24 C 67/2020-61

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vrácení daru pro nevděk takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem domu [adresa], který stojí na pozemku parcelní [číslo] výlučným vlastníkem pozemku parcelní [číslo] vše v [katastrální uzemí], na [list vlastnictví] a [anonymizováno], vedených [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované, k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 776,21 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem specifikovaných nemovitostí. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci řízení darovací smlouvu, na základě které se žalovaná stala vlastníkem podílu o velikosti ideální na domu [adresa], který stojí na pozemku par. [číslo] vlastníkem podílu o velikosti ideální na pozemku par. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Darování žalobce učinil s vizí stmelení rodiny, znovuobnovení manželského soužití a utužení manželského svazku, který nebyl v té době příliš harmonický. Žalobce usiloval o to, aby se žalovaná společně s jejich nezletilým synem přestěhovala z [obec] do [obec] a on se mohl podílet na výchově syna. Žalovaná si kladla podmínku pro přestěhování, a to, aby na ni žalobce převedl spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Žalovaná se synem do nemovitosti nikdy trvale ani přechodně nenastěhovala, původní snahy o zlepšení rodinných vztahů zcela vymizely a žalovaná následně podala návrh na rozvod manželství. V této době došlo k úplnému vyostření vztahů mezi žalovanou a žalobcem, kdy se žalovaná snažila bránit otci ve styku s jeho synem. Žalovaná vůči žalobci učinila taková jednání, která je dle názoru žalobce třeba posoudit jako jednání naplňující veškeré podmínky a předpoklady pro vrácení daru. Dne [datum] podala žalovaná na žalobce šikanózní trestní oznámení (resp. podnět k prověření skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu) založené na tvrzení, že se žalobce měl [datum] dopustit schválnosti tím, že nevrátil syna [jméno] žalované včas. Žalovaná k tomu v dopise ze dne [datum] uvedla, že kontaktovala policii s dotazem, zde není někde na cestě nehoda. Tato argumentace žalované je však lživá a v konečném důsledku na věci nic nemění, neboť policie je povinna konat z úřední povinnosti. Žalovaná si musela být vědoma toho, že žalobce se nemohl dopustit žádného trestného činu a že její jednání je absolutně nepřiměřené a neoprávněně. V jednání žalovaného lze tedy spatřovat schválnost či zlomyslnost, když žalobce úmyslně křivě obvinila ze spáchání trestného činu, se snahou co nejvíce žalobci ublížit a komplikovat mu život. Zcela nepochopitelné je jednání také proto, že přímo v daném termínu vyšel žalobce žalované vstříc. Žalovaná navíc popsaným jednáním mohla dehonestovat žalobce jako otce a zkomplikovat mu tím dosažení budoucí změny režimu péče o syna, stejně jako prohloubení vztahu se synem. Takové jednání není v souladu s dobrými mravy a principem spravedlnosti. Fakt, že žalobce byl vystaven hrozbě trestního stíhání, ačkoliv sama žalovaná věděla, že oznámení je nedůvodné, naplňuje nejen z hlediska subjektivního, ale i z hlediska společenského a objektivního předpoklad jednání zjevně porušující dobré mravy. Dále žalovaná navíc nedůvodně žalobce nahlašovala na odbor sociálních věcí a zdravotnicí u MěÚ v [obec], s úmyslem narušit vztah mezi žalobcem a jeho synem. Dne [datum] zaslala žalovaná, paní [příjmení] email, v němž si nedůvodně ztěžuje, že žalobce si syna ve dnech [anonymizováno] - [datum] nevyzvedl, ačkoliv k tomu dle jejího nesprávného mínění neměl důvod. Žalobce dne [anonymizováno] jel za svým synem v souladu s příslušným rozsudkem, avšak z důvodu velmi nepříznivého počasí a špatné sjízdnosti vozovky, se dostal do protisměru a byl nucen se vrátit zpět do [obec]. Žalovaná si byla přitom dobře vědoma toho, že žalobce o kontakt se synem stojí a že by se o něj bezdůvodně nepřipravil. Žalobce navíc o zhoršených podmínkách žalovanou bezprostředně po smyku telefonicky informoval a žádal o náhradní termín. Žalobce v důsledků naprosto nepřiměřeného chování žalované jezdí pro syna pod trvalým psychickým tlakem a obavami, že při sebemenším obdobném nezaviněném„ pochybení“ bude na základě podnětu žalované popotahován po PČR nebo jinými orgány. Jednání žalované spočívající v podání nepravdivého trestního oznámení a dalším očerňování naplňuje znaky jednání zjevně porušujícího dobré mravy. Žalovaná si musela být vědoma, že lživým trestním oznámením způsobí žalobci nepříjemnosti a psychicky mu přitíží. Žalobce si je vědom kolize jeho práv s vlastnickým právem žalované, avšak je přesvědčen o tom, že žalovaná nemůže těžit z jejího nepoctivého jednání. Žalobce je přesvědčen, že chování žalované lze objektivně kvalifikovat jako jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, tedy úmyslné jednání ze strany žalované vedené snahou žalobci uškodit.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala v celém jeho rozsahu, navrhla zamítnutí žaloby, když dle jejího tvrzení jí odstoupení od darovací smlouvy bylo doručeno po uplynutí prekluzivní lhůty dle § 2072 o.z. Dále uvedla, že není pravdivé tvrzení, že dne [datum] podala šikanózní trestní oznámení. Žalobce měl dle dohody syna přivézt dne [datum] do [údaj o čase] hodin, což se však nestalo. Otci 5x telefonovala, aby se přesvědčila o tom, že syn je v pořádku, kdy měla o něho obavu, a to i s ohledem na to, že žalobce opakuje, že nerad řídí, neboť špatně vidí. Žalobce na telefony a zprávy nereagoval, proto se obrátila na linku 158, aby se ujistila, že na cestě není nehoda. Až po zásahu policie se jí v [údaj o čase] žalobce ozval se zprávou, že syna odevzdá až [datum] Policií ČR byla následně vyzvána, aby se dne [datum] dostavila k podání vysvětlení, což učinila. V protokolu o podání vysvětlení nepoužila žádné slovo o schválnosti, žádné slovo o podání trestního oznámení, žádnou výzvu prošetření, zdali se stal trestný čin. Její sdělení nemělo šikanózní povahu a nehraničí s křivým obviněním. Věc byla nakonec správním orgánem odložena z důvodu, že se o přestupek nejedná. Dále uvedla, že na OSPOD v [obec] neuvádí žádné lživé informace, tento institut informuje dle dohody o tom, jak kontakt syna s otcem probíhá. Žalobci neznemožňuje styk se synem, naopak mu umožňuje i širší kontakt, než je stanoveno soudním rozhodnutím. Žalobce je ten, který opakovaně podává soudu návrhy na změnu péče o syna a předběžná opatření. Nikdy nepodmiňovala dar nemovitých věcí přestěhováním se k žalobci, nikdy neslibovala, že nemovitosti vrátí, pokud se od žalobce odstěhuje. Žalovaná má tedy za to, že se žádného zaviněného úmyslného jednání, které by mělo charakter hrubého porušení dobrých mravů vůči žalobci nedopustila a žalobu považuje za nedůvodnou.

3. Na základě takto provedeného dokazování a z nesporných skutečností, soud učinil následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě žalobce daroval žalované specifikované nemovitosti.

5. Výpisem z KN [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha žalobce prokázal, že vlastnické právo ke shora uvedené uvedeným nemovitostem svědčí v podílu žalované a žalobci.

6. Z Výzvy k vrácení daru ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k vrácení specifikovaných nemovitostí do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] podala obdarovaná šikanózní trestní oznámení založené na tvrzení, že dárce se měl dopustit schválnosti tím, že nezl. syna [jméno] nevrátil v den, který byl určen. Celá věc byla postoupena přestupkovému řízení, které nebylo zahájeno. To jasně svědčí o šikanózní povaze trestního oznámení, hraničící s křivým obviněním Dárce od té doby jezdí pro syna pod psychickým tlakem s obavou, že při sebemenším, obdobném, nezaviněném zpoždění bude popotahován Policií ČR nebo dojde k jinému útoku na jeho osobu. Dalším důvodem byla skutečnost, že v roce [rok] obdarovaná uváděla lživé informace ohledně dárce na odboru sociálních věci a zdravotnictví MěÚ [obec] se zcela evidentním cílem dárce znevýhodnit v otázce péče o syna. Jednání jsou zcela vědomá s úmyslem ublížit dárci natolik, že nebude schopen podobné jednání akceptovat či tolerovat, natož jej odpustit. Výzva byla žalobcem odeslána dne [datum] a žalované doručena dne [datum]. Dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že nejsou dány důvody pro vrácení daru a žalobci navrhla vyřešení věci smírem, tak, že podílové spoluvlastnictví bude zrušeno a vypořádáno a žalobce vyplatí žalované vypořádací podíl ve výši 4 200 000 Kč. Žalobce s tímto postupem nesouhlasil (odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] včetně, dodejky, dopis právní zástupkyně žalované ze dne [datum], reakce na dopis ze dne [datum]).

7. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] byl nezletilý svěřen do péče matky, otci bylo stanoveno výživné a byl upraven styk otce s nezletilým tak, že je oprávněn stýkat se s nezletilým každý rok o letních prázdninách po dobu dvou týdnů nepřetržitě v měsíci srpnu vždy od pondělí 10:00 do neděle 18:00 hodin. Okresní soud v České Lípě rozhodoval dále např. návrh otce na změnu výchovy a řadu předběžných opatření týkající s nezl. syna. Ve věci péče o nezletilého syna byla podána žalobcem i Ústavní stížnost (Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], rozs. Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], rozs. Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] čj. [ústavní nález], usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], návrh žalobce na vydání předběžného opatření ze dne [datum], usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], odvolání žalobce do usnesení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí]. čj. [číslo jednací]).

8. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou soud zjistil, že v březnu [rok] začali účastníci řízení řešit letní styk žalobce se synem, kdy žalobce uvedl, že si syna vyzvedne dne [datum]. Dne [datum] oznámil žalobce žalované, že syna si vyzvedne již v pátek [anonymizována dvě slova]. Na toto žalovaná reagovala tím, že žalobci sdělila, že syna si má vyzvednout v sobotu [datum] v 10hod a to dle domluvy z března a syna vrátit dne [datum] do 18:00 hodin (emaily ze dne [datum], [datum], [anonymizována dvě slova]. a [datum]).

9. Dne [datum] se žalovaná dostavila na Policii ČR – Obvodní oddělení Česká Lípa k podání vysvětlení, kde uvedla, že dle dohody měl žalobce vrátit syna dne [datum] a nikoliv dne [datum], čím porušil jejich dohodu. Současně uvedla, že žalobce nezvedal telefon a neodpovídal na SMS zprávy, kdy reagoval až v [údaj o čase] hodin a žalovaná tak měla strach o syna a nemohla si ověřit, že je syn v pořádku. Dále uvedla, že syn v péči otce netrpí, je u něj vcelku rád. Nevrácením syna, zkomplikoval žalobce synův fotbal, neboť měl mít zápas. Žalobce se odvolával, na to, že má nárok mít syna u sebe od pátku do neděle, což ale platí pro sudé týdny a nyní je lichý týden. Současně byla žalovaná vyrozuměná o tom, že věc bude po zadokumentování postoupena k vyřízení správnímu orgánu při MěÚ [obec]. Dne [datum] byl žalobce předvolán MěÚ [obec] - odbor správní k podání vysvětlení. Dne [datum] se žalovaná dostavila na MěÚ [obec] – odbor správní k podání vysvětlení, kde uvedla totožné skutečnosti jako při podání vysvětlení dne [datum] před Policí ČR. Téhož dne byla žalovaná vyrozuměna o odložení věci – přestupku s odvodněním, že se nejedná o přestupek (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum] čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], předvolání k podání vysvětlení MěÚ [obec] ze dne [datum], záznam o podání vysvětlení na MěÚ [obec] ze dne [datum], vyrozuměni o odložení věci ze dne [datum]).

10. Dne [datum] sdělila žalované [příjmení] [obec] paní [příjmení], že žalobce si dne [datum] a ani v žádný následující den během víkendu nevyzvedl syna [jméno]. Ozval se dne v pátek [datum] v [anonymizováno], že z důvodu špatného počasí v pátek nepřijede, v sobotu se ozve. Počasí o tomto víkendu nebylo kalamitní, autobusy mezi Prahou a [příjmení] [příjmení] jezdili bez problémů (email ze dne1 [datum]).

11. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry relevantní pro své rozhodnutí ve věci samé.

12. Nejprve se soud zabýval rozhodnou právní úpravou dopadající na danou věc a dospěl, k závěru, že je třeba aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do [datum]. Byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., i když k „ nevranému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo po [datum] (srov. rozsudek NS ze dne 31. 3. 2020, sp.zn. 33 Cdo 2339/2019). Jelikož darovací smlouva byla uzavřena dne [datum] a dle žalobce k „ nemravnému“ chování žalované došlo po [datum], aplikoval soud na rozhodnutí ve věci § 630 zákona č. 40/1964 Sb.

13. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě narušuje dobré mravy.

14. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je totiž jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu nebo soustavnost a dlouhou dobu (např. fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci apod.). Není však významné, zda intenzita nevhodného chování dosáhla intenzity přestupku nebo dokonce trestného činu. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky zavrženíhodného chování či je v rozporu s dobrými mravy. Rozhodující není subjektivní pocit dárce (např. lítost a pociťovaný nevděk), ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy (srov. rozsudky Nejvyššího soud České republiky čj., 33 Cdo 2075/2011, 33 Cdo 3012/2019, 33 Cdo 767/2011, 29 Cdo 1708/2000, 29 Cdo 228/2000).

15. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo porušování soustavné. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované narušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoli podle subjektivního názoru dárce (unesení NS sp.zn. 33 Cdo 1390/2013).

16. Pojem dobré mravy občanský zákoník a ani jiný právní předpis nedefinuje, a tuto definici nelze dovodit ani z § 3 odst., 1 obč. zák. Dobrými mravy je potřeba rozumět souhrn etických a kulturních uznávaných zásad, jejichž dodržování je zpravidla zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásady demokratického státu. Při hodnocení je však třeba brát zřetel na konkrétní individualizovaný případ a nezáleží tolik na subjektivním pocitu jednotlivce, jako na hodnocení společenském, objektivizovaném (srov. rozsudek Nevyššího soudu České republiky 33 Odo 538/2003).

17. K zániku darovacího vztahu může dojít na základě dvou skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci a jednostranného právního úkony dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. I pro tento jednostranný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně, ve smyslu jeho určitosti. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl, konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaných vůči němu. Jen tak mohou nastat zamýšlené právní účinky tohoto úkonu a to zrušení darovací smlouvy a obnovení vlastnictví ex nunc. Úkon směřující k vrácení daru ve smyslu § 630 obč. zák. může být obsažen přímo v žalobě a účinky obnovení vlastnictví pak nastanou okamžikem doručení žaloby obdarovanému (Usnesení Nejvyššího soud České republiky čj. 33 Odo 936/2006, rozsudek Nejvyššího soud České republiky čj. 22 Cdo 1620/2001).

18. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval otázkou, zda důvody pro vrácení daru jsou ve výzvě k vrácení daru ze dne [datum] dostatečně určité a zda jednání obdarované (žalované) naplňuje skutkovou podstatu § 630 obč. zák.

19. Ve výzvě k vrácení daru jsou jako důvody uvedeny dvě skutečnosti a to, podání šikanózního trestního oznámení ze dne [datum] a za druhé opakované uvádění lživých informací v roce [rok] na OSPOD [obec]. Pokud jde o první důvod odvolání daru, soud konstatuje, že tento je ve výzvě uveden dostatečně určitě, což však neplatí o druhém z uvedených důvodů, a to uvádění lživých informací v roce [rok] na OSPOD [obec]. Tento důvod je dle názoru soud částečně doplněn a upřesněn v žalobě pod bodem 2. 8., kdy se jedná o zprávu žalované ze dne [datum] adresové p. [příjmení] z OSPOD. Soud tedy dospěl k závěru, že výzva k vrácení daru je částečně dostatečně určitá a zabýval se tak otázkou zda šikanózní trestní oznámení ze dne [datum] a zpráva žalované na OSPOD [ulice] [anonymizováno] ze dne [datum] naplňují skutkovou podstatu § 630 obč. zák a dospěl k závěru, že nikoli.

20. Dle rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj, [číslo jednací] je otec oprávněn stýkat se s nezl. synem každý rok o letních prázdninách v měsíci srpnu od pondělí 10:00 hodin do neděle 18:00 hodin. Mezi žalobcem a žalovanou bylo dohodnuto, že žalobce si měl nezl. syna vyzvednout dne [datum] a předat zpět dne [datum] jiná dohoda nebyla ze strany žalobce tvrzena ani doložena (emailové zprávy ze dne [datum], [anonymizováno] a [datum]). Jelikož žalobce syna žalované v uvedený den nepředal a do 19:32 byl nekontaktní, obrátila se žalovaná na PČR s dotazem zda nedošlo na cestě mezi [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] k dopravní nehodě a dne [datum] se dostavila na PČR - Obvodní ředitelství policie [obec] k podání vysvětlení, kde mimo shora uvedené uvedla, že syn v přítomnosti otce nijak netrpí, je u něj vcelku rád. Závěrem byla žalovaná poučena o tom, že věc bude po zdokumentování postoupena k vyřízení k správnímu orgánu při MěÚ [obec]. Dne [datum] se žalovaná dostavila k podání vysvětlení na MěÚ- odbor správní, kde shodně popsala okolnosti na základě, kterých kontaktovala PČR a dne [datum] se dostavila k podání vysvětlení na PČR – Obvodní oddělení (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]). Na základě tohoto oznámení byl žalobce předvolán k podání vysvětlení, neboť se měl dopustit schválnosti tím, že nezl. syna vrátil až dne [datum] namísto dne [datum] (předvolání k podání vysvětlení z dne [datum]). Dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna MěÚ- odbor správní o odložení věci – přestupku (vyrozumění ze dne [datum]). Dle shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná se tímto postupem nedopustila žádného„ nemravného“ jednání vůči žalobci, jenž by byl důvodem pro vrácení daru. Žalovaná byla přesvědčena, že dne [datum] má dojít k předání nezl. syna žalobcem do 18:00 hodím. Jelikož však k předání syna nedošlo a žalobce žádným způsobem nereagoval na zprávy žalované, obrátila se žalovaná na [obec] ČR s dotazem, zda nedošlo k dopravní nehodě. Dle soudu bylo jednání žalované zcela v pořádku, kdy měla obavu o svého nezletilého syna, kdy o něm neměla žádnou zprávu, žalobce na telefonáty a zprávy nereagoval. Ze strany žalovavé se dle soudu nejednalo o žádné šikanózní trestní oznámení, kdy v podání vysvětlení žalovaná naopak uvedla, že syn je s otcem rád, nijak v jeho přítomnosti netrpí.

21. Pokud jde o zprávu žalované ze dne [datum] adresované p. [příjmení] z OSPOD [obec] má soud za to, že ani tato zpráva nenaplňuje skutkovou podstatu § 630 obč. zák. Žalovaná zde pouze sděluje, že ze strany žalobce nedošlo dne [datum] k vyzvednutý nezl. syna, tak jak dle rozsudku mělo a poprosila ji o schůzku s rodiči. Soud si v dané věci vyžádal i zprávu z OSPOD [obec] týkající se očerňování žalobce žalovanou, ze které bylo zjištěno, že mezi rodiči (žalobcem a žalovanou) dochází k běžným sporům, kdy ani jeden z rodičů není schopen ustoupit, kdy obsah informací, které jim rodiče zasílají, nemůžou označit za„ očerňování“ spíše popisují vzájemné neshody. Žalobce namítal, že uvedené vyjádření není sepsáno kompetentní osobou, kdy v rozhodné době věc řešila paní [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení]. Soud však s tímto názorem nesouhlasí, kdy zpráva OSPOD ze dne [datum] je zprávou orgánu sociálně právní ochrany dětí, sepsanou osobou k tomu pověřenou a nejde tak o osobní vyjádření osoby zde podepsané, ale orgánu jako takového. I z tohoto důvodu soud také zamítl návrh žalobce na výslech svědků [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení].

22. Závěrem soud uvádí, že je přesvědčen, že v daném řízení jde o neshody účastníků řízení týkající se jejich nezl. syna, což dokládá řada rozhodnutí ve věci péče o nezl. syna včetně řady předběžných opatření, zpráva OSPOD ze dne [datum] na čl. 31 spisu jakož i závěrečná řeč žalobce, kdy účastníci řízení nejsou schopni jakékoliv dohody a kompromisů týkající poměrů k nezletilému synovi.

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva žalobce k předmětné bytové jednotce, nebyla podána po právu, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by byly splněny podmínky vrácení daru dle §630 obč. zák. a rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 776,21 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů (převzetí zastoupení, vyjádří k žalobě ze dne [datum], účast u jednán dne [datum] a [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 317,53 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 168,95 Kč za 220 ujetých km v částce 1 368,95 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,36 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 148,58 Kč za 220 ujetých km v částce 1 348,58 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,36 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 517,53 Kč ve výši 3 258,68 Kč.

25. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

26. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

Poučení