Kč a za období 14 měsíců, tedy od [datum] do [datum] vrácení rozdílu ve výši 26 322 Kč (bylo zaplaceno 105 000 Kč, mělo být zaplaceno 84 000 Kč). V případě plavidla [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] žalovaný uhradil částku 88 250 Kč, měl uhradit částku 70 600 Kč, rozdíl činí 17 650 Kč za 11 měsíců a 23 dnů, celkem na přeplatku žalovaný po žalobkyni požaduje částku 43 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále žalovaný tímto protinávrhem požaduje to, o co se žalobkyně bezdůvodně obohatila technickým zhodnocením plavidla [anonymizováno], které provedl žalovaný. Dle zápisu [anonymizováno 5 slov] - zápis z technické prohlídky plavidla ze dne [datum] je zřejmé, že byla provedena oprava středové části a přídě dna přeplátováním atestovaným tl. 6 mm o celkové ploše 134 m. Žalovaný si před opravou nechal zpracovat znalecký posudek znalce [příjmení] [číslo] který ohodnotil plavidlo před opravou, ke dni [datum], kdy bylo plavidlo ještě ve stavu před přeplátování, byla jeho hodnota odhadnuta na částku 321 000 Kč (v tomto bodě se znalci v podstatě shodují). Bez uvedené opravy by plavidlo neprošlo technickou prohlídkou a nebylo by schopné dalšího provozu. Poté, kdy měla být loď vrácena, navrhoval žalovaný, že přeplátování odstraní, s tím žalobkyně kategoricky nesouhlasila (viz. e-mailová korespondence z [datum]), následně byla loď s přeplátováním prodána třetímu subjektu za cenu 900 000 Kč. V případě investic do cizího majetku se bezdůvodné obohacení rovná zhodnocení věci, tzn. rozdílu mezi hodnotou věci před investicemi, a poté, pro stanovení výše hodnoty technického zhodnocení si žalovaný nechal taktéž vyhotovit znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení] [číslo] z [datum] a tímto posudkem byla hodnota technického zhodnocení spočívající v přetlačování lodi stanovena na 675 000 Kč. Úroky z prodlení požaduje žalovaný ode dne následujícího po dni vrácení plavidla žalobkyni. Žalovaný tedy podáním došlým soudu dne [datum] v protinávrhu žádá, aby žaloba o zaplacení částky 166 600 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta a žádá, aby žalobkyně mu zaplatila částku ve výši 43 972 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a dále částku ve výši 675 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

4. V replice na to žalobkyně uvedla, že byla vedena ke zpochybnění platnosti a závaznosti předmětné smlouvy nejen v důsledku toho, že žalobkyně jako pronajímatel inkasovala, nikoliv tržní v místě a čase obvyklé nájemné, ale současně, pokud by mělo být převedeno na žalovaného dle předmětné smlouvy o podnikatelském nájmu plavidel s předkupním právem za kupní cenu 100 000 Kč za obě plavidla, tak by došlo ke značnému majetkovému poškození žalobkyně. Žalobkyně získala obě plavidla od žalovaného zpět s tím, že je následně prodala za kupní cenu celkem ve výši 1 550 000 Kč. Žalovaný byl dobře obeznámen s platným zněním vnitřních předpisů žalobkyně, jíž byl členem a jejích stanov. Žalovaný pro celou dobu užívání předmětných plavidel nebyl v dobré víře, že je užívá po právu. Platnost předmětné smlouvy byla mimo jiné zpochybněna na členské schůzi žalobkyně konané dne [datum]. Ke zpochybnění znaleckého oprávnění [jméno] [příjmení] žalobkyně uvádí, že pro danou věc jeho obory znalecké činnosti jsou zcela dostačující, znalec žalovaného uvádí cenu vycházející z účetní hodnoty, neobsahující přiměřený zisk ani náklady na údržbu plavidel. Je nutné, aby žalovaný doložil, že informoval žalobkyni o nutnosti provést opravy investičního charakteru, že přizval žalobkyni k prohlídce plavidel před jejich opravou, kdy byl prováděn znalecký posudek panem [příjmení], že na základě zjištěných skutečností proběhlo jednání mezi žalobkyní a žalovaným o způsobu provedení opravy a že doložil stanovisko žalobkyně ke způsobu opravy. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje na to, že nutné náklady se nahrazují jen do výše tzv. přítomné hodnoty, jsou jimi ty, kterých by bylo potřeba pro zachování podstaty věci, tzn.bez kterých by věc ztratila svou identitu, zanikla by, nemohla by plnit svou hospodářskou funkci, nikoliv náklady na provoz, běžnou údržba nebo vylepšení věci. Žalovaný žalobkyni o provedení a nutnosti jakýchkoliv oprav neinformoval, neinformoval o stavu předmětných plavidel, žalobkyně neměla možnost se k tomu vyjádřit a jakkoli ovlivnit provedení předmětných oprav, protože o nich nevěděla, opravy byly jen provizorním řešením, plavidla nebyla provedenou opravou nijak zhodnocena ale naopak provedená oprava tzv. přeplátováním. Žalovaný v době, kdy prováděl předmětné úpravy plavidel jejich tzv. přeplátováním, tj. v květnu červnu 2015 nebyl v dobré víře, že plavidla užívá po právu, tj. na základě platného a závazného právního jednání. Proto žalobkyně navrhla, aby žaloba žalovaného byla v plném rozsahu zamítnuta.

5. Soud zjistil z níže uvedených důkazů tento skutkový stav. Ze Smlouvy o podnikatelském nájmu plavidel s předkupním právem ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníky smlouvy jsou žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, na základě této smlouvy pronajímatel přenechal do nájmu nájemci plavidlo – tlačný člun [anonymizováno] evidenční [číslo] číslo lodního registru [číslo] a tlačný člun [anonymizováno] evidenční [číslo] číslo lodního registru [rok], v jeho vlastnictví. Nájemce se zavázal užívat obě plavidla za účelem provozování své podnikatelské činnosti, tj. vodní osobní a nákladní přepravy a pronajímatel prohlásil, že předmětná plavidla jsou provozuschopná. V článku IV. bod 4.2. bylo ujednáno, že„ nájemce je povinen během doby nájmu udržovat plavidla v uživatelném stavu a je povinen hradit běžné opravy a údržbu. Nájemce je povinen oznámit bez odkladu pronajímateli potřebu větších oprav.“ V bodě 4.3. bylo ujednáno, že„ v případě, že bude nutné odstranit vážné závady na předmětu nájmu, je nájemce povinen neprodleně toto oznámit pronajímateli“. V článku V. bod 5.1. sjednáno nájemné, a to tak, že za prvních 10 let nájmu bylo sjednáno ve výši 10 000 Kč měsíčně za obě plavidla, za druhých 10 let nájmu bude činit nájemné částku 15 000 Kč, nájemné nezahrnuje DPH a je splatné podle bodu 5.2. ke každému 15. dni kalendářního měsíce za příslušný měsíc, počínaje dnem podpisu smlouvy, a to na účet vedený u [právnická osoba] číslo [bankovní účet]. V článku VI. si strany sjednaly,„ že po ukončení doby nájmu odprodá pronajímatel nájemci obě pravidla za cenu 100 000 Kč za každé plavidlo nebo ekvivalent v EUR“. V článku VII. bod 7.1. bylo dohodnuto, že smlouva je uzavřena na dobu 20 let ode dne jejího podpisu. Za žalobkyni byla uvedená smlouva podepsána panem [jméno] [příjmení], předsedou [anonymizováno].

6. Z usnesení ustavující členské schůze žalobkyně ze [datum] bylo zjištěno, že schůze schválila stanovy žalobkyně a zvolila členy výboru, a to předsedu [jméno] [příjmení]. Ze Stanov [anonymizována dvě slova] [ulice] (žalobkyně) schválených členskou schůzí dne [datum] bylo zjištěno, že v článku VIII. bod 2 je uvedeno, že„ za [anonymizována dvě slova] jejím jménem jedná výbor [anonymizováno], a to zpravidla prostřednictvím předsedy, místopředsedy, hospodáře a dalších členů výboru [anonymizováno]. V bodě 3 je uvedeno„ je-li pro právní úkon čs. právním řádem předepsána písemná forma (smlouvy všeho druhu, všech právních odvětví), pak k jeho platnosti, účinnosti se vyžaduje nejméně dvou podpisů dvou oprávněných členů výboru [anonymizováno], jinak je neplatný. Právní úkon jménem [anonymizováno] potvrzený jedním z členů výboru [anonymizováno] a (vedoucím) tajemníkem se považuje za platný právní úkon.“ Registrace stanov byla provedena [datum] Ministerstvem vnitra České socialistické republiky pod [číslo jednací].

7. Z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně byla zapsána [datum], vznikla [datum]. Má zapsáno několik oprávnění, například pro vnitrozemskou vodní dopravu vzniklo oprávnění [datum].

8. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného znalcem [jméno] [příjmení] (k zadání žalobkyně) byla zjištěna obvyklá cena tlačného plavidla [anonymizováno] k [datum] ve výši 346 700 Kč bez DPH. Z odborného vyjádření [číslo] zpracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] (k zadání žalobkyně (bylo zjištěno, že tento zjistil průměrný obvyklý nájem tlačného plavidla ve výši 12 000 Kč bez DPH při dlouhodobém nájmu nad 1 rok. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znalcem [jméno] [příjmení] dne [datum] (k zadání žalobkyně) bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu plavidla [anonymizováno] k [datum] ve výši 323 600 Kč bez DPH. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [datum] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento stanovil obvyklou cenu a pronájem plavidla [anonymizováno] k [datum] tak, že obvyklá cena činí 420 600 Kč bez DPH a měsíční dlouhodobý nájem nad 1 rok znalec stanovil na částku 12 000 Kč bez DPH za měsíc.

9. Znalec [jméno] [příjmení] se [datum] vyjádřil ke znaleckým posudkům znalce [jméno] [příjmení], k nimž uvedl, že všechny 3 posudky byly vypracovány doslova zkopírovány po datu, kdy zpracoval své znalecké posouzení a odborné posouzení tento znalec.

10. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného e-mail týkající se záměru žalovaného odstranit z plavidla [anonymizováno] tzv. přeplátování dna, v němž ho upozorňuje, že pokud by uvedené přeplátování žalovaný odstranil, uvedl by plavidlo do neprovozuschopného stavu, kdy by nebylo v souladu s příslušnými právními předpisy způsobilé plavby a žalovaný byl vyzván prostřednictvím svého právního zástupce, aby nečinil kroky, které by znamenaly uvedení plavidla do neprovozuschopného stavu, zejména odstranění přeplátování dna.

11. Právní zástupce žalovaného dopisem ze [datum] uvedl, že nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [jméno] [příjmení], připomněl, že žalovaný si obě plavidla pronajal v provozuneschopném stavu a odmítl nárok žalobkyně.

12. Dopisem z [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 188 200 Kč s odůvodněním, že smlouva z [datum] je neplatná a žalovaný hradil„ nájemné“ v nižší výši, než kolik činila v místě a čase obvyklá cena za nájem obou plavidel za období od [datum] do [datum] v případě plavidla [anonymizováno] a do [datum] v případě [anonymizováno], když byla odečtena již zaplacená částka.

13. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] (k zadání žalovaného) bylo zjištěno, že dlouhodobé nájemné dvou malých lodí o nosnosti 763 tun a 778 na 1 měsíc činí 12 000 Kč. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] z [datum] (k zadání žalovaného) bylo zjištěno, že hodnota plavidla [anonymizováno] před rekonstrukcí v roce 2015 činila 321 000 Kč bez DPH, po technickém zhodnocení v roce 2016 částku 996 000 Kč bez DPH. Podle znalce bylo na plavidle provedeno technické zhodnocení ve výši 675 000 Kč bez DPH. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného [jméno] [příjmení] (k zadání žalovaného) bylo zjištěno, že tento stanovil obvyklou cenu plavidla [anonymizováno] před opravou v roce 2015 na částku 321 000 Kč bez DPH.

14. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo plavidlo [anonymizováno], které žalobkyně [jméno] [příjmení] jako kupujícímu prodala za částku 900 000 Kč. Z předávacího protokolu o předání a převzetí tlačného člunu [anonymizováno] bylo zjištěno, že tento člun předával žalovaný kupujícímu [jméno] [příjmení] dne [datum] s vyjádřením, že„ na plavidle předána oprava středové části a přídě, celkem 134 m2 plechů tl. 6 mm dle protokolu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]“, což přebírající potvrdil.

15. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím dne [datum] bylo zjištěno, že jejím předmětem byl prodej tlačného člunu [anonymizováno] za částku 650 000 Kč.

16. Žalovaný se dále vyjádřil tak, že vztah mezi žalobkyní žalovaný byl v podstatě leasing, kdy žalovaný platil po dobu 17 let nestandardně vysoký nájem s tím, že byl dohodnutý odprodej plavidel za zůstatkovou cenu, žalobkyně po celou dobu nájem od žalovaného přijímala a zpochybnila platnost nájemní smlouvy až tehdy, kdy měla plavidla převést do vlastnictví žalovaného. Žalovaný plavidla žalobkyni vrátil a skutečnost, za kolik byla následně prodána třetím osobám, je nyní významná pouze z hlediska posouzení investic, které do plavidel vložil. Znalec [jméno] [příjmení] posoudil cenu plavidla [anonymizováno] před opravou na částku 321 000 Kč, znalec [jméno] [příjmení] stanovil cenu plavidla po opravě na částku 346 700 Kč, přesto bylo plavidlo třetí osobě prodáno za cenu 900 000 Kč. Je tedy zřejmé, že posouzení [jméno] [příjmení], který v posudku uvádí cenu před opravou ve výši 321 000 Kč a po opravě 996 000 Kč musí být logicky reálnější. Plavidlo bylo vráceno žalobkyni v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva ve výši 900 000 Kč, reálně předával třetí osobě plavidlo přímo žalovaný, je tedy vyloučeno, aby mohlo být zhodnocení plavidla dále způsobeno jakýmikoli investicemi ze strany žalobkyně. Členem statutárního orgánu žalobkyně byl žalovaný až od roku 2010, neměl žádný důvod domnívat se, že předseda žalobkyně není oprávněn nájemní smlouvu podepsat. V době, kdy uzavíral nájemní smlouvu, byl v dobré víře, že ji za žalobkyni může uzavřít předseda [jméno] [příjmení], ani následně nepředpokládal, že platnost nájemní smlouvy bude žalobkyní zpochybněna právě s ohledem na skutečnost, že veškeré právní úkony za žalobkyni byly činěny obdobně a byly všemi brány jako platné po dobu mnoha let. Žalovaný navrhl vypracování nezávislého revizního znaleckého posudku na stanovení nájmu plavidel, zhodnocení plavidla [anonymizováno] přeplátováním. Ve vztahu k plavidlu [anonymizováno] žalovaný dále uvedl, že oprava přeplátováním nebylo provizorní řešení, jednalo se o zcela standardní postup, který se na lodích obdobného stáří praktikuje a k tomu doložil stanovisko [anonymizována dvě slova] z [datum]. Na náklady žalovaného byla provedena oprava středové části a přídě dna přeplátováním atestovaným lodním plechem tl. 6 mm o celkové ploše 134 m, to vše na základě zápisu z technické prohlídky plavidla. To, že ke zhodnocení plavidla došlo, je zřejmé jednak z ceny, za kterou bylo prodáno a jednak tím, že obdrželo nezbytné lodní doklady pro provoz, bez opravy by muselo být ukotveno a neprovozováno, neobdrželo by příslušné osvědčení. Před vrácením plavidel chtěl žalovaný přeplátování odstranit, žalobkyně mu toto písemně zakázala, dokonce mu vyhrožovala trestním oznámením, pokud tak učiní, z toho žalovaný jasně vyvozuje minimálně následný souhlas žalobkyně se stavem věci a její opravou. Ze stanoviska [anonymizována dvě slova] k provedení opravy obšívky přeplátováním na plavidle [anonymizováno] vydaného [datum] je zřejmé, že přeplátování bylo provedeno na základě prohlídky plavidla ze [datum] a dle technických požadavků pro obnovení platnosti lodních dokladů a ve shodě s platnou legislativou, stejný postup byl zvolen i u dalších plavidel. Plavidlo mělo platné osvědčení do [datum], bez přeplátování by nemohlo být dále provozováno.

17. Ze stanoviska [anonymizováno 5 slov] z [datum] bylo zjištěno, že tato inspekční organizace provedla prohlídku na souši plavidla [anonymizováno], zjistila zeslabení části obšívky dna plavidla a povolila její opravu přeplátováním, jak uvedeno v zápise z prohlídky [číslo] ze [datum]. Oprava přeplátováním na plavidle [anonymizována dvě slova] byla provedena dle technických požadavků pro obnovení platnosti lodních dokladů a ve shodě s platnou legislativou. Oprava tímto postupem byla provedena i u dalších plavidel vlastněných jinými rejdaři. Ze zápisu z technické prohlídky plavidla [číslo] provedené [datum] a [datum] ve vztahu k plavidlu [anonymizováno] bylo zjištěno, že je potřeba opravy deformace a díry poklopů paluby a doplnit zábradlí, že byla provedena oprava středové části a přídě dna přeplátováním atestovaných lodním tl. 6 mm o celkové ploše 134 m, Obšívka byla měřena ultrazvukem a platnost inspekční zprávy je do [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] vydal [datum] inspekční zprávu o technické prohlídce plavidla [anonymizováno].

18. Z výpisu k účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitele účtu je společnost [právnická osoba] a z tohoto účtu byla [datum] odepsána částka 15 000 Kč, rovněž tak dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] vždy s označením„ Vany klub“, a to na protiúčet číslo [bankovní účet]. Dne [datum] byla na uvedený protiúčet s uvedeným označením odepsána částka 7 500 Kč, tato částka byla odepsána i [datum], [datum].

19. Vzhledem k tomu, že uvedený účet patří firmě [právnická osoba], žalobkyně vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného ohledně uplatňování nároku na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v zaplacení uvedených částek za nájem plavidel, neboť platby prováděla společnost [právnická osoba] a nikoliv žalovaný.

20. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] dne [datum], podrobně rozvedeného při jednání dne [datum] bylo zjištěno, že ve vztahu k plavidlu [anonymizováno], reg. [číslo] se jedná o ocelový, tlačný, nákladní člun, určený pro dopravu nákladu, postavený v roce 1966, zapsaný v plavebním rejstříku u Státní plavební správy v [obec], platnost lodního osvědčení do [datum], vlastníkem plavidla je [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k plavidlu [anonymizováno], reg. [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o ocelový. tlačný, nákladní člun určený pro dopravu nákladu postavený v roce 1967, zapsaný v plavebním rejstříku u Státní plavební správy v [obec], platnost lodního osvědčení do [datum], vlastníkem je [právnická osoba] Nosnost plavidla [anonymizováno] je 763 tun, nosnost plavidla [anonymizováno] je 778 tun. Obě plavidla jsou zastaralá plavidla, ocelové tlačné kalové čluny, která sloužila pro přepravu kalů u [anonymizováno] kanalizací a vodních toků v [obec] [část obce]. Plavidla byla řádně opravována a vybavována. Nyní se jedná o otevřené tlačné čluny, které slouží k dopravě nákladu. V případě plavidla [anonymizováno] znalec stanovil měsíční nájemné v letech 1997 2016 v částce 3 000 - 5 000 Kč, jde o orientační ceny, kdy vzhledem ke specifikům plavidla nelze porovnávat ceny s tlačnými čluny firem uvedených v posudku, tedy [právnická osoba], [ulice] [anonymizováno 5 slov], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] Cenu měsíčního nájmu plavidla [anonymizováno] znalec, rovněž orientačně, stanovil v letech 1997 2016 v částce 3 000 - 5 000 Kč měsíčně. Ohledně opravy plavidla [anonymizováno] provedené v roce 2015 znalec dospěl k závěru, že na plavidle byla provedena zásadní oprava a výměna obšívky v rozsahu 134 m tzv. přeplátováním, a to na základě požadavku [anonymizována dvě slova] a touto opravou, tzv. přeplátováním, došlo ke zhodnocení plavidla [anonymizováno], na základě provedené opravy byla plavidlu prodloužena způsobilost do [datum]. Ke stanovení ceny dlouhodobého nájmu plavidel v letech 2015 2016 znalec uvedl, že se jedná o 50 let stará plavidla, nekrytovaná, účelně postavená na přepravu kalu, která se nedají použít na jiný druh nákladu, než na sypký, v současné době se v ČR žádná společnost zabývající se vodní dopravou dlouhodobým pronájmem tlačných člunů nezabývá. Uzavřel, že ceny uvedené ve znaleckých posudcích [jméno] [příjmení] byly zpracovány v souladu s obvyklými cenami nájmů, oprav a metodou určení obvyklých cen plavidel. Po zprůměrovaném měsíčního nájmu po zkrácení na 1/10 na 6 000 Kč měsíčně/jedno plavidlo stanovil průměrnou cenu měsíčního nájmu za dvě plavidla 12 000 Kč. V květnu 2015 činila obvyklá cena plavidla [anonymizováno] před přeplátováním částku 321 000 Kč bez DPH, v březnu 2016 činila hodnota plavidla po technickém zhodnocení částku 996 000 Kč bez DPH, tedy technické zhodnocení činilo částku 675 000 Kč bez DPH. Znalec dále doplnil, že jakýkoliv zásah do obšívky plavidla, ať se jedná o částečnou výměnu obšívky nebo opravu tzv. přeplátováním, se vždy jedná o zásah do konstrukce plavidla. Plavidla [anonymizováno] a [anonymizováno] mohla být použita jen pro velmi úzký, specifický druh nákladu, například štěrkopísek. Cena opravy, která byla zmíněna v posudku ve výši 802 700 Kč se týkala plavidla [anonymizováno] a nikdy provedena nebyla, jednalo se o nabídkovou cenu předloženou [právnická osoba] v [obec]. Obšívka je část lodního trupu, včetně kostry plavidla, když je tam rezavá díra nebo slabá obšívka, tak Registr a Plavební správa nařídí jeho výměnu nebo přeplátování. Přeplátování vydrží až 20 let. Před zpracováním posudku bylo plavidlo [anonymizováno] sešrotované, vycházel v případě tohoto plavidla z dokumentace. Dále potvrdil že, co se týče technického zhodnocení plavidla [anonymizováno] v roce 2016, které stanovil ve výši 675 000 Kč bez DPH, tak v tomto případě vyšel ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], s jeho závěrem souhlasí, neboť zná odborné vědomosti znalce [příjmení], který 30. let prováděl technické prohlídky velkých plavidel za Státní plavební správu, na jeho závěry se může spolehnout. Znalec [celé jméno znalce] dělá ve vodní dopravě, škola, ekonomika, lodní mechanik, 20 let praxe od plavčíka přes kapitána, dělá také školení kapitánů a stavební dozor plavidel, a to jak velkých, tak malých. Obě plavidla dříve viděl. V plavebním rejstříku je uveden účel plavidla, plavidla byla předělána z kalových člunů na sypký náklad, v případě [anonymizováno].

