25 C 15/2023 - 337

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem a) jednotky č. [Anonymizováno] vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb., situované v budově (byt. dům) č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] b) spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na jednotkách [Anonymizováno] c) spoluvlastnických podílů souvisejících s vlastnictvím jednotky [Anonymizováno] a s vlastnictvím spoluvlastnických podílů na jednotkách [Anonymizováno], na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno], a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] vše v obci [adresa], část obce [adresa], v k.ú. [adresa], to vše včetně součástí a příslušenství.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 41 140 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 19. 1. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky a podílu na nemovitostech uvedených ve výroku I (dále jen nemovitosti). Tvrdila, že jako prodávající uzavřela v červenci 2022 s žalovanou jako kupující kupní smlouvu týkající se nemovitostí, následně došlo k provedení vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalované a byt jí byl ještě předtím předán. Kupní cena měla být uhrazena prostřednictvím smlouvy o úschově u advokátky spolupracující s žalovanou, [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen schovatel), do 7 pracovních dnů po předložení listu vlastnictví prokazujícího, že žalovaná nabyla vlastnické právo k nemovitostem. K tomu došlo dne 29. 8. 2022, dne 7. 9. 2022 schovatel písemně potvrdil výplatu úschovy. Kupní cena však nebyla na bankovní účet žalobkyně připsána, žalobkyně se obrátila na schovatele a následně na žalovanou, avšak bezúspěšně. V lednu 2023 žalobkyně zjistila, že žalovaná nemovitosti, za které žalobkyně nedostala zaplaceno, převedla na třetí osobu. Protože nedošlo k úhradě kupní ceny žalobkyni a ani složením na základě smlouvy o advokátní úschově, žalobkyně dne 6. 1. 2023 oprávněně od kupní smlouvy odstoupila z důvodu prodlení s úhradou kupní ceny.

2. Ke smlouvě o úschově žalobkyně uvedla, že je smlouvou spotřebitelskou, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] i žalovaná v rámci smluvního vztahu vystupovaly jako podnikatelé. Proto je ujednání v úschovní smlouvě o nemožnosti odstoupení od ní neplatné, neboť zkracuje práva žalobkyně jako slabší smluvní strany. Proto žalobkyně od úschovní smlouvy odstoupila, neboť schovatel s finančními prostředky v úschově nakládal v rozporu se smlouvou, tyto finanční prostředky převedl na jiné bankovní účty a přes splnění podmínek k jejich výplatě je nevyplatil žalobkyni. I v případě, že by smlouva o úschově byla uzavřena jako svěřenecká smlouva, jak tvrdí žalovaná, odstoupením od ní pozbyla ujednání takové smlouvy účinnosti. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu v takovém případě nastává stejná situace, jako kdyby k úhradě kupní ceny nedošlo. Žalobkyně proto současně s odstoupením od úschovní smlouvy vyzvala žalovanou, aby do jednoho dne uhradila kupní cenu ve výši 6 400 000 Kč na účet žalobkyně, což žalovaná odmítla. Žalobkyně přesto poskytla žalované dodatečnou přiměřenou lhůtu k úhradě kupní ceny, a to do 18. 1. 2023 s tím, že lhůta nebude prodlužována, a protože žalovaná kupní cenu neuhradila ani v dodatečné přiměřené lhůtě, pak podle zákona platí, že marným uplynutím této lhůty žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila.

3. K obraně žalované, že kupní cena byla zaplacena již složením do úschovy, žalobkyně uvedla, že podle judikatury Nejvyššího soudu může mít složení kupní ceny do úschovy na základě svěřenecké smlouvy účinky zaplacení jen tehdy, pokud je kupní cena takto skládána k „nestranné“ a „důvěryhodné“ osobě. V daném případě však nelze [tituly před jménem] [jméno FO] považovat za nestrannou, neboť jde o advokátku, kterou přivedla žalovaná s tím, že s ní dlouhodobě a opakovaně spolupracuje. Návrhy smluv zasílala žalobkyni přímo žalovaná, smlouva o úschově tak nebyla nikdy projednávána mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO], nejednalo se proto o nestrannou nezávislou osobu ve vztahu k oběma účastníkům. Propojenost mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovanou plyne jak z informací od žalované, tak zejména z trestního spisu, dle jehož obsahu figuruje sama žalovaná jako poškozená v jiných případech kupních smluv, u nichž [tituly před jménem] [jméno FO] vykonávala advokátní úschovu. Uzavřená smlouva o úschově není potom smlouvou inominátní, jak tvrdí žalovaná, ale jde výslovně o smlouvu o advokátní úschově, která jednoznačně a vzhledem k výše uvedenému propojení mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] i pravdivě v souladu se skutečností uvádí, že se sjednává podle ustanovení § 2402 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o. z.). Žalovaná je profesionálem v oboru nákupu a prodeje nemovitých věcí a pokud spolu se svou spolupracující advokátkou výslovně vložila do smlouvy ujednání, že jde o smlouvu o úschově dle § 2402 o. z. a nikoliv o inominátní smlouvu, neměla žalobkyně důvod takovému tvrzení žalované nevěřit. Pokud by však žalovaná a její spolupracující advokátka uvedly žalobkyni v omyl nepravdivým tvrzením výslovně vyjadřujícím, že jde o smlouvu o úschově dle ustanovení § 2402 o. z., nelze takovou skutečnost přičítat k tíži žalobkyni.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně nabízela prodej nemovitosti prostřednictvím profesionální realitní makléřky [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná tuto makléřku kontaktovala, následně probíhala jednání o smlouvě o převodu bytové jednotky, kdy žalobkyně po celou dobu jednala prostřednictvím této realitní makléřky a dne 7. 7. 2022 byla uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaná zakoupila od žalobkyně nemovitosti za částku 6 400 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že kupní cena bude žalovanou zaplacena nejpozději do 15 pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy složením do advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO], a to konkrétně na určený svěřenecký účet vedený u [právnická osoba].. Zároveň bylo sjednáno, že bude-li žalovaná v prodlení se splněním tohoto závazku, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč, přičemž bude-li prodlení trvat 7 pracovních dnů, je žalobkyně oprávněna od kupní smlouvy odstoupit. V souvislosti s kupní smlouvu byla mezi žalobkyní jako oprávněnou, žalovanou jako složitelem a advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO] jako schovatelem uzavřena smlouva o advokátní úschově ze dne 7. 7. 2022, jejímž předmětem bylo složení částky 6 400 000 Kč žalovanou za účelem zaplacení kupní ceny žalobkyni na určený svěřenecký účet a dále úschova jednoho stejnopisu kupní smlouvy a odpovídajícího návrhu na vklad vlastnického práva pro účely vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu. Žalovaná v souladu s uzavřenou kupní smlouvou a smlouvou o úschově řádně zaplatila sjednanou kupní cenu na určený svěřenecký účet prostřednictvím dvou plateb, kdy dne 8. 7. 2022 zaplatila částku 1 920 000 Kč z vlastních zdrojů a dne 12. 7. 2022 částku 4 480 000 Kč z poskytnutého úvěru. Tím došlo ke splnění podmínek pro odeslání deponovaných listin z úschovy schovatelem příslušnému katastrálnímu úřadu a zahájení řízení o zápisu vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalované. Zápis vkladu vlastnického práva ve prospěch žalované na základě kupní smlouvy byl katastrálním úřadem proveden dne 24. 8. 2022, k předání bytové jednotky žalované došlo dne 30. 7. 2022. Ačkoliv byly splněny podmínky pro výplatu kupní ceny z úschovy žalobkyni a schovatel zaslal žalované dne 7. 9. 2022 emailovou zprávu, ve které potvrdil provedení výplaty předmětné částky z úschovy a zároveň přiložil odpovídající výpis z katastru nemovitostí, byla žalovaná dne 12. 9. 2022 kontaktována realitní makléřkou žalobkyně, že žalobkyně platbu z úschovy dosud neobdržela. Žalovaná při osobním jednání dne 13. 9. 2022 s advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO] a její koncipientkou nabyla důvodného podezření, že ze strany schovatele došlo k protiprávnímu jednání se svěřenými peněžními prostředky. Žalovaná ihned o tomto podezření informovala policejní orgán, který následně realizoval zadržení obou uvedených osob. Orgány činné v trestním řízení zahájily vůči těmto osobám trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry. Po více než čtyřech měsících od předání bytové jednotky žalované a provedení zápisu vlastnického práva dle kupní smlouvy ve prospěch žalované, žalobkyně zaslala žalované dne 6. 1. 2023 bez jakékoliv předchozí komunikace odstoupení od kupní smlouvy s tím, že žalobkyně neuhradila kupní cenu za bytovou jednotku. Žalovaná na toto odstoupení reagovala dne 6. 1. 2023, kdy poukázala na to, že kupní cenu řádně uhradila v souladu s kupní smlouvou a smlouvou o úschově. Dne 13. 1. 2023 žalobkyně zaslala žalované odstoupení od smlouvy o úschově z důvodu podstatného porušení povinností ze strany schovatele a zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení kupní ceny.

5. Ke smlouvě o úschově žalovaná uvedla, že je bez ohledu na její označení nepochybně trojstrannou nepojmenovanou smlouvou podle § 1746 odst. 2 o. z., kterou uzavřely všechny strany závazkového právního vztahu. Takovouto smlouvu soudní praxe připouští, přičemž z textu kupní smlouvy, stejně tak z textu smlouvy o úschově jasně a jednoznačně vyplývá, že kupní cena bude žalovanou zaplacena složením na určený svěřenecký účet schovatele. Podle příslušné judikatury se potom svěřenecký účet schovatele stal podle ujednání v obou smlouvách místem plnění kupní ceny, takže závazek kupující žalované zanikl složením předmětné částky na tento účet. Svěřeneckou smlouvu uzavřely s [tituly před jménem] [jméno FO] obě strany smluvního vztahu, jejím účelem měla být zvýšená ochrana subjektivních práv a povinností účastníků smluvního vztahu. Dle soudní judikatury je v tomto ohledu rozhodující výslovné ujednání stran kupní smlouvy, tedy zda tato smlouva formuluje výjimku z pravidla, že k úhradě kupní ceny dochází až v okamžiku připsání částky odpovídající kupní ceně na bankovní účet prodávajícího. Žalovaná splnila svůj závazek zaplatit kupní cenu vůči žalobkyni složením částky na určený svěřenecký účet schovatele, což se prokazatelně stalo dne 12. 7. 2022. Nedůvodná je námitka žalobkyně, že smlouvu o úschově je nezbytné posuzovat nikoliv jako inominátní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., ale jako smlouvu o úschově dle § 2402 a násl. o. z., a to i z toho důvodu, že je na toto ustanovení výslovně odkazováno. Smlouva o úschově, bez ohledu na její označení, nepochybně obsahově odpovídá inominátní smlouvě o úschově, tzv. svěřenecké smlouvě ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu. Každé právní jednání se posuzuje podle skutečného obsahu, nikoli podle formálního označení. Nesprávnost takového formálního označení proto nelze považovat ani za uvedení žalobkyně v omyl, neboť obsah práv a povinností ze smlouvy vyplývajících byl jasný a srozumitelný. Žalobkyně byla navíc od počátku jednání o smluvní dokumentaci zastoupena profesionálem v osobě realitní makléřky, která měla dostatečnou možnost seznámit se s obsahem smluvní dokumentace a měla možnost uplatňovat připomínky či navrhovat doplnění. Nedůvodná je námitka žalobkyně, že u advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] se nejednalo o „nestrannou“ a důvěryhodnou“ osobu vzhledem k tomu, že s žalovanou spolupracovala a poskytovala jí právní služby. Žalovaná spolupracovala s touto advokátkou od konce roku 2020 v souvislosti s poskytováním právních služeb při koupi a prodeji nemovitostí, stejně jako spolupracovala na stejné bázi v této oblasti i s jinými advokáty. Jednalo se o standardní vztah mezi externím advokátem a klientem. Je obvyklé, že advokát připravující smluvní dokumentaci k převodu nemovitosti nabízí i možnost zajištění advokátní úschovy peněžních prostředků či listin. Žalobkyně zastoupená realitní makléřkou byla před uzavřením smlouvy seznámena s osobou schovatele jako spolupracující advokátkou, byla si vědoma, že tato advokátka připravuje návrhy smluvní dokumentace, přičemž v této souvislosti nevznesla jakoukoliv pochybnost k osobě schovatele, ani nepožadovala provedení úschovy u jiného advokáta. Nedůvodná je námitka žalobkyně, že byla oprávněna odstoupit od smlouvy o úschově, neboť se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, v níž měla postavení spotřebitele. Žalobkyně považuje za neplatné ustanovení smlouvy o úschově, jímž smluvní strany vylučují možnost odstoupení od smlouvy s tím, že zkracuje její práva jakožto slabší strany. Podle názoru žalované je však sporné již samo podřazení svěřenecké smlouvy pod spotřebitelskou smlouvu, kdy se jedná o trojstranný právní vztah, v němž schovatel plní roli „prostředníka“ mezi stranami kupní smlouvy, tedy bere na sebe ve vztahu k nim povinnosti (přijmout peněžní prostředky za účelem úhrady kupní ceny od kupujícího a vyplatit je při splnění či nesplnění stanovených podmínek prodávajícímu nebo kupujícímu). I pokud by tomu tak bylo, zákon zapovídá pouze ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a ujednání o nemožnosti odstoupit od smlouvy o úschově nemůže tuto nerovnováhu založit. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že nemožnost odstoupení od smlouvy o úschově, resp. svěřenecké smlouvy je obvyklým ujednáním u těchto smluv s ohledem na jejich charakter a účel. Toto ustanovení se týká shodně všech jejích stran, nikoliv pouze jedné z nich a je nutné je vykládat i v kontextu kupní smlouvy, na kterou smlouva o úschově navazuje, kdy kupní smlouva zakotvuje oprávnění žalobkyně odstoupit od ní v případě, že žalovaná řádně neuhradí kupní cenu na příslušný svěřenecký účet jakožto sjednané platební místo. Příčilo by se principu dobrých mravů a poctivosti, jestliže žalovaná řádně splnila svůj závazek zaplatit kupní cenu žalobkyni na svěřenecký účet jakožto sjednané platební místo, aby posléze byly na ni přeneseny následky protiprávního jednání třetí osoby – schovatele ze vztahu vůči žalobkyni, kdy došlo k neoprávněnému nakládání s peněžními prostředky žalobkyně. Právní konstrukce žalobkyně o možnosti odstoupení od smlouvy o úschově a povinnosti žalované zaplatit opakovaně kupní cenu, kterou již jednou uhradila, nemůže obstát. Pokud by platila argumentace žalobkyně o spotřebitelském charakteru svěřenecké smlouvy, neboť advokát má v tomto vztahu vystupovat jako podnikatel, došlo by ze strany prodávajícího v případě protiprávního nakládání se svěřenými peněžními prostředky schovatelem vždy k odstoupení od této smlouvy, přičemž protiprávní následek by se tak pokaždé přesunul k tíži strany kupující.

6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

7. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda požadované určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem je podepřeno existencí jejího naléhavého právního zájmu na takovém určení. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz rozhodnutí publikované pod R 17/72 Sb. s. r.). A protože žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo k nemovitostem je v katastrálním operátu zapsáno nesprávně, neboť došlo k odstoupení od kupní smlouvy s žalovanou, je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán, když bez tohoto určení nemá žalobkyně (bez součinnosti žalované) možnost dosáhnout tvrzeného správného zápisu (čímž je její postavení nejisté). Navíc tato žaloba plní i funkci preventivní, kdy je způsobilá definitivně založit rozsah práv a povinností stran vzniklých z uzavřené smlouvy.

8. Soud v řízení provedl dokazování listinami, které hodnotil podle § 132 o. s. ř. každou samostatně a všechny v jejich vzájemných souvislostech, přičemž zjistil: - že mezi žalobkyní jako oprávněnou, žalovanou jako složitelem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako schovatelem byla dne 7. 7. 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě měl složitel složit do advokátní úschovy částku 6 400 000 Kč a schovatel se zavázal ji řádně opatrovat a vydat třetím osobám pouze za smlouvou upravených podmínek. Tuto finanční částku se složitel zavázal složit do úschovy za účelem zaplacení kupní ceny za převod předmětných nemovitostí na základě uzavřené kupní smlouvy, a to do 15 dnů od jejího uzavření, v částce 1 920 000 Kč z vlastních prostředků a v částce 4 480 000 Kč z bankovního úvěru. Schovatel nebyl oprávněn provádět s peněžními prostředky jiné než dohodnuté operace, byl povinen složitele i oprávněnou informovat o všech pohybech na svěřeneckém účtu a vyplatit svěřenou částku na účet žalobkyně do 7 dnů poté, kdy mu bude předložen výpis z listu vlastnictví, v němž bude jako jediný vlastník nemovitostí zapsán složitel a k předmětu vlastnictví nebudou zapsána jiná práva třetích osob (vyjma dohodnutého zástavního pro banku). Do advokátní úschovy byly dále vloženy listiny (kupní smlouva a návrh na vklad) a schovatel se je zavázal do 3 dnů od připsání částky 6 400 000 Kč na svěřenecký účet doručit do podatelny příslušného katastrálního úřadu. Vztah měl podle smlouvy skončit tehdy, až na svěřeneckém účtu nebudou žádné peněžité prostředky vyplývající ze smlouvy v důsledku jejich vyplacení v souladu se smlouvou a bylo zároveň ujednáno, že smlouvu nelze vypovědět a ani od ní odstoupit. Takové případné ujednání mezi stranami mělo být potom neplatné (článek VI. odst. 2). Dále bylo dohodnuto, že nenastanou-li do 6 měsíců od podpisu smlouvy skutečnosti opravňující schovatele k výplatě peněžních prostředků, smlouva se od počátku ruší a schovatel vydá peněžní prostředky složiteli. Schovatel měl vydat prostředky složiteli také tehdy, bude-li mu předloženo účinné odstoupení od smlouvy (prokázáno smlouvou ze dne 7. 7. 2022 označenou jako smlouva o advokátní úschově podle § 2402 o. z.), - že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla dne 7. 7. 2022 uzavřena také smlouva, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. [Anonymizováno] s dalšími popsanými součástmi (předmětné nemovitosti) s tím, že kupní cenu 6 400 000 Kč se kupující žalovaná zavázala složit do advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO], na svěřenecký účet č. [č. účtu], ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, a to částkou 1 920 000 Kč z vlastních zdrojů a částkou 4 480 000 Kč z bankovního úvěru. V opačném případě, nedojde-li ke splnění (tedy složení na svěřenecký účet – poznámka soudu) ani v náhradní lhůtě 7 dnů, se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč a žalobkyni vzniklo právo od smlouvy odstoupit. Dle článku III. písm. b) smlouvy měla být kupní cena vyplacena z advokátní úschovy na účet žalobkyně do 7 dnů poté, co bude schovateli předložen aktuální výpis z katastru nemovitostí, v němž bude žalovaná uvedena jako jediný vlastník nemovitostí. Strany v článku VII. prohlásily, že si smlouvu přečetly, jsou s jejím obsahem seznámeny a ten odpovídá jejich vůli (prokázáno kupní smlouvou ze dne 7. 7. 2022, kterou žalobkyně vlastnoručně podepsala), - na sjednaný svěřenecký účet schovatele byla dne 8. 7. 2022 připsána částka 1 920 000 Kč a dne 12. 7. 2022 částka 4 480 000 Kč označená jako 2. část kupní ceny, v obou případech jde o platby žalované (výpis z účtu úschov č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. na jméno [tituly před jménem] [jméno FO]), - vklad vlastnického práva ve prospěch žalované byl proveden 24. 8. 2022 s právními účinky ke dni 13. 7. 2022 (vyrozumění o vkladu a rovněž výpis z katastru nemovitostí ke dni 25. 8 2022), - z usnesení ze dne 14. 9. 2022, č. j. [Anonymizováno], že Policie ČR zahájila trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], obviněných ze zvlášť závažného zločinu zpronevěry, kterého se měly dopustit tím, že v době od 13. 8. 2022 do 13. 9. 2022 docházelo k zpožďování plateb z jejich strany a následně bylo zjištěno, že tyto osoby nedisponují finančními prostředky, jak jejich společnosti, tak jejich klientů, když byly v prodlení se čtyřmi platbami v celkové výši 18 059 000 Kč a celkově mají v úschově od žalované a jejích klientů finanční prostředky nejméně ve výši 49 355 000 Kč, které přijaly na účty úschov a v rozporu se smlouvami s nimi naložili doposud nezjištěným způsobem, čímž měla být žalované a dalším osobám způsobena škoda ve výši nejméně 49 355 000 Kč. Z tohoto usnesení dále plyne, že se týká celkem 11 případů smluv o advokátní úschově, kdy jednou z nich je i smlouva uzavřená s žalobkyní, která je zároveň poškozenou, - žalovaná oznámila žalobkyni dne 20. 9. 2022 podezření o možné zpronevěře finančních prostředků [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že věc byla oznámena Policii ČR (email 20. 9. 2022, 11:41 AM), - z emailové korespondence mezi realitní makléřkou [tituly před jménem] [jméno FO], jednající za žalobkyni, že mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] jednající za schovatele byla vedena jednání týkající se předmětných nemovitostí, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] z adresy [e-mail] dne 8. 7. 2022 potvrdila žalobkyni a dalším osobám včetně žalované připsání částky 1 920 000 Kč na účet advokátní úschovy (email 8. 7. 2022, 8:11 PM) a následně dne 12. 7. 2022 připsání částky 4 480 000 Kč tamtéž s tím, že “zítra má dojít” k podání kupní smlouvy na katastr (email 12. 7. 2022, 8:14 PM). Žalobkyně se poté dne 11. 8. 2022 dotazovala [tituly před jménem] [jméno FO] na průběh transakce, kdy dojde k zápisu a uvolnění peněz z úschovy (email 11. 8. 2022, 12:27 PM). Ta odpověděla, že je údajně problém se zápisem zástavního práva banky (email ze dne 11. 8. 2022, 3:50 PM). Žalobkyně ji poté informovala o nové adrese a datové schránce (email 15. 8. 2022, 9:17 AM), dne 25. 8. 2022 upozornila [tituly před jménem] [jméno FO], že přepis nemovitosti by měl být ukončen a požádala o urychlení vydání peněz z úschovy (email ze dne 25. 8. 2022). Ta odpověděla, že potvrzuje provedení výplaty částky 6 400 000 Kč z úschovy ve prospěch oprávněné (email 7. 9. 2022, 6:57 PM). Dne 12. 9. 2022 [jméno FO] jednající v plné moci za žalovanou upozornila schovatele, že ji kontaktovala realitní makléřka žalobkyně s tím, že kupní cena není stále připsána, proto vyzvala k prověření platby (email 12. 9. 2022, 9:28 AM), - z emailové komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovanou z června a července 2022 bylo zjištěno jen tolik, že realitní makléřka jednající za žalobkyni byla informována o tom, že kupní cena bude skládána do advokátní úschovy u [tituly před jménem] [jméno FO] a nevznesla proti tomu (ani proti její osobě) žádné připomínky. Žalobkyně věděla i o tom, že splatnost kupní ceny měla být dle původního návrhu smlouvy do 30 dnů a sama žádala svou makléřku o zkrácení na 10 dnů, přičemž byla zjevně informována o tom, že dojde ke složení kupní ceny do úschovy a opět nevznesla žádnou námitku, - žalobkyně v dopise ze dne 5. 1. 2023 oznámila žalované, že odstupuje od kupní smlouvy s tím, že žalovaná řádně kupní cenu 6 400 000 Kč neuhradila. Zároveň vyzvala žalovanou k okamžitému zpětvzetí návrhů na vklad (týká se převodu žalované třetí osobě – pozn. soudu), - žalovaná v dopise ze dne 6. 1. 2023 považovala odstoupení od kupní smlouvy za nedůvodné s tím, že došlo k bezprecedentnímu selhání schovatele, jímž je žalovaná rovněž poškozena. Smlouvu o úschově žalovaná považuje za trojstrannou nepojmenovanou smlouvu, která ve světle zde zmíněné judikatury formulovala výjimku z pravidla, že k úhradě kupní ceny dojde připsáním na účet prodávajícího, a to tak, že závazek žalované zaplatit kupní cenu byl splněn zaplacením na svěřenecký účet schovatele. Žalovaná tak odmítla požadavek žalobkyně na zpětvzetí návrhu na vklad, - dopisem ze dne 13. 1. 2023 žalobkyně oznámila žalované a ustanoveným zástupcům [tituly před jménem] [jméno FO], že od smlouvy o advokátní úschově odstupuje pro podstatné porušení smlouvy tím, že [tituly před jménem] [jméno FO] měla s finančními prostředky nakládat v rozporu se smlouvou, když dále uvedla, že podle jejího názoru jde o smlouvu spotřebitelskou a ustanovení o tom, že od smlouvy nelze odstoupit, žalobkyně považuje za neplatné. Současně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení kupní ceny 6 400 000 Kč (doručeno dne 13. 1. 2023), - dopisem ze dne 16. 1. 2023 žalobkyně stanovila žalované dodatečnou lhůtu k zaplacení kupní ceny do 18. 1. 2023 s tím, že tato lhůta nebude prodlužována, přičemž jejím marným uplynutím má platit, že žalobkyně od smlouvy odstoupila.

9. Z inzerce (č.l. 171 a 172 spisu) soud žádná zjištění neučinil. Žalovaná také netrvala na výslechu jednatele žalované jako účastníka řízení.

10. Soud dále zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu obsahem policejního spisu týkajícího se trestního stíhání [tituly před jménem] [jméno FO], kterým měl být prokázán harmonogram událostí a také to, jak vypadaly vztahy mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tento návrh zamítl jednak proto, že jde podle zprávy Policie ČR ze dne 12. 3. 2024 o živou věc, která je velmi rozsáhlá a policie spis neposkytne, a dále také proto, že žalobkyně neoznačila ty části spisu, které by měly souvislost s věcí a které by byly odlišné od následujících zjištění.

11. V průběhu řízení totiž vyšlo z obsahu spisu najevo (z obsahu usnesení Policie ČR ze dne 14. 9. 2022), že existují další smlouvy uzavřené v období července a srpna 2022 mezi žalovanou a třetími osobami, kde žalovaná vystupovala v pozici kupující i prodávající, přičemž advokátní úschovu i zde prováděla [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Podle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu.

13. Soud proto uložil žalované předložit ostatní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a třetími osobami, které jsou uvedeny v usnesení o zahájení trestního stíhání proti [tituly před jménem] [jméno FO], a to proto, aby jimi mohl být zjištěn žalobkyní tvrzený rozdílný postup žalované v jiných smluvních vztazích, kdy mělo být sjednáno rozdílné platební místo či rozdílný okamžik zaplacení kupní ceny. Soud považoval tyto listiny za naprosto adekvátní obsahu trestního spisu.

14. Z obsahu těchto listin soud zjistil, že jde zejména o smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako kupující a třetí osobou jako prodávající, přičemž v případě smluvního vztahu s [jméno FO] (kupní smlouva č.l. 259 a smlouva o úschově č.l. 199), s [tituly před jménem] [jméno FO] (kupní smlouva na č.l. 276 a smlouva o úschově č.l. 205), s [Anonymizováno] (kupní smlouva na č.l. 265 a smlouva o úschově č.l. 211) jde o smlouvy svým obsahem zcela obdobné smlouvám uzavřeným mezi žalobkyní a žalovanou (a to jak sjednaným platebním místem, tak okamžikem zaplacení kupní ceny prostřednictvím složení do úschovy u [tituly před jménem] [jméno FO]). Pokud jde o smlouvu s [tituly před jménem] [jméno FO] (kupní smlouva na č.l. 289 a smlouva o úschově č.l. 228), znění kupní smlouvy (pouze!) je poněkud odlišné (podle žalované byla vypracována na návrh právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]), avšak v tom podstatném se neliší, neboť zásadní část kupní ceny se považuje (stejně jako u žalované smlouvy) za uhrazenou okamžikem připsání částky na úschovní účet schovatele [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Pokud jde o smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a třetí osobou jako kupující, i v nich je sjednáno, že část kupní ceny se hradí na účet schovatele [tituly před jménem] [jméno FO], čímž dojde k jejímu zaplacení (kupní smlouva uzavřená s [jméno FO] na č.l. 308 a smlouva o úschově č.l. 222), kupní smlouva uzavřená s [jméno FO] na č.l. 270 a smlouva o úschově č.l. 217, kupní smlouva uzavřená s [jméno FO] [Anonymizováno] na č.l. 300 a smlouva o úschově č.l. 241, kupní smlouva uzavřená s [Anonymizováno] na č.l. 293 a smlouva o úschově č.l. 246, kupní smlouva uzavřená s [tituly před jménem] [jméno FO] na č.l. 314 a smlouva o úschově č.l. 251, kupní smlouva uzavřená s [Anonymizováno] na č.l. 282 a smlouva o úschově č.l. 234).

16. U poslední zmíněné smlouvy byl dne 5. 10. 2022 uzavřen dodatek č. 1, z něhož plyne, že část kupní ceny se považuje za uhrazenou připsáním na účet prodávající. Stalo se tak však proto, že v době jeho uzavření již probíhalo trestní stíhání [tituly před jménem] [jméno FO] a podle žalované finanční prostředky na úschovní účet do té doby nepřišly.

17. Soud vzal rovněž na vědomí i to, že usnesením ze dne 23. 1. 2023, č. j. [spisová značka], byl zamítnut návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, kterým mělo být žalované zakázáno nakládat s nemovitostmi, přičemž soud toto rozhodnutí odůvodnil i tím, že bylo osvědčeno plnění žalované dle kupní smlouvy.

18. Ze shora popsaných důkazů plyne skutkový závěr soudu o tom, že žalobkyně nabízela k prodeji předmětné nemovitosti prostřednictvím profesionální realitní makléřky, žalovaná byla zájemcem o koupi. Strany jednaly o uzavření kupní smlouvy, na jejíž formulaci se žalobkyně mohla bez problémů podílet, a jak bylo prokázáno, také podílela. Při těchto jednáních žalovaná navrhla uzavření kupní smlouvy společně se smlouvou o úschově finančních prostředků u advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], což žalobkyně bez námitek akceptovala, proti uvedené advokátce či způsobu úhrady kupní ceny nevznesla jedinou výhradu. Dne 7. 7. 2022 tak byla uzavřena jak kupní smlouva mezi účastníky, tak trojstranná smlouva mezi žalobkyní, žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž v obou smlouvách byl sjednán mechanismus úhrady kupní ceny žalovanou. Ta měla být zaplacena jednak z vlastních prostředků žalované, jednak z bankovního úvěru, v obou případech však mělo dojít k zaplacení již složením do advokátní úschovy. Žalovaná podle obou smluv postupovala a obě částky byly do 12. 7. 2022 připsány na svěřenecký účet [tituly před jménem] [jméno FO]. Přestože byly splněny další podmínky smlouvy o úschově, kdy došlo ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalované, [tituly před jménem] [jméno FO] svěřené prostředky žalobkyni neuvolnila. Stalo se tak ovšem nikoliv v koordinaci s žalovanou, ale zcela bezprecedentním jednáním této bývalé advokátky, která svěřené finanční prostředky převedla neznámo kam a měla tímto svým jednáním způsobit škodu nejen žalobkyni, ale také žalované a dalším subjektům. Pro toto své jednání je spolu se svou koncipientkou trestně stíhána.

19. Žalovaná uzavřela v období léta 2022 dalších 10 kupních smluv a smluv o úschově, v nichž vystupovala jako kupující i prodávající, přičemž způsob úhrady kupní ceny byl ve všech případech naprosto shodný. Kupní cena měla být tedy také zaplacena (v některých případech ne v plné výši, leč to plynulo z ujednání ve smlouvách) složením do advokátní úschovy, přičemž tam, kde žalovaná vystupovala jako prodávající, rovněž nedošlo k vyplacení svěřených finančních prostředků na její účet (je tedy poškozenou stejně jako žalobkyně).

20. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

21. Podle § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

22. Mezi účastníky byla dne 7. 7. 2022 uzavřena kupní smlouva týkající se nemovitosti, kdy žalobkyně splnila svůj závazek odevzdat žalované předmět koupě (bytovou jednotku s podílem na nemovitostech) a umožnila jí nabýt k ní vlastnické právo, a žalovaná věc převzala a složila sjednanou kupní cenu způsobem dohodnutým mezi stranami na svěřenecký účet advokáta.

23. Mezi stranami zůstalo sporné, zda tímto složením částky 6 400 000 Kč došlo k zaplacení kupní ceny, zda trojstranná smlouva uzavřená se schovatelem byla uzavřena platně a zda od ní žalobkyně mohla platně odstoupit a zda žalobkyně platně odstoupila od kupní smlouvy a tím se obnovila práva a povinnosti stran před uzavřením smlouvy.

24. Žalobkyně i s ohledem na její výslovné znění označovala trojstrannou smlouvu jako smlouvu o úschově podle § 2402 o. z., žalovaná vycházela z toho, že jde o smlouvu nepojmenovanou.

25. Podle § 2402 o. z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli.

26. Soud se zabýval posouzením trojstranné smlouvy ze dne 7. 7. 2022 a shodně jako žalovaná dospěl k závěru, že (bez ohledu na její označení) jde o inominátní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., obsahově o tzv. smlouvu svěřeneckou. Má za to, že smlouva o (advokátní) úschově je smlouvou typicky dvoustrannou, kdy na jedné straně vystupuje schovatel (advokát), který věc opatruje, a na straně druhé uschovatel, který věc uloží a kterým je typicky kupující. Smlouvou o úschově vzniká právní vztah pouze mezi advokátem a kupujícím, nikoli prodávajícím.

27. Naopak nepojmenovaná (svěřenecká) smlouva na rozdíl od smlouvy o úschově umožňuje vznik trojstranného smluvního vztahu, ve kterém získává práva a povinnosti také prodávající. Účelem této smlouvy je ochrana práv a povinností všech účastníků transakce, kdy kupující složením finančních prostředků na svěřenecký účet zajišťuje, že jeho finanční závazek vůči prodávajícímu zaniká bez dalšího, naopak prodávající si zajistí své právo na výplatu finančních prostředků od „nestranného a důvěryhodného“ prostředníka, na kterém se obě strany shodly.

28. Smlouva o úschově je zřetelně výhodnější pro kupujícího, svěřenecká smlouva je vyváženým právním institutem, který všem smluvním stranám umožňuje získat shodnou pozici. Právě proto tuto smlouvu nelze jednostranně vypovědět, protože se týká vztahu nejen mezi prodávajícím a kupujícím, ale jejím účastníkem je i třetí osoba.

29. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1164/2014, který se sice zabýval výkladem předchozí právní úpravy, ale jehož závěry jsou zcela použitelné i k datu vyhlášení rozsudku, “vícestranné právní vztahy založené tzv. svěřeneckou smlouvou jsou inominátní kontrakty ve smyslu § 51 obč. zák. uzavírané stranami závazkového právního vztahu (zde účastníky smlouvy o dílo podle § 631 a násl. obč. zák.) a subjektem, jehož prostřednictvím strany plní vymezené právní povinnosti (zde úhrada ceny díla). Účelem svěřenecké smlouvy je zvýšená ochrana subjektivních práv a povinností účastníků hmotněprávního vztahu (zhotovitelky a objednatele). Dlužník (objednatel) se jistí tím, že jeho závazek ze smlouvy o dílo při splnění předpokladů sjednaných ve svěřenecké smlouvě zanikne a že případné nesplnění povinnosti převést peněžní prostředky z vázaného účtu svěřeneckého správce na bankovní účet zhotovitelky nebude mít pro něho žádné důsledky; věřitelka (zhotovitelka) pak zajišťuje své právo na výplatu peněžních prostředků od „nestranné“ a „důvěryhodné“ osoby, na níž se oba účastníci závazkového právního vztahu shodli (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1981/2002, ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 399/2003, ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4053/2010, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1363/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4980/2010)”.

30. Z uvedené konstantní judikatury vyplývá závěr, že soud musí při hodnocení svěřenecké smlouvy zkoumat jen to, zda se na jejím obsahu prodávající s kupujícím (samozřejmě včetně schovatele) shodli a zda třetí osoba schovatele je osobou nestrannou a důvěryhodnou.

31. Soud bez jakékoliv pochybnosti dovodil, že strany se na obsahu kupní smlouvy a zejména svěřenecké smlouvy shodly, když proti jejímu obsahu (a pouze ten je pro posouzení práv a povinnosti podstatný) žádná z nich nevznesla námitky. Svěřenecká smlouva byla v daném období uzavírána žalovanou jako prodávající i kupující s třetími subjekty, přičemž v ní vždy vystupovala stejná osoba schovatele – [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se tedy o typickou a běžnou smlouvu, jejíž obsah nijak nevybočoval z obvyklé praxe žalované (ostatně sjednávání trojstranných svěřeneckých smluv je podle znalostí soudu zcela obvyklou praxí při realitních obchodech).

32. Pokud jde o [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyně tvrdila, že nešlo o nestrannou a důvěryhodnou osobu. Toto své tvrzení však opírala jen o to, že tuto advokátku do smluvního vztahu přivedla žalovaná. Takové označení nedostatku nestrannosti však pro posouzení věci absolutně nestačí. V běžných realitních vztazích si totiž nelze představit situaci, kdy se prodávající s kupujícím dohodnou na uzavření svěřenecké smlouvy a poté nějakým, soudu neznámým způsobem vyhledají oběma stranám dosud neznámou (a tedy zřejmě nestrannou) osobu schovatele. Přivede-li totiž takovou osobu do smluvního vztahu jedna ze stran, může druhá z nich vždy namítat nedostatek její nestrannosti. Právě tomu může zabránit důsledné předsmluvní jednání stran, při němž návrh jedné smluvní strany na znění smlouvy a osobu schovatele může druhá smluvní strana nahradit návrhem svým a je potom jen na jejich dalším jednání, na jaké osobě se dohodnou. V daném případě žalobkyně proti návrhu žalované na osobu schovatele námitky nevznesla, přestože obsah smlouvy (i se všemi jeho případnými důsledky) byl zřejmý. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně jednala s žalovanou prostřednictvím profesionálního realitního makléře, a ani ten vůči navrženému (a zjevně zcela běžnému) postupu, a ani vůči osobě schovatele, žádné námitky nevznesl.

33. V řízení tak nebyl tvrzen a ani zjištěn jediný důvod, pro který by osoba advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] byla osobou nedůvěryhodnou, nebylo ani zjištěno, že by tato osoba jednala v zájmu některé ze smluvních stran (nanejvýše jednala v zájmu svém, což jistě adekvátně ohodnotí soud v trestním řízení). Za této situace tedy soud svěřeneckou smlouvu vyhodnotil jako platnou, přičemž ke splnění závazku žalované zaplatit kupní cenu došlo již složením na svěřenecký účet v červenci 2022. Odstoupení žalobkyně od svěřenecké smlouvy provedené v lednu 2023 s odůvodněním, že k zaplacení kupní ceny nedošlo, se tak míjí s realitou; platí to v plném rozsahu i pro smlouvu kupní.

34. Jestliže ze shora uvedeného výkladu platí závěr, že žalovaná řádně splnila svou povinnost zaplatit kupní cenu za nemovitost, není možné přisvědčit tvrzení žalobkyně, že od uzavřené kupní smlouvy měla právo odstoupit právě s ohledem na údajné „nezaplacení“ kupní ceny. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

35. Pokud žalobkyně svěřeneckou smlouvu označovala za smlouvu spotřebitelskou, protože jednou ze smluvních stran byla žalobkyně jako spotřebitel, soud tomuto výkladu nepřisvědčil. Smlouva byla uzavřena mezi prodávajícím, kupujícím a schovatelem, kdy žalovaná a ani [tituly před jménem] [jméno FO] v ní nevystupovala se všemi atributy podnikatele, které předvídají zvláštní ustanovení o tzv. spotřebitelských smlouvách.

36. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

37. Podle § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

38. Podle § 1813 odst. 2 o. z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

39. I v případě, že by soud posoudil uzavřenou svěřeneckou smlouvu jako spotřebitelskou (což ale neučinil), musel by dospěl k závěru, že žádné její ujednání není nerovnovážné. Jinými slovy práva a povinnosti smluvních stran jsou ve smlouvě vzájemně vyvážena. To platí zejména o žalobkyní zmiňovaném ustanovení o zákazu odstoupení od smlouvy, který však platí pro všechny smluvní strany. Nebylo tak nelezeno ujednání, které by zakládalo nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalobkyně jako spotřebitele, natož nerovnováhu významnou.

40. Pokud žalobkyně v závěrečném návrhu tvrdila, že snad byla uvedena v omyl tím, že smlouva o úschově výslovně odkazovala na § 2402 o. z., musí soud opět konstatovat, že šlo o trojstrannou smlouvu, která umožňovala žalované do kontraktačního procesu zasáhnout a na případnou chybu v označení smlouvy upozornit a tím ji napravit, a kromě toho smlouva se posuzuje podle jejího obsahu, který musel být všem smluvním stranám naprosto zřejmý. Tato námitka žalobkyně je tak zcela lichá, zvlášť za situace, kdy žalobkyně byla v rámci kontraktačního procesu zastoupena realitním profesionálem.

41. Soud závěrem uvádí, že nikterak nepřehlédl, že sjednané povinnosti z trojstranné smlouvy jedna smluvní strana bezprecedentním způsobem porušila, nicméně nejednalo se o stranu žalovanou, která všechny své povinnosti bezezbytku splnila. Došlo-li k selhání na straně schovatele, jde o porušení smlouvy v rovině občanskoprávní, které má navíc v daném případě výrazně trestněprávní přesah. Za toto porušení povinností schovatele ze smlouvy ovšem žalovaná nikterak neodpovídá.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní služby po 3 100 Kč [(§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – vyjádření ze dne 23. 1. 2023, 13. 3. 2023, 13. 11. 2023, 11. 3. 2024, písm. g) – účast na jednání dne 10. 10. 2023, 23. 1. 2024, 12. 3. 2024, 25. 4. 2024 a 6. 6. 2024, když jejich výše je dána ustanovením § 7 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky) a 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalované ve výši 41 140 Kč (zahrnující rovněž 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení