24 C 71/2012-373

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba o určení, že vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí], a to rodinného domu - objektu bydlení [adresa] s hospodářskou budovou a přistavěnou kůlnou na pozemku parc. č. st. [číslo], samostatné kůlny - jiné stavby na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] louky, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] ostatní plochy, ostatní komunikace, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy a pozemku parc. [číslo] orné půdy, jsou (byli) ke dni jejich úmrtí manželé [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. [datum] a [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemř. [datum], posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice] (dále„ manželé“) a to tak, že jedna ideální polovina těchto nemovitostí je (byla) ve společném jmění manželů a druhá ideální polovina těchto nemovitostí je (byla) ve výlučném vlastnictví [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. [datum], posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 64 391 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 4. 2012, ve znění doplnění žaloby učiněného při jednání dne 12. 11. 2012, se původní žalobci [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původního účastníka] domáhali určení, že vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí] a to rodinného domu - objektu bydlení [adresa] s hospodářskou budovou a přistavěnou kůlnou na pozemku parc. č. st. [číslo], samostatné kůlny - jiné stavby na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] louky, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] ostatní plochy, ostatní komunikace, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy a pozemku parc. [číslo] orné půdy (dále též„ předmětné nemovitosti“), jsou manželé [celé jméno původní účastnice], [datum narození] a [celé jméno původního účastníka], [datum narození], oba bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice] (dále„ manželé“) a to tak, že jedna ideální polovina těchto nemovitostí je ve společném jmění manželů a druhá ideální polovina těchto nemovitostí je ve výlučném vlastnictví [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. Žalobci tvrdili, že dne [datum] byla sepsána a uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení dvou věcných břemen, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti, kdy dárci byli původní žalobci – manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] a obdarovaný byl žalovaný. Původní žalobci tyto nemovitosti původní žalobci darovali žalovanému s podmínkou, že jím a dceři [jméno] budou zřízena věcná břemena užívání a že jim žalovaný umožní v domě klidné dožití, bude o ně pečovat a také bude pokračovat v již zavedeném hospodářství. Žalovaný nejen že o původní žalobce řádně nepečuje, hospodářství zničil, zvířata byla zabita a v nemovitostech zřídil zámečnickou dílnu, ve které provozuje své hlučné stroje, ale také se původním žalobcům chová tak, že hrubě porušuje dobré mravy. Hrubé porušování dobrým mravů žalobci spatřovali zejména v tomto chování žalovaného.

2. Dne [datum] žalovaný vyhodil věci dcery žalobců [jméno], kdy následně tvrdil, že se jednalo pouze o úklid. Žalovaný toto tvrzení ovšem uváděl až při projednávání přestupku dne [datum]. Přímo dne [datum] o žádném úklidu nehovořil, naopak přivolaným policistům pouze nevybíravým způsobem uváděl, že dům je jeho a že si ve svém domě může dělat, co chce. Žalovaný tímto tvrzeným„ úklidem“ poškodil botníky.

3. Někdy v době od [datum] do [datum] žalovaný bez vědomí a souhlasů žalobců vzal jejich litinovou vanu ze zahrady a tuto odvezl do sběrných surovin, kde za ni obdržel částku 1 332 Kč. Obdržené peníze si nechal pro svou potřebu a žalobcům nic nedal. Na výzvy žalobců ať se situace řeší, nereagoval. Nejednalo se přitom o první věc z majetků žalobců, která se ztratila jeho zaviněním. Již dříve žalovaný takto zabavil žalobcům měděný kotel, kuchyňský pec, dvoje měděná lázeňská kamna, brutar a další železné a měděné výrobky. Žalovaný chtěl dokonce rozebrat a zpeněžit i zemědělské stroje.

4. Dne 27. 1. 2011 podal žalovaný žalobu na určení neplatnosti věcného břemene proti dceři žalobců [jméno], když tvrdil, že věcné břemeno, které ji bylo zřízeno stejnou smlouvou, na základě které od žalobců nabyl nemovitosti, je neplatné a chce ho nechal vymazat z katastru nemovitostí. Tato žaloba byla vedena u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka], když právní zástupkyně žalovaného v průběhu řízení dokonce tvrdila, že za neplatná považuje žalovaný věcná břemena, která byla zapsána ve prospěch žalobců. Tyto skutečnosti vyvolávaly v žalobcích obavy z toho, že žalovaný bude dělat i nadále vše proto, aby [jméno] z nemovitosti vystrnadil, a měli také obavy o jejich další setrvání v nemovitostech.

5. Přestože žalovaný slíbil, že bude o žalobce pečovat a pomáhat jim, nijak takto nečiní, a od [datum] dokonce ani neuklízí společné prostory. Žalobci nebo [jméno] tak musí uklízet i za něj. Ve společných prostorách děti žalovaného chodí ve venkovních botách, společné prostory znečišťují také kočky, které žalovaný s manželkou chovají, takže se stává, že žalobci musí vytírat jimi zablácené a znečištěné schody. Úklid, který žalobci takto vykonávají i za něj, žalovaný bere jako samozřejmost, nikdy jim ani [jméno] za něj nepoděkoval. [obec] musí žalobci sušit mimo zahradu, protože kdykoliv vyvěsili šňůry na zahradě (a to jak na železných konstrukcích, tak i mezi stromy), tyto žalovaný odmotal a znehodnotil. Žalovaný také zakazuje žalobcům chodit na zahradu, kterou však sám neudržuje ani neseká a tudíž ani okolí nemovitostí nevypadá udržovaně. Žalobcům také zakazuje sušit prádlo ve společných prostorách.

6. Před Vánoci [rok] žalobci nechali odmontovat ze střechy anténu s tím, že si rovnou nechají namontovat novou, protože původní anténa visela na jedné hmoždince a hrozilo její zřícení. Přivolaní technici starou anténu sundali, ale pak přiběhl žalovaný a vyhnal je s tím, že si nepřeje, aby cokoliv na nemovitosti dělali. Žalovaný na opakované urgence žalobců ohledně vyřešení problému s anténou nereagoval. Dne 21. 2. 2010 žalobci dokonce zaslali žalovanému písemnou výzvu, aby jim umožnil odemčení půdních prostor za účelem přeinstalování na jejich náklady, žalovaný nicméně ani toto neumožnil a žalobci museli objednat firmu, která byla ochotná práci zhotovit z přistavené venkovní konstrukce, což nakonec celou práci zbytečně prodražilo. V průběhu prací žalovaný opět zasáhl a opraváře vyhnal. Žalobci proto dosud neměli venkovní anténu. Byli nuceni si koupit drahou vnitřní anténu, když do doby jejího nákupu jim fungoval pouze jeden televizní program a to navíc ve zhoršené kvalitě.

7. Poté, co žalobci darovali žalovanému nemovitost a ve smlouvě si vymínili určité místnosti, které mají právo nadále s [jméno] obývat, ponechali některé z věcí v jiných místnostech, což žalovaný obratem využil k tomu, že se domáhal vyklizení daných místností formou exekučního řízení, v jehož průběhu bylo dne [datum] vydáno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. [číslo jednací], na základě kterého byla žalobcům uložena povinnost nemovitost vyklidit. Žalobci požadované místnosti vyklidili v únoru [rok], o čemž žalovaného opakovaně, a to i písemně informovali. Žalovaný si však od té doby odmítá tyto místnosti převzít. Z chování žalovaného žalobci usuzovali, že takto činí úmyslně, když si za užívání místnosti nárokuje nájemné, což je patrné ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], a žalobce tak vystavuje dalším postihům v exekučním řízení. Žalobci o této skutečnosti informovali exekutora, který jim opakovaně sdělil, že pokud místnosti nevyklidí, bude je donucovat k vyklizení ukládáním pořádkových pokut. Na základě jednání žalovaného byli žalobci rovněž uznáni vinnými z trestného činu porušování domovní svobody, kdy na ně žalovaný podal z tohoto důvodu trestní oznámení.

8. V domě je pouze jednotný elektroměr na jméno žalobců. Při převzetí daru žalovaný odmítl přepsat elektřinu na své jméno. Žalobci tehdy neměli žádné pochybnosti, že by jejich společné soužití nemělo fungovat a že by se na úhradách žalovaný mohl v budoucnu odmítnout podílet. Přestože žalovaný elektřinu užívá, nikdy na ni žalobcům ničím nepřispěl, a tak byli žalobci nuceni hradit veškeré náklady sami. Žalovaný svými stroji v zámečnické dílně opakovaně vyhazoval pojistky, takže žalobcům běžně nešla elektřina, to pak komplikovalo jejich každodenní život, neboť na elektřinu mají topení i veškeré elektrospotřebiče.

9. Žalovaný zamyká půdu i sklepy a neumožňuje žalobcům do těchto společných prostor přístup. Dosud tam mají své věci, přesto jim nechce zpřístupnit tyto prostory ani k vyzvednutí jejich majetku.

10. Do roku 2011 byl celý rodinný dům vytápěn na tuhá paliva. Protože žalovaný 2 roky nepřispíval na topivo, nepodílel se na zatápění ani na úklidu kotle po topení, pořídili si žalobci samostatná krbová kamna, kterými vytápějí své místnosti.

11. Žalovaný opakovaně vulgárně nadává žalobcům i [jméno], kope do dveří, vyvolává hádky, ruší noční klid, vyhrožuje žalobcům, zastrašuje je a chová se nevhodně k nim i k jejich návštěvám. V srpnu [rok] byl u žalobců na návštěvě [jméno] [příjmení] se svou rodinou, který po opakovaných výstupech žalovaného vůči návštěvě i žalobcům odjel. Přestože v darovací smlouvě je stanoveno, že všichni oprávněni si vyhrazují právo přijímat v kteroukoliv denní i noční dobu návštěvy podle vlastního uvážení, toto žalobcům jednání žalovaného není vůbec umožněno. Dne [datum] žalovaný dokonce zavolal na policii, že má v nemovitosti cizího muže, přičemž se jednalo o návštěvu dcery žalobců [jméno], což žalovaný dobře věděl, když tímto mužem byl přítel [jméno] pan [jméno] [příjmení]. Žalovaný opakovaně návštěvy žalobců i [jméno] vyhazuje a chová se k nim nevhodně. Jednání žalovaného podle tvrzení žalobců přesahuje jakoukoliv únosnou míru a žalobci mají obavy o své zdraví, zvláště poté, co žalovaný dne [datum] (správně [datum]) fyzicky napadl [jméno].

12. Žalobci měli za to, že uvedené chování žalovaného lze považovat za chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu hrubě porušuje dobré mravy. Měli za to, že se jedná o porušení dobrých mravů značné intenzity, a to fyzickým násilím a hrubými urážkami. Dne 29. 11. 2011 proto žalobci zaslali žalovanému žádost o vrácení daru, na kterou žalovaný doposud nereagoval, přestože mu byla doručena dne 30. 11. 2011.

13. Žalovaný ve svém vyjádření, došlém soudu dne 27. 9. 2012, s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, protože měl za to, že důvod k vrácení daru není dán a žaloba o určení vlastnictví je nedůvodná. Poukazoval na to, že tato žaloba není první, kterou proti němu žalobci podali, neboť se domáhali určení vlastnictví k nemovitostem u Okresního soudu v Novém Jičíně již pod sp. zn. [spisová značka], a jejich žaloba byla zamítnuta. K bodu 1) žalovaný tvrdil, že není pravdivá skutečnost, že by dne 6. 11. 2010 vyhodil věci [celé jméno žalobkyně]. Věc šetřila policie a byla postoupena k přestupkovému řízení, které bylo zastaveno, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaný popsaného jednání dopustil. Žádné botníky žalovaný nepoškodil. K bodu 3) žalovaný tvrdil, že [celé jméno žalobkyně] užívá místnosti, které ji rodiče (žalobci) před uzavřením darovací smlouvy vyčlenili. Žalovaný tvrdil, že věcné břemeno pro [celé jméno žalobkyně] bylo žalobci zřízeno neplatně, nicméně je zapsáno v katastru nemovitostí, a žalovaný [celé jméno žalobkyně] nebrání v užívání místností v prvním poschodí domu. Tyto místnosti [celé jméno žalobkyně] užívá spolu s dětmi, dříve se u ní zdržoval i její přítel, který za užívání neplatil a na provoz domu nepřispíval. Žalovaný proto podal proti [celé jméno žalobkyně] žalobu o určení, že věcné břemeno nevzniklo. Žaloba byla zamítnuta. Není pravdou, že by žalovaný chtěl [celé jméno žalobkyně] z domu vystrnadit, chtěl jen dát věci po právní stránce do pořádku. K bodu 4) žalovaný potvrdil, že slíbil, že o žalobce bude pečovat ve stáří a nemoci. Žalobci jsou i ve svém věku zdraví a čilí, žalobkyně [celé jméno původní účastnice] podniká, peče koláče a cukroví. Žalovaný i jeho manželka uklízejí jak společné prostory, tak i po svých dětech. Žalovaný zahradu seká, není pravdou, že by žalobcům zakazoval na zahradu chodit, neboť si tam pěstují zeleninu. K bodu 5) ohledně antény žalovaný tvrdil, že tvrzení žalobců se nezakládá na pravdě. Na domě je pevně namontována funkční anténa. K bodu 6), pokud se jedná o užívání prostor v domě, žalovaný tvrdil, že žalobci se již odstěhovali do prostor, které si sami vybrali a které jsou v jejich prospěch zatíženy věcným břemenem, vymezeným v darovací smlouvě. Žalobci ale dosud nevyklidili místnosti, které užívali neoprávněně, a které by měl užívat žalovaný s rodinou. Žalovaný si nedovolí na věci žalobců sahat a někam je převážet, protože by na něj okamžitě volali policii. Žalovaný má čtyřčlennou rodinu se dvěma malými dětmi, které obě chodí do školy a potřebují své místo na spaní a učení. Žijí i s dětmi pouze v jedné místnosti o rozměru 4x4 m, nemají ani kuchyň. Dřez, lednici a dvouplotýnkový vařič mají umístěný na chodbě před pokojem. Jejich podmínky k bydlení jsou žalostné. K bodu 7) žalovaný popřel, že by odmítl přepsat elektroměr na své jméno, protože žalobci nedali souhlas s takovýmto přepisem. Žalovaný dávno chtěl, aby měli podružné elektroměry, protože žalobkyně peče a má větší spotřebu elektřiny, žalobci to však vždy odmítli a chtěli se na úhradě elektrické energie podílet poměrně. Žalovaný s rodinou na to dopláceli, neboť měli minimum elektrospotřebičů a žili v jedné místnosti. K bodu 10) žalovaný tvrdil, že není pravdou, že by se choval k žalobcům a jejich dceři vulgárně. Nikdy z domu nikoho z příbuzných nebo známých své sestry nebo žalobců nevyhodil. Od doby, kdy se žalobci poprvé domáhali určení vlastnického práva u soudu, s nimi žalovaný komunikuje jen minimálně, občas se jich zeptá, zda něco nepotřebují. Jeho děti svou„ babičku a dědečka“ navštěvovaly, ale žalobci se k nim chovali hůř, než k cizím dětem. Závěrem žalovaný navrhoval, aby byl zpracován znalecký posudek z oboru psychologie a psychiatrie, který by zkoumal duševní stav žalobců. Podáváním nesmyslných a lživých žalob a udání totiž žalobci zcela účelově a záměrně poškozují nejen rodinu žalovaného, ale i sami sebe.

14. Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] dne [datum] zemřel. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 11. 2013 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 5.11.2013, bylo dědické řízení ve věci zůstavitele [celé jméno původního účastníka] podle ustanovení § 175 h odst. 2 o. s. ř. zastaveno, protože zůstavitel zanechal pouze majetek nepatrné hodnoty, jenž byl vydán manželce zůstavitele [celé jméno původní účastnice], [datum narození] jako vypravitelce pohřbu. Dědici zůstavitele [celé jméno původního účastníka], kteří dědictví neodmítli, jsou manželka zůstavitele [celé jméno původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], syn zůstavitele [celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka a původního účastníka], dcera zůstavitele [celé jméno původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice]. V dědickém řízení bylo soudním komisařem, notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zjištěno, že děti zůstavitele jsou způsobilé dědit, u manželky zůstavitele [celé jméno původní účastnice] však byly naplněny důvody dědické nezpůsobilosti podle § 469 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, protože se dopustila úmyslného trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona proti dítěti zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], z jehož spáchání byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 26. 4. 2010 č. j. [číslo jednací], takže manželka zůstavitele není způsobilá dědit. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 5. 3. 2014, proto bylo rozhodnuto podle § 107 o. s. ř. tak, že v řízení o určení vlastnického práva, vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 24 C 71/2012, bude na místo žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. [datum], posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], pokračováno s žalobci a) [celé jméno původního účastníka], [datum narození], trvale bytem [adresa původního účastníka a původního účastníka], b) [celé jméno původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původní účastnice], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice]) [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice] jako jeho procesními nástupci, když v osobě [celé jméno žalovaného] došlo k zániku jeho procesního postavení žalobce z důvodu splynutí práva s povinností v jedné osobě.

15. Původní žalobkyně [celé jméno původní účastnice] dne [datum] zemřela. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 1. 2020 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 29. 1. 2020, bylo potvrzeno, že veškerý majetek náležející do pozůstalosti po zůstavitelce [celé jméno původní účastnice], nabyli rovným dílem (v podílu 1/3 pozůstalosti) dědicové dcera zůstavitelky [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], syn zůstavitelky [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], a pravnuk zůstavitelky nezletilý [celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec], kteří dědili podle zákonné posloupnosti v první třídě dědiců a kteří uplatnili výhradu soupisu. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 5. 2020, proto bylo rozhodnuto podle § 107 o. s. ř. tak, že v řízení o určení vlastnického práva vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 24 C 71/2012 bude na místo žalobkyně [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice]) [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], bytem [adresa žalobkyně]) nezletilým [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum], bytem [adresa], [PSČ] [obec], zastoupeným zákonnými [údaje o zástupci] procesními nástupci, když v osobě [celé jméno žalovaného] došlo k zániku jeho procesního postavení žalobce z důvodu splynutí práva s povinností v jedné osobě.

16. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. 9. 2016 č. j. 24 C 71/2012-182 byla ve výroku I. zamítnuta žaloba o určení, že vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí] a to rodinného domu - objektu bydlení [adresa] s hospodářskou budovou a přistavěnou kůlnou na pozemku parc. č. st. [číslo], samostatné kůlny - jiné stavby na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] louky, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] zahrady, pozemku parc. [číslo] ostatní plochy, ostatní komunikace, pozemku parc. [číslo] orné půdy, pozemku parc. [číslo] orné půdy a pozemku parc. [číslo] orné půdy, jsou manželé žalobkyně ad d) [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. 16. 2. 2013, posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice] (dále„ manželé“) a to tak, že jedna ideální polovina těchto nemovitostí je ve společném jmění manželů a druhá ideální polovina těchto nemovitostí je ve výlučném vlastnictví [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. 16. 2. 2013, posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], a ve výroku II. bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 19. 12. 2016 č. j. 24 C 71/2012-201.

17. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2018 č. j. 56 Co 88/2017-284, které nabylo právní moci 18. 2. 2019, k odvolání žalobkyně ad c) [celé jméno žalobkyně] a žalobkyně ad d) [celé jméno původní účastnice] proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. 9. 2016 č. j. 24 C 71/2012-182 (ve znění opravného usnesení ze dne 19. 12. 2016 č. j. 24 C 71/2012-201), byl rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a II. ve vztahu k žalobkyni ad b) [celé jméno původní účastnice] zrušen a řízení vůči žalobkyni ad b) [celé jméno původní účastnice] zastaveno. Odvolací soud dále rozhodl, že v poměru mezi žalobkyní ad b) [celé jméno původní účastnice] a žalovaným nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení. Závěrem odvolací soud ve zbývajícím rozsahu rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení z důvodu procesních vad. Tyto procesní vady byly v dalším průběhu řízení před Okresním soudem v Novém Jičíně odstraněny, když: 1) usnesením ze dne 24. 5. 2019 č. j. 24 C 71/2012-300, které nabylo právní moci dne 9. 7. 2019, byl žalobci ad a) [celé jméno původního účastníka] podle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník v osobě advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], 2) usnesením ze dne 27. 2. 2020 č. j. 24 C 71/2012-324, které nabylo právní moci dne 6. 5. 2020, bylo mimo jiné (ve výroku I.) řízení zastaveno ve vztahu k žalobci [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], jehož vstup do řízení na místo žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. 16. 2. 2013, posledně bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice] j. 24 C 71/2012-64, a 3) usnesením ze dne 3. 7. 2020 č. j. 24 C 71/2012-335, které nabylo právní moci dne 30. 7. 2020, soud vyzval žalobce ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalobce ad c) nezletilého [celé jméno původního účastníka], aby do 15 dnů soudu písemně sdělili, zda jako právní nástupci zemřelého [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původní účastnice] mají v úmyslu v žalobě pokračovat (zpětvzetí žaloby), popř. zda a jakým způsobem se žalobou budou disponovat (změna žaloby), neboť v té podobě, v jaké byla žaloba podána původními žalobci manžely [příjmení], žaloba nemůže obstát v důsledku úmrtí [celé jméno původního účastníka] a následně i [celé jméno původní účastnice]; k tomu, aby do 15 dnů soudu písemně sdělila, zda a jakým způsobem se žalobou bude disponovat (změna žaloby), byla zároveň vyzvána také žalobkyně ad b) [celé jméno žalobkyně].

18. Při jednání dne 20. 1. 2021 opatrovnice žalobce ad a) [celé jméno původního účastníka] svým písemným podáním ze dne 20. 1. 2021 vzala původní žalobu zpět a navrhovala, aby žádnému z účastníků ve vztahu mezi žalobcem ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalovaným nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se zpětvzetím žaloby mezi ním a žalobcem ad a) [celé jméno původního účastníka] souhlasil a vzdal se práva na náhradu nákladů řízení. Také zákonný zástupce žalobce ad c) nezletilého [celé jméno původního účastníka] při jednání dne 20. 1. 2021 ústně do protokolu vzal původní žalobu zpět a navrhoval, aby žádnému z účastníků ve vztahu mezi žalobcem ad c) nezletilým [celé jméno původního účastníka] a žalovaným nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se zpětvzetím žaloby mezi ním a žalobcem ad a) nezletilým [celé jméno původního účastníka] souhlasil a vzdal se práva na náhradu nákladů řízení. Protože žalobce ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalobce ad c) nezletilý [celé jméno původního účastníka] vzali za řízení zcela zpět návrh na jeho zahájení (žalobu) a žalovaný se zpětvzetími návrhu souhlasil, soud podle § 96 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) řízení zastavil jak ve vztahu mezi žalobcem ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalovaným, tak ve vztahu mezi žalobcem ad c) nezletilým [celé jméno původního účastníka] a žalovaným, když ve vztahu mezi žalobcem ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalovaným, stejně tak jako ve vztahu mezi žalobcem ad c) nezletilým [celé jméno původního účastníka] a žalovaným, soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Výroky o nákladech řízení mezi těmito účastníky se opírají o ustanovení § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. za situace, kdy žalobci ad a) [celé jméno původního účastníka] a ad c) nezletilý [celé jméno původního účastníka] sice z procesního hlediska zastavení řízení zavinili, sami však řízení proti žalovanému nevyvolali a jako právní nástupci původních žalobců neměli v úmyslu v řízení dále pokračovat. Protože žalobce ad a) [celé jméno původního účastníka], žalobce ad c) nezletilý [celé jméno původního účastníka] žalovaný se vzdali práva odvolání proti (dne 20. 1. 2021) vyhlášenému usnesení o zastavení řízení, včetně nákladových výroků v rozsahu, který se jich týká, tedy v celém rozsahu, další účast žalobce ad a) [celé jméno původního účastníka] a žalobce ad c) nezletilého [celé jméno původního účastníka] v tomto řízení končí a řízení bude dále vedeno pouze mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] (dosavadní žalobkyní ad b/) a žalovaným.

19. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] při jednání dne 20. 1. 2021 na podané žalobě trvala, aniž by s žalobou disponovala formou jejího zpětvzetí. Vzhledem k tomu, že oba původní žalobci již zemřeli, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nově požadovala, aby ohledně nemovitostí, které jsou předmětem žaloby, bylo určeno, že tyto nemovitosti jsou předmětem dědictví po zemřelém [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původní účastnice], přičemž ohledně dat úmrtí těchto původních účastníků odkazovala na příslušná rozhodnutí v dědických řízeních, ze kterých jsou tyto skutečnosti patrné. Soud tento procesní úkon žalobkyně dle § 41 odst. 2 o. s. ř. posoudil podle jeho obsahu jako změnu žaloby, kterou podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil v tom směru, aby bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí, které jsou předmětem řízení, jsou (byli) ke dni jejich úmrtí původní žalobci [celé jméno původního účastníka], zemřelý 16. 2. 2013 a [celé jméno původní účastnice], zemřelá [datum] (dále„ manželé“), a to tak, že jedna ideální polovina těchto nemovitostí je (byla) ve společném jmění manželů a druhá ideální polovina těchto nemovitostí je (byla) ve výlučném vlastnictví [celé jméno původního účastníka]. Žalobkyně odkazovala na svou dosavadní argumentaci, učiněnou v průběhu řízení, v (prvním) závěrečném návrhu i v odvolání.

20. Žalovaný při jednání dne 20. 1. 2021 navrhoval zamítnutí žaloby, neboť měl za to, že žalobkyně neprokázala důvody pro vrácení daru, když v této souvislosti rovněž odkazoval na svou dosavadní argumentaci, uvedenou zejména v závěrečném návrhu před vyhlášením prvního rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně.

21. Soud vzal za prokázané, že dne 18. 2. 2002 uzavřeli původní žalobci [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původního účastníka] jako dárci a oprávnění z věcného břemene, žalovaný jako obdarovaný a povinný z věcného břemene a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa] (dále též„ smlouva“), podle které původní žalobci darovali žalovanému nemovitosti v [katastrální uzemí], a to dům [adresa] s hospodářskou budovou a přistavěnou kůlnou na pozemku parc. č. st. [číslo], dále samostatnou kůlnu na pozemku parc. č. st. [číslo], jakož i pozemky parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha o výměře 219 m2 a parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha o výměře 48 m2, pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 2000 m2, pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 1487 m2, pozemek parc. [číslo] louka o výměře 713 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1665 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1794 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 880 m2, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 507 m2, pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 1883 m2, pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 1394 m2 a pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 20466 m2, včetně všech součástí a příslušenství, když ke dni uzavření této smlouvy byl [celé jméno původního účastníka] vlastníkem jedné ideální poloviny darovaných nemovitostí podle rozhodnutí o dědictví státního notářství ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka] a druhá ideální polovina darovaných nemovitostí byla ve společném jmění manželů [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původního účastníka] podle smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 12. 10. 1965, [anonymizováno] [spisová značka] Touto smlouvou současně žalovaný zřídil původním žalobcům právo odpovídající věcnému břemeni výlučného, doživotního a bezplatného užívání dvou pokojů v 1. NP jihovýchodní části a spoluužívání kuchyně, WC a koupelny v témže podlaží darovaného rodinného domu. Dále žalovaný zřídil [celé jméno žalobkyně], [datum narození] právo odpovídající věcnému břemenu doživotního a bezplatného užívání dvou pokojů ve 2. NP téže části darovaného domu a spoluužívání WC a koupelny v 1. NP tohoto domu. Všichni oprávnění si také vyhradili právo přijímat v kteroukoliv denní či noční dobu návštěvy podle vlastního uvážení. Dárci také požadovali přiměřenou pomoc obdarovaného při případné nemoci a ve stáří v rámci jeho možností či možností jeho rodiny, což obdarovaný přijal a převzal jako svůj osobní závazek. Smluvní strany se dále dohodly, že oprávnění se budou podílet na nákladech na provoz tohoto domu, a to při nákladech za vytápění podle poměru podlahové plochy užívaných či spoluužívaných místností, a při nákladech za spotřebu jiných energií podle počtu uživatelů těchto práv. Vlastnické právo žalovaného k převáděným nemovitostem, jakož i práva odpovídající věcným břemenům ve prospěch žalobců a [celé jméno žalobkyně], byla zapsána do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] dne 13. 3. 2002 s právními účinky vkladu k [datum] (ze smlouvy darovací a smlouvy o zřízení dvou věcných břemen ze dne 18. 2. 2002, z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a z kopie katastrální mapy vyhotovených dne [datum]).

22. V právní věci žalobce [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], zastoupeného advokátkou [údaje o zástupci] pro [celé jméno žalovaného] uvolní polovinu kuchyňské linky a polovinu spíže a umožní mu užívat sporák s troubou a zabudovaný dřez ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí. Ve výrocích III. a IV. byly zamítnuty vzájemné návrhy [jméno] a [jméno] [příjmení] na určení, že jsou majiteli nemovitostí darovaných [celé jméno žalovaného] na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení dvou věcných břemen ze dne 18. 2. 2002, když [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] vyzvali [celé jméno žalovaného] dopisem doručeným dne 16. 6. 2005 k vrácení daru, přičemž mu vytýkali nedostatečnou péči o dům, hluk a skladování materiálu v souvislosti s jeho podnikáním, slovní napadání jich samotných a fyzické napadení jejich dcery [celé jméno žalobkyně]. Ve výroku V. bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu a ve výroku VI., ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2007 č.j. 57 Co 480/2007 – 120, které nabylo právní moci dne 5. 11. 2007, bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 4. 2007 č.j. 7 C 365/2005 – 96 a z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2007 č.j. 57 Co 480/2007 – 120).

23. V trestní věci obžalovaných 1) [celé jméno původního účastníka], [datum narození] a 2) [celé jméno původní účastnice], [datum narození], obou bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], byli oba obžalovaní rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] uznáni vinnými ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona, kterého se dopustili tím, že v období od 27. 7. 2007 nejméně do 19. 8. 2009 ve [anonymizována tři slova], na ul. [anonymizováno], v místě svého trvalého bydliště v domě [adresa], v rozporu s darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původní účastnice] jako dárci a obdarovaným [celé jméno žalovaného], znemožňovali vlastníkovi domu [celé jméno žalovaného] v uvedeném domě užívání dvou pokojů o výměře 6 m2 a 17 m2, nacházejících se v severozápadní části 1. NP domu [adresa] stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo], a bránili mu ve spoluužívání kuchyně o výměře 12 m2, nacházející se ve východní části 1. NP domu [adresa] tím, že kuchyň uzamykali, aby poškozenému do ní znemožnili přístup, ačkoli si byli vědomi toho, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 4. 2007 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26. 6. 2007, jim byla uložena povinnost předmětné pokoje do jednoho měsíce od právní moci rozsudku vyklidit a předat [celé jméno žalovaného], a dále povinnost umožnit [celé jméno žalovaného] spoluužívání kuchyně tím, že mu uvolní polovinu kuchyňské linky, polovinu spíže a umožní mu užívat kuchyňské spotřebiče, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, za což byli Okresním soudem v Novém Jičíně každý z nich odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců, jehož výkon jim byl odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. K odvolání obou obžalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 12. 2009 rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 4. 2010 č.j. [číslo jednací] tak, že při nezměněném výroku o vině u každého z obžalovaných upustil od potrestání (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.12.2009 č.j. [číslo jednací] a z rozsudku [název soudu] ze dne 26.4.2010 č.j. [číslo jednací]).

24. Rozhodnutím [územní celek], [anonymizováno] k projednávání přestupků, ze dne 2. 3. 2011, [číslo jednací] [spisová značka], bylo podle § 76 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, zastaveno řízení vedené proti obviněnému [celé jméno žalovaného], který se měl dopustit přestupku tím, že měl dne 6. 11. 2010 v době od 8,00 hodin do 19,00 hodin ze společných prostor domě [adresa] na [anonymizováno] ve [anonymizována tři slova], a to z chodby v přízemí, ze schodiště v mezipatře a z chodby v 1. NP domu, přemístit bez souhlasu své sestry [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa] R. věci, a to konkrétně botník, kočárek, dětskou krmící židličku a věšák, které naházel na jednu hromadu ve verandě ke vchodovým dveřím domu, čímž se měl vůči své sestře [celé jméno žalobkyně] dopustit schválnosti. Vycházel přitom z výpovědi navrhovatelky [celé jméno žalobkyně], která uvedla, že bydlí se svým bratrem (žalovaným) a rodiči (žalobci) v jednom domě, kde užívá místnosti ve 2. NP a na chodbě domu má nějaké své věci. Když přišla dne 6.11.2010 večer z práce, věci z chodby, a to botník, kočárek, dětská krmící židlička a věšák, byly nacházené ve verandě domu. Z výpovědi [celé jméno žalovaného] (žalovaného) přitom vyplynulo, že pár dnů před incidentem u nich byli topenáři, kteří udělali na chodbách domu nepořádek a v rámci rozdělení úklidu, ve kterém se střídají a byla řada na něm, prováděl dne 6.11.2010 v sobotu větší úklid chodeb. V rámci tohoto úklidu pak odnesl nějaké věci sestry na verandu. Navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] ve své výpovědi potvrdila, že její děti ve věku 9 a 13 let již krmící židličku a kočárek nepoužívají, předpokládala však, že by je mohla ještě potřebovat. Vypověděla také, že v domě nemá jiné prostory k uložení těchto věcí, půda je zamčená a sklep používá její matka (žalobkyně). Nevzpomněla si na to, zda tehdy byla řada s úklidem na [celé jméno žalovaného]. Komise k projednávání přestupků dospěla k závěru, že spáchání přestupku nelze obviněnému (žalovanému) prokázat. Schválnostmi bylo třeba rozumět hrubé, zřejmé a neoprávněné zásahy do pokojného života jiného úmyslu tento stav narušit. Z jednání obviněného nebylo možno dovodit, že by se přemístěním věcí takového jednání dopustil, když jeho vysvětlení o nutnosti úklidu nebylo ničím vyvráceno, naopak bylo prokázáno, že skutečně probíhaly dva dny před incidentem topenářské práce. Z toho, že obviněný navrhovatelku o úmyslu přestěhovat její věci z důvodu úklidu neinformoval, nebylo možno dovodit, že tak udělal s úmyslem narušit občanské soužití. Vzhledem k tomu, že účastníci přestupkového řízení se vzdali práva odvolání proti rozhodnutí vyhlášenému dne 2. 3. 2011 při ústním jednání, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 3. 2011 (z úředního záznamu [stát. instituce] [anonymizováno] ze dne 6. 11. 2010 [číslo jednací] [rok] [číslo] a z protokolu o ústním jednání ze dne 2. 3. 2011 [územní celek] [anonymizována dvě slova] k projednávání přestupků č.j. V R 240/2010).

25. Žalobkyně [celé jméno původní účastnice] dne 25. 7. 2011 osobně oznámila Obvodnímu oddělení Policie ČR ve [anonymizována tři slova], že jej žalovaný [celé jméno žalovaného] odcizil litinovou a plechovou vanu, kterou odvezl do sběrných surovin. Ve svém oznámení uvedla, že před tím, než dne 9. 7. 2011 odjela se svým manželem na dovolenou, byly všechny věci v domě a na pozemku v pořádku, po návratu z dovolené dne 23. 7. 2011 však zjistila, že na pozemku chybí dvě vany a to jedna litinová vana, která se nacházela v zadní části pozemku na zahradě a jedna plechová vana, která se nacházela u domu. Ve věci se snažila zeptat syna, jestli ji vany neodcizil, ten s ní však nekomunikuje, takže věc ihned nahlásila na policii, která provedla kontrolu ve sběrných surovinách [příjmení], kde zjistila, že její syn odvezl dne 13. 7. 2011 nějaký šrot v ceně 1 332 Kč. Podle tvrzení oznamovatelky (žalobkyně [celé jméno původní účastnice]) byly obě vany plně funkční bez většího poškození, jednalo se však o starší vany, kdy škodu vyčíslila jako zbytkovou v hodnotě výkupu šrotu. Z šetření policie ve sběrných surovinách [právnická osoba] ve [anonymizována tři slova], při kterém bylo hovořeno s pracovnicí paní [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že zde žalovaný často dováží železný šrot. Podle výkazu o výkupu železa z července [rok] byl [celé jméno žalovaného] ve sběrných surovinách dne [datum] v 7,30 hodin, kdy dovezl železný šrot o váze 360 kg. Pracovnice sběrných surovin si vzpomněla, že dovezl také nějakou vanu, pod kterou měl možná i druhou vanu, když toto nijak blíže nekontrolovala. Vany se již ve sběrných surovinách nenacházely, neboť od [datum] byl šrot 2x odvezen do centrálního šrotiště v [obec]. Policie zhotovila také fotodokumentaci z místa, kde se měly obě kovové vany nacházet, ze kterých je patrné podle uleželých míst s menším výskytem trávy, že tyto byly situovány na pozemcích přilehlých k rodinnému domu žalovaného. [stát. instituce], Odbor živností a přestupků dne 5. 12. 2011 pod č.j. [spisová značka] spis [číslo] 2011, [spisová značka] podle § 66 odst. 3 písm. a) přestupkového zákona odložil věc přestupku [celé jméno žalovaného], kterého se měl dopustit tím, že údajně v době od 11,00 hodin dne 9. 7. 2011 do 7,30 hodin dne 13. 7. 2011, odcizil z prostor zahrady u domu [adresa] na [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] jeden kus litinové vany a jeden kus plechové vany, které následně prodal do výkupu železa, čímž měl způsobit škodu své matce [celé jméno původní účastnice], neboť navrhovatelka [celé jméno původní účastnice], nepodala v zákonné lhůtě tří měsíců od spáchání přestupku návrh na jeho projednání (z podstatného obsahu přestupkového spisu [stát. instituce] sp. zn. [číslo] [spisová značka]).

26. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 11. 9. 2012, byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalovaného] proti žalované [celé jméno žalobkyně], došlá soudu dne 27. 1. 2011, aby bylo určeno, že nevzniklo právo věcného břemene spočívající v doživotním a bezúplatném užívání 2. NP jihovýchodní části domu [adresa], postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] spolu s právem spoluužívat WC a koupelnu v 1. NP téhož domu, uvedené ve smlouvě darovací a smlouvě o zřízení věcného břemene uzavřené dne 18. 2. 2002 (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25.11.2011 č.j. [číslo jednací]).

27. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 2011 č.j. 24 C 271/2007-146 (ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 2. 1. 2012 č.j. 24 C 271/2007-165) v právní věci žalobců a) [celé jméno původního účastníka], [datum narození] a b) [celé jméno původní účastnice], [datum narození], obou bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], obou zastoupených advokátem [údaje o zástupci] proti tomuto rozsudku bylo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2014 č.j. 71 Co 395/2012-278, který nabyl právní moci dne 24. 4. 2014, rozhodnuto tak, že rozsudek okresního soudu byl ve výrocích I. až III. potvrzen a ve výrocích IV. a V. změněn. Z odůvodnění těchto rozhodnutí se podává, že okresní soud, ve shodě se soudem odvolacím, učinil správná skutková zjištění o tom, že v době od 10. 6. 2004 do 18. 6. 2009 žalobci v rodinném domě [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] (dále„ rodinný dům“) užívali či spoluužívali místnosti o celkové podlahové ploše 72,5 m2, a to dětský pokoj o výměře 6 m2, obývací pokoj o výměře 17 m2, kuchyň o výměře 12 m2, ložnici o výměře 20 m2 a další pokoj o výměře 17,5 m2, když tyto místnosti žalobci užívali sami. Sestra žalovaného [celé jméno žalobkyně] užívala dvě místnosti ve 2. NP o celkové podlahové ploše 37,5 m2, z nichž jedna je o výměře 20 m2 a druhá o výměře 17,5 m2. Žalovaný společně se svou manželkou užíval ve 2. NP jednu místnost o podlahové ploše 4 x 4,2 m, tedy cca 17 m2. [příjmení] plocha v 1. NP spoluužívaného WC činila cca 2 m2 a spoluužívané koupelny činila cca 5 m2. K vyklizení pokoje o výměře 6 m2 a pokoje o výměře 17 m2 včetně poloviny kuchyně o výměře 12 m2 došlo v listopadu 2010, takže žalobci tyto místnosti v prosinci 2010 již prokazatelně neužívali. Na nákladech za vytápění od 1. 7. 2006 do 30. 11. 2010, rozpočítaných podle poměru podlahové plochy užívaných či spoluužívaných místností, se měli podílet žalobci z 55,85% (74,83 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy), [celé jméno žalobkyně] z 29,73% (39,83 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy) a žalovaný ze 14,42% (19,33 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy). Od 1. 12. 2010 se měli podílet žalobci z 34,20% (45,83 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy), [celé jméno žalobkyně] z 29,73% (39,83 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy) a žalovaný z 36,07% (48,33 m2 užívané plochy/ 134 m2 celkové plochy). Žalobci na vytápění vynaložili a uplatnili částku 28 611 Kč, představující náklady za nákup palivového dříví a černého uhlí v letech 2005 až 2006, a částku 12 511 Kč, představující náklady za nákup palivového dříví a černého uhlí v letech 2007 až 2009, tedy celkem částku 41 122 Kč. Protože žalobci za žalovaného uhradili pouze 14,42 % z celkových nákladů, žalovaný se bezdůvodně obohatil pouze o částku 5 930 Kč. Zbývající část nákladů ve výši 35 192 Kč žalobci uhradili za sebe a za [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný naproti tomu proti žalobcům namítl k započtení částku 17 231,50 Kč, představující náklady za nákup a dovoz černého uhlí v letech 2004 až 2005, a dále při jednání dne 14.7.2008 namítl k započtení částku 10 257 Kč, představující náklady za nákup a dovoz černého uhlí v roce 2006, celkem tedy žalovaný namítl k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce za dobu do 30. 11. 2010 částku 27 488,50 Kč. Protože žalovaný za žalobce uhradil pouze 55,85 % z celkových nákladů za vytápění vynaložených za dobu do 30. 11. 2010, žalobci se na úkor žalovaného bezdůvodně obohatili pouze o částku 15 352 Kč. Dále žalovaný uplatnil k započtení částku 6 728 Kč, představující náklady za nákup černého uhlí a dřevěných briket v době od konce listopadu 2010 do února 2011. V té době žalobci užívali a spoluužívali 34,20% podlahové plochy, obohatili se na úkor žalovaného o částku 2 301 Kč. Protože se žalobci, [celé jméno žalobkyně] a žalovaný měli podílet na nákladech za spotřebu jiných energií, včetně elektrické energie podle počtu uživatelů těchto práv a celkový počet uživatelů těchto práv byl 5 (žalobce, žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], žalovaný a jeho manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně]), měl se na nákladech za spotřebu elektrické energie žalovaný spolu se svou manželkou podílet ze 2/5 (dvou pětin). Žalobci tak za žalovaného zaplatili 135 111,80 Kč, když žalovaný se na nákladech elektrické energie nepodílel vůbec, ač měl 2/5, a žalobci zaplatili v době od 10. 6. do 21. 6. 2005 částku 34 952,50 Kč (z toho 2/5 činí 13 981 Kč), v době od 22. 6. 2005 do 19. 6. 2006 částku 39 762,50 Kč (z toho 2/5 činí 15 905 Kč), v době od 20. 6. 2006 do 20. 6. 2007 částku 43 725 Kč (z toho 2/5 činí 17 310 Kč), v době od 21. 6. 2007 do 19. 6. 2008 částku 50 144 Kč (z toho 2/5 činí 20 057,60 Kč), v době od 20. 6. 2008 do 18. 6. 2009 částku 52 264 Kč (z toho 2/5 činí 20 905 Kč), v době od 19. 6. 2009 do 24. 6. 2010 částku 56 122,22 Kč (z toho 2/5 činí 22 448 Kč) a v době od 25. 6. 2010 do 23. 6. 2011 částku 61 263 Kč (z toho 2/5 činí 24 505,20 Kč). Pohledávka žalobců za žalovaným činila celkem 141 041,80 Kč a představovala součet pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s náklady za vytápění plněnými žalobci za žalovaného ve výši 5 930 Kč a v souvislosti s náklady za spotřebu elektrické energie plněnými žalobci za žalovaného ve výši 135 111,80 Kč, zatímco pohledávka žalovaného za žalobci činila celkem 65 213 Kč a představovala součet pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s náklady za vytápění plněnými žalovaným za žalobce ve výši 17 653 Kč a v souvislosti s náhradou, odpovídající obvyklému nájemnému ve výši 47 560 Kč, takže celkový nárok žalobců vůči žalovanému představoval rozdíl těchto částek ve výši 75 828,80 Kč (s příslušenstvím). Odvolací soud učinil shodná skutková zjištění jako soud prvního stupně také v tom směru, že žalobci, ačkoliv věděli, že dětský pokoj o výměře 6 m2 a obývací pokoj o výměře 17 m2 minimálně od vydání rozsudku ze dne 30. 4. 2007 užívají neoprávněně, přesto svou povinnost tyto prostory vyklidit nesplnili a místnosti dětský pokoj (6 m2) a obývací pokoj (17 m2) vyklidili až v listopadu 2010. Ve vztahu ke kuchyni, svou povinnost, uloženou jim rozsudkem ze dne 30. 4. 2007, tj. umožnit žalovanému spoluužívání řádně, nesplnili dosud, když umožnit spoluužívání neznamená rozdělení kuchyně na dva díly a užívání jednoho dílu dle vlastního výběru a to tak, že druhý oprávněný do této části nemá přístup. Ke změně původní dohody mezi účastníky (o jejich podílu na nákladech za spotřebu elektrické energie - podle počtu uživatelů těchto práv) nedošlo; přestože žalovaný chtěl tuto změnu dohody iniciovat, eventuálně přepsat elektroměr na svou osobu, žalobci (dle jejich vyjádření u jednání ze dne 10. 8. 2011) s přepisem elektroměru na žalovaného nesouhlasili. Pokud žalovaný namítal, že nárok žalobců je v rozporu s dobrými mravy, ani tuto odvolací námitku neshledal odvolací soud důvodnou, když z obsahu spisu a spisů připojených zcela zřetelně dovodil, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě rozvráceny. Účastníci nejsou schopni vzájemné komunikace, nejsou schopni nalézt společnou platformu, na základě které by byli schopni své vztahy napravit a sporné nároky narovnat. Jak vyplynulo z odvolacích přednesů, žalovaný se nadále na platbách za elektřinu nepodílel, k přepisu elektroměru nedošlo, kuchyň dosud nebyla způsobilá k užívání. Dle názoru odvolacího soudu nebylo nepodstatné, co bylo spouštěcím momentem rozporů mezi účastníky a co každá ze stran subjektivně vnímala jako svou křivdu. Ze stanovisek účastníků v průběhu řízení byl však seznatelný jejich postoj k celé věci spočívající v tom, že když jedna strana dohodu nedodržuje, necítí se jí být vázána ani strana druhá. Vzájemné vztahy tak byly narušovány jednáním obou stran. Dobrých mravů se pak nemůže dovolat ten, kdo je sám porušuje (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 2011 č.j. 24 C 271/2007-146, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 2. 1. 2012 č.j. 24 C 271/2007-165, a z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2014 č.j. 71 Co 395/2012-278).

28. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 4. 2009 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 17. 6.2 009, ve věci exekuce oprávněného [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, původního účastníka, žalobkyně a původní účastnice], zastoupeného advokátkou [údaje o zástupci] pro vyklizení nemovitosti, soud nařídil na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně sp.zn. [spisová značka] ze dne 30. 4. 2007 exekuci vyklizením nemovitosti a to pokoje o výměře 6 m2 a pokoje o výměře 17 m2, nacházejících se v severozápadní části 1. NP domu [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a vyklizením poloviny kuchyně o výměře 12 m2, nacházející se ve východní části 1. NP domu [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, a provedením této exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [ulice a číslo]. Ohledně vlastního provedení exekuce vyklizením nemovitosti je z obsahu spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] sp.zn. 103 Ex 11668/09 patrné, že soudní exekutor dne 19.5.2011 vyzval oprávněného, aby ve lhůtě 7 dnů sdělil, zda-li povinní již dobrovolně splnili povinnost vyklidit předmětnou nemovitost a tuto již oprávněný má zcela ve své dispozici. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 12. 2012 č.j. [číslo jednací], byl zamítnut návrh povinných ze dne 1. 11. 2011 na zastavení exekuce, když k odvolání povinných proti tomuto usnesení bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2014 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 16. 1. 2015, napadané usnesení Okresního soudu potvrzeno, protože umístěním věci povinných (původních žalobců) v daných místnostech bylo oprávněnému (žalovanému) bráněno v užívání těchto místností, což bylo nutno ve vztahu k předmětné exekuci kvalifikovat tak, že povinnost vyplývající povinným ve vztahu k oprávněnému z exekučního titulu nebyla povinnými stále splněna. Důvodem k umístění skříní žalobců v kuchyni přitom nebylo řádné užívání této místnosti, ale pouze blíže nespecifikovaný a v daném kontextu neobhajitelný nedostatek místa. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] dne 21. 1. 2015 pod č.j. 103 Ex 11668/09-64 vyrozuměl povinné o tom, že vyklizení předmětných místností bude provedeno dne 26. 2. 2015. Dne 26. 2. 2015 v době od 8,00 do 8,30 hodin zaměstnanci soudního exekutora [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na místě samém ve [anonymizována tři slova], [ulice a číslo] zjistili, že na adrese mělo proběhnout vyklizení, objekt však již byl vyklizen a žádné jiné úkony proto nebyly dělány. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proto vydal dne 25. 5. 2015 pod č.j. 103 Ex 11668/09-77 oznámení o skončení exekuce, ve které vyrozuměl účastníky jak o úplném vymožení pohledávky oprávněného proti povinným, jejího příslušenství a nákladů exekuce, tak i o skončení exekuce, která tímto zanikla, protože byla soudním exekutorem provedena. Spolu se skončením exekuce zaniklo pověření soudního exekutora k jejímu provedení, když zánikem exekuce zanikly také právní účinky všech exekučních příkazů, které byly v exekučním řízení vydány (z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp.zn. 57 Nc 622/2009, zejména z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 4. 2009 č.j. [číslo jednací], z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10.12.2012 č.j. [číslo jednací], z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.11.2014 č.j. [číslo jednací] a z podstatného obsahu spisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp.zn. 103 Ex 11668/09, zejména z výzvy oprávněnému ze dne 19. 5. 2011 č.j. [číslo jednací], z vyrozumění o provedení vyklizení ze dne 21. 1. 2015 č.j. [číslo jednací], z protokolu o úkonu ze dne 26. 2. 2015 sp. zn. 103 Ex 11668/09 a z oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 25. 5. 2015 č.j. [číslo jednací]).

29. Státní zástupce v [obec] podal dne 1. 8. 2005 pod sp. [značka automobilu] [rok] obžalobu na [celé jméno žalovaného] (žalovaného) pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 221/1 tr. zákona, jehož se měl dopustit tím, že dne 24. 4. 2005 kolem 08.00 hod. ve [anonymizováno] pod [anonymizována dvě slova] [číslo] na verandě rodinného domu po předchozí hádce úderem otevřené dlaně pravé ruky napadl svoji sestru [celé jméno žalobkyně] tak, že jí způsobil lehké zhmoždění dolní čelisti vlevo, zhmoždění levého ušního boltce s částečnou lehkou přechodnou poruchou vedení sluchu a nekomplikovanou poúrazovou blokádu krční páteře, přičemž toto zranění si vyžádalo celkovou dobu léčení od 24. 4. do 6. 5. 2005, když usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 1. 2006 č.j. 5 T 88/2005-76 byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí Komisi pro projednávání přestupku [stát. instituce], neboť soud dospěl k závěru, že z hlediska míry společenské nebezpečnosti nedosahovalo předmětné jednání žalovaného trestného činu ublížení na zdraví, mohlo by však být právně kvalifikováno jako přestupek. Rozhodnutím Komise k projednávání přestupků [územní celek] ze dne 19. 9. 2006 č.j. 47/2006, OPP/20699-06 [číslo] 2006 sice byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích tím, že dne 24. 4. 2005 kolem 08.00 hod. ve verandě rodinného domu [adresa] na [anonymizováno] ve [anonymizována tři slova], po předchozí slovní rozepři se svou sestrou [celé jméno žalobkyně], tuto úderem pravé ruky na levou stranu obličeje a ucha uhodil tak, že ji způsobil lehké zhmoždění levé dolní čelisti a zhmoždění levého ušního boltce, tedy úmyslně narušil občanské soužití drobným ublížením na zdraví, k odvolání obviněného [celé jméno žalovaného] však Krajský úřad [územní celek] rozhodnutím ze dne 9. 11. 2006 č.j. MSK165646/2006, sp.zn. VV/47621/2006 napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, neboť návrh [celé jméno žalobkyně] na projednání přestupku neodpovídal ustanovení § 68 odst. 2 přestupkového zákona, protože v něm nebylo uvedeno, kdy měl být přestupek spáchán, správní orgán prvního stupně však přesto na základě tohoto návrhu vedl řízení a vydal rozhodnutí, když věc již nebylo možno vrátit k novému projednání a rozhodnutí z důvodu uplynutí lhůty k podání návrhu, takže Krajský úřad podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, napadené rozhodnutí bez dalšího zrušil a řízení zastavil (z podstatného obsahu přestupkového spisu [územní celek] sp. zn. [číslo] 2006, zejména z obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 1. 8. 2005 sp. [značka automobilu] 2005, z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 1. 2006 č.j. [číslo jednací], z rozhodnutí Komise k projednávání přestupků [územní celek] ze dne 19. 9. 2006 č.j. 47/2006, [spisová značka] [číslo] 2006 a z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 9. 11. 2006 [číslo jednací], sp.zn. [spisová značka]).

30. Ze zprávy [jméno] [příjmení] odeslané z emailové adresy [email] dne 9. 8. 2011 na emailovou adresu [email] vyplynulo, že se [jméno] [příjmení] po návštěvě u [celé jméno žalobkyně] doma, která proběhla skoro již před dvěma týdny, pořád nemohl vzpamatovat ze šoku po výstupu jejího bratra, kvůli jejich ubytování ve stanu na pozemku vedle jejich domu, který jim připravili k přenocování. Svůj předčasný odjezd odůvodnil tím, že další noc už nechtěl za těchto okolností riskovat a vystavovat svou rodinu a [příjmení] dalším konfliktům. Vyjádřil politování nad tím, jak se poměry v soužití [anonymizováno] rapidně zhoršily oproti jejich poslední návštěvě před 3 lety. Dále uvedl, že nemůže pochopit, jak se vlastní syn takto nedůstojně a neuctivě chovat k vlastním rodičům, které [jméno] [příjmení] hodnotil jako báječné lidi, kteří se snaží s každým vyjít a pro druhé by se rozdali, o čemž svědčí i fakt, že [jméno] [příjmení] i s jeho rodinou, kteří jsou pro ně defakto cizí lidi, přijali pomalu jak za své vlastní a měli spolu krásný přátelský vztah. Závěrem vyjádřil politování, že pokud se situace u [anonymizováno] doma neuklidní, nemůže je za těchto okolností navštěvovat a budou muset nalézt nějakou alternativu, neboť by o jejich přátelství nechtěl přijít (z tisku emailové zprávy [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

31. Doporučeným dopisem ze dne 29. 11. 2011, doručeným žalovanému dne 30. 11. 2011, původní žalobci [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] vytkli žalovanému jeho chování, popsané prakticky shodně jako v žalobě ze dne 11. 4. 2012, ve kterém spatřovali hrubé porušování dobrých mravů a vyzvali žalovaného k vrácení daru, spočívajícího v nemovitostech, které jsou předmětem této žaloby (z dopisu [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 29. 11. 2011, z poštovního podacího lístku ze dne 29. 11. 2011, z výzvy k vyzvednutí zásilky ze dne 30. 11. 2011 a z duplikátu dodejky ze dne 30. 11. 2011). 32. [celé jméno žalobkyně] v postavení svědkyně (před úmrtím [celé jméno původního účastníka] dne 16.2.2013 a před vydáním usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně o jejím procesním nástupnictví ze dne 23. 1. 2014 č.j. 24 C 71/2012-64) vypověděla, ad 1) že jí matka v roce 2011 volala, že je rozbitý botník (z fotografií předložených žalobci je patrné rozlomení části dřevěné konstrukce botníku). Po návratu svědkyně domů byl botník skutečně rozbitý, trčely z něj kousky dřeva a svědkyně proto zavolala Policii ČR, když věc byla následně projednávána jako přestupek. Svědkyně sice neviděla, že by žalovaný botník rozbíjel, byla však přesvědčena, že to udělal on, přestože v domě bydlí také děti. Botník měl pro ni velkou cenu, neboť k němu měla citový vztah, žalovaného však o náhradu majetkové ani nemajetkové újmy nežalovala. Ad 2) o prázdninách roku 2011 si matka po návratu z chaty všimla, že na zahradě chybí dvě litinové vany, které sloužily k zadržování dešťové vody a na mytí přepravek. Svědkyně se proto zajela s matkou zeptat do sběrných surovin, jestli tam žalovaný vany neodvezl, neboť po nich zůstala ještě uleželá zem. Ve sběrných surovinách jim potvrdili, že žalovaný vany odvezl do sběru. Ad 3) svědkyně z podané žaloby o zrušení věcného břemene dovozovala, že je chce žalovaný z domu vystrnadit, neboť se mu nehodí„ do krámu“, že je svědkem jeho výroků na adresu rodičů. Otec totiž špatně slyší a matka si již dobře nepamatuje, jaké výroky na jejich adresu žalovaný pronáší. Ad 10) Žalovaný se svědkyní nekomunikoval, případně ji častoval výrazy jako„ kurvo udavačská“ nebo„ seber si to hovno a táhni odsud, když se ti tu nelíbí“. Svědkyně ze strany žalovaného zaslechla na adresu rodičů výrazy, že jsou to zasraní důchodci, okrádají ho a kvůli nim nemají jeho děti co žrát. Otce žalovaný ještě toleroval, slovně útočil hlavně na matku, kterou častoval výrazy jako„ zasraná důchodkyně“ nebo„ kurva udavačská“ a využíval situace, kdy nebyl na blízku žádný svědek. Stávalo se to podle okolností několikrát do týdne, někdy i několikrát denně. Žalovaný rodičům nepomáhal ani nenabízel pomoc. Rodiče po něm ani nic nechtěli. Jednou po něm matka chtěla vytáhnout ze studny ponorné čerpadlo, načež jí žalovaný odpověděl:„ Neobtěžujte mne paní [celé jméno žalobkyně]“. Svědkyně sama rodiče vozila po doktorech, na nákupy, nebo jim pomáhala se dřevem. Rodiče vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu nebyli zcela soběstační, přestože se snažili být neustále v činnosti. Svědkyně byla v kontaktu s ošetřujícím lékařem otce, který nedoporučoval dělat zbytečně věci místo něho, aby otec neztratil svalovou hmotu a aby se mohl rozhýbat. Svědkyně rodičům pomáhala také s vyklizováním místností a s pokládkou plovoucí podlahy. V roce 2011 o letních školních prázdninách k nim přijel na návštěvu jejich známý [jméno] [příjmení] s rodinou. [příjmení] si chtěli postavit stan za oploceným pozemkem žalovaného (parc. [číslo]), kde by mohli přespat. Když to žalovaný zjistil a následně potkal svého otce na dvoře (parc. [číslo]), vulgárně mu nadával a křičel po něm, aby [příjmení] okamžitě přestali parkovat se svými auty na pozemku žalovaného, nebo zavolá policii. Otec se snažil žalovanému vysvětlit, že jejich přátelé přijeli pouze na jednu noc a že budou dále pokračovat v cestě. Žalovaný s [anonymizováno] přímo nekomunikoval, pouze chtěl po otci, aby zařídil, že [příjmení] opustí jeho pozemek. [příjmení] všechno slyšeli. [příjmení] u nich přes noc přespali na pozemku vedle svých aut, kde si postavili stan, na druhý den však odjeli zjevně zaskočeni. Někdy v roce 2009 až 2010 žalovaný volal na Policii ČR, že se v jeho domě pohybuje cizí muž. Policejní hlídka, která se dostavila na místo, pak zjistila, že se jednalo o přítele [celé jméno žalobkyně], který tehdy jezdil jako řidič s kamionem a navštěvoval svědkyni o víkendech. Žalovaný na tuto výpověď svědkyně reagoval tím, že opakovaně toleroval, že přítel svědkyně pobýval v domě i přes noc. Chodil však na půdu i do sklepa, a to i v nepřítomnosti svědkyně. Také manželka žalovaného měla představu o tom, že v domě budou normálně bydlet a ne, že jim bude po dobu 10 let úmyslně bráněno v užívání kuchyně a dvou pokojů. Ad 4) Svědkyně vypověděla, že úklid společných prostor jako jsou chodby, koupelna, veranda a vstupní vchod někdy od srpna 2010 provádí pouze ona. Pouze ona zametá listí a uklízí sníh. Žalovaný tuto výpověď svědkyně označil jako nepravdivou. Svědkyně dále vypověděla, že nemohou využívat ani společné prostory pro sušení prádla, neboť v roce 2011 žalovaný v domě nad schodištěm s ochozem odstranil staré sušáky na prádlo a umístil zde nové. Předtím zde totiž byly nataženy šňůry na prádlo, které se používaly z jedné poloviny pro rodinu žalovaného a z jedné poloviny pro rodinu svědkyně a jejich rodiče. Ad 5) Silný vítr shodil původní analogovou anténu z jihovýchodní strany domu, na které byla připevněna, takže anténa visela nad chodníkem pouze na koaxiálním kabelu. Stalo se to zřejmě již po digitalizaci. Poté, co vítr anténu shodil, nešel televizní signál svědkyni ani žalovanému. Žalovaný byl napojen na svědkyni. Vzhledem k tomu, že rodiče tehdy byli mimo bydliště, žalovaný vstoupil do jejich pokoje, aby se napojil na jejich anténu. Když pak rodiče chtěli uchytit anténu na obvodu domu, měl žalovaný udělat výstup před pracovníkem firmy [anonymizováno]. Svědkyně sice u toho, když žalovaný hovořil s pracovníkem firmy [anonymizováno] nebyla, rodiče jí však říkali, že žalovaný nechtěl, aby ten pracovník vstupoval na jeho pozemek a cokoli umísťoval na domě, když TV jde rodičům dobře. Dále pak v době, kdy se měnil signál z analogového na digitální, si chtěli rodiče se svědkyní přeinstalovat anténu. Vzhledem k tomu, že s nimi žalovaný nekomunikoval, napsali mu doporučený dopis, na který nedostali odpověď (k důkazu předložená žádost [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 21. 2. 2010 o odemknutí půdních prostor z důvodu přeinstalování televizní antény v době od 22. 2. 2010 do 27. 2. 2010 nebyla doložena dokladem o odeslání ani o doručení). Situaci vyřešili tak, že svědkyně i její rodiče si každý koupili digitální anténu pokojovou za 1 000 Kč, kterou mají uvnitř místnosti. Ad 6) Místnosti, na které byla vedena exekuce, byly v roce 2010 vyklizeny; v jedné části místnosti, která dříve sloužila jako kuchyň, se však nacházely skříně rodičů s oblečením. Rodiče se rozhodli, že kuchyň s žalovaným nebudou spoluužívat a zařídili si svou kuchyň jinde. Kuchyňská linka se v této místnosti nenacházela, nebyl zde ani sporák. Voda zde byla zavedena i s vodovodním kohoutkem, nebylo zde však umyvadlo. Ad 7) Svědkyně vypověděla, že se v domě nachází jeden hlavní elektroměr (s odpočtovým elektroměrem), na který je napojen žalovaný se svým domem i se svou zámečnickou dílnou. Přesto si všichni platí elektřinu sami. Ad 8) [příjmení] a sklepy jsou zamčeny. Schody na půdu odstraněny. Na půdě jsou uskladněny některé věci, ke kterým svědkyně nemá přístup, zejména oblečení po dětech, postýlka, matrace a televizní anténa. Žalovaný se svědkyní nekomunikuje. Napsali mu doporučený dopis, na který dosud nedostali odpověď. Ad 9) V roce 2011 si původní žalobci a svědkyně udělali nová krbová kamna, neboť užívají místnosti, které jsou umístěny nad sebou. Žalovaný může i nadále dům vytápět, vytápění si však musí zajišťovat na své náklady a svědkyně ani rodiče již centrální vytápění v domě na své náklady nezajišťují (ze svědecké výpovědi [celé jméno žalobkyně]).

33. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zná hlavně [celé jméno původní účastnice], a to někdy od 70. let minulého století, protože s ní jeho manželka byla zaměstnaná v [anonymizováno] ve [anonymizováno] p. [příjmení]. V posledních 5 až 7 letech se s [anonymizováno] vídávali asi 2 x za rok. [jméno] a [příjmení] [celé jméno původního účastníka] k nim jezdívali na [příjmení] [příjmení] na hřiby. Také svědek s manželkou navštěvovali manžele [příjmení] ve Frenštátě, když třeba měli narozeniny nebo nějaké výročí. Když svědek spolu s manželkou byli na návštěvě u manželů [příjmení] ve [anonymizováno], tak se jim vztahy mezi nimi a jejich synem [celé jméno žalovaného] jevily jako normální. Neviděl ani neslyšel, že by se spolu třeba hádali. Ani on s manželkou neměli žádné problémy s tím, že by třeba nebyli jako návštěva vpuštěni do domu. Asi před 5 lety, když u nich manželé [celé jméno původního účastníka] byli v létě, tak je opakovaně žádali, zda by se u nich nemohli vykoupat, protože jim doma netekla voda. Říkali, že mají nějaký špatný bojler. Také k nim přivezli satelitní anténu, kterou si od nich odkoupili, neboť říkali, že to u nich nejde namontovat. Důvodem, proč to u nich na domě nemohli namontovat, bylo asi to, že jim ten dům už nepatřil. Svědkovi nebylo známo, že by si u nich na návštěvě manželé [celé jméno původního účastníka] nějak stěžovali, že se k nim jejich syn [jméno] chová nevhodně nebo hrubě. [příjmení] [celé jméno původního účastníka] pouze říkal, že si už nemůže vyjít nebo posedět na zahradě (ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]).

34. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že manžele [jméno] a [jméno] [příjmení] zná, neboť s nimi v minulosti pracovala v [anonymizováno] ve Frenštátě [anonymizováno] [příjmení]. Za svým manželem na [příjmení] [příjmení] se odstěhovala někdy v roce 1972. V posledních 10 letech se navštěvovali s manžely [příjmení] buď tak, že oni přijeli k nim na [příjmení] na borůvky nebo na hřiby, nebo se naopak oni zastavili k nim na návštěvu, když měl třeba [celé jméno původního účastníka] narozeniny. Vzhledem k tomu, že mají s manželem hospodářství, tak se s Vojtkovými navštěvovali asi 2 x za rok. Když u nich manželé [celé jméno původního účastníka] byli na návštěvě, na svého syna [jméno] si nestěžovali. [celé jméno původního účastníka] se pouze zmiňoval o tom, že se syn [jméno] nestará o dům. Pokud svědkyně s manželem navštívili manžele [příjmení], ti se před nimi se synem [jméno] nikdy nehádali ani se nikdo z nich nechoval nemravně nebo hrubě. Jako návštěva neměli se vstupem do domu žádný problém. Když byli u [anonymizováno] na návštěvě, tak si [celé jméno původní účastnice] musela nosit vodu z koupelny a říkala, že si ani nemůže umýt nádobí. [celé jméno původní účastnice] s manželem [jméno] také dovezli na [příjmení] satelit s tím, jestli by si jej svědkyně s manželem nechtěli odkoupit. Říkali, že ho tam nemůžou mít. Svědkyně s manželem si ho tehdy odkoupili, což bylo asi před 6 až 8 lety. Když byli u manželů [příjmení] na návštěvě, ti si na svého syna [jméno] nestěžovali. Hlavně [celé jméno původního účastníka] však říkal, že se o dům dobře nepečuje. Bylo vidět, že mu vadí jeho údržba. Svědkyně si vzpomněla třeba na vyvrácený sloupek plotu, o který si při odjezdu odřeli auto. Pan [celé jméno původního účastníka] se o těchto věcech příliš nezmiňoval, spíše je nosil v sobě (ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]).

35. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že provozuje maloobchodní prodejnu, kde hlavním předmětem jejich činnosti je montáž televizních a satelitních antén. V místě bydliště účastníků ve [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo] před [anonymizováno] [rok] zřejmě byl, s odstupem času si však již nevzpomněl, co tam dělal. Různých montáží za tu dobu provedli velké množství. Žalovaného od vidění zná, neboť navštěvuje jejich prodejnu. Nejedná se o osobu, která by jej při montáži na žebříku nějak ohrožovala nebo měla v úmyslu jej z žebříku shodit. To by si svědek určitě pamatoval (ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení]).

36. Vzhledem k tomu, že rozhodné skutečnosti soud považoval za dostatečně objasněné z dosud provedených důkazů, neprováděl soud z důvodu nadbytečnosti další dokazování, když ze stejného důvodu nečinil skutková zjištění ani z dalších v řízení provedených důkazů.

37. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

39. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že určovací žaloba není důvodná. Při posuzování otázky, zda se žalovaný jako obdarovaný v rozhodné době, tedy od 26. 6. 2007 do 30. 11. 2011, choval k původním žalobcům jako dárcům nebo k jejich dceři [celé jméno žalobkyně] tak, že tím hrubě porušoval dobré mravy, lze obecně vycházet z toho, že„ dobré mravy“ jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (usnesení Ústavního soudu ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97). Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, přitom naplňuje znaky § 630 obč. zák., nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.1.2001 sp. zn. 29 Cdo 228/2000 Sb.). Přestože se původní žalobci již jednou vůči žalovanému domáhali vrácení téhož daru, když vyzvali [celé jméno žalovaného] dopisem doručeným dne 16. 6. 2005 k vrácení daru, přičemž mu vytýkali nedostatečnou péči o dům, hluk a skladování materiálu v souvislosti s jeho podnikáním, slovní napadání jich samotných a fyzické napadení jejich dcery [celé jméno žalobkyně], jejich určovací žaloby jako vzájemné návrhy byly zamítnuty rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 4. 2007 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26. 6. 2007. Protože právní vztah z darování zaniká na základě kvalifikovaného porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárcům, popř. členům jejich rodiny, a dále na základě jednostranného právního úkonu dárců vůči obdarovanému, kterým se domáhají vrácení daru (resp. ve spojení s ním), soud se v tomto (v pořadí již druhém) řízení o určení právního vztahu nemohl znovu zabývat takovými jednáními žalovaného před 26. 6. 2007, která již byla původními žalobci vůči žalovanému namítána v jejich výzvě ze dne 16. 6. 2005 a byla projednána v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že právo na vrácení daru vzniká dárcům okamžikem kvalifikovaného jednání obdarovaného, který svým chováním hrubě porušuje dobré mravy, nemohl se soud z výše uvedených důvodů již znovu zabývat zejména skutkem ze dne 24. 4. 2005, kdy žalovaný po předchozí slovní rozepři se svou sestrou [celé jméno žalobkyně] tuto udeřil pravou rukou na levou stranu obličeje a ucha, když přestupkové řízení o tomto skutku bylo zastaveno rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 9. 11. 2006. Pokud se však původní žalobci domáhali vůči žalovanému v pořadí již druhého určení, že jsou majiteli předmětných nemovitostí darovaných [celé jméno žalovaného] na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení dvou věcných břemen ze dne 18. 2. 2002, soud tuto určovací žalobu věcně projednal, zabýval se v ní však pouze kvalifikovaným jednáním žalovaného, resp. vzájemným jednání účastníků právního vztahu a [celé jméno žalobkyně] za dobu do 30. 11. 2011, kdy byla žalovanému doručena v pořadí již druhá výzva k vrácení daru. Naléhavý právní zájem původních žalobců na požadovaném určení, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, byl dán ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ o.s.ř.“), neboť za situace, kdy původní žalobci tvrdili, že okamžikem doručení v pořadí již druhé výzvy k vrácení daru (dne 30. 11. 2011) došlo ke zrušení darovací smlouvy a obnovení jejich vlastnictví k předmětným nemovitostem, zapsaným dosud v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalovaného, by bez tohoto určení bylo ohroženo právo původních žalobců i jejich právních nástupců (dědiců), resp. by bez tohoto určení nebylo možné dosažení shody mezi žalobci tvrzeným stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

40. Ad 1) Žalobci neprokázali, že by se žalovaný dne 6. 11. 2010 při provádění úklidu v domě, následujícím nedlouho po provedení topenářských prací, dopustil vůči [celé jméno žalobkyně] schválností, spočívajících v úmyslném poškození botníků popř. vyhození jiných věcí. Ad 2) Žalovaný sice v nepřítomnosti původních žalobců dne 13. 7. 2011 odvezl do sběrných surovin jejich dvě kovové vany, nelze však nevidět, že tyto vany byly odvezeny spolu s dalším materiálem jako železný šrot ve velmi nízké hodnotě, neboť se dlouhodobě nacházely na pozemku žalovaného (zahradě) v jeho vlastnictví. Původní žalobci si tak vlastně protiřečili, když na straně jedné žalovanému dlouhodobě vytýkali nepořádek kolem domu, na straně druhé pak na pozemku žalovaného sami ukládali železný šrot, a po oznámení přestupku již ani nepodali v zákonné tříměsíční lhůtě návrh na jeho projednání, což výrazně oslabuje možné úvahy o tom, že by jim uvedeným jednáním žalovaného byla způsobena nějaká významnější újma. Obdobné závěry se uplatní také ohledně ničím nepodloženého tvrzení žalobců, že jim žalovaný již dříve takto zabavil měděný kotel, kuchyňský pec, dvoje měděná lázeňská kamna, brutar a další železné a měděné výrobky. Ad 3) Pokud žalovaný podal dne 27. 1. 2011 proti [celé jméno žalobkyně] žalobu na určení neplatnosti věcného břemene, jednalo se o výkon jeho subjektivního práva. Žaloba o určení, že nevzniklo právo věcného břemene spočívající v doživotním a bezúplatném užívání 2. NP jihovýchodní části domu [adresa], postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] spolu s právem spoluužívat WC a koupelnu v 1. NP téhož domu, uvedené ve smlouvě darovací a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 18. 2. 2002, byla navíc pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 11. 2011 č.j. [číslo jednací], netýkala se určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni původních žalobců, kteří tak neměli důvod ke sdílení obavy o své další setrvání v nemovitosti. Ad 4) a Ad 8) Z provedeného dokazování nikterak nevyplynulo, že by se [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] v rozhodné době na žalovaného s nějakými konkrétními žádostmi o péči a pomoc vůbec obraceli. Ze svědecké výpovědi [celé jméno žalobkyně] naopak vyšlo najevo, že rodiče po žalovaném nic nechtěli. V průběhu řízení nevyšlo najevo, že by ve smlouvě darovací a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 18. 2. 2002 byly nějakým konkrétním způsobem definovány společné prostory, a už vůbec z něj jednoznačně a nepochybně nevyplynulo, že by žalovaný od srpna 2010 v domě nebo kolem něj neuklízel ([celé jméno žalobkyně] si při jednání o přestupku dne 2. 3. 2011 nevzpomněla, zda 6. 11. 2010 byla řada s úklidem na [celé jméno žalovaného], čímž nepřímo potvrdila, že žalovaný v domě uklízel), nehledě k tomu, že původní žalobci ani jejich dcera [celé jméno žalobkyně] nebyli výslovně oprávnění k užívání jiných částí domu než těch, které byly ve smlouvě darovací a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 18. 2. 2002 zatíženy ve prospěch původních žalobců (dva pokoje v 1. NP jihovýchodní části domu se spoluužíváním kuchyně, WC a koupelny v témže podlaží) a [celé jméno žalobkyně] (dva pokoje ve 2. NP jihovýchodní části domu se spoluužíváním WC a koupelny v 1. NP), což se týká zejména půdních a sklepních prostor. Ad 5) Zřejmě na přelomu roku 2009 a 2010 žalovaný neumožnil žalobcům, aby prostřednictvím montážního subjektu disponovali s venkovní analogovou televizní anténou, umístěnou na jeho domu, kterou žalobci chtěli nejprve po shození větrem uchytit na obvodu domu, později pak v souvislosti s digitalizací přeinstalovat (vyměnit) za venkovní digitální televizní anténu. Dlužno upozornit, že venkovní televizní anténa, včetně (vnitřních) kabelových rozvodů, byla podle § 120 odst. 1 obč. zák. součástí nemovité věci, ve které je instalována, takže původní žalobci k samostatným dispozicím s touto televizní anténou žalovaného (bez jeho souhlasu) skutečně oprávněni nebyli, v daném případě se však nabízelo takové řešení vzniklé situace, které by v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování zahrnovalo jistou míru participace žalovaného na zachování uživatelského standardu bydlení původních žalobců také v oblasti příjmu televizního signálu prostřednictvím venkovní televizní antény, byť tato anténa nakonec byla (bez větší újmy) vlastním přičiněním žalobců a [celé jméno žalobkyně] nahrazena vnitřní digitální televizní anténou. Ad 6) Téměř neuvěřitelně vyznívá sofistikovaná snaha původních žalobců ospravedlnit své protiprávní jednání, spočívající v tom, že původní žalobci sami dlouhodobě nerespektovali smlouvu darovací a smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne 18. 2. 2002 tím, že v darované nemovitosti neoprávněně užívali v 1. NP dětský pokoj o výměře 6 m2 a obývací pokoj o výměře 17 m2 až do listopadu 2010, zatímco žalovaný společně se svou manželkou a dvěma nezletilými dětmi užívali ve 2. NP jednu místnost o výměře 17 m2, přičemž žalovanému navíc neumožňovali ani řádné spoluužívání kuchyně až do začátku roku 2015, za což jednak byli pro období od 27. 7. 2007 do 19. 8. 2009 pravomocně uznáni vinnými ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 12. 2009 č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jednak proti nim bylo od začátku roku 2009 do začátku roku 2015 exekučně vymáháno vyklizení uvedené části darované nemovitosti v řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] a u soudního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud se žalovaný ve vztahu k původním žalobcům domáhal soudní (ať už trestněprávní či občanskoprávní /exekuční/) ochrany svých [anonymizováno], nelze toto jeho jednání v žádném případě právně kvalifikovat jako kolidující s výše uvedeným ustanovením § 630 obč. zák. Ad 7) a Ad 9) Za hrubé porušování dobrých mravů nelze za dané situace považovat ani to, že žalovanému vznikl vůči původním žalobcům dluh v celkové výši 141 041,80 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s náklady za vytápění plněnými žalobci za žalovaného ve výši 5 930 Kč a v souvislosti s náklady za spotřebu elektrické energie plněnými žalobci za žalovaného ve výši 135 111,80 Kč, když také původním žalobcům vznikl vůči žalovanému dluh v celkové výši 65 213 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s náklady za vytápění plněnými žalovaným za žalobce ve výši 17 653 Kč a v souvislosti s náhradou, odpovídající obvyklému nájemnému ve výši 47 560 Kč. Ohledně těchto (vzájemných) nároků účastníků probíhalo u Okresního soudu v Novém Jičíně občanskoprávní soudní řízení pod sp. zn. 24 C 271/2007-146, ve kterém vyšla najevo nepravdivost tvrzení původních žalobců o tom, že by žalovaný při převzetí daru odmítl přepsat elektroměr na své jméno, protože žalovaný naopak chtěl přepsat elektroměr na svou osobu, původní žalobci však s přepisem elektroměru na žalovaného nesouhlasili. Ad 10) Opakované vulgární nadávky žalovaného na adresu jeho rodičů i sestry [jméno] sice svědeckou výpovědí [celé jméno žalobkyně] prokázány byly, měly však zjevnou souvislost s protiprávním jednáním původních žalobců, kteří se vůči žalovanému opakovaně a dlouhodobě dopouštěli protiprávního jednání, vykazujícího znaky trestné činnosti, sama [celé jméno žalobkyně] pak žalovaného opakovaně oznámila pro přestupek, pro který žalovaný nikdy nebyl pravomocně uznán vinným. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný opakovaně vyhazoval z domu návštěvy žalovaných, až již se jednalo o [anonymizována dvě slova] nebo přítele [celé jméno žalobkyně], resp. se k nim choval nepřiměřeně okolnostem, když v případě [anonymizováno] tito dokonce přes nesouhlas žalovaného na jeho pozemku přes noc kempovali a pokud se přítel [celé jméno žalobkyně] bez vědomí a souhlasu žalovaného pohyboval v půdních nebo sklepních prostorách domu, nezatížených věcným břemenem, nelze reakci žalovaného, který za daných okolností přivolal policejní hlídku, hodnotit jako hrubě porušující dobré mravy.

41. Aniž by soud jakkoliv zlehčoval nebo dokonce ospravedlňoval nevhodné chování žalovaného vůči původním žalobcům (svým rodičům) a jejich dceři [celé jméno žalobkyně] (své sestře), nesené zejména určitými projevy nervozity, podrážděnosti a vulgarity, spolu s absencí větší míry ohleduplnosti a vstřícnosti, nelze nevidět, že požadavek původních žalobců na eticky bezvadné jednání žalovaného vůči nim a jejich dceři [jméno] (později žalobkyni), prosté jakékoliv mravního prohřešku, poklesku či pochybení, představuje v eticky vícestranně závadovém a vysoce konfliktním prostředí, ve kterém probíhalo soužití účastníků, v zásadě nepřiměřený požadavek na kvalitu osobního jednání žalovaného, který navíc - zejména ze strany původních žalobců, ale i jejich dcery [jméno], jež opakovaně oznámila spáchání přestupku žalovaným, kterým se neprovinil - nebyl vyvažován takovým jejich jednáním, které by bylo možno považovat za eticky bezvadné a společensky zcela přijatelné. Samotné jednání původních žalobců, dlouhodobě kolidující s normami trestního i občanského práva, totiž vykazovalo znaky tak intenzivního porušování dobrých mravů, jakého se žalovaný sám vůči původním žalobcům ani jejich dceři [jméno] nedopustil, a které by bylo možno kvalifikovat jako hrubé porušování dobrých mravů (s následky způsobilými rozvrátit rodinné soužití žalovaného v domě), prakticky anulující prospěch, jehož by se za normálních okolností žalovanému dostalo z darování předmětných nemovitostí a který by žalovaného v mravní rovině zavazoval vůči původním žalobcům (jakožto dárcům) projevem vděčnosti. Jinými slovy řečeno, pokud původní žalobci vůči žalovanému dlouhodobě páchali trestnou činnost, nerespektovali pravomocná soudní rozhodnutí ukládající jim vyklizení dětského pokoje, obývajícího pokoje a umožnění spoluužívání kuchyně, žalovaného a jeho rodinu ponechali bydlet v nedůstojných podmínkách a znemožňovali mu řádné užívání darovaných nemovitostí smluvně dohodnutým způsobem, stěží se mohou vůči žalovanému dovolávat zrušení darovací smlouvy a vrácení daru pro některá méně intenzivní mravně závadová jednání žalovaného, nedosahující intenzity přestupku, jejichž prostřednictvím se žalovaný svým způsobem (byť neslušným až vulgárním či krajně nevhodným) vyrovnával s abnormálně nepříznivou životní situací, způsobenou právě mravně závadovým jednáním původních žalovaných značné intenzity, dosahujícím intenzity trestného činu. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že je podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, takže za konkrétních okolností tohoto jedinečného případu (ad hoc) soud prvního stupně nemůže přisvědčit ani argumentaci žalované, obsažené v jejím odvolání ze dne 21. 12. 2016 (původně určeném odvolacímu soudu), ohledně toho, že by v tomto občanském soudním řízení bylo přípustné a aplikačně přiléhavé analogické použití interpretačních pravidel uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2014 sp. zn. I. ÚS 3113/13, ze kterých by bylo možno dovozovat protikladnost vyslovení viny původních žalobců [jméno] a [jméno] [příjmení] k celkovému morálnímu rozměru věci, nadto v prostředí rodinných vztahů, ve kterém by bylo lze spatřovat skutečnost svědčící ve prospěch závěru o absenci trestnosti jejich činu s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe. Soud proto za daných okolností a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu, na základě kterého dne 18. 2. 2002 došlo k uzavření smlouvy darovací a smlouvy o zřízení dvou věcných břemen, žalobu na určení vlastnického práva původních žalobců k darovaným nemovitostem jako nedůvodnou zamítl.

42. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Účelně vynaložené náklady řízení žalovaného spočívají v mimosmluvní odměně advokátky za poskytování právních služeb ve výši 41 500 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) (tarifní hodnota 25 000 Kč do 31. 12. 2012) a § 9 odst. 4 písm. b) (tarifní hodnota 50 000 Kč od 1. 1. 2013) a § 11 odst. 1 písm. a), c) a e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby po 2 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání přesahujícího dvě hodiny dne 12. 11. 2012 a 10. 12. 2012), 10 úkonů právní služby po 3 100 Kč (porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 28. 1. 2013 od 15:15 do 16:30 hodin, účast u jednání přesahujícího dvě hodiny dne 3. 2. 2016, účast u jednání dne 16. 3. 2016, 18. 4. 2016 a 21. 9. 2016, vyjádření k odvolání ze dne 15. 5. 2017, účast u jednání odvolacího soudu dne 17. 5. 2017, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 20. 7. 2020 od 10:30 do 12:15 hodin, účast u jednání dne 20. 1. 2021), 15 režijních paušálech po 300 Kč ve výši 4 500 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhradě cestovních nákladů (dále„ cestovném“) ve výši 4 416,06 Kč za cesty právní zástupkyně žalovaného z [obec] do [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 98 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 9,0 l [číslo] km benzinu automobilového 95 oktanů (metodika 1999 [číslo] dle technického průkazu) ve dnech 12. 11. 2012 a 10. 12. 2012 při průměrné ceně pohonné hmoty dle vyhlášky č. 429/2011 Sb. ve výši 34,90 Kč/litr a sazbě základní náhrady ve výši 3,70 Kč za 1 km jízdy (cestovné 1 340,84 Kč, tj. 2 x 670,42 Kč) a ve dnech 3. 2. 2016, 16. 3. 2016, 18. 4. 2016 a 21. 9. 2016 při průměrné ceně pohonné hmoty dle vyhlášky č. 385/2015 Sb. ve výši 29,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady ve výši 3,80 Kč za 1 km jízdy (cestovné 2 537,40 Kč, tj. 4 x 634,35 Kč) a osobním automobilem Nissan Qashqai, [registrační značka] s kombinovanou spotřebou 4,0 l [číslo] km motorové nafty (metodika [příjmení] 2015 dle technického průkazu) dne 20. 1. 2021 při průměrné ceně pohonné hmoty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč/litr a sazbě základní náhrady ve výši 4,40 Kč za 1 km jízdy (cestovné 537,82 Kč), náhradě za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu odpovídající celkem 28 započatým půlhodinám (7 jednání x 4 započaté půlhodiny) po 100 Kč ve výši 2 800 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 53 216,06 Kč ve výši 11 175,37 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 64 391,43 Kč, po zaokrouhlení 64 391 Kč.