25 A 51/2024 – 87

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové, ve věci žalobce: REALRENT Morava s.r.o. sídlem Michálkovická 2055/86, 710 00 Ostrava zastoupeného advokátem Mgr. Matějem Kopřivou sídlem 28. října 438/219, 709 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2663/150, 702 18 Ostrava za účasti osoby zúčastněné na řízení: Statutární město Ostrava sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2024 (datovaného 19. 8. 2024) č. j. MSK 43899/2024, ve věci umístění záměru, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 26. 8. 2024 č. j. MSK 43899/2024 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Matěje Kopřivy, sídlem 28. října 438/219, 709 00 Ostrava.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

A. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 1. 2. 2022 č. j. SMO/759057/21/ ÚpaSŘ/Sla, jímž byl umístěn záměr „Přestupní uzel Ostrava–Hulváky, II. etapa, tramvajové zastávky“.

2. Jádrem žalobní argumentace je, že ačkoli se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, která byla vymezena koridorem DK167 obsaženým v Územním plánu Ostravy, umístění této stavby vybočuje i mimo tento koridor na pozemky ve vlastnictví žalobce, přestože stavebník v řízení nepředložil žalobcův souhlas s umisťovaným záměrem.

3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, kdy parafrázuje obsah napadeného rozhodnutí (srov. odst. 13 tohoto rozsudku).

4. Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu nevyjádřila. B.

5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). C. Pořadí projednávání věcí 6. Za situace, kdy za nezměněného skutkového stavu krajský soud opětovně přezkoumává již druhé rozhodnutí žalovaného v téže věci (srov. odst. 9. tohoto rozsudku), za situace, kdy usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 11. 2024 č. j. 25 A 51/2024–53 nebyl žalobě přiznán odkladný účinek, a za situace, kdy ve věci probíhá řízení o odvolání proti stavebnímu povolení u Ministerstva dopravy pod sp. zn. MD/34128/2023/130 po zrušení dřívějšího rozhodnutí Ministerstva dopravy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2024 č. j. 9 A 146/2023–115 (všechna zde odkazovaná soudní rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), dospěl soud po předběžné poradě k závěru, že jsou tu závažné důvody pro to, aby věc byla projednána přednostně podle § 56 odst. 1 věty za středníkem s. ř. s. D. Dosavadní průběh řízení 7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, a je mu známo i ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 25 A 116/2002, že umisťovaný záměr vskutku vybočuje z koridoru vymezeného Územním plánem Ostravy pro veřejně prospěšnou stavbu „DK 167 přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí“, jak je koridor vymezen červenými čarami v grafické části územního plánu, a to i na částech pozemků ve vlastnictví žalobce parc. č. 1434/2, st. 232/3, 1128/2, st. 221, st. 311/2 a st. 312 umístěných severně od horní červené čáry vymezující v grafické části územního plánu koridor DK167, tj. na částech pozemků vyznačených v grafické části územního plánu oranžovou barvou: [OBRÁZEK]

8. Žalobce po celou dobu správního řízení namítal absenci svého souhlasu s umístěním stavby. S touto námitkou se zprvu správní orgány obou stupňů vypořádaly odkazem na § 170 odst. 1 písm. a) a § 184a zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Zdůraznily (srov. rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2022 č. j. MSK č. j. 55003/2022), že předmětem řízení je umístění stavby dopravní infrastruktury, neboť projednávaný záměr s názvem „Přestupní uzel Ostrava–Hulváky, II. etapa, tramvajové zastávky“, řeší rozšíření a úpravy části silnice II/479 na ulici 28. října v úrovni stávajícího přestupního terminálu Hulváky, kde se prolínají linky tramvajové, trolejbusové a autobusové dopravy, a to z důvodu vložení normových nástupištních ostrůvků tramvajové dopravy a zajištění jejich bezbariérového propojení se stávající částí přestupního terminálu. Pro umístění této stavby je v Územním plánu Ostravy graficky vyznačen koridor DK167 a předmětný záměr je v závazné textové části tohoto územního plánu vymezen jako veřejně prospěšná stavba (dále jen „VPS“) pod názvem „Přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí“. Koridor vymezený v územním plánu pro umístění této stavby dopravní infrastruktury slouží k umístění stavby hlavní a staveb vedlejších, které lze již v úrovni územního plánu předpokládat. U předmětné stavby dopravní infrastruktury to tedy je rozšířené těleso komunikace včetně tramvajové trati a jejich součástí (nástupišť, trolejí atp.), a dále chodníky a úpravy křižovatek a technické infrastruktury. Obecně lze uvést, že přesné vymezení jakékoliv veřejně prospěšné stavby, tj. stavby hlavní, nezbytných staveb vedlejších a staveb vyvolaných tímto souborem staveb, a s tím související výčet pozemků nebo částí pozemků potřebných pro jejich umístění, je řešeno (a tedy známo) až v rámci územního řízení. Vzhledem k tomu je nepochybné, že předmětná VPS byla v územním plánu vymezena a zakreslena v rozsahu plně postačujícímu míře podrobnosti územního plánu. To znamená, že koridor pro předmětnou VPS nemohl být již v územním plánu vyznačen či definován tak, aby zahrnoval všechny pozemky, k jejichž dotčení má umístěním záměru dojít, tedy i pozemky, jejichž dotčení umístěním staveb vedlejších bylo možno určit až po zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, tj. po podrobném zjištění všech skutečností podmiňujících či ovlivňujících umístění záměru v celém jeho rozsahu, včetně přeložek inženýrských sítí vyvolaných stavbou hlavní. Skutečnost, že v koridoru DK 167 vyznačeném v územním plánu nebylo možno umístit některé stavební objekty předmětné VPS, které jsou pro ni z hlediska svého charakteru nezbytné, např. dílčí části hlavní stavby, bez nichž by nebylo možno danou stavbu dopravní infrastruktury realizovat a řádně užívat pro stanovený účel (zejména SO 654 – přeložka trolejového vedení, SO 655 – přeložka trakčních kabelů, SO 903 – koordinační kabel na pozemcích parc. č. st. 221, 311/2, 232/3 a parc. č. 1128/2, 1434/2 v kat. území Zábřeh–Hulváky ve vlastnictví odvolatele) tedy nic nemění na tom, že se i v jejich případě jedná o „VPS vymezenou ve vydané územně plánovací dokumentaci“. Záměr stavby dopravní infrastruktury, která je v územním plánu zařazena mezi VPS a je uvedena a popsána v textu výrokové části vydaného územního plánu, je totiž nutno chápat jako funkční objektový celek, resp. soubor staveb, který je tvořen stavbou hlavní a k ní náležejícími vedlejšími stavbami. Vedlejší stavby nebo jejich části, jež přesáhnou přes hranice koridoru („obalové plochy“), nepřestávají být součástí VPS a není důvod, aby byly vyčleněny ze souboru staveb, který dohromady tvoří určitý funkční celek. Jako tento celek je třeba stavbu dopravní infrastruktury posuzovat, neboť jako celek byla zařazena v územním plánu do VPS (bez nutnosti vyjmenovat všechny její dílčí objekty). Grafické vymezení hranic koridoru pro VPS v územním plánu neurčuje, co je nebo není součástí VPS. Podle původního názoru žalovaného rozhodující není ani výčet pozemků uvedený v odůvodnění Změny č 2b Územního plánu Ostravy, neboť i ten je zpracován v rozsahu postačujícímu míře podrobnosti územního plánu, přičemž se nejedná o jeho závaznou část. Výše uvedené závěry korespondují s obsahem Metodického sdělení k veřejně prospěšným stavbám vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR pod č. j. MMR–34232/2019 s aktualizací ze dne 26. 7. 2019, a lze je dovodit rovněž z § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, podle něhož platí, že práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou–li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde–li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. Z uvedené citace je patrné, že v případě předmětné VPS lze vyvlastnit právo k dotčeným pozemkům, které jsou územním plánem zahrnuty do koridoru DK 167, včetně dalších pozemků (ploch) mimo rámec tohoto koridoru, na nichž je nutno umístit vedlejší stavby, jež jsou vyvolané konkrétním řešením VPS a jsou pro její realizaci a řádné užívání nezbytné. S ohledem na dikci § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona bylo možno v případě předmětné VPS postupovat podle § 184a odst. 2 stavebního zákona, neboť všechny dílčí stavby předmětného záměru jsou součástí veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury vymezené v Územním plánu Ostravy pod názvem „Přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí“. Posouzení souladu navrhovaného záměru s územně plánovací dokumentací je předmětem závazného stanoviska úřadu ÚP ze dne 21. 5. 2021 č. j. SMO/273058/21/ÚPaSŘ/Moj, které bylo postupem podle § 149 odst. 7 správního řádu přezkoumáno v rámci odvolacího řízení a potvrzeno nadřízeným orgánem, tj. závazným stanoviskem žalovaného č. j. MSK 64232/2022 ze dne 24. 6. 2022. Z uvedených závazných stanovisek především vyplývá, že umístění všech dílčích částí předmětného souboru staveb je v souladu s Územním plánem města Ostravy, neboť jsou umisťovány v plochách, kde je jejich umístění přípustné. Jak je zřejmé z výše uvedeného, je nutno předmětnou VPS vnímat jako soubor staveb (stavby hlavní a staveb vedlejších), přičemž umístění jednotlivých staveb souboru musí být posouzeno dle regulativů ploch územního plánu, v nichž mají být umístěny. Převážná část záměru je navržena v koridoru vymezeném pro předmětnou VPS, plocha tohoto koridoru je zároveň „plochou pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu)“, jejíž hlavní využití je plocha a zařízení pro silniční a tramvajovou dopravu, mezi přípustné využití této plochy se řadí zejména technická infrastruktura. Z výkresu C.2 Celkový situační výkres je patrné, že část záměru (PS 903 – koordinační kabel, SO 462 a SO 463 – přeložky optických sítí, SO 655 – přeložka trakčních kabelů) zasahuje do „plochy smíšené – bydlení a občanské vybavení“, kde mezi využití přípustné patří technická infrastruktura – inženýrské sítě, trafostanice, rozvodny, čistírny odpadních vod pro předmětné budovy, telekomunikační zařízení a další. Část záměru (SO 451 – přeložka veřejného osvětlení, SO 462 – přeložka optické sítě, SO 101 a SO 102 – úprava vozovky a chodníků), zasahuje do „plochy smíšené – bydlení a služby“, v níž se mezi přípustné využití řadí dopravní infrastruktura – silniční, tramvajové, cyklistické a pěší komunikace, parkoviště a další, a technická infrastruktura – inženýrské sítě, telekomunikační zařízení, trafostanice, rozvodny a další. Jak lze dovodit z výše uvedeného hodnocení předmětné VPS, nelze za rozpor s územním plánem považovat skutečnost, že některé vedlejší stavby jsou umístěny mimo „obalovou plochu“ koridoru DK 167. Podstatný je soulad jejich umístění s přípustným využitím ploch, v nichž jsou situovány. V daném případě orgány územního plánování rozpor neshledaly a vydaly kladná závazná stanoviska, jejichž obsah je ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu závazný pro výrokovou část napadeného rozhodnutí. Odvolací námitky, v nichž odvolatel poukazuje na umístění stavby mimo koridor DK 167 a z tohoto důvodu dovozuje rozpor záměru s územním plánem, odvolací orgán s odkazem na uvedené skutečnosti posoudil při minulém rozhodování jako nedůvodné.

9. Tento názor žalovaného byl negován rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 3. 2024 č. j. 25 A 119/2022–79, Sb. NSS č. 4598/2024, jímž podepsaný soud rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2022 č. j. MSK č. j. 55003/2022 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zavázal žalovaného závazným právním názorem: a) jakkoli (…) na první pohled znějí definice veřejně prospěšné stavby [§ 2 odst. 1 písm. n) stav. zák.] a možnosti vyvlastnění (§ 170 odst. 1 stav. zák.) co do požadavků na vymezení v územně plánovací dokumentaci obdobně („stavba vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci“ vs. „stavby, jsou–li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci“), skutečný obsah těchto zákonných ustanovení je odlišný. b) jakkoli co do definice veřejně prospěšné stavby [§ 2 odst. 1 písm. n) stav. zák.] lze s argumentací správních orgánů souhlasit v tom, že veřejně prospěšnou stavbou nepřestávají být ani ty její části, které vybočí z ploch vymezených pro tuto stavbu v územně plánovací dokumentaci, tento závěr už neplatí beze zbytku pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 stav. zák., kde je nutno trvat na tom, že pro možnost vyvlastnění je nezbytné respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena. c) ocitla–li se tedy nyní umisťovaná stavba mimo koridor vymezený pro ni územním plánem, nelze absenci souhlasu vlastníka pozemku s umístěním stavby na tomto pozemku odbýt odkazem na územní plán. Takový výklad by ad absurdum mohl vést k závěru, že pro veřejně prospěšnou stavbu lze vyvlastnit i pozemky vzdálené desítky kilometrů od ploch určených pro veřejně prospěšnou stavbu územně plánovací dokumentací, což je závěr zcela neudržitelný. d) výjimku z kategorického závěru [… – uvedeného pod písm. b) – pozn. soudu] přestavují plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby a řádného užívání pro stanovený účel [§ 170 odst. 1 písm. a) stav. zák.], případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (§ 170 odst. 2 stav. zák.). Zde ovšem musí být naplněn znak nezbytnosti. e) Hodlá–li správní orgán z takové nezbytnosti při svém rozhodnutí vycházet, musí provést ve svém rozhodnutí jasnou, srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu, která ho k závěru o nezbytnosti vedla. f) Podle Metodického sdělení k veřejně prospěšným stavbám dopravní infrastruktury Ministerstva pro místní rozvoj č.j. MMR–34232/2019–81 (zveřejněno 23. 7. 2013, aktualizováno 28. 2. 2019 a 28. 7. 2019, dostupné na www.mmr.cz): „Vedlejší stavby nebo jejich části, jež přesáhnou přes hranice koridoru (»obalové plochy«), nepřestávají být součástí VPS a není důvod, aby byly vyčleněny ze souboru staveb, který dohromady tvoří funkční celek. (…) Skutečnost, že některé vedlejší stavby vymezené územním rozhodnutím jsou umísťovány mimo koridor vymezený v územním plánu pro příslušnou dopravní nebo technickou infrastrukturu automaticky neznamená, že jedná o nesoulad s ÚP. Je třeba dbát na to, aby stavby vedlejší, které by mohly »vyběhnout« mimo koridor vymezený v územním plánu pro příslušnou dopravní nebo technickou infrastrukturu, nebyly v navazujících plochách s rozdílným způsobem využití podmínkami nepřípustného využití těchto ploch vyloučeny.“ Podle uvedeného metodického sdělení se tak podává, že toto metodické sdělení připouští vybočení z koridoru toliko pro stavby vedlejší, nikoli pro stavbu hlavní. Z napadeného rozhodnutí tak není zjevné, jak vyhodnotil žalovaný skutečnost, že se mimo koridor vymezený územně plánovací dokumentací ocitla i stavba hlavní [jak na str. 15 (… – prvního) rozhodnutí sám připouští), zda se pak při hodnocení této situace řídil uvedeným metodickým pokynem, případně zda shledal důvody pro odchýlení se od něj a proč.

10. Žalovaný se tímto závazným právním názorem (při nezměněném skutkovém stavu) neřídil.

11. Změnil namísto toho svůj původní názor o tom, že „rozhodující není ani výčet pozemků uvedený v odůvodnění Změny č 2b Územního plánu Ostravy, neboť i ten je zpracován v rozsahu postačujícímu míře podrobnosti územního plánu, přičemž se nejedná o jeho závaznou část.“ 12. Nyní napadené rozhodnutí žalovaného je totiž naopak vystavěno na závěru, že koridor DK167 je podle přílohy č. III. 2b, příp. podle přílohy č. III. 3., odůvodnění územního plánu vymezen m. j. pozemky parc. č. 1434/2, st. 232/3, 1128/2, st. 221, st. 311/2 a st. 312 v k. ú. Zábřeh–Hulváky, což má mít za následek, že je–li stavba umístěna kdekoli na kterémkoli z těchto pozemků, je umístěna v (= uvnitř) koridoru DK167. E. Porušení závazného právního názoru krajského soudu 13. Krajský soud opakuje, že ve vztahu ke svému dřívějšímu rozsudku v téže věci ze dne 5. 3. 2024 č. j. 25 A 119/2022–79, Sb. NSS č. 4598/2024, rozhoduje za nezměněného skutkového stavu.

14. Již ve svém dřívějším rozsudku totiž krajský soud vycházel ze závěru, že „umisťovaný záměr vskutku vybočuje z koridoru vymezeného Územním plánem Ostravy pro veřejně prospěšnou stavbu „DK 167 přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí““.

15. Polemizuje–li nyní žalovaný s tímto závěrem, porušuje závazný právní názor soudu, kterým je podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán, což je samo o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Polemika žalovaného přitom ani u krajského soudu nemůže nalézt odezvy, neboť závěry rozsudku ze dne 5. 3. 2024 č. j. 25 A 119/2022–79, Sb. NSS č. 4598/2024, je vázán i krajský soud sám, jak uzavřel Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 25. 1. 2018 č. j. 7 As 73/2017–22.

16. Veden názorem o tom, že žalobcovy pozemky jsou vytyčeny pro veřejně prospěšné stavby v koridoru DK167, žalovaný žádnou úvahu ve smyslu předchozího rozsudku krajského soudu neprovedl.

17. I tento důvod sám o sobě postačuje pro zrušení napadeného rozhodnutí. F. Koridor DK167 18. Krajský soud připomíná, že koridor DK167 je v grafické části územního plánu vyznačen červenými čarami: [OBRÁZEK] 19.

19. Žalovaný oproti tomu zastává názor, že součástí tohoto koridoru jsou i veškeré pozemky uvedené (ve vztahu k tomuto koridoru) v příl. III. územního plánu po změnách č. 2b a 3, tj. m. j. celé (včetně oranžových částí) pozemky parc. č. 1434/2, st. 232/3, 1128/2, st. 221, st. 311/2 i st. 312 v k. ú. Zábřeh–Hulváky.

20. Názor žalovaného je mylný.

21. Územní plán Ostravy striktně rozlišuje mezi textovou částí a odůvodněním.

22. Příl. č. III. není součástí textové části, naopak se sama označuje jako příloha odůvodnění (ať už po změně územního plánu č. 2b nebo č. 3).

23. Příl. č. III. nikdy nevymezovala ani nevymezuje pozemky obsažené v koridoru DK 167. Není totiž součástí textové části. I kdyby i od tohoto soud odhlédl, nelze již odhlížet od nadpisu této přílohy, který ani nemá ambici být vymezením pozemků pro veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, naopak sám se definuje jako „Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními a plochami pro asanaci“.

24. Krajskému soudu nezbývá než připomenout grafickou část územního plánu a vymezení koridoru DK167 v místech, kde jsou dotčeny pozemky žalobce (viz odst. 18. shora).

25. Krajský soud nikterak nezpochybňuje, že žalobcovy pozemky jsou dotčeny koridorem DK167, jak je obsažen v územním plánu. Koridor DK167 totiž (jako šedé pole) evidentně do žalobcových pozemků zasahuje; nenechává je tedy nedotčeny. Jinými slovy – šedým polem vymezujícím koridor DK167 ohraničeným červenými čarami jsou žalobcovy pozemky bezesporu dotčeny.

26. Územní plán nedefinuje slovo „dotčeny“, pročež má krajský soud za potřebné vykládat tento pojem podle obecného chápání, tj. vymezit obsah slova „dotýkat se“.

27. Pojem „dotýkat se“ znamená v obecném chápání nemít mezi sebou navzájem v určitém místě žádný prázdný prostor (https://cs.wiktionary.org/wiki/dot%C3%BDkat_se). Tuto definici koridor DK167 a žalobcovy pozemky navzájem splňují v šedé části, jimiž koridor DK 167 tak, jak je ohraničen červenými čarami, do žalobcových pozemků zasahuje.

28. Právě uvedené ovšem nelze uvést o částech žalobcových pozemků mimo červené ohraničení koridoru DK167, tj. o oranžových částech (jak jsou vymezeny v grafické části územního plánu).

29. Krajský soud proto uzavírá, že jakkoli jsou žalobcovy pozemky ve smyslu příl. III. územního plánu dotčeny koridorem DK167, nejedná se o tyto pozemky jako celek, ale jen o tu jejich část, která je součástí koridoru DK167 vymezeného v grafické části územního plánu červenými čarami a šedou (nikoli oranžovou) barvou. G. Možnost vyvlastnění 30. Krajský soud proto opětovně uzavírá, že pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 stav. zák. je nutno respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena (v grafické části územního plánu červenými čarami ohraničený a šedou barvou vyznačený koridor DK167).

31. Výjimku přestavují jen plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby a řádného užívání pro stanovený účel [§ 170 odst. 1 písm. a) stav. zák.], případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (§ 170 odst. 2 stav. zák.).

32. Hodlá–li správní orgán z takové nezbytnosti při svém rozhodnutí vycházet, musí provést ve svém rozhodnutí jasnou, srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu, která ho k závěru o nezbytnosti vedla. V ostatních případech je souhlas vlastníka s umístěním veřejné prospěšné stavby na jeho pozemku podle § 184a odst. 1, 3 stav. zák. nutný.

33. Nic takového ovšem žalovaný v napadeném rozhodnutí neučinil, což (jak již bylo uvedeno v odst. 17.) představuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. H. Metodický pokyn 34. Současně je povinností správních orgánů řídit se metodickými pokyny ministerstev a případnou odchylku od nich řádně a přezkoumatelně odůvodnit.

35. Zde krajskému soudu nezbývá než odkázat na odst. 33. – 36. rozsudku ze dne 5. 3. 2024 č. j. 25 A 119/2022–79, Sb. NSS č. 4598/2024, které není třeba opakovat, neboť jsou účastníkům řízení i osobě zúčastněné na řízení známy. Pokynům tam obsaženým se však žalovaný v nyní napadeném rozhodnutí způsobem popsaným v odst. 12. a násl. tohoto rozsudku vyhnul.

I. Závazný právní názor a pokyny krajského soudu

36. V dalším řízení již nebude žalovaný vyhledávat žádný důvod, jak zařadit části žalobcových pozemků, které se nacházejí mimo vymezení koridoru DK167 v grafické části územního plánu červenými čarami a šedou barvou, dovnitř koridoru DK167.

37. Žalovaný zváží, zda je ve smyslu odst. 30. a násl. tohoto rozsudku nezbytné, aby stavba zasahovala do pozemků žalobce i za severní červenou čáru vymezující v grafické části územního plánu koridor DK167. Tuto úvahu učiní srozumitelně a přezkoumatelně.

38. V případě závěru o nezbytnosti zásahu do pozemků žalobce i za červenou čáru vymezující v grafické části územního plánu koridor DK167 se žalovaný se vypořádá se situací, kdy za červenou čáru vymezující v grafické části územního plánu koridor DK167 zasahují nejen stavby vedlejší, ale i stavba hlavní. Vypořádá se přitom současně i s metodickým pokynem ministerstva, opět srozumitelně a přezkoumatelně.

39. Nebude–li žalovaný s to, ani přes případnou spolupráci se stavebníkem, naplnit požadavky odst. 36. – 38. tohoto rozsudku, změní rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne, a to nejméně ve vztahu k žalobcovým pozemkům. J. Obiter dictum Ja. Veřejná prospěšnost stavby 40. Jak již soud uvedl v rozsudku ze dne 5. 3. 2024 č. j. 25 A 119/2022–79, Sb. NSS č. 4598/2024, nikterak nezpochybňuje, že se jedná o stavbu veřejně prospěšnou. Nejde však o stavbu, pro kterou by bylo možno tu část žalobcových pozemků, která se nachází severně od červené čáry ohraničující v grafické části územního plánu koridor DK167, vyvlastnit.

41. V tomto názoru není krajský soud osamocen, neboť orgán územního plánování na tuto skutečnost upozorňoval již ve sdělení ze dne 15. 6. 2021 č. j. SMO/242775/21/ÚPaSŘ/Moj, které je součástí správního spisu. Již v tomto sdělení orgán územního plánování totiž uvádí, že „v převážné většině funkčních ploch ÚPO jsou stavby dopravní a technické infrastruktury »Přípustným využitím«, jen pro tyto stavby nelze mimo plochu vymezené veřejně prospěšné stavby nemovitosti vyvlastnit.“ Jb. Efektivita soudního přezkumu 42. Krajský soud nesdílí obavy žalobce z efektivity soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, když žaloba byla podána 1. 10. 2024, soudní poplatek žalobcem zaplacen 7. 10. 2024 a po výzvě možným osobám zúčastněným na řízení, po vyjádření žalovaného a po uplynutí lhůty poskytnuté účastníkům k přípravě na jednání (§ 49 odst. 1 s. ř. s.) soud o žalobě rozhoduje 9. 12. 2024, tj. po 63 dnech od zaplacení soudního poplatku a po 5 dnech od předložení správních spisů (podle podacího razítka soudu došly dne 4. 12. 2024). Jc. Postup podle § 309 odst. 2 nového stavebního zákona 43. Krajský soud zvažoval i postup podle § 309 odst. 2 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. K takovému postupu však neshledal důvody, když tento postup jednak nenavrhl žalobce ani osoba zúčastněná na řízení, jednak by tento postup znemožnil úvahu žalovaného, kterou po něm krajský soud v odst. 37. – 39. tohoto rozsudku požaduje. Jd. Nezrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně 44. Soud neshledal důvody pro zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kdyxž nepokládá za vyloučené, aby úvahu požadovanou v odst. 37. – 39. tohoto rozsudku provedl žalovaný v odvolacím řízení. Vyvstane–li však v odvolacím řízení potřeba zrušit i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tento rozsudek nevylučuje postup podle § 90 odst. 1 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění. K. Závěr 45. Ze shora uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.

46. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

47. V dalším řízení jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Pro přehlednost krajský soud opakuje, že tyto jsou obsaženy především v odst. 36. – 39. tohoto rozsudku. L. Náklady řízení 48. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a)zaplacený soudní poplatek3 000 Kčb)náklady právního zastoupení advokátema)odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč bez DPH / úkon při těchto úkonech právní služby:§ 7, § 9 odst. 4 písm. d)§ 12 odst. 4vyhl. č. 177/1996 Sb.1)příprava a převzetí věci 2)účast u dnešního jednání6 200 Kčb)paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč bez DPH / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a)§ 13 odst. 3vyhl. č. 177/1996 Sb.600 Kčg)DPH 21% z částek uvedených pod písm. a) – b)§ 57 odst. 2 s. ř. s.1 428 KčCelkem11 228 Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

49. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když soud v tomto řízení této osobě neuložil žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů řízení této osobě odůvodňovaly.

Poučení

A. Vymezení věci B. C. Pořadí projednávání věcí D. Dosavadní průběh řízení E. Porušení závazného právního názoru krajského soudu F. Koridor DK167 G. Možnost vyvlastnění H. Metodický pokyn I. Závazný právní názor a pokyny krajského soudu J. Obiter dictum Ja. Veřejná prospěšnost stavby Jb. Efektivita soudního přezkumu Jc. Postup podle § 309 odst. 2 nového stavebního zákona Jd. Nezrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně K. Závěr L. Náklady řízení