25 C 158/2024 - 119

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 98 922 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 98 922 Kč spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené k tomuto dni Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů a vždy takto znovu k prvnímu dni dalšího kalendářního pololetí do úplného zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 69 475,50 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 98 922 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že je spoluvlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to s podílem o velikosti 1/12. Žalovaná vlastní na uvedených pozemcích spoluvlastnický podíl o velikosti 11/12, přičemž je užívá výhradně na základě svého rozhodnutí pro své účely, na pozemcích rovněž podniká a provozuje jezdecký oddíl „[Anonymizováno]“. Žalobce má právo na zaplacení bezdůvodného obohacení, které činí za každý kalendářní rok částku 32 974 Kč, a to vycházeje z obecně závazné vyhlášky města [adresa] o místním poplatku za užívání veřejného prostranství č. 5/2023 ze dne [datum] a příslušného výměru Ministerstva financí o maximálním nájemném. Za období od [datum] do [datum] náleží žalobci částka 98 992 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že přestože žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na počátku roku 2023, vystupuje jako dlouholetý vlastník. Žalovaná má souhlas právního předchůdce žalobce s výstavbou a bezplatným užíváním nemovitostí, na jejichž základě Pozemky bezúplatně užívá. Tyto ovšem neužívá v celém rozsahu, neboť jsou z velké části podmáčené a po značnou část roku je nelze užívat ani jako trvalý travní porost sloužící pro pastvu. Účastníci se již dohodli na vypořádání podílového spoluvlastnictví, aniž by žalovaná věděla o tom, že byla podána žaloba v této věci. Požadované bezdůvodné obohacení navíc nekoresponduje tržní ceně pachtovného za užívání trvalého travního porostu.

3. Protože mezi účastníky bylo u zdejšího soudu ohledně výše popsaných pozemků vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, zabýval se soud v prvé řadě otázkou, zda nejde o věc již pravomocně rozhodnutou ve smyslu ustanovení § 159 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž uzavřel, že nikoliv, neboť v rámci tohoto řízení nárok na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nebyl uplatněn a rovněž z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nevyplývá, že by účastníci smírem vyřešili veškeré případné nároky vzešlé ze spoluvlastnictví.

4. Z provedených důkazů soud dále dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaná byli podíloví spoluvlastníci pozemků parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále společně také jen „Pozemky“) s podílem o velikosti 1/12 (žalobce) a 11/12 (žalovaná). Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] stojí stavba č. p. [Anonymizováno] (zem. stav.). Jako nabývací tituly byly evidovány pro žalovanou kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] a pro žalobce usnesení soudního exekutora o předražku, Exekutorský úřad [adresa] – město ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum].

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že podíloví spoluvlastníci pozemků parc. č. [Anonymizováno] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa] a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla koupě spoluvlastnického podílu o velikosti 11/12 na těchto pozemcích ze strany žalované. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy vznikly ke dni [datum].

7. Usnesením ze dne [datum], č. j. KSUL [spisová značka]-A-12 rozhodl Krajský soud v [adresa] o úpadku dlužníka – [jméno FO], narozené [datum] (dále také jen „[jméno FO]“), přičemž insolvenční soud zároveň povolil řešení úpadku oddlužením.

8. Ze znaleckého posudku o obvyklé ceně č. [Anonymizováno]/2020 vyplývá, že tento zpracovala [jméno FO] dle stavu ke dni [datum] na základě objednávky [tituly před jménem] [jméno FO] jako insolvenčního správce dlužníka [jméno FO] k otázce určení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] Pozemky byly popsány tak, že jde o pozemky v okrajové části obce [adresa] s tím, že přístup a příjezd na pozemky je ze zpevněné komunikace parc. č. [hodnota] (ve vlastnictví města [adresa]) přes nezpevněný pozemek parc. č. [Anonymizováno] (ve vlastnictví žalované). Pozemky jsou nepravidelných tvarů a kromě pozemku parc. č. [Anonymizováno] (o výměře 1229 m2), který je samostatný a nachází se za železniční tratí, jsou pozemky vcelku užívané jako „[Anonymizováno]“ k chovu, ustájení a výcviku koní, tréninku jezdců apod. a k tomu jsou uzpůsobené. Jsou oplocené, rovinné, se zpevněnými plochami a s drobnými stavbami pro koně. Jejich celková výměra činí 17716 m2, z čehož 167 m2 je zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba jiného vlastníka. Ostatní pozemky jsou trvalý travní porost a ostatní plocha. Jako omezení vlastnického práva byly z výpisu z katastru nemovitostí zjištěny zástavní právo exekutorské, exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, nařízení exekuce, zahájení exekuce a věcné břemeno vedení plynového potrubí. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu na nemovitostech byla odhadnuta na částku 44 290 Kč.

9. Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] - město ve věci zpeněžení majetku insolvenčního dlužníka [jméno FO] vydala podle § 286 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby v rámci zpeněžení majetku ze dne [datum] uzavřené mezi soudní exekutorkou a insolvenčním správcem dražební vyhlášku o elektronické dražbě, jejímž předmětem byl podíl o velikosti 1/12 mimo jiné na Pozemcích. V čl. VI. tohoto usnesení bylo stanoveno, že věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou, nebyla zjištěna.

10. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] bylo zjištěno, že posudek vypracovala spol. [právnická osoba] na základě požadavku žalované k otázce určení obvyklé ceny pozemků parc. č. [Anonymizováno] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], a to podle stavu k datu [datum]. Jedná se o pozemky se způsobem využití ostatní plocha – neplodná půda, zastavěná plocha a nádvoří a trvalý travní porost. Pozemky jsou užívány ve funkčním celku k výcviku koní a ustájení hospodářských zvířat, a to s výjimkou pozemku parc. č. [Anonymizováno] který se nachází za železnicí. Jako věcná břemena a obdobná zatížení bylo zjištěno zástavní právo a věcné břemeno vedení plynového potrubí. Rizika spojená s právním stavem či umístěním pozemků nebyla zjištěna s tím, že nemovitost není pronajímána. Obvyklá cena nemovitostí byla určena na částku v celkové výši [částka].

11. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud v řízení, jehož předmětem bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Pozemkům, schválil smír účastníků tak, že jejich podílové spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] bylo zrušeno a tyto byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované, která se zavázala uhradit žalobci na vypořádání částku [částka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že žalovaná byla k uvedenému dni výlučným vlastníkem mimo jiné pozemků parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Jako nabývací titul je evidováno mimo jiné usnesení o schválení smíru ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum].

13. Z výpisu z evidence jezdeckých oddílů soud zjistil, že jezdecký oddíl – [Anonymizováno] disponoval licencí na rok 2024, má 12 členů, 3 aktivní jezdce, 1 instruktora, [právnická osoba] koně a neuspořádal žádné závody.

14. Inzerátem na webových stránkách bazoš.cz ze dne [datum] byla nabízena služba ustájení koní na [Anonymizováno] v [adresa] s tím, že jde o menší rodinnou stáj k venkovnímu i boxovému ustájení nekonfliktních koníků. [Anonymizováno] nabízí rovněž jízdárnu včetně skokového materiálu, pořádá hobby závody, Huberty a jiné akce včetně dětských táborů.

15. Z fotografií uveřejněných na facebookovém profilu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a další fotodokumentace předložené žalobcem vyplývá, že je zde provozována jízda na koni a chov skotu, jsou zde zpevněné plochy, ohradníky, drobné stavby a travní porosty.

16. Z katastrální mapy – leteckého snímku soud zjistil, že Pozemky jsou součástí funkčního celku, přičemž se zde vyskytují mimo jiné plocha pro parkování vozidel, stavba na pozemku parc. č. [Anonymizováno] zpevněné plochy, drobné stavby a travní porosty.

17. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou, aby ve lhůtě do [datum] uhradila dlužnou částku za neužívání spoluvlastnického podílu žalobce o velikosti 1/12 na Pozemcích za období od [datum] do [datum] v částce 98 922 Kč.

18. Emailem ze dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce reagovala na dopis žalobce ze dne [datum] tak, že odmítla hradit cokoliv za „neužívání“ pozemků, kdy úhrada je navíc požadována za období 3 let, ačkoliv je žalobce vlastníkem pozemků necelý rok. Uvedla, že vymezila žalobci na pozemcích plochu, o kterou má pečovat, což nečiní. Žalovaná tak byla nucena vynaložit náklady na posečení a úklid plochy. Vyzvala žalobce, aby plnil povinnosti spoluvlastníka s tím, že na pozemcích má vymezenou plochu.

19. Z listiny označené „Bezplatný pronájem“ s datem [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] prohlásila, že bezplatně pronajímá žalované jako nájemci ideální 1/12 pozemků parc. č. [Anonymizováno], jejichž je spoluvlastníkem, a to až do doby, kdy bude proveden prodej nájemci. Dne [datum] byla listina opatřena ověřovací doložkou, podle které [jméno FO] uznala podpis na listině za vlastní.

20. Z listiny označené „Souhlas s výstavbou“ datované [datum] soud zjistil, že [jméno FO] souhlasila ve prospěch žalované s výstavbou stájí, oplocení a dalšími stavebními úpravami dle potřeby na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], jejichž je [jméno FO] spoluvlastníkem. Dne [datum] byla listina opatřena ověřovací doložkou, podle které [jméno FO] uznala podpis na listině za vlastní.

21. Z čestného prohlášení datovaného [datum] vyplývá, že uvedeného dne [jméno FO], narozená [datum], bytem [adresa] prohlásila, že s žalovanou v minulosti uzavřela dohodu o bezplatném užívání spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], resp. že souhlasila s tím, aby žalovaná tyto pozemky bezplatně užívala pro své potřeby včetně související výstavby stájí, oplocení a dalších stavebních úprav. Takto se obě jmenované domluvily na počátku roku 2007 za předpokladu, že žalovaná nabyde zbývající podíly na pozemcích do svého vlastnictví, což se stalo v průběhu roku 2007, kdy žalovaná odkoupila od ostatních spoluvlastníků podíly o velikosti 11/12 na pozemcích. Žalovaná byla podle dohody s [jméno FO] oprávněna užívat bezplatně a neomezeně její podíly, resp. celé pozemky, tj. aniž by za to mělo být po žalované cokoliv požadováno, což také [jméno FO] potvrdila podpisem dokumentu „Bezplatný pronájem“ dne [datum]. Spoluvlastnice se tehdy znovu ústně dohodly, resp. si potvrdily, že žalovaná je oprávněna neomezeně a bezplatně celé pozemky užívat, jak jí bylo dříve přislíbeno. Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou a vztahovala se na všechny výše specifikované pozemky, když pozemek parc. č. 523/7 vznikl později (asi v roce 2010) oddělením z pozemků parc. č. [Anonymizováno]. Listina je opatřena ověřovací doložkou, podle které ji dne [datum] vlastnoručně podepsala [jméno FO].

22. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla spoluvlastníkem Pozemků s podílem o velikosti 11/12, který nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k témuž dni. [jméno FO] měla na Pozemcích spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12. Žalovaná a [jméno FO] se nejpozději dne [datum] ústně dohodly na tom, že žalovaná je na dobu neurčitou oprávněna nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně užívat celé Pozemky. Žalobce byl spoluvlastníkem Pozemků s podílem o velikosti 1/12, který nabyl na základě usnesení soudního exekutora o předražku ze dne [datum] vydaného ve věci zpeněžení majetku [jméno FO] jako insolvenční dlužnice. Účastníci byli spoluvlastníky Pozemků do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jehož předmětem bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Pozemkům. Pozemky jsou oplocené a jsou užívány ve funkčním celku jako „[Anonymizováno] k ustájení, výcviku koní a chovu skotu provozovaném žalovanou. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 98 922 Kč za užívání Pozemků nad rámec svého spoluvlastnického podílu, což žalovaná odmítla.

23. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

24. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav v prvé řadě posoudil podle citovaného ustanovení § 1117 občanského zákoníku, z něhož se podává, že žádný ze spoluvlastníků nevlastní určitou část věci, neboť předmětem spoluvlastnického práva je společná věc jako celek. Podílem tedy není rozdělena společná věc, nýbrž vlastnické právo, resp. spoluvlastnický podíl jako míra, kterou se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech ke společné věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žádný ze spoluvlastníků však nemá plné, neomezené právo na věc, neboť právo každého z nich je omezeno konkurencí ostatních spoluvlastníků. Spoluvlastník se tedy musí zdržet užívání společné věci nad rozsah svého spoluvlastnického podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Dojde-li k takovému nadužívání, náleží zásadně druhému spoluvlastníku náhrada za proběhlé zkrácení. Přitom je třeba rozlišit situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnického podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu) a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnického podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v prvním případě třeba pohlížet jako na nárok podle ust. § 1122 odst. 1 občanského zákoníku, s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání v druhém případě půjde o nárok z bezdůvodného obohacení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5386/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 28 Cdo 225/2023). Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá částce, kterou by v daném místě a čase uživatel musel vynaložit, aby si řádným způsobem opatřil právo užívat srovnatelný pozemek, tj. obvyklému nájemnému (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 28 Cdo 157/2023). Ustanovení § 1117 občanského zákoníku je ustanovením dispozitivním a spoluvlastníci mohou modifikovat či se i vzdát práv z něj vyplývajících, a to typicky dohodou spoluvlastníků.

26. V usnesení ze dne 8. 3. 2023 sp. zn. 28 Cdo 225/2023 Nejvyšší soud uzavřel, že spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu pouze tehdy, prokáže-li například existenci dohody o bezplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vznikne mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (srov. také například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ve svém rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] dále Nejvyšší soud uvádí: „Dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Za stavu, kdy původní dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků počítanou podle velikosti jejich podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající dohodu o užívání společné věci respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků totiž sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.“ Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud také v usnesení ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2130/2023, ve kterém se dále uvádí, že nabytí spoluvlastnického podílu v dražbě konané v průběhu exekučního řízení v situaci, kdy vydražení spoluvlastnického podílu nepůsobí „ex lege“ zánik dohody spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (viz § 336l odst. 5 o. s. ř.) samo o sobě (bez uzavření nové dohody o hospodaření se společnými nemovitými věcmi či vydání nového rozhodnutí většiny spoluvlastníků) nepředstavuje takovou podstatnou změnu poměrů, jež by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.

27. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce byl spoluvlastníkem Pozemků ode dne [datum], kdy bylo vydáno usnesení o předražku (viz § 336l odst. 2 o. s. ř.), do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byl schválen smír účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Pozemkům. Pokud žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum], lze bez dalšího uzavřít, že jeho nárok do [datum] není dán. Za situace, kdy žalobce nebyl spoluvlastníkem, nemohl být ochuzeným ve smyslu § 2991 občanského zákoníku a v této části není ve sporu aktivně věcně legitimován. Soud se dále neztotožnil s tím, že právo na vydání bezdůvodného obohacení na žalobce přešlo z jeho právní předchůdkyně, přičemž odkaz na nález Ústavního soudu III. ÚS 2049/2021 považuje za zcela nepřiléhavý (zde šlo o náhradu za užívání nemovitosti obcí jako veřejného prostranství).

28. Z provedených důkazů dále soud uzavřel, že [jméno FO] jako právní předchůdkyně žalobce a žalovaná se ústně dohodly, že žalovaná je oprávněna na dobu neurčitou Pozemky bezúplatně užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Tento závěr soud učinil především z listiny „Čestné prohlášení“ ze dne [datum], ve které [jméno FO] potvrdila existenci dohody obou spoluvlastnic ohledně hospodaření s Pozemky, jak je výše popsáno. Důkaz touto listinou přitom soud hodnotil nejen jednotlivě, nýbrž i ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy, a to především listinou „Bezplatný pronájem“ datovanou [datum], příp. listinou „Souhlas s výstavbou“. S těmi pak listina ze dne [datum] koresponduje, neboť z nich vyplývá, že [jméno FO] již v roce 2007 (dokonce ještě před tím, než se žalovaná stala podílovým spoluvlastníkem) projevila vůli, aby žalovaná Pozemky v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 bezúplatně užívala. Dne [datum] pak [jméno FO] uznala podpis na listinách za vlastní a je tak nepochybné, že její vůle v tomto směru byla i nadále dána. Pokud tedy ve svém prohlášení ze dne [datum] [jméno FO] potvrzuje, že se s žalovanou ústně dohodly na hospodaření s Pozemky, jak je výše popsáno, je takové prohlášení v souladu s dalšími provedenými důkazy, přičemž o účelovosti prohlášení ze dne [datum] nelze hovořit. Není přitom podstatné, kdy přesně byla listina „Bezplatný pronájem“ podepsána. Dohodu o hospodaření se společnou věcí mohou spoluvlastníci uzavřít i ústně (dokonce i konkludentně), nevyžaduje se tedy písemná forma (natož forma notářského zápisu), a to ani v případě, kdy se dohoda týká nemovitosti.

29. Protože žalovaná prokázala existenci dohody o bezplatném užívání společné věci, není v souladu s citovanou judikaturou povinna žalobci cokoliv hradit, když žalobce jako právní nástupce původního spoluvlastníka je povinen stávající dohodu o užívání společné věci respektovat. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků totiž sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. To platí i za situace, kdy žalobce nabyl spoluvlastnický podíl v dražbě, neboť vydražení spoluvlastnického podílu nepůsobí „ex lege“ zánik dohody spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (viz § 336l odst. 5 o. s. ř.) a takové nabytí spoluvlastnického podílu samo o sobě nepředstavuje podstatnou změnu poměrů, jež by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci (viz výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2130/2023).

30. Jde-li o argumenty žalobce dodává soud nad rámec již uvedeného, že není relevantní, že dohoda spoluvlastníků není zmíněna v podkladech k elektronické dražbě, znaleckých posudcích či poznamenána v katastru nemovitostí. Odkazy žalobce na judikaturu nejsou v převážné části (tj. 23 Cdo 633/2011, 28 Cdo 2949/2013, 28 Cdo 5001/2015, 26 Cdo 5756/2017) přiléhavé, neboť tato se týká odlišných skutkových okolností a jiného právního institutu (právo trvalého užívání pozemků ve smyslu § 70 hospodářského zákona). Pokud žalobce namítal, že podpis na prohlášení ze dne [datum] není pravým podpisem [jméno FO], když tato jej toliko uznala za vlastní, není podle soudu podstatné, zda skutečně jde o její pravý podpis, neboť uznáním podpisu za vlastní nepochybně projevila vůli odpovídající obsahu této listiny.

31. S ohledem na zjištěný skutkový stav se soud nezabýval dalšími otázkami, tj. zda byl žalobce vyloučen z užívání každého jednotlivého pozemku (ať již užíváním ze strany žalované nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, technickým uspořádáním či faktickými poměry), resp. v jakém rozsahu tyto žalovaná užívala, jakož i kvalitou těchto pozemků či obvyklou cenou nájemného, a proto jako nadbytečné neprovedl další důkazy v tomto směru navržené (zejména místní šetření, znalecký posudek). Pro výslechy účastníků soud dále neshledal naplnění předpokladů podle § 131 odst. 1 o. s. ř. Výslech svědkyně [jméno FO] soud jako nadbytečný neprovedl, neboť tvrzení žalované o dohodě spoluvlastnic má za spolehlivě prokázané z již provedených listinných důkazů.

32. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a proto ji ve výroku I. rozsudku zcela zamítl.

33. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Přiznaná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalované činí 69 475,50 Kč a představuje odměnu advokáta za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) ve výši 40 480 Kč (8 x 5 060 Kč) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], a za čtyři úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum] (tj. celkem 3 000 Kč), cestovné za cestu k ústnímu jednání vozidlem RZ [SPZ] na trase [adresa] a zpět (celkem [hodnota] km) dne [datum] ve výši 3 314,80 Kč (podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činila náhrada za pohonné hmoty částku 615,60 Kč při spotřebě vozu [právnická osoba] l motorové nafty na 100 km a ceně 38,7 Kč/l a náhrada za užití vozu činila částku 2 699,20 Kč) a ve dnech [datum] a [datum] celkem ve výši 6 623 Kč (2 x 3 311,50 Kč; podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činila náhrada za pohonné hmoty částku 515,90 Kč při spotřebě vozu [právnická osoba] l motorové nafty na 100 km a ceně 34,70 Kč/l a náhrada za užití vozu činila částku 2 795,60 Kč), náhradu za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání dne [datum] ve výši 1 000 Kč za 10 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání v dnech [datum] a [datum] celkem ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč; za 10 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], a dále 21 % DPH ve výši 12 057,70 Kč. Soud dodává, že nad rámec uvedeného nepřiznal žalované náhradu nákladů právního zastoupení tak, jak bylo požadováno podáním ze dne [datum], když tyto nepovažuje za účelně vynaložené. Jde-li o porady s žalovanou, lze konstatovat, že téměř každý úkon advokáta vyžaduje určitou předchozí poradu s klientem, v projednávané věci však nešlo o situace, které by vyžadovaly poradu s klientem přesahující jednu hodinu, tj. například pokud by bylo nutno reagovat na podstatně změněnou procesní situaci (z hlediska předmětu řízení, skutkového stavu či právního hodnocení). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.

Poučení