24 C 312/2024 - 144

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno], narozená [Anonymizováno] bytem [Adresa zmocněnce] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] sídlem [Adresa zmocněnce] 2. [Anonymizováno], narozený [Datum narození zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 40 409 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 40 409 Kč spolu s - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 247 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení a - úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 20. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 31. 5. 2024, domáhala na žalovaných zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je nájemcem bytu č. [Anonymizováno], nacházejícím se ve [Anonymizováno]. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] (dále též jako „předmětný byt“) na základě smluv o nájmu s vlastníkem předmětného bytu ze dne 28. 5. 2021, společností [právnická osoba]. Žalobkyně se žalovanými dne 4. 7. 2022 uzavřela smlouvu o podnájmu, doba podnájmu byla sjednána na dobu od 4. 7. 2022 do 3. 7. 2023, dodatkem ze dne 27. 6. 2023 byla doba podnájmu sjednána do 30. 6. 2024, podnájem skončil ke dni 30. 10. 2023 na základě dohody o ukončení smlouvy o podnájmu. Dle odst. 4. 3. smlouvy o podnájmu mělo být vyúčtování plateb na služby podnájemcům předloženo jednou za kalendářní rok, nedoplatek či přeplatek měl být splatný do 30 dnů od doručení vyúčtování podnájemci. Vyúčtování byla žalovaným zasílána elektronicky na e-mailovou adresu dle smlouvy. Vyúčtování za rok 2022 bylo žalovaným doručeno dne 27. 10. 2023 a nedoplatek činil 30 247 Kč. Vyúčtování za rok 2023, spolu s vyúčtováním jistoty, bylo žalovaným doručeno dne 20. 12. 2023 a nedoplatek činil 30 125 Kč (29 826 Kč za služby a 329 Kč nájemné). Žalobkyně v souladu s odst. 5.2 smlouvy započetla jistotu v částce 19 990 Kč na nedoplatek za rok 2023.

2. Žalovaní nárok uplatněný žalobou neuznali. Uváděli, že žalobkyně je s ohledem na předmět podnikání v pozici odborníka a řádného hospodáře v oblasti nájemních či podnájemních vztahů. Žalobkyně si byla vědoma vágní představy žalovaných o vlastních závazcích vyplývajících ze smluvního vztahu, což je potvrzeno i zástupkyní žalované, [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaným nebyla poskytnuta možnost se řádně seznámit s detaily smluvního vztahu. Již po vyúčtování služeb v roce 2022 bylo evidentní, že náklady související se službami převyšují částku jistoty ve výši 19 990 Kč, o nedoplatku v částce ze rok 2022 30 247 Kč byli žalovaní informováni 20. 12. 2023, podnájemce (sic!) je povinen respektovat platný termín pro vyúčtování nedoplatku dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaní neměli informaci o vysokém převýšení plánované spotřeby služeb spojených s předmětným bytem. Žalovaní v takovém případě od žalobkyně jako odborníka očekávali včasné oslovení žalovaných a předání zprávy o nedoplatku do čtyř měsíců od ukončení zúčtovacího období a navýšení měsíčních záloh za služby. Takové jednání však žalovaní nezaregistrovali a žalobkyně napomohla vzniku situace a je tak vhodné uvažovat o její participaci na nedoplatku. Žalovaní očekávali, že pokud zálohy nepostačovaly na spotřebovávané služby, v rámci dodatku se zvýší i záloha za tyto služby, což se však nestalo. Pokud by žalovaní před uzavřením dodatku věděli o vysokém nedoplatku za rok 2022, rozmysleli by si podpis tohoto dodatku a hledali by pro sebe výhodnější bydlení a v podnájmu by nepokračovali. V období od 4. 7. 2022 do 30. 10. 2023 žalovaní předmětný byt skutečně užívali. Poté, co žalobci nahlédli do podkladů k vyúčtování, neshledali nedostatky vyúčtování, jeho nesprávnost žalobci netvrdí.

3. Usnesením ze dne 19. 8. 2024, č. j. 46 C 210/2024-122, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil nadepsanému soudu.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť oba žalovaní jsou státními příslušníky Ukrajiny. Mezinárodní pravomoc soudu věc projednat a rozhodnout je dána na základě čl. 48 odst. 5 smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, neboť žalovaní mají na území České republiky bydliště. Rozhodným právem je dle čl. 48 odst. odst. 1 téže smlouvy právo české, na němž se účastníci shodli v čl. XIV., odst. 14.1 smlouvy o podnájmu.

5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Žalobkyně je od 1. 6. 2021 nájemcem mimo jiné předmětného bytu, na základě smlouvy o nájmu ze dne 28. 5. 2021, včetně přílohy č. [hodnota] – specifikace předmětu nájmu, uzavřené s [právnická osoba]. jako pronajímatelem, a na základě smlouvy o nájmu nemovitých věcí (C) ze dne 1. 2. 2023, včetně přílohy č. [hodnota] – specifikace předmětu nájmu, a prohlášení ze dne 1. 2. 2023, uzavřené s OK otevřený podílový fond jako pronajímatelem.

7. Žalobkyně jako nájemce a žalovaní a [Anonymizováno], narozený [datum], jako podnájemci, uzavřeli 4. 7. 2022 smlouvu o podnájmu, jejímž předmětem byl předmětný byt, a kterou žalobkyně přenechala předmětný byt žalovaným k dočasnému užívání, za což se podnájemci zavázali platit podnájemné a další platby dle smlouvy (čl. I. smlouvy). Smlouvy byla sjednána na dobu určitou, od 4. 7. 2022 do 3. 7. 2023 (čl. III., odst. 3.1 smlouvy). Podnájemci se zavázali platit podnájemné ve výši 19 900 Kč měsíčně (čl. IV., odst. 4.1 smlouvy) a náklady na užívání předmětu podnájmu a na služby s tím spojené částku 2 500 Kč včetně DPH (čl. IV., odst. 4.2 smlouvy). U nákladů na užívání předmětu podnájmu a na služby s tím spojené, které podnájemce hradí ve skutečné výši, mělo být vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh předloženo podnájemci vždy jedenkrát za kalendářní rok. Nedoplatek či přeplatek na tyto náklady je splatný 30 dnů od dne doručení vyúčtování podnájemci (čl. IV., odst. 4.3 smlouvy). Podnájemce se nejpozději v den podpisu smlouvy zavázal zaplatit mimo jiné jistotu ve výši 19 900 Kč, kterou je nájemce oprávněn použít k úhradě svých pohledávek za podnájemcem vzniklých na základě smlouvy nebo v souvislosti s ní (čl. IV., odst. 4.10 smlouvy, čl. V., odst. 5.1 smlouvy). Účastníci podepsali předávací protokol, v němž byly mimo jiné uvedeny stavy měřidel (zjištěno z předávacího protokolu ze dne 4. 7. 2022). Účastníci se následně dohodli na změně doby nájmu (od 4. 7. 2022 do 30. 6. 2024), výši podnájemného (21 833 Kč měsíčně) a výši nákladů na užívání předmětu podnájmu a na služby s tím spojených (5 000 Kč včetně DPH); (zjištěno z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o podnájmu ze dne 27. 6. 2023).

8. Účastníci se dohodli, že smlouvu o podnájmu ukončí k 30. 10. 2023 (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy o podnájmu ze dne 30. 10. 2023, včetně předávacího protokolu ze dne 30. 10. 2023).

9. Dne 27. 10. 2023 žalobkyně zaslala žalovaným e-mailem vyúčtování záloh na služby pro předmětný byt za rok 2022 (zjištěno z e-mailu ze dne 27. 10. 2023, čas 2:51). Vyúčtování za období 4. 7. 2022 – 31. 12. 2022 obsahuje označení předmětného bytu, příjmení žalovaných, u každé z vyjmenovaných služeb (el. energie byt, el. energie dům, správní činnost, úklid, odvoz odpadu, voda, plyn, výtah) s výjimkou el. energie byt je uveden způsob rozpočtu, náklady za dům, počet jednotek za dům, náklady za jednotku, jednotek za byt a náklady za byt, součet nákladů za byt, částka, jež byla zaplacena na zálohách, a výsledek vyúčtování (přeplatek 11 078 Kč). Zvlášť byla vyúčtována elektřina za období 4. 7. 2022 – 31. 12. 2022, doúčtováním nákladů za elektřinu za období 4. 7. – 31. 12. 2022, v němž je uvedeno označení předmětné jednotky, počáteční stav, konečný stav, spotřeba v Kwh, celkový náklad dle fakturace [Anonymizováno] (41 325 Kč) a výpočet nedoplatku (výsledek vyúčtování služeb za rok 2022 minus elektřina) s výsledkem nedoplatku 30 247 Kč, připojeno bylo i vyúčtování elektřiny k předmětné jednotce od [právnická osoba]., daňový doklad č. [hodnota], str. 6.

10. Dne 20. 12. 2023 žalobkyně zaslala žalovaným e-mailem vyúčtování záloh na služby pro předmětný byt za rok 2023 (zjištěno z e-mailu ze dne 20. 12. 2023, čas 18:13), v e-mailu uvádí výpočet: výše kauce 19 990 Kč minus nedoplatek vyúčtování služeb 2022 30 247 Kč minus nedoplatek vyúčtování služeb 2023 29 826 Kč minus nedoplatek nájemného 326 Kč s výsledkem nedoplatku 40 409 Kč. Vyúčtování za období 1. 1. – 30. 10. 2023 obsahuje označení předmětného bytu, příjmení žalovaných, u každé z vyjmenovaných služeb (el. energie byt, el. energie dům, správní činnost, úklid, odvoz odpadu, voda, plyn, výtah) je uveden způsob rozpočtu, náklady za dům, počet jednotek za dům, náklady za jednotku, jednotek za byt a náklady za byt, součet nákladů za byt, částka, jež byla zaplacena na zálohách, a výsledek vyúčtování (nedoplatek 29 826 Kč), připojeno bylo i vyúčtování elektřiny k předmětné jednotce od [právnická osoba]., daňový doklad č. [hodnota], str. 6.

11. Žalobkyně zaslala žalovaným i detailní přehled předpisů a plateb 2022 a 2023, z nichž je patrný nedoplatek žalovaných na nájemném v částce 326 Kč i to, že byla zohledněna byla v měsíci březnu 2023 sleva na opravu pračky v částce 600 Kč, kterou hradili žalovaní (zakázkový list ze dne 14. 2. 2023, č. [hodnota] dodavatele [Anonymizováno], IČO [IČO]). Žalobkyně poskytla žalovaným i výpočet elektřiny pro předmětný byt pro rok 2022 a 2023 (rok 2022 – výpočet elektřiny byt [Anonymizováno] – užívání bytu 6 měsíců, rok 2023 – výpočet elektřiny byt [Anonymizováno] – užívání bytu 6 měsíců).

12. Zástupci účastníků ohledně žalobou uplatněného nároku komunikovali v dubnu 2024 prostřednictvím e-mailů (zjištěno z e-mailu ze dne 2. 4. 2024, čas 15:34, ze dne 17. 4. 2024, čas 2:05, ze dne 17. 4. 2024, čas 16:28:47, ze dne 18. 4. 2024, čas 12:17).

13. Žalobkyně vyzvala žalované před podáním žaloby k plnění částky 40 409 Kč s příslušenstvím a nákladů právního zastoupení výzvou ze dne 2. 5. 2024 (předžalobní výzva k plnění ze dne 2. 5. 2024, 3x, e-mail ze dne 2. 5. 2024, čas 16:25:55, 17:04), další výzvu k plnění žalovaným zaslala i dne 14. 5. 2024 (předžalobní výzva k plnění II. ze dne 14. 5. 2024, 3x, e-mail ze dne 14. 5. 2024, čas 17:04:01).

14. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů.

15. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

16. Žalobkyně poskytla žalovaným na základě smlouvy o podnájmu ze dne 4. 7. 2022, ve znění dodatku uzavřeného 27. 6. 2023, žalovaným k užívání předmětný byt, od 4. 7. 2022 do 30. 6. 2024, účastníci se následně dohodli na ukončení podnájmu k 30. 10. 2023. Žalovaní zaplatili žalobkyni jistotu v částce 19 990 Kč. Žalobkyně žalobcům zaslala e-mailem vyúčtování záloh za služby za rok 2022 dne 27. 10. 2023, z něhož se podává nedoplatek v částce 30 247 Kč, a za rok 2023 e-mailem dne 20. 12. 2023, z něhož se podává nedoplatek v částce 29 826 Kč. Žalovaní dluží zároveň na nájemném za dobu užívání předmětného bytu částku 326 Kč. V e-mailu ze dne 20. 12. 2023 provedla žalobkyně výpočet dlužné částky dle vyúčtování a dlužného nájemného, včetně jistoty. Ve smlouvě o podnájmu je ujednáno, že vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh bude podnájemci předloženo vždy jedenkrát za kalendářní rok a případný nedoplatek či přeplatek je splatný do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování podnájemci. Vyúčtování za rok 2022 i 2023 obsahují označení předmětného bytu, příjmení žalovaných, u každé z vyjmenovaných služeb (el. energie byt, el. energie dům, správní činnost, úklid, odvoz odpadu, voda, plyn, výtah) je uveden způsob rozpočtu, náklady za dům, počet jednotek za dům, náklady za jednotku, jednotek za byt a náklady za byt, součet nákladů za byt, částka, jež byla zaplacena na zálohách, a výsledek vyúčtování, vyúčtování elektřiny za rok 2022 bylo provedeno zvlášť.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Podle § 2275 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

19. Dle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

20. Dle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 téhož ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

21. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

22. Podle § 584 odst. 1 o. z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Podle odst. 2 téhož ustanovení bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

23. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jako „ZPUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy.

24. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1 ZPUB pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb nájemce bytu.

25. Podle § 7 odst. 1 ZPUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

26. Účastníci uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu ve smyslu ust. § 2275 o. z. Obsah pojmu se řídí úpravou užití věci, která je obsahu podnájmu nejbližší. Dochází-li k dočasnému přenechání věci k užití třetí osobou za úplatu, použijí se pro vztah nájemce a podnájemce obdobně práva a povinnosti pronajímatele a nájemce, a to včetně zvláštních úprav, např. nájem bytu a domu, ubytování, nájem prostor sloužících podnikání (HULMÁK, Milan. § 2215 [Užívací právo třetí osoby]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 275, marg. č. 18.). Co se týče předmětu řízení, tj. dlužného podnájemného a vyúčtování přeplatků a nedoplatků na služby, použijí se, vedle úpravy dle smlouvy, ustanovení o. z. o nájmu bytu a domu jako ustanovení podnájmu bytu nejbližší. Shodné platí i pro vyúčtování skutečné výši nákladů a záloh za jednotlivé služby, na něž se použije úprava dle ZPUB: Jestliže si účastníci ve smlouvě o podnájmu bytu dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat, aniž stanovili pravidla pro náležitosti vyúčtování, je třeba vyúčtování vyhotovit podle § 7 PlnByt; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3841/2022). Účastníci si ve smlouvě o podnájmu ze dne 4. 7. 2022 sjednali toliko povinnost podnájemce platit zálohy na služby a povinnost nájemce náklady jednou ročně vyúčtovat a splatnost přeplatku či nedoplatku dle vyúčtování. Soud proto věc, co se týče náležitostí vyúčtování, posuzoval dle § 7 ZPUB.

27. Dle konstantní judikatury je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu skutečnost, že vyúčtování bylo řádně, tj. v souladu s předpisy, které jej regulují, provedeno a nájemce s ním byl seznámen (viz stanovisko NS ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné, se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování, a to i s odkazem na zákon č. 67/2013 Sb., který s podáním námitek žádné následky ani nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2778/2019).

28. Náležitosti vyúčtování služeb obecně upravuje ustanovení § 7 odst. 2 ZPUB, podle něhož musí vyúčtování služeb obsahovat, vedle celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby, také skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, a to jak podle citovaného zákona, tak vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb. (dále jen jako „vyhláška“). Je tedy zřejmé, že podání námitek nemá vliv na posouzení řádnosti vyúčtování, které soud zkoumá z úřední povinnosti. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. musí vyúčtování obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování a dále náležitosti stanovené ve vyhlášce. Důležité je zejména, aby se příjemce služeb mohl seznámit s tím, kolik zaplatil na zálohách, jak byla celková spotřeba rozpočítána, jaká byla jeho vlastní spotřeba a jaký je rozdíl mezi zálohami za služby, které zaplatil, a jeho vlastní spotřebou (k tomu vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2760/2021 „[…] vlastník jednotky musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. Odkázat lze např. na stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4742/2010 (na který poukazovala i dovolatelka), ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, nebo ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018.“).

29. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vyúčtování za rok 2022 bylo žalovaným doručeno 27. 10. 2023 a za rok 2022 a 20. 12. 2023 za rok 2023. Soud potom uzavřel, že co se týče výše uvedených náležitostí vyúčtování dle odst. 27 a 28 tohoto rozsudku, obě vyúčtování (za rok 2022 i 2023) požadavky na jejich obsah splňují (srov. odst. 9 a 10 tohoto rozsudku). Uzavřel proto, že tato vyúčtování jsou řádná a nedoplatky z nich se podávající jsou tedy splatné. Žalovaní ostatně ani neřádnost vyúčtování nenamítali.

30. Co se týče argumentace žalovaných ohledně toho, že vyúčtování mělo být žalovaným předloženo do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (srov. § 7 odst. 1 ZPUB), lze sice tomuto názoru v obecné rovině přisvědčit, avšak za situace, kdy žalovaní nevznesli vůči žalobkyni nároky dle § 13 ZPUB a zároveň žalobkyně, v souladu se smluvními ujednáními, uplatňuje příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši až od okamžiku prodlení žalovaných se zaplacením nedoplatků z vyúčtování dle smlouvy o podnájmu(tj. 31. den od doručení vyúčtování), není tato námitka pro posouzení věci relevantní.

31. Z hmotněprávní zákonné ani smluvní úpravy podnájmu bytu ani nájmu bytu pak neplyne povinnost nájemce (případně pronajímatele) průběžně informovat podnájemce (případně nájemce) o stavech spotřeby služeb, na něž platí zálohy. Žalovaní se pak vůči žalobkyni sami ani nedomáhali toho, aby jim vyúčtování bylo předloženo včas, resp. tuto skutečnost netvrdili (srov. protokol o jednání ze dne 28. 1. 2025, str. 2, odst. 4, 5). Pokud tedy žalovaní uváděli, že by neuzavřeli dodatek ke smlouvě o podnájmu, kterým byla mimo jiné prodloužena doba podnájmu, pokud by o nedoplatku věděli, neshledal soud tuto argumentaci důvodnou.

32. Předně je nutno konstatovat, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní předmětný byt v období od 4. 7. 2022 do 30. 10. 2023 užívali. Pro to, aby bylo možno hovořit o jednání v omylu (ať už o omylu o rozhodující okolnosti a následné neplatnosti právního jednání dle § 583 o. z., či omylu o vedlejší okolnosti a vzniku práva na přiměřenou náhradu v takovém případě dle § 584 odst. 1 o. z.), musí se jednat o omyl omluvitelný. Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007). Nelze totiž akceptovat, že by bylo možno se účinně dovolat neplatnosti pro omyl podle § 49a obč. zák. za situace, kdy by omylu se dovolávající osoba zanedbala pro ni ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci a bez příčiny se ve svém úsudku nechala mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami o vlastnostech předmětu zamýšleného právního úkonu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 33 ODO 1560/2006). Jednající je povinen podle okolností konkrétního případu si sám zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního jednání, případně i využitím odborných znalostí třetí osoby (NS 33 Odo 519/2006); (BERAN, Vladimír. § 583 [Podstatný omyl]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 15.).

33. Pokud žalovaní, kteří si museli být, minimálně na základě smlouvy o podnájmu (čl. IV., odst. 4.3 smlouvy), vědomi toho, že zálohy na služby budou vyúčtovány dle skutečné výše nákladů, a dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o podnájmu uzavřeli, aniž se jakkoli sami (alespoň) pokusili zjistit stav skutečné spotřeby služeb u žalobkyně či některých služeb dle měřidel, ačkoli tak bezpochyby učinit mohli, nemůže se jednat o omluvitelný omyl o celkových nákladech na bydlení a nemůže tak být dovozována neplatnost dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o podnájmu ze dne 27. 6. 2023 či právo žalobců na přiměřenou náhradu dle § 583 o. z. a § 584 odst. 1 o. z.

34. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o podnájmu bytu (§ 2275 odst. 1 o. z.), ve znění (rovněž platně uzavřeného) dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o podnájmu bytu. Žalobkyně žalovaným doručila řádná vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby za dobu, kdy předmětný byt užívali, a to dne 27. 10. 2023 a dne 20. 12. 2023. Žalovaní ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování, tj. v době jejich splatnosti, dle čl. IV., odst. 4.3 smlouvy, § 2252 odst. 2 o. z. a § 7 odst. 3 ZPUB, jejich dluh z vyúčtování, nezaplatili. Žalobkyně v e-mailu ze dne 20. 12. 2023 započetla jistotu 19 900 Kč (o jejímž zaplacení žalovanými žalobkyni nebylo sporu) dle čl. V, odst. 5.2 smlouvy, § 2254 odst. 2 o. z. ve spojení s § 1982 o. z. na její pohledávku z vyúčtování za rok 2023. Žalovaní zároveň dluží na podnájemném částku 329 Kč (§ 2251 odst. 1 o. z.). Žalovaní žalobkyni v uvedených lhůtách splatnosti žalobkyni svůj dluh neplnili a jsou tedy v prodlení s plněném svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. od 28. 11. 2023 z částky 30 247 Kč (vyúčtování za rok 2022) a od 20. 1. 2024 z částky 10 162 Kč (vyúčtování za rok 2023 a dlužné nájemné). Soud proto žalovaným uložil zaplatit žalobkyni částku 40 409 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 14 331 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 021 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 409 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 27. 3. 2024, z částky 2 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 5. 2024, z částky 2 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 5. 2024 a z částky 2 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 1. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.

36. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení