24 C 407/2024 - 87

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] o 28 250 Kč s příslušenstvím, o splnění povinnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyhotovit a doručit žalobkyni řádné vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2022 v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. [Anonymizováno] zapsané Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], na LV č. [hodnota], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zapsaném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa].

II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku doložit žalobkyni náklady na jednotlivé služby poskytované v roce 2022 v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. [Anonymizováno] zapsané Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], na LV č. [hodnota], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zapsaném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], způsob jejich rozúčtování a způsob stanovení výše záloh za tyto služby.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 250 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 854,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném doložení řádného vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2022 v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], doložení nákladů na jednotlivé služby poskytované v roce 2022, způsob jejich rozúčtování a způsob stanovení výše záloh za tyto služby. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem uvedené bytové jednotky. Dne 28. 4. 2023 převzala na shromáždění vlastníků jednotek vyúčtování zálohových plateb za rok 2022. Toto vyúčtování však neobsahovalo informace o tom, kdo a kdy vyúčtování provedl, k jaké jednotce se vyúčtování vztahuje, kolik bylo uhrazeno na zálohách, nebyly v něm specifikovány jednotlivé služby, nebylo zřejmé, co spadá pod položky „správní poplatky“ a „provozní zálohy“ a vyúčtování neobsahovalo náležitosti stanovené vyhláškou č. 269/2015 Sb. Žalobkyně podala proti tomuto vyúčtování dne [datum] námitky a požadovala doložení nákladů na jednotlivé služby, způsobu jejich rozúčtování a způsobu stanovení výše záloh. K vyřízení námitek a doložení požadovaných dokladů však nedošlo, proto žalovaného upomínala přípisem ze dne 5. 1. 2024. Na tuto upomínku žalovaný reagoval tak, že došlo ke změně předsedy společenství vlastníků. Potřebné podklady obdržel nový předseda až v lednu 2024, proto žalovaný žádal žalobkyni o strpení. Další reakci však žalobkyně neobdržela. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním své povinnosti provést vyúčtování nákladů a záloh nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaný rovněž nikdy nenabídl žalobkyni, aby přišla nahlédnout do faktur nebo dokladů k vyúčtování. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném kromě splnění povinnosti doložit řádné vyúčtování a požadované doklady i pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení, a to ode dne 1. 5. 2023. Ke dni 15. 11. 2024 činí celkem pokuta 28 250 Kč. K úhradě této částky žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 11. 2024, přičemž požadovala zaplacení této částky nejpozději do 22. 11. 2024. Žalovaný tuto částku nezaplatil, proto žalobkyně požadovala společně se zaplacením této částky ode dne 23. 11. 2024 do zaplacení také zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a žalobu navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Vyúčtování služeb ze dne [datum] považoval žalovaný za řádné. Jednalo se o standardně zpracované vyúčtování ve stejné formě, jako probíhalo v minulých letech. Proti tomuto způsobu vyúčtování neměl žádný z členů společenství vlastníků jednotek výhrady. Nadto v rámci dobrých vztahů a nesporného řešení věci zaslal žalovaný dne 19. 6. 2023 žalobkyni doplnění vyúčtování za rok 2022, a to prostřednictvím e-mailu, neboť tato forma komunikace byla mezi účastníky běžná. Ze strany žalobkyně tak nebyl důvod pro urgenci ze dne 5. 1. 2024, řádné vyúčtování totiž obdržela již dne 28. 4. 2023 a nad rámec toho jí bylo poskytnuto nadstandardní doplnění vyúčtování dne 19. 6. 2023. Proti tomu nevznesla žádné námitky. Žalovaný se tak nemohl dostat do prodlení s plněním nepeněžitého závazku. Předmětné vyúčtování se neřídí náležitostmi podle vyhlášky č. 260/2015 Sb., která upravuje rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přepravu teplé vody pro dům, neboť dům na adrese [adresa] není připojen na teplovod, ale má vlastní kotelnu a rozúčtovává se náklad na plyn. Předsedové žalovaného vždy jednali v nejlepší vůli, jak jen neprofesionál může jednat, a za souhlasu většiny obyvatel domu. V domě je 12 stejných bytů, tudíž rozúčtování je nejjednodušší možné. Forma vyúčtování možná nebyla dokonalá, ale byla zcela srozumitelná a dlouhodobě akceptovaná všemi obyvateli domu.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami: z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], LV č. [hodnota], zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa]. Z výpisů aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že dům č.p. [Anonymizováno] stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zapsaném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa].

4. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek ze dne 17. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaný vznikl jako společenství vlastníků jednotek (dále též jen „SVJ“) dne 1. 1. 2005, předsedou SVJ je [právnická osoba], IČO: [IČO žalovaného], přičemž při výkonu funkce jej zastupuje ve všech záležitostech samostatně [jméno FO]. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že právní forma žalovaného je společenství vlastníků jednotek, že jeho předsedou je od 4. 2. 2025 [jméno FO], narozený [datum], a že v období od 19. 9. 2017 do 7. 12. 2023 byl předsedou výboru [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [datum].

5. Na listině označené jako „Vyúčtování zálohových plateb za rok 2022“ (č. l. 6 spisu) je tabulka, která obsahuje ve sloupci následující položky: studená voda, teplo, společný el. proud, pojištění domu, správní poplatky, provozní zálohy, celkem, a přeplatek/k výplatě. U každé položky je ve sloupci „předpis záloh“ uvedena konkrétní částka, v následujícím sloupci označeném jako „náklady v Kč“ je uvedena odlišná částka. Sloupec s označením „spotřeba v jednotkách“ je prázdný. Výsledkem této tabulky je částka -650,48 Kč. Tabulka není datována, není nijak konkrétněji označena, nad ní je pod názvem pouze uvedeno „vyúčtování uživatele: [jméno FO]“. Tabulka neobsahuje žádné informace o tom, kdy byla zpracována ani kdo ji zpracoval, neobsahuje konkrétní množství spotřebované služby (energie) ani cenu za tu kterou službu.

6. Z tabulky na č. l. 30, označené jako „Vyúčtování zálohových plateb za rok 2022“, soud zjistil, že se jedná v podstatě o totožnou tabulku, jakou předložila žalobkyně (na č. l. 6), avšak s tím rozdílem, že obsahuje bližší identifikaci uživatele (žalobkyně), obsahuje označení jednotky [Anonymizováno], v závěru je uvedeno „vypracovala: [jméno FO]“ a je zde uvedeno datum 28. 4. 2023. K této tabulce žalovaný připojil navazující tabulku, označenou jako „Vyúčtování domu [adresa] – celkové náklady: rok: 2022“ (č. l. 31), která obsahuje položky: studená voda, teplo, společný el. proud, pojištění domu, správní poplatky – mzdové náklady, režie, opravy a udržování, ostatní služby. Následuje sloupec „spotřeba v jednotkách“, který je u všech položek zcela prázdný. V dalším neoznačeném sloupci je v případě položky studená voda uvedeno „samostatný přehled“, u dalších položek je uvedena konkrétní částka, případně zkratka DPP a slovní označení uvedeného nákladu. Ve sloupci „náklady celkem v Kč“ je uvedena vždy konkrétní částka v Kč/byt. Pod tabulkou je uvedeno „vypracovala: [jméno FO], 28. 4. 2023“.

7. Z přípisu ze dne 19. 5. 2023 označeného jako „[jméno FO] – námitky proti ‚vyúčtování zálohových plateb za rok 2022‘“ soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce obrátila na žalovaného s tím, že vyúčtování předložené na shromáždění SVJ dne 28. 4. 2023 není řádné. Není v něm uvedeno, kdo a kdy vyúčtování provedl, k jaké jednotce se vyúčtování vztahuje, kolik bylo uhrazeno na zálohách, nebyly v něm specifikovány jednotlivé služby, nebylo zřejmé, co spadá pod položku „správní poplatky“ a „provozní zálohy“ a vyúčtování neobsahovalo náležitosti stanovené vyhláškou č. 269/2015 Sb. Žalobkyně upozornila žalovaného, že je s předložením řádného vyúčtování v prodlení a požadovala vyřízení námitek do 30 dnů od jejich obdržení. Současně s tím požadovala doložení nákladů na jednotlivé služby, doložení způsobu jejich rozúčtování a způsobu stanovení výše záloh. Žalobkyně uvedla, že částku -650,48 Kč lze zřejmě chápat jako nedoplatek na službách. Vzhledem k tomu, že vyúčtování není řádné, však nemůže nastat jeho splatnost. Tento přípis (námitky) byl žalovanému doručen podle připojené doručenky datovou zprávou dne 19. 5. 2023.

8. Na listině označené jako „doplnění vyúčtování 2022“ ze dne 19. 6. 2023 je uveden přehled pohybu plateb na účtech od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (č. l. 28). V prvním řádku tabulky je uvedeno „Přijaté dlouhod. zálohy – [jméno FO]“, jako počáteční stav účtu je uvedena částka 50 462,20 Kč, jako obrat stejná částka. V řádku „celkem“ je ve sloupci „D“ uvedena částka 50 462,20 Kč, ve sloupci „zůstatek“ částka -50 462,20 Kč. Na tuto tabulku navazuje další tabulka z téhož dne (na č. l. 29), která obsahuje v prvním řádku označení „Přijaté zálohy – [jméno FO]“ a dále řádky označené jednotlivými měsíci roku 2022; v každém měsíci je uvedena položka „obrat“, ve sloupcích „D“ a „zůstatek“ je uvedena konkrétní částka. V měsíci prosinec 2022 jsou na rozdíl od ostatních měsíců uvedeny jednotlivě v řádcích následující položky: „spotřeba vody, materiá, el, plyn, pojištění, režie, revize, banka příjem“. K tomu jsou ve sloupci „[právnická osoba]“ a „zůstatek“ uvedeny konkrétní částky. V posledním řádku (celkem) je ve sloupci zůstatek uvedena částka 650,48 Kč. Uvedené doplnění vyúčtování bylo žalobkyni zasláno podle předložených printscreenů z e-mailové adresy jako příloha e-mailové zprávy dne 19. 6. 2023 na e-mailovou adresu [e-mail], zpráva byla přečtena dne 20. 6. 2023. Z listiny označené jako „aktuální seznam kontaktů“ soud zjistil, že u jména žalobkyně je jako kontaktní adresa uvedeno telefonní číslo [tel. číslo]a e-mailová adresa [e-mail].

9. Z přípisu ze dne 5. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k doložení řádného vyúčtování a požadovaných dokladů a vyřízení podaných námitek. Současně žalovaného upozornila na výši pokuty, která k uvedenému dni činila 12 500 Kč. Tato urgence byla žalovanému doručena podle připojené doručenky datovou zprávou dne 15. 1. 2024.

10. Z přípisu ze dne 23. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný reagoval na předchozí sdělení (urgenci) žalobkyně doručenou dne 15. 1. 2024 tak, že nový předseda SVJ nezná bližší okolnosti popisované situace, proto žalobkyni žádá o strpení do doby, než se seznámí s potřebnými podklady.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k doložení řádného vyúčtování služeb, doložení nákladů na jednotlivé služby, způsobu jejich rozúčtování a stanovení záloh a zaplacení částky 28 250 Kč jako částky odpovídající pokutě ve výši 50 Kč denně za období od 1. 5. 2023 do 15. 11. 2024, a to nejpozději do 22. 11. 2024. Tato výzva byla podle připojené doručenky doručena žalovanému datovou zprávou dne 16. 11. 2024.

12. Z přípisu ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaný reagoval prostřednictvím svého zástupce na urgence žalobkyně tak, že již první vypracované vyúčtování bylo řádné. Nad rámec toho obdržela žalobkyně doplnění vyúčtování, proto není v prodlení se splněním žádné povinnosti. Tato reakce byla zaslána zástupci žalobkyně podle připojené doručenky datovou zprávou dne 18. 12. 2024. Ze sdělení žalobkyně soudu ze dne 23. 2. 2025 soud zjistil, že ani přes opakované žádosti jí žalovaný dosud neumožnil nahlédnout do dokladů týkajících se nákladů na jednotlivé služby za rok 2022 poskytované v domě č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], ani do dokladů týkajících se způsobu rozúčtování nákladů na jednotlivé služby a způsobu stanovení výše záloh za služby za rok 2022.

13. Z výslechu [jméno FO], současného předsedy žalovaného, soud zjistil, že [jméno FO] uvedenou funkci vykonává od listopadu 2024, předtím nebyl členem žádného orgánu žalovaného. Informace o zpracování vyúčtování služeb za rok 2022 má od svého bratra. Předseda žalovaného si ověřoval, zda někdo v minulosti podal námitky proti provedenému vyúčtování služeb, a zjistil, že s výjimkou aktuálního případu žalobkyně se tak nikdy nestalo. Na námitky žalobkyně proti vyúčtování služeb za rok 2022 reagoval žalovaný e-mailovou komunikací s jejím právním zástupcem, žalobkyni byla zaslána oprava reklamovaného vyúčtování, nicméně i to bylo znovu reklamováno. Předseda žalovaného má za to, že z jeho laického pohledu bylo toto vyúčtování zcela srozumitelné. [jméno FO] ani bývalí předsedové žalovaného neevidují žádnou žádost žalobkyně o nahlédnutí do dokumentace vztahující se k vyúčtování služeb za rok 2022; ze strany žalovaného nebylo nic takového žalobkyni nabídnuto, protože ona sama o to nepožádala. Pokud se jedná o možnost změnit rozhodnutím společenství vlastníků jednotek výši pokuty podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., o této možnosti předseda žalovaného nevěděl a ve stanovách žalovaného nic takového není. Předseda žalovaného se domnívá, že tuto pokutu má zaplatit někdo, kdo vyúčtování nedodá vůbec, což není tento případ. Vyúčtování pro žalovaného dlouhodobě zpracovává účetní paní [jméno FO], způsob vyúčtování se v minulosti nijak neměnil. V domě je 12 stejně velkých bytových jednotek, proto se veškeré náklady dělí 12. Původně se tak dělily náklady na koks, později dům přešel na plyn.

14. Z výslechu svědka [jméno FO], syna žalobkyně, soud zjistil, že svědek bydlel společně s žalobkyní v jejím bytě od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], v současnosti žije v [Anonymizováno] a za žalobkyní dojíždí. Žalobkyně se aktuálně nachází v [Anonymizováno]. Svědek není členem žádného orgánu žalovaného, informace o průběhu zpracování vyúčtování za rok 2022 má zprostředkovaně od žalobkyně. Problém s vyúčtováním byl v tom, že žalobkyně chtěla zjistit, co se stalo s penězi z fondu oprav a jak je na tom celkové vyúčtování. Svědek občas za žalobkyni něco na její žádost sepsal a poslal to z její e-mailové adresy [e-mail], případně z vlastní e-mailové adresy, pokud jej o to žalobkyně požádala. Žalobkyně obdržela buď do schránky, nebo osobně vyúčtování za rok 2022, v němž se jí nelíbila spousta věcí, například zcela chyběla položka dlouhodobé zálohy, které tvoří fond oprav, a nebylo jasné, co se s těmi penězi stalo. Žalobkyně se proto dožadovala relevantního vyúčtování, toho se jí však nedostalo, proto požádala o právní zastoupení. V předcházejících letech se při vyúčtování řešily problémy s vodou. Za rok 2022 měla mít žalobkyně nedoplatek 650 Kč, který byl z jejího účtu uhrazen včas a bez prodlení.

15. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], bývalého předsedy žalovaného, soud zjistil, že [jméno FO] byl předsedou žalovaného v době, kdy se provádělo vyúčtování záloh za služby za rok 2022. Vyúčtování zpracovávala 10 nebo 15 let paní [jméno FO], vždy používala identický program pro vyúčtování a během pěti let, kdy byl [jméno FO] předsedou žalovaného, nikdy nikdo nevznesl žádnou námitku proti vyúčtování služeb, až potom žalobkyně. Dopis s námitkami žalobkyně vůči vyúčtování [jméno FO] četl, předal jej paní [jméno FO] a její odpověď přeposlal e-mailem žalobkyni, respektive jejímu právnímu zástupci, z toho je k dispozici doručenka. Námitky zahrnovaly například chybějící podpis na vyúčtování, což úplně nešlo provést, neboť vyúčtování se posílalo e-mailem, a že neobsahovalo číslo bytu. Jelikož v domě je 12 identických bytů, veškeré náklady se dělily 12. Po roce 2023 už [jméno FO] nebyl ve funkci předsedy žalovaného, proto on sám už dále s žalobkyní v této záležitosti nekomunikoval. Žalobkyně žalovaného nežádala o nahlédnutí do účetnictví a vyúčtování, na schůzích nevznesla jediný dotaz, ale podala trestní oznámení na vyvádění majetku na všechny členy představenstva družstev. Policie to dlouho šetřila a nakonec věc odložila. Na schůzích vždycky zaznělo, jestli někdo chce něco vidět ve vztahu k vyúčtování, ale nikdo nikdy nic nechtěl. Komunikace s žalobkyní probíhala písemně, ona vznesla dotaz a žalovaný jí písemně odpověděl. Poté, co [jméno FO] skončil v roce 2023 ve funkci předsedy žalovaného, se nepodařilo zvolit nového předsedu, proto [jméno FO] fakticky dál pokračoval; nikdo o tuto funkci neměl zájem z důvodu útoků na členy orgánů žalovaného ze strany pana [jméno FO]. Nakonec se toho ujal pan [jméno FO], předseda Bytového družstva [Anonymizováno], který však odešel po roce v důsledku komunikace s panem [jméno FO].

16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je evidována jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], v němž působí jako SVJ žalovaný. Dne 28. 4. 2023 obdržela žalobkyně na shromáždění SVJ tabulku označenou jako „Vyúčtování zálohových plateb za rok 2022“, na tuto tabulku reagovala námitkami ze dne 19. 5. 2023, ve kterých uvedla, že vyúčtování nepovažuje za řádné; současně s tím požadovala doložit také náklady na jednotlivé služby poskytované v roce 2022, způsob jejich rozúčtování a způsob stanovení výše záloh za tyto služby. Na námitky reagoval žalovaný doplněním vyúčtování, které žalobkyni zaslal na kontaktní e-mailovou adresu dne 19. 6. 2023. Přípisem ze dne 5. 1. 2024 žalobkyně znovu žalovaného vyzvala k doložení řádného vyúčtování a požadovaných dokladů, na což žalovaný reagoval dne 23. 1. 2024 požadavkem na strpení. Dne 15. 11. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, na kterou reagoval žalovaný dne 18. 12. 2024 tak, že považuje za řádné již první vyúčtování ze dne 28. 4. 2023. Výše pokuty podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. nebyla rozhodnutím SVJ žalovaného nijak změněna, ani stanovy žalovaného takovou změnu neobsahují. Médiem pro výrobu tepla v domě, v němž bydlí žalobkyně, je plyn.

17. Podle § 1194 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.

18. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

19. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 písm. a) bodu 2. zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 1. 2023 (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Podle § 2 písm. b) bodu 2. zákona č. 67/2013 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

22. Podle § 3 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

23. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

24. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb musí ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

25. Podle § 8 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

26. Podle § 13 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

27. Podle § 11 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o účetnictví“) účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů.

28. Podle § 33a odst. 4 zákona o účetnictví podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.

29. S přihlédnutém ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím právním závěrům: žalovaný byl jako poskytovatel služeb ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona č. 67/2013 Sb. oprávněn požadovat po žalobkyni jako příjemci služeb hrazení záloh, současně byl však povinen podle § 7 odst. 1 téhož zákona nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období vyúčtovat žalobkyni skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby. Byť se v projednávaném případě jedná o zúčtovací období roku 2022, přičemž s účinností od 1. 1. 2023 došlo k novelizaci § 7 zákona č. 67/2013 Sb. (novelizace byla provedena zákonem č. 424/2022 Sb.), s ohledem na absenci přechodných ustanovení je nutno postupovat podle zákona č. 67/2013 Sb. ve znění od 1. 1. 2023 (k tomu blíže v 16. bodě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2198/2024, dostupném na adrese www.nsoud.cz). Do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období tak byl žalovaný povinen provést řádné vyúčtování.

30. Žalobkyně coby příjemce služeb má podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. právo podat proti vyúčtování námitky, které byl žalovaný coby poskytovatel služeb povinen vyřídit do 30 dnů od jejich obdržení. To žalobkyně v nyní projednávané věci učinila, když konktrétně namítala, že předložené vyúčtování neobsahovalo informace o tom, kdo a kdy vyúčtování provedl, k jaké jednotce se vyúčtování vztahuje, kolik bylo uhrazeno na zálohách, nebyly v něm specifikovány jednotlivé služby a nebylo zřejmé, co spadá pod položku „správní poplatky“ a „provozní zálohy“. Pokud se jedná o žalobkyní namítanou absenci náležitostí stanovených vyhláškou č. 269/2015 Sb., tato vyhláška upravuje rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, avšak z výpovědi předsedy žalovaného [jméno FO] soud zjistil, že médiem pro výrobu tepla a teplé vody v domě na adrese [adresa] v [Anonymizováno] je plyn a nikoliv teplá voda, tudíž se náležitosti vyúčtování v uvedené vyhlášce v tomto případě neuplatní.

31. Pokud jde o rozsah přezkumu předloženého vyúčtování, musí soud při zjišťování, zda je vyúčtování řádné, zkoumat z úřední povinnosti zejména to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti; jinak ho přezkoumává jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Pouze v případě, že vyúčtování služeb obsahuje všechny předepsané náležitosti a je v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, může vyúčtování přivodit splatnost nedoplatku (přeplatku) plynoucího z tohoto vyúčtování a poskytovatel služeb splnit svou povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za každé zúčtovací období.

32. Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozsudku sp. zn. 26 Cdo 731/2023 výslovně uvedl: „náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož musí vyúčtování služeb obsahovat celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi. Výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není úplný (uzavřený), a další „potřebné“ náležitosti jsou stanoveny také v jiných právních předpisech, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené.“ Rovněž v rozsudku ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, dostupném na adrese www.nsoud.cz, Nejvyšší soud uvedl: „O vyúčtování služeb spojených s užíváním bytových jednotek podle zákona č. 67/2013 Sb. lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb.; v § 7 odst. 2 zákona jsou konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování. Vzhledem k tomu, že vyúčtování služeb je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z § 11 odst. 1 zákona o účetnictví, jež nejsou kryty uvedeným speciálním ustanovením; zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil.“ Také v rozsudku ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2181/2022, dostupném na adrese www.nsoud.cz, Nejvyšší soud vyslovil: „Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Podle citovaného ustanovení musí vyúčtování služeb obsahovat – vedle celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby – rovněž ‚skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi‘. Slovní spojení ‚se všemi potřebnými náležitostmi‘ implikuje závěr, že výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není úplný (uzavřený) a že v jiném právním předpisu (právních předpisech) mohou být stanoveny další náležitosti, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. […] Podle názoru dovolacího soudu však vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat – kromě náležitostí uvedených v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – minimálně i údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. července 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, z jehož závěrů lze vycházet i v současné době). Pro úplnost zbývá dodat, že vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování.“ Soud proto musí zkoumat, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné, tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování, zjišťuje tedy jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné.

33. V nyní projednávané věci převzala žalobkyně na shromáždění SVJ dne 28. 4. 2023 vyúčtování, jehož obsah soud zjistil a popsal pod bodem 5. tohoto rozsudku. Jde o tabulku, která obsahuje položky: studená voda, teplo, společný el. proud, pojištění domu, správní poplatky, provozní zálohy, celkem, a přeplatek/k výplatě. U každé položky je ve sloupci „předpis záloh“ uvedena konkrétní částka, v následujícím sloupci označeném jako „náklady v Kč“ je uvedena odlišná částka. Výsledkem této tabulky je částka -650,48 Kč. Tabulka není datována ani podepsána, není nijak blíže označena, nad ní je pouze uvedeno „vyúčtování uživatele: [jméno FO]“ a označení „Vyúčtování zálohových plateb za rok 2022“. Tabulka neobsahuje žádné informace o tom, kdy byla zpracována ani kdo ji zpracoval. Toto vyúčtování je z pohledu zákonných požadavků na jeho obsah (tj. jak z pohledu zákona č. 67/2013 Sb., tak i zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a výše citovanou judikaturu zcela nedostatečné. Ze sloupce „předpis záloh“ lze sice dovodit, že se jedná o zálohy, které žalobkyně pravděpodobně zaplatila na jednotlivé služby, není však vůbec zřejmé, jak žalovaný dospěl k částkám uvedeným ve sloupci „náklady v Kč“. Ve vyúčtování absentuje jednotková cena za tu kterou službu, zcela absentuje také údaj o množství a druhu dodané služby. Žalobkyně tak neměla reálnou možnost z předloženého vyúčtování zjistit, zda vyčíslené náklady odpovídají její spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl mezi nimi dohodnut, respektive jak byl stanoven právním předpisem. Z tohoto pohledu je vyúčtování v kontextu shora uvedených požadavků na jeho obsah zcela nesrozumitelné.

34. Bližší informace pak nelze vyčíst ani z později zpracovaného vyúčtování, které žalobkyně obdržela na e-mailovou adresu dne 19. (respektive 20.) 6. 2023. Ani z předložených „pohybů na účtech“ není zřejmá konkrétní výše ani druh dodané služby, její jednotková cena a cena za dodané služby. U každé položky specifikované v části „prosinec“ je uvedena pouze částka, o jejímž způsobu výpočtu není možné dovodit zcela nic. Konečně ani z tabulky označené „Vyúčtování domu [adresa] – celkové náklady: rok: 2022“, kterou žalobkyně obdržela rovněž na e-mailovou adresu, není zřejmé, jak ke konkrétním částkám žalovaný dospěl. Ve sloupci „náklady celkem v Kč“ je sice uvedena částka/byt, ale ani z toho nelze dovodit, jaká byla cena té které dodané služby a její druh za konkrétní množství. Také v tomto dokumentu chybí vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis zpracovatele vyúčtování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 33a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Za této situace musel soud uzavřít, že žalovaný dosud žalobkyni nepředložil řádné vyúčtování za poskytované služby v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], za zúčtovací období roku 2022, jak to požadují výše citované právní předpisy.

35. Pokud žalovaný v té souvislosti namítal, že šlo o standardně zpracované vyúčtování, proti němuž neměl v minulosti žádný z členů SVJ výhrady, a to ani žalobkyně, je nutno dodat, že tato skutečnost nemůže mít na posouzení věci žádný vliv. Pro případ, že příjemce služeb nevznese proti předloženému vyúčtování námitky, stanoví § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. fikci, že příjemce s vyúčtováním souhlasí. Účelem této úpravy je předejít tomu, aby se spory o správnost (řádnost) vyúčtování vedly „do nekonečna“, obvykle v souvislosti se soudním řízením o zaplacení nedoplatku či přeplatku z vyúčtování (viz již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2198/2024, bod 15.). Skutečnost, že proti jednomu vyúčtování za konkrétní rok příjemce služeb námitky nevznesl, však příjemce služeb nezbavuje práva tyto námitky podat proti jinému vyúčtování za jiné zúčtovací období. Takový výklad by byl zcela proti smyslu uvedené právní úpravy, do které se promítá rovněž ochrana příjemce služeb, tj. nájemce či vlastníka bytové jednotky. Soud neměl důvod pochybovat o výpovědi současného i bývalého předsedy žalovaného v tom smyslu, že se vždy snažili vykonávat svou funkci v žalovaném podle svého nejlepšího úmyslu a přesvědčení, nicméně předloženým vyúčtováním služeb za rok 2022 ani jeho následným doplněním se jim nepovedlo dostát požadavku zákona na řádnost náležitostí vyúčtování. Nejedná se přitom o pouhý formalizmus, neboť zákonodárce podmínkami formulovanými v příslušných zákonech usiloval o transparentnost a určitost vyúčtování poskytovaných vlastníkům či nájemcům bytových jednotek, a to z toho důvodu, aby se tím předcházelo nejasnostem a sporům vyplývajícím z neúplných anebo nejednoznačných vyúčtování.

36. Soud proto částečně uzavírá, že žalovaný dosud žalobkyni nepředložil řádné vyúčtování služeb za rok 2022. Výrokem I. tohoto rozsudku proto žalovanému uložil, aby do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyhotovil a doručil žalobkyni řádné vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2022 v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. [Anonymizováno] budově č.p. [Anonymizováno], nacházející se na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa]. Lhůtu 30 dnů shledal soud zcela přiměřenou k ukládané povinnosti [§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)].

37. Žalobkyně požadovala také doložení nákladů na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování a způsob stanovení výše záloh za tyto služby, a to již v námitkách ze dne 19. 5. 2023, přičemž žalovaný dosud tyto doklady žalobkyni nepředložil a ani jí v reakci na její písemné námitky nenabídl ze své iniciativy konkrétní možnost do těchto dokladů nahlédnout, přestože žalobkyně sama o takovou možnost žalovaného nežádala a ani nebyla povinna o ni žádat (k tomu blíže v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2830/2023, dostupném na adrese www.nsoud.cz). Nicméně i kdyby žalobkyně do dokladů žalovaného nahlédla, samotným seznámením s doklady od poskytovatele služeb nedochází k nápravě chyb ve vyúčtování (k tomu blíže v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020-I., dostupném na adrese www.nsoud.cz, nebo v komentáři k § 8 zákona č. 67/2013 Sb.: FILIP, V., HEBORT, D. Správa bytového domu. Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-4-25]. ASPI_ID KO67_2013CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.). S ohledem na uvedený závěr soud uložil žalovanému výrokem II. tohoto rozsudku žalobkyni ve lhůtě 30 dnů doložit i uvedené doklady. Příjemce služeb totiž může podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů, přičemž poskytovatel služeb žádosti vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Této žádosti žalovaný dosud nevyhověl, proto i v této části soud shledal žalobu důvodnou. Oproti žalobnímu petitu soud formuloval uloženou povinnost odlišně, jedná se však o pouhé odlišné gramatické vyjádření téže povinnosti. Výrok II. tohoto rozsudku tak materiálně pokrývá žalobní petit v části I. písm. b), c) a d).

38. Žalovaný tudíž nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem č. 67/2013 Sb., neboť předmětné vyúčtování služeb neobsahovalo předepsané náležitosti a žalovaný nedoložil žalobkyni náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaný coby poskytovatel služeb se tedy dostal do prodlení se splněním své zákonné povinnosti a je tak povinen zaplatit žalobkyni coby příjemci služeb pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním podle § 13 odst. 1 téhož zákona (k tomu rovněž blíže v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 2998/2020, a ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 743/2021, dostupných na adrese www.nsoud.cz). Jak vyplynulo z provedeného dokazování, výši pokuty vlastníci jednotek v rámci žalovaného oproti její zákonné sazbě nijak neupravili, proto činí v souladu s § 13 odst. 2 větou třetí zákona č. 67/2013 Sb. částku 50 Kč za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požadovala celkem částku 28 250 Kč, která odpovídá celkem 565 dnům prodlení, a to od 1. 5. 2023 do 15. 11. 2024. Žalovaný byl v prodlení se splněním své povinnosti od 1. 5. 2023, neboť měl povinnost předložit řádné vyúčtování do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. do 30. 4. 2023 (viz též výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020-I., dostupný na adrese www.nsoud.cz). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě požadované částky nejpozději do 22. 11. 2024, žalovaný však ničeho neuhradil. Od 23. 11. 2024 je tak žalovaný v prodlení i se zaplacením požadované částky, proto žalobkyni náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 250 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení (výrok III. tohoto rozsudku).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 854,95 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 413 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.“). Tarifní hodnota činí podle § 12 odst. 3 a. t. celkem 58 250 Kč, jedná se o součet požadované peněžité částky 28 250 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. a částky 30 000 Kč podle § 9 odst. 1 a. t. za nárok na splnění povinnosti, neboť žalobkyně podanou žalobou uplatnila dva samostatné žalobní nároky. Podle § 7 bodu 5. a. t. proto za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. náleží odměna ve výši 3 460 Kč a ve výši 1 730 Kč podle § 11 odst. 2 a. t. Zástupce žalobkyně učinil dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), za které mu náleží odměna ve výši 6 920 Kč a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši 1 730 Kč. Pokud jde o náhradu hotových výdajů, za úkony učiněné do 31. 12. 2024 (tj. převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu samotnou) mu náleží náhrada ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024. Za úkon učiněný od 1. 1. 2025 (účast u jednání dne 24. 4. 2025) mu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Celkem tak činí odměna a náhrada hotových výdajů advokáta částku 13 460 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada cestovného jejího zástupce podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za jízdu osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno] registrační značky [SPZ] k jednání soudu dne [datum] v trase [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km, s průměrnou spotřebou 4,7 litru nafty na 100 km při vyhláškové ceně 34,70 Kč/l podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve znění pozdějších předpisů a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,80 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. v celkové výši 1 857,73 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v souvislosti s cestou zástupce žalobkyně k jednání soudu dne [datum], a to v rozsahu 5 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. částky 750 Kč. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, se přiznaná odměna a náhrady ve výši 16 067,73 Kč zvyšují o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř., tj. o částku 3 374,22 Kč. Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod.

Poučení