247 C 19/2020-125

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] o zaplacení částky 23 746,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se - o části žaloby požadující přiznat žalobci z titulu bolestného částku ve výši 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 464,10 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení – zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 19 282,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 282,40 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 700 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení vzniklé na straně státu ve výši 2 339 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 746,50 Kč s úrokem z prodlení od 1. 3. 2020 a z toho 8 290,10 Kč na bolestném, 546,40 Kč na ušlé mzdě, 15 000 Kč na nemajetkové újmě, a to jako náhrady újmy vzniklé žalobci v důsledku ublížení na zdraví žalobce ze strany žalovaného dne 31. 10. 2019. Pokud jde o žalobní částku 15 000 Kč, žalobce ji požadoval za duševní útrapy, které specifikoval jako:„ šok (psychický otřes), který mu byl způsobem žalovaným při nenadálém, nečekaném a bezdůvodném útoku na jeho osobu, kdy žalovaný žalobce bezdůvodně verbálně a následně fyzicky napadl. Při tomto útoku došlo k hrubému narušení tělesné integrity žalobce. Sama skutečnost, že se stal žalobce obětí násilné trestné činnosti ze strany žalovaného v něm zanechala traumatizující zkušenost, v důsledku které se žalobce stal nedůvěřivým ve vztahu k cizím osobám, uzavřeným, částečně úzkostným. V průběhu své pracovní neschopnosti byl žalobce odkázán na pomoc třetích osob, útokem žalovaného byl rovněž dehonestován ve vztahu ke svým kolegům v zaměstnání, kdy je o něm v zaměstnání obecně známo že byl "zbit v práci" ze strany žalovaného.“. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

2. Dne 5. 9. 2021 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 3. 2020, a to v reakci na znalecký posudek [číslo] ze dne 26. 5. 2021, který dospěl k závěru o výši bolestného ve výši 3 826 Kč.

3. Podle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.:„ (1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. (2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. (3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. (4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.“.

4. Jednání ve věci samé před částečným zpětvzetím žaloby ještě nebylo zahájeno, proto mohl soud o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby rozhodnout bez ohledu na stanovisko žalovaného (viz § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Z těchto důvodu soud rozhodl ve výroku I. rozsudku, že řízení se - o části žaloby požadující přiznat žalobci z titulu bolestného částku ve výši 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 464,10 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení – zastavuje.

5. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z důkazů zjistil následující skutková zjištění.

6. Dne 31. 10. 2019 žalovaný fyzicky napadl žalobce, a to tak, že jej opakovaně udeřil pěstí do obličeje a hlavy, čímž mu způsobil zlomeninu nosních kůstek a tržnou ránu na nosu a ústech, a toto zranění žalovaného omezilo v obvyklém způsobu života na dobu 23 dnů, a to především nutností klidového režimu, bolestivostí hlavy, ztíženým dýcháním, ztíženým příjmem stravy pro otok úst a nemožností výkonu zaměstnání s pracovní neschopností od 31. 10. 2019 do 22. 11. 2019. Tím žalovaný úmyslně ublížil na zdraví žalobci a spáchal přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin (důkaz tímto trestním příkazem).

7. Žalobce byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jeho průměrná hodinová mzda dosahovala v roce 2019 výše 131, 356 Kč (důkaz: Roční průměry na náhrady). Žalobce byl v pracovní neschopnosti kvůli shora citovanému fyzickému útoku od 31. 10. 2019 do 22. 11. 2019, tedy celkem 23 dnů a z toho 17 pracovních dnů, tj. 136 pracovních hodin (17 x 8) (důkaz: potvrzení o pracovní neschopnosti, rozhodnutí o dočasní pracovní neschopnosti). Příjem žalobce by při normálním běhu okolností, tedy při neexistenci pracovní neschopnosti, činil částku 17 864,40 Kč (136 x 131, 356 Kč). Žalobci byly vyplaceny dávky nemocenské dne 12. 12. 2019 v částce 13 727 Kč a 27. 12. 2019 ve výši 3 681 Kč (důkazy: Informace o vašich transakcích s datem 12. 12. 2019 a 27. 12. 2019 a účastnický výslech žalobce). Celkem tak žalobce obdržel na dávkách nemocenské 17 404 Kč, pročež ušlá mzda činí 456,40 Kč (17 864,40 Kč – 17 404 Kč).

8. Žalobce doručil žalovanému poštou výzvu k zaplacení žalobní částky 10. 2. 2020 s lhůtou k zaplacení do 29. 2. 2020 a to tak, že žalovaný si osobně převzal výzvu k plnění (důkaz výzvou k zaplacení s dodejkou).

9. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (soudní znalec oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví) ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že zlomenina nosních kostí žalobce byla popsána na RTG vyšetření jako pravděpodobná a následné CT vyšetření tuto zlomeninu nepotvrdilo. Proto znalec určil bolestné na základě Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) (kterou vzalo občanskoprávní a obchodní kolegium dne 12. 3. 2014 na vědomí) ve výši 3 826 Kč, a to za (S012) ránu nosu 7 bodů a za (S01) ránu rtu 5 bodů. Pro rok 2019 je cena bodu 318,85 Kč, jelikož v roce 2018 dosáhla průměrná mzda 31 885 Kč (k tomu srov. i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1029/2020).

10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný žalobci adresoval – před fyzickým útokem shora popsaným – dne 31. 10. 2019 na pracovišti žalobce vulgární nadávky, a to např. slovo svině, a těchto vulgárních nadávek bylo jich minimálně 6. Následně žalovaný žalobce fyzicky napadl. Tento konflikt a nadávky žalovaného adresovaného žalobci vznikly v kontextu, že na dílně v práci žalobce tehdy pracovala tehdejší přítelkyně žalovaného, která křivě obvinila žalobce z obtěžování. Žalovaný na žalobce zaútočil takovým způsobem, že jej udeřil minimálně 10 x pěstí, do hlavy. Dnes sice už žalobce vzpomínka na toto napadení žalovaným netrápí, ale minimálně 2 měsíce od útoku měl žalobce obavy, že by si na něj žalovaný mohl počkat. Žalobce tížilo, že útok žalovaného na žalobce byl na pracovišti žalobce, a to i kvůli tomu, že osobu žalobce znehodnotil v očích zaměstnavatele, vedoucího a blízkých přátel. V práci se žalobci jeho kolegové vysmívali, a to např. v tom smyslu, že mu říkali, že ty„ seš ten, kdo dostal na hubu“,„ neumíš se ani pořádně bránit“. V této práci je žalobce nadále a uvedené narážky již ustaly. Žalobce pociťoval velký šok po napadení. Od útoku až do dnešních dnů se žalovaný žalobci neomluvil, ani mu neposkytnul peněžitou satisfakci, žalobce žalovaného viděl naposledy v den útoku a žalovaný tehdy neměl snahu se omluvit. Útok žalovaného žalobci ovlivnil běžný život, a to v tom smyslu, že byl odkázán na pomoc třetí osoby, budil se často nejen kvůli zhoršenému dýchání, ale i kvůli nočním můrám a měl obavy, že by mohlo následovat něco horšího. Po dobu 2 měsíců po útoku se žalobce vyhýbal lidem, což ustalo po dvou měsících.

11. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil právně následovně.

12. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“)„ Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“. Podle § 2962 odst. 1 o. z.:„ Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.“. Podle § 81 o. z.:„ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy“).

13. Pokud jde o způsob a výši přiměřeného zadostiučinění, v podústavní úpravě platí zejména § 2951 odst. 2 o. z., § 2956 o. z., § 2957 o. z. Podle § 2951 odst. 2 o. z.:„ Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.“. Podle § 2956 o. z.:„ Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“. Podle § 2957 o. z.:„ Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.“. Stanovení způsobu a výše náhrady je věcí úvahy soudu, která musí být odůvodněna, musí vycházet z - mimo jiné (tedy nikoli výlučně) - hledisek vyjmenovaných v § 2957 o. z. (který neobsahuje uzavřený výčet).

14. Pokud jde o žalobcem požadované bolestné ve výši 3 826 Kč, tak jeho žalobcem požadovaná výše nepřesahuje výši bolestného stanovenou podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), kterou vzalo na vědomí občanskoprávní a obchodní kolegium dne 12. 3. 2014 na vědomí a v soudní praxi se podle ní postupuje. Oporu v hmotném právu má - přiznání částky 3 826 Kč žalobci - v § 2958 o. z., podle kterého při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně m. j. vytrpěné bolesti.

15. V této odborné otázce soud provedl (v souladu s § 127 odst. 1 o. s. ř.) též důkaz znaleckým posudkem, který dovodil u žalobce tržnou ránu nosu a rtu podřaditelnou pod Metodiku, a to konkrétně v části Přehledu Bolesti kód S012 a S015, čemuž odpovídá celkem 12 bodů (7 + 5), tedy částka 3 826 Kč (při ceně bodu pro rok 2019 ve výši 318,85 Kč). Zákon stanoví pravidlo, že tam, kde posouzení skutkového stavu závisí na odborných znalostech, je povinností soudu posoudit tyto okolnosti prostřednictvím odborného znaleckého posudku (§ 127 o.s.ř.). Jakkoli v civilním řízení sporném ustanovuje soud znalce zpravidla na návrh účastníků, jelikož se však jedná o skutečnosti, které si soud sám posoudit nemůže, častěji než v jiných případech připadá v úvahu, aby znalec byl podle § 120 odst. 2 o.s.ř. ustanoven i bez návrhu (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9 Co 164/2000, dostupné veřejnosti např. na ASPI pod číslem JUD15087CZ, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1948/2005, dostupné na ASPI či na www.nsoud.cz).

16. Lze dodat, že tím spíše žalobcem požadované bolestné obstojí, pokud soud vyšel ze skutkové věty výroku trestního příkazu (v souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř.), z níž plyne, že žalovaný žalobci rovněž zlomil nosní kůstky. To znamená podle citované Metodiky 20 bodů, a proto by výpočet bolestného činil částku celkem 27 bodů, což by přesahovalo žalobní částku (32 x 318,85 Kč se rovná 10 203,2 Kč). Podle § 135 odst. 1 o. s. ř.:„ Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.“. Z toho plyne, že soud je vázán trestním příkazem i co do skutkové věty výroku o vině, a to včetně popisu zranění, jež svým jednáním žalovaný žalobci způsobil, tedy včetně zjištění o zlomenině nosu žalobce žalovaným. Z ustálené judikatury - o vázanosti civilního soudu mimo jiné popisem zranění, jež svým jednání odsouzený způsobil - lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 242/2004.

17. Pokud jde o žalobní částku ve výši 456,40 Kč, tak jde o rozdíl mezi vyplacenými dávkami nemocenské a průměrným výdělkem žalobce, který by žalobce dosáhl nebýt ublížení na zdraví. Jde tedy o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce, přičemž žalobní částka 456,40 Kč má oporu v § 2962 odst. 1 o. z.

18. Co se týče žalobního požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy, soud uvádí následující.

19. Podle § 81 o. z.:„ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.“. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“)„ Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“.

20. Zdraví patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující kvalitu lidského života, je jedním ze základních předpokladů pro požívání ostatních práv. Ústavní soud v minulosti judikoval, že právo na zdraví je jako prvek ústavního statusu jednotlivce garantováno hlavou druhou, oddílem prvním Listiny; zdraví je součástí fyzické integrity člověka a jako takové je chráněno čl. 7 odst. 1 Listiny zaručujícím nedotknutelnost osoby a jejího soukromí (srov. nález sp. zn. III. ÚS 2253/13 ze dne 9. 1. 2014). Právo na zdraví je dovozováno taktéž z čl. 8 Úmluvy, který v pojetí Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") zahrnuje také tělesnou a duševní integritu (srov. rozsudek ESLP ve věci Trocellier proti Francii ze dne 5. 10. 2006, č. 75725/01). Dojde-li k zásahu do zdraví člověka, a tedy do jeho tělesné a duševní integrity, obvykle není možné zajistit nápravu uvedením do původního stavu. Kromě toho, že taková náprava nemusí být s ohledem na tělesné a duševní dispozice lidí obecně možná, jsou zásahy do zdraví člověka typicky spojeny s bolestí či jiným duševním strádáním, u nichž není uvedení do původního stavu ani teoreticky představitelné. Aby byla ochrana, kterou soudní moc poskytuje právu na tělesnou a duševní integritu podle čl. 7 odst. 1 Listiny, skutečná a účinná, je třeba vycházet z toho, že původce újmy je povinen tuto újmu plně nahradit. Z práva na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny tedy plyne princip úplné náhrady újmy, majetkové i nemajetkové, tomu, kdo utrpěl újmu na zdraví (srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 2315/15 ze dne 12. 4. 2016 a sp. zn. II. ÚS 4100/19 ze dne 14. 5. 2020).

21. Žalobce žalovaného napadl, a to jak verbálně, tak i fyzicky (do hlavy a obličeje), a to na veřejnosti, konkrétně na pracovišti žalobce, a fyzickým útokem mu způsobil shora uvedené (ve skutkové větě výroku o vině trestního příkazu popsané) zranění.

22. Žalovaný tak fyzickým a verbálním vulgárním útokem na žalobce – navíc na veřejnosti, konkrétně na pracovišti - neoprávněně zasáhl do práva žalobce na zdraví, důstojnost, čest a vážnost ve smyslu § 81 o. z.

23. Soud vyšel i např. z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1564/20 (viz i čl. 89 odst. 2 Ústavy:„ Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“):„ … § 2956 občanského zákoníku, … nezakotvuje samostatnou skutkovou podstatu náhrady nemajetkové újmy… 28. Náhrada újmy při ublížení na zdraví je upravena v § 2958 občanského zákoníku, … Podle § 2958 občanského zákoníku je nutné kompenzovat veškerou nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví plně a spravedlivě. Občanský zákoník tím odstraňuje původní problematickou dvojkolejnost uplatňování nároků pramenících z téhož škodného jednání formou žaloby na náhradu škody na zdraví a žaloby na náhradu za zásah do osobnostních práv. Ustanovení § 2958 občanského zákoníku je speciální vůči § 2956 občanského zákoníku a pro případy újmy na přirozených právech člověka ve formě ublížení na zdraví stanoví v kontrastu k obecnému § 2951 odst. 2 občanského zákoníku formu odškodnění nemajetkové újmy v penězích….

29. Odškodnění nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví zahrnuje podle § [číslo] tři varianty (dílčí nároky) náhrad: bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada dalších nemajetkových újem…31. V souladu s výše uvedeným důrazem na právo člověka žít svůj život podle svého a imperativ plného a spravedlivého odškodnění újmy na zdraví zavedl občanský zákoník v § 2958 vedle bolestného a ztížení společenského uplatnění novou složku nemajetkové újmy na zdraví, tzv. další nemajetkové újmy…32. Podle komentářové literatury mohou mít další nemajetkové újmy formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap. Při určování výše zadostiučinění za duševní útrapy se bere za východisko člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací. Mezi konkrétní duševní útrapy spojované s ublížením na zdraví komentář řadí například strach o život … úzkost v době léčení (z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací nebo z další operace), starost o budoucnost (strach z následků zranění), duševní deprese během léčby, šok ze zranění, odloučení od rodiny (zvláště od dětí či od rodičů) v průběhu dlouhé hospitalizace, potrat, pocit méněcennosti apod… V souladu s principem plné náhrady újmy je třeba v rámci kategorie tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění, jako například duševní útrapy způsobené psychickou újmou…“.

24. Tu soud přihlédl k prokázaným (viz i účastnický výslech žalobce) duševním útrapám – podřaditelným pod pojem„ další nemajetkové újmy“ v § 2958 o. z. - které žalovaný neoprávněným zásahem do osobnosti (zdraví) žalobce způsobil – a) šoku po fyzickém napadení; b) útrapy, že útok žalovaného na žalobce byl veden zrovna na pracovišti žalobce, tedy v prostředí, kde byl žalobce známý (slovy žalobce z 23. 9. 2021, že byl„ zbit v práci“), což ostatně vedlo k nemístnému posměchu u kolegů v práci (např. v tom smyslu, že mu adresovali poznámky, že se neumí ani bránit); c) dočasné (krátkodobé) noční můry; d) dočasný strach z opakování či gradace konfliktu s žalovaným (obavy, že by mohlo následovat něco horšího); e) dvouměsíční vyhýbání se lidem po útoku. Přiléhavě žalobce rovněž poukazuje na traumatizující zkušenost, když žalobce se stal obětí násilné trestné činnosti (srov. např. podání žalobce z 22. 9. 2020). Žalovanému přitěžuje intenzita fyzického útoku – útok byl veden minimálně 10 údery pěstí, do hlavy.

25. Stanovení adekvátní náhrady imateriální újmy („ vyčíslení nevyčíslitelného“) je z logiky věci otázkou soudcovské úvahy (§ 136 o.s.ř.), nikoli exaktní matematiky. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3122/15, při odčinění imateriální újmy pojmově nelze rozhodovat na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž výhradně vycházeje z dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci. Právě tak z nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2706/19, vyplývá, že filozofií soukromoprávní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tj. (v této souvislosti) oprostit soudní rozhodování od předem daných postupů, algoritmů, tabulek, násobků či jiných výpočtů - tak, aby nezávislý soudce v konkrétní souzené kauze při rozhodnutí pečlivě a s citem pro věc zhodnotil její individuální okolnosti a provedené důkazy podle zásady volného hodnocení (§ 132 o.s.ř.).

26. Ohledně výše peněžité náhrady nemajetkové újmy soud předně odkazuje na charakter a intenzitu v bodě 24. tohoto rozsudku specifikovaných duševních útrap žalobce.

27. Žalovaný zasáhl do více dílčích (složek) osobnostní práv žalobce, a to nejen fyzickým útokem (který vedl k zásahu do zdraví žalobce), ale i verbálním útokem. Žalovaný neoprávněně zasáhl nejen do práva žalobce na zdraví, ale i do jiných osobnostních práv žalobce – do práva na důstojnost, čest a vážnost žalobce. Právo na lidskou důstojnost, čest i vážnost je přirozeným právem. Pokud žalovaný zasáhl do více dílčích (složek) osobnostní práv žalobce (zdraví, důstojnost, čest, vážnost), je to okolností přitěžující žalovanému (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 11. 2012 sp. zn. 30 Cdo 1092/2011).

28. Otázka míry zavinění původce zásahu je zásadním způsobem spoluurčujícím a jedním z klíčových hledisek; potřeba finanční satisfakce narůstá v přímé úměře s mírou zavinění původce zásahu, neboť vyšší mírou zavinění je zesílena křivda, za niž má přijít zadostiučinění (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 1586/09, bod 37.; výslovně srov. § 2957 o. z.). V souzené věci jsou dány další okolnosti zvláštního zřetele hodné v podobě úmyslného způsobení újmy žalobcem, což je přitěžující okolnost žalovanému (srov. ve vztahu k zásahu do zdraví úmyslné zavinění uvedené ve skutkové větě výroku trestního příkazu; ve vztahu k zásahu do důstojnosti, cti a vážnosti lze uvést, že žalovaný byl minimálně srozuměn s tím, že pokud fyzicky a verbálně vulgárně zaútočí na žalobce – navíc na veřejnosti, konkrétně na pracovišti – poníží tím žalobce, zasáhne tím do jeho důstojnosti, cti a vážnosti).

29. Postoj (vstřícné chování, omluva, náhrada újmy v penězích či projevená lítost) původce zásahu může ovlivnit vnímání újmy poškozeným; naopak popírání vlastní odpovědnosti, lhostejnost, arogance či vyjádřená bezcitnost může újmu ještě prohloubit (srov. např. obdobně nález ÚS z 22. 12. 2015 sp. zn. I. ÚS 2844/14, bod 54., 57. a 66.). Žalovaný se po útoku až dosud neomluvil žalovanému (a ničeho mu nezaplatil), nijak neprojevil lítost, a to navzdory tomu, že si prokazatelně převzal výzvu žalobce k plnění dne 10. 2. 2020. Lze tak usuzovat na lhostejnost žalovaného.

30. Žalobcem požadovaná výše peněžitého zadostiučinění 15 000 Kč není nepřiměřená. Jakkoli jiné formy zadostiučinění (omluva) by nevedly ke skutečnému a dostatečně účinnému odčinění způsobené újmy, není to právně podstatné, jelikož ve vztahu k § 2958 o. z. (i u náhrady tzv. jiné nemajetkové újmy) se omezení uvedené v § 2951 odst. 2 o. z. – že peněžité zadostiučinění může být poskytnuto v penězích jen tehdy, nezajistí-li jeho jiný způsob, např. omluva, skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy – neuplatní (podle shora citovaného nálezu Ústavního soudu nárok podle § 2958 o. z. je speciálním i k § 2951 odst. 2 o. z.; proto zadostiučinění za tzv. další nemajetkové újmy ve smyslu § 2958 o. z. musí být poskytnuto v penězích - srov. např. bod 28. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1564/20).

31. Sice již došlo ke zmírnění imateriální újmy žalobce formou satisfakce v podobě trestního odsouzení žalovaného za spáchání trestného činu žalovaným na žalobci, ale ani tato – totiž toliko drobnější - satisfakce nevede soud k závěru o nepřiměřenosti peněžitého zadostiučinění v žalobní částce 15 000 Kč. Ostatně trestním příkazem byl žalobce„ jen“ odkázán se svým nárokem na civilní řízení, tedy trestní soud přímo žalobci ničeho nepřiznal ve vztahu k žalovanému; zvláště v takovém kontextu trestní řízení bylo projevem toliko vztahu mezi státem a žalovaným (Ústavní soud setrvává na doktríně, že trestní řízení představuje toliko vztah mezi pachatelem a státem – viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3436/14).

32. Tudíž žalovaný je povinen zaplatit žalobci - z titulu náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce - částku 15 000 Kč.

33. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci celkem částku ve výši 19 282,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 282,40 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce zesplatnil závazek výzvou k plnění ve smyslu § 1958 o. z. („ (1) Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. (2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“), v níž stanovil lhůtu k plnění žalovanému do 29. 2. 2020, přičemž výzva byla žalovanému doručena 10. 2. 2020. Žalovaný tak je v prodlení se zaplacením žalobní částky od 1. 3. 2020, a žalobce má podle § 1970 o. z. právo na zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od 1. 3. 2020, v souladu s § 1970 o. z. („ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích).

34. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce vzal sice zpět žalobu z titulu bolestného částku ve výši 4 464,10 Kč s úrokem z prodlení, a to nikoli pro splnění žalovaným po podání žaloby (srov. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a contrario). Nicméně žalobce takto vzal žalobu zpět výlučně v reakci na znalecký posudek, který zodpověděl otázku bolestného; již proto na takové částečné zpětvzetí žaloby dopadá § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého„ I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“. Nehledě na to, že jak plyne ze shora uvedeného, žaloba by byla plně důvodná i v případě absence částečného zpětvzetí žaloby (jelikož soud je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán skutkovým zjištěním trestního soudu, že žalovaný žalobci nosní kůstky zlomil).

35. Náklady řízení vzniklé na straně žalobce spočívají v následující. Jde o žalobcem zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 2 500 Kč a dále následující náklady právního zastoupení: 1) odměna po 3 140 Kč za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako „a. t.“) (tarifní hodnota podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. – ve spojení s tarifní hodnotou podle § 7 bod 1 a. t., kvůli součtu tarifních hodnost podle § 12 odst. 3 a. t., tj. 50 000 + 456,40 Kč, jelikož jde o samostatně uplatnitelné nároky, a to na náhradu nemajetkové újmy v podobě bolestného, další nemajetkové újmy a majetkové újmy v podobě náhrady ušlé mzdy; k tomu srov. i např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2020 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1452/2019): příprava a převzetí zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, částečného zpětvzetí žaloby a účast na jednání - celkem 15 700 Kč, 2) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za úkon právní služby, tedy celkem 1 500 Kč. Zástupce žalobce není plátcem DPH. Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 700 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok III. rozsudku). Za doplnění žaloby soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, pro neúčelnost (viz § 142 odst. 1 o. s. ř.), jelikož tam uvedené mohlo a mělo být uvedeno již v žalobě.

36. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích má stát právo vůči žalovanému na zaplacení soudního poplatku, jelikož žalobce byl v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků (byl trestním příkazem odkázán se svým nárokem na civilní řízení - viz § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb.; ostatně srov. i § 11 odst. 2 písm. d) citovaného zákona) a soud jeho žalobnímu nároku vyhověl. Soudní poplatek činí 2 000 Kč za žalobní nárok na zaplacení nemajetkové újmy (v podobě bolestného a další nemajetkové újmy - viz Položka 3 písm. a) Sazebníku poplatků) a 1 000 Kč za žalobní nárok na zaplacení náhrady majetkové újmy v podobě částky 456,40 Kč (z titulu ušlé mzdy - viz Položka 1, bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků). Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV. tohoto rozsudku).

37. Pokud jde o výrok V., ten je opřen o § 148 odst. 1 o. s. ř.:„ Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.“. V tomto případě pojem„ výsledek řízení“ je naplněn již tím, že žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení po žalovaném, a proto je žalovaný povinen zaplatit státu náklady řízení vzniklé na straně státu. Náklady státu spočívají v zaplaceném znalečném z rozpočtových prostředků ve výši 2 339 Kč (totiž zbývající část znalečného, tj. 2 500 Kč, uhradil soud znalci ze žalobcem složené zálohy; usnesením z 16. 6. 2021 č. j. 47 C 19/2020-89 bylo přiznáno znalečné znalci [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši 4 839 Kč, nabylo právní moci 23. 7. 2021). Proto je žalovaný povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení vzniklé na straně státu ve výši 2 339 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (viz § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení