248 C 61/2009-110

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] o 114.971,00 Kč s přísl. - nájemné takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 114.971 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,04 % denně z částky 92.863 Kč od 6. 10. 2008 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 0,04 % denně z částky 22.108 Kč od 3. 3. 2009 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 975 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech státu částku 2.656 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech státu částku 4.086 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byla žaloba ze dne 6. 3. 2009, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 114.971 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 30. 6. 2008 nájemní smlouvu [číslo] týkající se pronájmu nebytových prostor na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí a skončil ke dni 31. 12. 2008. V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni roční nájemné ve výši 371.452 Kč prostřednictví čtvrtletních splátek po 92.863 Kč splatných vždy ke každému 5. dni prvního měsíce daného čtvrtletí. Žalovaný neuhradil nájemné za IV. čtvrtletí 2008 ve výši 92.863 Kč splatné k 5. 10. 2008. Mezi stranami byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,04 % z dlužné částky za každý den prodlení. Mezi stranami byla dále uzavřena dne 16. 9. 2008 smlouva o dodávce služby – tepelné energie na základě, které žalobkyně žalovanému dodávala tepelnou energii do pronajatého nebytového prostoru. Na základě této dohody měl žalovaný platit zálohy ve výši 20.000 Kč měsíčně. Za období trvání nájemní smlouvy od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 byla žalovanému dodána do pronajatého nebytového prostoru tepelná energie vyúčtovaná fakturou [číslo] na částku 22.108 Kč, jež byla splatná ke dni 2. 3. 2009. Dle článku III. bodu 7 této smlouvy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,04 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný navzdory opakovaným výzvám žalobkyně k úhradě dlužných částek tyto žalobkyni dosud neuhradil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 3. 2020 uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Potvrdil, že s žalobkyní uzavřel předmětnou nájemní smlouvu se stanovenou výší nájemného, ale objekt si pronajal především z toho důvodu, aby k němu byl možný příjezd pro kamiony a velká nákladní auta. Žalobkyně ale prodala sousedící stavební parcelu vč. příjezdové cesty k objektu jinému vlastníkovi, aniž by to žalovanému sdělila. Žalovaný tak prostory nemohl využívat a z toho důvodu od nájemní smlouvy k 1. 10. 2008 odstoupil a prostory pak ke dni 1. 10. 2010 (?!) vyklidil a do této doby měl nájem řádně uhrazen.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného ze dne 13. 9. 2010 uvedla, že důvody žalovaného uvedené v jeho vyjádření jsou nepravdivé. Ze zápisu z jednání ze dne 30. 9. 2008 vyplývá, že zaměstnanci žalobkyně zjistili, že v pronajatém nebytovém prostoru žalovaný ubytovává osoby, čímž užívá předmět nájmu v rozporu s nájemní smlouvou. Byl tak stanoven termín na vystěhování těchto osob do 7. 10. 2008 a v případě nesplnění tohoto požadavku byl žalovaný upozorněn na možnost výpovědi. Žalovaný zápis bez připomínek podepsal a skutečnosti v něm uvedené nerozporoval. Po tomto jednání žalovaný přestal hradit nájemné a neuhradil tak nájemné za IV. čtvrtletí 2008 splatné dne 5. 10. 2008. Žalobkyni žádné odstoupení žalovaného od nájemní smlouvy doručené nebylo, naopak žalobkyně dala žalovanému výpověď, kterou osobně převzal dne 19. 12. 2008. Na této výpovědi pak žalovaný vyznačil, že dlužné nájemné uhradí do 31. 12. 2008.

4. Žalovaný u jednání soudu konaného dne 16. 9. 2010 uvedl, že podepsal pouze nájemní smlouvu a ostatní listiny předkládané žalobkyní k důkazu neobsahují jeho podpis a není mu známo, kdo na listiny podpisy vyhotovil s tím, že on sám na žádném z tvrzených jednání nebyl.

5. V průběhu řízení došlo k 1. 1. 2022 ke změně v obsazení senátu, soud proto u jednání soudu konaného dne 14. 3. 2022 dle § 119 odst. 3 o.s.ř. sdělil obsah přednesů a provedených důkazů.

6. Soud v novém obsazení nařídil jednání ve věci na den 14. 3. 2022 a následně pak na den 8. 3. 2023. Žalovaný, ačkoliv byl vždy řádně a včas předvolán, se z nařízených jednáních neomluvil, nepožádal soud o jejich odročení. Soud tak ve věci jednal a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, a to dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud u obou jednání prováděl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a znaleckým posudkem, na základě, kterých zjistil tento skutkový stav:

7. Z univerzální plné moci ze dne 14. 4. 2008 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný zmocnil pana [jméno] [příjmení], [datum narození], k jeho zastupování ve všech úkonech souvisejících s jeho živností a podnikatelskými aktivitami. Současně jej zmocnil k podepisování veškerých smluv na úseku podnikání včetně smluv o pronájmu a k jeho zastupování před všemi orgány a institucemi.

8. Z objednávky žalovaného ze dne 22. 5. 2008 adresované žalobkyni a z jeho žádosti vyplývá, že žalovaný měl zájem o pronájem předmětných nebytových prostor, a to konkrétně o kancelář a sklad potravin.

9. Z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 30. 6. 2008 soud zjistil a vzal za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní coby pronajímatelem a žalovaným coby nájemcem. Předmětem nájemní smlouvy byl pronájem nebytových prostor na ulici [ulice a číslo] v [obec], a to za účelem skladu potravin (viz. čl. III smlouvy). Žalovaný se touto smlouvou zavázal hradit žalobkyni roční nájemné ve výši 371.452 Kč splatné v pravidelných čtvrtletních splátkách do 5. dne prvního měsíce daného čtvrtletí. Strany si sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,04 % z dlužné částky za každý den prodlení (viz bod IV.4. smlouvy). Z bodu V.2. smlouvy pak vyplývá, že nájemce se zavázal hradit pronajímateli plnění poskytovaná s užíváním nebytového prostoru a uzavřít smlouvy tam uvedené mj. i za účelem dodávky tepla. Z bodu VI. smlouvy vyplývá, že nájemce byl povinen užívat předmět nájmu pouze ke sjednanému účelu. Z bodu VI.4. smlouvy pak vyplývá, že nájemce nesmí bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele přenechat předmět nájmu do podnájmu či jiného užívání třetí osobě. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 7. 2008 s možností vypovědět ji s tříměsíční výpovědní lhůtou. Součástí nájemní smlouvy pak byla příloha č. 1 obsahující splátkový kalendář, dle kterého měl žalovaný za první čtvrtletí roku 2008 uhradit do 5. 7. 2008 částku 92.863 Kč a za druhé čtvrtletí roku 2008 (za období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2008) pak do 5. 10. 2008 částku 92.863 Kč.

10. Z přílohy nájemní smlouvy [číslo] smlouvy o dodávce služby – tepelné energie [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovaným coby odběratelem (viz označení žalovaného ve smlouvě). Předmětem smlouvy pak byl závazek dodavatele dodávat odběrateli tepelnou energii do místa [ulice a číslo] v [obec]. Odběratel se touto smlouvou zavázal k úhradě ceny za dodané teplo v měsíčních splátkách po 20.000 Kč měsíčně splatných do 5. dne v měsíci. V čl. III.7. smlouvy byla sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,04 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 7. 2008 Součástí smlouvy byla i příloha č. 1 – splátkový kalendář č. 1 na rok 2008 2009, ze kterého je zřejmý režim plateb záloh za dodávku tepla.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 16. 9. 2008 (čl. 89 spisu) soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala čtyři vyhotovení smlouvy o dodávce tepla [číslo] a vyzvala ho k vrácení dvou podepsaných smluv zpět žalobkyni. Z dodejky pak vyplývá, že tento dopis byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 30. 9. 2008.

12. Ze zápisu z jednání ze dne 30. 9. 2008 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný do dne sepisu záznamu nezajistil změnu účelu užívání prostoru na sklad potravin a že dne 24. 9. 2008 bylo zjištěno, že žalovaný v pronajatých nebytových prostorech ubytovává v rozporu s nájemní smlouvou osoby. Žalovaný byl pracovníky žalobkyně vyzván ke sjednání nápravy do 7. 10. 2008 s tím, že byl současně upozorněn na možnost výpovědi z nájemní smlouvy.

13. Z výpovědi žalobkyně ze dne 10. 11. 2008 soud zjistil, že žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu nebytových prostor na ulici [ulice] v [obec], a to z důvodu porušení povinností uvedených v nájemní smlouvě. Nájemní vztah skončil uplynutím čtrnáctidenní výpovědní lhůty běžící počínaje dnem doručení výpovědi žalovanému. Výpověď byla doručena dne 19. 12. 2008. Výpověď obsahuje ručně psaný závazek uhradit dlužnou částku 92.863 Kč do 31. 12. 2008.

14. Ze zápisu o převzetí nebytových prostor ze dne 26. 1. 2009 vyplývá, že žalovaný měl tohoto dne předat žalobkyni pronajaté prostory. Současně je tam zachycen stav elektroměru a vodoměru ke dni předání.

15. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2021 soud zjistil, že zaměstnankyně odboru majetkového podnikání paní [jméno] [příjmení] byla přítomna u jednání s žalovaným. Člověk, který byl přítomen jednání s ní, vystupoval jako nájemce předmětného prostoru. Z emailu paní [] [jméno] [příjmení] ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že paní [] [jméno] [příjmení], podniková právnička žalobkyně, byla za účasti žalovaného přítomna u jednání konaného dne 30. 9. 2008. [jméno] přítomného pak následně viděla u soudního jednání.

16. Z faktury [číslo] ze dne 16. 2. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala touto fakturou žalovaném z titulu vyúčtování nákladů na výrobu tepelné energie za období od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 k zaplacení částku 22.108 Kč splatnou do 2. 3. 2009. Součástí této faktury pak bylo vyúčtování nákladů na výrobu tepelné energie za období od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, ze kterého je zřejmé skladba dlužné částky i objem spotřebovaného tepla.

17. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 12. 2008 soud zjistil, že žalovaný převzal dne 19. 12. 2008 výpověď z nájemní smlouvy s tím, že nájemní vztah skončí uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 12. 2008. Žalovaný byl současně tímto dopisem vyzván k úhradě dlužného nájemného za IV. čtvrtletí roku 2008 ve výši 92.863 Kč a k předání nebytových prostor ke dni 5. 1. 2009. Současně byl žalovaný zpraven o tom, že vyúčtování dodávky služeb mu bude zasláno po obdržení faktur. Na dopise je pak zachycen rukou psaný text o závazku uhradit dlužné částky do 31. 12. 2008.

18. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne 20. 11. 2008 bylo zjištěno, že výpověď nájemní smlouvy byla žalovanému zaslána i poštou. Zásilka obsahující tuto výpověď byla žalovanému zaslaná dne 20. 11. 2008 na adresu [adresa žalovaného] (viz zásilka).

19. Žalobkyně s ohledem na procesní obranu žalovaného navrhla u jednání konaného dne 14. 3. 2022 zpracování znaleckého posudku za účelem posouzení a zdali podpisy na listinách – zápis o převzatí nebytových prostor ze dne 26. 1. 2009, smlouvy o dodávce služby – tepelné energie ze dne 16. 9. 2008, jsou pravými podpisy žalovaného.

20. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2022, č. j. 248 C 61/2009-59, byl znalec z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví a specializace ruční písmo [celé jméno znalce] ustanoven k vypracování znaleckého posudku. Jeho znaleckým úkolem bylo posoudit, zda podpisy na listinách – smlouva o dodávce služby – tepelné energie [číslo] ze dne 16. 9. 2008, zápis o převzetí nebytových prostor ze dne 26. 1. 2009 a výpověď nájemní smlouvy ze dne 10. 11. 2008, jsou pravými podpisy žalovaného.

21. Soudem ustanovený znalec ve znaleckém posudku ze dne 29. 6. 2022 [číslo] uzavřel, že sporné podpisy na všech těchto třech listinách pravděpodobně nejsou pravými podpisy žalovaného [celé jméno žalovaného] a jedná se o smyšlené padělky podpisů.

22. Soud z objektivních důvodů nemohl provést žalobkyní navržený důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť tento v průběhu řízení zemřel.

23. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

24. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah dle z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obchodní zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

25. Dle § 3 z. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

26. Dle § 7 odst. 1 tohoto zákona není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. Dle odst. 2 není-li dohodnuto jinak, nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru se platí v měsíčních splátkách předem vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

27. Dle § 10 citovaného zákona je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak.

28. Dle § 12 citovaného zákona je výpovědní lhůta tři měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak; počítá se od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.

29. Dle § 13 citovaného zákona nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

30. Dle § 369 odst. 1 z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

31. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

32. Z provedeného dokazování (ostatně toto ani mezi účastníky nebylo sporné) bylo zjištěno, že mezi stranami byla dne 30. 6. 2008 uzavřena nájemní smlouva týkající se shora specifikovaného nebytového prostoru na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaný se touto smlouvou zavázal uhradit čtvrtletní nájemné ve výši 92.863 Kč. Současně si strany sjednali smluvní úrok z prodlení. Žalovaný u jednání soudu uvedl, že smlouvu podepsal. Mezi stranami tak uzavřením této smlouvy vznikl dle § 3 a násl. z. č. 116/1190 Sb., závazkový právní vztah. Žalobkyně svým povinnostem z ní dostála, žalovaný nikoliv. Žalovaný nájemné za období od 1. 7. 2008 do 30. 9. 2008 uhradil. Předmětem žaloby a mezi účastníky sporná zůstala otázka, zda žalobkyni vzniklo právo na nájemné i za IV. čtvrtletí roku 2008, tj. za období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2008. Sporná mezi účastníky zůstala otázka zániku nájemní smlouvy.

33. Žalovaný v rámci své procesní obrany uvedl, že z důvodu prodeje sousedního pozemku a nemožnosti využívat příjezdovou cestu, od předmětné nájemní smlouvy odstoupil a vyklizený nebytový prostor předal ke dni 1. 10. 2008 žalobkyni. Žalovaný k důkazu označil fotografie a svědecké výpovědi svědků (viz vyjádření žalovaného ze dne 9. 3. 2010). Soud u jednání konaného 14. 3. 2022 hodlal u jednání nepřítomného žalovaného poučit a vyzvat dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů vztahující se k jeho procesní obraně uvedené v jeho vyjádření k žalobě, a to zejména ve vztahu k jím tvrzeným okolnostem zániku nájemního vztahu. Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu tohoto ustanovení o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až § 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalovaný k nařízenému jednání ani následně k odročenému jednání nedostavil, a proto ho soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalovaný soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti stran jeho procesní obrany, když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Důkazní břemeno ohledně tvrzení žalovaného, že nájemní vztah zanikl jeho výpovědí ke dni 1. 10. 2008, měl bezesporu žalovaný. Stran tvrzení žalovaného obsažených v jeho vyjádření ze dne 9. 3. 2010 tak soud uzavřel, že tyto zůstaly neprokázány. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný podmiňoval nájem nebytových prostor přístupem ke komunikaci tak, jak tvrdil ve svém vyjádření k žalobě. I ohledně tohoto tvrzení jej tížilo břemeno důkazní.

34. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu a nájem skončil nejpozději ke dni 31. 12. 2008. Byť soudní znalec uzavřel, že podpis na výpovědi žalobkyně ze dne 10. 11. 2008 není s největší pravděpodobností pravým podpisem žalovaného, žalobkyně v řízení prokázala, že výpověď žalovanému zaslala i poštou doporučeně na adresu místa jeho podnikání a lze tak uzavřít, že předmětná nájemní smlouva nejpozději ke dni 31. 12. 2008 zanikla výpovědí žalobkyně. Soud tak s ohledem na závěr znalce ohledně podpisu žalovaného na výpovědi ze dne 10. 11. 2008 neuzavřel, že by žalovaný dluh ve výši 92.863 Kč uznal co do důvodu a výše, byť by za jiných okolností takové ručně psané prohlášení dle soudu splňovalo nároky kladené na uznání dluhu ve smyslu § 558 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

35. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni i nájemné za IV. čtvrtletí roku 2008 ve výši 92.863 Kč, neboť provedeným dokazováním bylo prokázáno, že nájemní vztah trval až do dne 31. 12. 2008 a žalovaný je povinen platit řádně a včas sjednané nájemné po celou dobu trvání nájemního vztahu. Vzhledem k prodlení žalovaného je žalovaný vedle dlužného nájemného povinen žalobkyni uhradit i smluvní úrok z prodlení ve výši dle nájemní smlouvy, a to od 6. 10. 2008 až do zaplacení dlužného nájemného, a to dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Právní vztah založený nájemní smlouvou se týkal podnikatelské činnosti účastníků, tudíž strany smlouvy si dle § 369 odst. 1 ve spojení s § 261 odst. 1 obchodního zákoníku mohly bezpochyby sjednat sazbu úroků z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 31 Cdo 660/2010). Ničeho na tomto závěru soudu nemění ani skutečnost, že soudní znalec stran podpisu na zápisu o převzetí nebytových prostor uzavřel, že podpis tam za nájemce uvedený není s největší pravděpodobností pravým podpisem žalovaného. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu nájemného do 31. 12. 2008, ten byl soudem shledán s ohledem na výše uvedené důvodným a je v konečném důsledku irelevantní, kdy došlo k předání nebytových prostor žalobkyni. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se po žalovaném nedomáhala nájemného za měsíc leden 2009, se soud dále datem předání nebytového prostoru žalobkyni nezabýval, neboť to bylo nadbytečné. Předmětný nebytový prostor byl žalobkyni evidentně předán, když tato netvrdila opak, ani se ničeho v tomto směru po žalovaném nedomáhala.

36. Současně soud zavázal žalovaného k úhradě částky 22.108 Kč za žalobkyní dodané teplo v období od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008. Žalovaný měl dle nájemní smlouvy, konkrétně pak dle bodu V.2. smlouvy, povinnost uzavřít smlouvy týkající se dodávek energií a za ty uhradit žalobkyni příslušné úhrady. Žalobkyně za období trvání nájmu (tj. od 1. 7. 2008 do 31.12. 2008) vystavila žalovanému za dodané teplo dne 16. 2. 2009 fakturu [číslo] znějící na částku 22.108 Kč splatnou dne 2. 3. 2009. Součástí této faktury pak bylo vyúčtování, z kterého je zřejmé, jak žalobkyně k dlužné částce dospěla a z čeho se tato skládá. Byť ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] vyplynulo, že podpis žalovaného na smlouvě o dodávce služby – tepelné energie [číslo], není s největší pravděpodobností podpisem žalovaného, má soud z ostatních k důkazu provedených listin za to, že teplo do objektu žalobkyní dodáváno bylo (viz faktura a vyúčtování a tam uvedená spotřeba), a proto má žalovaný povinnost uhradit žalobkyni i částku 22.108 Kč z titulu dodávky tepla. Z nájemní smlouvy explicitně vyplývá povinnost žalovaného smlouvy o dodávkách energií uzavřít, žalobkyně dopisem ze dne 16. 9. 2008 prokázala, že smlouva o dodávce služby byla vyhotovena, když tato byla žalovanému dne 16. 9. 2008 zasílána a žalovaný si zásilku smlouvu obsahující dne 30. 9. 2008 osobně převzal. Žalovaný nikdy nerozporoval, že by mu teplo dodáváno nebylo, nerozporoval nikdy ani fakturu či vyúčtování dodávky tepla. Žalobkyně se vedle jistiny za dodávku tepla domáhala po žalovaném i úhrady smluvního úroku z prodlení. Stran tohoto nároku žalobkyně soud uzavřel, že není důvodný. Strany si měly sjednat smluvní úrok z prodlení ve smlouvě o dodávce služby ze dne 16. 9. 2008 Soudní znalec z oboru písmoznalectví uzavřel, že podpis na této smlouvě není pravým podpisem žalovaného. Soud tak vyšel ze závěru, že strany si smluvní úrok z prodlení řádně nesjednaly, a proto jej soud nemohl žalobkyni přiznat (viz výrok II rozsudku). Z dopisu žalobkyně ze dne 16. 9. 2008 uzavření smlouvy o dodávce služby nevyplývá, je to jen důkaz o tom, že žalobkyně ji žalovanému zasílala poštou a tento si ji osobně převzal, nikoliv však o tom, že ji dle pokynu žalobkyně žalovaný podepsanou vrátil zpět.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšná žalobkyně by měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně na náhradě nákladů řízení požadovala přiznat jen částku 4.600 Kč za soudní poplatek. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 114.971 Kč (100 % předmětu řízení). Procesně úspěšná byla co do částky uvedené ve výroku I rozsudku, procesně neúspěšná pak co do příslušenství jistiny uvedeného ve výroku II rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství, ve vztahu, ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 45.286 Kč. Žalobkyně tak co do 39,4 % předmětu řízení byla procesně neúspěšná. Žalobkyně tak má po odečtení svého neúspěchu od svého úspěchu právo na 21,2 % náhrady nákladů řízení (60,6 – 39,4). Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v částce 975 Kč.

38. Soudem ustanovenému znalci [celé jméno znalce] bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2022 č. j. 248 C 61/2009-93, pravomocně ke dni 22. 10. 2022 přiznáno znalečné ve výši 6.742 Kč, které mu dne 15. 12. 2022 bylo i vyplaceno. Státu vznikly v souvislosti s konáním tohoto řízení náklady ve výši 6.742 Kč představované znalečným. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud tak s ohledem na procesní úspěch a současně i neúspěch účastníků zavázal tyto v poměru jejich úspěchu ve věci k povinnosti hradit státu takto vzniklé náklady. Žalobkyně je tak s ohledem na skutečnost, že v řízení byla co do 60,6 % předmětu řízení procesně úspěšná, povinna uhradit státu 39,4 % nákladů státu, tj. částku 2.656 Kč. Žalovaného pak s ohledem na skutečnost, že tento byl v řízení co do 60,6 % předmětu řízení procesně neúspěšný, pak soud zavázal k povinnosti uhradit státu 60,6 % nákladů státu, tj. částku 4.086 Kč.

Poučení