25 A 235/2019 – 62

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: Mgr. Z. K. proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, č. j. ZKI OP–O–25/713/2019–7, ve věci námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení předmětu řízení

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2019 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. ZKI OP–O–25/713/2019–7 ze dne 29. 8. 2019, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj – katastrálního pracoviště Opava č. j. OR–634/2017–806–34 ze dne 20. 6. 2019. Prvostupňový orgán rozhodoval o námitce žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území X podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“).

II. Žalobní body

2. Žalobce ve své žalobě předně brojil proti té části rozhodnutí, kterou bylo potvrzeno zamítnutí části jeho námitek pro opožděnost. Poukázal na to, že dne 12. 10. 2017 podal námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, které částečně odůvodnil, a zároveň katastrální úřad informoval, že tyto námitky jsou částečné a že je doplní ve lhůtě 10 dnů, což i učinil 23. 10. 2017. Poukázal též na to, že úřad se námitkami po určitou dobu věcně zabýval, nicméně v rozhodnutí uvedl, že se jimi pro opožděnost věcně zabývat nebude, což považuje žalobce za vadu. V rozhodnutí absentuje věcné posouzení jeho námitek. Žalobce dále namítal chybné zobrazení hranic mezi vyjmenovanými parcelami z důvodu chybného zaměření, a také chybné určení výměry parcel, kdy poukázal i na překročení povolených mezních odchylek. Dále uvedl, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nicotné, neboť není patrno, proč k některým námitkám bylo přihlíženo a k některým ne. Nesouhlasil také s evidencí druhu pozemku a způsobu jeho využití u dvou vyjmenovaných pozemků. Katastrální úřad neoprávněně změnil výměru, tvar i druh žalobcových pozemků. Žalobce též namítl, že výrok rozhodnutí nesplňuje náležitosti § 68 odst. 2 správního řádu, kdy není srozumitelný, přesný a určitý.

III. Vyjádření žalovaného a sdělení žalobce

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 16. 12. 2019 stručně popsal proces obnovy katastrálního operátu v k. ú. X a řízení o námitkách žalobce. K žalobním námitkám uvedl, že se jimi zabýval už v napadeném rozhodnutí, na něž odkázal. Pokud se týče opožděnosti námitek, uvedl, že lhůtu k jejich podání nelze prodloužit. Pokud po jejím uplynutí vznášel žalobce námitky nové, vyhodnotil je jako opožděné. Opožděnými námitkami se správní orgán nemá povinnost věcně zabývat. K námitkám žalobce ohledně výměry a tvaru pozemků poukázal na to, že v procesu obnovy katastrálního operátu nedochází ke zjišťování hranic v terénu a zaměřování pozemků či budov. Pokud jde o druh pozemku, přebírá se druh pozemku evidovaný v katastru bez ohledu na to, jaký druh byl evidován v bývalém pozemkovém katastru. Poukázal též na to, že v případě šesti jím uvedených pozemků nedošlo v rámci obnovy ke změně výměr. K výroku prvostupňového rozhodnutí uvedl, že je z něj jasně patrné, o jakých pozemcích a podle jakých právních ustanovení bylo rozhodováno. Vady nemá ani výrok napadeného rozhodnutí.

4. Žalobce podáním ze dne 9. 1. 2020 zaslal soudu Sdělení katastrálního úřadu k doplnění námitky ze dne 10. 12. 2019 a uvedl, že takovéto sdělení mu mělo být zasláno již roku 2017, a nikoli až 2019. Sdělení navíc je vadné, protože jeho námitky nemohly být opožděné.

IV. První rozsudek Krajského soudu a kasační rozsudek Nejvyššího správního soudu

5. Krajský soud poprvé rozhodl ve věci rozsudkem č. j. 25 A 235/2019–35 ze dne 17. 6. 2021, jímž žalobu zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 8 As 299/2021–40 ze dne 7. 8. 2023 zrušil rozsudek krajského soudu pro dílčí nepřezkoumatelnost. Nejvyšší správní soud uvedl, že z odůvodnění rozsudku krajského soudu nebylo patrné, zda považuje námitky týkající se druhu pozemků parcelních čísel XA a XB za včasné, nebo za opožděné; dále, že chyběla výslovná odpověď na otázku, zda žalobcovo tvrzení ze dne 7. 6. 2019 představovalo samostatnou námitku, o níž mělo být rozhodnuto výrokem; a dále, že nevypořádal dostatečně žalobcovo tvrzení o překrytí katastrální mapy a mapy pozemkového katastru s mapou budoucího stavu. Nejvyšší správní soud na druhou stranu zcela souhlasil s Krajským soudem ve vypořádání zásadního žalobního bodu, týkajícího se nemožnosti prodloužení lhůty pro podávání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Za nepřípustnou pak označil kasační stížnost v části, v níž směřovala proti odstavcům 17–21 rozsudku Krajského soudu.

V. Skutková zjištění

6. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že v katastrálním území X byla v roce 2017 dokončena obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle § 40 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Obnovený katastrální operát byl vyložen k veřejnému nahlédnutí ve dnech 18. 9. 2017 až 29. 9. 2017; patnáctidenní lhůta k podávání námitek skončila dnem 16. 10. 2017 (dne 14. 10. 2017 byla sobota).

7. Žalobce podal ke Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj – katastrálnímu pracovišti v Opavě námitky datované 12. 10. 2017 prostřednictví své advokátní datové schránky (doručeny byly 13. 10. 2017) i prostřednictvím poštovní licence (doručeny byly 16. 10. 2017). Dne 23. 10. 2017 bylo katastrálnímu úřadu doručeno podání označené jako „doplnění námitek ze dne 12. 10. 2017“, datované dnem 20. 10. 2017.

8. V námitkách ze dne 12. 10. 2017 žalobce brojil proti – změně zobrazení v katastrální mapě digitalizované (KMD) a z ní vyplývající změně výměry u parcely č. st. X z výměry 4003 m2 před obnovou operátu na výměru 3794 m2 po obnově operátu, – změně zobrazení v KMD a z ní vyplývající změně výměry u pozemku parcela ZE – původ PK č. XC z výměry 247 411 m2 před obnovou operátu na výměru 245 715 m2 po obnově operátu, – zobrazení vlastnické hranice mezi parcelou ZE – původ PK č. XC na straně jedné a parcelou č. XD na straně druhé.

9. V doplnění námitek ze dne 20. 10. 2017 žalobce brojil proti – neprovedení změny druhu pozemku u parcely č. XE z orné půdy na zastavěnou plochu a nádvoří, když ve skutečnosti i dle pohledu do katastrální mapy je na tomto pozemku postavena stavba a ostatní komunikace, – proti změně druhu pozemku u parcely č. XA ze zahrady na ostatní plochu, ostatní komunikaci, a u parcely č. XB ze zahrady na ostatní plochu, jinou plochu, když v současné době zde neexistuje žádná ostatní komunikace ani jiná plocha, což je patro i z pohledu do katastrální mapy.

10. Na základě podaných námitek vedl katastrální úřad řízení, které ukončil rozhodnutím č. j. OR–634/2017–806–9 ze dne 7. 3. 2018, jímž námitkám nevyhověl. K odvolání žalobce bylo uvedené rozhodnutí žalovaným dne 19. 6. 2018 zrušeno; žalovaný dospěl k závěru, že prvostupňové rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť katastrální úřad ve výrokové části nerozhodl o námitkách ze dne 23. 10. 2017 jako o námitkách opožděných. Katastrální úřad v následném řízení rozšířil okruh účastníků a řízení ukončil rozhodnutím č. j. OR–634/2017–806–18 ze dne 25. 10. 2018, jímž katastrální úřad námitkám žalobce opětovně nevyhověl. K odvolání žalobce bylo i druhé prvostupňové rozhodnutí žalovaným zrušeno, a to dne 1. 2. 2019. Žalovaný dospěl k závěru, že rozhodnutí je vnitřně rozporné, kdy prvostupňový orgán sice správně ve výroku rozhodl o zamítnutí námitek ze dne 20. 10. 2017 z důvodu jejich opožděného doručení, nicméně se dále ve výroku zabýval tímto podáním i z hlediska věcného. Katastrální úřad v následném řízení vyzval žalobce k doplnění námitky ze dne 12. 10. 2017, neboť z ní nebylo jasné, se kterými údaji u pozemků v námitce zmíněných žalobce nesouhlasí. Dne 21. 3. 2019 bylo katastrálnímu úřadu doručeno doplnění námitky, z něhož plyne, že žalobce nesouhlasí s výměrou pozemků a zobrazením jejich hranic v katastrální mapě. Dne 7. 6. 2019 žalobce do protokolu uvedl, že není zohledněna existence stavby na pozemku parc. č. XE. Katastrální úřad následně (po zúžení okruhu účastníků) rozhodl dne 20. 6. 2019 rozhodnutím č. j. OR–634/2017–806–34 tak, že námitky žalobce zamítl, a to námitku ze dne 16. 10. 2017, doplněnou dne 21. 3. 2019, pro nedůvodnost a námitku podanou dne 23. 10. 2017 pro opožděnost. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 8. 7. 2019, jež bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí ze dne 20. 6. 2019 bylo potvrzeno. Dne 10. 12. 2019 katastrální úřad vyrozuměl žalobce, že po vyhodnocení jeho opožděné námitky jako podnětu neshledal důvod k zahájení řízení o opravě chyby v katastrálním operátu z moci úřední.

VI. Právní posouzení věci krajským soudem

11. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. napadené rozhodnutí, přičemž dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Řídil se přitom dle § 110 odst. 4 s. ř. s. závazným právním názorem, vysloveným Nejvyšším správním soudem v rozsudku č. j. 8 As 299/2021–40 ze dne 7. 8. 2023.

12. Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.

13. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podle § 65 podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví–li zvláštní zákon lhůtu jinou. Krajský soud konstatuje, že žaloba byla podána řádně a včas a splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

14. Podle § 40 odst. 1 katastrálního zákona je obnova katastrálního operátu vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. Podle § 43 katastrálního zákona se při obnově katastrálního operátu přepracováním převádí dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby. Jak konstantě judikují správní soudy, institut obnovy katastrálního operátu dle § 40 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona slouží k vyhotovení nového souboru popisných informací a převedení z původní grafické formy do formy počítačové; jedná se o úkony technického a evidenčního rázu, bez vlivu na skutečné právní vztahy (srov. např. usnesení zvláštního senátu, zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., č. j. Konf 90/2004–12 ze dne 15. 6. 2005 či rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 29 Ca 162/2005–52 ze dne 26. 7. 2007, publ. pod č. 1432/2007 Sb. r. NSS, a Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 149/2016–32 ze dne 21. 2. 2018).

15. Podle § 45 odst. 1 katastrálního zákona katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů obnovený katastrální operát v obci, ve které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí. Podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.

16. Pokud se týče lhůty k podávání námitek – o ní judikoval Krajský soud v Praze v rozsudku č. j. 46 A 62/2014–33 ze dne 16. 5. 2016 tak, že „zákonodárce omezil možnost podávání námitek patnáctidenní lhůtou, v rámci níž mohou vlastníci a jiné oprávněné osoby namítat nesprávnosti obsahu obnoveného katastrálního operátu, z důvodů právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. Správní orgány jsou touto lhůtou vázány...“ V projednávané věci proto bylo namístě řešit věcně pouze ty námitky, které byly podány včas. Pokud se týče námitek podaných po lhůtě, tyto jsou vyřízeny konstatováním jejich opožděnosti. Ani správním orgánům ani soudu nepřísluší jejich věcné posuzování. Namítá–li žalobce, že po určitou dobu řízení se opožděnými námitkami prvostupňový orgán věcně zabýval, jednalo se o pochybení, které mu vytknul žalovaný a které bylo následně napraveno. Zákonem stanovenou pevnou lhůtu si nemůže podatel námitek prodloužit tím, že ve včasných námitkách uvede, že je v určité lhůtě doplní, jak se stalo v projednávané věci. Včasně podané námitky lze pochopitelně i po uplynutí lhůty k jejich podání argumentačně rozvinout či upřesnit (tak učinil i žalobce po výzvě, kdy 21. 3. 2019 mj. upřesnil svou včasnou námitku). Nelze je však doplnit o námitky zcela nové, bez jakéhokoli předobrazu v námitkách včasných. Nicméně podání žalobce ze dne 20. 10. 2017 mělo právě charakter námitek zcela nových. Proto je správní orgány po právu toliko označily za opožděné a více se nimi po věcné stránce nezabývaly. Názor žalobce, že jeho včasné avízo, že své námitky doplní, způsobuje včasnost námitek podaných po uplynutí zákonné lhůty, je nesprávný. Taktéž se soud neztotožňuje s tvrzením žalobce, že z rozhodnutí není seznatelné, jakými námitkami se správní orgány zabývaly a jakými nikoliv; naopak je zřejmé, že se věcně zabývaly námitkami včasnými (včetně jejich upřesnění) a věcně se nezabývaly námitkami opožděnými. Uvedený závěr aproboval Nejvyšší správní soud v odstavcích 26–31 rozsudku č. j. 8 As 299/2021–40 ze dne 7. 8. 2023, na něž Krajský soud pro stručnost odkazuje.

17. Pokud žalobce v žalobě vznášel věcné výhrady k parcele č. XE, která byla předmětem jeho opožděné námitky ze dne 23. 10. 2017, pak soud opakuje, že ani jemu nepřísluší věcné vypořádávání opožděných námitek. Opožděnost námitek ve vztahu k parcele č. XE konstatoval i Nejvyšší správní soud v odst. 31 citovaného kasačního rozsudku.

18. S tím souvisí i vypořádání žalobcovy námitky, že správní orgány přehlédly jeho tvrzení zaprotokolované dne 7. 6. 2019, a nerozhodly tak o všech jeho námitkách. Jak plyne z obsahu protokolu, žalobce se vyjádřil k existenci stavby na pozemku parc. č. XE. Uvedené vyjádření žalovaný zmiňuje na straně 4 napadeného rozhodnutí. Nejednalo se však o samostatnou námitku, nýbrž o rozvití již dřívější – avšak opožděné – námitky ve vztahu k pozemku parc. č. XE. Žalobce do protokolu doplnil argumentaci ve prospěch svého dřívějšího tvrzení, že pozemek parc. č. XE nemůže být orná půda, ale zastavěná plocha. Žalobcovo tvrzení ze dne 7. 6. 2019 bylo tedy vypořádáno v rámci výroku o opožděnosti námitky ze dne 23. 7. 2017, kterou toto tvrzení rozvíjelo.

19. Žalobce v žalobě vznášel věcné výhrady i k pozemkům parc. č. XA a č. XB. Krajský soud ve svém prvním rozsudku uvedl, že i tyto pozemky byly předmětem jeho opožděné námitky, a proto ani jemu nepřísluší věcné vypořádávání opožděných námitek. Nejvyšší správní soud Krajskému soudu vytkl, že na jedné straně označil upřesnění ze dne 15. 3. 2019 za přípustné rozvinutí či upřesnění námitek, avšak na druhé straně žalobcovy věcné výhrady vůči pozemkům parc. č. XA a XB prohlásil za opožděné. Přitom správní orgány námitky týkající se druhu pozemku u těchto pozemků nepokládaly za opožděné a věcně je vypořádaly, neboť byly součástí zmiňovaného upřesnění ze dne 15. 3. 2019. – K tomu Krajský soud nyní uvádí následující: Ve svých včasných námitkách ze dne 12. 10. 2017 žalobce předně brojil proti zmenšení výměry jeho pozemku parc. č. st. X; následně napsal: „Z výše uvedeného důvodu namítám a nesouhlasím s obsahem katastrálního operátu pro k. ú. X u dalších mých pozemků, a to (…) pozemku parc. č. XF, parcela zjednodušené evidence (PZE), původ Pozemkový katastr (PK) (…).“ Sám prvostupňový orgán následně na str. 5 svého rozhodnutí konstatoval, že včasná námitka se mj. „týkala neurčitě (…) pozemku ZE původ PK parcela č. XE (po obnově operátu parcela č. XA a č. XB)“. Soud má zato, že v prvních (včasných) námitkách žalobce zmiňoval pozemky parc. č. XA a XB toliko ve vztahu k výměře pozemku parc. č. st. X, ohledně druhu těchto pozemků neuvedl samostatně ničeho. V odůvodnění námitek sice konstatoval, co dle jeho názoru na pozemcích může a nemůže být, nicméně činil tak ve vztahu k námitce nesprávné výměry, plynoucí z nesprávného zaměření. V doplnění námitek, doručených katastrálnímu úřadu dne 21. 3. 2019, žalobce ve vztahu k pozemkům parc. č. XA a XB uvedl, že nesouhlasí s výměrou jejich parcel, zobrazením hranic parcel v katastrální mapě, se zaznačeným druhem pozemku a způsobem jeho využití. Dle názoru soudu nelze rozvíjet námitky tak, že by postačilo daný pozemek ve včasné námitce zmínit, a teprve později určit, zda nesouhlas směřuje do výměry, druhu či jiné vlastnosti tohoto pozemku. Jestliže žalobce zmínil ve včasné námitce toliko výměru daných pozemků, a to ještě ve vazbě na výměru pozemku sousedního, pak zde nebyl žádný zárodek námitky ohledně druhu těchto pozemků, a nebylo zapotřebí vypořádávat věcně argumenty týkající se druhu těchto pozemků. Pokud se tak stalo, dostalo se žalobci jistého nadpráví. Soud má nicméně pochopení pro správní orgány, že v takovéto mezní situaci raději z opatrnosti vypořádaly dané námitky i věcně. Sám rovněž z opatrnosti uvádí, že pokud by akceptoval včasnost námitek do druhu uvedených pozemků, považoval by jejich vypořádání na str. 14 prvostupňového rozhodnutí za zcela správné, přesvědčivé a dostačující, a plně by na ně odkázal. Žalobce totiž v žalobě odpověď katastrálního úřadu na své argumenty nereflektuje, ale dále jen posouvá své dřívější námitky, které vznesl již ve správním řízení.

20. Nejvyšší správní soud ve svém kasačním rozsudku dále uvedl, že krajský si nesprávně vyložil poněkud méně srozumitelné vyjádření žalobce, který namítal i pochybení při použití dosavadní zeměměřické činnosti. Krajský soud opomněl, že tato námitka nesměřuje jen proti chybnému zaměření pozemků či budov, ale že žalobce současně hovořil o překrytí katastrální mapy a mapy pozemkového katastru s mapou budoucího stavu, což evidentně popisuje použití výstupů dosavadní zeměměřické činnosti. – K tomu Krajský soud nyní uvádí, že žalobce o překrývání map hovoří na str. 4 své žaloby v tom kontextu, že po jejich překrytí je patrný nesoulad vedení hranic pozemků. Dle Krajského soudu se tedy nejedná o konkrétní námitku chybnosti postupu při obnově katastrálního operátu. Soud zde plně odkazuje na podrobný popis práce s mapovými podklady na str. 7–12 napadeného rozhodnutí, kdy žalovaný na str. 10 vypořádává i zjištěné nesoulady ve zobrazení hranic. S tímto vypořádáním se Krajský soud zcela ztotožňuje.

21. Pokud se týče žalobních bodů, které se vztahují k předmětu žalobcových včasných námitek, tyto je třeba hodnotit optikou shora popsaného způsobu provedení obnovy katastrálního operátu a z něj plynoucího potenciálu pro případné žalobní body. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 401/2019–23 ze dne 6. února 2019, při obnově katastrálního operátu přepracováním vyplývá z povahy tohoto způsobu obnovy, že dotčené osoby mohou namítat ve vztahu k vymezení hranic pozemků zejména pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti, případně skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici.

22. Ve shodě se žalovaným proto soud konstatuje, že při obnově katastrálního operátu nedochází ke zjišťování hranic pozemků v terénu a nedochází k zaměřování pozemku či budov. Nelze proto namítat nesprávnost zaměření, která vůbec neproběhla a ani probíhat neměla.

23. Ohledně výměr pozemků platí, že v souboru popisných informací se ponechá dosavadní výměra parcely tehdy, není–li překročena mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou soboru popisných informací podle bodu 14.9 přílohy katastrální vyhlášky publ. pod č. 357/2013 Sb.; v ostatních případech se zavedou do souboru popisných informací výměry určené z grafického počítačového souboru KMD (srov. ustanovení § 55 katastrální vyhlášky). Tento postup byl v případě žalobcem namítaných pozemků dodržen. Ve vztahu k pozemkům parc. č. st X a č. XD sám žalobce nerozporuje závěr o překročení mezních odchylek, která právě byla důvodem k úpravě hodnot výměry pozemků. Pokud se týče zobrazení stromů či budov na ortofotomapě, o jejich posunu vlivem centrální projekce leteckého snímku byl žalobce poučen na straně 11 napadeného rozhodnutí, na což soud plně odkazuje.

24. K námitce zásahu do vlastnických práv žalobce soud poukazuje na to, že evidovaná výměra není závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.

25. K závěrečné námitce nesrozumitelnosti, nepřesnosti a neurčitosti výroku rozhodnutí soud uvádí, že tuto žalobce nijak nerozvádí. V souladu se stanoviskem žalovaného k žalobě soud konstatuje, že žádnou takovou vadu neshledal. Ve výroku jsou uvedena právní ustanovení i údaje jednoznačně individualizující skutkové okolnosti projednávané věci.

VII. Závěr a náklady řízení

26. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení předmětu řízení II. Žalobní body III. Vyjádření žalovaného a sdělení žalobce IV. První rozsudek Krajského soudu a kasační rozsudek Nejvyššího správního soudu V. Skutková zjištění VI. Právní posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení