24 C 44/2024 - 187

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalobce přikazuje pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oba v katastrálním území [adresa].

II. Ze společného jmění se žalobci přikazuje v plné výši dluh ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené se společností [právnická osoba]., ve výši 3 463 790,35 Kč s příslušenstvím.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 406 986,51 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se vůči žalované domáhal vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů, a to ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] se způsobem využití jako rodinný dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oba v katastrálním území [adresa], a dále ohledně dluhu vůči společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], na základě smlouvy o poskytnutí úvěru č. [hodnota].

2. Žalobce uvedl, že manželství s žalovanou uzavřel dne 28. 8. 2015 a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 2. 8. 2021, č. j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne 4. 8. 2021. K dohodě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů mezi účastníky nedošlo.

3. Ohledně nemovitých věcí žalobce uvedl, že je účastníci získali do společného jmění na základě kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2018 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni 21. 9. 2018. Hodnotu nemovitých věcí snižují četná exekutorská zástavní práva, která na nemovitých věcech váznou pro dluhy žalované. [právnická osoba] [Anonymizováno] odhadla dne 16. 12. 2024 prodejní cenu nemovitých věcí v rozmezí od 8 812 755 Kč do 8 323 157 Kč, přičemž průměr daného rozmezí činí 8 567 956 Kč. V pojistné smlouvě č. [hodnota] uzavřené s Kooperativa pojišťovnou na pojištění rodinného domu a domácnosti je uvedena pojistná částka 8 410 000 Kč. Vlastníci nemovitých věcí v [Anonymizováno] budou muset řešit problém s příjezdovou cestou, kterou zřejmě budou muset odkoupit, což také bude mít vliv na hodnotu nemovitých věcí, které se ocitnou bez příjezdové cesty. Přístup k vypořádávaným nemovitým věcem je zajištěn přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je ve výlučném vlastnictví developerské společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO]. Proti developerské společnosti byla zahájena řada exekučních řízení, ve kterých byly vydány exekuční příkazy k prodeji daného pozemku tvořícího příjezdovou cestu. Dále je proti developerské společnosti vedeno insolvenční řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka], přičemž příjezdová cesta je součástí majetkové podstaty a chystá se její dražba. Podle odhadu realitní kanceláře [Anonymizováno] ze dne 17. 3. 2025 se prodejní cena nemovitých věcí v důsledku problému s příjezdovou cestou sníží o 20 až 25 % do rozmezí od 6 609 566 Kč do 7 050 204 Kč, přičemž průměr daného rozmezí činí 6 829 885 Kč. Žalobce navrhl, aby byly nemovité věci přikázány do jeho výlučného vlastnictví a aby byl povinen zaplatit žalované částku na vypořádání.

4. Stran dluhu vůči společnosti [právnická osoba]., žalobce uvedl, že účelem daného úvěru byla koupě nemovitých věcí. Úvěr je zajištěn zástavním právem, které vázne na výše uvedených nemovitých věcech. Ke dni 2. 8. 2024, kdy byla podána žaloba, zbývalo na úvěr uhradit jistinu ve výši 3 600 000 Kč a příslušenství podle úvěrové smlouvy. Ke dni 30. 4. 2025 zůstatek nesplaceného úvěru činil 3 474 392,88 Kč. Žalobce uvedl, že je připraven převzít daný dluh v celém rozsahu a splácet jej jako výlučný dlužník, tak jako činil doposud.

5. Žalobce se dále domáhal, aby mu byla v plné výši nahrazena částka, kterou vynaložil ze svého výhradního majetku jednak na zaplacení části kupní ceny výše uvedených nemovitých věcí ve výši 750 000 Kč, jednak na zaplacení nákladů na klientské změny u těchto nemovitých věcí oproti projektu developera ve výši 100 867,70 Kč. Žalobce získal finanční prostředky ve výše uvedené částce z prodeje svého bytu na adrese [adresa], který měl v osobním vlastnictví a jejž prodal za 890 000 Kč. Celá tato částka byla investována do koupě výše uvedených nemovitých věcí a do jejich klientské změny. Žalobce požadoval, aby mu byla částka 890 000 Kč nahrazena navýšená o 48 %, tedy ve výši 1 317 200 Kč. V době koupě hodnota nemovitých věcí činila 5 000 000 Kč. Tato hodnota se od doby koupě zvýšila na 9 791 949 Kč bez odečtení položek, které ji snižují. Žalobce spočítal, že se jedná o navýšení hodnoty nemovitých věcí o 48 % po zaokrouhlení.

6. Vedle toho se žalobce domáhal, aby mu byla nahrazena částka 202 925 Kč jako polovina z částky 405 850 Kč, kterou vynaložil z vlastních finančních prostředků v období 23 měsíců od 1. 9. 2019 do 31. 7. 2021 na splátky výše uvedeného úvěru po 16 374 Kč měsíčně v celkové výši 376 602 Kč, na daň z výše uvedených nemovitých věcí za roky 2019 a 2020 po 5 000 Kč ročně a na pojištění výše uvedených nemovitých věcí za tytéž roky v celkové výši 22 587 Kč, přičemž platby za pojištění byly označeny variabilním symbolem začínajícím dvojčíslím [Anonymizováno]. V uvedeném období už účastníci nevedli společnou domácnost, nehospodařili společně, žalovaná opustila rodinnou domácnost, z nemovitých věcí se trvale odstěhovala, od 1. 9. 2019 odešla bydlet za novým partnerem do nájmu a na nemovité věci, daně ani splátky úvěru žádným způsobem nepřispívala. Žalobce zůstal v nemovitých věcech sám s dcerou a sám o dceru pečoval. Žalobce se od té doby výlučně sám podílel na placení veškerých nákladů souvisejících s nemovitými věcmi, a to z příjmů, které mu plynuly ze zaměstnání na jeho bankovní účet.

7. Konečně se žalobce také domáhal, aby mu byla nahrazena polovina z částky, kterou vynaložil od 4. 8. 2021 do data vypořádání společného jmění manželů na splátky výše uvedeného úvěru, na daň z výše uvedených nemovitých věcí a na jejich pojištění. Za období 45 měsíců od 4. 8. 2021 do 30. 4. 2025 žalobce zaplatil splátky úvěru po 16 374 Kč měsíčně v celkové výši 736 830 Kč. Na pojištění žalobce zaplatil částky ve dnech 16. 8. 2021 a 18. 11. 2021 po 990 Kč, ve dnech 15. 2. 2022, 12. 5. 2022 a 17. 8. 2022 po 1 060 Kč, dne 7. 2. 2023 ve výši 1 360 Kč, ve dnech 7. 3. 2023, 16. 5. 2023, 5. 9. 2023 a 15. 11. 2023 po 1 161 Kč, dne 14. 3. 2023 ve výši 1 218 Kč a ve dnech 8. 4. 2024, 15. 7. 2024, 15. 10. 2024, 15. 1. 2025 a 29. 4. 2025 po 2 406 Kč, tedy celkem 24 412 Kč. Celkově tak žalobce zaplatil 761 242 Kč, přičemž požaduje nahradit částku 384 522 Kč, kterou považuje za polovinu z částky 761 242 Kč.

8. Žalobce navrhl, aby soud přiznal žalované nejvýše 10 % podílu na vypořádávaném jmění. K tomu uvedl, že žalovaná bydlela ve výše uvedených nemovitých věcech jen po dobu přibližně 1 roku a v září 2019 rodinnou domácnost a nemovité věci opustila a odstěhovala se za jiným partnerem. Od té doby nemovité věci neužívala ani se o ně nezajímá. Na jejich chodu a správě a na nákladech souvisejících s nemovitými věcmi se žalovaná po celou dobu nijak nepodílí. Veškeré náklady související s těmito nemovitými věcmi včetně splátek výše uvedeného úvěru platí výlučně žalobce z vlastních finančních prostředků. Výlučně žalobce se také stará o udržení nemovitých věcí. Žalobce užívá nemovité věci spolu s nezletilou dcerou obou účastníků [Anonymizováno], narozenou [datum], jež byla svěřena do jeho péče rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne 15. 3. 2021. Nemovité věci jsou pro žalobce a jeho dceru domácností, bydlištěm a zázemím. Žalobce je na výchovu dcery sám a výlučně on pečuje o dceru i o rodinu a rodinnou domácnost. S žalovanou se dcera nevídá a žalovaná s dcerou nemá žádný kontakt ani se nepodílí na její výchově. Žalobce s dcerou nemají o žalované žádné informace a domnívají se, že žije v zahraničí. Žalovaná neplní ani svou vyživovací povinnost vůči dceři a neplatí běžné výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, jež jí byla stanovena výše uvedeným rozsudkem. Vyživovací povinnost nenahrazuje ani osobní péčí nebo jinými naturáliemi. Na výživném má dluh ve výši přes 80 000 Kč. Pro vymožení dluhu na výživném i pro placení běžného výživného je proti žalované vedena soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] exekuce pod sp. zn. [spisová značka]. Možnost zvýšení výživného do budoucna zde není, neboť žalovaná neplní své závazky, je nekontaktní a nemá žádný majetek. Žalovaná dále neplní svou vyživovací povinnost ani vůči svým dvěma dalším dětem z předchozího partnerského vztahu a na výživném pro ně má značný dluh, který je vymáhán v exekucích vedených soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Těmito exekucemi jsou rovněž zatíženy výše uvedené nemovité věci. Žalovaná nevede žádný život a má dluhy po splatnosti. Tyto dluhy začaly vznikat v době, kdy žalovaná opustila žalobce a dceru a odešla bydlet s novým partnerem. Dluhy se týkaly výlučně potřeb žalované a žádným způsobem se netýkaly rodiny a rodinné domácnosti. Dluhy nejsou součástí zaniklého společného jmění manželů. Věřitelé vymáhají tyto dluhy vůči žalované exekučně, konkrétně v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] pro vymožení částky 14 528,56 Kč, úroků z prodlení a nákladů exekuce, v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] pro vymožení částky 17 882,10 Kč, úroků z prodlení a nákladů exekuce, v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] pro vymožení částky 36 077,40 Kč, úroků z prodlení a nákladů exekuce a v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] pro vymožení částky 20 841 Kč, úroků z prodlení a nákladů exekuce. Exekuce postihují i výše uvedené nemovité věci. Žalobce je v pravidelném kontaktu se soudními exekutory a snaží se zabránit exekutorské dražbě nemovitých věcí. Žalobce nebo jeho rodina byli v minulosti nuceni vyplatit některé exekuce namísto žalované, aby k dražbě nedošlo.

9. Žalobce uvedl, že je připraven zaplatit žalované vypořádací podíl a má k tomu zajištěn dostatek financí. Část vypořádacího podílu zaplatí žalobce z vlastních finančních prostředků. Pro zaplacení zbývající části bude žalobce čerpat předjednaný úvěr od společnosti [právnická osoba]. V případě potřeby vypomohou žalobci jeho rodiče. Žalobce má stabilní zaměstnání a příjem u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

10. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

11. Soud věc projednal při jednáních dne 22. 11. 2024 (č. l. 47), dne 27. 2. 2025 (č. l. 136–137) a dne 9. 5. 2025 (č. l. 168), při nichž provedl dokazování. Rozsudek soud vyhlásil při jednání dne 22. 5. 2025. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná, ač řádně předvolána (č. l. 26–27), se k žádnému z jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení.

12. Ze žalobcem předloženého rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (č. l. 75), soud zjistil, že uvedeným rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum].

13. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz spisem Okresního soudu v Kladně, sp. zn. [spisová značka] (č. l. 2), neboť žalobce vyjma rozsudku neoznačil žádné konkrétní listiny z tohoto spisu, kterými by měl být důkaz proveden, ač k tomu byl povinen. Navíc žalobce tento důkaz označil toliko k prokázání svého tvrzení o datech uzavření a rozvodu manželství účastníků, přičemž tato data měl soud za prokázaná již ze samotného rozsudku o rozvodu (č. l. 75), jímž důkaz provedl.

14. K nemovitým věcem soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] se způsobem využití jako rodinný dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oba v katastrálním území [adresa], jsou v katastru nemovitostí zapsány jako náležející do společného jmění žalobce a žalované jako manželů, jejichž vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 21. 9. 2018. Ne nemovitých věcech vázne zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba]., na základě smlouvy o zřízení zástavního práva č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2018 k zajištění mimo jiné pohledávky na zaplacení jistiny úvěru č. [hodnota] do celkové výše 4 250 000 Kč s příslušenstvím. V exekucích vedených soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] a soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] byly vydány exekuční příkazy k prodeji těchto nemovitých věcí. Žádná exekutorská zástavní práva, která by vázla na daných nemovitých věcech, v katastru nemovitostí zapsána nejsou (výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] – – č. l. 6–8). Uvedené exekuce jsou vedeny proti žalované jako jediné povinné (výpisy z Centrální evidence exekucí ze dne 29. 7. 2024 a ze dne 26. 2. 2025 – č. l. 9–11 a 82–84). Výše uvedenou kupní smlouvu uzavřeli žalobce a žalovaná společně označení jako strana kupující s prodávajícím dne 11. 9. 2018, přičemž kupní cena daných nemovitých věcí v ní byla sjednána ve výši 5 000 000 Kč (kupní smlouva ze dne 11. 9. 2018 – č. l. 29–33). Realitní makléřka [tituly před jménem] [jméno FO] z kanceláře [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], odhadla na žádost zástupkyně žalobce prodejní cenu daných nemovitých věcí na 9 791 949 Kč (odhad tržní ceny nemovitosti CenovaMapa.cz – č. l. 62–65). Tato cena by měla být s ohledem na zatížení nemovitých věcí řadou nikoli ojedinělých exekucí snížena o 10 až 15 % na výsledných 8 323 157 Kč až 8 812 755 Kč (e-mail ze dne 16. 12. 2024 s předmětem [Anonymizováno]/[Anonymizováno]__odhad prodejní ceny nemovitosti – č. l. 55). Starostka města [adresa] sdělila dne 18. 2. 2025 vlastníkům nemovitých věcí v severní části lokality [Anonymizováno], že je vedeno insolvenční řízení proti developerovi dané lokality, který je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] sloužících pro přístup k nemovitým věcem dopisem oslovených vlastníků. Podle sdělení insolvenčního správce se blíží dražba daných pozemků. Starostka dále uvedla, že město v minulosti řešilo obdobnou situaci na jiném místě odkoupením pozemků městem, přičemž náklady uhradili vlastníci dotčených nemovitých věcí (dopis města [adresa] ze dne 18. 2. 2025 – č. l. 134–135). Jako vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je v katastru nemovitostí zapsána společnost [právnická osoba]., IČO [IČO]. K pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy mimo jiné ve prospěch pozemků parc. č. St. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa] (výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] – č. l. 150–154). Na společnost [právnická osoba]., byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2021, č. j. [Anonymizováno] [spisová značka]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], prohlášen konkurs (výpis z obchodního rejstříku – č. l. 149). Výše uvedená odhadovaná prodejní cena snížená o 10 % s ohledem na exekuce by se podle sdělení realitní makléřky [tituly před jménem] [jméno FO] měla vinou komplikací s příjezdovou cestou snížit o dalších 20 až 25 % na výsledných 6 609 566 Kč až 7 050 204 Kč (e-mail ze dne 17. 3. 2025 s předmětem [Anonymizováno]/[Anonymizováno]_odhad prodejní ceny nemovitosti – – č. l. 145).

15. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy detailem insolvenčního řízení a soupisem majetkové podstaty (č. l. 147 p. v.), protože ač žalobce tyto písemnosti k důkazu označil, žádnou z nich soudu nepředložil ani nesdělil důvody, pro které by je nemohl sám předložit.

16. Ohledně dluhu vůči společnosti [právnická osoba]., soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že [právnická osoba]., jako úvěrující banka a účastníci, jako úvěrovaní klienti uzavřeli dne 26.7.2017, smlouvu o úvěr č. [hodnota], kdy jim byl pokynut úvěr ve výši 4 250 000 Kč, které byl použit na pozemek par č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součást bude stavba rodinný dům, vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], výše anuitní splátky po dobu fixace činila 16 703 Kč. Dluh mimo jiné na splacení jistiny úvěru a příslušenství podle smlouvy o poskytnutí úvěru č. [hodnota] byl zajištěn zástavním právem zřízeným smlouvou o zřízení zástavního práva č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 11. 9. 2018 (smlouva o zřízení zástavního práva – č. l. 34–40). Přede dnem 18. 3. 2025 nesplacený zůstatek hypotéky činil 3 495 738,66 Kč (náhled hypotéky [právnická osoba] na č. l. 100). Přede dnem 18. 5. 2025 pak nesplacený zůstatek hypotéky činil 3 474 392,88 Kč (náhled hypotéky [právnická osoba] na č. l. 164). Přede dnem 18. 6. 2025 pak nesplacený zůstatek hypotéky činil 3 463 790,35 Kč (náhled hypotéky [právnická osoba] na č. l. 184).

17. K žalobcem uplatňovanému vnosu z jeho výhradního majetku zaplacení části kupní ceny a nákladů na klientské změny soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že žalobce byl ke dni 26. 10. 2016 zapsán v katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni 22. 9. 2014 jako jediný vlastník jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se způsobem využití jako byt vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v části obce [adresa] stojící na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno],[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] včetně podílu na společných částech domu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa] u [Anonymizováno] (výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] – č. l. 74). Žalobce prodal uvedenou jednotku manželům [jméno FO] a [jméno FO] smlouvou ze dne 26. 10. 2016 za cenu ve výši 2 605 000 Kč, jejíž část ve výši 150 000 Kč byla zaplacena přímo žalobci ještě před uzavřením smlouvy a jejíž části v celkové výši 793 984,88 Kč měly být kupujícími zaplaceny na účet notáře [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [č. účtu] do jeho úschovy (kupní smlouva ze dne 26. 10. 2016 – č. l. 88–90, shodně č. l. 118–126). Na účet číslo [č. účtu], jehož majitelem je žalobce, byly dne 26. 9. 2016 připsány platby v celkové výši 150 000 Kč z účtu vedeného na jméno [jméno FO] (výpis z účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016 – č. l. 86 a 103). Na uvedený účet žalobce byla dále dne 21. 12. 2016 připsána platba ve výši 689 784,88 Kč z účtu [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [č. účtu] (výpis z účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2016 – č. l. 85 a 101–102). Žalobce a žalovaná se jako manželé dne 26. 7. 2017 zavázali kupní cenu nemovitých věcí, jejichž vypořádání se žalobce v tomto řízení domáhá, v ujednané výši 5 000 000 Kč splatit částečně formou záloh, a to ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (čl. IV odst. 3 smlouvy o uzavření budoucí smlouvy – č. l. 41–46). Za klientské změny standardního vybavení domu v [Anonymizováno] byla žalobci a žalované dne 30. 5. 2017 účtována částka 100 867,70 Kč splatná na účet číslo [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] (faktura – č. l. 87). Dne 4. 6. 2017 byla z žalobcova účtu číslo [č. účtu] provedena platba ve výši 100 867,70 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a dne 15. 6. 2017 z něj byla provedena platba ve výši 150 000 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (výpis z účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 6. 2017 do 30. 6. 2017 – č. l. 112–113). Dne 3. 8. 2017 pak byla z téhož žalobcova účtu provedena další platba ve výši 150 000 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (výpis z účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 – – č. l. 106–107).

18. Při jednání před soudem dne 22. 11. 2024 soud vyzval žalobce (č. l. 47 p. v.) podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy mimo jiné k prokázání svých tvrzení, že finanční prostředky ve výši 850 876,70 Kč, které uplatnil jako vnos do společného jmění manželů, byly jeho výlučné finanční prostředky. Současně soud žalobce poučil o možných následcích nesplnění této výzvy v podobě pro žalobce nepříznivého rozhodnutí ve věci.

19. Z výpisů z účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 na č. l. 108–109, za období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 na č. l. 110–111 a za období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 na č. l. 114–117 soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí, jelikož žalobce v tomto řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů žádnou z plateb uvedených v daných výpisech (a to ani v případě plateb v těchto výpisech barevně zvýrazněných) k vypořádání nijak neuplatil a ničeho konkrétního o účelu takových plateb v řízení netvrdil.

20. Soud měl po výše popsané výzvě za prokázané, že žalobce za prodej bytové jednotky obdržel na svůj bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši jen 839 784,88 Kč. Zároveň měl soud za prokázané, že žalobce z těchto peněžních prostředků zaplatil celkovou částku pouze 300 000 Kč jako část kupní ceny nemovitých věcí vypořádávaných v tomto řízení a částku 100 867,70 Kč za klientské změny standardního vybavení domu. Vynaložení zbývajících žalobcem tvrzených 450 000 Kč na kupní cenu nemovitých věcí soud za prokázané neměl. Sám žalobce při jednání před soudem dne 9. 5. 2025 po upozornění na tento závěr soudu uvedl, že není schopen další platby prokázat. Žalobce k tomu při tomto jednání dále uvedl pouze tolik, že dne 9. 1. 2017 provedl platbu ve výši 100 000 Kč a dne 9. 6. 2017 provedl platbu ve výši 45 600 Kč, avšak tyto platby provedl ve prospěch účtu žalované, tedy nikoliv přímo prodávajícímu nebo developerovi na zaplacení kupní ceny. Žádný jiný účel plateb ze svého výhradního majetku získaného prodejem jednotky než zaplacení části kupní ceny nemovitých věcí a nákladů na klientské změny žalobce v řízení ani neuplatnil.

21. Stran žalobcem uplatňovaného vnosu z jeho výhradního majetku po zániku manželství soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že v období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2022 bylo z účtu žalobce číslo [č. účtu] provedeno 17 splátek úvěru po 16 374 Kč měsíčně ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (výpis transakcí z účtu číslo [č. účtu] na protiúčet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022 – č. l. 93–94). V období od 1. 1. 2023 do 11. 12. 2024 pak bylo z daného účtu žalobce provedeno dalších 23 splátek úvěru po 16 374 Kč měsíčně ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (výpis obratů zaúčtovaných na účet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2023 do 11. 12. 2024 č. l. 98–99). Následující splátky po 16 374 Kč měsíčně byly prováděny až do května 2025 (náhled hypotéky [právnická osoba] za prosinec 2024 a za leden a únor 2025 na č. l. 158 a náhled hypotéky [právnická osoba] na č. l. 164 a náhled hypotéky [právnická osoba] na čl. 184). Žalobce uzavřel se společností [právnická osoba], pojistnou smlouvu č. [hodnota], kterou bylo sjednáno mimo jiné pojištění rodinného domu na adrese [Adresa žalované], pojištění vedlejších objektů a pojištění domácnosti žalobce a osob žijících s ním ve společné domácnosti, a to od 9. 4. 2024 na dobu neurčitou. Celkové pojistné za 3měsíční pojistné období bylo sjednáno ve výši 2 406 Kč již zohledňující 40% obchodní slevu a bylo splatné na účet číslo [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Pojistná částka pro pojištění rodinného domu byla sjednána ve výši 8 410 000 Kč (návrh pojistné smlouvy č. [hodnota] – č. l. 56–61). V období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2022 byly z účtu žalobce číslo [č. účtu] provedeny ve dnech 16. 8. 2021 a 18. 11. 2021 platby po 990 Kč a ve dnech 15. 2. 2022, 12. 5. 2022 a 17. 8. 2022 platby po 1 060 Kč, všechny ve prospěch účtu [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] (výpis transakcí z účtu číslo [č. účtu] na protiúčet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022 – č. l. 95–96). V období od 1. 1. 2023 do 16. 12. 2024 pak byly z téhož účtu žalobce provedeny platby dne 7. 2. 2023 ve výši 1 360 Kč, ve dnech 7. 3. 2023, 16. 5. 2023, 5. 9. 2023 a 15. 11. 2023 po 1 161 Kč, dne 14. 3. 2023 ve výši 1 218 Kč a ve dnech 8. 4. 2024, 15. 7. 2024 a 15. 10. 2024 po 2 406 Kč, všechny ve prospěch účtu [č. účtu], platby do 14. 3. 2023 včetně pod variabilním symbolem [var. symbol] a poslední tři platby pod variabilním symbolem [var. symbol] (výpis obratů zaúčtovaných na účet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2023 do 16. 12. 2024 – č. l. 97).

22. K žalobcem navrhované disparitě vypořádacích podílů soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl zamítnut návrh na zvýšení vyživovací povinnosti žalované jako matky ke společné nezletilé dceři účastníků [Anonymizováno], narozené [datum], a současně byl upraven styk žalované s nezletilou. Podle odstavce 13 odůvodnění rozsudku byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], změněn rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a to tak, že jím byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byla nezletilá pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče žalobce jako otce a žalovaná jako matka se zavázala na její výživu platit částkou 4 000 Kč měsíčně (rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – č. l. 76–81). Žalovaná byla od 1. 9. 2019 nájemkyní jednotky na adrese [adresa], spolu s [jméno FO]. Nájemné a zálohy na úhradu služeb v celkové výši 14 900 Kč měsíčně byly splatné na účet číslo [č. účtu] (měsíční předpis záloh ze dne 31. 8. 2019 – č. l. 105). Dne 17. 10. 2019 byla na účet číslo [hodnota] vedený u společnosti [právnická osoba]., vložena částka 15 000 Kč s uvedeným účelem „tomáš moureček, platba nájemné“ (příjmový pokladní doklad – č. l. 104). V období od 1. 9. 2019 do 31. 7. 2021 bylo z účtu žalobce číslo [č. účtu] provedeno 23 splátek úvěru po 16 374 Kč měsíčně ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (výpis transakcí z účtu číslo [č. účtu] na protiúčet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022 – č. l. 93–94). Dále bylo v období od 1. 9. 2019 do 31. 7. 2021 z daného účtu žalobce provedeno 8 čtvrtletně se opakujících plateb po 990 Kč ve prospěch účtu [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] (výpis transakcí z účtu číslo [č. účtu] na protiúčet číslo [č. účtu] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022 – č. l. 95–96).

23. Z výpisů vybraných obratů ze sporožirového účtu číslo [č. účtu] za období od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2018 na č. l. 91, za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018 na č. l. 91 p. v. a za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 na č. l. 92 soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, neboť žalobce nepožadoval při vypořádání zohlednit žádné konkrétní platby z roku 2018, tedy z období ještě před žalobcem tvrzeným odchodem žalované ze společného domu.

24. Ani z vyčíslení exekuce soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni 12. 8. 2024, č. j. [spisová značka], na č. l. 127, z opakované výzvy k zaplacení vymáhané částky soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 16. 8. 2024, č. j. [spisová značka], na č. l. 128–129, z vyčíslení dlužné pohledávky soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa] ze dne 16. 8. 2024, č. j. [spisová značka], na č. l. 130, z vyčíslení dluhu – pokyny k úhradě soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 8. 2024, č. j. [spisová značka], na č. l. 131 a ze sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 15. 8. 2024, č. j. [spisová značka], na č. l. 133 soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, protože žalobce takové skutečnosti, které by měly být těmito důkazy prokázány, ani netvrdil.

25. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz opatrovnickým spisem nezletilé (č. l. 2 a 54 p. v.), neboť ani v tomto případě žalobce neoznačil žádné konkrétní listiny z tohoto spisu, kterými by měl být důkaz proveden, ač k tomu byl povinen. Navíc žalobce tento důkaz označil patrně zejména k prokázání svého tvrzení o tom, že nezletilá dcera účastníků byla svěřena do jeho péče, což měl soud za prokázané již z rozsudku ve věci úpravy styku žalované jako matky s nezletilou (č. l. 76–81), jímž důkaz provedl.

26. Dále soud neprovedl ani žalobcem navržené důkazy exekutorským spisem sp. zn. [spisová značka] a dalšími žalobcem nijak neoznačenými spisy exekutorů (č. l. 2 a č. l. 148 p. v.). Ani v tomto případě totiž žalobce neoznačil žádné konkrétní písemnosti z těchto spisů, kterými by měl být důkaz proveden, ač k tomu byl povinen, a až na jeden případ neoznačil dokonce ani dané spisy. Zároveň ani nebylo patrné, k prokázání, jakých skutečností žalobce tyto důkazy označil. Skutečnost, že proti žalované jsou vedeny exekuce, měl soud za prokázanou již z výpisů z Centrální evidence exekucí (č. l. 9–11 a 82–84), jimiž důkaz provedl.

27. Konečně soud neprovedl ani žalobcem navržené důkazy výměrem daně z nemovitosti za roky 2019 až 2021 s potvrzením o zaplacení (č. l. 54 p. v.) ani čestnými prohlášením žalobce a jeho matky k důvodům disparity (č. l. 148 p. v.), protože ač žalobce všechny tyto písemnosti k důkazu označil, žádnou z nich soudu nepředložil ani nesdělil důvody, pro které by je nemohl sám předložit.

28. Při jednání před soudem dne 22. 11. 2024 soud vyzval žalobce (č. l. 47 p. v.) podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy mimo jiné k prokázání svých tvrzení, že splátky úvěru v období od 1. 9. 2019 do 31. 7. 2021 hradil ze svých výlučných prostředků, stejně tak daň z nemovitosti a pojištění za roky 2019 a 2020. Současně soud žalobce poučil o možných následcích nesplnění této výzvy v podobě pro žalobce nepříznivého rozhodnutí ve věci.

29. Žalobce následně jednak v podání došlém soudu dne 23. 12. 2024 (č. l. 54) uvedl, že dané platby vynakládal z příjmů a financí, které mu plynuly ze zaměstnání, jednak při jednání před soudem dne 27. 2. 2025 (č. l. 137) připustil, že si je vědom, že platby za dobu trvání manželství pocházely ze společných prostředků. Jiné než výše uvedené splátky úvěru od září 2019 do července 2021 v celkové výši 376 602 Kč a jiné než výše uvedené platby pojistného za pojištění společných nemovitých věcí za stejné období v celkové výši 7 920 Kč soud neměl ani po výše uvedené výzvě za prokázané. Platby daně z nemovitých věcí nebyly prokázány vůbec.

30. Stran žalobcovy solventnosti soud z písemností předložených žalobcem zjistil, že žalobce uzavřel dne 24. 4. 2025 se společností [právnická osoba]., smlouvu, kterou se uvedená společnost zavázala mu poskytnout úvěr ve výši 550 000 Kč (smlouva o úvěru ze dne 24. 4. 2025 – – č. l. 161–164).

31. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy potvrzením zaměstnavatele žalobce o výši příjmu, výpisem z účtu žalobce ohledně úspor, výpisem z účtu rodičů žalobce ohledně úspor a příslibem rodičů žalobce o finanční výpomoci (č. l. 147), protože ač žalobce všechny tyto písemnosti k důkazu označil, žádnou z nich soudu nepředložil ani nesdělil důvody, pro které by je nemohl sám předložit.

32. Dále soud neprovedl žalobcem navržený důkaz jeho výslechem (č. l. 54 p. v.), neboť nebylo patrné, jaké skutečnosti by vůbec měly být tímto důkazem prokázány. Důkaz slouží k prokázání účastníkových tvrzení, nikoliv ke zjištění, co by vůbec mohl účastník ve svém zájmu v řízení tvrdit. Kromě toho nelze přehlédnout, že důkaz výslechem účastníka lze podle § 131 odst. 1 o. s. ř. provést jen k prokázání takových skutečností, které nelze prokázat jinak. Žalobce přitom nijak nevysvětlil, proč by některá jeho tvrzení o rozhodných skutečnostech nemohla být prokázána žádným jiným důkazem než jeho výslechem.

33. Soud rovněž neprovedl důkaz prohlášením žalobce na č. l. 160, protože se ve skutečnosti nejedná o důkaz, ale o pouhé opakování žalobcovy argumentace ve věci bez jakéhokoliv významu pro zjišťování skutkového stavu.

34. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství žalobce a žalované trvalo od 28. 8. 2015 do jeho rozvodu rozsudkem ze dne 2. 8. 2021. V roce 2018 nabyli oba společně vlastnictví k nemovitým věcem, konkrétně k pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oběma v katastrálním území [adresa], a to za cenu 5 000 000 Kč. Současná prodejní cena těchto nemovitých věcí se zohledněním exekucí vedených proti žalované, které je postihují, a se zohledněním problému s příjezdovou cestou ve vlastnictví developerské společnosti, na niž byl prohlášen konkurs, činí 6 609 566 Kč až 7 050 204 Kč. Kupní cena nemovitých věcí byla zčásti splacena z úvěru sjednaného se společností [právnická osoba]., z něhož ke dni 30. 4. 2025 zbývalo splatit 3 474 392,88 Kč. Z peněžních prostředků získaných žalobcem z prodeje bytové jednotky, kterou sám nabyl v roce 2014, byla část ve výši 300 000 Kč použita na zaplacení kupní ceny výše uvedených nemovitých věcí a část ve výši 100 867,70 Kč na zaplacení nákladů na jejich klientské změny. Od září 2019, kdy se žalovaná ze společných nemovitých věcí přestěhovala do nájemního bydlení, do rozvodu manželství účastníků žalobce splatil splátky výše uvedeného úvěru v celkové výši 376 602 Kč a na pojistném za pojištění společných nemovitých věcí zaplatil celkem 7 920 Kč. Od rozvodu manželství účastníků dále žalobce splatil splátky společného úvěru v celkové výši 753 204 Kč a na pojistném za pojištění společných nemovitých věcí zaplatil celkem 24 412 Kč. Nezletilá dcera účastníků byla podle soudem schválené dohody účastníků svěřena do péče žalobce jako otce a žalovaná se schválenou dohodou zavázala platit výživné. V exekucích vedených proti žalované jako povinné byly vydány exekuční příkazy k prodeji vypořádávaných nemovitých věcí. Žalobce má nově sjednán úvěr ve výši 550 000 Kč.

35. Podle § 708 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.) „[t]o, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“).“ 36. Podle § 709 odst. 1 písm. d) o. z. „[s]oučástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co […] nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví“.

37. Podle § 710 úvodní části ustanovení o. z. „[s]oučástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství […]“ 38. Podle § 711 odst. 2 o. z. „[č]ástky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.“ 39. Podle § 736 věty první o. z., „[j]e-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.“ 40. Podle § 737 odst. 2 o. z. „[v]ypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.“ 41. Podle § 740 o. z., „[n]edohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.“ 42. Podle § 742 odst. 1 písm. a) a c) až f) o. z., „[n]edohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, […] c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“ Podle § 742 odst. 2 o. z. „[h]odnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.“ 43. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobce a žalovaná byli manželé a to, co nabyl alespoň jeden z nich za trvání manželství, bylo až na níže popsané výjimky součástí jejich společného jmění podle § 708 odst. 1 věty první a § 709 odst. 1 úvodní části ustanovení o. z.

44. Žalobce a žalovaná se na vypořádání svého zaniklého společného jmění manželů nedohodli. Proto o tomto vypořádání rozhodl soud podle § 736 věty první a § 740 o. z.

45. Nemovité věci nabyli žalobce a žalovaná za trvání manželství, a byly tedy součástí jejich společného jmění manželů na základě § 708 odst. 1 věty první a § 709 odst. 1 úvodní části ustanovení o. z. Oceněním realitní kanceláře byla zjištěna aktuální tržní cena nemovitých věcí v rozmezí 6 609 566 Kč až 7 050 204 Kč [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 (uveřejněný pod č. 103/2020 Sb. rozh. obč.)]. Průměr daného rozmezí pak činí 6 829 885 Kč.

46. Žalobce měl v souladu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Žalobce jednak žádal, aby mu byly nahrazeny peněžní prostředky, které nabyl z prodeje bytové jednotky, jejímž vlastníkem se stal ještě před uzavřením manželství, a jež proto byla v jeho výlučném vlastnictví. Peněžní prostředky takto žalobcem nabyté právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví proto s ohledem na § 709 odst. 1 písm. d) o. z. rovněž nebyly součástí jmění manželů, nýbrž zůstaly výhradním majetkem žalobce. Dokazováním bylo zjištěno, že z těchto peněžních prostředků žalobce vynaložil celkovou částku 300 000 Kč na část kupní ceny společných nemovitých věcí a také částku 100 867,70 Kč na zaplacení nákladů na jejich klientské změny 47. Částka 300 000 Kč, kterou žalobce vynaložil na pořízení nemovitých věcí, se při vypořádání společného jmění manželů podle § 742 odst. 2 o. z. započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení výhradního majetku žalobce do dne, kdy společné jmění zaniklo, zvýšila hodnota nemovitých věcí, na které byl náklad vynaložen. Kupní cena nemovitých věcí, za kterou je pořídili účastníci, činila 5 000 000 Kč. Za dobu trvání manželství se zvýšila na výše uvedenou částku 6 829 885 Kč. To představuje navýšení hodnoty nemovitých věcí o 36,5977 % [(6 829 885 – 5 000 000) : 5 000 000 · 100 = 36,5977]. Žalobcem vynaložená částka 300 000 Kč se proto při vypořádání společného jmění manželů započítává zvýšená právě o 36,5977 %, tedy ve výši 409 793,10 Kč. Při určení míry navýšení hodnoty majetku ve společném jmění pro účely vypořádání společného jmění manželů přitom nebyl důvod vycházet z jiné vyšší hodnoty nemovitých věcí, než je jejich výše popsaná zjištěná hodnota 6 829 885 Kč, se kterou je počítáno v rámci celého vypořádání. Jestliže hodnotu nemovitých věcí určité skutečnosti snižují, pak ji snižují pro všechny situace, takže si je nelze jednostranně odmyslet a tím pouze ve prospěch žalobce za účelem dosažení vyšší míry valorizace hodnotu vypořádaného majetku uměle navyšovat, zatímco při výpočtu hodnoty majetku přikazovaného žalobci by jeho hodnota zůstala opět jen ve prospěch žalobce snížená.

48. Naopak částka 100 867,70 Kč vynaložená pouze na zaplacení nákladů na klientské změny oproti developerskému projektu se dále nezvyšuje, protože nebyla vynaložena přímo na pořízení nemovitých věcí nebo jiného majetku ve společném jmění manželů, který by byl navržen k vypořádání, a nebyla zahrnuta ani do kupní ceny nemovitých věcí. Ostatně ani sám žalobce tuto částku nepřičetl k původní kupní ceně coby základu pro svůj výpočet navýšení, ačkoliv tu samou částku současně požadoval při vypořádání započítat zvýšenou.

49. Celkem má tedy žalobce právo na nahrazení výše uvedených částek, které vynaložil ze svého výhradního majetku na majetek ve společném jmění za trvání manželství, a to po valorizaci v celkové výši 510 660,80 Kč. Tato částka přestavuje „dluh“ společného jmění manželů vůči žalobci. 50. „Čistá“ hodnota majetku ve vypořádávaném společném jmění manželů tak činí 6 319 224,20 Kč a vypočtena byla jako rozdíl mezi tržní hodnotou nemovitých věcí jako jediného vypořádávaného majetku a výše uvedenými vnosy žalobce před zánikem manželství po jejich valorizaci (6 829 885 Kč - 510 660,80 Kč = 6 319 224,20 Kč).

51. Při vypořádávání nemovitých věcí jako jediného vypořádávaného majetku se soud odchýlil od výchozího pravidla o rovnosti podílů obou manželů na vypořádávaném jmění podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. a přistoupil k disparitě podílů. Soud ve prospěch žalobce zohlednil potřeby nezaopatřené společné dcery účastníků podle § 742 odst. 1 písm. d) o. z., jež byla svěřena právě do výlučné péče žalobce. Dále soud ve prospěch žalobce zohlednil podle § 742 odst. 1 písm. e) o. z., že sám žalobce musel pečovat o dceru účastníků a o rodinnou domácnost již po dobu takřka 2 let před zánikem manželství, když žalovaná rodinnou domácnost opustila a odešla bydlet jinam. Konečně soud ve prospěch žalobce zohlednil podle § 742 odst. 1 písm. f), že žalobce po tutéž dobu téměř 2 let před zánikem manželství musel splácet společný dluh účastníků z hypotečního úvěru splátkami v celkové výši 376 602 Kč a platit pojistné za pojištění společných nemovitých věcí v celkové výši 7 920 Kč. Soud proto při vypořádání společného jmění manželů přistoupil k disparitě podílů tak, aby podíl žalobce na vypořádání nemovitých věcí činil 60 % a podíl žalované činil 40 %.

52. Podíl žalobce na vypořádání majetku ve společném jmění manželů by měl činit 60 % z čisté hodnoty, tedy 3 791 534,52 Kč.

53. Dále se podíl žalobce zvyšuje o výše uvedenou částku 510 660,80 Kč jako hodnotu jeho vnosů do společného jmění manželů před zánikem manželství.

54. Žalobce také žádal, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek po zániku manželství. Žalobce takto po zániku manželství vynaložil na splátky společného dluhu celkem 753 204 Kč a na pojistné za pojištění společných nemovitých věcí celkem 24 412 Kč, dohromady 777 616 Kč. Žalobce má právo na náhradu toho, co na splnění těchto dluhů náležejících do společného jmění vynaložil ze svého výhradního majetku po zániku manželství podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 (uveřejněný pod č. 63/2019 Sb. rozh. obč.)]. Na základě zásady stejného vypořádacího podílu manželů podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. má proto žalobce právo na náhradu poloviny z částky 777 616 Kč, tedy má právo na náhradu částky 388 808 Kč.

55. Celkem se podíl žalobce zvyšuje o 899 468,8 Kč na výsledných 4 691 003,32 Kč (3 791 534,52 Kč + 510 660,80 Kč + 388 808 Kč = 4 691 003,32 Kč).

56. Žalobce požadoval, aby nemovité věci byly přikázány do jeho vlastnictví. Žalobci tím bude přikázán nemovitý majetek o výše uvedené hodnotě 6 829 885 Kč. Rozdíl mezi vypořádacím podílem žalobce a hodnotou jemu přikazovaného majetku činí 2 138 881,68 Kč (6 829 885 Kč - 4 691 103,32 Kč = 2 138 881,68 Kč). Vypořádací podíl žalované, který by jí byl žalobce povinen vyplatit, by tak měl činit právě tuto částku, tedy 2 138 881,68 Kč.

57. Soud však vypořádával také dluh ze společného úvěru od společnosti [právnická osoba]., který byl součástí společného jmění manželů podle § 710 úvodní části ustanovení o. z. Žalobce souhlasil, aby byl tento dluh přikázán jemu. Soud v této věci shledal výjimečné okolnosti, pro které nepřikázal dluh oběma účastníkům rovným dílem, nýbrž pouze žalobci, ačkoliv vypořádání dluhů má podle § 737 odst. 2 o. z. účinky jen mezi manželi. V řízení však bylo zjištěno, že dluh z hypotečního úvěru je od září 2019 splácen žalobcem, a to i po zániku manželství z jeho výhradního majetku: Naopak nebylo zjištěno, že by se žalovaná na splácení dluhu, jakkoliv podílela. Proti žalované je navíc vedena celá řada exekucí. Dluh je také zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech přikazovaných žalobci. Ze všech těchto důvodů soud považoval za spravedlivé, aby byl dluh přikázán jen žalobci a tato skutečnost byla zohledněna ve výši částky, kterou je žalobce povinen zaplatit na vypořádání žalované [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020 (uveřejněný pod č. 23/2022 Sb. rozh. obč.)].

58. Z vypořádávaného dluhu zbývá splatit 3 463 790,35 Kč. Na základě zásady stejného vypořádacího podílu manželů podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. by přitom na každého z účastníků měla připadat polovina zbývající výše dluhu, tedy částka 1 731 895,17 Kč. Právě o tuto částku proto soud snížil vypořádací podíl žalované, který je žalobce povinen jí vyplatit. Výsledný vypořádací podíl žalované tak činí jen 406 986,51 Kč (2 138 881,68 Kč - 1 731 895,17 Kč = = 406 986,51 Kč).

59. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je schopen částku 406 986,51 Kč žalované zaplatit, a to díky novému úvěru.

60. Výpočet částky na vypořádání byl proveden v souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018).

61. Žalobce naopak neměl právo, aby mu byla nahrazena částka, kterou vynaložil na splátky úvěru a platby za pojištění v době před zánikem manželství. Žalobce totiž tyto platby prováděl podle svých vlastních tvrzení ze svého příjmu ze zaměstnání, které však od zániku manželství byl součástí společného jmění manželů s ohledem na § 709 odst. 1 úvodní část ustanovení a § 711 odst. 2 o. z. Tyto částky tudíž nebyly vynaloženy z výhradního majetku žalobce tak, aby měl právo na jejich náhradu podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Soud však zohlednil tyto částky v rámci velikosti podílů účastníků na vypořádávaném majetku, který určil v poměru 60:40 ve prospěch žalobce.

62. Disparitu podílů v poměru 60:40 ve prospěch žalobce soud považoval za dostatečnou. Pokud by soud přiznal oběma účastníkům stejné podíly, byl by podíl žalované o 631 922,42 Kč vyšší. Při totožné „čisté“ hodnotě majetku 6 319 224,20 Kč by rovné podíly obou účastníků činily 3 159 612,10 Kč. Podíl žalobce by se opět zvýšil o částku 899 468,8 Kč představující součet jeho vnosů před zánikem manželství a poloviny jeho plateb na splátky úvěru a pojistné po zániku manželství, takže by ve výsledku činil 4 059 080,9 Kč. Přikázán by mu byl majetek opět o hodnotě 6 829 885 Kč, rozdíl mezi hodnotou jemu přikazovaného majetku a jeho vypořádacím podílem by tak činil 2 770 804,1 Kč. Po snížení o polovinu výše společného dluhu přikazovaného jen žalobci ve výši 1 731 895,17 Kč by tak výsledný vypořádací podíl žalované činil 1 038 908,93 Kč. To je tedy o 631 922,42 Kč více než při disparitě v poměru 60:40, k níž soud přistoupil. Snížení vypořádacího podílu žalované o 631 922,42 Kč soud považuje za dostatečné pro vyrovnání nejen poloviny plateb žalobce souvisejících s nemovitými věcmi v období od září 2019 do července 2021, a to i v tvrzené výši 202 925 Kč, přičemž prokázáno bylo jen 192 261 Kč, nýbrž i pro vyrovnání všech křivd, kterých se žalovaná na žalobci dopustila zejména tím, že odešla ze společného domu a nechala žalobce, aby se sám staral o jejich společnou nezletilou dceru a o domácnost a společné nemovité věci. K tomu soud jen pro úplnost poznamenává, že míra zapojení rodičů do péče o společné dítě by měla být zohledněna především ve výši výživného. V rámci disparity nebyl důvod znovu zohledňovat výdaje žalobce vztahující se ke společným nemovitým věcem z doby po zániku manželství, neboť ty byly zohledněny přímo při výpočtu částky na vypořádání, jak popsáno výše. Dále nebyl důvod v rámci disparity znovu zohledňovat exekuční řízení vedená proti žalované a postihující společné nemovité věci, protože jejich existence byla promítnuta již v odhadu hodnoty nemovitých věcí, přičemž tato hodnota byla z důvodu exekucí snížena, a to ve prospěch žalobce, jemuž byly nemovité věci přikázány. Případný budoucí úmysl žalobce splatit takové exekučně vymáhané dluhy namísto žalované je pro nynější vypořádání společného jmění manželů bez významu, jestliže žalobce sám, tedy nikoliv jeho rodina, dosud žádný z takových dluhů namísto žalované nesplatil, což v řízení ani netvrdil. Částka 631 922,42 Kč by nicméně byla více než dostatečná i pro vyrovnání žalobcem tvrzených exekučně vymáhaných dluhů žalované.

63. Soud proto z výše popsaných důvodů výrokem I. přikázal nemovité věci ze společného jmění do vlastnictví žalobce v souladu s jeho návrhem.

64. Výrokem II. soud přikázal žalobci v plné výši dluh vůči společnosti [právnická osoba]., v aktuální výši včetně budoucího příslušenství, jehož výše se v řízení nezjišťuje [srov. odstavec 33 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020 (uveřejněný pod č. 23/2022 Sb. rozh. obč.)].

65. Výrokem III. soud uložil žalobci zaplatit žalované na vypořádání částku 406 986,51 Kč, jak byla vypočtena výše, a to ve výchozí lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem, neboť žalobce má peněžní prostředky pro zaplacení již zajištěny formou úvěru.

66. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem IV. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci měli v řízení částečný úspěch a povaha řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla ani neumožňuje určit, který účastník měl v řízení úspěch větší (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

Poučení