21. Z technické dokumentace zaslané [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] bylo zjištěno že, co se týče plavidla [anonymizováno], toto nese evidenční označení [anonymizováno] [číslo], reg. číslo [anonymizována dvě slova] [číslo], bylo vyrobeno v roce 1966 jako tlačný kalový člun pro [anonymizováno] kanalizace a vodní toky [obec] [část obce], první kontrola plavidla na suchu byla provedena před rokem 1976 a v té době bylo těleso plavidla hodnoceno jako uspokojivé pro provoz do [datum], což znamená ještě schopné provozu, ale s nedostatky, které se musí odstranit do příští prohlídky na suchu. Další kontrola byla provedena [datum], a to pouze na vodě s platností do [datum], lodní těleso bylo opět hodnoceno jako uspokojivé. Další kontrola byla provedena [datum] opět pouze na vodě s platností do [datum], poslední kontrola na souši byla provedena před osmi lety. V roce 1992 bylo plavidlo převedeno na žalobkyni, od [datum] do [datum] bylo plavidlo bez lodních dokladů a 19 let neměla prohlídku podponorové části trupu na souši. [datum] bylo plavidlo vytaženo na sucho, byla provedena oprava tělesa provozovatelem – žalovaným, byla provedena rekonstrukce plavidla pro změnu určení z kalového člunu na tlačný člun pro přepravu pevných a sypkých nákladu. Od roku 1995 bylo plavidlo v pronájmu firmy žalovaného, v průběhu této doby bylo plavidlo dovybaveno novými příďovými kotvami o vyšší hmotnosti a tím i rozšířena plavební zóna pro celou Evropu, byly provedeny opravy již zeslabeného a nevyhovujícího tělesa plavidla, včetně jeho výztuh. Plavidlo od výroby až do roku 1995 bylo provozováno bez jakýchkoliv oprav tělesa, první opravy byly provedeny v souvislosti s jeho změnou určení v roce 1995. Pokud bylo plavidlo provozováno 30 let jako kalový člun bez oprav tělesa, bylo v roce 1995 zeslabeno na hranici provozuschopnosti, proto od roku 1995 musely být pro obnovení dalšího provozu provedeny jeho opravy (odpadní kaly jsou vysoce agresivní a zvyšují korozi ocelové konstrukce oproti ostatním plavidlům tohoto typu). K této zprávě byly přiloženy listiny, z nichž vycházela, a to (č. l. 351 až 360) oznámení změny vlastníka plavidla, komunikace s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], a to evidenční list plavidla, průkazy technické způsobilosti plavidla, záznamy o prohlídkách, zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení plavidla, zápisy o technické prohlídce plavidla, zápis z klasifikační prohlídky plavidla, zápis z prohlídky plavidla na souši.

22. Státní plavební správa soudu dne [datum] sdělila, že nemá k dispozici žádné smlouvy prokazující, že provozovatelem plavidel rejstříkových čísel [číslo] a [číslo] je žalovaný, neboť složky plavidel byly v roce 2002 zničeny povodní. Disponují však rejstříkovými knihami vedenými před rokem 1995 a po roce 1995, které předložili, které rovněž jsou prokazatelným podkladem skutečnosti, že žalovaný byl provozovatelem uvedených plavidel (č. l. 365 až 392).

23. Žalobkyně se k protinároku žalovaného vyjádřila tak, že jeho nároky jsou nemravné, v rozporu s dobrými mravy, částky za užívání předmětných plavidel vycházející ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a [příjmení] jsou zcela mimo hospodářskou realitu a ekonomičnost takového nájmu. Žalobkyně soudu předložila vyjádření společnosti [právnická osoba] jako provozovatele obdobných plavidel, ze kterých vyplývá obvyklá výše nájemného u tlačných člunů do 1000 tun 4 000 Kč za den a tlačných člunů do 500 tun 2 500 Kč za den, respektive jde o částky, za které by tato společnost plavidla pronajímala. Dále žalobkyně předložila vyjádření [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] jako provozovatele obdobných plavidel, ze kterého vyplývá obvyklá výše nájemného u TČ 1 000 tun - 70 000 Kč až 110 000 Kč za měsíc a u TČ 500 tun - 40 000 Kč až 50 000 Kč za měsíc, respektive jde o částky, za které by tato společnost plavidla pronajímala. Dále žalobkyně předkládá vyjádření [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako provozovatele obdobných plavidel, ze kterého vyplývá obvyklá výše nájemného u TČ 1000 tun 110 EUR až 130 EUR za den a u TČ 500 tun - 55 EUR až 65 EUR za den, respektive jde o částky, za které by tato společnost plavidla pronajímala. K nároku uplatněnému žalovaným za tvrzené technické zhodnocení plavidla [anonymizováno] žalobkyně uvádí, že takovýto nárok není vůbec dán, neboť k tvrzenému zhodnocení došlo v období po [datum], tj. za účinnosti nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb. a tak se uplatní právní úprava dopadající na bezdůvodné obohacení uvedená v ust. §§ 2991-3005, případně právní úprava držby vlastnického práva upravená v ust. §§ 996-1002. Žalobkyně připomněla, že žalovaného nelze považovat za poctivého držitele, mohl by vyžadovat nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, žalovaný však neuplatňuje náhradu nutných nákladů, ale uplatňuje tzv. technickou hodnotou toho, oč se plavilo [anonymizováno] zhodnotilo. Žalovaný užíval trvale obě plavidla bez právního důvodu i s vědomím, že je užívá neoprávněně, měl z tohoto užívání značný majetkový prospěch. Opravu plavidla [anonymizováno] provedl zcela bez vědomí žalobkyně jako vlastníka. Žalobkyně má pochybnosti o závěrech znaleckého posudku zpracovaného [jméno] [příjmení], znalecký posudek obsahuje takové nesrovnalosti a takové rozpory mezi jeho jednotlivými body, které činí jeho jednotlivé závěry zcela nevěrohodnými, je pochybnost o odbornosti znalce. 24. [právnická osoba] bylo zjištěno, že dlouhodobé ceny pronájmu by v případě TČ 1000 tun byly 4 000 Kč/den a v případě TČ 500 tun 2 500 Kč/den, z vyjádření [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] bylo zjištěno, že dlouhodobý pronájem TČ 1000 tun by byl za 70 000 - 110 000 Kč za měsíc a v případě pronájmu TČ 500 tun by se jednalo o 40 000 - 50 000 Kč za měsíc, z vyjádření [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] bylo zjištěno, že v případě dlouhodobého pronájmu by se v případě TČ 500 tun jednalo o částku 55 - 65 EUR/den a v případě TČ 1 000 tun by se cena pohybovala mezi 110- 130 EUR za den.

25. Ke stavu obou plavidel pak žalobkyně uvedené doplnila ještě fotografiemi (na č. l. 487-492) s kalového člunu.

26. Žalovaný se dále vyjádřil tak, že z předložených zpráv jednotlivých rejdařství nevyplývá, že by plavidla žalobkyní poptávaná k pronájmu měla byť jen srovnatelné parametry, tedy stáří, technický stav a s tím spojenou využitelnost a nosnost jako plavidla [anonymizováno] a [anonymizováno], jak bylo zjištěno, plavidla byla v době předání žalovanému po technické stránce na hranici provozuschopnosti a je zřejmé, že žalobkyně poptávala pronájem plavidel s cenami k dnešnímu dni, nikoli k letům 1997 2016 a připomněl rovněž dobu pronájmu trvající 20 let. Připomněl, že měl podle předmětné smlouvy povinnost udržovat plavidla v provozuschopném stavu, což prostřednictvím běžných oprav a prohlídek řádně činil. Oprava přeplátováním byla povolena v případě [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] a bez této opravy by plavidlo bylo neprovozuschopné. Opakovaně uváděl, že obě plavidla byla velmi opotřebovaná, ve stavu, kdy byla několik let bez jakékoliv opravy, bez lodního osvědčení, zhodnotil je, zejména v případě plavidla [anonymizováno] byla provedena zásadní oprava v roce 2015, a proto žádá bezdůvodné obohacení na základě investice do cizí věci. Rovněž v případě [anonymizováno] byla provedena zásadní oprava, ale ta není předmětem sporu, neboť nárok je promlčený. Plavidlo [anonymizováno] skončilo ve šrotu 18 měsíců poté, co byla předána žalovaným straně žalující.

27. Žalobkyně k tomu opakovaně uváděla, že povinností žalovaného bylo vyžádat si při jakémkoliv nakládání, zejména při provedení jakékoliv opravy, předchozí souhlas majitele, což však neučinil.

28. Žalovaný k tomu uvedl, že souhlas byl podle jeho názoru dán, a to takovou formou, kdy žalovaný při vrácení žalobkyni upozorňoval, že došlo ke zhodnocení a zda mu bude poskytnut finanční nárok a v případě, že nikoli, tak přeplátování odstraní a žalobkyně zcela jednoznačně, důrazně vyzvala žalovaného, nechť přeplátování neodstraňuje (e-mail z [datum]).

29. Při jednání dne [datum] soud sdělil stranám odlišný právní názor týkající se platnosti předmětné smlouvy. Soud má za to, že smlouva o podnikatelském nájmu plavidla s předkupním právem z [datum] je platná, když vychází ze zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) a věc posoudil podle § 33 odst. 2 obč. zák. Žalobkyně neoznámila žalovanému bez zbytečného odkladu svůj nesouhlas s jednáním [jméno] [příjmení], neoznámila, že tento nedisponoval oprávněním k uzavření takovéto smlouvy. Strany podle uvedené smlouvy jednaly a postupovaly téměř 20 let, žalobkyně po celou tuto dobu inkasovala nájemné, vedla jej v účetnictví a žalovanému ponechávala plavidla k užívání, tedy faktickým jednáním žalobkyně bylo jednání [jméno] [příjmení] schváleno. Pokud žalobkyně argumentuje ustanovením článku VIII. odst. 3 stanov, k tomu nutno uvést, že stanovy nemohou uvedené upravit odlišně od tehdy platné právní úpravy v občanském zákoníku.

30. V souvislosti se tímto poučením žalobkyně sdělila, že takovýto názor soudu odmítá, trvá na tom, že v posuzovaném případě nelze aplikovat ustanovení § 33 odst. 2 obč. zák. (neboť se nejedná o zastoupení na základě plné moci, ale o tzv. zastoupení zákonné, které je upraveno v ust. § 26-30 obč. zák.), navíc absolutní neplatnost předmětné smlouvy nemůže být konvalidována, za žalobkyni nejednala oprávněná osoba, vůle žalobkyně jako právnické osoby nebyla vůbec vytvořena způsobem, který by měl právní relevanci a byl způsobilý tuto osobu zavázat. Dále uvedla, že žalovaným uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve vrácení části zaplaceného nájemného není dán, nelze požadovat po žalobkyni jakékoliv plnění z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy o nájmu, není dán ani nárok žalovaného na zhodnocení plavidla [anonymizováno], žalovanému chyběl předchozí souhlas pronajímatele s provedením takovéto opravy, tento si nevyžádal, ale ani žalobkyni neinformoval. Není dán nárok ani na technické zhodnocení plavidla [anonymizováno]. Žalovaný užíval obě plavidla minimálně v roku 1995 bez právního důvodu, předmětná smlouva mohla být uzavřena nejdříve [datum], byla antedatována, neboť ve smlouvě v článku VI. je uvedena měna EUR a tato byla zavedena do oběhu ve valutové podobě až [datum].

31. Žalovaný podáním došlým soudu [datum] žalobu vzal žalobu částečně zpět co do částky 43 972 Kč s příslušenstvím představující požadavek na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v „ přeplatku na nájemném“. Uvedené pak upřesnil při jednání dne [datum] s tím, že částečné zpětvzetí žaloby se týká i požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 972 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně při tomto jednání s částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas. Výrokem II. bylo řízení 32. Žalovaný po tomto částečném zpětvzetí žaloby i nadále trval na vzájemném návrhu z [datum], kdy po žalobkyni požaduje zaplacení částky 675 000 Kč s příslušenstvím z titulu investice do cizího majetku – plavidla [anonymizováno]. Doplnil, že byl přesvědčen v době provedení opravy, že obě pravidla užívá po právu na základě smlouvy, podle které měl mimo jiné povinnost udržovat plavidla provozuschopná a přeplátování plavidla [anonymizováno] provedl na základě požadavku [anonymizována dvě slova], touto zásadní opravou bylo plavidlo významným způsobem zhodnoceno. Připomněl, že před opravou činila hodnota plavidla podle znalců [příjmení] a [celé jméno znalce] částku 321 000 Kč bez DPH a toto pravidlo bylo prodáno třetí osobě za cenu 900 000 Kč bez DPH. Zdůraznil, že jej žalobkyně vyzvala při vrácení plavidel, aby přeplátování neodstraňoval, tedy z uvedeného lze dovodit následný souhlas žalobkyně s provedenou opravou.

33. Podle ust. § 33 odst. 2) obč. zák. překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.

34. Podle ust. 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle ust. 664 obč. zák. pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

35. Podle ust. § 669 obč. zák. jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

36. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud uzavřel, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 160 600 Kč s příslušenstvím, není důvodná (výrok I.). Jak již bylo shora uvedeno, soud posoudil předmětnou smlouvu o nájmu plavidel z [datum] jako platnou, na základě které strany plnily si navzájem řadu let. V této souvislosti soud připomíná, že obligatorně na uvedený smluvní typ nebyla vyžadována písemná forma. Žalobkyně byla vlastníkem předmětných plavidel [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizováno], žalovaný měl předmětná plavidla v nájmu, hradil žalobkyni nájemné ve výši dohodnuté ve smlouvě od okamžiku uzavření smlouvy do jejich předání. K argumentaci žalobkyně o tom, že nájemné nebylo hrazeno žalovaným, ale bylo hrazeno společností [právnická osoba] soud uvádí, že je bez významu, z jakého účtu bylo nájemné hrazeno, pro posouzení věci uvedené není podstatné, žalobkyně takto hrazené nájemné přijímala, nevrátila jej. Je čistě věcí společností [právnická osoba], jak si uvedené platby vypořádá s žalovaným. Ohledně uvedeného tedy soud uzavřel, že žalovaný řádně uhradil nájemné za užívání plavidel [příjmení] [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [anonymizováno] podle předmětné smlouvy a žalobkyně z této smlouvy žádnou pohledávku za žalovaným nemá.

37. K protinávrhu, kterým žalovaný požadoval po žalobkyni zaplacení částky 675 000 Kč s úrokem z prodlení představující technické zhodnocení plavidla [anonymizováno] (výrok III. a IV.) soud se ztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že tato nedala žalovanému předchozí souhlas s provedením opravy plavidla [anonymizováno], s tzv. přeplátováním, ani nebyla předem o opravě informována, ani nebyla vyzvána k provedení opravy (nejedná se o běžnou údržbu). Nesouhlas žalobkyně s odstraněním přeplátování před předáním plavidel nelze posoudit jako dodatečný souhlas, jak uvádí žalovaný. Je však zřejmé, a v tomto případě soud vychází ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], že cena plavidla [anonymizováno] se touto opravou (přeplátováním) zvýšila, přeplátování bylo provedeno na základě pokynu [anonymizováno 5 slov], kdy bylo zjištěno, že nedošlo-li by k opravě, plavidlo [anonymizováno] by nebylo nadále provozuschopné. Lze tedy uzavřít, že žalovaný zhodnotil provedenou opravou plavidlo [anonymizováno], avšak bez předchozího souhlasu či bez předchozího informování žalobkyně jako vlastníka plavidla. Při výpočtu nároku žalovaného týkajícího se zhodnocení uvedeného plavidla [anonymizováno] soud vyšel ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], který stanovil částku 321 000 Kč bez DPH jako cenu plavidla před provedením opravy a z částky 900 000 Kč, za kterou bylo předmětné plavidlo v den, kdy bylo žalovaným vráceno, prodáno třetí osobě. Soud nevycházel z částky 996 000 Kč uvedené ve znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce], uvedené je jakýsi znalecký odhad, neboť měl k dispozici skutečnou tržní cenu plavidla. Žalovanému tedy náleží částka, o kterou se zvýšila hodnota plavidla [příjmení] [anonymizováno] po skončení nájmu jím provedenou opravou, tedy částka ve výši 579 000 Kč (900 000 Kč – 321 000 Kč = 579 000 Kč), je to částka, o kterou se žalobkyně opravou plavidla [anonymizováno] obohatila. Žaloba žalovaného je důvodná ve výši 579 000 Kč, ve zbytku důvodná není. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 517 odst. 2 obč. zák.; výše úroků z prodlení je stanovena v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci částečný úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle poměru jeho úspěchu (84,09 %) a neúspěchu (15,91 %), tj. ve výši 68,18 %. Ty činí celkem 285 257,40 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za vzájemný návrh ve výši 35 949 Kč, odměnou za 17 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpověď na předžalobní výzvu z [datum], odpor vč. vyjádření k žalobě, vzájemný návrh z [datum], podání ve věci samé z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 11 820 Kč z tarifní hodnoty 879 572 Kč jakožto součtu žaloby a vzájemného návrhu dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 17 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 43 268,40 Kč, z čehož 68,18 % činí 194 488,50 Kč.

39. O povinnosti žalobkyně a žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným znalce [celé jméno znalce] ve výši 24 000 Kč dle usnesení ze dne 21. 10. 2019, č. j. 24 C 294/2016-216, pravomocného dne 26. 11. 2019, a náklady [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] ve výši 9 438 Kč dle usnesení ze dne 3. 11. 2021, č. j. 24 C 294/2016-507, tedy celkem 33 438 Kč. Neúspěch žalobkyně ve výši 84,09 % pak z částky 33 438 Kč činí 28 118 Kč, žalobkyně však na záloze na znalecký posudek již uhradila 2 000 Kč a je tudíž povinna zaplatit na nákladech řízení státu částku uvedenou ve výroku VI., tedy 26 118 Kč. Neúspěch žalovaného ve výši 15,91 % pak z částky 33 438 činí 5 320 Kč, žalovaný však na záloze na znalecký posudek již uhradil 1 000 Kč a je tudíž povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku uvedenou ve výroku VII., tedy 4 320 Kč.

40. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení