25 C 186/2021-69

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti [údaje o účastníkovi], o zaplacení 115.125 Kč s přísl., takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném [číslo] žalovaném [číslo] zaplacení částky 115.125 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p. a. z částky 72.000 Kč od [datum] do zaplacení tak, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhého žalovaného, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhá na žalovaných zaplacení částky 14.375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, částky 14.375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, částky 14.375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení a částky 72.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 72.000 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. V žalobě uvádí, že žalobce dne [datum] uzavřel s žalovaným [číslo]) smlouvu o poskytnutí sídla obchodní společností, na základě které se zavázal žalovanému [číslo]) zprostředkovat pro účely zápisu do obchodního rejstříku souhlas s umístěním sídla žalovanému [číslo]) na adrese [adresa žalované] za úplatu 11.880 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na této zprostředkovávané adrese. Oprávnění mít danou adresu zapsanou jako sídlo měl žalovaný předplaceno do [datum]. V případě, že by po tomto datu žalovaný [číslo]) nechtěl nadále užívat danou adresu jako sídlo, byl v souladu se smlouvou povinen učinit kroky k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. V opačném případě se zavázal do 3 dnů od uplynutí uvedeného data zaplatit opět částku ve výši 11.880 Kč bez DPH, kterým by bylo oprávnění užívat sídlo na dané adrese prodlouženo o dalších 12 měsíců. Žalobce splnil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy zprostředkoval žalovanému [číslo]) pro účely zápisu do obchodního rejstříku souhlas s umístěním sídla, označil žalovaného včetně IČa v prostorách nemovitosti, přebíral zásilky určené žalovanému [číslo]) a vyrozumíval ho o možnosti vyzvednutí v sídle žalobce. Žalovaný [číslo]) však naproti tomu svou část dohody nesplnil a po uplynutí předplacené doby za poskytnutou službu dohodnutou úplatu neuhradil a ani neučinil kroky k výmazu zprostředkované adresy z obchodního rejstříku, kdy tato zde figuruje do dnešního dne. Na základě výše uvedené smlouvy je tak od [datum] v prodlení se závazkem k úhradě dlužné úplaty. Z důvodu promlčení požaduje žalobce zaplacení úplaty pouze za poslední tři roky zpětně, tj. částky 11.880 Kč + DPH splatné dne [datum], dne [datum] a [datum]. V souladu s čl. IV. odst. 2 smlouvy se žalovaný [číslo]) zavázal v případě prodlení s úhradou úplaty dle Čl. II k provedení pravomocného výmazu zprostředkované adresy z obchodního rejstříku. V případě porušení této povinnosti je žalovaný [číslo]) povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení s plněním této povinnosti. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty tak vzniká nesplněním povinnosti zajistit výmaz adresy z obchodního rejstříku. Žalovaný [číslo]) je tak od [datum] v prodlení se zaplacením smluvní pokuty za 36 měsíců od března 2018 do března 2021 (do podání návrhu) ve výši 72.000 Kč. Přílohou ke Smlouvě o poskytnutí sídla obchodní společnosti, resp. Ručitelským prohlášením ze dne [datum] se žalovaný [číslo]) zavázal k uspokojení závazku žalobce v případě, že k tomuto nedojde ze strany žalovaného [číslo]). Dne [datum] i [datum] byla žalovanému [číslo]) zaslána písemná výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný [číslo]) vyzván právním zástupcem žalobce k zaplacení neuhrazené pohledávky a smluvní pokuty. Žalovaný [číslo]) byl rovněž upozorněn na svůj ručitelský závazek za řádnou a včasnou úhradu veškerých závazků ze smlouvy mezi žalobcem a žalovaným [číslo]). Výzvu zaslanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou doporučeného psaní s dodejkou si žalovaný [číslo]) nevyzvedl. Od [datum] jsou žalovaní v prodlení se zaplacením dlužné částky, jelikož ze strany žalovaného [číslo]) k výmazu sídla na výše uvedené adrese nedošlo a zároveň nebyla uhrazena ani smluvená částka dle smlouvy, byť je daná adresa jako sídlo žalovaného [číslo]) i nadále využívána. Podáním z [datum] žalobce upřesnil, že žalovaná částka 115.125 Kč se skládá z dlužné úplaty za období od srpna 2018 do srpna 2019 ve výši 11.880 Kč bez DPH, z dlužné úplaty za období od srpna 2019 do srpna 2020 ve výši 11.880 Kč bez DPH, z dlužné úplaty za období od srpna 2020 do podání žaloby ve výši 11.880 Kč včetně DPH a smluvní pokuty za 36 měsíců ve výši 72.000 Kč. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky 115.125 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25% úrokem z prodlení p. a. z částky 14.375 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení p. a. z částky 72.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný [číslo] se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Vzhledem k tomu, že žalovaný [číslo] je občanem Slovenska, zkoumal soud v první řadě otázku své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, soud zjistil, že žalovaný [číslo] byl registrován jako občan EU na území ČR podle § 93 odst. 2 z.č.326/1999 Sb. o pobytu od [datum] do [datum]; v současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu. Vzhledem k tomu, že k [datum] nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do [datum]. Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne [datum] a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2013. Za takové situace je třeba aplikovat na posouzení pravomoci soudu zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, na posouzení rozhodného práva pak z.č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Jelikož je žalovaný [číslo] státním příslušníkem Slovenské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného [číslo] na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 8 odst. 1. cit. nařízení, neboť žalovaný [číslo]) má obecný soud Obvodní soud pro Prahu 8, přičemž žalovaný [číslo]) je ručitelem žalovaného [číslo]), takže je účelné nárok žalobce projednat a rozhodnout v jednom řízení, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních. Je tak dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ústní jednání. K jednání dne [datum] se žalovaný [číslo]) nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Žalovaný [číslo] se při jednání vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný [číslo] je v likvidaci, a to už asi přes rok. Žalovaný [číslo] proto za žalovaného [číslo] už nejedná, za žalovaného [číslo] jedná likvidátor. Pokud jde o žalobou uplatněný nárok, žalovaný [číslo] má za to, že uzavřená smlouva je neplatná pro obcházení zákona a rozpor se zákonem, a to jak ve sjednaném plnění, tak i ve splatnosti, způsobu poskytnutí služby, způsobu úhrady za služby, a taktéž pokud se týká trvání smlouvy. Uvádí, že žalobce měl vystavovat faktury, které však nevystavoval, je tedy nejasná splatnost jeho nároku. Faktury měly být vystavovány podle zákona o účetnictví. Právní zástupkyní žalobce předložená e-mailová komunikace žádné faktury neobsahuje. Žalobce poukázal na rozsudky Městského soudu v Praze (č.j. 39 Co 9/2021- 80 a 39 Co 126/2021- 85, sp. zn. 9 Af 21/2017), článek 37 usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.10.2011 sp. zn. 29 Cdo 1654/2011 a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7.8.2018 sp. zn. 7 Cmo 87/2018, ve kterých soudy dovodily, že tzv. virtuální sídla neporušují zákon. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: údaje o subjektech DPH, e-mailová komunikace, smlouva o poskytnutí sídla obchodní společnosti ze dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným [číslo] e-mailová komunikace, výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze [datum], výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka z [datum], kopie poštou vrácené obálky, výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch, výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka z [datum], potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného [číslo] potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobce a žalovaného [číslo] lustrace v centrální evidenci vězňů, úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného [číslo] žalobce, sdělení PSSZ z [datum], sdělení Ministerstva vnitra České republiky z [datum], odpověď na lustraci v registru obyvatelů Slovenské republiky, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne [datum], e-mailová komunikace založená žalobcem při jednání soudu. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o poskytnutí sídla obchodní společnosti soud zjistil, že žalovaný [číslo] společnost [právnická osoba] jako povinný uzavřel dne [datum] s žalobcem jako oprávněným smlouvu o poskytnutí sídla obchodní společnosti. Podle článku I. bodu 1 této smlouvy oprávněný se touto smlouvou zavazuje k tomu, že povinnému zprostředkuje souhlas s umístěním sídla povinného, a to pouze pro účely zápisu sídla v obchodním rejstříku po níže stanovenou dobu na adrese [adresa žalované], a to za úplatu sjednanou níže v této smlouvě, kterou se povinný zavazuje hradit řádně a včas. Podle bodu 2 povinný bude mít zapsáno, respektive je oprávněn mít zapsánu jako sídlo společnosti obchodního rejstříku na základě zprostředkování oprávněného zprostředkovávanou adresu. Podle článku II. bodu 1 za zprostředkování souhlasu s umístěním sídla povinného dle této smlouvy náleží oprávněnému úplata ve výši 11.880 Kč bez DPH, a to za každých byť jen započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla oprávněného na zprostředkovávané adrese. Podle bodu 2 povinnost povinného uhradit oprávněnému úplatu dle této smlouvy ve výši 11.880 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla oprávněného na zprostředkovávané adrese trvá po celou dobu, po kterou bude mít povinný zapsanou jako sídlo společnosti v obchodním rejstříku zprostředkovávanou adresu, a to i bez ohledu na případné odstoupení či ukončení této smlouvy. Povinný je tedy povinen k úhradě úplaty podle této smlouvy po celou dobu, kdy bude jako sídlo povinného v příslušném obchodním rejstříku uvedena zprostředkovávaná adresa, a to bez ohledu na to, že i v případě, kdy došlo k ukončení této smlouvy. Podle bodu 3 oprávnění mít zprostředkovávanou adresu zapsanou jako sídlo, má povinný platné na základě předplacení do [datum]. V případě, že povinný nebude mít k uvedenému datu zapsanou v obchodním rejstříku jako adresu sídla adresu odlišnou od zprostředkovávané adresy, zavazuje se zaplatit oprávněnému nejpozději do 3 dnů od uplynutí uvedeného data finanční částku ve výši 11.880 Kč bez DPH. Uhrazením této částky se oprávněný povinného mít zapsané sídlo v obchodním rejstříku na zprostředkovávané adrese prodlouží o dalších 12 kalendářních měsíců počítaných od uplynutí data uvedeného v první větě tohoto článku. Uvedené ustanovení se použije opakovaně až do okamžiku, kdy zprostředkovávaná adresa bude u povinného vymazána z obchodního rejstříku. Úplata dle této smlouvy je vždy splatná nejpozději do 3 dnů od uplynutí období 12 kalendářních měsíců, za které byla úplata řádně uhrazena. Podle bodu 5 v případě prodlení povinného s úhradou úplaty či jakékoliv jiné platby dle této smlouvy, si smluvní strany sjednávají smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou úplaty či jiné platby ze strany povinného, kterou se povinný zavazuje uhradit nejpozději do 14 dnů od obdržení písemné výzvy oprávněného k její úhradě. Podle článku III. bod 1 tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to konkrétně na dobu, po kterou je zapsána jako sídlo povinného v příslušném obchodním rejstříku zprostředkovávaná adresa. Povinný není oprávněn tuto smlouvu vypovědět ani jiným způsobem ukončit před okamžikem výmazu zprostředkovávané adresy jako sídla povinného z příslušného obchodního rejstříku. Oprávněný je oprávněn tuto smlouvu vypovědět v případě prodlení povinného s uhrazením úplaty, její části nebo jakékoli jiné platby dle této smlouvy, přesáhne-li prodlení 30 kalendářních dnů, výpovědní lhůta činí v tomto případě 1 měsíc a počíná běžet okamžikem odeslání výpovědi povinnému na jeho výše uvedenou adresu sídla či výše uvedenou emailovou adresu. Oprávněný je oprávněn tuto smlouvu také kdykoliv vypovědět, a to i bez uvedení důvodu, přičemž výpovědní lhůta činí v tomto případě 6 měsíců a počne běžet okamžikem odeslání výpovědi povinnému na jeho výše uvedenou adresu sídla či výše uvedenou emailovou adresu. Podle bodu 2 povinný bere na vědomí, že nemá za žádných okolností ani při odstoupení či jiném ukončení této smlouvy nárok na vrácení již poskytnutého finančního plnění oprávněnému na základě této smlouvy, jelikož úplata přísluší oprávněnému za každých byť jen započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na zprostředkovávané adrese – to znamená úplata ani její část, která byla již uhrazena, se nevrací. Odměna dle této smlouvy náleží zprostředkovateli na zajištění oprávnění mít sídlo společnosti zapsané na zprostředkovávané adrese po určitou dobu na základě předplacení a záleží pouze na povinném, zda toto oprávnění využije či nikoliv. Podle článku IV. bod 1 povinný je povinen zajistit si dosílku veškerých poštovních zásilek na jinou adresu, než je zprostředkovaná adresa a neuvádět sídlo společnosti (zprostředkovávanou adresu) jako svou provozovnu. Povinný bere na vědomí, že na zprostředkovávané adrese bude mít pouze hromadnou a společnou poštovní schránku a že zde nebude jakkoliv přijímána jeho korespondence, než vhozením do této hromadné schránky. Dále bere povinný na vědomí, že v prostorách nemovitosti na zprostředkovávané adrese nebude mít žádný majetek a nebude zde vykonávána jakkoli žádná jeho obchodní či jiná činnost a že bude mít do nemovitosti na zprostředkovávané adrese fyzický přístup pouze po předchozí dohodě s oprávněným na oprávněným stanovenou dobu (a za odměnu). Podle bodu 2 v případě, že povinný neuhradí úplatu v souladu s článkem II. této smlouvy na období dalších 12 kalendářních měsíců, která by ho opravňovala k užití zprostředkovávané adresy na toto další období nebo bude ze strany oprávněného tato smlouva jakkoliv skončena, je povinný povinen nejpozději do 30 dnů počítaných od prvního dne prodlení s úhradou úplaty, respektive do 30 dnů počítaných od uplynutí výpovědní lhůty či od okamžiku účinnosti jiného ukončení této smlouvy provést pravomocný výmaz zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku. Povinný je v těchto případech tedy povinen bezprostředně učinit veškeré kroky k odstranění sídla ze zprostředkovávané adresy, zejména je povinen zajistit rozhodnutí příslušných orgánů o umístění sídla na jinou adresu a učinit veškeré kroky k výmazu zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku. Pokud povinný poruší povinnost stanovenou tímto článkem a nezajistí pravomocný výmaz zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku povinného ve lhůtě uvedené v první větě tohoto odstavce, je povinný povinen uhradit oprávněnému smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý byť jen započatý měsíc prodlení se splněním této povinnosti, a to bezprostředně poté, kdy bude k její úhradě vyzván, nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy k její úhradě. Podle bodu 3 pokud povinný nezjedná nápravu ve výše uvedeném smyslu a zprostředkovávanou adresu v uvedené lhůtě neodstraní z obchodního rejstříku, je oprávněný oprávněn učinit veškeré potřebné kroky k odstranění sídla ze zprostředkovávané adresy včetně všech úkonů potřebných k výmazu zprostředkovávané adresy z příslušného obchodního rejstříku. Veškeré náklady spojené s uvedeným postupem je povinný povinen oprávněnému uhradit, a to nejpozději do 14 dnů od obdržení písemné výzvy oprávněného k jejich úhradě. Povinný k tomuto uděluje oprávněnému plnou moc pro případ, že bude smlouva ukončena nebo pro případ, že bude povinný v prodlení s úhradou úplaty nebo jakékoliv jiné platby dle této smlouvy a povinný bude v prodlení s odstraněním zprostředkovávané adresy po dobu delší než 30 dnů. Podle článku V. bod 1 právní vztahy z této smlouvy se řídí právními předpisy České republiky, zejména pak obchodním zákoníkem. Podle bodu 3 ukončení této smlouvy nemá vliv na trvání povinnosti povinného k úhradě smluvních pokut dle této smlouvy. Úhradou jakékoliv smluvní pokuty není dotčen nárok oprávněného na náhradu škody v plné výši. Podle přílohy ke smlouvě k poskytnutí sídla společnosti žalovaný [číslo] prohlašuje tímto ve smyslu příslušných zákonných ustanovení ve vztahu k věřiteli [právnická osoba] s.r.o., že bere tímto na sebe vůči tomuto věřiteli povinnost uspokojit závazek vyplývající dlužníkovi [právnická osoba], [IČO], v této smlouvě o poskytnutí sídla společnosti (tj. závazek k úhradě dlužné úplaty 11.880 Kč bez DPH za každých byť jen započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla povinného na zprostředkovávané adrese dle článku II. této smlouvy, včetně závazku k úhradě sjednané smluvní pokuty a závazek k úhradě případného úroku z prodlení), jestliže jej neuspokojí tento povinný jako dlužník sám řádně a včas. Ručitel bere na vědomí, že je sjednán jako místně příslušný pro rozhodování sporů Obvodní soud pro Prahu 8 a s tímto ujednáním souhlasí. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že společnost byla zapsána dne [datum] se sídlem na adrese [adresa], které dne [datum] bylo změněno na [adresa žalované], kde ho má i k [datum]. Původním společníkem byla společnost [právnická osoba], [IČO], od [datum] je pak jediným jednatelem i společníkem žalovaný [číslo]. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy nemají vliv. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č.97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (§ 1, 2 cit. zákona). Podle § 9 odst. 1 z. č.97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním účastníci smlouvy mohou si zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním nezvolí-li si účastníci rozhodné právo, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Dle § 10 odst. 2 vzhledem k tomu se zpravidla řídí: a) smlouvy kupní a smlouvy o dílo právem místa, kde je sídlo (bydliště) prodávajícího nebo zhotovitele díla v době uzavření smlouvy; b) smlouvy o nemovitostech právem místa, kde je nemovitost; c) smlouvy o dopravě (smlouvy o přepravě, smlouvy zasilatelské apod.) právem místa, kde má dopravce nebo zasilatel sídlo nebo bydliště v době uzavření smlouvy; d) smlouvy pojistné, včetně smlouvy o pojištění nemovitostí, právem sídla (bydliště) pojistitele v době uzavření smlouvy; e) smlouvy, příkazní a jim podobné právem místa, kde má sídlo (bydliště) ten, kdo provádí příkaz, v době uzavření smlouvy; f) smlouvy o obchodním zastoupení a smlouvy o zprostředkování právem místa, kde má sídlo (bydliště) osoba, pro kterou zástupce nebo zprostředkovatel vykonává činnost, v době uzavření smlouvy; g) smlouvy o vícestranných výměnných obchodech právním řádem, jehož použití nejlépe odpovídá uspořádání těchto vztahů jako celku. Podle odst.3 jiné smlouvy spravují se zpravidla právním řádem státu, v kterém obě strany mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě a uzavírá-li se smlouva mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena; byla-li uzavřena mezi nepřítomnými, právním řádem sídla (bydliště) příjemce návrhu na uzavření smlouvy. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země. Smlouva o poskytnutí sídla obchodní společnosti obsahuje výslovné ustanovení o rozhodném právu, když v článku V. bodu 1. uvádí, se řídí právními předpisy České republiky. S ohledem na shora uvedená ustanovení se proto vztahy účastníků řídí českým právním řádem. Vzhledem k tomu, že k [datum] nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, které platily až do [datum]. Podle § 3028 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V dané věci se jedná o porušení smlouvy, jež byla uzavřena v roce 2013 a za takové situace je třeba aplikovat i hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 261 odst. 1 z.č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Podle § 2 odst. 3 obchodního zákoníku místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel, který je fyzickou osobou, je povinen zapisovat do obchodního rejstříku nebo do jiné zákonem upravené evidence své skutečné místo podnikání. Podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění. Podle § 7 odst. 3 obchodního zákoníku provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Podle § 37 odst. 2 obchodního zákoníku navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to neplatí, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy. Věta první se použije i v případě návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Podnikatel je povinen mít právní důvod užívání těchto prostor po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako jeho sídlo nebo místo podnikání. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Podle § 19c odst. 1 z.č.40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“) při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. Podle odst. 2 zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. [příjmení] adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku. Podle odst. 3 každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Na vztahy žalobce a žalovaných je třeba aplikovat podle jeho § 261 odst. 1 obchodní zákoník Smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným [číslo] je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zákoníku. Obsahem smlouvy je fakticky poskytnutí podkladů žalované společnosti, které jí umožní zapsat do obchodního rejstříku sídlo na adrese [adresa žalované], aniž by však této společnosti vzniklo oprávnění prostory na uvedené adrese skutečně užívat. Smlouva tak směřuje k obcházení zákona, zejména § 37 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť zákon se řídí principem, že ve veřejných rejstřících mají být zapsána skutečná sídla (právnických i fyzických osob). Smyslem smlouvy je poskytnout žalovanému [číslo] souhlas s umístěním sídla obchodní společnosti na určitém místě pro účely zápisu do obchodního rejstříku, aniž by se na daném místě sídlo žalovaného mělo a podle smlouvy vůbec mohlo nacházet. Sídlo právnické osoby plní obdobnou funkci jako bydliště u osoby fyzické. Je to místo, kde lze kontaktovat osoby jednající jménem právnické osoby, tedy kontaktovat právnickou osobu samotnou. Ustanovení čl. IV. bodu 1 předložené smlouvy popírá smysl právní úpravy sídla právnické osoby, neboť s umístěním sídla spojuje další závazky fakticky vylučující existenci sídla žalovaného [číslo] na uvedeném místě. Smyslem celé smlouvy je obejití kogentních ustanovení zákona, zejména § 35 písm. a) a § 37 odst. 2 obchodního zákoníku, jejichž smyslem je zajištění fungování sídel obchodních společností, která jsou nezbytná pro komunikaci s těmito osobami ze strany třetích osob, tzn. fyzických osob (spotřebitelů či podnikatelů) a právnických osob, včetně státu a jeho orgánů. Jedná se tak o absolutní neplatnost ve smyslu § 39 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Celá smlouva je tak zaměřena na obcházení zákona, k tomu, aby bylo deklarováno sídlo společnosti tam, kde se fakticky podle předložené smlouvy nacházet nemůže, čímž je uváděn v omyl obchodní rejstřík a následně všechny osoby, které vcházejí ve styk s žalovanou společností. Vzhledem k tomu, že smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, nemohl vzniknout platně ani nárok žalobce na smluvní pokuty zakotvené ve smlouvě, neboť nevznikl-li platně závazek zajištěný smluvní pokutou, nemůže dojít ani ke vzniku nároku na smluvní pokutu (§ 544 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.). Nevznikl-li žalovanému [číslo] platný závazek, nemohl vzniknout ani žalovanému [číslo] ručitelský závazek ve smyslu § 304 odst. 1 obch. zákoníku. Soud I.stupně se neztotožňuje s názory uvedenými v rozhodnutích, na něž žalobce odkazoval, neboť tato rozhodnutí zjevně nezvážila všechny aspekty, které tzv. virtuální sídla v reálném i právním životě přináší. Jak vyplývá i z rozsudků Městského soudu v Praze, smlouvy na tzv. virtuální sídla jsou konstruovány tak, aby žalovaný [číslo]) reálně žádné užívací právo k nemovitosti, na níž má umístěné sídlo, nenabyl. Jedná se tedy skutečně o rozpor se zákonem a obcházení § 37 odst. 2 obchodního zákoníku (nyní § 14 odst. 1, 2 a 3 z.č.304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), neboť toto ustanovení vyžaduje právní důvod užívání prostor adresy sídla, a to dokonce po celou dobu zápisu (bývá to důvodem pro nařízení likvidace společnosti v rejstříkovém řízení). Pokud tedy zákonodárce do zákona vtělil tuto povinnost, zjevně tím sledoval nějaký účel. Pokud soudní praxe aprobuje používání virtuálních sídel, schvaluje tím obcházení zákonných povinností, což je samo o sobě velmi špatný signál pro právní stát. Dalším důvodem, pro který by soudy neměly přistoupit na tolerování virtuálních sídel je pak skutečnost, že virtuální sídla umožňují vznik a existenci společností, které fakticky nevyvíjejí žádnou hospodářskou činnost, ale slouží toliko pro různé zastírací převody, machinace a případně přímo pro trestnou činnost. Takovéto společnosti jsou pro stát a jeho orgány včetně orgánů činných v trestním řízení nekontaktní, nespolupracují, nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost, slouží pouze jako skořápka a nástroj různých zastíracích úkonů, což je nepochybně nežádoucí společenský jev. Kromě toho stát se prostřednictvím rejstříkových soudů a státního zastupitelství naopak pracně snaží takovéto subjekty z obchodního rejstříku eliminovat a vymazávat, což je činnost zdlouhavá a nákladná. Soud I.stupně proto nemá nejmenší pochybnosti, že smlouvy umožňující tzv. virtuální sídla jsou absolutně neplatné podle § 39 občanského zákoníku (nyní § 588 z.č.89/2012 Sb.) pro rozpor se zákonem, neboť narušují veřejný pořádek. Soud proto žalobu žalobce zamítl. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému [číslo] však žádné náklady nevznikly, žalovaný [číslo] se výslovně náhrady nákladů řízení vzdal, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení