24 C 40/2020- 809

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lucií Lubasovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“):

1. Žalovaný [země] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], spravuje pozemek ve vlastnictví státu, a to parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek].

2. Žalobce, [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě.

3. Žalobce má na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění oznámení o opravě písařské chyby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne 18.4.2016, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaný k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] a žalobce tento pozemek do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 69 264,10 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce].

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného, spočívající v uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu označeného shora ve výroku I. Návrh odůvodnil tím, že žalobce jako dědic [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemřelého dne [datum], nabyl majetek v rozsahu jedné poloviny restitučních nároků, a je tak oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), přičemž na základě rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy - Pozemkového úřadu Praha (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), resp. Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl.m. Prahu (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) (dále jen„ pozemkový úřad“) blíže specifikovaných v žalobě bylo rozhodnuto o nároku žalobce na vydání pozemků - dle bývalého pozemkového katastru [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha, tak, že žalobce není vlastníkem uvedených pozemků a ve smyslu ust. § 11, § 14 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) zákona půdě mu tak vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které nebyly vydány. Žalobce uvedl, že již velmi dlouhou dobu marně usiluje o vydání náhradních pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví svého, přičemž první žádost o vyřízení restitučního nároku rodiny žalobce byla u žalovaného podána v r. 1991, množství rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků vydal žalovaný až v r. 2016 – po obdržení předžalobní výzvy žalobce, přičemž o vydání či nevydání pozemků žalovaný rozhoduje již více než 25 let – k tomu poukázal na judikaturu Ústavního soudu III. ÚS 495/02. Žalobce oprávněnost podané žaloby dovozuje z liknavého a svévolného přístupu žalovaného, který dle žalobce spočívá v tom, že žalovaný eviduje nesprávnou výši restitučního nároku žalobce, a to ve výši 242 603,80 Kč, ačkoliv žalobce svůj nárok vyčísluje na částku 9 596 740 Kč, a dlouhodobě ji odmítá přecenit. Uvedl, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] (otec žalobce) se opakovaně účastnil veřejných nabídek, avšak v konkurenci s restituenty, kteří měli o svých nárocích již plně rozhodnuto a měli restituční nárok správně oceněn, neuspěl, zároveň pak žalobce sám, pokud se chtěl veřejné nabídky účastnit, byl z ní vyloučen z důvodu nedostatečnosti svého nároku. Žalobce tak odmítl tvrzení žalovaného, že by snad nebyl dostatečně aktivní, když je zřejmé, že ve veřejných nabídkách mohl žalobce uspokojit toliko 3 % svého nároku. Dle žalobce žalovaný dlouhodobě upřednostňuje úplatné převody pozemků před bezúplatným uspokojováním nároků restituentů, přičemž početně úplatně nabízených pozemků násobně převyšuje počet pozemků nabízený bezúplatně oprávněným osobám dle zákona o půdě, úplatně převáděné pozemky měly zároveň i vyšší hodnotu, než pozemky převáděné bezúplatně, tudíž byly lukrativnější. Žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaný dlouhodobě nabízí ve veřejné nabídce méně kvalitní pozemky, lukrativnější pozemky do veřejné nabídky nezařazuje, přičemž pozemky odňaté rodině žalobce byly v zásadě souvislé, na sebe navazující celky nacházející se na území [anonymizována dvě slova]. [obec], nebyly zatíženy právy jiných osob a byly z převážně většiny určeny k zastavění. Za další projev svévole ze strany žalovaného žalobce namítal pokusy žalovaného o převod pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na třetí osobu v době, kdy o vydání předmětného pozemku rodina žalobce usilovala a ve věci probíhalo řízení u Okresního soudu Praha – západ. Žalobce uvedl, že dosud na restituční nárok žalobce bylo vyčerpáno 3 130 980 Kč, k dočerpání tak žalobci zbývá 6 465 760 Kč. Z výše uvedených důvodů žalobce dovodil opodstatněnost podané žaloby.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Má za to, že žalobě na nahrazení projevu vůle nelze vyhovět, neboť nebyly splněny zcela výjimečné podmínky umožňující získání náhradního pozemku mimo proces veřejných nabídek, a to jak pro nedostatečnou aktivitu žalobce, tak pro absenci liknavosti či svévole žalovaného ve veřejných nabídkách. Žalovaný uvedl, že o vydání či nevydání pozemků odňatých právnímu předchůdci žalobce již bylo rozhodnuto – naposledy v r. 2017 a za nevydané pozemky se žalobci dostalo adekvátních pozemků. Dle žalovaného délka řízení o vydání či nevydání pozemků žalobci byla zapříčiněna rozsáhlostí spisového materiálu, zároveň tvrdil, že velká část pozemků byla v restituci rodině žalobce vrácena, což dokládal jednou ze schválených dohod o vydání nemovitostí ze dne 14.7.1993. Žalovaný uvedl, že restituční nárok žalobce je evidován ve výši 250 770,15 Kč, když odňaté pozemky mají charakter zemědělské půdy, přičemž na žalobce byly dle pravomocných rozhodnutí převedeny náhradní pozemky v celkové hodnotě 3 444 243 Kč, tj. žalovaný má nárok žalobce za přečerpaný. Žalovaný poukazuje na absenci dlouhodobé marné snahy žalobce o získání náhradních pozemků, když se až do 11/2018 nezúčastnil žádné veřejné nabídky, ačkoliv byl v pozici oprávněné osoby déle než 10 let, právní předchůdce žalobce se úspěšně účastnil veřejné nabídky a získal osm pozemků v k.ú. Hlavňov, zatímco žalobce podává proti žalovanému žaloby již v r. 2016, kdy bylo o nevydání podstatné části pozemků rozhodnuto – sám si tím vyloučil možnost uspokojení těchto nároků ve veřejných nabídkách. K absenci dlouhodobé marné snahy žalobce žalovaný dále poukázal na fakt, že k přecenění restitučního nároku byl žalovaný vyzván v předžalobní upomínce v r. 2015, a to na základě znaleckého posudku, který nesprávně hodnotil charakter odňatých pozemků. Své tvrzení o pasivitě žalobce ohledně získání pozemků ve veřejných nabídkách podpořil poukazem na fakt, že žalobce nikdy nepodal žalobu na určení výše svého restitučního nároku. Žalovaný sporoval správnost závěrů žalobcem předloženého znaleckého posudku zpracovaného [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], když namítal neplatnost„ severního regulačního plánu“, která má bezprostřední dopad na hodnocení charakteru odňatých pozemků, poukazoval na nutnost zohlednění konkrétních okolností konkrétního případu, kdy i Nejvyšší soud ČR připouští, aby jako zemědělské byly hodnoceny pozemky, které byly dle dobové územně plánovací dokumentace určeny k zastavění. Uvedl, že vyjma pozemku [anonymizováno] [číslo] nebyly pozemky vykoupeny za účelem výstavby, na pozemcích se bezprostředně výstavba nerealizovala, ale probíhalo zde zemědělské hospodaření [anonymizována tři slova] [obec]. K Severnímu regulačnímu plánu z. 1938 uvedl, že nejen nenabyl platnosti, ale jedná se o nepodepsaný a neschválený správní akt, který bez potvrzení ministrem veřejných prací neměl žádných právních důsledků, přičemž k jeho nicotnosti má soud přihlédnout z úřední povinnosti. Uvedl, že i pokud by žalovaný uznával platnost„ jižního regulačního plánu“, pak by restituční nárok žalobce byl již zcela vyčerpán a žaloba by byla nedůvodná. Žalovaný dále namítal, že v rámci veřejných nabídek nabízel dostatečné množství dostatečně kvalitních pozemků, a to v k.ú. [část obce] ([anonymizováno], 6678 ha), k.ú. [část obce] ([anonymizováno], 0947 ha), k.ú. [část obce] ([anonymizováno], 7926 ha), v jihovýchodní části [obec] (5,517 ha), v k.ú. [část obce], v k.ú. [obec], k.ú. [část obce], k.ú. [část obce], k.ú. [část obce], v okrese [okres], v okrese [okres]. Žalovaný se ohradil proti tvrzení žalobce o upřednostňování úplatných nabídek před bezúplatnými, když pro účely veřejných nabídek stát disponoval mnohem větší výměrou zemědělských pozemků nacházejících se v nezastavěných částech obcí před pozemky nacházejícími se v zastavěném území obce, přičemž do bezúplatných nabídek se zahrnovaly pozemky v zastavěné části obce a až po neúspěšném jejich zařazení mohl být pozemek zařazen do úplatné nabídky. K převodu pozemků v k.ú. [obec], o něž žalobce usiloval, žalovaný uvedl, že se jednalo o pozemky na žalobce nepřevoditelné, neboť jejich součástí je areál závodu a další je zatížen veřejně prospěšnou stavbou – pokud byly pozemky převedeny na spol. [právnická osoba], pak z důvodu, že se jedná o vlastníka staveb, s nimiž převáděné pozemky funkčně souvisí.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že -) žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě jako dědic po [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelém dne [datum], -) restituční nárok žalobce činí jednu čtvrtinu vzhledem k celku, -) náhradní pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalovaného s právem hospodaření pro [anonymizována tři slova], -) cena náhradního pozemku v k.ú. [obec] dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem [jméno] [příjmení] ze dne 5.10.2019 činila 129 174 Kč, -) pozemky odňaté rodině žalobce a zároveň dosud nevydané jsou následující: dle bývalého pozemkového katastru (PK) [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], -) žalovaný eviduje restituční nárok žalobce ve výši 250 770 Kč -) žádost právního předchůdce žalobce o vydání odňatých pozemků byla podána v r. 1991 a zaevidována žalovaným jako PÚ [číslo] -) o nevydání pozemků PK část [číslo] část [číslo] [číslo] část [číslo] část [číslo] část [anonymizováno] bylo rozhodnuto žalovaným v průběhu roku 2016 -) žalovaný k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané dosud plnil celkem 3 958 536,35 Kč (a to vydáním náhradního pozemku v k.ú. [anonymizováno], v hodnotě 33 085 Kč, a na základě pravomocných rozhodnutí soudů: Okresního soudu Kolín, č.j. 6 C 71/2016 – 217 v hodnotě 119 340 Kč, Okresního soudu Praha – východ sp.zn. 5 C 178/2016 v hodnotě 855 716 Kč, Okresního soudu Teplice č.j. 18 C 163/2016 – 626 v hodnotě 576 543 Kč, Okresního soudu Pardubice č.j. 7 C 196/2017-824 v hodnotě 1 127 061,60 Kč, Obvodního soudu Praha 10 sp.zn. 28 C 95/2016 v hodnotě 43 899 Kč, Okresního soudu Český Krumlov sp.zn. 9 C 226/2018 v hodnotě 262 744 Kč, Okresního soudu Vyškov sp.zn. 10 C 91/2016 v hodnotě 41 605 Kč, Okresního soudu Plzeň – město sp.zn. 17 C 357/2017 v hodnotě 21 420,85 Kč, Okresního soudu Kolín (Kouřim) sp.zn. 17 C 139/2018 v hodnotě 269 213,80 Kč, Okresního soudu Hradec Králové, sp.zn. 8 C 175/2018 v hodnotě 93 614,40 Kč, Okresním soudem Semily sp.zn. 3 C 149/2017 v hodnotě 514 294 Kč, Obvodního soudu Praha 10, sp.zn. 28 C 95/2016 v hodnotě 3 653 Kč); prvostupňovými soudy bylo nepravomocně rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit ve prospěch žalobce pozemky v hodnotě 1 554 000 Kč, -) pozemky z množiny pozemků odňatých a dosud nevydaných parc. č. PK 675, 687, 694, 695, 706, 724 a 736 jsou pozemky nestavební, -) účast právního předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] ve veřejné nabídce ohledně pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], dále [číslo] k.ú. [část obce], [číslo] k.ú. [část obce], byla neúspěšná, jelikož jiné osoby nabídly vyšší částku.

4. Mezi účastníky zůstával sporný charakter odňatých a nevydaných pozemků – vyjma nesporného prohlášení, cena odňatých a nevydaných pozemků, zda přístup žalované při vypořádání restitučních nároků byl vůči žalobci liknavý či svévolný.

5. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 30.1.2017 ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne 14.6.2017 a dodatkem [číslo] ze dne 12.2.2018 bylo zjištěno, že stanovil administrativní cenu odňatých a restituentům nevydaných pozemků PK p. [číslo] v k.ú. [část obce] ke zpětnému datu 24.6.1991 ve výši 38 386 960 Kč. Ve znaleckém posudku uvedl, že ocenění pozemků bylo provedeno dle stavu pozemků ke dni přechodu na stát – pro určení stavu bylo rozhodující začlenění pozemku do funkční plochy v územně plánovací dokumentaci či vyvlastnění pozemků za účelem výstavby. Znalec pro účely zpracování posudku využil územně plánovací dokumentaci regulující území v daném období, dále ortofografické letecké snímky [obec] v období let 1945 – 1953, která odpovídá regulaci v územně plánovací dokumentaci. Znalec tak jako stavební ke dni odnětí označil pozemky PK p. [číslo] část p. [číslo] v celkové výměře 152 549 m2, výměra zbývajících nestavebních pozemků činila 61 506 m2. Znalec pro účely určení charakteru odňatých pozemků vycházel z přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] ([část obce]) s přilehlými částmi území [obec] [anonymizováno] ([část obce]), [obec] [anonymizováno] ([obec]) a [obec] [anonymizováno] ([část obce]), mezi státními silnicemi českobrodskou a černokosteleckou, inv. č. SRK [číslo] z roku 1938 (dále jen [ulice] regulační plán), když jeho využití znalec odůvodnil poukazem na sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec], na Návrh Rady ÚNV ze dne 24.6.1958 a ortofografické letecké snímky k.ú. [část obce] z let 1945 – 1956, z nichž plyne, že se dle Severního regulačního plánu skutečně postupovalo. Součástí znaleckého posudku je výměr ÚNV hl. m. [obec], zemědělský referát ze dne 30.4.1954, zn. [číslo], z něhož bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto o výkupu pozemků dle PK [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, od [jméno] [celé jméno žalobce] na stát (tímto výměrem byl podle jeho odůvodnění zrušen výměr ze dne 6.5.1952, zn. [číslo] [spisová značka]). Součástí znaleckého posudku je vyvlastňovací rozhodnutí ONV v [obec a číslo] ze dne 22.1.1969, ze kterého soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku dle PK [číslo] přešlo ze [jméno] [celé jméno žalobce] na stát, a to za účelem uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace. Součástí znaleckého posudku je Návrh na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán malešického města ze dne 24.6.1958, z něhož bylo zjištěno, že v bodě 3 konstatuje, že oblast [část obce] a [část obce] je rozestavěna podle územního plánu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z r. 1938 a konstatuje, že tento plán je až dodnes platným regulačním plánem. Součástí znaleckého posudku je dále sdělení [anonymizována dvě slova], odb.2- regulační adresovaného presidiu – ředitelství pro regulaci a výstavbu města ze dne 18.12.1947, z něhož bylo zjištěno, že se dne 18.12.1947 dostavil [anonymizováno] [příjmení] v zast. Min. zemědělství a prohlásil, že se podrobuje zásadám, jak jsou obsaženy v regulačním plánu z. 1938. Součástí znaleckého posudku je zápis Obvodního národního výboru v [obec] ze dne 19.6.1950, z něhož vyplývá, že byl sepsán o stavební komisi konané dne 19.6.1950 a bylo v něm konstatováno, že území v k.ú. [část obce] bylo zastavěno na základě regulačních plánů, podle kterých se postupovalo. Součástí dodatku [číslo] znaleckého posudku je sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 9.2.2017, z něhož bylo zjištěno, že k předmětným pozemkům (odňatým právnímu předchůdci žalobce) je evidována tato dokumentace: -) návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] – ([část obce]) s přilehlými částmi území [obec] [anonymizováno] – ([část obce]), [obec] [anonymizováno] - ([obec]) a [obec] [anonymizováno] – ([část obce]), mezi státními silnicemi českobrodskou a černokosteleckou (resp. třídami [příjmení] a [anonymizována dvě slova]), východně od ulice [anonymizováno], inv. č. SRK [číslo]; plán vyložen 18.3.1938, -) návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] – ([část obce], [část obce] a [část obce]), mezi státní silnicí černokosteleckou a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [obec] [anonymizováno] – [část obce] a [část obce]; plán potvrzen ministerstvem veřejných prací 18.1.1938 -) mapa se zákresem stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády 175/1939 -) ortofografické letecké snímky [obec] zachycující lokalizaci a podobu nové výstavby v období 1945 – 1953, s tím, že jiná dobově platná územně plánovací dokumentace není evidována. Na základě uvedené dokumentace IPR sdělil, že pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] byly určeny k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ú [část obce] byly určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [číslo] v k.ú. [část obce] byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] byly určeny k částečnému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [číslo] byl určen částečně k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] nebyly určeny k zastavění. Součástí znaleckého posudku jsou ortofogtafické snímky k.ú. [část obce] v letech 1945 – 1953, z nichž vyplývá postup zástavby v souladu s regulačními plány z r. 1938.

6. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 15.9.1993 bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] [země], okresní pracoviště [obec] sdělil [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], že zaevidoval jeho žádost o poskytnutí náhradních pozemků.

7. Z žádosti ze dne 15.4.2014 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného ke sdělení jeho celkové výše restitučního nároku a o učinění odpovídajících nabídek náhradních pozemků.

8. Z odpovědi žalovaného ze dne 12.5.2014 bylo zjištěno, že žalovaný odkázal žalobce na veřejné nabídky pozemků a sdělil výši evidovaného nároku [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 170 594,55 Kč.

9. Z výzvy žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 6.8.2015 bylo mimo jiné zjištěno, že vyzvali žalovaného k učinění nabídky adekvátních náhradních pozemků k uspokojení restitučních nároků ve výši dle znaleckého posudku 24 457 630 Kč.

10. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 21.11.2017, bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žádal poskytnutí územně plánovací dokumentace v letech 1935 – 1970 v období 2008 – 2012 celkem 18 x (elektronická spisová služba byla zavedena v r. 2007), IPR neobdržel od žalovaného ani jeho právních předchůdců žádost o informaci o poskytnutí územně plánovací dokumentace platné k datům 6.5.1952, 30.4.1954 a 22.1.1969 ve vztahu k pozemkům v k.ú. [část obce].

11. Ze sdělení žalovaného ze dne 4.1.2019 bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] (bratru žalobce) žalovaný oznámil, že na KPÚ pro [územní celek] je evidována jeho žádost o převod zemědělských pozemků nabídnutých ve veřejné nabídce v k.ú. [obec] s tím, že v žádosti o pozemek nelze žádat pozemky o vyšší celkové ceně, než kolik činí nároky uvedené v žádosti. Vzhledem k tomu, že [obec] [celé jméno žalobce] podal do veřejné nabídky žádost, kde uplatněné restituční nároky převyšují evidovaný zůstatek restitučních nároků, nelze k žádosti přihlížet.

12. Z předběžného opatření nařízeného Okresním soudem Praha – západ č.j. 6 C 212/2016 – 21 ze dne 29.6.2016 bylo zjištěno, že soud nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému uložil nenakládat z pozemky, mimo jiné, [číslo] v k.ú. a obci [obec] s odůvodněním, že žalovaný bez ohledu na řízení o vydání pozemků v restituci s uvedenými pozemky disponuje.

13. Ze smlouvy o převodu pozemku č. [anonymizováno] ze dne [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný na straně převodce uzavřel se spol. [právnická osoba] smlouvu o převodu pozemku p. [číslo] v k.ú, [obec] za částku 748 209,06 Kč s tím, že v čl. IV je obsaženo ustanovení, že nabyvatel bere na vědomí, že dne 15.6.2016 a 28.6.23016 byly u Okresního soudu v Praze – západ pod sp.zn. 16 C 203/2016 a 6 C 212/2016 podány žaloby o poskytnutí náhradního pozemku.

14. Ze smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [číslo] ze dne 21.12.2016 bylo zjištěno, že žalovaný jako převádějící uzavřel s [územní celek] smlouvu o převodu pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že v čl V. je obsaženo ustanovení o tom, že nabyvatel bere na vědomí, že dne 15.6.2016 a 28.6.23016 byly u Okresního soudu v Praze – západ pod sp.zn. 16 C 203/2016 a 6 C 212/2016 podány žaloby o poskytnutí náhradního pozemku.

15. Z návrhu na zrušení části předběžného opatření vydaného Okresním soudem Praha – západ, sp.zn. 6 C 212/2019 ze dne 31.8.2017 bylo zjištěno, že žalobkyně [jméno] [příjmení], žalovaný a vedlejší účastník spol. [právnická osoba] požádali o zrušení vydaného předběžného opatření, které se týkalo části pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], která je v geometr. plánu označena jako [číslo], zároveň v této části byla žaloba vzata zpět s odůvodněním, že pozemek p. [číslo] byl rozdělen geometrickým plánem ze dne 4.11.2016 tak, že z něj byl oddělen pozemek p. [číslo] jehož oprávněným uživatelem je vedlejší účastník, přičemž žalobkyně prohlásila, že součástí žaloby nikdy neměla být část pozemku p. [číslo] v geometr. plánu označená jako [číslo].

16. Ze znaleckých posudků [jméno] [příjmení] ze dne 4.4.2017, č. 3156/ 2017, 3154 2017, 3167 2017, 3157 2017, 3153 2017, 3155 2017, 3162 2017, 3161 2017, 3160 2017, 3163 2017, 3166 2017, 3164 2017, 3165 20173158/2017 2017, znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 18.10.2016, č. 6419-339- 2016 a znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 1.11.2008, č. 1221-101-02/ 2008 bylo zjištěno, že jejich objednatelem byl žalovaný s tím, že ocenění je prováděno k datu převodu na stát, kdy pozemky přešly na stát v kultuře role a dle požadavku [anonymizována tři slova] byly pozemky odňaté rodině žalobce oceňovány v kultuře role. Dle předložených znaleckých posudků byly odňaté a nevydané pozemky rodině žalobce oceněny částkou celkem 1.081.805,40 Kč.

17. Z žádosti o příděl pozemků ze dne 6.12.1957 a rozhodnutí o přídělu pozemků ze dne 7.12.1957 bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] přidělila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], n.p. předmětné odňaté nemovitosti v k.ú. [část obce] ([číslo] s účinností přídělu k 1.5.1954, kdy pro správu nemovitostí platily předpisy o správě národního majetku hospodářskými organizacemi.

18. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 2.9.2020 bylo zjištěno, že [anonymizováno] žalovanému sdělil, že v rámci sdělení č. 14149/ 2016 a 14155 2016 nehodnotil právní relevanci plánu SRK [číslo] s tím, že právní relevanci nejsou schopni potvrdit a uvedené nepatří do působnosti [anonymizováno].

19. Z emailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], vedoucí kanceláře archivu a spisové služby [anonymizováno] plánování a rozvoje [anonymizováno] [obec], ze dne 18.6.2020 adresované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z advokátní kanceláře [právnická osoba], bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] se k plánu SRK [číslo] vyjádřila tak, že se domnívá, uvedený plán byl před 2. světovou válkou vyložen, ale nebyl schválen a potvrzen a to ani druhotně ve 40. a 50. letech. K dopisu zaslanému presidiu (ze dne 18.12.1947) uvedla, že nedokazuje platnost plánu, ale že se obvod podrobuje zásadám, jak jsou uvedeny v regulačním plánu, tj. že je obvod bude ctít. K roku 1952 a 1954 neeviduje archiv IPR [obec] jinou platnou územně plánovací dokumentaci [část obce].

20. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 24.11.2014, bylo zjištěno, že znalec stanovil administrativní cenu nemovitostí - pozemků jako parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ke zpětnému datu 24.6.1991 – uvedené pozemky ocenil jako pozemky určené pro stavbu nebo ke zřízení zahrady pro [územní celek] s částkou 250 Kč za m2, celkem 333 500 Kč. Stejně bylo znalcem postupováno i v dalším znaleckém posudku k témuž dni pro pozemky parc. [číslo] kdy tyto při částce 250 Kč za m2 ocenil částkou 2 004 000 Kč, pozemek parc. [číslo] celkovou částkou 4 577 500 Kč, pozemky parc. [číslo] celkem částkou 6 986 500 Kč, pozemky parc. [číslo] celkovou částkou 1 552 130 Kč, část pozemků ocenil jako ornou půdu při částce 4, 37 Kč za m2, parcelní pozemky [číslo] celkovou částkou 8 635 250 Kč a parc. [číslo] částkou 368 750 Kč, 21. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 2.3.1994 bylo zjištěno, že jím byla schválena dohoda (dle §9 odst.2 zákona o půdě) ze dne 14.7.1993 uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] s.p. a oprávněnými osobami [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání nemovitostí: pozemků p. [číslo] s č.p.7, p. [číslo] s [adresa], p. [číslo] p. [číslo] s [adresa], p. [číslo] s hospodářskou budovou včetně přístřešku, vše v k.ú. [část obce].

22. Soud neprovedl důkaz listinami: rozhodnutími [anonymizována tři slova]. [obec] ze dne 26.5.1999, ze dne 26.5.1999 (č. 1172/99), ze dne 24.11.1999, ze dne 13.10.2000, ze dne 23.3.2001, ze dne 28.5.2002, oznámením [pozemkový úřad] [anonymizováno]. [obec] ze dne 25.6.1999, rozhodnutími [stát. instituce] - [pozemkový úřad] ze dne 28.11.2003, ze dne 1.4.2004, ze dne 26.8.2008, ze dne 13.8.2010, ze dne 24.7.2012, opravným rozhodnutím [stát. instituce] - [pozemkový úřad] ze dne 26.7.2012, rozhodnutími [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova] úřadu [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 25.9.2013, ze dne 29.10.2013, ze dne 13.4.2016, ze dne 29.10.2013, ze dne 13.4.2016, ze dne 13.4.2016, ze dne 18.4.2016, ze dne 19.4.2016, ze dne 27.4.2016, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16.5.2012, dopisem řediteli SPÚ ze dne 11.2.2016, žádostmi oprávněné osoby vč. čestného prohlášení, protokolem z vyhodnocení výzvy ze dne 6.10.2005, důvodovou zprávou k zákonu č. 185/ 2016, přehledem pozemků zařazených do veřejné nabídky dne 7.11.2016, grafickým znázorněním odňatých pozemků, kupní smlouvou ze dne 1.9.1993, souhrnnými regulačními plány území [část obce] a [část obce], návrhem odboru pro výstavbu ze dne 24.6.1958, výřezem regulačního plánu z r .1931, plánem [obec] z r. 1940, zápise ze stavební komise ze dne 16.6.1950, územním rozhodnutím ze dne 14.5.1968, dopisem [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] ze dne 15.6.1968, usnesením NS ČR č.j. 28 Cdo 2288/2018 – 333, č.j. 28 Cdo 1890/2019 – 979, č.j. 28 Cdo 1444/2019 – 887, č.j. 28 Cdo 135/2018 – 391, č.j. 28 Cdo 1096/2019 – 1781, č.j. 28 Cdo 2031/2019 – 1662, č.j. 28 Cdo 4423/2018 – 812, č.j. 28 Cdo 4091/2019 – 1078, č.j. 28 Cdo 3566/2019 – 1007, č.j. 28 Cdo 3743/2019 – 1304, znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přehledem veřejných nabídek vč. obrazové mapy pozemků, protokolem z vyhodnocení výzvy ze dne 4.1.2007, zápisem z vyhodnocení výzvy ze dne 4.1.2007 vč. nabídkových listů, usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 15 Co 34/2018 – 264, rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. 27 C 397/2015 – 402, rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 16 C 162/2018 – 661, usnesením Krajského soudu Praha č.j. 26 Co 315/2017 – 1031, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 12 Co 418/2016 – 442, rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, č.j. 60 Co 374/2017 – 905, usnesením Okresního soudu Praha-západ č.j. 6 C 212/2016 – 343, usnesením Okresního soudu Praha – západ č.j. 16 C 203/2016 – 1496, fotografiemi restitučního spisu žalobce, znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] CD se seznamem veřejných nabídek, výkupním výměrem ze dne 6.5.1952, výkupním výměrem ze dne 30.4.1954, výňatkem ze st.technické dokumentace, článkem Historické regulační plány, Severním regulačním plánem, rozhodnutími NS ČR č.j. 28 Cdo 4423/2018 – 812, č.j. 28 Cdo 100/2020 – 808, č.j. 28 Cdo 1444/2019 – 887, Okresního soudu v Teplicích č.j. 18 C 163/2016 – 626, protokolem o jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 30 C 146/2018, usnesením Okresního soudu [obec] č.j. 4 C 128/2016 – 920, usnesením Okresního soud Klatovy č.j. 4 C 128/2016 – 925, rozsudkem Obvodního soudu Praha 9 č.j. 60 C 111/2016 – 354 o jednání u Okresního soudu [obec] sp.zn. 14 C 49/2016, emailem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve věci sp.zn. 14 C 49/2016 u Okresního soudu Benešov, žádostí žalovaného o vyjádření IPR [obec], emailovým dotazem žalovaného, podáním žalobce u Okresního soudu Teplice sp.zn. 18 C 163/2016, žalobou u Okresního soudu Teplice sp.zn. 18 C 163/2016, výřezem z přehledu rozsahu regulačních plánů, a to pro nadbytečnost, když část listin se týkala mezi účastníky nesporných skutečností, část listin byla již součástí znaleckého posudku vypracovaného [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ve zbytku byl důkaz listinami shledán nadbytečným z důvodu, že veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti byly provedeným dokazováním zjištěny.

23. Soud hodnotil jednotlivé provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že závěry znaleckých posudků předložených žalovaným zpracované znalci [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] nejsou správné, neboť při hodnocení charakteru odňatých pozemků nerespektují kritéria nastavená judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. 28 Cdo 2956, [číslo], 28 Cdo 444/2014, 28 Cdo 4678/2014, 28 Cdo 1025/2015), soud proto při svém rozhodování ze závěrů daných posudků nevycházel. Naopak za zcela odůvodněné soud považuje závěry znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ze dne 30.1.2017, když závěry o charakteru oceňovaných pozemků jsou podloženy dobovou dokumentací spolu s ortofografickými snímky z období 1945 – 1953.

24. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně.

25. Podle § 4 odst. 1, 3 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí, přechází nárok na dědice.

26. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24.červnem 1991.

27. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

28. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

29. Podle §11a odst. 7 zákona o půdě žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.

30. Podle §11a odst.14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 31. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

32. Podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v §13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 -16 nebo §20.

33. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

34. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4.3.2004, sp. zn. III.ÚS 495/02, nároky podle § 11 odst. 2 zákona o půdě mají přednost před postupem prodeje pozemků podle zákona [číslo] Sb. Pokud nárok nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalovaného o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazku. Žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti libovůli. Pozemkový fond ČR má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Fond se své povinnosti nabízet dostatečné množství vhodných pozemků nemůže zbavit, zejména nemůže upřednostňovat úplatné převody, z nichž má prospěch, před převody bezúplatnými. Nesmí ani upřednostňovat mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod.

35. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu ČR uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba – při liknavém postupu fondu – vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky.

36. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.2015, sp.zn. 28 Cdo 5389/2014 je nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu; důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu ČR (jehož nástupkyní je od 1. 1. 2013 žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků není třeba při liknavém postupu fondu vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky žalovaného, připomněl, že poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Dodal, že nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné.

37. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.11.2015, sp.zn. 28 Cdo 2956/2014 pokud lze dlouhodobé neuspokojení nároku na vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě dát do souvislosti s liknavým postupem odpovědných orgánů státu, je přípustné podání žaloby na uložení povinnosti Státnímu pozemkovému úřadu (dříve Pozemkovému fondu ČR) uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o převodu konkrétních pozemků, a to i takových, které dříve nebyly zahrnuty do jeho veřejné nabídky.

38. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě jako dědic [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. 25.12.2006, přičemž jeho restituční nárok činí vzhledem k celku dotčených pozemků jednu ideální čtvrtinu. Část odňatých pozemků, konkrétně dle PK [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], o celkové výměře 217.055 m2, nebyla žalobci a jeho rodině vydána z důvodu zákonné překážky, když vlastnické právo k odňatým pozemkům přešlo z rodiny žalobce na stát dne 30.4.1954 a k pozemku PK [číslo] který byl vyvlastněn za účelem uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace, dne 22.1.1969, Pro danou oblast v k.ú. [část obce] existovala v době přechodu pozemků na stát (k 30.4.1954) tato dokumentace: Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] – ([část obce]) s přilehlými částmi území [obec] [anonymizováno] – ([část obce]), [obec] [anonymizováno] - ([obec]) a [obec] [anonymizováno] – ([část obce]), mezi státními silnicemi českobrodskou a černokosteleckou (resp. třídami [příjmení] a [anonymizována dvě slova]), východně od ulice [anonymizováno], inv. č. SRK [číslo], když plán byl vyložen 18.3.1938 (dále jen tzv. [ulice] regulační plán), Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] – ([část obce], [část obce] a [část obce]), mezi státní silnicí černokosteleckou a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [obec] [anonymizováno] – [část obce] a [část obce], když plán potvrzen ministerstvem veřejných prací 18.1.1938, Mapa se zákresem stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo], ortofografické letecké snímky [obec] zachycující lokalizaci a podobu nové výstavby v období 1945 – 1953. Dle uvedené dokumentace byly pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] určeny k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ů. [část obce] byly určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [číslo] v k.ú. [část obce] byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] byly určeny k částečnému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [číslo] byl určen částečně k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce] nebyly určeny k zastavění. Na [ulice] regulační plán z. 1938 odkazoval Návrh Rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [anonymizováno] města ze dne 24.6.1958, Zápis o stavební komisi konané dne 19.6.1950, sdělení Stavebního úřadu, odb.2 - regulační adresovaného presidiu – ředitelství pro regulaci a výstavbu města ze dne 18.12.1947. Žádost právního předchůdce žalobce o vydání odňatých pozemků byla zaevidována v r. 1991, o nevydání pozemků PK část [číslo] část [číslo] [číslo] část [číslo] část [číslo] část č749 bylo rozhodnuto žalovaným v průběhu roku 2016. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] se zúčastnil neúspěšně veřejné nabídky ohledně pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], dále [číslo] k.ú. [část obce], [číslo] k.ú. [část obce], právní nástupce Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] pan [příjmení] [celé jméno žalobce] byl z účasti ve veřejné nabídce ohledně pozemků k.ú. [obec] vyloučen pro nedostatečnost jeho restitučního nároku. Žalovaný eviduje výši restitučního nároku žalobce v částce 250 770 Kč, která vychází ze závěrů znaleckých posudků zadaných žalovaným dle kritéria charakteru odňatých pozemků jako pozemků zemědělských. Hodnota restitučního nároku žalobce je dle znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] při určení charakteru odňatých pozemků dle dokumentace uvedené výše 9 596 740 Kč. Na restituční nárok žalobce bylo ze strany žalované dosud plněno 3 958 536,35 Kč, ohledně nároku ve výši 1 554 000 Kč bylo rozhodnuto dosud nepravomocně. Žalovaný byl k přecenění výše restitučního nároku žalobce poprvé vyzván v r. 2015. Převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], nebrání žádná zákonná překážka, hodnota pozemku je 129 174 Kč.

39. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění při aplikaci zákonných ustanovení a judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu ČR dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalovaný při uspokojování nároků žalobce postupoval liknavě a svévolně, na straně druhé nevydání náhradních pozemků nebylo zapříčiněno neaktivitou na straně žalobce.

40. Při učinění shora uvedených závěrů vycházel soud zejména ze zjištění, že žalovaný dlouhodobě odmítá přecenit nárok žalobce, s čímž se pojí i nemožnost žalobce domoci se uspokojení jeho nároku prostřednictvím veřejných nabídek. Zároveň o nevydání podstatné části odňatých pozemků rozhodl žalovaný až v průběhu r. 2016, tedy po více než 25 letech od prvého zaevidování žádosti právního předchůdce žalobce, přičemž pod pojem liknavost a svévole lze jistě podřadit i nečinnost a neodůvodněné průtahy žalovaného při rozhodování o právním základu nároku žalobce (kdy se soud neztotožňuje s argumentací žalobce poukazující na rozsáhlost restitučního spisu), jímž fakticky po dlouhou dobu vyloučil restituenta z možnosti jakkoliv svůj nárok uplatnit. Zároveň pak i samotným postupem žalovaného, kterým odmítá přecenit restituční nárok žalobce a znemožňuje tím možnost reálného uspokojení práv restituenta, je naplněn znak svévole a liknavého přístupu k uspokojování práv restituenta. Jak bylo vyloženo výše, soud dospěl k závěru o správnosti závěrů žalobcem předloženého znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 30.1.2017, když jeho závěry o charakteru odňatých a nevydaných pozemků rodině žalobce vycházejí z dobové územně plánovací dokumentace, s níž korespondují ortofografické letecké snímky [obec] zachycující postup zástavby právě v souladu s uvedenou dokumentací (z r. 1938), jimiž bylo prokázáno, že dané pozemky byly určeny k výstavbě, která byla i realizována. Soud se tak neztotožnil s argumentací žalovaného o neplatnosti tzv. Severního regulačního plánu, a to s odkazem na dokumenty na [ulice] regulační plán odkazující a s ohledem na skutečný postup zástavby v k.ú. [část obce] v letech 1945 – 1953, když v této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí 28 Cdo 3566/2019, dle kterého pro posouzení pozemků jako pozemků stavebních je relevantní: jejich odnětí za účelem zástavby, nebo platná územně plánovací dokumentace nebo realizace výstavby. Vzhledem k tomu, že v daném případě uvedená kritéria při hodnocení charakteru odňatých pozemků byla znaleckým posudkem předloženým žalobcem ctěna, vycházel soud ze závěru o výši restitučního nároku žalobce v částce 9 596 740 Kč. Na závěru o určení zabraných pozemků ke stavebnímu využití nemění ničeho ani účel výkupu uvedený v obou výměrech, když skutečně rozhodujícím kritériem je existence územně plánovací dokumentace, realizace výstavby či odnětí za účelem výstavby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1227/2015, 28 Cdo 3689/2015, 28 Cdo 4120/2016). Jako další projev liknavosti žalovaného soud hodnotí skutečnost, že žalovaný až po více než 25 letech od zaevidování žádosti právního předchůdce žalobce rozhoduje o podstatné části odňatých pozemků. Na rozdíl od žalobce soud jako svévoli žalovaného nehodnotil jeho pokus o převod pozemku v k.ú. [obec] na [územní celek] a spol. [právnická osoba], a to s ohledem na samotné podání žalobce v řízení před Okresním soudem Praha - západ sp.zn. 6 C 212/2016. Soud z výše vyložených důkazů tak již jako nadbytečnou otázku neřešil adekvátnost nabízených pozemků žalovaným ve veřejné nabídce.

41. Soud odmítl tvrzení žalovaného o tom, že by sám žalobce svojí neaktivitou zapříčinil stav, kdy jeho restituční nárok není uspokojen. Je to totiž žalovaný, který dlouhodobě svým přístupem brání žalobci v uspokojení jeho restitučního nároku, neboť i přes proběhnuvší řízení a bohatou restituční judikaturu nadále odmítá přecenit žalobcův restituční nárok, který eviduje ve výši 3% oproti skutečnému stavu. Za takové situace by jakákoliv snaha žalobce o účast ve veřejné nabídce byla jen formálním aktem, který by k žádnému uspokojení žalobcových oprávněných nároků vést nemohl (viz ust. §11a odst.7 zákona o půdě).

42. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný postupoval při vyřizování restitučních nároků žalobce liknavě, když navzdory žádostem žalobce odmítl jeho nárok přecenit, při ocenění žalobcova restitučního nároku nerespektoval dobovou územně plánovací dokumentaci ve spojení se skutečnou realizací výstavby či odnětím pozemku za účelem výstavby (viz pozemek dle PK [číslo]), přičemž pokud by žalovaný evidoval nárok žalobce ve správné výši, teprve pak by žalobce měl šanci uspět v konkurenci s jinými restituenty, když účast osob ve veřejné nabídce je aukcí, ve které vítězí nejvyšší nabídka (viz. i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5389/2014, kdy se za dostatečný projev svévole žalované považuje skutečnost, že odmítá přecenit výši restitučního nároku oprávněné osoby, a v takovém případě pak nedává smysl, aby se tato osoba zúčastnila veřejných nabídek žalované).

43. Pokud jde o žalobcem požadovaný pozemek, pak jeho hodnota ani při zohlednění hodnoty pozemků převáděných žalobci dle nepravomocných rozhodnutí soudů nepřesahuje výši restitučního nároku žalobce. Vzhledem ke shora uvedenému jsou v projednávané věci splněny podmínky dle zákona o půdě k tomu, aby mezi účastníky mohla být uzavřena dohoda o bezúplatném převodu dle § 11 odst. 2 tohoto zákona. S ohledem na to, že žalovaný odmítl tuto dohodu se žalobcem uzavřít, rozhodl soud tak, že projev vůle žalovaného k uzavření této dohody nahradil a žalobě vyhověl.

44. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný, uložil soud procesně neúspěšnému žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení. Náklady žalobce pak jsou tvořeny odměnou advokáta za 8 úkonů právní služby po 6 300 Kč dle § 11 odst.1 písm. a), d), g) a §7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (za převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne 1.6.2020, 3.6.2020, 7.12.2020 a 26.1.2021, účast při jednání dne 23.9.2020, 10.12.2020 a 28.1.2021), náhradou hotových výdajů 8 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou cestovních výdajů ve výši 4 443,10 Kč (3 cesty [obec] – [obec] při vzdálenosti 1 cesty 115 km, průměrné spotřebě 7,1 l /100 km, průměrné ceně pohonných hmot za r. 2020 ve výši 32 Kč dle vyhl. č. 358/2019 Sb. a za r. 2021 ve výši 27,80 Kč dle vyhl.č. 589/2020 Sb., sazbě základní náhrady za 1 km v r. 2020 ve výši 4,20 Kč km dle vyhl.č. 358/2019 Sb. a v r. 2021 ve výši 4,40 Kč/1km dle vyhl.č. 589/2020 Sb.), a náhradou DPH ve výši 12 021 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představují částku 69 264,10 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení