24 C 351/2023

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 65 667 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 714 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 56 613 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 23 135,20 Kč, k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 65 667 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 31. 5. 2022 na ulici [anonymizováno] v [obec a číslo] přijížděla žalovaná na kole z vedlejší pozemní komunikace, od ulice [anonymizována dvě slova], která je označena svislou dopravní značkou„ dej přednost v jízdě“. Žalovaná nedala přednost v jízdě vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], které řídil pan [jméno] [příjmení]. Toto vozidlo je evidováno jako vozidlo [anonymizována dvě slova] [územní celek]. V důsledku výše uvedeného došlo ke střetu pravé boční částí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s žalovanou. Dopravní nehodou utrpěla žalovaná lehká poranění, následná dechová zkouška u obou řidičů neprokázala přítomnost alkoholu v krvi. V době škodní události bylo vozidlo [anonymizováno] pojištěno u žalobkyně, a to pojistnou smlouvou [číslo] týkající se havarijního pojištění. Z titulu této smlouvy a na základě škodní události [číslo] vyplatila žalobkyně dne 25. 8. 2022 vlastníkovi vozidla pojistné plnění ve výši 65.667,00 Kč (od celkové výše škody, tj. 70.667,00 Kč, byla odečtena spoluúčast ve výši 5.000,00 Kč). Povinnost nahradit škodu poškozenému vznikla žalované z důvodu porušení zákona, konkrétně ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a to tím, že žalovaná nedala přednost v jízdě vozidlu [anonymizována dvě slova], ačkoli k tomu byla povinna, protože žalovaná přijížděla z vedlejší pozemní komunikace. V souladu s ustanovením § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vymezující podmínky pro přechod práv na pojistitele, pak přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni, která vyplacením pojistného plnění splnila podmínky pro přechod daných práv. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovanou plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 65.667,00 Kč.

2. Následně, v reakci na zjištění znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok], který předložilas žalobkyně, vzala žalobkyně svůj návrh podáním ze dne 30.11.2023 ([číslo listu]) co do částky 7 440 Kč s příslušenstvím zpět.

3. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že jako cyklistka způsobila dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidla [anonymizováno] Transporter, [registrační značka] ve vlastnictví [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] Z protokolu o nehodě vyplývá, že došlo ke střetu vozidla pravou přední částí s cyklistkou na jízdním kole, na automobilu vznikla hmotná škoda ve výši 5.000 Kč. U jízdního kola nebylo zjištěno žádné poškození. Při dopravní nehodě utrpěla cyklistka zranění. Dále bylo zjištěno poškození ochranné přilby – prasklá. Součástí protokolu o nehodě je rozsáhlá fotodokumentace místa dopravní nehody, kde je patrný stav vozidla a jízdního kola po dopravní nehodě. Žalovaná předložila odborné vyjádření [celé jméno svědka], znalce z oboru doprava, ekonomika, strojírenství podle kterého lze za poškození vozidla, které vzniklo v důsledku dopravní nehody, považovat pouze poškození skla zpětného zrcátka s náklady na opravu podle faktury [anonymizována dvě slova] [číslo]„ materiál: sklo 1344,59 Kč a práce: zrcátko zpětné vyměnit 369,72 Kč“, tedy celkem 1.714 Kč s daní. V požadované částce ve výši 65.667 Kč popř. ve výši 70.667 Kč jsou na vozidle [anonymizována dvě slova] [registrační značka], uvedeny opravy, které na vozidle nemohly vzniknout při dopravní nehodě s cyklistkou tak, jak byla zaznamenána a zadokumentována Policií ČR a jaké bylo zranění cyklistky. Proto navrhla žalovaná žalobu zamítnout.

4. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy: 5. [celé jméno znalce], znalec z oboru doprava, ekonomika a strojírenství, k věci uvedl, že posudek podával v březnu 2023, měl se vyjádřit k poškození sanitního vozu v důsledku nehodového děje. Závěr, ke kterému dospěl, potom porovnával s fakturou, některé položky vyřadil, protože k nim nemohlo dojít v důsledku dopravní nehody. K dispozici měl podklady od policie a od pojišťovny. K simulaci nehodového děje používá program [anonymizována dvě slova], kdy v programu ověřoval dle směru jízdy auta a cyklistky, které do tohoto programu zadal. Ke stanovení ceny za opravu potom použil hodinovou sazbu servisu, která byla zjištěna z faktury, z té vyplývalo, že byla snížená a byla tam nějaká sleva na náhradní díl, čili z tohoto vycházel. K nehodovému ději znalec uvedl, že policie v tomto případě zpracovala jenom protokol o nehodě s projednáním, což neví, proč, když tam došlo ke zranění cyklistky, což znamená, že tam nebyl podrobný popis stavu po nehodě, byla tam jenom zhruba uvedena poloha automobilu, jízdního kola a cyklistky a byly tedy dány směry účastníků nehody s tím, že protože tam k tomu nebyly podrobnější podklady, nebyl podrobnější plánek, tak tedy výsledek simulace nehodového děje v tom programu je orientační. Na základě střetové polohy potom usuzoval na díly, které mohly být poškozeny, tedy posuzoval, s jakými díly došlo ke kontaktu. K dotazu soudu znalec doplňuje, zda je možno, že k poškození přední části automobilu, tj. světlo, mlhovka a víko motoru nedošlo při nehodě, uvedl znalec, že na dvou snímcích Policie ČR jsou na jízdním kole na vidlici viditelné stopy žluté barvy, čili z toho je zřejmé, že ke kontaktu kola a automobilu muselo dojít. Nasvědčuje to tedy, že ke kontaktu sanitky a kola cyklistiky došlo. Dále na snímcích –znalec si nevybavuje, jestli to bylo na snímcích Policie ČR nebo potom ze servisu – jsou na víku motoru viditelné otěry a domnívá se, že toto prokazuje, že se cyklistka zřejmě převalila přes to víko motoru a potom došlo ke kontaktu se zrcátkem. Znalec k dotazu zástupce žalobce při nárazu kovu na plast, jaká je předpokládaná reakce materiálu, uvádí, že samozřejmě kdyby došlo ke střetu převodu kola s plastem, je pravděpodobné, že na plastu zůstane nějaká stopa. Při šetření nehody s projednáním by policie měla udělat náčrtek a zaměřit polohu automobilu, což však v posuzovaném případě neproběhlo. Znalec neměl žádný náčrtek k dispozici, a že tedy odhadoval polohu automobilu a polohu kola podle fotek s tím, že vlastně ani neměl informace o konečné poloze kola, jestli to, co bylo zachyceno na fotografiích, byla konečná poloha kola. K dotazu zástupce žalované ohledně části [číslo] závěru znaleckého posudku na str. 15, 1. odst., že tedy měla být kontaktním místem levá boční část kola s automobilem, na které straně je převod u kola, uvedl znalec, že převod je napravo, ale že při rotaci jízdního kola mohlo dojít i ke kontaktu převodu i při nárazu z druhé části jízdního kola s tím, že nelze vyloučit ani kontakt se šlapkou a s tělem cyklisty a sanitního vozidla. K dotazu zástupce žalované, jak mělo dojít ke kontaktu kola v rotaci, uvedl znalec, že kolo se zřejmě po nárazu naklonilo, mohlo se otočit, bylo nalezeno v řádu jednotek metrů od místa střetu. K dotazu soudu, pokud v protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním je uvedeno, že na místě dopravní nehody byl proveden náčrtek místa dopravní nehody, ohledání místa dopravní nehody, zda toto znalec měl k dispozici, uvedl znalec, že neměl, a že samozřejmě pokud by tyto údaje byly zadány, pak by nehodový děj mohl v tom programu být zpracován přesněji s tím, že samozřejmě záleží na tom, jestli se jedná jenom o hrubý náčrtek nebo policisté provedli měření a toto zaznamenali do plánku. Znalec k dotazu zástupce žalované, proč znalec vypracoval posudek, pokud toto neměl k dispozici, uvedl, že podstatou znaleckého posudku bylo stanovit poškození, zda k poškození mohlo dojít při nehodě nebo ne a toto ocenit. K dotazu zástupce žalované, z čeho znalec usuzuje, že automobil nebyl před nehodou poškozen, uvádí znalec, že měl k dispozici snímky z předchozí pojistné události, z nichž vyplývalo, že tato poškození na automobilu, na tom předním nárazníku a na světle nebyla. Díly, které byly na vozidle vyměněny znalec neviděl 6. Z protokolu o silniční nehodě ze dne 1.8.2022 ([číslo listu]) bylo zjištěno, že k nehodě došlo dne 31.5.2022, 9:20 hodin, účastníky byla žalovaná a [značka automobilu], žalovaná při výjezdu z vedlejší lesní komunikace označené značkou„ dej přednost v jízdě“ tuto nerespektovala a nedala vozidlu [anonymizována dvě slova] přednost. Žalovaná při nehodě utrpěla lehké zranění, odhadnutá škoda na vozidle je uvedena ve výši 5 000 Kč Policie ČR o nehodě vystavila téhož dne potvrzení o účasti na nehodě ([číslo listu]).

