24 C 94/2020-123

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro doručování [adresa] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vypořádání společného jmění manželů (dále též„ SJM“) takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba o vypořádání společného jmění manželů, kterou se žalobce domáhal přikázání následujícího majetku a závazků do výlučného majetku a závazků žalované: 1) [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], barva [anonymizována dvě slova], 2) členská práva a povinnosti vůči [anonymizováno] družstvu [ulice a číslo], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], spojená s užíváním družstevního bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 ve [anonymizováno] podlaží domu [číslo] na ulici [ulice] v [obec] - [část obce], 3) peněžní prostředky, pohledávky a dluhy: a) peněžní prostředky obdržené za prodej [anonymizováno] k 1. 5. 2009 odpovídající prodejní ceně 1 740 698 Kč, b) pohledávka za paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [IČO], bytem [adresa], dle výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], PP [anonymizováno] (v. [číslo]) ve výši 1 663 916,55 Kč, c) dluh žalované vůči žalobci ve výši 1 300 000 Kč ze smlouvy o půjčce z roku 2009, na základě které [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [obec] jako věřitel poskytla žalované jako dlužníkovi částku 2 000 000 Kč, d) peněžní prostředky v celkové výši 2 500 000 Kč, které žalobce uhradil žalované v letech 2013 až 2019 na základě dohody účastníků o postupném vypořádání společného majetku ze dne 16. 5. 2014, 4) veškerý movitý majetek umístěný v bytě v [obec] - [část obce], [ulice a číslo].

II. Zamítá se žaloba o vypořádání společného jmění manželů, kterou se žalobce domáhal přikázání následujícího majetku a závazků do výlučného majetku a závazků žalobce: 1) nemovité věci: a) nemovité věci v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to - pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 578 m2, - pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 146 m2, na kterém stojí stavba rodinného domu [adresa] ve [obec] (list vlastnictví [číslo]), - pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 238 m2, - pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 838 m2, - pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1088 m2, - pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 503 m2, b) nemovité věci v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to - pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 26 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če, rod. rekr. (stavba stojí na pozemku parc. č. st. [číslo]), - pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1301 m2, c) nemovitá věc v [katastrální uzemí] u [obec], obci [obec], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to - pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 648 m2, 2) všechny závazky vyplývající z exekučních řízení v rozsahu 3 853 866 Kč, dle žalobcovy písemné specifikace exekučních závazků a jejich úhrad ze dne 10. 6. 2021, 3) veškerý movitý majetek umístěný v rodinném domě ve [obec], [část obce a číslo].

III. Zamítá se žaloba o vypořádání společného jmění manželů, kterou se žalobce domáhal vypořádání dalšího majetku a závazků účastníků tak, že pokud by se objevily další závazky, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty v rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů neuvedené a nabyté účastníky za trvání manželství, tyto se stávají ke dni právní moci rozsudku, kterým se manželství účastníků rozvádí, výlučným vlastnictvím, právem, resp. povinností toho účastníka, který je má ve svém držení, tyto užívá, resp. na jehož jméno zněly či jehož jednáním vznikly.

IV. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, pokud jde o soupravu modrobílého porcelánu (cibulový servis).

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 154 759 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 17. 4. 2020 se žalobce domáhal vypořádání SJM účastníků, jejichž manželství uzavřené dne [datum] před [anonymizováno] národním výborem v [obec] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce ve své žalobě ze dne 16. 4. 2020 a v doplnění žaloby ze dne 19. 4. 2020 navrhoval, aby do výlučného majetku a závazků žalobce byly přikázány věci, práva, majetkové hodnoty a závazky uvedené ve výrocích II. 1. a), b) a c), II. 2. a II. 3. tohoto rozsudku s výjimkou soupravy modrobílého porcelánu (cibulového servisu) a do výlučného majetku a závazků žalované aby byly přikázány věci, práva, majetkové hodnoty a závazky uvedené ve výrocích I. 1., I. 2., I. 3. a), b), c) a d), I. 4. tohoto rozsudku a soupravy modrobílého porcelánu (cibulového servisu). Dále navrhoval, aby soud rozhodl tak, že pokud by se objevily další závazky, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty v rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů neuvedené a nabyté účastníky za trvání manželství, tyto se stávají ke dni právní moci rozsudku, kterým se manželství účastníků rozvádí, výlučným vlastnictvím, právem, resp. povinností toho účastníka, který je má ve svém držení, tyto užívá, resp. na jehož jméno zněly či jehož jednáním vznikly. Žalobce tvrdil, že se účastníci v roce 2014 dohodli na vypořádání SJM a dne [datum] uzavřeli Dohodu o postupném vypořádání společného majetku (dále jen„ dohoda“). Obsahem dohody bylo, že žalované připadne hodnota společného majetku v konečné výši 3 500 000 Kč a žalobci zůstane nemovitý majetek jak stojí a leží včetně závazků, které k tomuto majetku nyní přísluší a movitý majetek bude předmětem ústní dohody. Dále se účastníci dohodli na způsobu splácení sumy 3 500 000 Kč v postupných splátkách a žalobce na základě této dohody uhradil žalované do června 2019 částku 2 500 000 Kč. Ohledně movitého majetku účastníci uzavřeli dohodu, že žalované patří souprava modrobílého porcelánu (cibulový servis) a ostatní movitý majetek zůstane žalobci. Účastníci se v roce 2014 dohodli na hodnotě společného nemovitého majetku ve výši 10 000 000 Kč a na hodnotě společných závazků z exekučních řízení, kterými byly nemovitosti v SJM zatíženy ve výši 3 000 000 Kč. Rozdíl uvedených částek činil sumu 7 000 000 Kč a představoval hodnotu čistého jmění po odečtení společných závazků. Padesát procent uvedené sumy pak činilo částku 3 500 000 Kč, kterou se žalobce zavázal uhradit žalované ve splátkách, když z této sumy je dosud uhrazena část ve výši 2 500 000 Kč. Přestože žalovaná po delší době uznala, že splátky v celkové výši 2 500 000 Kč opravdu již obdržela, začalo ze strany žalované docházet k návrhům na zvyšování celkové sumy připadající na její podíl na nemovitém majetku. Žalobce tyto návrhy změn odmítal a dne 22. 7. 2019 oznámil žalované započtení sumy 1 300 000 Kč. Jednalo se o zůstatek půjčky z roku 2009 na částku 2 000 000 Kč, která byla žalované poskytnuta paní [jméno] [celé jméno žalované] na pořízení přístrojů a zařízení nového podnikání žalované ([anonymizována dvě slova]). Uvedená půjčka byla splatná do 30. 6. 2018 a dne 12. 6. 2017 byl zůstatek dosud nesplacené půjčky postoupen paní [jméno] [celé jméno žalované] na žalobce jako postupníka. Dne 22. 10. 2019 žalobce předložil žalované dodatek k dohodě ze dne 16. 5. 2014, který nově vymezil majetek žalované se zřetelem k tomu, že polovina peněžních prostředků ve výši 1 740 698 Kč uvedených ve výroku I. 3. a) činila 870 349 Kč, polovina ceny členských práv a povinností v hodnotě 1 500 000 Kč spojených s užíváním družstevního bytu uvedeného ve výroku I.

2. činila 750 000 Kč a polovina ze zůstatku půjčky 1 300 000 Kč uvedené ve výroku I. 3. c) činila 650 000 Kč, když žalované bylo navrženo narovnání tak, že dosavadní uhrazenou sumou 2 500 000 Kč by byl vypořádán veškerý společný majetek a žalobce by již nepožadoval doplacení výše uvedených částek 870 349 Kč, 750 000 Kč a 650 000 Kč, celkem tedy částky 2 270 349 Kč. Uvedený návrh dohody o narovnání byl však žalovanou odmítnut a žalovaná pak postupně požadovala zvýšení úhrad za svůj podíl dne 20. 12. 2019 na částku 4 500 000 Kč a dne 25. 1. 2020 na částku 6 000 000 Kč s úpravou dne 14. 2. 2020 na částku 5 500 000 Kč (z toho nemovitosti 5 000 000 Kč a movitosti 500 000 Kč). Všechny tyto návrhy byly žalobcem odmítnuty. Vzhledem k tomu, že žalobcem předložený dodatek ze dne 6. 4. 2020 k Dohodě o postupném vypořádání společného majetku ze dne 16. 5. 2014 nebyl žalovanou přijat, podal žalobce u soudu žalobu o vypořádání SJM účastníků.

2. Žalovaná ve svém vyjádření, došlém soudu dne 28. 9. 2020, učinila nesporným, že manželství účastníků, uzavřené dne 24. 3. 1979 před [anonymizováno] národním výborem v [obec], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Dále tvrdila, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] došlo na její návrh ke zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. K Dohodě o postupném vypořádání společného majetku ze dne 16. 5. 2014 žalovaná namítala, že byla z její strany podepsána pod psychickým tlakem, je neurčitá, neboť neobsahuje žádné označení nemovitých věcí a movitých věcí, jak je dále označuje žalobce v žalobě a následně v doplnění žaloby, nemovité ani movité věci nebyly znalecky oceněny. Podle názoru žalované se jedná o dohodu neplatnou a promlčenou s ohledem na datum jejího uzavření dne [datum]. Ve vztahu k nemovitým věcem uvedeným ve výroku II. 1. a), b), c) žalovaná s návrhem žalobce souhlasila. K nemovitým věcem uvedeným ve výroku II. 1. a) žalovaná tvrdila, že na pozemku parc. [číslo] se nachází stavba, která není zapsaná v katastru nemovitostí, užívaná od roku [rok] dcerou účastníků bez svolení žalované, kdy žalované není hrazena ze strany žalobce ani dcery žádná poměrná část nájmu. Ve vztahu k movitým věcem uvedeným ve výrocích I. 4. a II. 3. žalovaná rovněž s návrhy žalobce souhlasila. K členským právům a povinnostem uvedeným ve výroku I. 2. žalovaná tvrdila, že předmětný byt v roce 2011 potřebovala, protože přenechala výlučné bydlení v rodinném domě ve [obec] žalobci a vzhledem k tomu, že žalobce zatížil společný majetek řadou exekucí, tak žalované nabídl její kamarád [jméno] [příjmení], že zaplatí družstevní podíl s právem nájmu k předmětnému bytu a žalovaná se do něj přestěhuje. Z toho důvodu byl členem bytového družstva [jméno] [příjmení], [datum narození], kterému žalovaná splatila cenu za družstevní podíl až na konci roku [rok] a dohodla se s ním, že převede družstevní podíl na syna účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], k čemuž došlo dne 31. 10. 2014. Žalovaná nikdy nebyla členem [anonymizováno] družstva [ulice a číslo], když převodce [jméno] [příjmení] pořídil družstevní podíl v roce 2011 na základě půjčky. Člen bytového družstva [jméno] [celé jméno žalobce] s žalovanou uzavřel ústní dohodu, na základě které žalovaná předmětný byt ve vlastnictví [anonymizováno] družstva [ulice a číslo] užívá a řádně za něj platí nájem včetně služeb. K této dohodě došlo proto, že syn účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] bydlí a pracuje v [obec]. K dluhu žalované uvedenému ve výroku I. 3. c) žalovaná namítala, že s ohledem na exekuce žalobce paní [jméno] [celé jméno žalované], matka žalobce, založila dva účty u [právnická osoba] Jeden účet používal pro své podnikání a pro rodinu žalobce, jelikož měl exekuce, druhý účet založila [jméno] [celé jméno žalované] pro žalovanou, aby vůbec mohla podnikat a živit sebe i rodinu a tento účet používala žalovaná. Žalovaná žádnou půjčku s [jméno] [celé jméno žalované] neuzavřela, finance na pořízení přístrojů a zařízení pro nové podnikání bylo pořízeno ze společného jmění manželů v roce 2009, kdy žalobce a žalovaná spolu žili ve společné domácnosti, společně hospodařili a každý podnikal ve svém oboru. Žalovaná dále tvrdila, že odkupy pohledávek byly hrazeny rovněž ze společných finančních prostředků účastníků včetně splátek oprávněným, nákladů oprávněných, odměn soudních exekutorů, náhrad jejich hotových výdajů a DPH. K osobnímu automobilu uvedenému ve výroku I. 1. žalovaná tvrdila, že byl pořízen v roce 2010 jako nový ze společných prostředků a je evidován na žalovanou. K peněžním prostředkům uvedeným ve výroku I. 3. a) žalovaná namítala, že byly součástí společného jmění manželů a hradily se z nich jak potřeby společné domácnosti, tak podnikatelské aktivity žalobce i žalované. S návrhem žalobce na jejich přikázání žalované proto nesouhlasila. K pohledávce za paní [jméno] [příjmení] uvedené ve výroku I. 3. b) žalovaná tvrdila, že vznikla na základě prodeje prodejny [anonymizováno], která byla umístěna na adrese [adresa], tedy za trvání manželství s žalobcem. Nabyvatelkou prodejny včetně vybavení se stala prodavačka, která byla zároveň zaměstnankyni žalované, jež se poté, co se žalovaná rozhodla ukončit podnikání v této prodejně, rozhodla ji odkoupit jak stojí a leží i se zbožím. [jméno] [příjmení] zaplatila částku ve výši 1 740 698 Kč jako část kupní ceny a zbytek kupní ceny neuhradila. Kupní smlouvu sepisoval žalobce, který se na základě plné moci žalované snažil o vymožení nezaplacené části kupní ceny, jelikož [jméno] [příjmení] byla v [anonymizována dvě slova], kdy se její způsob úpadku řešil nepatrným konkurzem. V současné době je pohledávka vymáhána exekučně. Podle rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] se jedná o částku ve výši 1 663 916,55 Kč, která je vymáhána [exekutorský úřad], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pohledávka vůči dlužnici [jméno] [příjmení] byla řádně přihlášena žalovanou do insolvenčního řízení. Insolvenční soud usnesením ze dne 16. 11. 2016 č. j. [insolvenční spisová značka] ve výroku I. přihlášku pohledávky [anonymizováno] věřitele [číslo]) žalované v částce 135,45 Kč odmítl. Věřitel se nadále účastnil insolvenčního řízení s pohledávkou ve výši 1 663 916,55 Kč. Jak vyplývá z listin oddílu B insolvenčního rejstříku, plnění z konkurzu bylo nulové a odměnu insolvenčního správce doplácel stát (ve výši 29 781,50 Kč), takže i když pohledávku vymáhá exekutor, tak dle názoru žalované je její hodnota 0 Kč. I kdyby v současné době paní [příjmení] požádala o oddlužení své osoby, tak je již překonána hranice 30 % povinného uspokojení pro věřitele od 1. 6. 2019, tedy možný výnos by byl pár procent. Vzhledem k nulové hodnotě této pohledávky je v rozporu s dobrými mravy tuto pohledávku do vypořádání SJM uvádět, neboť žalobce podnikal v oblasti pohledávek a je mu jistě známo, že uvedená pohledávka již nikdy nebude žalované uhrazena v její nominální výši. K závazkům vyplývajícím z exekučních řízení uvedeným ve výroku II. 2. žalovaná namítala, že celková suma exekucí je žalobcem vyčíslena bez doložení důkazů, na základě kterých by soud mohl ověřit, že se skutečně jedná o tuto částku. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazky výlučně z podnikání a osobních závazků žalobce, žalovaná navrhovala, aby veškeré závazky ve výši 3 853 866 Kč, ve kterých je žalobce povinný, byly přikázány k úhradě žalobci s tím, aby žalobce sdělil, kolik již bylo v exekučních řízeních uhrazeno a jaká částka představuje zbylé neuhrazené dluhy, a aby žalobce doložil ke svému tvrzení důkazy. K peněžním prostředkům uvedeným ve výroku I. 3. d) žalovaná učinila nesporným, že tyto peněžní prostředky v celkové výši 2 500 000 Kč od žalobce obdržela. Ve vztahu k dalšímu majetku a závazkům účastníků uvedeným ve výroku III. žalovaná souhlasila s tím, že pokud by se objevily další závazky, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty v rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů neuvedené a nabyté účastníky za trvání manželství, ale zohledňující rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým bylo společné jmění tehdejších manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, tak aby se tyto staly ke dni právní moci uvedeného rozsudku o zúžení SJM výlučným vlastnictvím, právem, resp. povinností toho účastníka, který je má ve svém držení, tyto užívá, resp. na jehož jméno zněly či jehož jednáním vznikly. Ve vztahu k vypořádání společného jmění manželů žalovaná navrhovala, aby žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádání SJM částku 2 300 000 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku, protože žalobce získá do svého výlučného majetku hodnotný nemovitý a movitý majetek.

3. V dalším průběhu řízení žalovaná ve svém podání ze dne [datum] navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná tvrdila, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 28. 7. 2012, bylo SJM účastníků zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Nemovité věci, které jsou předmětem tohoto řízení, byly ke dni pravomocného zúžení SJM účastníků jeho součástí. Cit. rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tedy bylo toto společné jmění zúženo i o všechny nemovitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1476/2000). Vzhledem k tomu, že ve tříleté lhůtě od pravomocného zúžení SJM účastníků jako manželů nebyl zúžený rozsah společného jmění vypořádán dohodou, resp. v této lhůtě nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nevyvratitelná domněnka vypořádání SJM, kdy hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, kdy jejich podíly jsou stejné. Ohledně předmětných nemovitých věcí rovněž platí nevyvratitelná domněnka podílového spoluvlastnictví, jak se podává z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2007 sp. zn. 20 Cdo 3297/2006 k zúžení společného jmění manželů na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, zaniklo současně společné jmění manželů k ostatním věcem, které netvoří vybavení společné domácnosti. Věci, které byly takto ze společného jmění manželů vyloučeny, podléhají vypořádání; pokud po zániku společného jmění manželů k uvedeným věcem nenásledovalo do tří let jejich vypořádání dohodou nebo nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně nemovitých věcí nevyvratitelná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví.“ Žalovaná je tak podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a to v rozsahu jedné poloviny z celku, a dále výlučným vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jelikož toto vozidlo užívá výlučně ona. Protože nastala nevyvratitelná domněnka vypořádání SJM účastníků jako manželů, nelze z tohoto důvodu v tomto řízení již SJM účastníků vypořádat.

4. V dalším průběhu řízení žalobce ve svém podání ze dne 10. 6. 2021 na č. l. 80 až 84 (k výzvě soudu) částečně specifikoval závazky vyplývající z exekučních řízení v rozsahu 3 853 866 Kč tak, že z celkové exekuované sumy 4 327 013,63 Kč byla suma 3 804 484,23 Kč již uhrazena a k úhradě zbývá suma 522 529,40 Kč, tedy většina exekučních řízení již byla zastavena a skončena. Ve svém dalším podání ze dne 14. 6. 2021 pak žalobce nesouhlasil s právními názory žalované uvedenými v jejím vyjádření ze dne 7. 6. 2021 a navrhoval, aby soud po provedeném dokazování žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný namítal, že se jedná o pokus nastolit nespravedlivý a nemravný právní stav, kdy žalované má zůstat 50 % nemovitostí SJM a k tomu„ zdarma“ vypořádací suma 2 500 000 Kč a„ zdarma" zánik dluhu žalované ve výši další vypořádací sumy 1 000 000 Kč, což je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a je zcela bezohledným ke spravedlivému a dne 16. 5. 2014 sjednanému vypořádání zúženého SJM ve snaze přivlastnit si„ zdarma“ 50 % podíl na nemovitém majetku, který již byl vypořádán v letech 2013 - 2019 sumami 2 500 000 Kč a 1 000 000 Kč s tím, že žalované má zůstat jak 50 % podíl na nemovitém majetku tak i obdržené splátky ve výši 2 500 000 Kč i vypořádání dluhu žalované 1 000 000 Kč. K prokázání obvyklé ceny nemovitostí v SJM v celkové výši 7 023 000 Kč ke dni 16. 5. 2014 žalobce předložil soudu tři znalecké posudky soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [obec], [ulice a číslo] ze dne 11. 6. 2021 a to [číslo] 2021 pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] v obvyklé ceně 5 800 000 Kč, [číslo] 2021 pro [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] v obvyklé ceně 1 100 000 Kč a [číslo] 2021 pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] v obvyklé ceně 123 000 Kč. K prokázání obvyklé ceny nemovitostí v SJM ve výši 12 920 000 Kč ke dni 25. 5. 2021 žalobce dále předložil soudu znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [adresa] [číslo] 2021, který určil obvyklé ceny nemovitostí pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ve výši 11 100 000 Kč, pro [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] ve výši 1 700 000 Kč a pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] ve výši 120 000 Kč. Ke znaleckým posudkům Ing. [jméno] [příjmení] z 11. 5. 2021 žalovaný tvrdil, že prokazují, že vypořádací hodnota SJM sjednaná k 16. 5. 2014 sumou 10 000 000 Kč (povýšená o stavbu jiného vlastníka v sumě 3 000 000 Kč) byla obvyklou cenou, hodnotou zúženého SJM pro rok 2014, když znalecký posudek určil cenu obvyklou k 16. 5. 2014 sumou 7 023 000 Kč. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 25. 5. 2021 prokazuje nárůst obvyklé ceny předmětných nemovitostí oproti roku [rok] (7 023 000 Kč) na cenu 12 920 000 Kč obvyklou v roce 2021. Současně tyto posudky prokazují, že požadavky žalované v mezidobí 2014 - 2021 korelují s cenovým růstem trhu nemovitostí (poradkyně a známé žalované jsou realitní makléřky orientující se v cenách nemovitostí, což zřejmě přispělo ke gradaci jejích požadavků) a směřují ke zdvojnásobení výše vypořádacího podílu z 3,5 milonu na 6-7 milionů. Jednání žalované, směřující k oddalování a vyhýbání se splnění její povinnosti poskytnutí součinnosti k naplnění účinnosti Dohody z 16. 5. 2014, která byla ze strany žalobce v červenci 2019 naplněna a veškeré pohledávky žalované ve výši 3 500 000 Kč byly žalobcem splněny, ukazuje, že žalovaná popřela starodávnou zásadu pacta sunt servanda, plnění dohod a smluv hodila za hlavu a jde cestou maximalizace zisku s minimálními, resp. nulovými náklady nemravným způsobem. Žalobce dále odkazoval zejména na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ze které dovozoval, že maxima korektivu dobrých mravů podle nálezu ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3542/20, ze dne 11. 5. 2021 je přiléhavým vyjádřením také pro problematiku řešenou ve věci této žaloby [spisová značka]. Ústavní soud považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 (N 41/21 SbNU 363) či bod 32. nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15 (N 209/87 SbNU 413)). Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, či § 6 a§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle. Základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vztazích (mezi soukromými osobami) tak, že prozařují normami podústavního práva. Zvláště při aplikaci korektivu dobrých mravů a funkčně obdobných ustanovení je třeba toto působení zohledňovat (srov. nález ze dne 18. 12. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2103/20). Přitom není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (viz nález ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3542/20 ze dne 11. 5. 2021). Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4341/2015 z 23. 2. 2016 je použitelné i pro řešenou věc sp. zn. 24 C 94/2020, neboť se v něm uvádí následující: I při vypořádání SJM se uplatní princip smluvní volnosti účastníků občanskoprávních vztahů. Právní úkony učiněné subjekty zaniklého společného jmění je třeba vykládat tak, aby byla v nejvyšší možné míře respektována jejich smluvní svoboda a volnost při nakládání s majetkem (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1038/2009, publikovaný pod [číslo] 2011 Sbírky soudních rozhodnuti a stanovisek). Judikatura dovolacího soudu vychází z toho, že dojde-li k zúžení společného jmění manželů, je třeba provést jeho vypořádání; jestliže však účastníci v dohodě o zúženi sjednají, že k dalšímu vypořádání nemá již dojít, nelze jej provést (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 183/2009, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2011, [číslo] str. 906). V rozsudku ze dne 23. května 2012, sp. zn. 22 Cdo 3822/2010, akceptoval dovolací soud názor, vyslovený v odborné literatuře:,,Manželé mohou zúžit rozsah společného jmění manželů o konkrétní věci, a to buď o věci, které již jsou předmětem společného jmění, anebo o věci, které v budoucnu získají. Zde se předpokládá existence dvou právních skutečností: smlouvy o zúžení společného jmění manželů a dohody o vypořádání Již to, že se manželé dohodnou na tom, kdo z nich bude nadále výlučným vlastníkem, je dohodou o vypořádání; smlouva o zúžení a vypořádáni tu spadají v jedno. Může jít o definitivní vypořádání (nabyvatel nabývá bezúplatně nebo úplatně a otázka náhrady je ve smlouvě výslovně řešena) nebo o vypořádání částečné, kdy se manželé dohodnou na tom, kdo bude vlastníkem majetkových hodnot s tím, že náhrada za tyto hodnoty bude určena dodatečně. K uvedenému právnímu názoru, který dovolací soud akceptuje, lze dodat: Proces„ likvidace“ zúženého (zde v rozsahu zúženi) či zaniklého SJM má - jak ostatně uvedl i odvolací soud - několik fázi. První fázi představuje samotný zánik SJM, a to buď úplný (po zániku manželství) nebo částečný (bylo-li SJM za trvání manželství zúženo). Při částečném zániku SJM je opět třeba rozlišovat dva základní případy: jednak zúžení rozhodnutím soudu, při kterém není zřejmé, jaké majetkové kusy komu připadnou (§ 148 odst. l obč. zák.), nebo zúžení dohodou, které může, ale nemusí být bezprostředně spojeno s úplným vypořádáním. Ve všech případech platí, že pokud nebylo zaniklé či zrušené SJM vypořádáno, je třeba tak učinit. Po zániku či zúžení proto nastupuje druhá fáze, kterou je vypořádáni SJM. Přednost před jinými způsoby má vždy dohoda účastníků. Při vypořádání jde jednak o určení toho, co komu připadne; pokud strany do tří let neuzavřou o tom dohodu nebo nepodají návrh na vypořádání u soudu, nastoupí vypořádání zákonnou domněnkou (§ 150 odst. 4 obč. zák.). Dále - v případě, že podíly, kterých se každému z manželů dostane, nejsou stejné, a není dán důvod k tzv. disparitě podílů - lze vypořádat (vyrovnat) rozdíl mezi hodnotou podílů, kterých se účastníkům dostalo. Vypořádává-li zaniklé SJM soud, rozhodne i o této otázce; při vypořádání zákonnou domněnkou se vypořádání nerovných podílů neuplatní (takový nárok z§ 150 odst. 4 nijak nevyplývá). Vypořádává-li se zaniklé či zúžené SJM dohodou, je vyrovnáni nestejné hodnoty podílů peněžním či jiným plněním zcela v dispozici účastníků; týká se jen jich samotných a není upraveno kogentními normami. Na tuto část vypořádání nelze § 150 odst. 4 obč. zák. vztáhnout. Proto se účastníci dohody o vypořádání zaniklého či zúženého SJM mohou domluvit i tak, že budou vázat uzavřeni dohody o zaplacení částky na vyrovnani výše podílů, kterých se jim na základě dohody dostalo, případně i samotné peněžní dorovnáni výše podílů, na budoucí nejistou událost (podmínka odkládací). V dohodě o zúžení SJM tak lze sjednat, že její účastníci vypořádají mezi sebou nároky vzniklé v důsledku zúženi SJM až při (eventuálním) zániku manželství.“ Výše uvedené závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 4341/2015 i odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3822/2010 jsou aktuální i pro řešenou věc pod sp. zn. [spisová značka]. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 3822/2010 lze pro řešenou věc odvodit: Z dohody o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] se však jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností podává (a tvrdí to ostatně i oba účastníci řízení), že účastníci se dohodli na tom, že předmětné nemovitosti tvořící součást společného jmění manželů budou po zúžení ve výlučném vlastnictví žalovaného (pozn. soudu - správně„ žalobce“). Takové smluvní ujednání je v této části dohodou o vypořádání majetku zúženého dohodou účastníků, která vylučuje nastoupení účinků nevyvratitelné domněnky vypořádání a s tím spojeného závěru, že by nemovitosti mohly být v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Závěrem pak žalobce citoval znění ustanovení § 574, § 577 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“ nebo„ NOZ“), týkajících se neplatnosti právního jednání, a pro případ, že by soud i přes výše uvedená tvrzení a důkazy žalobce měl za to, že Dohoda o vypořádání zúženého SJM ze dne [datum] snad má mít důvod své neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, žalobce navrhoval, aby soud rozsah změnil tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Soud v tomto ohledu není návrhy stran vázán. Žalobce proto navrhoval, aby soud uvážil, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost a manipulaci druhé strany včas.

5. Ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo, přestože se o to soud opakovaně pokusil.

6. Soud vzal za prokázané, že manželství účastníků, uzavřené dne 24. 3. 1979 před Obvodním národním výborem v [obec], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 4. 4. 2017 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (z cit. [anonymizováno]).

7. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo SJM účastníků zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti (z cit. rozsudku).

8. Žalobce a žalovaná uzavřeli (sepsali a podepsali) dne [datum] písemnou Dohodu o postupném vypořádání společného majetku (dále též„ dohoda“). V bodu 1. této dohody se účastníci dohodli, že žalované připadne hodnota společného majetku v konečné výši 3 500 000 Kč a žalobci zůstane nemovitý majetek jak stojí a leží včetně závazků, které k tomuto majetku nyní přísluší a movitý majetek bude předmětem ústní dohody. V bodu 2. dohody se účastníci dohodli na zahájení placení výše uvedeného nároku žalované ve výši 3 500 000 Kč žalobcem v postupných splátkách od října 2013 do února 2015 a od června 2015 v pravidelných měsíčních úhradách ve výši 25 000 Kč s tím, že dle možností dojde ke zvýšení splátek a od roku 2015 bude započítávána běžná inflace. V bodu 3. se účastníci dohodli, že závazky žalobce z jeho minulé i současné podnikatelské činnosti se netýkají žalované (z dohody ze dne 16. 5. 2014).

9. Za trvání manželství účastníků byly zakoupeny: a) nemovité věci v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na listu vlastnictví (dále též„ LV“) [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 578 m2, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 146 m2, na kterém stojí stavba rodinného domu [adresa] ve [obec] (list vlastnictví [číslo]), pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 238 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 838 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1088 m2, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 503 m2; mezi účastníky bylo nesporné, že rodinný dům [adresa] ve [obec], který stojí na pozemku parc. [číslo] se nenachází v jejich SJM, neboť byl převeden na jejich syna [jméno] [celé jméno žalobce], který je jeho výlučným vlastníkem; b) nemovité věci v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 26 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če, rod. rekr. (stavba stojí na pozemku parc. č. st. [číslo]) a pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1301 m2. Mezi účastníky bylo nesporné, že výše uvedené nemovité věci pod písm. a) a b), stejně tak jako c) nemovitá věc v [katastrální uzemí] u [obec], obci [obec], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 648 m2, byly nabyty do SJM účastníků. Žalobce a žalovaná jsou dosud zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci všech výše uvedených nemovitých věcí pod písm. a), b) a c) v režimu SJM (z výpisů z katastru nemovitostí ke dni 22. 3. 2021, ze shodných skutkových tvrzení účastníků a z evidenčních údajů katastru nemovitostí ke dni 10. 6. 2021).

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě dohody ze dne 16. 5. 2014 žalovaná obdržela od žalobce v letech 2013 - 2019 peněžní prostředky v celkové výši 2 500 000 Kč (ze shodných skutkových tvrzení účastníků).

11. K prokázání obvyklé ceny nemovitostí v SJM účastníků v celkové výši 7 023 000 Kč ke dni 16. 5. 2014 žalobce předložil soudu tři znalecké posudky soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], sídlem [adresa] [číslo] 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] v obvyklé ceně 5 800 000 Kč, [číslo] 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] v obvyklé ceně 1 100 000 Kč a [číslo] 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] v obvyklé ceně 123 000 Kč. K prokázání obvyklé ceny týchž nemovitostí ve výši 12 920 000 Kč ke dni 25. 5. 2021 žalobce předložil soudu znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] [číslo] 2021, kterým byly určeny obvyklé ceny nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ve výši 11 100 000 Kč, na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] ve výši 1 700 000 Kč a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] ve výši 120 000 Kč (z žalobcem předložených cit. znaleckých posudků, kterými soud provedl důkaz listinou podle § 129 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále též„ o. s. ř.“).

12. Obvyklá cena [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], barva [anonymizována dvě slova], poprvé registrovaného 31. 3. 2010 a na žalovanou registrovaného dne [datum], ve výši 67 000 Kč byla mezi účastníky nesporná (z technického průkazu motorového vozidla č. [anonymizováno] [číslo], a ze shodných skutkových tvrzení účastníků).

13. Členská práva a povinnosti vůči [anonymizováno] družstvu [ulice a číslo], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], spojená s užíváním družstevního bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 ve čtvrtém podlaží domu [číslo] na ulici [ulice] v [obec] - [část obce] (dále též„ družstevní byt“) převodce [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], [datum narození], trvale bytem [adresa], na základě písemné dohody o převodu družstevního podílu k bytovému družstvu ze dne 31. 10. 2014, doručené [anonymizováno] družstvu [ulice a číslo] dne 3. 11. 2014. [anonymizováno] družstvo [ulice a číslo] dne 23. 9. 2020 písemně potvrdilo, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] je od 3. 11. 2014 evidován jako člen družstva s právem nájmu k družstevnímu bytu (z dohody o převodu družstevního podílu k bytovému družstvu ze dne 31. 10. 2014 a z potvrzení [anonymizováno] družstva [ulice a číslo] ze dne 23. 9. 2020).

14. Skutečnost zda, kde a v jaké formě se nacházejí peněžní prostředky obdržené za prodej [anonymizováno] k 1. 5. 2009, odpovídající prodejní ceně 1 740 698 Kč, nebyla žalobcem tvrzena ani prokázána. Žalobci se nepodařilo vyvrátit tvrzení žalované o jejich spotřebování na úhradu potřeb společné domácnosti účastníků a podnikatelských aktivit žalobce i žalované.

15. Pohledávka za [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [IČO], bytem [adresa], dle výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], PP [anonymizováno] (v. [číslo]) ve výši 1 663 916,55 Kč, vzniklá v souvislosti s prodejem zboží a zařízení prodejny [anonymizováno] v [obec] - [část obce], [ulice a číslo] na základě kupní smlouvy ze dne 1. 5. 2009, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující, ve spojení s uznáním závazku ze dne 1. 7. 2012, byla žalovanou dne 25. 7. 2016 řádně a včas uplatněna v insolvenčním řízení, v uvedené výši 1 663 916,55 Kč zjištěna insolvenčním správcem a dlužnicí uznána. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byl konkurz na majetek dlužnice [jméno] [příjmení] zrušen, neboť majetek dlužnice byl pro uspokojení pohledávek věřitelů zcela nedostačující; dnem právní moci tohoto usnesení bylo insolvenční řízení skončeno (z kupní smlouvy ze dne 1. 5. 2009, z uznání závazku ze dne 1. 7. 2012, z dílčího seznamu přihlášených pohledávek č. přihlášky [anonymizováno] pro přezkumné jednání ze dne 22. 9. 2016, z usnesení [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], z výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] - [anonymizováno], a z evidenčních údajů insolvenčního rejstříku ke sp. zn. [insolvenční spisová značka] veřejně dostupných na [webová adresa]).

16. Ohledně žalobcem tvrzeného dluhu žalované vůči žalobci ve výši 1 300 000 Kč ze smlouvy o půjčce z roku 2009, na základě které [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [obec] jako věřitel poskytla žalované jako dlužníkovi částku 2 000 000 Kč, byl žalobce při jednání dne 10. 2. 2021 podle § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzván, aby bez zbytečného odkladu tvrdil a označil důkazy potřebné k prokázání jeho sporných tvrzení, aby byl zřejmý vznik, právní důvod a výše tvrzeného dluhu; konkrétně pak co bylo zdrojem peněžních prostředků ve výši 2 388 954 Kč, připsaných na účet [jméno] [celé jméno žalované] č. účtu [bankovní účet] dne 20. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 20. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 996 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 995 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 994 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 4. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 4. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 7. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 7. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 996 Kč, dne 13. 5. 2009 ve výši 99 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 99 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 98 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 97 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 96 000 Kč, s poučením o tom, že nesplnění této výzvy může mít za následek rozhodnutí pro žalobce nepříznivé z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Žalobce a žalovaná dále při tomto jednání učinili nesporným, že žalobce měl k bankovnímu účtu své matky [jméno] [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] dispoziční právo. Žalobce sice k důkazu předložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2017, obsahující ujednání o tom, že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [obec] jako postupitel postoupila žalobci jako postupníkovi za úplatu pohledávku za žalovanou jako dlužníkem na základě ústně sjednané Dohody o půjčce z 16. 4. 2009 uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalované] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem za účelem půjčky ve výši 2 000 000 Kč na úhradu faktur vystavených dodavatelem [právnická osoba], [IČO] za dodávku přístrojů [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] v [obec] - [část obce] žalované, [anonymizována dvě slova] a zařízení [anonymizováno] s tím, že faktury byly placeny [jméno] [celé jméno žalované] na základě ústně sjednané Dohody o půjčce uzavřené mezi paní [jméno] [celé jméno žalované] a žalovanou dne 16. 4. 2009 na částku 2 000 000 Kč se splatností do 30. 6. 2010, která byla následně prodloužena do 30. 6. 2018, ve které je dále uvedeno, že z této půjčky bylo čerpáno v době od 23. 4. 2009 do 25. 6. 2009 celkem 1 957 585 Kč na postupné dílčí úhrady faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] č. 2009, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] což spolu s hotovostní úhradou ve výši 100 000 Kč činilo celkem 1 957 585 Kč, přičemž z půjčky 1 957 585 Kč bylo do 31. 12. 2010 žalovanou řádně uhrazena jen část ve výši 657 585 Kč, zbývající suma půjčky ve výši 1 300 000 Kč však již uhrazena nebyla, a následně byl 31. 1. 2011 dohodnut posun termínu splatnosti sumy 1 300 000 Kč z 30. 6. 2010 na nový termín splatnosti 30. 6. 2018 s tím, že v případě neuhrazení 1 300 000 Kč bude povinností žalované uhradit dluh navýšený o 5 % roční úrok z dlužné částky počínaje dnem 1. 7. 2018, z žalobcem předložených výpisů z bankovního účtu [jméno] [celé jméno žalované] č. [bankovní účet], vedeného v programu senior, se však již nikterak nepodává, co bylo zdrojem peněžních prostředků v celkové výši 2 388 954 Kč, připsaných na účet [jméno] [celé jméno žalované] dne 20. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 20. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 996 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 995 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 994 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 23. 4. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 4. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 4. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 7. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 7. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 999 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 998 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 997 Kč, dne 11. 5. 2009 ve výši 99 996 Kč, dne 13. 5. 2009 ve výši 99 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 99 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 98 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 97 000 Kč, dne 14. 5. 2009 ve výši 96 000 Kč, ze kterých měly být následně faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] č. 2009, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] spolu s hotovostní úhradou ve výši 100 000 Kč hrazeny, takže žalobce v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že se jednalo o peněžní prostředky, které nebyly součástí SJM, a zároveň se žalobci nepodařilo vyvrátit tvrzení žalované o tom, že žalovaná s paní [jméno] [celé jméno žalované] žádnou půjčku neuzavřela a finance na pořízení přístrojů a zařízení pro nové podnikání bylo pořízeno ze společného jmění manželů v roce 2009, kdy žalobce a žalovaná spolu žili ve společné domácnosti, společně hospodařili a každý podnikal ve svém oboru (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2017 a z výpisů z bankovního účtu [jméno] [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] za měsíce duben, květen a červen 2009).

17. Žalobce v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal žádný další konkrétní movitý majetek účastníků, který byl součástí SJM účastníků, umístěný v rodinném domě ve [obec], [část obce a číslo] anebo v bytě v [obec] - [část obce], [ulice a číslo], s výjimkou soupravy modrobílého porcelánu (cibulového servisu), ohledně kterého žalobce vzal svou žalobu se souhlasem žalované zpět, takže soud podle § 96 odst. 2 a 3 o. s. ř. řízení zastavil v části, ve které se žalobce domáhal vypořádání SJM, pokud jde o soupravu modrobílého porcelánu (cibulový servis).

18. Z dalších v řízení provedených důkazů soud skutková zjištění nečinil, neboť se vztahovaly k již prokázaným skutečnostem či skutečnostem, které byly mezi účastníky nesporné, nebo nebyly pro posuzovanou věc právně významné. Další dokazování v projednávané věci soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl, protože dosud zjištěný skutkový stav plně postačuje pro vydání rozhodnutí o věci samé.

19. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

20. Podle § 709 odst. 1 písm. b) o. z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

21. Podle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

22. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

23. Podle § 741 o. z., nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

24. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

25. Podle § 742 odst. 2 o. z., hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

26. Podle § 739 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ z. o. k.“), společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů (odst. 1). Společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku (odst. 2).

27. Podle § 745 z. o. k., je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů.

28. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

29. Podle § 553 odst. 2 o. z., byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

30. Podle § 554 o. z., k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Vzhledem k tomu, že SJM účastníků bylo ke dni [datum] pravomocně zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, bylo třeba podle § 736 o. z. provést likvidaci dosud společných práv a povinností jejich vypořádáním. Účastníci sice dne [datum] uzavřeli písemnou Dohodu o postupném vypořádání společného majetku, na základě které měla podle bodu 1. žalované připadnout hodnota společného majetku v konečné výši 3 500 000 Kč a žalobci měl zůstat nemovitý majetek jak stojí a leží včetně závazků, které k tomuto majetku přísluší, když účastníci se zároveň dohodli na zahájení placení výše uvedeného nároku žalované ve výši 3 500 000 Kč žalobcem ve splátkách, obsah tohoto právního jednání však pro neurčitost nelze zjistit ani výkladem, protože„ nemovitý majetek jak stojí a leží včetně závazků, které k tomuto majetku přísluší“ není v předmětné dohodě žádným způsobem konkretizován tak, aby jakékoliv třetí osobě odlišné od účastníků (smluvních stran) bylo ze samotného textu dohody zřejmé, o jaký konkrétní nemovitý majetek se jedná (zda se jedná o všechny nemovitosti účastníků nebo jen o některé z nich a popřípadě jaké, určené především podle parcelních čísel a katastrálních území, ve kterých se nacházejí) a jaké konkrétní závazky tedy k tomuto nemovitému majetku přísluší. Předmětem písemné ani budoucí ústní dohody účastníků prokazatelně nebyl ani žádný konkrétní movitý majetek. Jediné určité ujednání mezi účastníky bylo obsaženo v bodu 3. Dohody o postupném vypořádání společného majetku ze dne 16. 5. 2014, ve kterém se účastníci dohodli, že závazky žalobce z jeho minulé i současné podnikatelské činnosti se netýkají žalované. Soud proto dospěl k závěru, že k písemné dohodě účastníků o postupném vypořádání jejich společného nemovitého a movitého majetku ze dne 16. 5. 2014 v bodech 1. a 2. nelze přihlížet, protože podle § 553 odst. 1 ve spojení s § 554 o. z. se jedná nikoliv o skutečné, ale pouze o zdánlivé právní jednání. Uvedené projevy vůle mezi stranami nebyly v hmotněprávní rovině dodatečně vyjasněny, neboť k tomu ze strany žalované nebyla žádná vůle, takže pro nedostatek součinnosti ze strany žalované nebylo možno učinit závěr o tom, že by se k původní neurčitosti právního jednání jako jeho vadě nepřihlíželo a hledělo by se na něj, jako by tu právní jednání bylo od samého počátku (ex tunc). Zdánlivé právní jednání, na základě kterého žalobce plnil ve prospěch žalované v letech 2013 - 2019 peněžní prostředky v celkové výši 2 500 000 Kč, zakládá nárok žalobce na vrácení tohoto plnění žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobce plnil žalované, aniž tu byl platný závazek (§ 2993 o. z.). Vzhledem k tomu, že - s výjimkou závazků žalobce z jeho minulé i současné podnikatelské činnosti - do tří let od zúžení společného jmění, tedy do 28. 7. 2015, nedošlo k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka uvedená v § 741 o. z., podle které se účastníci vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

32. Jinými slovy řečeno, ohledně závazků žalobce z jeho minulé i současné podnikatelské činnosti se účastníci vypořádali tak, že se tyto závazky žalované netýkají (náleží výlučně žalobci). Ohledně ostatních závazků, vzniklých do [datum], které byly součástí SJM účastníků, se účastníci mohli vypořádat pouze v časově omezeném období od [datum] do [datum]; pokud z těchto závazků některý závazek přetrval od [datum] nadále, jedná se o společný závazek účastníků, který však již nelze soudně vypořádat v rámci SJM, protože k vypořádání došlo na základě zákonné domněnky podle § 741 písm. c) o. z.; mezi účastníky by mohl vzniknout pouze regresní vztah za předpokladu, že by některý z nich plnil na takový závazek (dluh) více, než činí jeho podíl (§ 1876 o. z.). Závazky vzniklé od [datum] nadále představují výlučný závazek toho kterého z účastníků, který vůbec není součástí SJM. Se zřetelem k těmto kautelám proto soud žalobu na vypořádání SJM účastníků zamítl ve vztahu k jednotlivým položkám z toho důvodu, že: 33. osobní automobil uvedený ve výroku I. 1. je ve vlastnictví žalované, která ji pro svou potřebu výlučně jako vlastník užívá (§ 741 písm. a/ o. z.); 34. členská práva a povinnosti uvedená ve výroku I. 2. prokazatelně nebyla součástí společného jmění manželů účastníků (§ 709 odst. 1 písm. b/ o. z.); 35. žalobce neprokázal, zda, kde a v jaké formě se nacházejí peněžní prostředky uvedené ve výroku I. 3. a). Pokud by to prokázal, byly by tyto peněžní prostředky v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků (§ 741 písm. b/ o. z.); 36. pohledávka uvedená ve výroku I. 3. b) náleží společně oběma účastníkům, jejichž podíly jsou stejné (§ 741 písm. c/ o. z.); 37. žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že se v případě tvrzeného dluhu žalované vůči žalobci uvedeného ve výroku I. 3. c) jednalo o půjčené peněžní prostředky, které nebyly součástí SJM (§ 709 odst. 1 písm. b/ o. z.); 38. peněžní prostředky uvedené ve výroku I. 3. d) představují plnění žalobce ve prospěch žalované na základě zdánlivého právního jednání, zakládající nárok žalobce na vrácení tohoto plnění žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalobce plnil žalované, aniž tu byl platný závazek (§ 2993 o. z.); 39. movité věci uvedené ve výroku I. 4. prokazatelně nebyly v době od [datum] do [datum] předmětem písemné ani budoucí ústní dohody účastníků o vypořádání SJM, takže jsou ve vlastnictví toho z účastníků, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá (§ 741 písm. a/ o. z.); 40. nemovité věci uvedené ve výroku II. 1. písm. a), b) a c), byly v době od [datum] do [datum] předmětem pouze zdánlivé dohody účastníků o vypořádání SJM ze dne [datum], ke které se nepřihlíží (§ 553 odst. 1 ve spojení s § 554 o. z.), takže jsou v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, jejichž podíly jsou stejné (§ 741 písm. b/ o. z.); 41. závazky vyplývající z exekučních řízení uvedené ve výroku II. 2., pokud se nejedná o závazky žalobce z jeho minulé i současné podnikatelské činnosti (náležející výlučně žalobci), náleží společně oběma účastníkům, jejichž podíly jsou stejné (§ 741 písm. c/ o. z.); 42. movité věci uvedené ve výroku II. 3. rovněž prokazatelně nebyly v době od [datum] do [datum] předmětem písemné ani budoucí ústní dohody účastníků o vypořádání SJM, takže jsou ve vlastnictví toho z účastníků, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá (§ 741 písm. a/ o. z.)

43. Pokud se žalobce ve výroku III. domáhal vypořádání dalšího majetku a závazků účastníků tak, že pokud by se objevily další závazky, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty v rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů neuvedené a nabyté účastníky za trvání manželství, tyto se stávají ke dni právní moci rozsudku, kterým se manželství účastníků rozvádí, výlučným vlastnictvím, právem, resp. povinností toho účastníka, který je má ve svém držení, tyto užívá, resp. na jehož jméno zněly či jehož jednáním vznikly, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout také v tomto rozsahu, protože i zde se uplatní nevyvratitelná právní domněnka vypořádání účastníků uvedená v ustanovení § 741 o. z.

44. Vzhledem k tomu, že ohledně vypořádání movité věci uvedené ve výroku IV. žalobce při jednání dne 10. 2. 2021 vzal svou žalobu zčásti zpět a žalovaná se zpětvzetím žaloby nevyslovila relevantní nesouhlas, soud řízení podle § 96 odst. 2 a 3 o. s. ř. v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil.

45. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, zatímco žalobce ve věci úspěch prakticky vůbec neměl (v poměrně nepatrné části předmětu řízení podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. procesně zavinil jeho zastavení). Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení žalované spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 126 060 Kč podle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 6 (z tarifní hodnoty 8 420 433 Kč) a s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 7. 6. 2021 s účast na jednání soudu dne 16. 6. 2021) po 42 020 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 900 Kč, cestovném k jednání u Okresního soudu v Novém Jičíně dne 16. 6. 2021 ve výši 540 Kč, vypočteném jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty při cestě právního zástupce žalovaného z [obec] do [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 98 km [značka automobilu], [registrační značka] při kombinované spotřebě 4,1 litrů na 100 km a ceně 27,20 Kč za 1 litr pohonné hmoty motorové nafty podle § 158 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. (109,30 Kč) a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč při vzdálenosti 98 km podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. (431,20 Kč), náhradě za promeškaný čas cestou k soudnímu jednání v celkové výši 400 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odpovídající čtyřem započatým půlhodinám po 100 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 127 900 Kč ve výši 26 859 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 154 759 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalovanou, jíž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.

Poučení