244 C 1/2022 - 120

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 36.300 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 36.300 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.324 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36.300 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 11. 2020 sjednal objednatel [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o přepravě věci - stroje o váze 2.500 kg, nakládka dne [datum] v [adresa], vykládka téhož dne [adresa]. Žalovaná přistavila k nakládce návěsovou soupravu a přepravovanou věc převzala do své dispozice. V důsledku nedbalého upevnění přepravované věci na ložné ploše vozidla došlo v průběhu přepravy k pádu přepravované věci a k jejímu poškození. Příjemce poškozenou přepravovanou věc od dopravce převzal, výhradu uplatnil zápisem do mezinárodního nákladního listu [Anonymizováno]. Příjemce uplatnil u žalované dne [datum] reklamaci s požadavkem náhrady nákladů za opravu stroje. Dne [datum] zaslal pojistitel žalované vyrozumění o nahlášení škody, kdy byla škoda nahlášena pojistiteli žalobkyně. Součástí byla i kopie faktury na částku 36.300 Kč za opravu poškozené věci. Žalobkyně škodu poškozenému uhradila dne [datum] formou výplaty pojistného plnění v částce 1.396 EUR. Současně proti žalované uplatnila regresní nárok na úhradu této částky. Žalovaná na uplatnění regresní náhrady nereagovala, kontaktu se vyhýbá. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 10. 3. 2022 uvedla, že nerozumí tomu, v jakém postavení je žalobkyně. Smluvním partnerem žalované byla společnost [právnická osoba], v čase ještě požadoval uhradit fakturu za opravu příjemce [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná dále poukázala na to, že při nakládce nebylo nijak stanoveno, jak by měl být stroj naložen. Žalovaná měla zájem škodu řešit, nicméně nebylo jí umožněno údajné poškození zdokumentovat likvidátorem a určit skutečnou škodu. Žalovaná rovnou obdržela fakturu za opravu. Reklamace nebyla řešena v souladu s úmluvou CMR.

3. Žalobkyně v replice ze dne 27. 3. 2022 uvedla, že se jedná o regresní nárok pojistitele za pojistné vyplacené pojistníkovi [právnická osoba] za škodu na přepravované věci způsobené zaviněním žalované. Pojistitel po přešetření škodní události, kdy byla zjištěna škoda na přepravované věci v částce 46.600 Kč vyplatil pojistníkovi v souladu s podmínkami pojistné smlouvy po odečtení spoluúčasti částku 36.300 Kč. Tato částka je regresním nárokem žalobkyně vůči žalované, která škodu na přepravované věci způsobila. Žalobkyně regresní nárok u žalované uplatnila dopisem ze dne 29. 6. 2021.

4. V podání ze dne 18. 5. 2022 žalobkyně doplnila, že vystupuje jako agent zahraniční pojišťovny, která po doručení podkladů k předmětné škodě schválila výplatu pojistné plnění z pojistné smlouvy s [právnická osoba] prostřednictvím žalobkyně a následně žalobkyni pověřila vymožením regresu vůči viníkovi.

5. Na jednání dne 29. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že k poškození přepravované věci došlo v době, kdy měla žalovaná věc ve své moci. Pokud by mělo dojít k pochybení při nakládce, měl toto řidič uvést do přepravního listu. Řidič nic takového neučinil, je tudíž zjevné, že k poškození došlo až při přepravě. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť žalobkyně vyplatila [právnická osoba] 1.396 EUR.

6. Žalovaná na jednání dne 29. 11. 2022 v rámci své obrany uvedla, že zaprvé není dána aktivní legitimace žalobkyně, kdy tato není ani řádně tvrzena a nebyla ani prokázána. Z čl. 13 Úmluvy CMR jednoznačně plyne, že aktivní legitimaci mají pouze účastníci smlouvy o přepravě. V tomto směru žalovaná rovněž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2477/2019. Žalovaná dále namítla promlčení, kdy dle čl. 32 odst. 1 písm. a) Úmluvy CMR je promlčecí lhůta 1 rok od vydání zásilky. Zatřetí žalovaná namítla, že neměla možnost škodu vyhodnotit, prohlédnout prostřednictvím své pojišťovny. Byla provedena oprava poškozeného zařízení bez dalšího. Začtvrté žalovaná namítla, že není jasné, co je příčinou vzniku škody. Pokud by příčinou vzniku škody byla samotná přeprava, pak by šlo hovořit o odpovědnosti žalované. Nicméně žalobkyně v žalobě sama tvrdí, že příčinou je nedbalé upevnění přepravované věci, tudíž nesprávná nakládka, přičemž za nesprávnou nakládku odpovídá subjekt, který nakládku prováděl. Zapáté žalovaná namítla, že výše škody nebyla žalobkyní nijak prokázána.

7. Jelikož soudu nebyla zcela zřejmá aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu, vyzval soud na jednání dne 29. 11. 2022 žalobkyni dle § 118a o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení, a to tak, že uvede „kdy přesně vyplatila společnosti [právnická osoba] částku 36.300 Kč; z jakého právního důvodu žalobkyně společnosti [právnická osoba] částku 36.300 Kč zaplatila (soudu toto není zřejmé, když doložená pojistná smlouva jako pojistitele uvádí [právnická osoba]); soudu tedy nadále není zřejmá aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, tuto nechť žalobkyně srozumitelně vysvětlí“. Soud taktéž vyzval žalobkyni, aby k prokázání doplněných tvrzení označila důkazy.

8. Žalobkyně na výzvu reagovala podáním ze dne 7. 12. 2022, doručeným soudu dne 21. 12. 2022. Uvedla, že je smluvním partnerem pojistitele [právnická osoba] s působností pro Českou a Slovenskou republiku působící na základě zprostředkovatelské smlouvy. Žalobkyně zajišťuje správu pojistných smluv a vypořádání smluvních závazků s klienty na svůj účet s kapitálovým krytím pojistitele. Žalobkyně inkasuje pojistné, které je pak měsíčně po odečtení provize a vyplacených škod převáděno pojišťovně. Klient nahlásí škodu, žalobkyně opatří podklady a poté pojišťovně škodu nahlásí s komentářem. Tato pověří žalobkyni výplatou škody z účtu žalobkyně. Jestliže škodu zavinila třetí strana, je žalobkyně pojišťovnou pověřena vymáháním regresu. Finanční plnění z titulu pojistných smluv je hrazeno z účtu žalobkyně.

9. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

10. Objednávkou přepravy č. [hodnota] ze dne [datum] si [právnická osoba] objednala u žalované přepravu z [adresa] do [adresa] na den [datum]. Hmotnost nákladu měla činit 2.500 kg na ložnou plochu o délce 3,2 metrů. Příjemcem byl [jméno FO]. Z mezinárodního nákladního listu č. [Anonymizováno] plyne, že k přepravě z [adresa] do [adresa] došlo dne [datum]. Náklad tvořil stroj o váze 2.200 kg a příslušenství 50 kg. Příjemce [jméno FO] zboží převzal s tím, že došlo k „poškození kabiny a plechů propadnutím podlahy“. Poškození stroje je zřejmé z fotodokumentace na č.l. 62 až 65 spisu. 11. [jméno FO] vyúčtoval společnosti [právnická osoba] za opravu přepravovaného stroje částku 36.300 Kč (faktura [Anonymizováno] ze dne [datum]).

12. Přípisem ze dne 28. 6. 2021 (na č.l. 91 spisu) žalobkyně oznámila [právnická osoba] ukončení škodní události s tím, že bude vyplaceno pojistné plnění 1.396 EUR.

13. Z výpisu z účtu ze dne [datum] plyne, že žalobkyně dne [datum] zaslala ze svého bankovního účtu [tituly před jménem] [jméno FO] na jeho bankovní účet (č. účtu je zřejmé z faktury [Anonymizováno]) částku 1.396 EUR.

14. Přípisem ze dne 29. 6. 2021 žalobkyně uplatnila u žalované regresní požadavek na 1.396 EUR. Předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 1.396 EUR.

15. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] jako pojistitelem (ve smlouvě je označován zjevně nesprávně jako pojistník – nejspíš špatný překlad, nicméně z obsahu smluvního vztahu je zjevné, že se jedná o pojistitele), žalobkyní jako pojišťovacím makléřem a [právnická osoba] jako pojištěným (a pojistníkem) uzavřena „Pojistná smlouva Pojištění odpovědnosti v dopravě Č. [Anonymizováno]“ (na č.l. 55 spisu). Bylo ujednáno, že pojistná ochrana existuje pro všechny přepravní smlouvy, které budou uzavřeny během trvání pojistné smlouvy a trvá do splnění všech závazků, které z ní vyplývají. Pojištěno je (smluvně přepravní) ručení přepravní smlouvy mimo jiné podle českých zákonných podmínek a Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční a nákladní dopravě. Dále bylo ujednáno maximální pojistné plnění pro přepravní a spediční smlouvy (minimálně 50.000 EUR) a pojistné (0,4 % ročně hrubého obratu). Spoluúčast dle smlouvy činí 0 EUR na každou škodní událost. Řídícím pojistitelem měla být [Anonymizováno].

16. Přípisem ze dne 30. 5. 2013 [právnická osoba] udělila žalobkyni „plnou moc pro zpracování a řešení škodních událostí z titulu Odpovědnosti v dopravě a pojištění přepravy s limitem do 3.000,- Euro pro pojišťovnu [Anonymizováno]. Pokud bude při řešení potřeba účinnost právní kanceláře, souhlasíme s tímto.“ 17. Dne 13. 7. 2022 byla mezi [právnická osoba] (ve smlouvě označen jako upisovatel) a žalobkyní (ve smlouvě označena jako [Anonymizováno]) uzavřena „Zprostředkovatelská smlouva (dodatek ke smlouvě ze dne 23. 4. 2019)“. Ve smlouvě je uvedeno, že [právnická osoba] je upisovatelem a má licenci jako pojišťovací zprostředkovatel v Německu a je veden jako pojišťovací agent v registru pojišťovacích zprostředkovatelů. „V rámci své práce obchodního zástupce pro pojišťovny, které zastupuje, je upisovatel oprávněn přijímat prohlášení a oznámení od pojistníka a uzavírat, měnit a ukončovat pojistné smlouvy. V jednání se třetími osobami není omezený a plně zastupuje pojišťovny, které zastupuje.“ „Upisovatel přijímá hlášení škodních událostí k jemu sjednaným pojistným smlouvám a posuzuje oprávněnost k náhradě škody co se týče vzniku a výše škody. Pokud existuje povinnost zaplatit náhradu, upisovatel hradí příslušnou částku škody přímo nebo pojišťovacímu makléři zastupujícímu jeho zákazníka. Využívá k tomu dříve přijaté pojistné, v případě potřeby si vyžádá finanční prostředky od škodných pojišťoven za účelem úhrady škody, aby je náležitě použil.“ „Upisovatel uplatňuje postihy vůči těm, kteří škodu způsobili, je oprávněn k uplatnění nároku soudní cestou, a vymáhá tak nároky pro pojistitele, které zastupuje.“ „[právnická osoba] je registrovaný pojišťovací makléř a je zástupcem pojistníka, který jej pověřil sjednáním pojistné ochrany. [právnická osoba] zpracovává jejich potřeby pojištění. Pokud se požadavky pojistníka shodují s nabídkou a upisovatele, [právnická osoba] pak sjedná s upisovatelem pojistné krytí.“ „Společnost [právnická osoba] je oprávněna, nikoli však povinna, inkasovat pojistné ve sjednané době splatnosti.“ „V jednotlivých případech, po dohodě a postoupení s upisovatelem, je [právnická osoba] oprávněn uplatnit požadavek na náhradu škody, která vznikla ve společném portfoliu.“ „[právnická osoba] je oprávněn přijímat hlášení o škodách pro upisovatele společného portfolia. [právnická osoba] shromažďuje informace o škodě a připravuje dokumenty o škodě, dokud nejsou připraveny k vyřízení. Poté je [právnická osoba] elektronicky zpřístupní upisovateli. [právnická osoba] je oprávněn předložit upisovateli doporučení k vypořádání příslušné škody.“ „[právnická osoba] je oprávněna přijímat od upisovatele platby pro výplatu škodních událostí nebo provádět platby z dohodnutého pojistného a) pokud s tím upisovatel předem souhlasil b) [právnická osoba] předložil plnou moc od zákazníka k inkasu plateb.“ 18. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

19. Další navrhované důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl (na jednání dne 29. 11. 2022 žalobkyně navrhovala, aby soud vyzval žalovanou k doložení, že má sjednáno pojištění CMR; v podání ze dne 7. 12. 2022 žalobkyně navrhovala, aby soud z registru vozidel vyžádal kopie technického průkazu vozidel RZ: [SPZ] a [SPZ]; v podání ze dne 7. 12. 2022 žalobkyně též navrhovala, aby soud zjistil skupiny řidičského oprávnění řidiče, který vozidlo řídil – aniž by uvedla jméno řidiče a konkretizovala, kde by měl soud tuto informaci zjistit). Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v řízení ani přes výzvu soudu neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci (viz níže), soud považoval za nadbytečné provádět shora uvedené důkazy navržené žalobkyní (tyto navržené důkazy se přitom zcela zjevně nevztahují k aktivní věcné legitimaci žalobkyně).

20. Podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

21. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

22. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

23. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

24. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

25. Podle § 2820 občanského zákoníku vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

26. Obecně ve sporném řízení platí zásada, že každá procesní strana má břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutkových znaků jí příznivé právní normy. Pokud potřebné rozhodné skutečnosti tvrzeny nebudou, nedojde ani k naplnění předpokladů pro aplikaci příslušné právní normy, které se strana dovolává a soud v takových případech rozhodne dle pravidel dělení břemene tvrzení. Ke splnění povinnosti tvrzení je nezbytné, aby skutková tvrzení byla úplná a bezrozporná (srov. komentář k § 120 o. s. ř. v: Občanský soudní řád I. Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář: Lavický a kol., 2016, dostupný online v ASPI).

27. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci. Žalobkyně tedy neprokázala, že by jí svědčila pohledávka vůči žalované z titulu tvrzeného regresního nároku (že by byla věřitelem pohledávky vůči žalované z titulu tvrzeného regresního nároku).

28. Žalobkyně v řízení tvrdila (viz shrnutí podání žalobkyně výše), že jako smluvní partner pojistitele [právnická osoba] je pojišťovnou pověřena vymáháním regresu, přičemž v této věci jde o regresní nárok pojistitele za plnění vyplacené poškozenému [tituly před jménem] [jméno FO] za škodu na přepravované věci způsobenou zaviněním žalované (žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistné plnění bylo vyplaceno pojistníkovi [právnická osoba], nicméně z provedených důkazů plyne, že částka 1.396 EUR byla vyplacena [tituly před jménem] [jméno FO]).

29. Z doložené smlouvy ze dne [datum] skutečně plyne, že [právnická osoba] uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem [právnická osoba] ([právnická osoba] v této smlouvě dle obsahu zjevně vystupuje jako pojistitel, ačkoliv je ve smlouvě nesprávně označován jako pojistník – nejspíše chybou překladu). Ze smlouvy plyne, že bylo ujednáno pojištění pro přepravní smlouvy, včetně přepravy dle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční a nákladní dopravě (vyhláška č. 11/1975 Sb.). Soud dále dodává, že žalobkyně v rámci této smlouvy vystupovala pouze jako pojišťovací makléř.

30. Žalobkyně dále soudu doložila smlouvu ze dne 13. 7. 2022 mezi [právnická osoba] a žalobkyní označenou jako „Zprostředkovatelská smlouva (dodatek ke smlouvě ze dne 23. 4. 2019)“. Soud předně poukazuje na to, že tato smlouva byla uzavřena až dne 13. 7. 2022, na projednávanou věc se tedy zjevně vztahovat nemůže (žaloba byla podána dne 7. 1. 2022, částka 1.396 EUR, tj. tvrzené pojistné plnění, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyplacena dne 1. 7. 2021). Nicméně i pokud by soud z této smlouvy vycházel, je v této smlouvě k uplatnění regresů v jednotlivých případech ujednáno následující: „V jednotlivých případech, po dohodě a postoupení s upisovatelem, je [právnická osoba] oprávněn uplatnit požadavek na náhradu škody, která vznikla ve společném portfoliu.“ Žalobkyně přitom v řízení neprokázala, že by v daném konkrétním případě došlo k smlouvou předpokládané dohodě a postoupení pohledávky na regres z [právnická osoba] na žalobkyni, a to ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání dne 29. 11. 2022 (kdy soud žalobkyni vyzval, aby vysvětlila svou aktivní legitimaci ve sporu a ke svým tvrzením označila veškeré důkazy). Žalobkyně tedy v řízení neprokázala, že by jí svědčila aktivní legitimace ve věci, tedy že by jí svědčila pohledávka vůči žalované z titulu regresu (že by byla věřitelem pohledávky vůči žalované z titulu regresu). Za situace, kdy nedošlo k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na žalobkyni (resp. takovéto postoupení nebylo soudu prokázáno), tak pohledávka z titulu regresu nadále svědčí [právnická osoba] jakožto pojistiteli (věřitelem této pohledávky je nadále [právnická osoba]).

31. Soud dále dodává, že za postoupení pohledávky ve výše uvedeném smyslu určitě nelze považovat zmocnění provedené v přípise ze dne 30. 5. 2013 (ve kterém [právnická osoba] udělila žalobkyni „plnou moc pro zpracování a řešení škodních událostí z titulu Odpovědnosti v dopravě a pojištění přepravy s limitem do 3.000,- Euro“ – viz odstavec 16. tohoto rozsudku). Toto zmocnění se jednak vztahuje pouze na „zpracování a řešení škodních událostí“, tedy nikoliv na vymáhání regresních nároků, a jednak se jedná o pouhé zmocnění/plnou moc a nikoliv o postoupení pohledávky. Postoupením pohledávky by pohledávka přešla na žalobkyni jako na nového věřitele, kdežto v rámci zmocnění/plné moci by žalobkyně byla pouze oprávněna jednat jako zástupce [právnická osoba] – viz § 441 a násl. občanského zákoníku. V případě zmocnění by tedy věřitelem pohledávky byla nadále [právnická osoba] a v občanském soudním řízení by tato společnost musela vystupovat jako žalobce.

32. Pro úplnost soud dodává, že na výše uvedeném nemění nic ani skutečnost, že částka 1.396 EUR byla vyplacena [tituly před jménem] [jméno FO] z bankovního účtu žalobkyně. Bankovní účet je pouze platebním místem, z něhož je platba provedena, nutně to však neznamená, že byla platba provedena z finančních prostředků patřících žalobkyni. V tomto směru soud poukazuje na to, že dle smlouvy ze dne 13. 7. 2022 byla žalobkyně oprávněna inkasovat pojistné (které však náleží pojistiteli [právnická osoba]). Dále je třeba poukázat na to, že ohledně výplaty škodních událostí bylo ve smlouvě ze dne 13. 7. 2022 ujednáno následující „[právnická osoba] je oprávněna přijímat od upisovatele platby pro výplatu škodních událostí nebo provádět platby z dohodnutého pojistného a) pokud s tím upisovatel předem souhlasil b) [právnická osoba] předložil plnou moc od zákazníka k inkasu plateb.“ Soud má za to, že zmocnění udělené v přípise ze dne 30. 5. 2013 lze považovat za předchozí souhlas [právnická osoba] s výplatou pojistného plnění v rámci škodních událostí s limitem do 3.000 EUR. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla oprávněna v zastoupení [právnická osoba] vyplácet pojistné plnění ze škodních událostí s limitem do 3.000 EUR. Žalobkyně tedy byla oprávněna jako zástupce [právnická osoba] vyplatit [tituly před jménem] [jméno FO] částku 1.396 EUR.

33. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně v řízení ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci ve sporu. Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně byla věřitelem pohledávky vůči žalované z titulu tvrzeného regresního nároku za pojistné plnění ve výši 1.396 EUR vyplacené [tituly před jménem] [jméno FO] za škodu na věci přepravované dne [datum] žalovanou (z provedeného dokazování naopak plyne, že věřitelem uvedené pohledávky je pojistitel [právnická osoba], přičemž nebylo prokázáno, že by tento tuto pohledávku postoupil žalobkyni). Soud proto podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

34. Soud pro úplnost dodává, že vzhledem k tomu, že nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně, se pro nadbytečnost předmětnou pohledávkou nezabýval věcně. Soud se tedy nezabýval tím, zda pohledávka z titulu regresu vůči žalované skutečně existuje (tj. zda byly naplněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu), ani tím, zda není pohledávka již promlčená.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují jednak náklady nezastoupeného účastníka a dále náklady právního zastoupení. V době, kdy žalovaná nebyla zastoupena, jí vznikly náklady řízení spočívající ve třech paušálních náhradách výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ze dne 10. 3. 2022, vyjádření ze dne 21. 3. 2022 a vyjádření ze dne 24. 5. 2022. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, dvakrát účast na jednání dne 29. 11. 2022 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 29. 12. 2022, účast na jednání dne 14. 3. 2023) po 2.580 Kč (tarifní hodnota 36.300 Kč), pěti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21 % DPH z částky 14.400 Kč ve výši 3.024 Kč. Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18.324 Kč (900 Kč + 12.900 Kč + 1.500 Kč + 3.024 Kč). Pro úplnost soudu dodává, že DPH z paušální náhrady výdajů nezastoupeného účastníka nebylo žalované přiznáno, neboť dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada DPH náleží pouze z nákladů právního zastoupení.