24 C 82/2017-178

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 59 m2, který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec], na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 29. 1. 2021 pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 16 434 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 14 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku 7 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

Odůvodnění

1. Žalobou, došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 21. 3. 2017, ve znění změny (upřesnění) žaloby učiněné dne 5. 12. 2018 ústně do protokolu, se původní žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] domáhala nejprve určení, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zakreslen ve schématickém zákresu vydržených pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, a to části I ohraničené body 47 (B), 43, 33, 49 (C) a části II ohraničené body 49 (C), 50 (D), E, 33 s tím, že výměra a označení pozemku bude specifikováno geometrickým plánem, který bude zpracován znaleckým posudkem a bude nedílnou součástí tohoto rozsudku, později se původní žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně] domáhala upřesněného určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 90 m2, který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec], na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 18. 5. 2018 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 25. 5. 2018 pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku, původní žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka], [datum narození] se domáhal nejprve určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 17 m2 trvalý travní porost v k. ú. [obec], později se žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] domáhal upřesněného určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 17 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec]. Žalobci (původní žalobkyně ad a/ [celé jméno žalobkyně] a původní žalobce ad b/ [celé jméno původního účastníka]) tvrdili, že od roku 2005 byli s žalovaným a s jeho nyní již zemřelým otcem v soudním sporu, který vždy skončil ve prospěch žalobců. S ohledem na právní názory soudů, že žalobci mají pozemky vydrženy, žalobci navrhli žalovanému zhotovení geometrického plánu a podepsání souhlasného prohlášení na vydržené pozemky, což však žalovaný odmítl. Žalobci spatřovali naléhavý právní zájem na určení v tom, že žalovaný nebyl ochoten uzavřít souhlasné prohlášení vlastníků, a bez pravomocného rozsudku o tom, kdo je vlastníkem nemovitostí, nelze v katastru nemovitostí zapsat vlastnické právo žalobců k pozemkům, které byly řádně vydrženy. Žalobkyně ad 1) a žalobce ad 2) mají vydrženy části pozemku a pozemek žalovaného. Právní názor, že žalobci mají předmětné pozemky vydrženy, byl vysloven pravomocnými rozsudky Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] a Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací]. Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 16, pokračující odstavec, věta prvá a násl., že:„ [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] jako jeho právní nástupce tudíž byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim patří jimi oplocená a užívaná část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nyní pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, který vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] dne 14. 12. 1994 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 10. 1994 ve spojení s geometrickým plánem č. zak. [číslo], vyhotoveným dne 11. 6. 1994 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 14. 5. 1994. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] (na rozdíl od [příjmení] [příjmení]) sice správně vytyčila hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v rozporu s tehdy platným § 83 odst. 9 vyhlášky č. 126/1993 Sb. však s výsledkem vytyčení neseznámila všechny vlastníky dotčených pozemků, tedy i žalobce ad b) jako vlastníka dotčeného pozemku parc. [číslo] pak měla na dobrou víru žalobce ad b) ten vliv, že namísto její ztráty - neboť dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1253/99) - došlo k jejímu posílení, resp. utvrzení žalobce ad b) v tom, že mu část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nově zaměřená jako pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, vlastnicky patří, zejména pak s přihlédnutím k nepřetržitosti držby, k uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 a ke skutečnosti, že žalovaný ad 2) [celé jméno žalovaného] prokazatelně informoval žalobce ad b) o uzavření kupní smlouvy ze dne 9. 6. 1999 na pozemek parc. [číslo] s žalovaným ad 1) a o potřebě využití tohoto pozemku k rozšíření rodinného domu se změnou vstupu až ve svém dopisu ze dne 1. 9. 1999, podaném k poštovní přepravě pro žalobce ad b) téhož dne, tedy až po té, kdy žalobce ad b) k tomuto pozemku nabyl vlastnické právo vydržením. Protože žalobce ad b) vydržel vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) [jméno] [příjmení] a sdílí tedy režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že žalovaný ad 2) s žalovanou ad 3) zřídili stavbu oplocení na cizím pozemku, ač na to neměli právo, soud na návrh žalobce ad b) jakožto vlastníka vydrženého pozemku parc. [číslo] rozhodl o tom, že žalovaný ad 2) a žalovaná ad 3) jsou povinni společně a nerozdílně odstranit tento plot z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech A-B, resp. v bodech [číslo]. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, čtvrtý odstavec shora, že:„ Skutková zjištění okresního soudu jsou správná a odvolací soud na ně zcela odkazuje. Za správné považuje i právní posouzení věci …“ Uvedené se vztahuje na celý vydržený pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2 v k. ú. [obec] ve prospěch žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka]. Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 16, druhý odstavec, že:„ V případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], tedy držbu vykonávala [jméno] [příjmení] a její dědicové v postavení půjčitele prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] jako detentora v postavení vypůjčitele, neboť [celé jméno původního účastníka] st. si tuto část pozemku se souhlasem [jméno] [příjmení] připlotil ke svým později darovaným pozemkům parc. [číslo] zahradě o výměře 88 m2 a parc. [číslo] zahradě o výměře 150 m2 tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, když [jméno] [příjmení] i [celé jméno původního účastníka] st. mylně vycházeli z předpokladu, že se jedná o část pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Tento skutkový omyl je třeba kvalifikovat jako omluvitelný, protože vycházel z chybného vytyčení hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], a na jeho základě logicky předpokládaného průběhu hranice mezi pozemky ve zjednodušené evidenci – parcelami původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a žalovaný ad 1) [jméno] [příjmení] ani při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nemohli mít tehdy pochybnosti o tom, že geometrický plán č. zak. [číslo] vyhotovený dne 16. 10. 1985 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 11. 10. 1985 je správný, neboť jeho chybnost vyšla najevo až v průběhu tohoto řízení z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. Žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně] jako právní nástupkyně [jméno] [příjmení] tak nejpozději od 21. 4. 1986 vykonávala držbu části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], prostřednictvím žalobce ad b) jako právního nástupce [celé jméno původního účastníka] st. a po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 k uvedené části pozemku rovněž nabyla vlastnické právo vydržením. Protože žalobkyně ad a) vydržela vlastnické právo k uvedené části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, je třeba i zde uzavřít, že oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) [jméno] [příjmení] a sdílí režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku.“ Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 12 shora, že:„ Soud převzal shora uvedený právní názor z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací], uvedený v odůvodnění na straně 16, druhý odstavec.“ Rozsudek [název soudu] ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, poslední odstavec a na straně 6 shora, že:„ Se ztotožnil s právními závěry Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací]“ Uvedené se vztahuje na část vydrženého pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zakreslen ve schématickém zákresu vydržených pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, a to část I ohraničenou body 47 (B), 43, 33, 49 (C) ve prospěch žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně]. Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 12, druhý odstavec, že:„ Pokud jde o odstranění zbývajícího úseku plotu tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech C-D, resp. v bodech [číslo], pak výše uvedený právní závěr o vydržení i této části pozemku (tj. části pozemku parc. [číslo] ohraničené body [číslo] a ze severní strany hranice této části probíhá souběžně s hranicí bodů původního oplocení [číslo] a z východní stany je prodloužení spojnic bodu [číslo] měřičského plánu Ing. [příjmení]) lze vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu aplikovat v celém rozsahu i zde. V řízení bylo prokázáno, že i k této části pozemku vykonávala oprávněnou držbu [jméno] [příjmení] a její dědicové, kteří uvedenou část pozemku„ za plotem“ užívali jako vlastníci coby pastvinu pro hospodářská zvířata a následně ji pouze sekali s tím, že i v tomto případě se na základě skutkového omluvitelného omylu domnívali, že i tato část pozemku v rozsahu, ve kterém ji neobdělávalo JZD, je logickým prodloužením nesprávně vytýčené hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Žalobkyně tak i k uvedené části pozemku nabyla vlastnické právo vydržením dle shora citovaných zákonných ustanovení § 129, 130, 134 zákona č. 40/1964 Sb. ([příjmení]).“ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, poslední odstavec a na straně 6 shora, že:„ Se ztotožnil s právními závěry Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací]“ Uvedené se vztahuje na část vydrženého pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zakreslen ve schématickém zákresu vydržených pozemků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, a to části II ohraničenou body 49 (C), 50 (D), E, 33 ve prospěch žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně]. Dřívější pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) [číslo] je nyní v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] zapsán pod parc. [číslo]. Přestože shora uvedené rozsudky nabyly právní moci, žalovaný odmítl přijmout názor, že oba žalobci mají předmětné pozemky vydrženy. Žalovaný je v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ katastr nemovitostí“) na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] zapsána mj. jako vlastník pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 17 m2 a pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2. Žalobkyně ad a) je v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] zapsána mj. jako vlastník pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 22 497 m2. Žalobce ad b) je v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] zapsán mj. jako vlastník pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 88 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 150 m2. Žalobkyně ad a) tvrdila, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zakreslen ve schématickém zákresu vydržených pozemků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, a to části I ohraničené body 47 (B), 43, 33, 49 (C), který vydržela. Přesná výměra a označení pozemku bude specifikováno geometrickým plánem, zpracovaným znalecem. Pokud jde o tvrzení vydržení, žalobkyně ad a) odkazovala na právní názor pravomocných rozsudků, a to: Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 16, druhý odstavec, že:„ V případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], tedy držbu vykonávala [jméno] [příjmení] a její dědicové v postavení půjčitele prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] jako detentora v postavení vypůjčitele, neboť [celé jméno původního účastníka] st. si tuto část pozemku se souhlasem [jméno] [příjmení] připlotil ke svým později darovaným pozemkům parc. [číslo] zahradě o výměře 88 m2 a parc. [číslo] zahradě o výměře 150 m2 tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, když [jméno] [příjmení] i [celé jméno původního účastníka] st. mylně vycházeli z předpokladu, že se jedná o část pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Tento skutkový omyl je třeba kvalifikovat jako omluvitelný, protože vycházel z chybného vytyčení hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131, a na jeho základě logicky předpokládaného průběhu hranice mezi pozemky ve zjednodušené evidenci – parcelami původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a žalovaný ad 1) [jméno] [příjmení] ani při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nemohli mít tehdy pochybnosti o tom, že geometrický plán č. zak. [číslo] vyhotovený dne 16. 10. 1985 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 11. 10. 1985 je správný, neboť jeho chybnost vyšla najevo až v průběhu tohoto řízení z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. Žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně] jako právní nástupkyně [jméno] [příjmení] tak nejpozději od 21. 4. 1986 vykonávala držbu části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], prostřednictvím žalobce ad b) jako právního nástupce [celé jméno původního účastníka] st. a po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 k uvedené části pozemku rovněž nabyla vlastnické právo vydržením. Protože žalobkyně ad a) vydržela vlastnické právo k uvedené části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, je třeba i zde uzavřít, že oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) [jméno] [příjmení] a sdílí režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku.“ Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 12 shora, že:„ Soud převzal shora uvedený právní názor z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací], uvedený v odůvodnění na straně 16, druhý odstavec.“ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, poslední odstavec a na straně 6 shora, že:„ Se ztotožnil s právními závěry Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací]“ Žalobkyně ad a) dále tvrdila, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zakreslen ve schématickém zákresu vydržených pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, a to části II ohraničené body 49 (C), 50 (D), E, 33, který vydržela. Pokud jde o tvrzení vydržení, žalobkyně ad a) odkazovala na právní názor pravomocných rozsudků, a to: Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 12, druhý odstavec, že:„ Pokud jde o odstranění zbývajícího úseku plotu tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech C-D, resp. v bodech [číslo], pak výše uvedený právní závěr o vydržení i této části pozemku (tj. části pozemku parc. [číslo] ohraničené body [číslo] a ze severní strany hranice této části probíhá souběžně s hranicí bodů původního oplocení [číslo] a z východní stany je prodloužení spojnic bodu [číslo] měřičského plánu Ing. [příjmení]) lze vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu aplikovat v celém rozsahu i zde. V řízení bylo prokázáno, že i k této části pozemku vykonávala oprávněnou držbu [jméno] [příjmení] a její dědicové, kteří uvedenou část pozemku„ za plotem“ užívali jako vlastníci coby pastvinu pro hospodářská zvířata a následně ji pouze sekali s tím, že i v tomto případě se na základě skutkového omluvitelného omylu domnívali, že i tato část pozemku v rozsahu, ve kterém ji neobdělávalo JZD, je logickým prodloužením nesprávně vytýčené hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Žalobkyně tak i k uvedené části pozemku nabyla vlastnické právo vydržením dle shora citovaných zákonných ustanovení § 129, 130, 134 zákona č. 40/1964 Sb. ([příjmení]).“ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, poslední odstavec a na straně 6 shora, že:„ Se ztotožnil s právními závěry Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací]“ Žalobce ad b) tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 17 m2 v k. ú. [obec], který vydržel. Pokud jde o tvrzení vydržení, žalobce ad b) odkazoval na právní názor pravomocných rozsudků, a to: Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 16, pokračující odstavec, věta prvá a násl., že:„ [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] jako jeho právní nástupce tudíž byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim patří jimi oplocená a užívaná část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nyní pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, který vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] dne 14. 12. 1994 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 10. 1994 ve spojení s geometrickým plánem č. zak. [číslo], vyhotoveným dne 11. 6. 1994 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 14. 5. 1994. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] (na rozdíl od [příjmení] [příjmení]) sice správně vytyčila hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v rozporu s tehdy platným § 83 odst. 9 vyhlášky č. 126/1993 Sb. však s výsledkem vytyčení neseznámila všechny vlastníky dotčených pozemků, tedy i žalobce ad b) jako vlastníka dotčeného pozemku parc. [číslo] pak měla na dobrou víru žalobce ad b) ten vliv, že namísto její ztráty - neboť dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1253/99) - došlo k jejímu posílení, resp. utvrzení žalobce ad b) v tom, že mu část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nově zaměřená jako pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, vlastnicky patří, zejména pak s přihlédnutím k nepřetržitosti držby, k uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 a ke skutečnosti, že žalovaný ad 2) [celé jméno žalovaného] prokazatelně informoval žalobce ad b) o uzavření kupní smlouvy ze dne 9. 6. 1999 na pozemek parc. [číslo] s žalovaným ad 1) a o potřebě využití tohoto pozemku k rozšíření rodinného domu se změnou vstupu až ve svém dopisu ze dne 1. 9. 1999, podaném k poštovní přepravě pro žalobce ad b) téhož dne, tedy až po té, kdy žalobce ad b) k tomuto pozemku nabyl vlastnické právo vydržením. Protože žalobce ad b) vydržel vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) [jméno] [příjmení] a sdílí tedy režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že žalovaný ad 2) s žalovanou ad 3) zřídili stavbu oplocení na cizím pozemku, ač na to neměli právo, soud na návrh žalobce ad b) jakožto vlastníka vydrženého pozemku parc. [číslo] rozhodl o tom, že žalovaný ad 2) a žalovaná ad 3) jsou povinni společně a nerozdílně odstranit tento plot z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech A-B, resp. v bodech [číslo]. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] obsahuje právní názor uvedený v odůvodnění na straně 5, čtvrtý odstavec shora, že:„ Skutková zjištění okresního soudu jsou správná a odvolací soud na ně zcela odkazuje. Za správné považuje i právní posouzení věci …“ Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl ochoten uznat souhlasným prohlášením vydržení pozemků, nemohl být vypracován geometrický plán na rozdělení vydržených částí pozemků s přesnými výměrami a to u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] byl vydržen celý. V rámci jednotnosti judikatury je pak nutno převzít právní názor shora uvedených soudních rozhodnutí, na který žalobci plně odkazovali.

2. Žalovaný se ve věci samé vyjádřil v podání ze dne 18. 5. 2017, ve kterém s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval vydání rozhodnutí, kterým by se pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] určily do vlastnictví žalovaného jako původního vlastníka. (1.) Žalovaný tvrdil, že v roce 2003 po předchozích výzvách odstranil ze svých pozemků plot, který byl postaven dle tvrzení žalobců v roce 1985 na základě souhlasu předchozích vlastníků a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uvedené tvrzení bylo potvrzeno i svědeckou výpovědí žalobce [celé jméno původního účastníka], který v soudním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vypověděl, že plot byl postaven na základě souhlasu vlastníků. Z uvedeného je zřejmé, že žalobcům bylo známo, že nejsou vlastníky pozemků, na které si činí nárok, ale pouze jejich uživatelé. Po celou dobu užívání části pozemků, které jsou předmětem sporu, hradil daň z nemovitých věcí jak dřívější vlastník [jméno] [příjmení], tak i žalovaný jako současný vlastník, který tak činí dosud. (2.) Od roku 2003, kdy byl žalovaným postaven plot na jeho pozemcích, tento užíval po dobu 13 let jako svůj vlastní, takže pokud došlo k jakémukoliv vydržení, tak pouze ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného]. Po celou dobu užívání plotu žalovaným nepodali žalobci žalobu o určení vlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], ale pouze požadovali odstranění plotu. Pokud se žalobci odvolávali na rozsudky [název soudu] na odstranění plotu, žalovaný namítal, že se nikdy nejednalo o vlastnictví k pozemkům, ale jen o právo žalobců a povinnost žalovaného na zbourání plotu, což žalovaný v roce 2016 učinil v souladu s pravomocným rozsudkem. (3.) Od roku 1994, kdy byla vrácena zbývající část pozemku z restitučního nároku, které byly v roce 1995 zaměřeny a vlastníkům předány, docházelo ke sporům mez vlastníkem pozemku [jméno] [příjmení] a rodinou [příjmení]. Vzhledem k tomu, že pozemky držel stát, [jméno] [příjmení] se nemohl ke svým pozemkům hlásit, což po tomto roce ve vztahu k pozemkovým úřadem vráceným pozemkům neprodleně učinil. Pokud žalobci tvrdí, že pozemky v roce 1995 vydrželi, měli neprodleně požádat pozemkový úřad v [obec] o vydání předmětných pozemků z důvodu vydržení, což neučinili. (4.) [jméno] [příjmení] a později [celé jméno žalovaného] se vždy hlásili o své právní nároky k pozemkům, a to nejdříve vůči státu a později i u rodiny [příjmení], která neoprávněně užívala pozemky ve vlastnictví žalovaného. O tvrzené skutečnosti je schopen vypovídat jako svědek [jméno] [příjmení], který pracoval v zemědělském družstvu a později jako starosta [územní celek], který je rovněž sousedem rodinného domu [anonymizováno] a [anonymizováno] (5.) V roce 2012 původní vlastník [jméno] [příjmení] daroval žalovanému mj. pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nyní nově parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Údajní vlastníci z vydržení nepodali žalobu o neplatnost darování k jimi požadovaným pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] i když jim tento převod byl znám ani se nijak nepokoušeli zabránit převodu pozemků na nového vlastníka [celé jméno žalovaného]. Žalobci od roku 2003, kdy byl zbourán plot, nepodali žalobu o určení vlastnictví, takže se žalovaný domníval, že jeho vlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] nezpochybňovali, neboť jim byl znám stav dle katastru nemovitostí i geometrického plánu o zaměření pozemků z roku 1985, který byl předložen soudu jak ze strany žalovaného, tak i ze strany žalobců.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 12. 2018 č. j. [číslo jednací] ve věci žalobců a) [celé jméno žalobkyně] a b) [celé jméno původního účastníka] proti žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo ve výroku I. určeno, že žalobkyně ad a) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 90 m2, který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec], na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 18. 5. 2018 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 25. 5. 2018 pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku (dále též geometrický plán ze dne 18. 5. 2018), ve výroku II. určeno, že žalobce ad b) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 17 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec], ve výroku III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni ad a) a žalobci ad b) na nákladech řízení částku 58 552,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení částku 10 940 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

4. K odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 12. 2018 č. j. [číslo jednací] byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2020 č. j. [číslo jednací] ve výroku I. rozsudek okresního soudu v odstavci II. výroku a v odstavci IV. výroku v rozsahu částky 5 470 Kč potvrzen, ve výroku II. byl rozsudek okresního soudu v odstavci III. výroku ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem ad b) a žalovaným změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci ad b) náhradu nákladů řízení ve výši 26 094 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce ad b), ve výroku III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci ad b) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 752 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce ad b), ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet [název soudu], a ve výroku V. byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku, v odstavci III. výroku ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní ad a) a žalovaným a v odstavci IV. výroku ohledně nákladů řízení ve výši 5 470 Kč zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o dva samostatné nároky dvou žalobců ve vztahu k dvěma různým pozemkům, bylo rozhodnutím odvolacího soudu řízení ve vztahu k žalobci ad b) [celé jméno původního účastníka] skončeno a odvolací soud rozhodl také o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud odkazoval zejména na to, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2740/2012 dospěl k závěru, že je-li rozhodnutím o věci samé (jeho výrokem) ve sporu o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva zcela vypořádán právní vztah založený ve sporu o plnění na řešení předběžné otázky (řešení přijaté v takovém sporu vyčerpalo beze zbytku obsah předběžné otázky, ze které již proto nemohou vzejít další spory o splnění povinnosti mezi týmiž účastníky), pak následnému sporu o určení, zda tu právní vztah (právní poměr) nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem, jímž má být výrokem soudního rozhodnutí znovu posouzena stejná předběžná otázka, již brání překážka věci rozsouzené (res iudicata). Je-li pravomocné soudní rozhodnutí o určení, zda tu právní vztah (právní poměr) nebo právo je či není, podkladem pro změnu zápisu věcného práva k majetku v příslušném veřejném seznamu, netvoří pravomocné soudní rozhodnutí ve sporu o plody, užitky a požitky z takového majetku nebo ve sporu o vyklizení takového majetku (jde-li o nemovitou věc) překážku věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata) pro následný spor o určení, zda tu právní vztah (právní poměr) nebo právo k majetku je či není. Z uvedeného podle závazného právního názoru odvolacího soudu logicky vyplývá, že okresní soud při rozhodování o určovací žalobě nemůže být vázán bez dalšího právním závěrem soudů v řízení o splnění povinnosti (odstranění plotu), že žalobci své vlastnické právo k pozemku označenému v geometrickém plánu ze dne 18. 5. 2018 jako parc. [číslo] (dále též„ pozemek A“) a k pozemku parc. [číslo] (dále též„ pozemek B“) v k. ú. [obec] vydrželi. Pokud bychom dospěli k závěru, že je soud v řízení o určovací žalobě vázán názorem soudů v předchozím řízení o splnění povinnosti, nemohl by v řízení o určovací žalobě v podstatě naplnit význam občanského soudního řízení, tj. po provedeném dokazování dospět ke skutkovému závěru, který posléze zhodnotí dle právních norem. Z toho vyplývá závěr, že v předmětné právní věci není soud prvního ani druhého stupně vázán závěrem soudů v předchozích řízeních o plnění o tom, že žalobci vlastnické právo k pozemkům A a B vydrželi a může tuto otázku posoudit sám. Pokud okresní soud v napadeném rozsudku v odstavci II. výroku určil, že žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], odvolací soud považoval jeho rozhodnutí za věcně správné a ve smyslu § 219 o. s. ř. v tomto rozsahu rozsudek potvrdil. Pokud jde o otázku vydržení pozemku označeného v geometrickém plánu ze dne 18. 5. 2018 jako parc. [číslo] orná půda o výměře 90 m2, odvolací soud poukazoval na to, že okresní soud v kauzách o odstranění plotu řešil vydržení předmětných pozemků žalobci právě ve vztahu k otázce, zda plot postavený mezi body 45 - 47 - 49 - 50, resp. A - B - C - D je postaven na pozemcích žalobců ad a), popř. ad b), přičemž dospěl k závěru, že plot je postaven na pozemku nikoliv ve vlastnictví [celé jméno žalovaného], nýbrž žalobců ad a) a ad b). Řešil jako předběžnou otázku vydržení a vlastnictví pozemků žalobci, resp. jejich právními předchůdci, ale pouze ve vztahu k otázce, zda plot je či není postaven na pozemcích žalobců. Řešení otázky vydržení však pro okresní soud v předmětné věci závazné není, jak o tom svědčí shora citovaná judikatura Nejvyššího soudu Odvolací soud považoval za prokázané, že geometr [jméno] [příjmení] vyměřil nesprávně bod 6 (nyní 58), takže došlo k nesprávnému vytýčení hranice mezi body 58 a 43, což však nebylo možno klást za vinu tehdejším právním předchůdcům účastníků. Ti s tímto vytýčením hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131 souhlasili, hranice byla protažena do bodu 33 a původní plot byl postaven v bodech 58 - 43 - 33, kde se lomil a pokračoval do bodu 49 - 34 - 35. Navíc bylo prokázáno výpovědí svědka [celé jméno původního účastníka] (totožného s žalobcem b)) v řízení sp. zn. [spisová značka], že plot mezi body 33 - 43 - 58 stavěl jeho otec [celé jméno původního účastníka] st. a otec žalovaného [jméno] [příjmení]. Lze tak dospěl k závěru, že mezi právními předchůdci účastníků nebylo sporu o tom, že tento plot ohraničuje pozemky, které náleží právním předchůdcům žalobců. Nevyjasněnou však zůstává otázka, zda žalobkyně ad a), resp. její právní předchůdkyně vydržela tu část pozemku parc. č. nyní [číslo], která je ohraničena body 33 - 49 (C) - 50 (D) a E. Opět nutno poukázat, že soud není vázán řešením předběžné otázky v předchozích kauzách, přičemž žalovaný tuto část pozemku zpochybňuje a jak bylo zjištěno z výpovědi znalce, [celé jméno znalce], provedl zaměření této části pozemku na základě pokynů soudu a vycházel ze zákresu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. To je však nedostačující pro závěr, zda také tato část„ za plotem“ byla právní předchůdkyní žalobkyně a) vydržena. Okresní soud v odůvodnění pod bodem 19. se zabývá vydržením části I. pozemku parc. [číslo] kde se logicky vypořádává s následky chybně zaměřeného bodu 6 = 58 [jméno] [příjmení] a zaměřením hranice mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131 a jejím protažením do bodu 33 (kde také končil a lomil se do bodu 49 a 34 původní plot). Ohledně části II. tohoto pozemku, tj. části ohraničené body 49 - 50 - E - 33 však okresní soud bez dalšího přebírá závěry předchozích rozsudků ve věci odstranění plotu, aniž by se dostatečně vypořádal s námitkami vznesenými žalovaným v tomto řízení. Navíc je nutno mít na zřeteli, že bod E vyznačil znalec [celé jméno znalce] na základě předchozího zákresu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jak mu bylo uloženo okresním soudem. [příjmení] na okresním soudu, aby se opětovně zabýval částí II. vymezenou body 33 - 49 - 50 - E, otázkou, zda v tomto rozsahu byli držitelé v dobré víře a zda došlo k vydržení předmětného pozemku žalobkyní ad a), resp. její právní předchůdkyní.

5. Při posledním jednání dne 6. 9. 2021 se pak žalobkyně domáhala upřesněného určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 59 m2, který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek] a k. ú. [obec], na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 29. 1. 2021 pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku.

6. Soud vzal za prokázané, že v katastru nemovitostí jsou zapsáni jako vlastníci následujících pozemků v k. ú. [obec] tyto osoby: jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 22 497 m2 (dříve pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) parc. [číslo] skup. o výměře 23 372 m2) je zapsána žalobkyně a jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 2 862 m2 (dříve pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) parc. [číslo] o výměře 2 862 m2) je zapsán žalovaný (z výpisů z katastru nemovitostí pro k.ú. [obec] na LV [číslo] ve srovnání s dřívějšími výpisy z katastru nemovitostí ve spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], a ze shodných skutkových tvrzení účastníků).

7. Žalobkyně s ohledem na to, že rozsudky Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] a Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] jednoznačně hovořily o tom, že žalobkyně a [celé jméno původního účastníka] vydrželi předmětné části pozemků žalovaného, marně navrhla žalovanému zhotovení geometrického plánu na přesnou výměru vydržených pozemků a uzavření souhlasného prohlášení na vydržené pozemky tak, aby mohlo dojít k jeho zanesení do katastru nemovitostí (z výzvy k respektování pravomocných rozsudků ze dne 22. 11. 2016).

8. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] bylo ve věci a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného]) [celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka], obou žalobců zastoupených [údaje o zástupci] proti žalovaným 1) [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], 2) [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného]) [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], všech žalovaných zastoupených [údaje o zástupci] projevilo uzavřením darovací smlouvy registrované Státním notářstvím v [obec] dne 21. 4. 1986, jednak na připlocení a užívání části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 1985 vytyčil hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131 a [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a žalovaný ad 1) byli s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků seznámeni, k vytyčené hranici neměli žádné připomínky a podepsali protokol o vytyčení hranice pozemku č. zak. (protokolu) [číslo] (ZPMZ [číslo]), byla část pozemku představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 patrná z měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], považována za součást pozemku parc. [číslo] zahrady ve vlastnictví [celé jméno původního účastníka] st., který si ke svým nově darovaným pozemkům parc. [číslo] připlotil také část pozemku [jméno] [příjmení] ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 34, 35, 47 patrnou z měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. Část pozemku představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] však byla [celé jméno původního účastníka] st. připlocena k jeho vlastním pozemkům nikoliv z pozemku [jméno] [příjmení] ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] ale z pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] který tehdy [jméno] [příjmení] vlastnicky nepatřil. Důvodem bylo již zmiňované vytyčení hranice ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131 a na jeho základě logické prodloužení hranice představující spojnici bodů 58, 43 do bodu 33, jak je patrné z měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] při svém měření v říjnu 1985 uvedl chybně lomový bod [číslo], neboť šířka stavení nebyla 10,4 m, ale 12,31 m, a nesprávným porovnáním stavu parcely č. st. 131 zobrazeného v katastrální mapě se stavem v terénu došlo k chybnému vytyčení hranice mezi pozemky parc. [číslo] však vyšla najevo až v průběhu tohoto řízení z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) jako jeho právní nástupce tudíž byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim patří jimi oplocená a užívaná část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nyní pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, který vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] dne 14. 12. 1994 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 10. 1994 ve spojení s geometrickým plánem č. zak. [číslo], vyhotoveným dne 11. 6. 1994 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 14. 5. 1994. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] (na rozdíl od [příjmení] [příjmení]) sice správně vytyčila hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v rozporu s tehdy platným § 83 odst. 9 vyhlášky č. 126/1993 Sb. však s výsledkem vytyčení neseznámila všechny vlastníky dotčených pozemků, tedy i žalobce ad b) jako vlastníka dotčeného pozemku parc. [číslo] pak měla na dobrou víru žalobce ad b) ten vliv, že namísto její ztráty - neboť dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1253/99) - došlo k jejímu posílení, resp. utvrzení žalobce ad b) v tom, že mu část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nově zaměřená jako pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, vlastnicky patří, zejména pak s přihlédnutím k nepřetržitosti držby, k uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 a ke skutečnosti, že žalovaný ad 2) prokazatelně informoval žalobce ad b) o uzavření kupní smlouvy ze dne 9. 6. 1999 na pozemek parc. [číslo] s žalovaným ad 1) a o potřebě využití tohoto pozemku k rozšíření rodinného domu se změnou vstupu až ve svém dopisu ze dne 1. 9. 1999, podaném k poštovní přepravě pro žalobce ad b) téhož dne, tedy až po té, kdy žalobce ad b) k tomuto pozemku nabyl vlastnické právo vydržením. Protože žalobce ad b) vydržel vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) a sdílí tedy režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že žalovaný ad 2) s žalovanou ad 3) zřídili stavbu oplocení na cizím pozemku, ač na to neměli právo, soud na návrh žalobce ad b) jakožto vlastníka vydrženého pozemku parc. [číslo] rozhodl o tom, že žalovaný ad 2) a žalovaná ad 3) jsou povinni společně a nerozdílně odstranit tento plot z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech A-B, resp. v bodech [číslo]. Poněkud odlišná však byla situace ohledně plotu postaveného žalovaným ad 2) na pozemku ve zjednodušené evidenci – parcele původ pozemkový katastr (PK) [číslo] v k.ú. [obec] tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech B-C-D, resp. v bodech [číslo]. Také zde sice platí, že oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno v roce 2003 za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3), sdílí režim společného jmění manželů, situace je však odlišná pro jednotlivé úseky stavby tohoto oplocení v bodech [číslo] a [číslo]. Obecně sice platí, že pouhá detence k vydržení nepostačuje (např. [příjmení] stanovisek, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutích Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR vydaný Nejvyšším soudem [právnická osoba] [obec], 1986 na str. 428), je však třeba mít na zřeteli, že pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní - držební vůle (animus possidendi) a faktické ovládání věci (corpus possessionis). Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. panství nad věcí. Držitelem je proto i ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby, tzv. detentora (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 728/2000, Právní rozhledy [číslo] na str. 184). V případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], tedy držbu vykonávala [jméno] [příjmení] a její dědicové v postavení půjčitele prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) jako detentora v postavení vypůjčitele, neboť [celé jméno původního účastníka] st. si tuto část pozemku se souhlasem [jméno] [příjmení] připlotil ke svým později darovaným pozemkům parc. [číslo] zahradě o výměře 88 m2 a parc. [číslo] zahradě o výměře 150 m2 tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, když [jméno] [příjmení] i [celé jméno původního účastníka] st. mylně vycházeli z předpokladu, že se jedná o část pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Tento skutkový omyl je třeba kvalifikovat jako omluvitelný, protože vycházel z chybného vytyčení hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131, a na jeho základě logicky předpokládaného průběhu hranice mezi pozemky ve zjednodušené evidenci – parcelami původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a žalovaný ad 1) ani při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nemohli mít tehdy pochybnosti o tom, že geometrický plán č. zak. [číslo] vyhotovený dne 16. 10. 1985 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 11. 10. 1985 je správný, neboť jeho chybnost vyšla najevo až v průběhu tohoto řízení z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. Žalobkyně ad a) jako právní nástupkyně [jméno] [příjmení] tak nejpozději od 21. 4. 1986 vykonávala držbu části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], prostřednictvím žalobce ad b) jako právního nástupce [celé jméno původního účastníka] st. a po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 k uvedené části pozemku rovněž nabyla vlastnické právo vydržením. Protože žalobkyně ad a) vydržela vlastnické právo k uvedené části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] již dne 22. 4. 1996 a žalovaný ad 2) na tomto pozemku postavil oplocení až v roce 2003, je třeba i zde uzavřít, že oplocení žalovaného ad 2), které bylo postaveno za trvání jeho manželství s žalovanou ad 3) a sdílí režim společného jmění manželů, se nachází na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že žalovaný ad 2) s žalovanou ad 3) sice zřídili stavbu oplocení na cizím pozemku, ač na to neměli právo, žalobkyně ad a) jakožto vlastník vydržené části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], se však svou žalobou domáhala odstranění tohoto plotu tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech B-C, resp. v bodech [číslo], vůči žalovanému ad 1), který stavbu tohoto oplocení nezřídil a není tudíž ve smyslu § 135c odst. 1 OZ vlastníkem stavby, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovanému ad 1) nesvědčí pasivní věcná legitimace, protože měl být správně žalován vlastník oplocení, který v daném případě není totožný s osobou žalovaného ad 1) coby vlastníka zbývající (žalobkyní ad a) nevydržené) části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Pokud jde o odstranění zbývajícího úseku plotu tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech C-D, resp. v bodech [číslo], ani zde by žalovanému ad 1) ze stejného důvodu nesvědčila pasivní věcná legitimace, takže žalobu by bylo třeba zamítnout již na tomto základě, žalobkyně ad a) však navíc na tomto úseku oplocení nikterak netvrdila ani neprokázala žádný ze zákonných předpokladů vydržení, takže za situace, kdy podle závěrů znaleckého posudku [celé jméno znalce] průběh hranice mezi pozemky parc. [číslo] (PK) na straně jedné a parc. [číslo] (PK) na straně druhé v k.ú. [obec], představující spojnici bodů C-D, z technického hlediska (platné analogové katastrální mapy) nelze zpochybnit, přičemž jiný průběh hranic v katastrálních mapách mohl být realizován, jak uvedl i znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], pouze pomocí geometrických plánů s následným majetkoprávním uspořádáním, musela být žaloba zamítnuta rovněž z posledně uvedeného důvodu. K odvolání žalobkyně ad a) a žalovaných ad 2) a ad 3) byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 4. 2014, rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrzen a ve výroku II. pouze z důvodu neobratné formulace změněn tak, že žalovaný ad 2) a žalovaná ad 3) jsou povinni společně a nerozdílně odstranit plot sestávající z betonové podezdívky o šířce 15 cm, ocelových sloupků a pletiva o výšce 1,5 m z hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech A-B, resp. v bodech [číslo], který tvoří nedílnou součást výroku tohoto rozsudku. Odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu jako věcně správný, včetně správného závěru okresního soudu, že 10 letá lhůta podle § 134 odst. 1 a 3 občanského zákoníku uplynula nejpozději ke dni 22. 4. 1996, že po celou dobu držby se právní předchůdce žalobce b) a žalobce b) s pozemkem nakládali jako s vlastním a byli v dobré víře, že jim pozemek patří, a to se zřetelem ke všem okolnostem (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] a z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací]).

9. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] bylo ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [obec a číslo], zastoupené [údaje o zástupci] provedl stejné listinné důkazy, které byly provedeny již v řízení vedeném pod sp. zn. 24 C 45/2005, a zjistil z nich naprosto totožné skutečnosti, vyslechl také svědky [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i žalobkyni, v nichž se zaměřil na to, kdo a jakým způsobem užíval v rozhodném období od roku 1985 část pozemku parc. [číslo]„ za plotem“ směrem k poli obdělávanému JZD (mezi body C-D situačního plánu). Provedené výslechy svědků a účastnickou výpověď žalobkyně pak soud hodnotil v jejich vzájemných souvislostech a v souvislostech ze závěry vyplývajícími z listinných důkazů. Všichni svědci se shodli na tom, že za původním plotem postaveným [celé jméno původního účastníka] starším v roce 1985 (tj. v místech označených v situačním plánu body [číslo] až ke spojnici bodů [číslo]) existoval JZD neobdělávaný pruh trávy, který vznikal tím, že pole orající traktory nemohly z praktických důvodů zajíždět až k plotu. Svědci se rovněž (i když v případě [jméno] [příjmení] nepřímo) shodli na tom, že tento„ pruh“ trávy byl nějakým způsobem udržován (sekán či spásán). Svědci se sice nedokázali shodnout na šíři uvedeného pruhu trávy, avšak je nanejvýš pravděpodobné, že tento pruh byl zpravidla větší než jeden metr a zjevně nebýval každoročně stejně široký. K tomuto závěru soud dospěl jednak z výpovědi svědka [celé jméno původního účastníka] a žalobkyně, ale také z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že této části pozemku za ploty se říkalo„ pastvina“. Je nepravděpodobné, že by se tak říkalo pruhu trávy o velikosti 0,5-1 metr, jak uváděla svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení], když v této velikosti by pravděpodobně bylo velmi těžké„ pastvinu“ udržovat sekáním či spásáním domácím zvířectvem, neboť bezprostředně z jedné strany tohoto„ pruhu“ trávy byl plot a z druhé strany obdělávané pole. Soud proto uvěřil spíše výpovědi svědka [celé jméno původního účastníka] a žalobkyně, že předmětný„ pruh“ trávy byl větší než jeden metr (svědci uváděli 3-5 metrů), což mnohem lépe odpovídá tomu, že se na něm dříve páslo domácí zvířectvo a později byl sekán sekačkou, a rovněž mnohem příhodněji odpovídal pojmu užitému [jméno] [příjmení] – pastvina. Soud nepovažoval za přiléhavou ani námitku žalovaných, že žalobkyně ani její právní předchůdkyně neužívala tento„ pruh“ pozemku v rozsahu 6,37 m od plotu (vzdálenost bodu C-D, resp. [číslo]), neboť tato vzdálenost nebyla zjišťovanou vzdáleností mezi plotem a polem, tedy se nejednalo o kolmici k uvedenému plotu. Vzdálenost mezi hranicí původního plotu a místem, kde již začínala JZD obdělávaná půda, zjevně byla (i podle situačního nákresu) mnohem menší než 6,37 m, a odpovídala tvrzení žalobkyně a výpovědi svědka [celé jméno původního účastníka], tedy rozpětí 3-5 m. Pokud svědek [příjmení] uváděl, že o pruh pozemku za jejich plotem se staral jeho otec, je logické, aby každý z vlastníků sousedících pozemků ([číslo], [číslo], [číslo] …) obhospodařoval právě tu část pozemku, kterou měl„ za plotem“. Soud proto logicky uzavřel, že uvěřil žalobkyni, že i ona resp. její právní předchůdkyně užívala i travnatou část (pruh) pozemku za původním plotem vystavěným [celé jméno původního účastníka] až k místu zakončení tohoto plotu (bod 33 měřičského plánu Ing. [příjmení]), v rozsahu 3-5 metrů. V projednávané věci tak vyšlo najevo, že část pozemku mezi body C-D, resp. [číslo] situačního plánu, a to až ke konci původního plotu postaveného [celé jméno původního účastníka] starším, byla nejméně od roku 1985 užívána žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní (jako vlastní) k pastvě hospodářských zvířat a později, po smrti matky žalobkyně, byla žalobkyní a jejími rodinnými příslušníky obhospodařována sekáním trávy. První pochybnosti o tom, že v této části nesvědčí vlastnictví pozemku žalobkyni, mohla žalobkyně mít až při zbourání starého oplocení a postavení nového v roce 2003. V případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], držbu vykonávala [jméno] [příjmení] a její dědicové v postavení půjčitele prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] st. a následně [celé jméno původního účastníka] ml. jako detentora v postavení vypůjčitele, neboť [celé jméno původního účastníka] st. si tuto část pozemku se souhlasem [jméno] [příjmení] připlotil ke svým později darovaným pozemkům parc. [číslo] zahradě o výměře 88 m a parc. [číslo] zahradě o výměře 150 m tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, když [jméno] [příjmení] i [celé jméno původního účastníka] st. mylně vycházeli z předpokladu, že se jedná o část pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Tento skutkový omyl je však třeba kvalifikovat jako omluvitelný, protože vycházel z chybného vytyčení hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131, a na jeho základě logicky předpokládaného průběhu hranice mezi pozemky ve zjednodušené evidenci – parcelami původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a [jméno] [příjmení] ani při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nemohli mít tehdy pochybnosti o tom, že geometrický plán č. zak. [číslo] vyhotovený dne 16. 10. 1985 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 11. 10. 1985 je správný, neboť jeho chybnost vyšla najevo až v průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn 24 C 45/2005 z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. Žalobkyně jako právní nástupkyně [jméno] [příjmení] tak nejpozději od 21. 4. 1986 vykonávala držbu části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] ml. jako právního nástupce [celé jméno původního účastníka] st. a po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 k uvedené části pozemku nabyla vlastnické právo vydržením. Pokud jde o odstranění zbývajícího úseku plotu tak, jak je zakreslen v situačním plánu znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007 v bodech C-D, resp. v bodech [číslo], pak výše uvedený právní závěr o vydržení i této části pozemku (tj. části pozemku parc. [číslo] ohraničené body [číslo] a ze severní strany hranice této části probíhá souběžně s hranicí bodů původního oplocení [číslo] a z východní stany je prodloužení spojnic bodu [číslo] měřičského plánu Ing. [příjmení]) lze vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu aplikovat v celém rozsahu i zde. V řízení bylo prokázáno, že i k této části pozemku vykonávala oprávněnou držbu [jméno] [příjmení] a její dědicové, kteří uvedenou část pozemku„ za plotem“ užívali jako vlastníci coby pastvinu pro hospodářská zvířata a následně ji pouze sekali s tím, že i v tomto případě se na základě skutkového omluvitelného omylu domnívali, že i tato část pozemku v rozsahu, ve kterém ji neobdělávalo JZD, je logickým prodloužením nesprávně vytýčené hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st.

131. Žalobkyně tak i k uvedené části pozemku nabyla vlastnické právo vydržením (ke dni 22. 4. 1996) dle shora citovaných zákonných ustanovení § 129, 130, 134 zákona č. 40/1964 Sb. ([příjmení]). K odvolání žalovaných byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 9. 12. 2015, rozsudek okresního soudu potvrzen, neboť okresní soud učinil z provedených důkazů správná a úplná skutková zjištění, která odpovídají provedeným důkazům, a proto je odvolací soud převzal a odkázal na ně. Odvolací soud se vypořádal také s námitkou, že žalobkyně neplatila z pozemku daň, neboť žalobkyně v průběhu vydržecí doby měla za to, že předmětná část pozemku je součástí pozemku v jejím vlastnictví. Pokud jde o námitku, že stát v roce 1995 vrátil [jméno] [příjmení] pozemek, jehož část nabyla vydržením žalobkyně, odvolací soud upozornil na to, že žalobkyně pozemky vydržela až v roce 1996. Tvrdili-li žalovaní, že [jméno] [příjmení] předmětné pozemky převedl bezúplatně dne 11. 5. 1976 na stát, tak odvolací soud odkázal na ustálenou judikaturu, podle které pozemek ve státním vlastnictví byl před nabytím účinnosti novely občanského zákoníku, provedené zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem oprávněné držby, tato držba však vzhledem k § 135a odst. 3, které vylučovalo z vydržení pozemky v tzv. socialistickém vlastnictví, nemohla vyústit v nabytí vlastnického práva vydržením, jakmile však toto omezení novelou odpadlo, uplatnily se právní důsledky oprávněné držby. Jelikož k vydržení přihlíží soud z úřední povinnosti, je nerozhodné, že tvrzení o vydržení nebylo součástí původní žaloby vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] a z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací]).

10. Na žádost žalovaného [příjmení] úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v [obec] dne 16. 5. 2017 potvrdil, že parcelu [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 17 m2 má uvedenu v daňovém přiznání a daň z nemovitých věcí uhrazenu od zdaňovacího období roku 2000 do zdaňovacího období roku 2017 žalovaný. Parcelu [číslo] (PK) v k. ú. [obec] o výměře 2 862 m2 měl uvedenu v daňovém přiznání a daň z nemovitých věcí uhrazenu od zdaňovacího období roku 1995 do zdaňovacího období roku 2015 [jméno] [příjmení]. Parcelu [číslo] (PK) v k. ú. [obec] o výměře 2 862 m2 má uvedenu v daňovém přiznání a daň z nemovitých věcí uhrazenu od zdaňovacího období roku 2016 do zdaňovacího období roku 2017 žalovaný (ze sdělení Finančního úřadu pro [územní celek], Územního pracoviště v [obec] ze dne 16. 5. 2017). Na požadavek pana [celé jméno žalovaného] k zemědělským pozemkům [číslo] ([číslo], [číslo]) a oplocení k přilehlým pozemkům a obdělávání polností tehdejšího [právnická osoba] prostřednictvím agronoma [jméno] [jméno] dne 14. 1. 2016 písemně sdělil, že v daném místě se historicky ani dnes nejednalo o nepřístupný pozemek z hlediska obhospodařování tehdejší zemědělskou technikou. Podle podmínek v daném místě oplocení mohl zůstávat neobdělaný pás zhruba 1 – 1,5 metru. Tato část pozemku byla vždy v plném držení a obhospodařování tehdejšího JZD [obec], dnes [právnická osoba] (ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 1. 2016). Z fotografie předložené k důkazu žalobcem v podobě tisku souboru IMG_ 2017 (1) je zřejmé, že ke dni jejího vytvoření 14. května 2017 nebyl travnatý pás za plotem posečen, zatímco travní porost v zaplocené části pozemku, jakož i travní porost navazující na neposečený travnatý pás již posečen byl (z fotografie žalobce). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je sousedem účastníků řízení, neboť bydlí naproti žalobkyně a ob dva baráky od žalovaného, když na nemovitosti účastníků vidí ze své zahrady. V letech 1982 1992 byl zaměstnán v JZD [obec] v prvovýrobě a v letech 1999 [číslo] působil jako starosta obce Pustějov. Mezi pozemky účastníků byl původní plot tyčovitý. Později pak docházelo mezi panem [příjmení] a panem [celé jméno původního účastníka] k určitým nepokojům a hádkám, což bylo zřejmě způsobeno postavením pana [celé jméno původního účastníka] v té době a celkovou situaci, která spočívala v tom, že nejprve se to udělalo a pak se to zoficiálnilo. JZD tyto pozemky obhospodařovalo v plném rozsahu, aniž by docházelo k uzavíráním nějakých dohod. Také rodina svědka si tam chovala ještě kolem roku 1980 krávu. Každý si tam choval nějaké zvířectvo, než to sebrali úplně. Z časového hlediska svědek nedokázal upřesnit, kdy došlo k výstavbě oplocení, ať již ze strany zemřelého p. [celé jméno původního účastníka], nebo ze strany [celé jméno žalovaného]. Nedokázal posoudit ani to, do jaké míry se tato oplocení překrývala, resp. v jakém rozsahu tyto osoby v předmětné lokalitě pozemky užívali. Nevzpomněl si už ani na to, kdy pan [celé jméno původního účastníka] starší zemřel. Za domem [anonymizováno] byla příkopa a také pozemek, který obhospodařovalo JZD. Asi jedna polovina plotu spadala na stranu [anonymizováno] a druhá na stranu [anonymizováno], svědek se však domníval, že původní plot stál spíše na straně pozemků [anonymizováno]. Nově postavený plot, který stavěl pan [celé jméno původního účastníka] starší, stál asi jinde, než původní plot dřevěný. JZD v té době nechávalo od plotu asi jeden metr široký zelený pás, aby nedošlo k jeho poškození. Snažili se tehdy využít každý kousek půdy, takže používali i menší pluhy na doorávání. Svědek sám v této lokalitě s traktorem nejezdil, neboť byl vedoucím pracovníkem. Své pracovníky však kontroloval ohledně vykonané práce. V této lokalitě svědek neviděl, že by se na zeleném pásu pásla nějaká zvířata. Nevzpomínal si, že by se na tom zeleném pásu dalo něco pást, jako třeba krávy nebo ovce (ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení]).

11. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 11. 2017 č. j. 24 C 82/2017-36 byl znalcem z oboru geodézie a kartografie ustanoven [celé jméno znalce], Geodetická kancelář [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], kterému bylo uloženo vypracovat písemný znalecký posudek, jehož přílohou bude geometrický plán na oddělení vydržené části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], vyznačené ve schématickém zákresu vydržených pozemků do zvětšeniny digitalizované katastrální mapy Ing. [jméno] [příjmení], [okres], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] ze dne 23. 10. 2016 (dále též„ schématický zákres“), ohraničené body 47 (B), 43, 33, E, 50 (D), 49 (C) tohoto zákresu tak, jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací] (strana 17, poslední odstavec pokračující na straně 18) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] (strana 5, odstavec čtvrtý) a z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací] (strana 12, odstavec druhý) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací] (strana 5, poslední odstavec pokračující na straně 6). [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne 25. 5. 2018 k tomuto zadání, včetně vypracování situačního plánu pro řádné vytýčení hranice v terénu, přizval úředně oprávněnou [příjmení] kancelář [anonymizováno], která měla možnost získat údaje a potřebné geodetické podklady k této činnosti od příslušných orgánů (Katastrálního pracoviště v [obec] a Zeměměřického úřadu v [obec]) a požadovaný geometrický plán k oddělení pozemku vyhotovit pro rozhodnutí soudu ke vkladovému řízení do katastru nemovitostí. Výsledek znalecké činnosti představuje mapová část posudku – situační plán nemovitostí s vytýčením hranice vydržené části pozemku parc. [číslo] stanovené usnesením soudu podle„ schematického zákresu“ Ing. [jméno] [příjmení], v k. ú. [obec] v měřítku 1:250, a to již v souřadnicovém systému JTSK s oměrnými délkami a výpočtem stanovené„ vydržené plochy“ (díl„ a“) o výměře 90 m2 s barevným odlišením. Ke grafické části náleží i seznam souřadnic lomových bodů vytvořeného pozemku B, D, E, 43 v geodetickém systému. V přílohové části posudku je pak připojen schematický zákres vydrženého pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] do zvětšeniny digitalizované katastrální mapy bez geodetických souřadnic stanovených hraničních bodů a jsou zde dále uvedeny aktuální snímky katastrálních map a informace o znalcem kontrolovaném pozemku. Samostatnou přílohu znaleckého posudku tvoří geometrický plán pro rozdělení pozemku Geodetické kanceláře [anonymizováno], vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení], č. zak. [číslo] ze dne 18. 5. 2018 a odsouhlasený Katastrálním pracovištěm v [obec] dne 23. 5. 2018 (ze schématického zákresu vydržených pozemků do zvětšeniny digitalizované katastrální mapy Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 10. 2016, ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 25. 5. 2018, a z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 18. 5. 2018 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 25. 5. 2018 pod [číslo]).

12. Žalovaný namítal, že znalec [celé jméno znalce] vycházel při zpracování svého znaleckého posudku ze dne 25. 5. 2018 ze schématického zákresu Ing. [příjmení] z roku 2016, který je prakticky shodný s měřičským plánem Ing. [příjmení], s jehož zaměřením však oba žalobci nesouhlasili, což je patrné také z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. 24 C 43/2005-175 na straně 7 odst. 1 nahoře. Pokud jde o geometrický plán, který je přílohou tohoto znaleckého posudku, hlavní námitka žalovaného spočívala v tom, že vzdálenost od bodu D k nově postavenému plotu v roce 2003 zde nebyla 4,3 m, ale maximálně 1,5 m, což je patrné také ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 1. 2016.

13. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 12. 2020 č. j. [číslo jednací] bylo znalci z oboru geodézie a kartografie [celé jméno znalce], Geodetická kancelář [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], uloženo vypracovat písemné doplnění znaleckého posudku ze dne 25. 5. 2018, jehož přílohou bude geometrický plán na oddělení vydržené části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], vyznačené ve schématickém zákresu vydržených pozemků do zvětšeniny digitalizované katastrální mapy Ing. [jméno] [příjmení], [okres], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] ze dne 23. 10. 2016 (dále též„ schématický zákres“), ohraničené body 47 (B), 43, 33, F, G, 49 (C) s tím, že spojnice nově vyznačovaných bodů F a G bude rovnoběžná se spojnicí bodů 33 a 49 (C) a vzdálenost těchto spojnic bude 1,5 m, přičemž bod F bude ležet na spojnici bodů 33 a E a bod G bude ležet na spojnici bodů 49 (C) a 50 (D). [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne 29. 1. 2021 k tomuto zadání uskutečnil dne 14. 1. 2021 měření v terénu. Po provedené rekognoskaci byly zaměřeny lomové body hranice mezi pozemky parc. [číslo] dále identické body a vytyčeny nové body [číslo] (ve schématickém zákresu označeny jako body G, F a 43) na nové hranici pozemku. Vlastníci sousedních pozemků byli vyrozuměni o označení bodů na nové hranici platovými mezníky. K vyhotovení geometrického plánu dle zadaných požadavků byla přizvána Geodetická kancelář Ing. [jméno] [příjmení], která má oprávnění k této činnosti. Výsledkem její činnosti je geometrický plán [číslo] potvrzený Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm Nový Jičín. Vznikne tak nově oddělený pozemek parc. [číslo] o výměře 59 m2. Tento pozemek je možné na základě nového rozhodnutí soudu zapsat vkladovým řízením do katastru nemovitostí (ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 29. 1. 2021, a z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 29. 1. 2021 pod [číslo]).

14. Z dalších v řízení provedených důkazů soud skutková zjištění nečinil, neboť se vztahovaly k již prokázaným skutečnostem, resp. ke skutečnostem již dříve prokázaným v řízeních vedených u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], nebo nebyly pro posuzovanou věc právně významné. Další dokazování v projednávané věci soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl, neboť dosud zjištěný skutkový stav plně postačuje pro vydání rozhodnutí o věci samé.

15. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

16. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

17. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

18. Podle § 134 odst. 1 a 3 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (odstavec 1). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce (odstavec 3).

19. Podle § 868 obč. zák., pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

20. Podle § 872 odst. 6 obč. zák., jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků, může si oprávněná osoba započítat dobu, po kterou její právní předchůdce měl pozemek nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v průběhu řízení před okresním i odvolacím soudem bylo jednoznačně a spolehlivě prokázáno, že původní žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] (dále též„ žalobce ad b/) vydržel pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 88 m2 v k. ú. [obec], neboť, jak se podává z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací], právní předchůdce žalobce ad b) [celé jméno původního účastníka] st. postavil staré oplocení v roce [rok] po té, co se předběžně dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně ad a) [jméno] [příjmení] jednak na darování pozemků parc. [číslo] zahrady o výměře 88 m2 a parc. [číslo] zahrady o výměře 150 m2 tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, což se později projevilo uzavřením darovací smlouvy registrované Státním notářstvím v [obec] dne 21. 4. 1986, jednak na připlocení a užívání části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 1985 vytyčil hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 131 a [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a žalovaný ad 1) byli s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků seznámeni, k vytyčené hranici neměli žádné připomínky a podepsali protokol o vytyčení hranice pozemku č. zak. (protokolu) [číslo] (ZPMZ [číslo]), byla část pozemku představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 patrná z měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], považována za součást pozemku parc. [číslo] zahrady ve vlastnictví [celé jméno původního účastníka] st., který si ke svým nově darovaným pozemkům parc. [číslo] připlotil také část pozemku [jméno] [příjmení] ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 34, 35, 47 patrnou z měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. Část pozemku představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] však byla [celé jméno původního účastníka] st. připlocena k jeho vlastním pozemkům nikoliv z pozemku [jméno] [příjmení] ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] ale z pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] který tehdy [jméno] [příjmení] vlastnicky nepatřil. Důvodem bylo již zmiňované vytyčení hranice ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] a na jeho základě logické prodloužení hranice představující spojnici bodů 58, 43 do bodu 33, jak je patrné z měřického náčrtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] při svém měření v říjnu 1985 uvedl chybně lomový bod [číslo], neboť šířka stavení nebyla 10,4 m, ale 12,31 m, a nesprávným porovnáním stavu parcely č. st. 131 zobrazeného v katastrální mapě se stavem v terénu došlo k chybnému vytyčení hranice mezi pozemky parc. [číslo] však vyšla najevo až v průběhu tohoto řízení z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011 [celé jméno původního účastníka] st. a žalobce ad b) jako jeho právní nástupce tudíž byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim patří jimi oplocená a užívaná část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nyní pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, který vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] dne 14. 12. 1994 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 10. 1994 ve spojení s geometrickým plánem č. zak. [číslo], vyhotoveným dne 11. 6. 1994 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 14. 5. 1994. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] (na rozdíl od [příjmení] [příjmení]) sice správně vytyčila hranici mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v rozporu s tehdy platným § 83 odst. 9 vyhlášky č. 126/1993 Sb. však s výsledkem vytyčení neseznámila všechny vlastníky dotčených pozemků, tedy i žalobce ad b) jako vlastníka dotčeného pozemku parc. [číslo] pak měla na dobrou víru žalobce ad b) ten vliv, že namísto její ztráty - neboť dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1253/99) - došlo k jejímu posílení, resp. utvrzení žalobce ad b) v tom, že mu část pozemku parc. [číslo] zahrady, představující spojnici bodů 58, 43, 47, 45 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], nově zaměřená jako pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m2, vlastnicky patří, zejména pak s přihlédnutím k nepřetržitosti držby, k uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 a ke skutečnosti, že žalovaný ad 2) prokazatelně informoval žalobce ad b) o uzavření kupní smlouvy ze dne 9. 6. 1999 na pozemek parc. [číslo] s žalovaným ad 1) a o potřebě využití tohoto pozemku k rozšíření rodinného domu se změnou vstupu až ve svém dopisu ze dne 1. 9. 1999, podaném k poštovní přepravě pro žalobce ad b) téhož dne, tedy až po té, kdy žalobce ad b) k tomuto pozemku nabyl vlastnické právo vydržením.

22. V průběhu řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] (původní žalobkyně ad a/) vydržela pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 59 m2 v k. ú. [obec], který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2 (dříve pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) parc. [číslo] o výměře 2 862 m2) na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021 pod [číslo] jehož stejnopis byl ověřen dne 29. 1. 2021 pod [číslo] neboť, jak se podává z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2012 č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014 č. j. [číslo jednací], stejně tak jako z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací], ve spojení se sdělením [právnická osoba] ze dne 14. 1. 2016 a se svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], v případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], držbu vykonávala [jméno] [příjmení] a její dědicové v postavení půjčitele prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] st. a následně [celé jméno původního účastníka] ml. jako detentora v postavení vypůjčitele, neboť [celé jméno původního účastníka] st. si tuto část pozemku se souhlasem [jméno] [příjmení] připlotil ke svým později darovaným pozemkům parc. [číslo] zahradě o výměře 88 m a parc. [číslo] zahradě o výměře 150 m tak, jak byly nově zaměřeny a vyznačeny geometrickým plánem [příjmení] [příjmení] č. zak. [číslo] ze dne 16. 10. 1985, když [jméno] [příjmení] i [celé jméno původního účastníka] st. mylně vycházeli z předpokladu, že se jedná o část pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo]. Tento skutkový omyl je však třeba kvalifikovat jako omluvitelný, protože vycházel z chybného vytyčení hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], a na jeho základě logicky předpokládaného průběhu hranice mezi pozemky ve zjednodušené evidenci – parcelami původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], [celé jméno původního účastníka] st. a [jméno] [příjmení] ani při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, nemohli mít tehdy pochybnosti o tom, že geometrický plán č. zak. [číslo] vyhotovený dne 16. 10. 1985 [jméno] [příjmení] na základě záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo] ze dne 11. 10. 1985 je správný, neboť jeho chybnost vyšla najevo až v průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn 24 C 45/2005 z dodatku znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2011. Žalobkyně jako právní nástupkyně [jméno] [příjmení] tak nejpozději od 21. 4. 1986 vykonávala držbu části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 43, 33, 49, 47 dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] ml. jako právního nástupce [celé jméno původního účastníka] st. a po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 k uvedené části pozemku nabyla vlastnické právo vydržením. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 4. 2015 č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2015 č. j. [číslo jednací], se sice podává, že v případě části pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) [číslo] představující spojnici bodů 33, 49 (C), 50 (D) dle měřického náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] (resp. dle situačního plánu [celé jméno znalce] ze dne 8. 5. 2007) a bodu E dle situačního plánu [celé jméno znalce] ze dne 25. 5. 2018 (správnost určení souřadnic S-JTSK pro zápis do katastru nemovitostí – Y 491 [číslo] a X [číslo] po technické stránce žalovaným namítána nebyla), kde severní (pozn. soudu: správně„ jižní“) strana hranice této části probíhá souběžně s hranicí bodů původního oplocení [číslo] a východní (pozn. soudu: správně„ západní“) strana hranice této části je prodloužením spojnic bodů [číslo] měřičského plánu Ing. [příjmení], rovněž vykonávala oprávněnou držbu [jméno] [příjmení] a její dědicové, kteří uvedenou část pozemku„ za plotem“ užívali jako vlastníci coby pastvinu pro hospodářská zvířata a následně ji pouze sekali s tím, že i v tomto případě se na základě skutkového omluvitelného omylu domnívali, že i tato část pozemku v rozsahu, ve kterém ji neobdělávalo JZD, je logickým prodloužením nesprávně vytýčené hranice [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 1985 mezi tehdejšími pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], tento skutkový (nikoliv právní) závěr však soud korigoval se zřetelem na obsah sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 1. 2016 a svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] o tom, že uvedená část pozemku„ za plotem“ nebyla obdělávána JZD v šíři 1 - 1,5 m, což při shodě svědků slyšených v řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] na tom, že za původním plotem postaveným [celé jméno původního účastníka] st. v roce 1985 (tj. v místech označených v situačním plánu body [číslo] až ke spojnici bodů [číslo]) existoval JZD neobdělávaný pruh trávy, který vznikal tím, že pole orající traktory nemohly z praktických důvodů zajíždět až k plotu, který byl nějakým způsobem udržován (sekán či spásán), zároveň však při rozdílných výpovědích těchto svědků ohledně šíře uvedeného pruhu trávy, kdy svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na straně jedné uváděli, že předmětný„ pruh“ trávy byl široký 0,5 - 1 m, zatímco svědek [celé jméno původního účastníka] a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] na straně druhé uváděli, že byl široký 3 - 5 m, soud při zohlednění skutečnosti, že bezprostředně z jedné strany tohoto„ pruhu“ trávy (kterému se říkalo„ pastvina“) byl plot a z druhé strany obdělávané pole, jakož i se zřetelem k tomu, že pole orající traktory z důvodu hrozícího poškození obvykle nezajíždějí na vzdálenost bližší než 1,5 m k plotu (vzdálenost 1 m od plotu představuje pro zemědělské stroje již značné riziko), se přiklonil k závěru, že předmětný„ pruh“ trávy byl široký 1,5 m, což v geometrickém plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021 odpovídá vzdálenosti spojnice nově vyznačovaných bodů F (2) a G (1) od spojnice bodů 33 a 49 (C), která je s ní rovnoběžná, kde vzdálenost těchto spojnic činí 1,5 m, přičemž bod F (2) leží na spojnici bodů 33 a E a bod G (1) leží na spojnici bodů 49 (C) a 50 (D). Žalobkyně proto k uvedené části pozemku, představující spojnici bodů 47 (B), 43, 33, F (2), G (1), 49 (C), nabyla vlastnické právo vydržením po uplynutí desetileté vydržecí doby dne 22. 4. 1996 dle shora citovaných zákonných ustanovení § 129, 130, 134 obč. zák., přičemž se nově jedná o pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 59 m2 v k. ú. [obec], vzniklý oddělením z pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 2 862 m2 na základě geometrického plánu [číslo] ze dne 25. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že ani další námitky žalovaného nebyly v projednávané věci právně významné, resp. se s nimi soudy vypořádaly již v dřívějších řízeních vedených u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], které od okamžiku jejich zahájení, resp. doručení žaloby, ve vztahu k žalovanému představovaly definitivní ztrátu jeho dobré víry o tom, že mu předmětné pozemky, resp. jejich části mohou vlastnicky patřit, a tedy i jakékoliv možnosti jejich (zpětného) vydržení, soud žalobkyni v uvedeném rozsahu (59 m2), představujícím přibližně 2/3 (dvě třetiny) výměry původně tvrzené části vydrženého pozemku (90 m2), vyhověl.

23. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně ze 2/3 předmětu řízení a žalovaný měl ve věci úspěch přibližně z 1/3 předmětu řízení, takže soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 1/3 (2/3 minus 1/3). Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení právní zástupkyně žalobkyně před okresním soudem do vyhlášení jeho prvního rozsudku spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 29 760 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5., § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 20. 9. 2017, účast na jednání dne 16. 10. 2017, účast na jednání dne 5. 12. 2018) po 4 960 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 6 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 31 560 Kč ve výši 6 628 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 38 188 Kč, ze kterých byla žalobkyni přiznána 1/2 (jedna polovina) ve výši 19 094 Kč, protože advokátka žalobkyně zastupovala v řízení dva účastníky, zvýšená o zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a hotové výdaje představující zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč, úhrnem tedy 26 094 Kč. V řízení před odvolacím soudem účelně vynaložené náklady řízení právní zástupkyně žalobkyně spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 9 920 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5., § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 20. 1. 2020) po 4 960 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 2 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 600 Kč, cestovném ve výši 640 Kč, vypočteném za cestu právní zástupkyně žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět dne 20. 1. 2020 v celkové vzdálenosti 100 km jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty [značka automobilu], [registrační značka] při kombinované spotřebě 6,1 litrů na 100 km a ceně za 1 litr pohonné hmoty benzinu automobilového 98 oktanů ve výši 36 Kč (220 Kč) podle § 158 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel při vzdálenosti 100 km ve výši ve výši 4,20 Kč (420 Kč) podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 11 160 Kč ve výši 2 344 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 13 504 Kč, ze kterých byla žalobkyni přiznána 1/2 (jedna polovina) ve výši 6 752 Kč, protože advokátka žalobkyně zastupovala v řízení dva účastníky. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně před okresním soudem po částečném zrušení jeho prvního rozsudku spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 12 400 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5. a § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 4 úkony právní služby (účast na jednáních soudu ve dnech 9. 9. 2020, 9. 12. 2020 a 6. 9. 2021 a na jednání účastníků a jejich zástupců na místě samém dne 9. 12. 2020) po 3 100 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 16 456 Kč. Z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 49 302 Kč jedna třetina představuje částku 16 434 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobkyni, jíž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.

24. Stát má podle výsledku řízení proti oběma účastníkům podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil na znalečném ve výši 21 600 Kč (1/2 z částky 10 940 Kč, 1/2 z částky 1 400 Kč a celá částka 15 430 Kč), když tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit ve výši 7 200 Kč (z 1/3) a žalovaný ve výši 14 400 Kč (ze 2/3) České republice do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

Poučení