24 C 72/2019-308

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci na adresu [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], písemnou omluvu v tomto znění: „ Vážený pane [celé jméno žalobce], dne 4. 12. 2018 jsem při shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], vystoupil se svým projevem, ve kterém jsem o Vás uvedl, že jste se dopustil jasného pokusu o podvod. Uvedené tvrzení však není pravdivé a já se Vám za ně omlouvám.“

II. Žalovaný je povinen vystoupit na prvním shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], které se bude konat po nabytí právní moci tohoto rozsudku, s omluvou v tomto znění: „ Vážení delegáti, vážený pane [celé jméno žalobce], dne 4. 12. 2018 jsem při shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], vystoupil se svým projevem, ve kterém jsem o panu [celé jméno žalobce], členovi družstva a delegátovi, uvedl, že se dopustil jasného pokusu o podvod. Uvedené tvrzení však není pravdivé a já se za ně panu [celé jméno žalobce] omlouvám.“

III. V nároku žalobce, kterým se po žalovaném domáhá písemné omluvy v tomto znění: „ Vážený pane [celé jméno žalobce], dne 4. 12. 2018 jsem při shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], vystoupil se svým projevem, ve kterém jsem Vás neoprávněně dehonestoval a zesměšnil tak, že jsem o Vás v tomto svém projevu uvedl, že máte pidifirmičku s majetkem 30 000 krát menším než družstvo, ale jezdíte v [anonymizována dvě slova], že jste seděl ve své kanceláři, náhle jste byl osvícen, prozřel jste, že je potřeba jít udělat na družstvo pořádek, nechal jste se zvolit delegátem a přišel jste páchat dobro, a že jsem se v této souvislosti nad Vaší péčí málem rozplakal, a dále že jste osobou, s jejímž příchodem houstne atmosféra, a která kolem sebe začala vytvářet skupinku lidí, kteří na shromáždění delegátů nikdy nijak nevystoupili, ale najednou začali být aktivní, agresivní a útoční. Protiprávně jsem tak zasáhl do Vašich osobnostních práv, za což se Vám omlouvám. Dále jsem se o Vás v tomto svém projevu vyjadřoval ve smyslu, že manipulujete a ovlivňujete delegáty. Toto mé tvrzení však není pravdivé a já se Vám za ně omlouvám. Dále jsem v projevu uvedl, že o přijatých usneseních rozhodujete Vy ve své kanceláři v sídle Vaší společnosti a že v sídle této společnosti je druhé řídící středisko družstva. Uvedené tvrzení je rovněž nepravdivé a já se Vám za ně omlouvám.“ se žaloba zamítá.

IV. V nároku žalobce, kterým se po žalovaném domáhá ústní omluvy na prvním shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], které se bude konat po nabytí právní moci tohoto rozsudku, v tomto znění: „ Vážení delegáti, vážený pane [celé jméno žalobce], dne 4. 12. 2018 jsem při shromáždění delegátů [anonymizováno] bytového družstva„ [anonymizováno]“ [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], vystoupil se svým projevem, ve kterém jsem pana [celé jméno žalobce], člena družstva a delegáta neoprávněně dehonestoval a zesměšnil tak, že jsem o něm v tomto svém projevu uvedl, že má pidifirmičku s majetkem 30 000 krát menším než družstvo, ale jezdí v [anonymizována dvě slova], že seděl ve své kanceláři, náhle byl osvícen, prozřel, že je potřeba jít udělat na družstvo pořádek, nechal se zvolit delegátem a přišel páchat dobro, a že jsem se v této souvislosti nad jeho péčí málem rozplakal, a dále že je osobou, s jejímž příchodem houstne atmosféra, a která kolem sebe začala vytvářet skupinku lidí, kteří na shromáždění delegátů nikdy nijak nevystoupili, ale najednou začali být aktivní, agresivní a útoční. Protiprávně jsem tak zasáhl do jeho osobnostních práv, za což se panu [celé jméno žalobce] omlouvám. Dále jsem se o panu [celé jméno žalobce] v tomto svém projevu vyjadřoval ve smyslu, že manipuluje a ovlivňuje delegáty. Toto mé tvrzení však není pravdivé a já se za ně panu [celé jméno žalobce] omlouvám. Dále jsem o panu [celé jméno žalobce] v projevu uvedl, že o přijatých usneseních rozhoduje ve své kanceláři v sídle své společnosti a že v sídle této společnosti je druhé řídící středisko družstva. Uvedené tvrzení je rovněž nepravdivé a já se za ně panu [celé jméno žalobce] omlouvám.“ se žaloba zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 22 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 18. 3. 2019 ve znění upřesnění ze dne 13. 10. 2021 a doplnění ze dne 24. 2. 2022 domáhal po žalovaném omluvy za výroky, které žalovaný pronesl na shromáždění delegátů SBD„ [anonymizováno]“ [obec] (dále jen družstvo), konkrétně za to, že žalovaný žalobce dehonestoval a zesměšnil tak, že o něm ve svém projevu uvedl, že má pidifirmičku s majetkem 30 000 krát menším než družstvo, ale jezdí v [anonymizována dvě slova], že seděl ve své kanceláři, náhle byl osvícen, prozřel, že je potřeba jít udělat na družstvo pořádek, nechal se zvolit delegátem a přišel páchat dobro, a že se žalovaný v této souvislosti nad jeho péčí málem rozplakal, a dále že je osobou, s jejímž příchodem houstne atmosféra, a která kolem sebe začala vytvářet skupinku lidí, kteří na shromáždění delegátů nikdy nijak nevystoupili, ale najednou začali být aktivní, agresivní a útoční, dále za to, že se o panu [celé jméno žalobce] v tomto svém projevu vyjadřoval ve smyslu, že manipuluje a ovlivňuje delegáty, že o přijatých usneseních rozhoduje ve své kanceláři v sídle své společnosti a že v sídle této společnosti je druhé řídící středisko družstva, a že se dopustil jasného pokusu o podvod. Žalobu odůvodnil tím, že těmito výroky jej žalovaný dehonestoval a zesměšnil a uvedl nepravdivé skutečnosti, které mají difamující povahu, přičemž je přednesl na shromáždění delegátů, které představuje nejvyšší orgán družstva a tedy nejzásadnější událost ovlivňující přímé dění v družstvu. Projev žalovaného byl úmyslný a předem připravený, navíc jej pronesl z pozice delegáta a člena představenstva, což zesiluje intenzitu zásahu do osobnostních práv žalobce.

2. Žalovaný s nárokem žalobce nesouhlasil, neboť výroky, které na shromáždění delegátů pronesl, je nutno posuzovat jako hodnotící soudy, neboť jsou osobním postojem žalovaného k činům žalobce či událostem kolem nás, což vyplývá nejen z jejich jazykového vyznění nýbrž i z kontextu celého projevu žalovaného. Navíc se jednalo o zjevný příklad nadsázky pronesené v souvislosti s osobním hodnocením vlivu žalobce na rozhodování jednotlivých delegátů (pokud jde o výrok, že o záležitostech družstva se rozhoduje v kanceláři sídla společnosti žalobce). K hodnotícímu soudu, že žalobce ovlivňuje delegáty, dospěl žalovaný na základě jednání žalobce, jehož byl svědkem na shromáždění delegátů SBD [anonymizováno], a rovněž na základě rozhovorů s některými z delegátů. Jako příklad je možno uvést jednání žalobce, na základě kterého byl dne 12. 6. 2018 schválen vznik Komise pro rozdělení zisku a prověření způsobu hospodaření střediska ostatního hospodaření, přestože to bylo v rozporu se stanovami a se zákonem. Žalobce opakovaně vystupoval na shromáždění delegátů družstva s dotazy, jež měly v delegátech nepravdivě evokovat pocit, že je hospodaření družstva v nepořádku a že představenstvo družstva zanedbává své povinnosti. Pokud jde o výrok týkající se obvinění žalobce z jasného pokusu o podvod, žalovaný zdůraznil, že se vyjadřoval o podvodu v jeho obecném významu (záměrné uvedení v omyl s úmyslem poškodit někoho, neoprávněně něco získat) nikoli o trestném činu podvodu. K vynesení tohoto hodnotícího soudu vedlo žalovaného jednání žalobce, jehož společnost [právnická osoba] byla v roce 2007 zhotovitelem díla označeného jako„ Oprava bytového domu v [obec], [adresa] [číslo]“, a to na základě smlouvy o dílo sjednané s SBD [anonymizováno] Cena díla byla sjednána ve výši 6 804 078 Kč včetně DPH. Po provedení díla zaslal žalobce družstvu žádost o úhradu tzv. víceprací spočívajících v nákladech na vyrovnání obvodového pláště objektu v celkové výši 430 646,14 Kč. Podle odborníků oslovených družstvem žalobce tyto náklady žalobce neuvedl do nabídky v rámci výběrového řízení, přičemž je nepravděpodobné, že by se tak stalo náhodou, když firma žalobce měla v té době dlouholeté zkušenosti s prováděním těchto typů oprav. Ostatní společnosti účastnící se výběrového řízení přitom tyto náklady zohlednily, a proto nebyly ve výběrovém řízení úspěšné. Žádost společnosti žalobce byla družstvem z těchto důvodů odmítnuta. Žalovaný má za to, že výše popsané jednání žalobce je možno vnímat jako pokus o podvod. Žalovaný dále poukázal na specifické postavení žalobce, jako jedné z vůdčích osobností opozice proti předchozímu představenstvu družstva je nucen snášet z principu vyšší míru kritických vyjádření. A dále na pověst žalobce mezi delegáty, kdy žalobce se netěšil nikdy dobré pověsti mezi majoritou delegátů a je tedy otázkou, zda výroky žalovaného byly způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Ze zvukového záznamu ze shromáždění delegátů SBD [anonymizováno] [obec] konaného dne 4. 12. 2018, ze zápisu ze shromáždění delegátů ze dne 4. 12. 2018 a rovněž ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný dne 4. 12. 2018 vystoupil na shromáždění delegátů družstva a pronesl mimo jiné tyto výroky: „ [celé jméno žalobce] má pidifirmičku, se 36 lidmi, podle výroční zprávy z roku 2015, protože novější není k dispozici. S majetkem 30 000krát menším, než má družstvo, ale jezdí tuším v [anonymizována dvě slova]. „ K prodeji vily jste k mému úžasu, přijali [anonymizováno] návrh usnesení, že podmínky kupní smlouvy na vilu má schvalovat shromáždění delegátů. Rozumějte, schvalovat [celé jméno žalobce] ve své kanceláři [anonymizována tři slova]. „ Umím si představit, že druhé řídící středisko SBD [anonymizováno] v [anonymizováno] kanceláři rozdá členům svého fanklubu tisíc pitomých pozměňovacích připomínek a pánové [jméno] a [anonymizováno] tu zase budou vyřvávat, jak všechno má být správně.“ Určitě jste už zaregistrovali, že se ptám na jedno jméno? [celé jméno žalobce]. To je ten člověk, s jehož příchodem mezi delegáty atmosféra velice zhoustla. Který kolem sebe začal vytvářet skupinku lidí, kteří zde nikdy nějak nevstoupili, ale najednou začali být aktivní, agresivní, útoční. „ Lidi, to vy opravdu věříte, že [celé jméno žalobce] seděl ve své kanceláři, náhle byl osvícen, prozřel, že je pro třeba jít udělat na družstvo pořádek a nechal se za garážníky zvolit delegátem a přišel sem páchat dobro? Jsem přesvědčen, že takhle naivní nemůžou být ani jeho současní stoupenci. Pak se ovšem naskýtá otázka, proč… Ať si na to odpoví sám. Já jsem se nad tou dojemnou [příjmení] péčí málem rozplakal.“ „ Řeknu doložitelná fakta. Pan [celé jméno žalobce] v roce 2007 se dopustil jasného pokusu o podvod. Z toho důvodu předseda družstva inženýr [příjmení] zakázal panu [celé jméno žalobce] vstup jeho firmy na družstvo. A přátelé, tohle je ta podstata. Němečkova firma vyhrála řízení o výběru zhotovitele na opravu bytového objektu v [ulice a číslo] až [číslo] v [obec], z důvodu nejnižší ceny. Ovšem v průběhu prací přišel [celé jméno žalobce] s dodatkem ke smlouvě na téměř 430 000 Kč. A tím by se dostal na cenu, se kterou by v žádném případě soutěž o výběr zhotovitele nevyhrál. Podle stanoviska techniček družstva i samého projektanta, byl dodatek ke smlouvě zpracován na vícepráce, o kterých [celé jméno žalobce] musel od samého začátku vědět, a úmyslně cenu podsekl, aby soutěž vyhrál a spoléhal na to, že mu vyšší cenu v průběhu stavby družstvo odsouhlasí. To se nestalo. A navíc, za tento jasný pokus za podvod mu byla zakázána jakékoliv práce pro družstvo v budoucnu.“ Z výpisu z OR ke dni 18. 3. 2019 vyplývá, že žalobce je jediným jednatelem společnosti [právnická osoba] Z výpisu z OR ke dni 18. 3. 2019 vyplývá, že předsedou družstva Stavební bytové družstvo„ [anonymizováno]“ [obec] byl od 29. 3. 2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ze Zápisu z členské schůze samosprávy volebního obvodu [číslo] SBD [anonymizováno] konané dne 2. 2. 2017 vyplývá, že jako nový delegát samosprávy volebního obvodu [číslo] byl zvolen žalobce. Z připomínky k zápisu od paní [příjmení] ze dne 17. 12. 2018 soud nic podstatného nezjistil. Z [příjmení] [jméno] [příjmení] delegátky objektu patřícího družstvu vyplývá, že tato delegátka se zúčastnila shromáždění delegátů družstva konaného v prosinci 2018 a okomentovala průběh tohoto shromáždění včetně projevu žalovaného. Z úplného znění Stanov družstva ke dni 17. 5. 2016 soud nic podstatného nezjistil. Ze zvukového záznamu ze shromáždění delegátů družstva ze dne 12. 6. 2018 a ze zápisu z tohoto shromáždění vyplývá, že mezi některými delegáty vznikly pochybnosti o tom, zda současné vedení družstva (v čele s [anonymizováno] [příjmení]) s finančními prostředky družstva hospodaří řádně, mezi tyto delegáty patřil i žalobce a dále Mgr. [jméno], Bc. [anonymizováno], Ing. [příjmení], pan [příjmení], pan [příjmení]. Tito delegáti své pochybnosti vyjádřili dotazy směřujícími vůči současnému vedení družstva a také návrhem na zřízení pracovní komise, jejímž úkolem mělo být prověření způsobu hospodaření střediska ostatního hospodaření, prověření údajů uvedených jako zdroje krytí majetku nebytových středisek uvedených ve výroční zprávě, stanovení výše rezervy družstva a způsob nakládání s ní, určení části prostředků nedělitelného fondu a fondu pozemků a nerozděleného zisku za účelem jejich rozdělení do bytových středisek. Na základě hlasování došlo k přijetí návrhu na zřízení této komise, přičemž jejím členem byl mimo jiné zvolen žalobce, pan [příjmení], Ing. [příjmení] a pan [příjmení]. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 24 Cm 91/2018-28 ze dne 16. 5. 2019 bylo zjištěno, že k návrhu žalobce podaného dne 9. 5. 2019 v řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 12. 6. 2018, kterým byla pod bodem [číslo] zřízena pracovní komise, bylo vydáno předběžné opatření, kterým byla představenstvu družstva a jeho členům uložena povinnost zdržet se šíření informace, že usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 12. 6. 2018 přijaté pod bodem [číslo] kterým byla zřízena komise pro rozdělení zisku a prověření způsobu hospodaření střediska ostatního hospodaření, je neplatné, že tato komise neexistuje, že činnost této komise poškozuje družstvo, nebo že cílem komise je převod bytů družstva do osobního vlastnictví, a to do doby pravomocného skončení soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 8. 2020 vyplývá, že návrhem podaným dne 20. 7. 2018 navrhovatelka [příjmení] [jméno] [příjmení] (členka družstva a předsedkyně kontrolní komise) se domáhala určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů ze dne 12. 6. 2018, kterým byla (pod bodem 9.) zřízena pracovní komise, a návrhem podaným dne 18. 2. 2019 se žalobce (člen družstva a předseda kontrolní komise) domáhal určení, že navrhovatelkou napadené usnesení je platné. Soudem nebyla neplatnost usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 12. 6. 2018, kterým byla pod bodem [číslo] zřízena pracovní komise, vyslovena. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 293/2020-293 ze dne 1. 10. 2021 bylo změněno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 8. 2020 tak, že usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 12. 6. 2018, kterým byla pod bodem [číslo] zřízena pracovní komise, je neplatné. Z výpisu z OR k datu 16. 12. 2021 vyplývá, že ke dni 13. 7. 2020 bylo zvoleno nové představenstvo družstva, předsedou družstva se stal žalobce, místopředsedou se stal Ing. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [jméno], členy představenstva se stali: [příjmení] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Do 13. 7. 2020 byl předsedou představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], místopředsedkyní byla [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení], členy představenstva byli: Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaný, Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl členem představenstva družstva od 21. 7. 1988 do 13. 1. 2019, od 17. 6. 1998 do 26. 10. 2006 byl [anonymizována dvě slova]. Z listiny nazvané„ [příjmení] k doplnění a opravení zápisu ze shromáždění delegátů ze dne 12. 6. 2018 a připomínky k zápisu ověřovatele zápisu“ vyhotovené Ing. [jméno] [příjmení] dne 10. 7. 2018 soud nic podstatného k projednávané věci nezjistil. Ze Smlouvy o dílo [číslo] 2007 [číslo] 2007 vyplývá, že mezi družstvem jako objednatelem a společností [právnická osoba] (zastoupené žalobcem jako jednatelem společnosti) jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava bytového domu v [obec] ulice [ulice a číslo] [číslo], termín díla byl sjednán od 15. 3. 2007 do 25. 7. 2007, cena díla byla sjednána ve výši 6 804 078 Kč včetně DPH. Součástí smlouvy pod bodem 3.4 bylo ujednání, že veškeré vícepráce, doplňky nebo rozšíření, které nebyly uvedeny ve výkazu výměr, musí být před jejich realizací písemně odsouhlaseny. Ze Zápisu [číslo] ze zasedání technické komise představenstva družstva, konané dne 28. 5. 2007 a z dopisu ze dne 11. 6. 2007 vyplývá, že společnost [právnická osoba] požádala družstvo o úhradu nákladů za vyrovnání obvodového pláště objektu [ulice a číslo] [číslo] ve výši 430 646 Kč bez DPH, na základě této žádosti proběhlo jednání, kterého se zúčastnili zástupci realizační firmy, autor projektu Ing. [příjmení] a za družstvo Ing. [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení], na jednání byly zpochybněny technickým úsekem a projektantem zpochybněny plochy vyrovnání obvodového pláště, spotřeby lepidla pro vyrovnání, tloušťka tepelné izolace a jednotkové ceny např. za prodloužení hmoždinek, a na základě této argumentace došlo ke shodě, že návrh na vícepráce je neoprávněný a že je nutno diskutovat o částce podstatně nižší, a to ve výši 278 088 Kč bez DPH. Ze Zápisu ze zasedání technické komise družstva dále vyplynulo, že technická komise navrhla družstvu žádost o úhradu víceprací zamítnout mimo jiné s odůvodněním, že realizační firma podcenila průzkum objektu, neboť ze zkušenosti z jiných staveb je zřejmé, že vyrovnání obvodového pláště není zvláštností, ale je realizováno na objektech v různém rozsahu, [právnická osoba] jako certifikovaná firma s dlouholetými zkušenostmi musela s touto skutečností počítat, a to i s ohledem na to, že se nejedná o typový konstrukční dům, ale o zděný objekt a měla náklady na vyrovnání obvodového pláště zakalkulovat do své nabídky. Ze Zápisu z 16. schůze představenstva družstva konané dne 31. 5. 2007, které se zúčastnil i žalovaný, vyplývá, že usnesením [číslo] představenstvo družstva zamítlo žádost společnosti [právnická osoba] na úhradu víceprací ve výši 430 646 Kč s odůvodněním, že na akci„ oprava bytového objektu [ulice a číslo] [číslo]“ bylo vypsáno výběrové řízení, ze šesti obeslaných firem posuzovala hodnotitelská komise nabídky pěti firem, [právnická osoba] vyhrála výběrové řízení na základě nejnižší nabídky, přičemž rozdíl mezi vítězem a uchazečem na druhém místě byl 235 038 Kč; [právnická osoba] jako certifikovaná firma s dlouholetými skutečnostmi měla s touto skutečností počítat a náklady na vyrovnání obvodového pláště do své nabídky zakalkulovat. Ze Stavebního deníku ke stavbě Zateplení bytového domu [ulice a číslo] [číslo] v [obec] soud nic podstatného nezjistil. Z Návrhu na založení věci ze dne 12. 12. 2019 [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce podal dne 8. 3. 2019 trestní oznámení na žalovaného pro jednání, kterého se měl dopustit dne 4. 12. 2018 na shromáždění delegátů družstva a v němž žalobce spatřuje trestný čin pomluvy a křivého obvinění tím, že ve svém projevu vědomě a účelově sděloval nepravdivé údaje o žalobci, konkrétně o něm uvedl, že se dopustil jasného pokusu o podvod. Policie se trestním oznámením zabývala a opatřila si řadu podkladů včetně dokumentace družstva k řízení o výběru zhotovitele opravy bytového objektu v ulici [ulice a číslo] [číslo] a požádala žalovaného o podání vysvětlení. Na základě hodnocení zjištěných skutečností dospěl policejní orgán k závěru, že zde nejsou skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, když podle policejního orgánu žalovaný popsal skutečné, tedy pravdivé okolnosti k zakázce, ze kterých pak vycházel při vyjádření, že se měl žalobce v roce 2007 dopustit jasného pokusu o podvod, což dle jeho vysvětlení mělo být hodnocení morální a etické, nikoli trestněprávní. Policejní orgán posoudil jednání žalovaného jako subjektivní posouzení nečestného, klamavého či nepoctivého jednání, což jsou synonyma pro jednání podvodné, přičemž nebyl prokázán úmysl žalovaného žalobce pomluvit či lživě obvinit. Ze Záznamu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 1. 2007 vyplývá, že nabídka společnosti [právnická osoba] byla hodnotitelskou komisí vyhodnocena jako nejvhodnější z důvodu nejnižší nabídkové ceny, zkráceného termínu pro realizaci a délky záruční doby. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 16. 10. 2019 ve věci vedené ČR SKPV územní odbor [obec] pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný podal vysvětlení ve věci trestního oznámení žalobce pro trestný čin pomluvy a křivého obvinění. Ke svému projevu na shromáždění delegátů konaném dne 4. 12. 2018 mimo jiné uvedl, že šlo o reakci na předchozí jednání či chování členů a zastánců spolku [anonymizováno] a žalobce a jejich výstupy na předchozích shromáždění delegátů, k nařčení žalobce z jasného pokusu o podvod, žalovaný na policii uvedl, že společnost, kterou žalobce zastupuje, měla možnost se s objektem opravy podrobně seznámit a provést příslušná měření, ještě před vyhotovením cenové nabídky. Dále žalovaný uvedl, že se z jeho strany nejednalo o trestněprávní hodnocení, ale protože je právní laik, šlo o hodnocení morální a etické, jednalo se o morální apel vzniklý pod tíhou okamžiku jako reakce na neurvalé projevy některých delegátů (výkřiky delegátů sedících v sále) a v žádném případě se nejednalo o pasáž projevu, kterou by si žalovaný dopředu připravoval. Dopisem ze dne 26. 2. 2019 žalobce vyzval žalovaného k omluvě před podáním žaloby. Dopisem ze dne 11. 3. 2019 žalovaný reagoval na předžalobní výzvu žalobce s tím, že se omlouvat nebude, neboť si za svým projevem stojí. Na základě hodnocen provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl členem představenstva družstva od roku [rok] do roku [rok], v určitém období vykonával funkci místopředsedy. Žalobce byl zvolen delegátem družstva v roce 2017, od [datum] vykonává funkci předsedy družstva. Žalobce je rovněž jediným jednatelem společnosti [právnická osoba] Žalovaný ve svém projevu na shromáždění delegátů družstva konaném dne 4. 12. 2018 pronesl výroky, které žalobce v žalobě označil jako urážlivé a dehonestující. Ze zvukových záznamů ze shromáždění delegátů ze dne 12. 6. 2018 a 4. 12. 2018, z výpisu z obchodního rejstříku a z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že v období mezi lety 2018 až 2020 u určité skupiny delegátů, jejíž byl žalobce členem, vznikla nespokojenost se současným vedením družstva, tato nespokojenost byla mimo jiné vyjadřována dotazy a připomínkami těchto delegátů vůči vedení družstva na shromážděních delegátů a také zřízením pracovní komise, jejímž úkolem mělo být prověření způsobu hospodaření střediska ostatního hospodaření, prověření údajů uvedených jako zdroje krytí majetku nebytových středisek uvedených ve výroční zprávě, stanovení výše rezervy družstva a způsob nakládání s ní, určení části prostředků nedělitelného fondu a fondu pozemků a nerozděleného zisku za účelem jejich rozdělení do bytových středisek. Následně v roce 2020 došlo k volbě nového představenstva družstva, přičemž žalobce byl zvolen předsedou družstva a řada delegátů, kteří na shromážděních delegátů vystupovali proti bývalému vedení družstva, se stala členy nového představenstva. V roce 2007 vypsalo družstvo výběrové řízení na opravu bytového objektu [ulice a číslo] [číslo], z pěti nabídek byla jako nejvýhodnější vybrána společnost [právnická osoba], jejímž jednatelem byl a je žalobce. Nabídka firmy žalobce byla vybrána jako nejlevnější a také pro delší záruční dobu a zkrácenou dobu realizace. Se společností žalobce byla sjednána smlouva o dílo, cena díla byla sjednána na částku 6 804 078 Kč včetně DPH. Součástí smlouvy pod bodem 3.4 bylo ujednání, že veškeré vícepráce, doplňky nebo rozšíření, které nebyly uvedeny ve výkazu výměr, musí být před jejich realizací písemně odsouhlaseny. Následně společnost žalobce požádala družstvo o úhradu částky 430 646 Kč za vícepráce na vyrovnání obvodového pláště. Žádost byla projednána technickou komisí a představenstvem družstva, a byla zamítnuta s tím, že společnost žalobce měla s potřebou vyrovnání pláště počítat již při vyhotovení nabídky, neboť se jedná o zjistitelnou skutečnost, se kterou měla společnost žalobce předem počítat. Zároveň však bylo společnosti žalobce sděleno, že je možno jednat o úhradě částky nižší, tedy ve výši 278 088 Kč. Takto zjištěný skutkový stav shledal soud dostatečný pro rozhodnutí ve věci a ostatní navržené důkazy již neprováděl.

4. Soud věc právně posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.). Podle § 81 odst. 1 obč. zák. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle druhého odstavce téhož ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 82 odst. 1 obč. zák. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení a podle judikatury dopadající na projednávanou věc. Z usnesení NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 vyplývá, že ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být dány tyto hmotněprávní předpoklady: - existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, - neoprávněnost, resp. protiprávnost tohoto zásahu, - existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností. V konkrétním případě je nezbytné vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti vyplývajícího z ustanovení čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Je též nutným předpokladem, aby vytýkaný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi. K intenzitě zásahů do osobnostních práv nejvyšší soud judikoval, že:„ Je třeba, aby soudy dílčí zásahy do jednotlivých osobnostních práv zkoumaly jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Vlastní zásah je pak nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.“ K porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru i zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, respektive je-li obsah kritiky nepřiměřený posuzovanému jednání kritizovaného a vyplývá-li z ní úmysl znevážit či urazit kritizovanou osobu (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (viz rozsudek NS ČR 30 Cdo 1941/2004). V případě hodnotících úsudků, by měla být kritika věcná, konkrétní a přiměřená. Hodnotící úsudek musí být závěrem, který lze na základě uvedených skutečností logicky dovodit. Přitom však nestačí, aby kritika sama z pravdivých skutkových podkladů vycházela. Nemá-li být kritika neoprávněným zásahem do cti, resp. pověsti kritizovaného, je současně nezbytné, aby podklady, na nichž hodnocení spočívá (pokud nejde o skutečnosti notoricky známé), byly v rámci takovéto evaluace konkrétně uvedeny, aby adresát soudu měl možnost takový úsudek přezkoumat a vytvořit si vlastní názor a současně, aby bylo zamezeno případnému vzniku nesprávných představ o skutečnostech, které sloužily hodnotiteli za podklad (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2482/2012). V daném případě se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný pronesl výroky, v nichž žalobce spatřuje neoprávněný zásah do svého práva na ochranu osobnosti uvedené v žalobě. Tato otázka nebyla mezi stranami sporná a bylo to rovněž prokázáno zvukovým záznamem ze shromáždění delegátů ze dne 4. 12. 2018. Následně se soud u jednotlivých výroků zabýval tím, zda šlo o neoprávněný zásah do osobnostních práv fyzické osoby, tedy zda těmito výroky žalovaného mohlo dojít ke snížení důstojnosti žalobce či jeho vážnosti ve společnosti ve značné míře, a to z toho hlediska, zda by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (viz rozsudek NS ČR 30 Cdo 3223/2011). Při posuzování míry intenzity zásahu žalovaného do osobnostního práva žalobce soud přihlížel zejména k situaci, za jaké k projevu žalovaného došlo, kdy ze zvukových záznamů ze shromáždění delegátů ze dne 12. 6. 2018 a 4. 12. 2018, z výpisu z obchodního rejstříku a z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. 24 Cm 91/2018 vyplývá, že šlo o období, kdy u určité skupiny delegátů, jejíž byl žalobce členem, vznikla nespokojenost se současným vedením družstva a následně v roce 2020 došlo k volbě nového představenstva družstva, přičemž žalobce byl zvolen předsedou družstva, a řada delegátů, kteří na shromážděních delegátů vystupovali proti bývalému vedení družstva, se stala členy nového představenstva. I z toho je zřejmé, že projev žalovaného neměl žádný zásadní dopad na čest a vážnost žalobce. Soud se rovněž zabýval námitkou žalovaného, že na žalobce, jako člena skupiny delegátů, která vyjadřovala nesouhlas se stávajícím vedením družstva (které má více než 8 000 členů), by mělo být nahlíženo, jako na osobu veřejně činnou. V daném případě však nelze judikaturu vztahující se k ochraně osobnosti osob veřejně činných, které by měly snášet vyšší míru kritiky, použít, neboť SBD„ [anonymizováno]“ [obec] je soukromou právnickou osobou a aktivity žalobce byly vedeny snahou ovlivnit dění uvnitř družstva a nijak nezasahovaly do veřejného života (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3479/2018 ze dne 26. 5. 2020). Na základě těchto úvah soud jako neoprávněný zásah způsobilý zasáhnout do osobnostní sféry žalobce soud vyhodnotil pouze výrok žalovaného, kterým nařkl žalobce z jasného pokusu o podvod. Ostatní vytýkané výroky žalovaného soud z hlediska jejich intenzity neshledal difamujícími ani způsobilými snížit vážnost žalobce ani jakékoli jiné fyzické osoby nacházející se na jeho místě. Pokud jde o výrok žalovaného, kterým nařkl žalobce z pokusu o podvod, žalovaný popsal konkrétní jednání žalobce (resp. jeho společnosti), v němž pokus o podvod spatřoval, a z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že toto jednání žalovaný popsal víceméně pravdivě. Pokud jde o hodnotící soud, k němuž žalovaný na základě těchto informací dospěl, tedy že ze strany žalobce šlo o pokus o podvod, dospěl soud k závěru, že šlo o hodnotící úsudek, který byl nepřiměřený a účelový, vedený snahou osobu žalobce znevážit. Žalovaný jako člen představenstva měl dostatek informací týkajících se předmětné zakázky na opravu objektu v ulici [ulice a číslo] [číslo], měl možnost seznámit se se smlouvou o dílo, v níž je s případnými vícepracemi počítáno, a rovněž byl seznámen se stanoviskem družstva, podle něhož sice byl odmítnut požadavek společnosti [právnická osoba] na doplacení částky 430 646 Kč, avšak zároveň bylo uvedeno, že je možno diskutovat o částce 278 088 Kč. Nešlo tedy o podvodné jednání (v trestněprávním či obecném významu). Soud výrok žalovaného proto posoudil jako nepřípustnou kritiku a žalobě v tomto bodě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný v jednom nároku ze čtyř a žalovaný byl úspěšný ve třech nárocích ze čtyř, poměr úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného je tedy 25: 75, a žalovaný tak má právo na náhradu 50% nákladů řízení. Náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 44 800 Kč, z čehož 50% je 22 400 Kč.