7. Stav vozidla po nehodě doložila žalobkyně fotografiemi ([číslo listu]).

8. Podle znaleckého posudku [číslo] [rok], [celé jméno znalce], vyplývá, že z položek fakturovaných za opravu vozidla [anonymizováno] Transporter vzniká pochybnost o vzniku poškození při dopravní nehodě, a to u rýhy na vnější části disku pravého předního kola a u poškození pravé stírací lišty, dále u stop otěru na víku motoru doporučil znalec jako způsob opravy toliko„ přeleštit“. Náklad na opravu tak podle znalce činí 58 227 Kč s DPH.

9. Místo, kde došlo k dopravní nehodě je zachyceno na fotografiích [číslo listu].

9. Ze zakázkového listu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného [anonymizována tři slova], bylo zjištěno, že vozidlo bylo přijato do opravy dne 31.5.2022, jako popis prací je uvedeno„ oprava po nehodě na PP části vozidla, odhadovaná cena je uvedena 60 000 Kč s předběžným termínem dokončení opravy dne 3.6.2022.

10. Z oznámení žalobkyně ze dne 25.8.2022 zaslaného ZZS Středočeského kraje, p.o., bylo zjištěno, že žalobkyně stanovila výši pojistného plnění na 65 667 Kč, od pojistného plnění byla odečtena spoluúčast ve výši 5 000 Kč.

11. Dne 15.6.2022 vystavila [právnická osoba] – [příjmení] [anonymizováno] fakturu č. [anonymizováno] [číslo] za opravu vozidla na částku 70 667 Kč.

12. K reklamaci ohledně stanovené výši pojistného plnění se vyjádřil kontrolní technik žalobkyně, podle kterého byla neoprávněná. Policie zachytila poškození sanitního vozu na fotografiích, ze strany servisu byla provedena oprava pravé přední části, která měla být při dané pojistné události poškozena, rozsah poškození odpovídá rozsahu dle foto v relaci PČR, faktura pak odpovídá opravě tohoto poškození, a je vystavena dle platných smluvních podmínek – ze strany technika pro to byla akceptována v plné výši.

13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení škody ve výši 65 667 Kč předžalobní upomínkou dne 17.7.2023.

14. Žalovaná k důkazu předložila„ odborný posudek“ vyhotovený [celé jméno svědka], ze dne 25.9.2022, podle kterého lze na poškození vzniklé při nehodě usuzovat toliko z poškození, resp. nepoškození jízdního kola a zranění cyklistky, tedy ve fázi komprese s automobilem byla toliko lopatka a žebra žalované. Náklady na odstranění škody vzniklé při dopravní nehodě tak činí toliko cena za materiál ve výši 1 344,59 Kč a cena práce ve výši 369,72 Kč, tedy celkem 1 714 Kč. Další opravy, které byly uvedeny ve faktuře, nemohly vzniknout při nehodě.

15. Dále žalovaná předložila„ odborný posudek“ vyhotovený [celé jméno svědka], ze dne 29.1.2024, (č.l. 115) a to v reakci na znalecký posudek vyhotovený [celé jméno znalce], který se podrobněji zabýval nehodovým dějem, vzal v úvahu i váhu cyklistky a jízdního kola a váho poškozeného vozidla. V posudku uvedl, že jak z fotografií pořízených Policií ČR při nehodě, tak z prohlídky jízdního kola, kterou provedl v lednu 2024 je zřejmé, že jízdní kolo bylo po nehodě téměř nepoškozeno a není možné technicky vysvětlil, jak nepoškozené jízdní kolo o hmotnosti 11,6 Kg s cyklistkou o hmotnosti 53 kg mohlo způsobit sanitnímu vozu o váze 2 8000 kg poškození, za něž se žalobkyně domáhá náhrady škody. I z dominantního zranění cyklistky, kterým byla zlomenina levé lopatky, lze usoudit, že toto koresponduje s poškozením pravého zpětného zrcátka vozidla, se kterým zřejmě došlo ke kontaktu právě lopatkou cyklistky. Pokud by schéma střetové polohy bylo skutečně takové, jak je zachyceno na schématu na str. 13 znaleckého posudky [anonymizováno] [celé jméno znalce], muselo by dojít minimálně k těžkému zranění cyklistky na obou levých končetinách a celkového poškozené levé vidlice a předního kola u jízdního kola. Náklady na opravu škody vzniklé při dopravní nehodě tak činí dle znalce toliko cena za materiál ve výši 1 344,59 Kč a cena práce ve výši 369,72 Kč, tedy celkem 1 714 Kč za opravu pravého zpětného zrcátka.

16. Z propouštěcí zprávy z [anonymizováno] nemocnice [anonymizováno] [část obce] bylo zjištěno, že žalovaná byla hospitalizována od 31.5.2022 do 5.6.2022, byla přivezena LZS, byla poražena sanitou, náraz z boku, upadla na levý bod a uhodila se do hlavy, utrpěla frakturu IV. a VII. žebra vlevo a frakturu listu scapuly vlevo.

17. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 31. 5. 2022 na ulici [anonymizováno] v [obec a číslo] přijížděla žalovaná na kole z vedlejší pozemní komunikace, od ulice [anonymizována dvě slova], která je označena svislou dopravní značkou„ dej přednost v jízdě“. Žalovaná nedala přednost v jízdě vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], které řídil pan [jméno] [příjmení], vlastníkem vozidla je [anonymizována dvě slova] [územní celek]. V důsledku výše uvedeného došlo ke střetu pravé boční částí vozidla [anonymizována dvě slova] s žalovanou utrpěla žalovaná frakturu IV. a VII. žebra vlevo a frakturu listu scapuly vlevo s hospitalizací ve [anonymizováno] nemocni [anonymizováno] [část obce] od [číslo] 5.6.2022. V době škodní události bylo vozidlo ojištěno u žalobkyně, a to pojistnou smlouvou [číslo] týkající se havarijního pojištění. Z titulu této smlouvy a na základě škodní události [číslo] vyplatila žalobkyně dne 25. 8. 2022 vlastníkovi vozidla pojistné plnění ve výši 65.667,00 Kč (od celkové výše škody, tj. 70.667,00 Kč, byla odečtena spoluúčast ve výši 5.000,00 Kč).

18. Dle ustanovení § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění neboli škody.

19. Podle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že každý je povinen si počínat při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

20. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že škůdce, který svým vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

21. Podle ustanovení § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

22. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 31.5.2022 došlo k dopravní nehodě, jejímž viníkem byla žalovaná. Důvodem nehody bylo porušení povinnosti dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, neboť žalovaná přijíždějící z vedlejší komunikace nedala přednost vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] jedoucímu po hlavní komunikaci. Žalovaná při nehodě utrpěla zranění, v důsledku kterých byla v období od [číslo] 5.6.2022 hospitalizována ve [anonymizováno] nemocni [anonymizováno] [část obce]. K dopravní nehodě byla přivolána Policie ČR, o nehodě byl policií sepsán protokol o silniční nehodě ([číslo listu]) a pořízena fotodokumentace.

23. Z provedených důkazů vyšlo najevo, že žalobkyně vyplatila vlastníkovi vozidla náklady na opravu vozidla, které vlastníkovi vozidla vyúčtoval autoservis provádějící opravu. Z provedených důkazů vyplývá, že autoservis [anonymizována tři slova] přijal vozidlo do opravy dne 31.5.2022, a to k „ opravě po nehodě na PP části vozidla“, odhadovaná cena je v zakázkovém listu uvedena ve výši 60 000 Kč, s předběžným termínem dokončení opravy dne 3.6.2022. Následně dne 15.6.2022 vystavila [právnická osoba] – [příjmení] spol. s.r.o. vlastníkovi vozidla fakturu č. [anonymizováno] [číslo] za opravu vozidla na částku 70 667 Kč, tuto částku poníženou o tzv.„ spoluúčast“ ve výši 5 000 Kč pak žalobkyně vyplatila vlastníkovo vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] - [anonymizována dvě slova] [územní celek], a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a vlastníkem poškozeného vozidla. Na základě ustanovení 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pak pohledávka na náhradu škody vzniklé v důsledku porušení zákonné povinnosti žalovanou a následným vyplacením pojistného plnění na základě škodní události přešla na žalobkyni.

24. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Škodu definuje ustanovení § 2894 obč. zákoníku jako újmu na jmění a nemajetkovou újmu, příčinnou souvislost zákon vůbec nedefinuje. Právní teorie definuje příčinnou souvislost (latinsky nexus causalis, počeštěno jako tzv.„ kauzální nexus“) jako vztah mezi příčinou a následkem tak, že bez příčiny by následek nenastal buď vůbec, nebo jinak, než nastal.

25. Mezi účastníky byl v posuzované věci spor o rozsah a výši škody, která vznikla jako následek dopravní nehody zaviněné žalovanou, a zda lze tedy škodu v uplatněné výši přičítat protiprávnímu jednání žalované.

26. Žalobkyně nejdříve uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky ve výši 65 667 Kč, když při stanovení výše škody vycházela z faktury za opravu vozidla a vyjádření servisního technika. Následně, na základě znaleckého posudku vyhotoveného [celé jméno znalce], podle kterého s nehodou nesouvisely položky z faktury č. [anonymizováno] [číslo] za opravu vozidla ve výši 7 440 Kč, vzala žalobkyně žalobu co do částky 7 440 Kč zpět, neboť podle znalce byla výše nutných nákladů na opravu škody vzniklé v souvislosti s dopravní nehodou toliko v částce 58 227 Kč.

27. Naproti tomu žalovaná předložila k otázce výše škody vzniklé jako následek dopravní nehody odborný (nikoliv znalecký) posudek [celé jméno svědka], podle kterého v souvislosti s nehodou mohlo být způsobeno toliko poškození zpětného zrcátka, a to v důsledku srážky s cyklistkou, když tomu odpovídá i zranění lopatky a žeber cyklistky. Ostatní poškození nemohla být podle zpracovatele odborného vyjádření způsobena při nehodě, neboť pokud by nehodový děj proběhl tak, jak tvrdil znalec [celé jméno znalce], muselo by dojít k fatálnímu zranění cyklistky a zničení kola. V posuzované věci ale bylo jízdní kolo zcela nepoškozeno, takže nemohlo způsobit poškození v přední části automobilu bez toho, aby došlo k dalším vážnějším zraněním cyklistky i zásadnímu poškození jízdního kola.

28. K námitce žalobkyně, že soud nemůže vyslechnout zpracovatele odborného vyjádření jako svědka soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 6 Tdo 23/2023, který uzavřel, že„ odborné vyjádření je v praxi považováno za listinný důkaz, a je-li třeba zpracovatele odborného vyjádření vyslechnout, vyslechne se jako svědek“, což soud učinil, neboť to, co bylo uvedeno o odborném vyjádření jako listinném důkazu platí stejně i v řízení civilním.

29. Zásadní pro posouzení věci však soud shledal výpověď znalce [příjmení] [celé jméno znalce] při jednání soudu dne [číslo]. Znalec totiž při svém výslechu připustil, že k vypracování posudku měl podklady toliko od žalobkyně, zda se jednalo o kompletní dokumentaci, kterou při šetření nehody pořídila policie, znalec nevěděl. K nehodovému ději pak znalec uvedl, že policie v tomto případě zpracovala jenom protokol o nehodě s projednáním, což v podstatě znamená, že nebyl pořízen podrobný popis stavu po nehodě, znalec měl k dispozici jenom zhruba uvedenou polohu automobilu, jízdního kola a cyklistky a byly pouze naznačeny směry pohybu účastníků nehody, avšak bez podrobnějších údajů, v důsledku čehož výsledek v programu [anonymizována dvě slova], který stanovil nehodový děj, je podle znalce pouze orientační. Znalec na základě střetové polohy usuzoval na díly, které mohly být poškozeny, na poškození v pravé přední části automobilu a kapoty pak znalec usuzoval toliko ze šmouh na kole cyklistky, neboť jiné poškození na kole nebylo. Nelze přehlédnout ani to, že schéma možné střetové polohy zachycené na straně [číslo] znaleckého posudku, znázorňuje náraz cyklistky a jízdního kola do pravé přední části automobilu, ale pokud by k nehodovému ději skutečně došlo uvedeným způsobem, není soudu naopak zřejmé, jak by při takovém průběhu střetu mohlo dojít zároveň k poškození skla pravého zpětného zrcátka a na druhou stranu zároveň k nepoškození jízdního kola.

30. Jak již bylo uvedeno shora, o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává, příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou.

31. V posuzované věci bylo dle názoru soudu nepochybně prokázáno, že v důsledku protiprávního jednání žalované vznikla žalobkyni toliko škoda ve výši nákladů na opravu poškozeného skla zpětného zrcátka. Ve zbytku naopak nebylo prokázáno, že poškození pravé přední části automobilu je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, když sám znalec připustil, že v důsledku nepřesných údajů o poloze účastníků dopravní nehody je nehodový děj v posudku, který vyhotovil, popsán toliko orientačně. Ostatně ani závěry znalce ohledně toho, jakým způsobem mohlo dojít k poškození automobilu v pravé předníb části (světlo a víko motoru) převodovou částí jízdního kola, která však je na pravé straně kola, když k nárazu došlo z levé strany a k poškození mělo dojít dle znalce přetočením jízdního kola, přestože jízdní kolo bylo zcela nepoškozeno, nepůsobily v souvislosti s jeho další výpovědí věrohodně. Pokud pak žalobkyně i znalec argumentovali tím, že při poslední pojistné události, k níž podle znalce [celé jméno znalce] mělo dojít v únoru 2022, byl automobil bez známek poškození v pravé přední části, pak dle názoru soudu nelze než přisvědčit žalované, že vzhledem k tomu, že mezi touto předchozí pojistnou událostí a nehodou žalované je časový odstup cca 3 měsíců, mohlo k poškození na pravé přední části automobilu dojít kdykoliv v mezidobí a pro posuzovaný případ z toho nic nevyplývá.

32. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni se podařilo prokázat oprávněnost nároku toliko ve výši 1 714 Kč, tedy ve výši nákladů na opravu rozbitého pravého zpětného zrcátka spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbytku soud uplatněný nárok zamítnul, neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat, že uplatněná škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalované, tzn. v důsledku dopravní nehody, kterou žalovaná zavinila.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 135,20 Kč, přičemž tato částka představuje 94,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,39 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 2,61 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 667 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 740 Kč za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t., a z tarifní hodnoty ve výši 56 513 Kč sestávající z částky 3 x 3 380 Kč za účast při jednání soudu dne 8.1.2024, dne 12.2.2024 a dne 18.3.2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 120 Kč ve výši 4 015,20 Kč.

Poučení