25 C 153/2014-567

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalované] obě zastoupeny advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro zaplacení 340 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná 2) byla povinna zaplatit žalobci částku 43 810 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 118 660 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 6 956 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vrácení žalované částky, za kterou se hradila rekonstrukce bytu žalované 2) a věci koupené do domácnosti, které jsou nyní v držení žalované 1). Žalobce v srpnu [rok] složil na účet žalované 1) částku 500 000 Kč, z této částky použil částku 160 000 Kč na nákup automobilu. Se zbývající částkou hospodařila žalovaná 1), ze které hradila potřeby do domácnosti, vybavení bytu a stavební materiál pro úpravy v bytě. Byt žalované 2) se žalobcem vloženými finančními prostředky podstatně zhodnotil. Žalobce podanou žalobou požadoval po žalovaných, aby mu zaplatily společně a nerozdílně částku 340 000 Kč. Soud usnesením ze dne [datum] návrhu žalobce o rozšíření žaloby ze dne [datum] (soudu došlého [datum]) vyhověl (§ 95 o.s.ř.), když tímto návrhem požadoval po žalovaných zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení.

2. Rozsudkem ze dne [datum] na čl. 222 soud rozhodl tak, že žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku 43 810 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud nevyhověl požadavku žalobce, aby žalovaná 1) a žalovaná 2) společně a nerozdílně zaplatily žalobci žalovanou částku. Pokud jde o vložení prostředků do rekonstrukce bytu žalované 2) má povinnost pouze žalovaná 2) tyto prostředky žalobci vrátit, případně částku odpovídající zhodnocení bytu za prostředky žalobce. Pokud jde o movité věci, vybavení domácnosti, zakoupené za úvěrové prostředky žalobce a které zůstaly v užívání žalované 1), má povinnost pouze žalovaná 1) žalobci částku odpovídající hodnotě těchto věcí vrátit. A dále soud žalobu zamítl ve zbytku žalované částky ve výši 218 190 Kč, úroku z prodlení z částky 174 380 Kč ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 43 810 Kč ve výši 7,05% od [datum] do [datum].

3. Odvolací soud k odvolání obou žalovaných napadený rozsudek zrušil s tím, že předmět řízení i přes provedené řízení, zůstal nesrozumitelný (usnesení ze dne 15. 5. 2017, č.j. 91 Co 88/2017-278).

4. Žalobce podáním ze dne [datum] žalobu upravil tak, že žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku 43 810 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. A dále k jeho návrhu soud usnesením na jednání dne [datum] zastavil řízení v té části žaloby, aby žalovaná 2) byla povinna společně a nerozdílně se žalovanou 1) zaplatit žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení a dále, aby žalovaná 1) byla povinna společně a nerozdílně se žalovanou 2) zaplatit žalobci částku 43 810 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení.

5. Předmětem řízení zůstává částka 78 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, kterou žalobce požaduje po žalované 1) a částka 43 810 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, kterou žalobce požaduje po žalované 2).

6. Žalovaná 1) a 2) navrhly zamítnutí žaloby a uvedly, že v bytě se provedla rekonstrukce koupelny, položila se nová podlaha v kuchyni. Náklady na rekonstrukci, kterou provedli známí žalovaných, nepřesáhly částku 27 000 Kč. Žalobce převedl částku 500 000 Kč na účet žalované 1), z částky použil 216 000 Kč na nákup vozidla a ostatní větší část utratil pro své potřeby, neboť disponoval platební kartou žalované 1). Žalobce také následně přestal žalované 1) jakkoliv finančně přispívat na společnou domácnost, to je na nájemné a ostatní potřeby žalované 1) a jejich nezl. syna, i přes skutečnost, že měl vůči oběma vyživovací povinnost. [ulice] domácnost žalobce a žalované 1) skončila [datum]. Žalobce byl ze společné domácnosti vykázán z toho důvodu, že se opakovaně k žalované 1) choval hrubým způsobem a vyhrožoval jí. Názorem žalovaných je, že žalobce existenci bezdůvodného obohacení na straně žalované 1) a ani na straně žalované 2) neprokázal.

7. Z výpovědí účastníků, ze zjištěného skutkového stavu v řízení o výživném pro nezl. syna (z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. [číslo jednací] ve znění změny rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, č.j. 19 Co 403/2013-67) a v řízení o výživném pro žalovanou 1 (z rozsudku Okresního soudu v Děčíně, č.j. 17 C 280/2013-24) bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná 1) spolu žili od ledna [rok] ve společné domácnosti v bytě žalované 2), matky žalované 1). V únoru [rok] se jim narodil nezl. syn [jméno]. Plánovali budoucnost a dohodli se, že byt zrekonstruují a žalobce si v srpnu [rok] pro účely rekonstrukce koupelny vzal úvěr ve výši 500 000 Kč a tuto úvěrovou částku převedl na účet žalované 1 (smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], pokyn k čerpání úvěru ze dne [datum], potvrzení o poskytnutém úvěru ze dne [datum], výpis z účtu stavebního spoření rok [rok]).

8. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 5. 2013, č.j. [číslo jednací] ve znění změny rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, č.j. 19 Co 403/2013-67 byla žalobci uložena povinnost platit výživné na nezl. syna částkou 4 000 Kč od [datum] do [datum] a v částce 3 000 Kč od [datum]. Nedoplatek nebyl určen, protože žalobce přenechal matce nezl. dítěte (žalované 1) na výživu částku 45 000 Kč (zůstatek na účtu žalované 1) k [datum]) a tím se pokrylo výživné za období od [datum] do [datum]. Soud v této opatrovnické věci vyšel ze zjištění, že čistý příjem žalobce je okolo 30 000 Kč měsíčně. Potvrzením zaměstnavatele o příjmu žalobce za dobu od [anonymizováno] [rok] [rok] bylo zjištěno, že jeho čistý měsíční příjem činil 9 162 Kč. Žalobci byly dále vyplaceny cestovní náhrady 16 967 Kč v lednu [rok], 16 598 Kč v únoru, 33 664 Kč v březnu, 26 012 Kč v dubnu, 18 232 Kč v květnu, 22 416 Kč v červnu a 24 052 Kč v červenci. Za dobu od [anonymizováno] [rok] [rok] byl žalobci vyplacen čistý měsíční příjem 9 015 Kč, dále obdržel cestovní náhrady ve výši 19 578 Kč v srpnu, 22 749 Kč v září, 32 627 Kč v říjnu, 15 326 Kč v listopadu, 44 342 Kč v prosinci a 8 171 Kč v lednu [rok]. Žalovaná 1) v opatrovnické věci vypověděla, že příjmy řidičů kamionů se pohybují mezi 25- 30 000 Kč.

9. V řízení o výživu neprovdané matce u Okresního soudu v Děčíně byla rozsudkem ze dne 5. 12. 2013, č.j. 17 C 280/2013-24 žalobci stanovena vyživovací povinnost pro žalovanou 1) částkou 2 000 Kč a dluh na výživném za období od [datum] do [datum] v částce 28 000 Kč. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobce je řidič kamionu u spol. [právnická osoba], od zaměstnavatele pobíral mzdu 9 000 Kč (mzdový list žalobce za rok [rok]), kterou si ponechával pro své potřeby, v době kdy zajišťoval pro svého zaměstnavatele přepravu v zahraničí. A dále pobíral nezdanitelné náhrady 20- 25 000 Kč měsíčně. Žalovaná 1) byla na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek 7 600 Kč měsíčně. Po dobu společné domácnosti příjem žalobce a příjem žalované tvořily společné prostředky, ze kterých žalovaná platila nájem 6 000 Kč včetně služeb a veškeré potřeby do domácnosti. [ulice] domácnost žalobce a žalované 1) po dlouhodobých partnerských neshodách skončila [datum] dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], příp. [datum] dle rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum]. Žalobce byl trestním příkazem vydaným Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 20. 9. 2013, sp.zn. 52 T 161/2013 pravomocně odsouzen pro přečin nebezpečného vyhrožování ublížení na zdraví žalované 1), kterého se měl dopustit v době od [datum] do [anonymizováno] [rok].

10. Z výpisu účtu žalované 1) za období 1-7/ [rok] měl soud zjištění, že výběr peněz z účtu žalované 1) pro potřeby rodiny činí 8 000- 9 000 Kč měsíčně. Toto zjištění soud učinil z výpisu z účtu za období od 1-7/ [rok], z něhož vyplývá výběr peněžních prostředků na nákup potravin, potřeb do domácnosti a běžné výdaje v domácnosti. Na tyto běžné potřeby se v 1/ [rok] vybrala částka 8 894 Kč, 2/ [rok] částka 3 677 Kč, 3/ [rok] částka 7 697 Kč, 4/ [rok] částka 11 375 Kč, 5/ [rok] částka 6 133 Kč, 6/ [rok] částka 10 739 Kč, 7/ [rok] částka 11 838 Kč. Na tento účet přichází žalované rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Žalovaná v hotovosti platí nájemné 6 000 Kč. V tomto období je příjem žalobce ze zaměstnání okolo 30 000 Kč měsíčně. Žalovaná 1) popírala tvrzení žalobce, že jí předával na domácnost 20 000 Kč měsíčně. Žalobce žádné potvrzení o tom, že předával žalované na domácnost 20 000 Kč, nenabídl. Soud posoudil, že v tomto období (před připsáním peněžních prostředků žalobce na účet žalované v srpnu [rok]) účastníci jako spolužijící osoby mají společně k dispozici měsíční příjem žalobce 30 000 Kč a 7 600 Kč rodičovský příspěvek žalované 1), a nevylučuje se, že v tomto období spotřeba 3členné rodiny měsíčně činí okolo 20 000 – 25 000 Kč. Námitka žalované 1), že žalobce neprokázal, že měsíčně ze svého příjmu předával žalované 1) na domácnost částku 20 000 Kč je bezpředmětná. Je málo pravděpodobné, že by tříčlenná rodina vystačila s částkou měsíčně okolo 10 000 Kč a že by se žalovaná (má povědomost o tom, že příjem žalobce je 30 000 Kč měsíčně) spokojila s tím, že žalobce si pro sebe bude ponechávat 20 000 Kč měsíčně, když v tomto období žalovaná 1) a žalobce žijí ve společné domácnosti.

11. Z výpisu účtu žalované od [číslo] [rok] měl soud zjištění, že v 8/ [rok] je na účtu počáteční zůstatek 537 936 Kč, konečný zůstatek 222 549 Kč, v tomto měsíci se vybírá z účtu částka 233 975 Kč (ve prospěch žalobce 196 999 Kč + 15 000 Kč platba vozidla [datum] dle kupní smlouvy ze dne [datum] vč. předávacího protokolu, 5 976 Kč fotoaparát [datum], 6 000 Kč gumy auto [datum], 10 000 Kč půjčka kamarádovi [datum]). Z účtu se dále spotřebovává částka 20 760 Kč (na této částce se žalovaná podílí rodičovským příspěvkem 7 600 Kč) – nákup potravin [jméno], [anonymizována dvě slova], oděvy a obuv [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], lékárna, drogerie, stavební spoření, penzijní připojištění. Dále se do domácnosti kupuje dne [datum] lednice 11 000 Kč. Vydává se částka 17 852 Kč na nákup zboží na rekonstrukci koupelny (2 852 Kč OBI 29. 8.+ 4 000 Kč výběr 29. 8.+ 11 000 Kč výběr 30. 8.). Další výběry z účtu představuje částka 31 800 Kč, jde o výběr hotovosti z bankomatu, u kterých žalovaná neuvedla důvod výběru a následně tvrdila (aniž by k tomu předložila důkaz), že peníze vybral žalobce a použil pro svoji potřebu. Jde o částky 600Kč (1. 8.) + 600Kč (6. 8.) + 1 000Kč (10. 8.) +400+ 600Kč (14. 8.) + 25 000Kč (14. 8.) + 600 Kč (20. 8.) + 3 000 Kč (26. 8.). K vybrané částce 25 000 Kč dne [datum] soud nepřihlížel, neboť v říjnu [rok] se tato částka na účet žalované 1) vrátila jako vklad. K této vybrané částce žalovaná 1) uvedla, že částku 25 000 Kč z účtu vybrala a předala žalobci a v říjnu [rok] žalobce částku 25 000 Kč předal žalované, kterou vložila na účet. Žalovaná vybrala částku 31 800 – 25 000 = 6 800 Kč, u této částky nebyl zjištěn důvod spotřeby. Spotřebovaná částka v domácnost v 8/ [rok] činí 20 076 Kč a 6 000 Kč (nájemné) = 26 076 Kč. Nájemné ve výši 6 000 Kč hradí žalovaná 1) v hotovosti z peněz, které žalobce jako nezdanitelné náhrady přebíral od svého zaměstnavatele v hotovosti, které žalobce žalované předával (shodná výpověď žalobce i žalované 1). Při své výpovědi uvedla, že žalobce jí peníze na domácnost a na nájem dával (výpověď žalované 1) ze dne [datum]). U vybrané částky 6 800 Kč žalovaná neuvedla důvod spotřeby, proto tuto částku vrátí žalobci. Za částku 11 000 Kč se koupila lednice, která zůstala v domácnosti žalované 1), proto je povinností žalované za tuto věc, kterou má v držení a žalobce je z užívání věci vyloučen, uhradit žalobci odpovídající plnění za tuto věc, která byla zakoupena z výlučných prostředků žalobce. Za částku 17 852 Kč se koupil stavební materiál na rekonstrukci koupelny (2 852 Kč [anonymizováno] + 4 000Kč 11 000Kč výběr kartou), byt je ve vlastnictví žalované 2), proto má žalovaná 2) povinnost vydat žalobci částku odpovídající tomuto zhodnocení jejího bytu. 12. [spisová značka] je na účtu počáteční zůstatek 222 549 Kč + příjem 7 600 Kč (rodičovský příspěvek), konečný zůstatek 109 693 Kč. Spotřebovává se částka 19 360 Kč (na této částce se žalovaná podílí rodičovským příspěvkem 7 600 Kč) – nákup potravin, oděvy a obuv, lékárna, drogerie, stavební spoření, penzijní připojištění. Žalobce půjčuje částku 15 000 Kč p. [příjmení]. Kupuje se nábytek, spotřebiče 55 194 Kč (11 997Kč obývací stěna [anonymizováno] 2. 9.+ 17 849 Kč sedací souprava [anonymizováno] 2. 9. + 1 101 Kč [anonymizováno] 8. 9. + 779 Kč [anonymizováno] 10. 9. + 17 022 Kč [anonymizována dvě slova] 12. 9. +4. 490 Kč jídelní stůl a židle [příjmení] 16. 9.+ 1 344 Kč konferenční stolek [příjmení] 16. 9. + 612 Kč [anonymizováno] 22. 9.). Kupuje se zboží a materiál na rekonstrukci koupelny 18 902 Kč ([číslo] 455 +2.9.- 3 000 Kč +2.9.- 3 016 Kč 4.9.- 2 000 Kč +4.9.- 2 000 Kč + [číslo] 431 Kč a [číslo] 6 000 Kč - zařizovací předměty: skříňky do koupelny, zrcadlo). Další výběry z účtu představuje částka 12 000 Kč, jde o výběr hotovosti z bankomatu, u kterých žalovaná neuvedla důvod výběru. Jde o částky 2 000Kč (2. 9.) + 1 000Kč (3. 9.) + 1 000Kč (6. 9.) + 4 000Kč (10. 9.) + 2 000Kč (16. 9.) + 2 000Kč (22. 9.). Spotřebovaná částka pro potřeby domácnosti je 19 000 + 6 000 Kč nájem = 25 000 Kč. U vybrané částky 12 000 Kč žalovaná 1) neuvedla důvod spotřeby, proto tuto částku vrátí žalobci. V domácnosti žalované 1) zůstaly věci (spotřebiče a vybavení domácnosti nábytkem), které byly zakoupeny z výlučných prostředků žalobce za celkovou částku 55 194 Kč, žalovaná tyto věci užívá, má je v držení a žalobce je z užívání věcí vyloučen, proto žalovaná 1) uhradí žalobci odpovídající plnění za tyto věci. Z výlučných prostředků žalobce se vydala částka 18 902 Kč (2 455+3 000+3 016+2 000+2 000+ 431+6 000) za nákup stavebního materiálu na rekonstrukci koupelny bytu žalované 2), proto má žalovaná 2) povinnost vydat žalobci částku odpovídající tomuto zhodnocení jejího bytu. 13. [spisová značka] je na účtu počáteční zůstatek 109 693 Kč + příjem 7 600 Kč (rodičovský příspěvek) + vklad 25 000 Kč, konečný zůstatek 74 051 Kč. Spotřebovává se částka 20 019 Kč (nákup potravin, oděvy a obuv, lékárna, drogerie, stavební spoření, penzijní připojištění, benzín, sport, hračky, nájemné 3 312 Kč). Na účet žalobce odchází částka 20 000 Kč (16. 10.), žalobce si kupuje hokejovou výstroj 10 000 Kč (2. 10.), žalobce daruje žalované 1) částku 7 000 Kč autoškola. Kupuje se zboží do domácnosti 2 298 Kč [anonymizováno] 5. 10. + 525 Kč [anonymizováno] 30.

10. Další výběry z účtu představuje částka 8 400 Kč, jde o výběr hotovosti z bankomatu, u kterých žalovaná neuvedla důvod výběru. Jde o částky 1 000 Kč (1. 10.) + 2 400 Kč (3. 10.) + 2 000 Kč (3. 10.) + 2 000 Kč (4. 10.) + 1 000 Kč (4. 10.). V říjnu [rok] je spotřeba v domácnosti 20 000 Kč. U vybrané částky 8 400 Kč žalovaná neuvedla důvod spotřeby, proto tuto částku vrátí žalobci. [příjmení] 2 823 Kč (2 298+ 525 Kč) byla vydána na spotřební zboží, které zůstalo v domácnosti žalované 1), tyto věci užívá žalovaná, proto uhradí odpovídající plnění za tyto věci, které byly zakoupeny z výlučných prostředků žalobce. 14. [spisová značka] je na účtu počáteční zůstatek 74 051 Kč + příjem 7 600 Kč (rodičovský příspěvek), konečný zůstatek 44 956 Kč [ulice] domácnost skončila k [datum] a v období od 1.- [datum] se spotřebovává částka 15 794 Kč (nákup potravin, oděvy a obuv, lékárna, drogerie, stavební spoření, penzijní připojištění, benzín, sport, hračky, nájemné 3 312 Kč). Kupuje se zboží do domácnosti 902 Kč ([anonymizováno] 2. 11.- 350 Kč + [anonymizováno] 26. 11. - 552 Kč). Další výběry z účtu představuje celkem částka 20 000 Kč bez uvedení důvodu spotřeby: 3 000 Kč (1. 11.) + 2 000 Kč (2. 11.) + 1 000Kč (3. 11.) + 3 000 Kč (5. 11.) + 3 000Kč (7. 11.) + 2 000 Kč ([číslo]) + 1 000 Kč (8. 11.) + 3 000 Kč (12. 11.) + 2 000 Kč (12. 11.). Tuto částku 20 000 Kč žalovaná 1) vrátí žalobci. [příjmení] 902 Kč byla vydána na spotřební zboží, které zůstalo v domácnosti žalované 1), tyto věci užívá žalovaná, proto uhradí odpovídající plnění za tyto věci, které byly zakoupeny z výlučných prostředků žalobce. [ulice] tohoto měsíce na účtu žalované zůstává částka 45 000 Kč a tato částka je použita na dlužné výživné syna za období od [datum] do [datum], které bylo určeno částkou 4 000 Kč měsíčně dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, č.j. 19 Co 403/2013-67 o výživném pro nezl. syna.

15. Z výpisu ze sporožirového účtu žalované 1) za srpen - prosinec [rok] vyplývá, že u vybraných částek 6 800 Kč (8/ [rok]), 12 000 Kč ([číslo]), 8 400 Kč (10/ [rok]), 20 000 Kč ([číslo]), celkem 47 200 Kč žalovaná neuvedla důvod spotřeby. Tvrzení žalované, že tyto částky byly spotřebovány v domácnosti, že částky spotřeboval žalobce, neboť kreditní kartu k účtu žalované 1) používal, prokázáno nebylo. Žalovaná 1) uvedla, že žalobce i žalovaná 1) zacházeli s prostředky nezodpovědně, a tudíž by oba měli nést vinu na tom, jakým způsobem se utratila a spotřebovala částka u položek, kde není uveden důvod výběru. Žalovaná 1) však ke svému tvrzení nic dalšího neuvedla, nepopsala jednání žalobce svědčící o nezodpovědném utracení peněz, proto nezodpovědné utracení peněz bez uvedeného důvodu tíží pouze žalovanou 1). V řízení bylo zjištěno, že i žalobce používal úvěrové prostředky pro své potřeby, a protože útrata peněz ze strany žalobce v konkrétních případech, byla také mimo rámec rodinného hospodaření, po žalované se nežádá, aby se na útratě těchto peněz podílela, tato výhoda by měla být zachována i žalobci tak, aby i on se nepodílel na bezdůvodném výběru úvěrových prostředků ze strany žalované 1). Spotřeba v domácnosti v 8 a 9/ [rok] činila měsíčně v průměru 23 000 Kč, v říjnu [rok] činí 20 000 Kč, proto soud na dorovnání průměrné domácí spotřeby v tomto měsíci odečítá částku 3 000 Kč od částky 47 200 Kč a dále odečítá částku 30 336 Kč (kterou měla žalovaná 1) na účtu před připsáním úvěrových prostředků 500 000 Kč). Rozdíl částek je 13 864 Kč. Dále žalovaná má v držení věci, které byly pořízeny za částku 902+2 823+55 194+11 000 = 69 919 Kč, protože žalobce tyto věci užíval v průběhu 4-5 měsíců, nevrátí mu žalovaná celou kupní cenu zakoupených věcí, ale cenu sníženou dle odhadu soudu o 4% (2 796 Kč), součtem vychází částka 80 987 Kč (67 123+13 864), kterou žalovaná vrátí žalobci. Za ustřižený kabel od nového TV (při hádce [anonymizováno] [rok] žalobce [příjmení] takto poškodil), soud odečítá odhadem částku 3 000 Kč za zničený přestřižený kabel u nové TV, jehož výměna je možná k tomu, aby televize byla funkční, žalovaná 1) vrátí žalobci částku 78 000 Kč. U televizoru, u něhož žalobce ustřihl kabel, má žalovaná za to, že cena TV 17 022 Kč by měla být odečtena. Žalovaná 1) svá tvrzení o znehodnocení televize tímto poškozením ničím nedoložila, ač byla soudem k tomu vyzvána, žalovaná na výzvu soudu nereagovala.

16. V daném případě jsou naplněny znaky právního vztahu, z něhož žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák., jestliže bylo ve prospěch žalované 1) plněno z důvodu, který zanikl. Žalovaná 1) se obohatila o věci, které byly pořízeny z prostředků žalobce a tyto věci má svém výlučném držení, dále z účtu vybrala bez uvedení důvodu prostředky nad rámec běžné spotřeby v domácnosti tříčlenné rodiny. Právním důvodem svěření jí finančních prostředků, které žalobce převedl na její účet, byla společná spotřeba v domácnosti, rekonstrukce koupelny, nové podlahy, vybavení domácnosti nábytkem a dalším zařízením. Právní důvod ovšem odpadl, jakmile se ukončila společná domácnost, tj. k [datum] (žalovaná 1 zamezila žalobci přístup do domácnosti), což bylo za 4 měsíce poté, kdy žalobce žalované 1) svěřil finanční prostředky pro účely rekonstrukce koupelny a úhrady společných potřeb, proto je třeba hodnoty, které nebyly v rodině spotřebovány, vypořádat. Obecně lze souhlasit s názorem žalované 1), že k bezdůvodnému obohacení nemůže dojít, jestliže si strany spory v souladu s prokazatelnými projevy vůle a dobrovolně poskytovaly vzájemná plnění, poskytovaly si protihodnoty v rámci rodinných vztahů (jako projev mezilidských vztahů). Tím má žalovaná na mysli, že úvěrové prostředky, které žalobce čerpal z úvěrové smlouvy s bankou, jsou společné prostředky a žalovaná 1) je mohla spotřebovat, měla právní důvod k užívání takových prostředků. Tato úvaha by platila pro případ, kdy rodina, která vede společnou domácnost a během této doby je v rámci svého hospodaření zatížena závazkem vůči bance, který také postupně splácí. V projednávaném případě jde však o jinou situaci, žalobce si vzal úvěr na částku 500 000 Kč a část úvěrových prostředků svěřil žalované, aby s ní hospodařila, po uplynutí 4 měsíců společná domácnost skončila, a žalobce sám závazek bance splácí a žalovanou tento závazek nijak netíží. Žalovaná zcela jistě žalobci neposkytla vzájemné plnění za spotřebované (vybrané z účtu) peněžní prostředky, u kterých neuvedla důvod výběru, když žalobce z těchto prostředků žádné plnění (protihodnotu) pro něj prospěšné neměl. Vůle žalobce svěřit žalované 1) prostředky v sobě samozřejmě zahrnuje spotřebu v domácnosti tří členů, rekonstrukce koupelny, nikoli však už výběr peněz z účtu bez důvodu, přesahující běžný rámec spotřeby v rodině, případně peněz, které se rekonstrukce koupelny netýkají. Existence bezdůvodného obohacení není vyloučena i v situaci, kdy žalovaná v průběhu partnerského soužití poslední 3 měsíce před ukončením společné domácnosti užívá vlastní prostředky žalobce pro potřeby, které jdou mimo rámec rodiny. Námitku žalované 1), že tyto prostředky byly oba účastníky tohoto řízení prohospodařeny, soud vzal do úvahy, a proto také byly výběry předmětných finančních prostředků rozebrány, na co byly použity, zda pro potřeby jen žalobce, zda pro potřeby rodiny, zda pro potřeby jen žalované 1). Prostředky, které se společně prohospodařily, spotřebovaly v rodině, prostředky které spotřeboval výlučně pro své potřeby žalobce, soud žalobci nepřiznal a žalovanou 1) k úhradě nezavázal, ale prostředky které byly žalovanou 1) vybrány bez uvedení důvodu, jsou prostředky, které po právu žalobce žádá vrátit zpět. Soud z tohoto sporu nečiní vyúčtovací spor, bylo však nutné ke zjištění, v jakém rozsahu se žalovaná 1) na úkor žalobce obohatila, rozebrat výběry peněz z účtu žalované 1) na výběry, které odpovídají běžné spotřebě této rodiny a pokrývají výživné pro nezl. syna a výživné pro žalovanou 1) a na výběry, které již běžnou spotřebu rodiny překračují, a které jsou nadstandardem pouze žalované 1) nikoli však už žalobce, tedy ty výběry peněz, které buď žalovaná 1) použila pro své potřeby, popř. si je ponechala a nespotřebovala pro potřeby rodiny a takovýmto způsobem bylo možno dospět ke spolehlivým závěrům, jaká částka odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované 1). Soud v uvedeném rozboru výběru peněz z účtu uvedl, že do rozsahu bezdůvodného obohacení žalované 1) není zahrnuta obvyklá spotřeba tříčlenné domácnosti a vyživovací povinnost členů rodiny.

17. Žalovaná 1) namítala, že žalobce nemůže po žalované 1) žádat vydání bezdůvodného obohacení za nákup movitých věcí, neboť k těmto movitým věcem mají účastníci spoluvlastnický vztah a měly by být řešeny v rámci žaloby o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná má za to, že předmětem vypořádání je částka 68 616 Kč, za kterou byl nakoupen nábytek, tato částka by však měla být snížena o částku 17 022 Kč vydanou na zakoupení televizoru, který žalobce zničil, proto by se měla vypořádat částka 51 594 Kč. Poloviční hodnota zakoupených věcí pro každého ze spoluvlastníků je tak stanovena částkou 25 797 Kč. Žalovaná navrhla, aby byla částka 27 322 Kč (tolik dle jejích propočtů činily náklady na rekonstrukci koupelny) započtena oproti jejímu spoluvlastnickému nároku z movitých věcí v částce 25 797 Kč, žalovaná vydá věci žalobci a doplatí rozdíl těchto dvou částek – 1 525 Kč. Žalobce s tímto návrhem nesouhlasil a soud k tomuto návrhu žalované 1) nepřihlédl, neboť žalobce a žalovaná 1) ke koupeným movitým věcem do domácnosti žalované 1) nemají spoluvlastnický vztah. Zakoupené věci však za společné věci považovat nelze, neboť byly pořízeny z úvěrových prostředků žalobce, který dle smlouvy o úvěru je vůči bance zavázán sám. Věci nebyly pořízeny z prostředků společných, proto je také bezpředmětná námitka žalované, že výše bezdůvodného obohacení má být vyjádřena nadužíváním movitých věcí, které mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví k věcem by nastalo a věci by byly předmětem vypořádání, pokud by účastníci měli společné úspory, které použili na zakoupení těchto věcí, anebo pokud by tyto věci pořídili z prostředků poskytnutého úvěru, k němuž by se zavázali oba ve vztahu k bance, a který by oba společně splatili ze společných prostředků během trvání jejich společné domácnosti a společného soužití, případně by se společně podíleli na společném závazku po skončení společné domácnosti. Žalobce však žalobou žádá vydání bezdůvodného obohacení, nikoli vypořádání podílového spoluvlastnictví k zakoupeným věcem. Věci, které byly pořízeny do bytu a do domácnosti žalované, nejsou pro žalobce upotřebitelné a je pochopitelné, že o věci zájem nemá, k věcem se nehlásí jako vlastník a nežádá po žalované 1), aby mu zaplatila za užívání věcí. Soud neměl od účastníků tvrzení, jaké konkrétní věci byly pořízeny ze společných prostředků, a co do společných prostředků patří. Pokud by soud uvažoval, že žalobce a žalovaná 1) měli společné prostředky, pak by do nich kromě jejich příjmů, úvěrových prostředků musel zahrnout i úspory žalované v částce 30 366 Kč, která se na účtu žalované 1) nacházela před tím, než žalobce na účet žalované 1) poukázal částku 500 000 Kč. Žalovaná 1) v průběhu řízení zdůrazňovala, že částka 30 366 Kč jsou její výlučné prostředky a dala jednoznačně najevo vůli nepoužít svoje úspory 30 366 Kč na nákup věcí do domácnosti, neboť tomu nasvědčuje její reakce na výsledek opatrovnického soudu (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013), který zůstatek na účtu 45 000 Kč k [datum] použil na dluh žalobce na výživu pro nezl. syna, když namítala, že v této částce 45 000 Kč byly její nespotřebované úspory 30 336 Kč. Soud projednávající tuto žalobu, proto její úspory odečetl a považoval žalovanou nakoupené věci pořízené výlučně z prostředků žalobce nikoli z prostředků společných.

18. Žalovaná 1) namítala, že žalobce se domáhá svého nároku v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná 1) připomněla rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 9. 2013, sp.zn. 52 T 161/2013, podle něhož byl žalobce vykázán ze společné domácnosti z důvodu jeho nebezpečného a hrubého chování, aby tak byla zajištěna ochrana zdraví a majetku žalovaných. Žalobci by neměla být přiznána soudní ochrana, který dobrovolně vložil finanční prostředky na bankovní účet žalované 1) s vědomím, jak s těmito prostředky bude nakládáno, když následně od tohoto projevu vůle ustoupil, a to na základě skutečnosti, že žalovaná 1) již nemohla snášet hrubé chování žalobce. Soud tuto námitku žalované 1) nezohlednil. Žalovaná měla důvod ukončit soužití se žalobcem ve snaze bránit se proti jeho násilnému chování, neměla však důvod vybrat prostředky z účtu a tyto si ponechat pro sebe. Žalobce za své násilné jednání vůči žalované byl již v jiném řízení postižen, a tento jeho skutek nelze v daných souvislostech opakovaně zohledňovat i v tomto projednávaném sporu. Předmětem žaloby o vydání bezdůvodného obohacení je období [číslo] [rok] a žalobce byl trestním rozhodnutí odsouzen za jednání v období od [datum] do 1/ 2013. Bezdůvodné obohacení vzniklo ukončením společné domácnosti a poté následovalo jednání žalobce, za které byl odsouzen v trestním řízení. Požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení není jednáním v rozporu s dobrými mravy.

19. Žalovaná 1) namítala, že se vůči žalobci ničeho neobohatila, odkázala na rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 5089/2017, z jehož závěru vyplývá, že předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Soud musel zkonstatovat, že citované rozhodnutí nelze v souvislostech projednávané věci použít. Takováto situace, kdy jedna osoba plní druhému s vědomím, že od druhého ničeho nežádá, protože plní a nemá k tomu právní titul, v projednávaném případě prokázána nebyla. Žalobce předal peněžní prostředky žalované 1) k tomu, aby s nimi hospodařila ve prospěch rodiny. Žalovaná část svěřených prostředků použila pro potřeby rodiny, za část svěřených prostředků nakoupila vybavení do domácnosti a část peněžních prostředků vybrala z účtu bez uvedení důvodu. Na postupu žalobce nelze shledávat nic nemravného, jestliže po žalované 1) žádá, aby mu vrátila prostředky, které vybrala z účtu a neuvedla, na co je použila, dále po ní žádá, aby mu uhradila cenu věcí, které žalovaná 1) pořídila z peněžních prostředků žalobce, a které zůstaly v její domácnosti. Žalobce a žalovaná 1) jako partneři žili ve společné domácnosti, proto měl žalobce právní důvod předat peněžní prostředky žalované k hospodaření a žalovaná měla právní důvod prostředky použít k hospodaření ve prospěch rodiny. Tento důvod použití prostředků žalobce odpadl ukončením soužití žalobce a žalované 1), t.j. po 4 měsících od okamžiku, kdy žalobce vlastní peněžní prostředky předal žalované 1) k hospodaření, a žalobce do domácnosti žalované 1) již neměl přístup, v její domácnosti zůstaly věci, které byly zakoupeny z jeho výlučných prostředků. K bezdůvodnému obohacení dojde tehdy, kdy se jeden subjekt obohatí na úkor druhého, aniž by ho k tomu opravňoval řádný, právem akceptovaný důvod (spravedlivý důvod). 20. [příjmení] 78 000 Kč zahrnuje 13 864 Kč, kterou žalovaná 1) vybrala z účtu, a u které nebyl zjištěn důvod výběru nad rámec spotřeby rodiny. A dále částka 78 000 Kč zahrnuje hodnotu koupených věcí ke dni ukončení společné domácnosti, které zůstaly v držení žalované 1) a žalobce je z užívání těchto věcí vyloučen. Soud zohlednil, že věci sloužily k potřebě nezl. syna, věci spotřebovával i žalobce, a u věcí časem došlo k jejich upotřebení a takto určil finanční ocenění prospěchu žalované 1).

21. V řízení bylo dále zjištěno, že úpravy v bytové jednotce ve vlastnictví žalované 2) spočívaly v rekonstrukci celé koupelny, ve výměně podlah v bytě 4m2, malbě celého bytu. Ohledně rekonstrukce koupelny byla provedena svědecká výpověď svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalované 1) a 2). Soud měl zjištění, že práce v bytě prováděl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], práce provedli zdarma, na nákup materiálu použila žalovaná 1) úvěrové prostředky, které žalobce vložil na její účet.

22. K určení výše vynaložených nákladů do úprav v bytě žalované 2) soud ustanovil znalce. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady stavebních prací č. [anonymizována dvě slova] – [číslo] ze dne [datum] včetně fotografií vyplývá, že provedené práce představují náklady v částce 2 728 Kč - práce [anonymizováno] (vybourání zazděné vany, vybourání dlažeb, lina, odsekání obkladů, odvoz suti atd.), 14 218 Kč - [anonymizováno] sanita (odpadní potrubí, potrubí z plastu, montáž van ocelových, montáž umyvadlo, montáž WC kombi, montáž baterií, WC kombi, umyvadlo keramické, vana plechová, baterie), 5 214 Kč - ostatní (zazdění vany, osazení dřevěných zárubní, [anonymizováno] podhled stropu, dveře plné, dřevěná obložková zárubně), 6 464 Kč - podlahy (montáž dlažby keramické, podlaha laminátová, montáž podložky [anonymizováno], montáž lišty přechodové, dodávka dlaždice keramické, podlaha plovoucí lamino, lišta přechodová, podložky [anonymizováno]), 10 986 Kč - obklady (montáž obkladů lepených, obkládačky, pásky listely), 4 200 Kč - elektro v [anonymizováno] podhledu. Celkové náklady činí 43 810 Kč (svépomoc – není započtena cena práce). Dalším znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova] – [číslo] ze dne [datum] znalec [celé jméno znalce] stanovil zhodnocení bytové jednotky, k jakému rekonstrukcí došlo. Dospěl k celkové částce 70 957 Kč. Rovněž měl soud k dispozici znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], který vypracovala Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, který předložila žalovaná. Znalkyně dospěla k závěru, že vložení nákladů v částce 43 810 Kč do rekonstrukce bytové jednotky považuje za málo významné, neboť se v podstatě jednalo o úpravy vyhovující vkusu stávajícího vlastníka. Dle názoru znalkyně se celková hodnota bytu rekonstrukcí nezměnila. V otázce, jaký posudek má být pro posouzení nároku žalobce rozhodující, vycházel soud z rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 3/2011 ze dne [datum rozhodnutí], že v případě investic do cizího majetku je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdíl mezi hodnotou jeho věci (tržní cenou) před investicemi a poté. Dále bylo v rozhodnutí uvedeno, že obohacený je povinen vydat jen ten majetkový prospěch, jehož se mu obohacením dostalo, a nikoliv nahradit majetkovou ztrátu tomu, na jehož úkor bylo obohacení získáno. V daném případě žalobce investoval do majetku (bytové jednotky) žalované 2), která se tím obohatila a žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 tehdy platného obč.zák. Jak vyplývá z uvedeného judikátu, nárok žalobce se však neodvíjí od toho, jaká ztráta mu investicí do cizího majetku vznikla, ale odvíjí se od zhodnocení bytové jednotky, kterým se žalovaná 2) obohatila. Tento závěr zohlednil soud hodnocením předložených posudků. Znalecký posudek [anonymizována dvě slova] – [číslo] ze dne [datum], který vypracoval [celé jméno znalce], se týkal nákladů na provedení uvedené rekonstrukce a nikoliv zhodnocení bytu a proto ho soud ve smyslu citovaného judikátu odmítl. Další znalecký posudek [anonymizována dvě slova] – [číslo] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] stanovil zhodnocení bytové jednotky ve výši 70 957 Kč. Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], předložený žalovanou, který vypracovala Ing. [jméno] [příjmení], a dospěla k závěru, že se celková hodnota bytu rekonstrukcí nezměnila. Soud měl tedy k dispozici dva relevantní znalecké posudky, které se však zásadním způsobem rozcházely, když jeden stanovil zhodnocení bytové jednotky ve výši 70 957 Kč a druhý ve výši 0 Kč. V důsledku takového rozdílu ve znaleckých posudcích soud ustanovil jiného znalce k vypracování nového znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [číslo] ze dne [datum] vyplývá závěr, že bytová jednotka [číslo] o dispozici [anonymizováno] s příslušenstvím byla v roce [rok] přestavěna z původních nebytových prostor – dvou sušáren. Bytová jednotka byla tehdy vybavena standardním způsobem a vybavením, které odpovídalo standardům tohoto období, ale bylo i standardem v roce [rok]. Předpokládá se, že žádné prvky konstrukcí krátkodobé životnosti zmíněné dle výčtu nebyly opotřebeny tak, aby vyžadovaly nutnou výměnu. Opotřebení jednotlivých konstrukcí bylo v té době 19 let, což neodpovídá ani minimální životnosti jednotlivých konstrukcí. V roce [rok] byla provedena částečná rekonstrukce bytu, která spočívala v úpravě konstrukcí - kompletní rozvody vody a elektroinstalace, celkové osvětlení, obklady a dlažby, nové zařizovací předměty (WC, umyvadlo, vada), baterie, nové dveře se zárubněmi, podlaha v kuchyni a předsíni. Celkové vložené náklady byly vyčísleny na částku 43 810 Kč, kdy tato částka na částečnou rekonstrukci bytu nemusela být vynaložena z důvodu malého opotřebení většiny konstrukcí. Jedná se sice o částečné vylepšení bytové jednotky novými prvky konstrukcí a zařizovacích předmětů ve standardním provedení, které ale na tržní hodnotu bytové jednotky neměly zásadní vliv. Celková tržní hodnota bytové jednotky se po provedených úpravách nezměnila.

23. Žalobce žádal žalovanou 2) o vrácení prostředků od roku [rok] (prostřednictvím podané žaloby), když žalovaná 2) závazek z tohoto plnění vůči žalobci nesplnila. Obohacený má vydat to, o co se obohatil, nikoli to, co ušlo ochuzenému - žalobci. Rozsah práva na vydání bezdůvodného obohacení není dán tím, jaká majetková újma vznikla jinému, nýbrž jaký majetkový prospěch získal obohacený v okamžiku jeho získání (předmětem bezdůvodného obohacení není hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo). Judikatura Nejvyššího soudu totiž za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnotu provedených prací, nýbrž pouze samotné zhodnocení věci. V takovém případě se za bezdůvodné obohacení nepovažuje reálná výše rekonstrukčních prací tak, jak za ně žalobce zaplatil, ale pouze navýšení hodnoty nemovitosti tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní. Soud žalobu o zaplacení částky 43 810 Kč s příslušenství vůči žalované 2) zamítl, neboť v řízení nebyla prokázána protihodnota toho, o co se zvýšila hodnota bytu. S ohledem na tento závěr soud již nepřihlédl ke vzájemnému návrhu ve formě obrany žalované 2), který učinila svým podáním na jednání ze dne [datum].

24. Soud žalobci přiznal částku 78 000 Kč, kterou je mu povinna zaplatit žalovaná 1), včetně příslušenství. Výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k tomuto plnění, žalovaná výzvu nesplnila, s úhradou dluhu se dostala do prodlení, proto je povinna zaplatit žalobci požadovaný úrok z prodlení v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. a ve výši dle vl. nař. č. 163/2005 Sb., v platném znění. Soud zamítl žalobu o zaplacení částky 43 810 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce uplatnil proti žalované 2).

25. Žalované uplatnily námitku promlčení příslušenství. Žalobce požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení uplatnil ve svém podání ze dne [datum] (soudu došlého [datum]). Podle § 110 odst. 3 obč. zák., úroky a opětující se plnění se promlčují po třech letech. Za počátek běhu 3 leté promlčecí doby soud považoval den [datum], kdy mezi žalobcem a žalovanou 1) skončila společná domácnost. Jestliže žalobce svůj nárok na příslušenství pohledávky uplatnil u soudu [datum], uplatnil jej včas, proto soud žalobci tento nárok uznal.

26. Dále žalované namítaly, že soud nevedl žalobce k jednoznačné a srozumitelné formulaci petitu, když nerozhodl o návrhu opravy petitu žalobce ze dne [datum], ve kterém žalobce požadoval připuštění změny žaloby, tak že žalovaná 1) je povinna uhradit žalobci částku 161 286,50 Kč a žalovaná 2) částku 27 322 Kč. Soud hodnotí tuto námitku žalovaných jako nedůvodnou, soud na jednání dne [datum] na č.l. 294 poučil žalobce, že předmětem řízení po vydání rozsudku z [datum] na čl. 222 je částka 121 810 Kč s příslušenstvím, žalobci byla dána lhůta k upřesnění žaloby, což žalobce učinil v podání ze dne [datum] na čl. 297 tak, že žalovaná 1) je povinna zaplatil žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení a žalovaná 2) je povinna zaplatil žalobci částku 43 810 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení. Žalobce žalobu nezměnil, nebyl důvod, aby soud rozhodl o jeho návrhu ze dne [datum], který působil nesrozumitelně a nebyl podložen dosavadním zjištěním. Žalobce žalobu upřesnil podáním [datum], v němž byl předmět řízení srozumitelně vymezen a odpovídal tak dosavadnímu stavu řízení. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne 17. 6. 2020 č. j. 91 Co 110/2020-480 vydaným v této věci výslovně konstatoval, že v řízení soud I. stupně dostatečně a úplně rozhodl o návrzích žalobce na připuštění změny petitu žaloby.

27. Žalované dále v odvolání namítaly, že soud na jednání [datum] (čl.303) rozhodl usnesením o zastavení řízení v části žaloby, aby žalovaná 1) a žalovaná 2) společně a nerozdílně zaplatily úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 43 810 Kč od [datum] do zaplacení. Žalované uvedly, že takový návrh žalobce nikdy neučinil. Soud tuto námitku hodnotí jako nedůvodnou, neboť v protokolu je zaznamenáno, že žalobce tento nárok bere zpět. Po skončení jednání zástupci účastníků žádali protokol o jednání, který jim byl soudem zaslán. Žalované neměly proti protokolu žádné výhrady.

28. Dále soud nemohl zohlednit námitku žalovaných, kterou uplatnily v odvolání, že žalobce svým přípisem ze dne [datum] žádal další povolení změny petitu, a to po žalované 1) částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení a po žalované 2) částku 36 754 Kč s úrokem z prodlení, u tohoto návrhu však neuvedl konkrétní časové období, za které úroky od žalovaných žádá. Přesto soud svépomocí a překročením jeho pravomoci moderačního práva uložil v rozsudku ve výroku č. I. žalované 1), aby uhradila žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku a soud tímto překročil svoje pravomoci a porušil, tak právo na spravedlivý proces žalované 1) a žalované 2), když je jeho povinností vyzvat a poučit žalobce k podání určitého, konkrétního, srozumitelného a jednoznačného návrhu. K této námitce soud musel konstatovat, že žalobce v podání požadované úroky z prodlení blíže nespecifikoval, ale dostatečně je vyjádřil v předchozích podáních, dříve uplatněný nárok nijak nezměnil, nevzal jej zpět, trval na tomto nároku, proto soud o jeho nároku rozhodl, jak je uvedeno shora.

29. Žalované podaly stížnost, v odpovědi na tuto stížnost místopředsedkyně soudu uvedla, že obsahem stížnosti je také námitka podjatosti soudkyně, proto žalované trvaly, aby bylo o námitce podjatosti soudkyně rozhodnuto. Nadřízený soud zkonstatoval, že obsahem stížnosti není námitka podjatosti soudkyně a naznačil, že obsahem stížnosti je chování soudkyně. Následně žalované reagovaly tak, aby soud opakovaně předložil spis místopředsedkyni soudu, aby o stížnosti rozhodla. Soud tomuto požadavku žalovaných nevyhověl, neboť o stížnosti žalovaných již bylo rozhodnuto, a nebyl důvod spis opakovaně předkládat místopředsedkyni soudu a pro ten účel jednání odročit.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byly v řízení, jehož předmětem byla částka 340 000 Kč, jíž se žalobce domáhal proti oběma žalovaným společně a nerozdílně, částečně úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 118 660 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 340 000 Kč, která činí 9 660 Kč za 9,5 úkonů právní služby ve věci zastoupení žalované 1 a 2 (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání při vyhlášení rozsudku dne [datum] – úkonu).

31. Dle ust. § 12 odst. 4 cit. vyhl., jde-li o společné úkony při zastupování dvou a více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu odměna 9 660 Kč snížená o 20%. Za zastupování žalované 1) činí odměna 73 416 Kč, za žalovanou 2) činí odměna 73 416 Kč. Dále za 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. = 3 300 Kč Celkem náklady řízení činí 150 132 Kč.

32. Soud nepřiznal žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení za úkon právní služby - porada s klientem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. b), neboť žalované nijak neprokázaly, že by tato porada proběhla, trvala 1,5 hod. a byla úkonem potřebným k účelnému uplatnění práva. Dále soud nepřiznal žalovaným náhradu za úkon - vyjádření se ke znaleckému posudku, který spočíval v tom, že žalované nežádají předvolání znalce, když toto sdělení není podáním ve věci. Dále soud nepřiznal náhradu za úkon - sepsání listiny o právním jednání provedené dne [datum] v trvání 1 hodiny, neboť ve spisu se žádná listina s tímto datem nenachází. Žalované dále uplatnily náhradu nákladů za úkon - vyjádření k věci ze dne [datum] - doplnění důkazů a podání ze dne [datum] a [datum], soud tyto úkony neuznal jako účelný náklad, jestliže úkon mohl být předmětem přednesu při ústním jednání téhož dne nebo v předchozích vyjádřeních k žalobě. Dále soud nepřiznal žalované 2) náhradu za úkon – sepsání listiny o právním jednání [datum], když ve spisu se taková listina nenachází.

33. V dalším řízení, jehož předmětem byla částka 78 000 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalované 1) a částka 43 810 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalované 2), učinily žalované 10 úkonů právní služby (odvolání proti rozsudku ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum] (vyjádření ke znaleckému posudku – úkonu), [datum] (vyjádření ke znaleckému posudku – úkonu), odvolání proti rozsudku ze dne [datum] a účast se jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednání [datum] vyhlášení rozsudku – úkonu. Žalované 1) přísluší náklady řízení 36 210 (za 8,5 úkonů po 4 260 Kč) a žalované 2) přísluší náklady řízení 24 310 Kč (za 8,5 úkonů po 2 860 Kč) a 3 000 Kč za 10 režijních paušálů. Celkem 63 520 Kč.

34. Podání žalovaných ze dne [datum], kterým se vyjádřily ke znaleckému posudku, soud neuznal jako účelný náklad, neboť odměna za podání ze dne [datum], kterým se již ke znaleckému posudku vyjádřily, jim byla přiznána. Účast na jednání [datum], při němž žalované žádaly odročení jednání do doby rozhodnutí o námitce podjatosti soudce, soud nepovažoval za účelný úkon, jestliže žalované se dostavily na jednání s cílem žádat o odročení jednání, aby bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudkyně, která byla obsažena ve stížnosti, o které rozhodla místopředsedkyně soudu kromě námitky podjatosti. Žalované mohly požádat o odročení jednání s předstihem tak, aby soud mohl jednání zrušit a snížit tak náklady účastníkům.

35. Další úkon žalovaných, kterým podaly odvolání proti usnesení ze dne 24. 8. 2020, č.j. 25 C 153/2014-483, nelze považovat za účelný úkon. Soud veden názorem odvolacího soudu v usnesení ze dne 17. 6. 2000, č.j. 91 Co 110/2020-480 konstatoval, že soud na jednání dne [datum] řízení zastavil ohledně části žaloby, aby žalovaná 2) byla povinna zaplatit žalobci společně a nerozdílně s žalovanou 1) částku 78 000 Kč s příslušenstvím, a aby žalovaná 1) byla povinna zaplatit žalobci společně a nerozdílně s žalovanou 2) částku 43 810 Kč, usnesení však nevyhotovil a nedoručil účastníkům. Soud vydal usnesení o částečném zastavení řízení, které bylo napadeno odvoláním žalovaných a odvolacím soudem dle usnesení ze dne [datum] bylo napadené usnesení potvrzeno. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne 17. 6. 2020 č. j. 91 Co 110/2020-480 vydaným v této věci výslovně konstatoval, že v řízení soud I. stupně dostatečně a úplně rozhodl o návrzích žalobce na připuštění změny petitu žaloby. Odvolací soud uložil zároveň soudu I. stupně, aby vyhotovil a doručil své rozhodnutí o částečném zastavení, které učinil při jednání dne [datum]. Soud tak učinil, žalované proti vydanému usnesení podaly odvolání, proto soud nepovažuje tento úkon za účelný náklad.

36. Náklady řízení žalovaných činí celkem 150 132+63 520 = 213 652 Kč a soudní poplatky. Žalovaná 1) platila soudní poplatek za odvolání 3 900 Kč a žalovaná 2) zaplatila soudní poplatek za odvolání 2 190,50 Kč.

37. Vzhledem k tomu, že žalované byly úspěšné jen částečně (úspěch 77%), o nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalovaným na náhradě nákladů řízení 54% z celkové výše nákladů (77- 23% neúspěch), tedy částku 118 660 Kč. Zástupkyně žalovaných není plátcem DPH.

38. Za doplnění znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] soud vydal částku 2 756, a za znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] částku 4 200 Kč Oba posudky neprokázaly tvrzení žalobce, že se ve vztahu k němu žalovaná 2) obohatila, proto žalobce tyto náklady za znalecké posudky uhradí státu.

Poučení