25 C 198/2018-338

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci], o zaplacení částky 7.782.060 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.782.060 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 822.089 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 7.782.060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V návrhu uvádí, že dne [datum] byla mezi žalobcem, paní [příjmení] [jméno], roz. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [anonymizováno], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska a paní [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], [číslo], Francouzská republika (která dne [datum] zemřela) uzavřena mandátní smlouva, na základě které se žalobce zavázal pro paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [příjmení] provést tyto činnosti: zajistit projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (otec paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [příjmení]), a to včetně nemovitostí - pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] - a zařídit změnu územního plánu upravující účel nemovitostí na čistě obytné území, resp. všeobecně obytné území, resp. smíšené území (v pořadí podle priorit). Paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalovaného] se zavázaly uhradit žalobci za výše uvedenou činnost odměnu ve výši 30 % z tržní ceny nemovitostí. Odměna je splatná do 15. dne, kdy klient obdrží kupní cenu za prodej nemovitostí bez daní a jiných výdajů. Žalobce tyto činnosti zajistil, když zajistil projednání a vypořádání dědictví po [jméno] [příjmení] (v dědickém řízení bylo vydáno dne [datum] usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací], paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalovaného] byly následně zapsány jako spoluvlastnice nemovitostí se spoluvlastnickým podílem ve výši každá), obstaral veškerou příslušnou dokumentaci nutnou pro změnu územního plánu a dne [datum] podal návrh na změnu územního plánu u příslušného orgánu územního plánování. Dne [datum] došlo ke schválení zadání územního plánu [územní celek], v roce 2013 byly provedeny přípravy pro dokumentaci pro územní řízení tak, aby po zajištění změny územního plánu byla k dispozici souhlasná stanoviska a bylo možné podat žádost o územní rozhodnutí dělení pozemků a umístit inženýrské sítě a komunikace, v roce 2013 byla studie opět projednána se zástupci obce a byla zapracována změna umístění veřejného prostranství, současně byly zapracovány požadavky na pěší průchodnost území a kultivaci vjezdového prostoru v souvislosti s úpravou sousedních veřejných ploch a křižovatky, do studie byl umístěn čerpací objekt obecní kanalizace a bylo jednáno o změně projektu v souvislosti se zmenšením části pozemku ulice [ulice] tak, aby byly zajištěny normové rozměry této ulice pro výjezd osobních vozidel, do konce roku 2013 byly dopracovány dílčí posudky a zahájen inženýring formou podání žádostí na dotčené orgány státní správy a samosprávy. Žalobce dále zajistil výmaz věcného břemene pohledávek ze dne [datum], v roce 2014 probíhalo získání stanovisek a projednání požadavků na úpravu řešení (čistopis dokumentace byl vydán v listopadu 2014, současně byla podána žádost na stavební úřad o vydání územního rozhodnutí), v souvislosti s návrhem dělení pozemků byl zpracován geometrický plán území a odsouhlasen [stát. instituce] pod číslem jednacím [datum] [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]; na základě požadavku Ing. [příjmení] (zástupkyně paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [příjmení]) byl tento geometrický plán po odsouhlasení upraven a dělení pozemků bylo z daňových důvodů změněno. To mělo dopad do celkové dokumentace pro územní řízení a tato byla v roce 2014 upravována a znovu projednávána. Nový geometrický plán v akceptovaném provedení byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj [datum] pod xanon [číslo]. Dne [datum] byla podána žádost o územní rozhodnutí o umístění staveb infrastruktury a komunikací, sdělením úřadu však bylo řízení přerušeno do doby vyhlášení nového územního plánu [územní celek]. Dne [datum] byl zastupitelstvem [územní celek] schválen nový územní plán a předmětné plochy byly územním plánem zařazeny do zastavitelných ploch. [jméno] [celé jméno žalovaného] v roce 2017 zemřela a v katastru nemovitostí je namísto ní od [datum] veden jako spoluvlastník předmětných pozemků její manžel - žalovaný. Zápis do katastru byl proveden na základě evropského dědického osvědčení R561 ze dne [datum]. Závazek z mandátní smlouvy ze dne [datum] po zemřelé paní [jméno] [příjmení] tak přešel na základě dědického řízení na žalovaného, jak plyne z osvědčení o dědictví ze dne [datum], kterým se mj. osvědčuje, že mezi žalovaným a jeho zemřelou manželkou byla sjednána změna majetkových poměrů manželů na režim univerzálního majetkového společenství manželů vztahujícího se na všechen současný i budoucí majetek s ujednáním, že veškerý majetek společenství přejde na pozůstalého manžela. Paní [příjmení] [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] se zavázaly uhradit žalobci za jeho činnost odměnu ve výši 30 % z tržní ceny nemovitostí. Žalobce opakovaně vyzval paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [příjmení], aby mu jednak sdělily, zda se rozhodly předmětné nemovitosti prodat, a pokud nikoliv, aby mu sdělily osobu znalce za účelem zjištění tržní ceny nemovitostí. Na tyto opakované výzvy však paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalovaného] reagovaly prostřednictvím jejich zástupkyně, že se necítí zavázány z mandátní smlouvy a osobu žádného znalce za účelem ocenění tržní hodnoty nemovitostí nenavrhly. Aniž by paní [příjmení] [jméno] a žalovaný informovali žalobce, podali dne [datum] ke [stát. instituce], [stát. instituce] návrh na zápis změn do katastru nemovitostí, kdy na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] přistoupili k prodeji nemovitostí. Vlastnické právo k nemovitostem převedli ve prospěch nových vlastníků, a to pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. Kupní cena za pozemek [číslo] je 36.229.600 Kč a kupní cena za pozemek [číslo] je 15.650.800 Kč. Celková kupní cena za pozemky tedy činila 51.880.400 Kč. Vzhledem k tomu, že na základě smlouvy nebylo mezi [anonymizována dvě slova] a [jméno] [celé jméno žalovaného] dohodnuto, že budou hradit žalobci odměnu společně a nerozdílně, je žalovaný povinen uhradit žalobci 1/2 smluvené odměny, tedy 7.782.060 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky, avšak neúspěšně. Žalovaný se podáním ze dne [datum] (č.l. 123) vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným uzavření mandátní smlouvy mezi žalobcem, [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení]. Uvedl, že povinností žalobce na základě této smlouvy bylo mj. zařídit změnu územního plánu upravující účel nemovitostí na čistě obytné území, resp. všeobecné obytné území, resp. smíšené území (v pořadí podle priorit). Mandátní smlouva byla uzavřena na dobu dvou let, tedy do [datum]. Pouze v případě, že by žalobce nezařídil svůj závazek do tohoto data z důvodů nevzniklých na jeho straně, platnost a účinnost smlouvy by byla prodloužena za těch samých podmínek o další dva roky, tedy do [datum]. Za splnění závazku žalobce náležela žalobci odměna ve výši 30 % z tržní ceny nemovitostí za podmínky, že paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalovaného] budou mít potvrzeno jejich spoluvlastnictví nemovitostí a současně bude po dobu trvání mandátní smlouvy dosaženo změny účelu užívání v územním plánu upravující účel nemovitostí. Žalobou a návrhem na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] požadoval žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 8.100.000 Kč s příslušenstvím a aby Obvodní soud pro Prahu 8 předběžným opatřením žalovanému zakázal převést vlastnické právo k nemovitostem či jakkoliv je zatížit věcnými či závazkovými právy třetích osob, zejména věcným břemenem, zástavním právem či jiným věcným právem, jakož i vkladem do majetku právnické osoby. Dne [datum] sice soud nařídil předběžné opatření, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.1.2018 č. j. 12 Co 435/2017-231 byl však návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut a žalobce vzal návrh na nařízení předběžného opatření vůči žalovanému i žalobu ve věci samé zpět. Žaloba v tomto řízení je zcela totožná s žalobou a argumenty žalobce v předchozím řízení. Vzhledem ke způsobu ukončení předchozího řízení i totožných řízení vedených vůči paní [příjmení] [jméno] považuje žalovaný nárok žalobce na úhradu částky 7.782.060 Kč za zjevně nedůvodný a neopodstatněný a žalobu ze stejných důvodů za šikanózní. Žalobce závazek žalobce po dobu platnosti a účinnosti smlouvy nesplnil, neboť do [datum] (resp. ani do [datum]) nedošlo ke změně účelu využití nemovitostí z orné půdy na čistě obytné území, resp. všeobecné obytné území, resp. smíšené území. Tento závěr potvrdila i [územní celek], když ke dni [datum] nebyly nemovitosti zařazeny do území s určeným využitím a podle územního plánu byly stále ornou půdou. K prodloužení konce platnosti a účinnosti smlouvy z [datum] na [datum] přitom nemohlo dojít, když dne [datum] zaslal žalobcem pověřený architekt žalovanému rozpracované podklady pro územní řízení, dne [datum] došlo ke schválení zadání územního plánu [územní celek], koncem roku 2013 byly dopracovány dílčí posudky a zahájen inženýring formou podání žádostí na dotčené orgány státní správy a samosprávy, v roce 2014 probíhalo získávání stanovisek a projednání požadavků na úpravu řešení; čistopis dokumentace byl vydán v listopadu 2014, současně byla podána žádost na stavební úřad o vydání územního rozhodnutí; dne [datum] byla podána žádost o územní rozhodnutí o umístění staveb infrastruktury a komunikací. Je tedy zřejmé, že žalobce závazek do [datum] nesplnil, a to z důvodů na jeho straně. Činnost žalobce po [datum] nebyla nikterak ujednána ani požadována, čehož si musel být žalobce vědom. Mandátní smlouva, ze které žalobce odvozuje svůj údajný nárok na odměnu, nebyla navíc uzavřena žalovaným, ale jeho zemřelou manželkou, ve vztahu k záležitosti, která se týkala pouze zemřelé manželky žalovaného. Žalovaný nikdy nebyl stranou mandátní smlouvy, nikdy se jí nestal a není proto v tomto sporu pasivně legitimován. Žalovaný, resp. paní [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalovaného] nad rámec svých povinností nabídly žalobci opakovaně úhradu částky 1.600.000 Kč, jako náhradu potřebných a užitečně vynaložených nákladů v souvislosti s mandátní smlouvou, což žalobce odmítl. Žalobce v rámci vyjádření (č.l. 190) doplnil, že závazek z mandátní smlouvy nezanikl smrtí paní [příjmení], ale přešel na žalovaného jako na jejího právního nástupce. Smlouva, ačkoli byla označena jako„ mandátní“, byla ve skutečnosti smlouvou příkazní, jak je uvedeno v jejím záhlaví. Žalobce v rámci územního řízení postupoval dle smlouvy za účelem změny územního plánu upravující účel užívání předmětných pozemků řádně a bez průtahů. Činnost žalobce dle příkazní smlouvy po [datum] byla sjednána tak, že se prodlužuje platnost příkazní smlouvy za podmínek zde uvedených, neboť ke změně územního plánu bez zavinění žalobce k tomuto dni nedošlo. Právní předchůdkyně žalovaného byla o činnosti žalobce informována a nikdy jej k zanechání činnosti nevyzvala. Žalobce učinil veškeré kroky v souvislosti s nabytím majetku do vlastnictví právní předchůdkyně žalovaného (projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení]), úkony provedené žalobcem dále vedly k požadované změně územního plánu. Časovou náročnost procesního schvalování příslušnými orgány nemohl žalobce ovlivnit. Územní plán zahrnující požadované změny stran využití předmětných pozemků byl zastupitelstvem [územní celek] schválen dne [datum]. Žalobce (míněno správně žalovaný) se však rozhodl pozemky prodat dříve a k uzavření kupní smlouvy došlo dne [datum]. Pohledávka žalobce na zaplacení odměny z příkazní smlouvy, která vznikla tím, že žalobce učinil veškeré kroky v souvislosti se změnou územního plánu, stále trvala a to bez ohledu na trvání samotné smlouvy. Tím, že žalovaný přistoupil k prodeji pozemků, pohledávka žalobce dospěla a 15 dnů ode dne, kdy žalovaný obdržel kupní cenu, se stala splatnou. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Francouzské republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k tomu, že k [datum] nabyl účinnosti z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z.č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do [datum]. Podle § 123 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne [datum] a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2011. Za takové situace je třeba aplikovat zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním na posouzení rozhodného práva a zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém na posouzení pravomoci soudu. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] 2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 7 odst. 1. písm. a) a b) cit. nařízení, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Závazek ze smlouvy, z níž plyne žalovaný nárok, měl být a byl splněn na území České republiky, neboť jejím předmětem bylo projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], které probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 1, a změna územního plánu obce v České republice. Odměna za tyto činnosti byla splatná na účet žalobce, který je českou obchodní společností a sídlí v obvodu zdejšího soudu. Soud I.stupně má proto za to, že s ohledem na shora uvedení ustanovení může být žalovaný, i přesto že není českým státním příslušníkem, žalován u českých soudů, čímž je dána jejich pravomoc. [město] splnění závazku, tedy sídlem žalobce, je dána i místní příslušnost zdejšího soudu, neboť žalobce měl ke dni podání žaloby sídlo v obvodu zdejšího soudu. V každém případě pak pravomoc a příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl. 26 odst. 1 shora uvedeného nařízení. K projednání věci nařídil soud ústní jednání. Na jednání konaném dne [datum] žalobce doplnil, že jeho činnost zahrnovala nejen vypracování potřebné dokumentace pro změnu územního plánu, ale též dohledání dědiček pana [příjmení] přes genealogickou společnost v [anonymizováno], dohledání potřebných dokumentů pro uskutečnění dědického řízení i cesty za dědičkami do Francie. Co se týče změny územního plánu, těžiště činnosti žalobce bylo v letech 2013 a 2014, ještě v roce 2014 spoluvlastnice žádaly o změnu geometrického rozdělení pozemků z daňových důvodů a bylo třeba předělávat dokumentaci. [jméno] [celé jméno žalovaného] v červenci 2014 udělila žalobci plnou moc a v listopadu 2015 emailem potvrzovala, že došlo k prodloužení mandátní smlouvy o další 2 roky. Veškerá činnost nutná pro změnu územního plánu byla ze strany žalobce vykonána v roce 2012, když [datum] byla podána žádost na pořízení územního plánu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2387/2008 a 32 Cdo 2842/2018, s tím, že žalobce nesplnil úkol, k němuž se zavázal ve stanoveném termínu, a tudíž mu nevznikl nárok na odměnu. Jediné, na co by žalobci mohl vzniknout nárok, by byl nárok na náhradu nákladů, které vynaložil, Ty však nejsou předmětem tohoto řízení. Obě mandantky byly laiky a jedině žalobce byl profesionálem v oboru. Jak paní [příjmení], tak i paní [celé jméno žalovaného] tedy nemohly mít představu o tom, zda je reálné v termínu dvou let dosáhnout změny územního plánu a naopak bylo na žalobci, aby stanovil lhůtu tak, aby byla reálná. Pokud teprve 5 dnů před uplynutím dvouleté lhůty od uzavření mandátní smlouvy bylo vydáno dědické rozhodnutí, pak je zřejmé, že žalobce nesplnil ani první část povinností vyplývajících z mandátní smlouvy. Podle článku IV. bod 4 mandátní smlouvy všechny změny mandátní smlouvy musely být činěny písemně, přičemž žádný písemný dodatek k uzavřené nájemní smlouvě nebyl sjednán a uzavřen. Pokud tedy žalobce vykonával jakoukoliv činnost po [datum], musel tak činit na základě jiného oprávnění a nikoli dle smlouvy. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne [datum] (č.l. 244) mj. doplnil, že vykonal veškeré činnosti směřující k vyřízení dědictví, a to dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení č.j. [číslo jednací]. V červnu 2010 učinil kroky k nalezení dědiců a vyřízení pozůstalosti, v září 2011 došlo k uzavření mandátní smlouvy a k zadání prací architektonické kanceláři [anonymizována dvě slova], a.s. vedoucích ke změně využití území. Mandátní smlouvu uzavřela nejen právní předchůdkyně žalovaného, paní [jméno] [celé jméno žalovaného], ale svůj podpis připojil také sám žalovaný. Práce na změně územního plánu započal žalobce již na podzim roku 2011, kdy byla zpracována územní studie jakožto podklad pro změnu územního plánu – studie byla dokončena v únoru 2012. Dne [datum] podala [právnická osoba] návrh na pořízení územního plánu pozemků [číslo] jehož podkladem byla zpracovaná urbanistická studie. K tomuto návrhu [územní celek] uvedla, že byl úplný a dostačující k projednání. V roce 2013 provedl žalobce přípravy pro dokumentaci pro územní řízení, komunikoval s vedením obce o možnosti získání souhlasu pro územní řízení. S návrhem dělení pozemků byl zpracován geometrický plán, podle kterého žalobce upravil dokumentaci a projednal ji s dotčenými orgány a účastníky řízení a zajistil potřebná stanoviska. V roce 2015 podal žádost o územní rozhodnutí o dělení pozemků a o umístění inženýrských sítí a komunikací. Žalobce tak splnil veškeré možné kroky vedoucí ke změně území již v červenci 2012 a další rozhodování o změně územního plánu již nebylo v jeho kompetenci. Manželka žalovaného nikdy nenamítala jakékoliv prodlevy ze strany žalobce. V rámci závěrečného návrhu vznesl žalovaný námitku promlčení s odůvodněním, že žalobce nezajistil výsledek, tedy změnu územního plánu, po dobu prvních dvou let od uzavření smlouvy z důvodů zcela na jeho straně. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech svědkyně [titul] [příjmení], výslech jednatele žalobce [titul] [ulice], výpis z obchodního rejstříku žalobce, [příjmení] [jméno] s překladem do jazyka českého, rodný a křestní list [jméno] [příjmení] z [datum], návrh na prohlášení za mrtva z [datum], oddací list [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [datum] Úřadu městské části [obec a číslo], ověřená kopie zápisu o sňatku s překladem do jazyka českého, advokátní plná moc z [datum] s překladem do jazyka českého, advokátní plná moc z [datum] od [jméno] [příjmení] s překladem do jazyka českého, rodný list [jméno] [příjmení] od Úřadu městské části [obec a číslo] ze [datum], rodný list [jméno] [příjmení] [stát. instituce] ze [datum], rodný list [jméno] [příjmení] [stát. instituce] z [datum], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o ustanovení opatrovníka nezvěstného [jméno] [příjmení] z 21.února 2012 sp. zn. 33 Nc 951/2012, vyhláška Obvodního soudu pro Prahu 1 z 21.února 2012 sp. zn. 33 Nc 951/2012, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o zastavení řízení o prohlášení [jméno] [příjmení] za mrtvého z 8.dubna 2013 č. j. 33 Nc 951/2012-93, úmrtný list [jméno] [příjmení] s překladem z francouzštiny do jazyka českého, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] z 5.9.2013 č. j. [číslo jednací] s doložkou právní moci [datum], výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] [list vlastnictví] k [datum], podklad pro vynětí zemědělské půdy ze ZPF pro rezidenční areál [anonymizována dvě slova]“ objednatele [anonymizováno] stavby a.s. ze dne dubna 2014, návrh na výmaz věcného břemene pohledávek navrhovatelů [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], úplné znění úmrtního listu [jméno] [příjmení] s překladem do jazyka českého, osvědčení notáře ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] z [datum] s překladem do jazyka českého, dopis [jméno] [příjmení] žalobci, výzva právního zástupce žalobce z [datum] bez podpisu k uzavření dodatku mandátní smlouvy s překlady do francouzštiny a angličtiny, dopis právního zástupce žalobce [jméno] [příjmení] z [datum] s překladem do francouzštiny a angličtiny, dopis [jméno] [příjmení] právnímu zástupci žalobce z [datum] a v angličtině z [datum], dopis právního zástupce žalobce ze [datum] s překladem do francouzštiny a angličtiny, dopis právního zástupce žalobce z [číslo] 2017 překladem do angličtiny, sledování zásilky od DHL, dopis právního zástupce žalobce z [datum] žalovanému s překladem do jazyka francouzského a sledování zásilky od DHL, další korespondence, předžalobní výzva právního zástupce žalobce žalovanému z [datum] a [datum] s překladem do angličtiny, kupní smlouva a smlouva o postoupení pohledávky z [datum] mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným jako prodávajícími a manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími, vyjádření právního zástupce žalovaného k předžalobní výzvě z [datum], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29.března 2018 č. j. 22 C 258/2017-173 o zastavení řízení, email [titul] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum], vyjádření k předžalobní výzvě právního zástupce žalovaného z [datum], sdělení Ing. [jméno] [příjmení] jako tajemnice [územní celek] ze dne [datum] spolu s výkresy, dopis [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v angličtině s částečným překladem, údaje o subjektech DPH – registrace k DPH, dopis [jméno] [příjmení] žalobci v angličtině ze dne [datum] s částečným překladem, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] [list vlastnictví] k [datum] a k [datum], sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ z [datum] spolu s osvědčením o dědictví po [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s překladem do jazyka českého, úmrtní list [jméno] [příjmení] s překladem do jazyka českého, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podaných žalovaným prostřednictvím zmocněnkyně [jméno] [příjmení] s podacím razítkem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj [datum], sdělení tajemnice [územní celek]. [příjmení] z [datum], návrh na pořízení územního plánu ohledně pozemků 814 a 815 v k.ú. [obec] u [obec] [titul] [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] stavby a.s. z [datum] s podacím razítkem [stát. instituce] [datum], žádost o vyjádření k urbanistické studii z [datum] s podacím razítkem [stát. instituce], plná moc od [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba] ze dne [datum] s překladem do jazyka českého, email od [anonymizována dvě slova], protokol o předání a převzetí z [datum] ověřeného geometrického plánu pro rozdělení pozemků od [titul] [příjmení] [jméno] [příjmení], zastavovací studie dopravní a technické infrastruktury pro rozdělení pozemku parc. [číslo] v obci [obec] od [právnická osoba] z [datum], překlad emailu [anonymizována dvě slova], anonymizovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30.6.2009 č. j. 54 Co 147/2009-164, vyúčtování [titul] [příjmení] z [datum], notářský zápis [titul] [příjmení] sepsaný [datum] jako ohlášení vlastníka nemovitosti, advokátní plná moc od [jméno] [příjmení] pro [titul] [příjmení] z [datum], plná moc od [jméno] [příjmení] [titul] [příjmení] z [datum], advokátní plná moc pro [titul] [příjmení] od [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a z [datum], substituční plná moc od [titul] [příjmení] [titul] [anonymizováno] z [datum], potvrzení [titul] [příjmení] z [datum], výpisy z katastru nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] [list vlastnictví] k [datum] a [datum], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 C 232/2017 ve věci [právnická osoba] proti [anonymizována dvě slova] o zaplacení 8.100.000 Kč s příslušenstvím, a to zejména žaloba s návrhem na vydání předběžného opatření z [datum], usnesení o nařízení předběžného opatření z 27.listopadu 2017 č. j. 25 C 232/2017-153 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.ledna 2018 č. j. 12 Co 435/2017-231 s doložkou právní moci [datum], usnesení o zastavení řízení z 1.března 2018 č. j. 25 C 232/2017-252 s doložkou právní moci [datum], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 22 C 258/2017 ve věci [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] o zaplacení 8.100.000 Kč s příslušenstvím, a to zejména žaloba s návrhem na vydání předběžného opatření, předběžné opatření ze dne 21.prosince 2017 č. j. 22 C 258/2017-86, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.února 2017 č. j. 19 Co 51/2018-161, usnesení ze dne 29.března 2018 č. j. 22 C 258/2017-173 s doložkou právní moci [datum], listiny založené žalobcem dne [datum] k podání, a to výpisy z katastru nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] [list vlastnictví], emailová zpráva [jméno] [příjmení] ze [datum] a [datum], internetové stránky [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], výtisk z internetových stránek [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] vytvořené ke jménu [jméno] [příjmení], emailová komunikace [jméno] [příjmení], [titul] [příjmení], [titul] se synovcem [jméno] [příjmení] z období června a července 2010 včetně překladu, text o [jméno] [příjmení] jako zakladateli [příjmení] [příjmení] nemovitosti, dopis [jméno] [příjmení] paní [příjmení] [jméno] z [datum], emailová komunikace [jméno] [příjmení], emaily [titul] [příjmení], internetový článek s [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] a další, výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], emailová komunikace [jméno] [příjmení] a [titul] [ulice], příjmové pokladní doklady [titul] [příjmení], návrh na výmaz věcného břemene pohledávek z [datum], emailová komunikace od [anonymizována dvě slova] s [jméno] [příjmení], podklad k žádosti o změnu územního plánu od [anonymizována dvě slova] a.s., rozdělení pozemku od [anonymizována dvě slova] a.s., žádost o vyjádření k urbanistické studii [stát. instituce] s podacím razítkem [datum], formulář návrhu na pořízení územního plánu pozemky [anonymizováno] a [anonymizováno], návrh na pořízení územního plánu s podacím razítkem [stát. instituce] [datum], zastavovací studie dopravní a technické infrastruktury, seznamy nemovitostí na [list vlastnictví] s nahlížením do katastru nemovitostí k [datum] s kopií katastrální mapy, sdělení tajemnice [územní celek]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], emailová komunikace od [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení], emaily od [jméno] [příjmení], sdělení [stát. instituce], odboru životního prostředí a výstavby, dělení pozemku parc. [číslo] žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby adresovaná [stát. instituce], geometrický plán pro rozdělení pozemku parc. [číslo] s emailem, emailová komunikace mezi [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], komunikace [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] stavby a.s. ohledně geometrického plánu na dělení pozemků, sdělení časového postupu ve věci přípravy projektu na rezidenční areál [obec] [anonymizováno] z [datum] [titul] [jméno] [příjmení], emailová komunikace [jméno] [příjmení], souhrnná technická zpráva a další emailová komunikace [jméno] [příjmení] ohledně dělení pozemků, faktury Ing. [jméno] [příjmení], faktura [anonymizována dvě slova] a.s. žalobci, odpověď advokátní komory [jméno] [příjmení] na její stížnost ze [datum], emailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, plná moc od [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba] z [datum] ve francouzštině s překladem do jazyka českého, plná moc od [jméno] [příjmení] z [datum] pro [právnická osoba] v angličtině s překladem do jazyka českého, plná moc od [jméno] [příjmení] z [datum] v angličtině a z [datum] v angličtině s překladem do jazyka českého, plná moc od [anonymizována dvě slova] z [datum] pro [právnická osoba] dvojjazyčná v češtině a angličtině, emailová komunikace [jméno] [příjmení] se žalobcem, [anonymizována dvě slova] se žalobcem a [titul], zadání územního plánu [obec], potvrzení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [datum], faktura [titul] [příjmení] [číslo] faktura [anonymizována dvě slova] a.s. z [datum] a [datum], vyúčtování služeb [titul], geometrický plán vyhotovitele [právnická osoba] pro rozdělení pozemku ze dne [datum] pro k.ú. [obec] u [obec], urbanistická studie pozemku [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] stavby a.s. z července 2012, podklady od [anonymizováno] stavby a.s. se sdělením časového postupu ve věci přípravy projektu pro rezidenční areál [obec] [anonymizováno], zastavovací studie dopravní a technické infrastruktury od [právnická osoba] z [datum], kompletní dokumentace pro rezidenční areál [obec] [anonymizováno] od [titul] [jméno] [příjmení] ze září 2013. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z mandátní smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem, paní [příjmení] [jméno] (roz. [jméno] [příjmení]) a [jméno] [příjmení] (roz. [příjmení]) jakožto klienty a [titul] [příjmení], advokátkou smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce provádět pro klienty činnosti spočívající v zajištění projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] vč. nemovitostí v k.ú. [obec], resp. zajištění soudní ochrany majetku klientů, a dále zajištění změny územního plánu upravující účel na čistě obytné území, resp. všeobecně obytné území, resp. smíšené území (v pořadí podle priorit). Za účelem dosažení předmětu smlouvy se žalobce zavázal zejména získat jakékoli nezbytné informace o nemovitostech, jednat s jejich uživateli a příslušnými správními úřady, hradit náklady s tím spojené, provádět jakékoli úkony vztahující se k dosažení změny v územním plánu a vykonávat jakékoli jiné činnosti nezbytné k dosažení účelu smlouvy. Klientky se zavázaly za tyto činnosti zaplatit žalobci odměnu ve výši 30 % z ceny nemovitostí v okamžiku, kdy budou mít potvrzené své spoluvlastnictví nemovitostí a bude dosaženo změny účelu užívání v územním plánu. Cena je definována jako maximální kupní cena dosažená prodejem nemovitostí. V případě, že se klientky rozhodnou nemovitosti neprodat, bude jejich cena vyčíslena znalcem. Odměna žalobce je splatná do 15 dnů ode dne, kdy klienti obdrží kupní cenu bez daní a jiných výdajů, na účet žalobce na základě řádně vystavené faktury. Smlouva obsahuje ujednání, že jestliže žalobce nezařídí změnu územního plánu do dvou let od jejího podpisu z důvodů nevzniklých na jeho straně, platnost a účinnost smlouvy bude za těch samých podmínek prodloužena o další dva roky. Veškeré a jakékoli dodatky ke smlouvě mohou být pouze písemné. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21.2.2012 č.j. 33 Nc 951/2012-37 soud zjistil, že opatrovníkem nezvěstného [jméno] [příjmení] v řízení o prohlášení za mrtvého byl ustanoven [titul] [anonymizováno]. Řízení o prohlášení [jméno] [příjmení] za mrtvého bylo dne [datum] zastaveno, neboť se v Paříži podařilo dohledat jeho úmrtní list a získat tak údaj o datu úmrtí ([datum]). Z usnesení soudního komisaře [titul] [příjmení] ze dne 5.9.2013 č.j. 37 [spisová značka] soud zjistil, že v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení] byla schválena dohoda o dědictví v tom znění, že pozůstalé dcery [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] nabývají rovným dílem (každá ) pozemky [číslo] v k.ú. [obec] v obecné ceně k datu úmrtí zůstavitele ve výši celkem 9.443 Kč. Usnesení nebylo právní moci dne [datum]. Z osvědčení ze dne [datum] vydaného notářkou [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný a jeho manželka [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] sjednali změnu majetkových poměrů, a to na režim univerzálního majetkového společenství vztahujícího se na všechen současný i budoucí majetek s ujednáním, že veškerý majetek společenství přejde na pozůstalého manžela. Spoluvlastnická práva, jejichž držitelkou byla původně [jméno] [celé jméno žalovaného], k pozemkům [číslo] v k.ú. [obec] jsou součástí společného jmění manželů. Vzhledem ke smrti paní [jméno] [příjmení], provdané [celé jméno žalovaného], přechází tyto pozemky do vlastnictví pozůstalého manžela – žalovaného. Jak plyne ze sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ ze dne [datum], na základě tohoto osvědčení byl proveden zápis žalovaného jakožto vlastníka 1/2 nemovitostí do katastru. Z kupní smlouvy a ze smlouvy o postoupení smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a žalovaný jakožto prodávající prodali nemovitosti [adresa] v k.ú. [obec] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto kupujícím za celkovou cenu 51.880.400 Kč. Kupní cena byla složena kupujícími do úschovy před podpisem kupní smlouvy a je splatná do pěti pracovních dnů poté, co bude schovateli předložen list vlastnictví převáděných nemovitostí, z něhož bude patrné, že vlastníky všech převáděných nemovitostí jsou kupující. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného ke dni [datum] soud zjistil, že k tomuto dni byli jako vlastnicí nemovitostí stále zapsáni žalovaný a [anonymizována dvě slova]. Z návrhu na pořízení územního plánu pozemků [číslo] k.ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že byl podán dne [datum] (neboť je s tímto datem označen podacím razítkem obce), návrh byl podán [právnická osoba] stavby, a.s. spolu se žádostí vč. usnesení o opatrovnictví, urbanistickou studií a studií technického řešení a infrastruktury. Ze sdělení [územní celek] k průběhu projednání a schválení územního plánu [územní celek] ze dne [datum] mj. soud zjistil, že návrh na pořízení územního plánu pozemků [číslo] k.ú. [obec] u [obec] podaný zástupcem vlastníků pozemků, [právnická osoba] stavby a.s. a [titul] [anonymizováno], byl úplný a dostačující k projednání územního plánu a zařazení pozemků do zastavitelného území. Návrh byl podán dne [datum], jeho součástí byla Zastavovací studie dopravní a technické infrastruktury zpracovaná [právnická osoba] s.r.o. dne [datum]. Územní plán byl zastupitelstvem [územní celek] vydán formou opatření obecné povahy dne [datum], účinnosti nabyl dne [datum]. Ze zastavovací studie soud zjistil, že byla vypracována společností [právnická osoba] dne [datum] pro objednatele [anonymizováno] stavby, a.s. Urbanistická studie byla vypracována [právnická osoba] architekti pro objednatele JUDr. [jméno] [příjmení] v červenci 2017. Ze sdělení časového postupu ve věci přípravy projektu„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno]“ adresovaného žalobci [právnická osoba] stavby a.s. ze dne [datum] soud zjistil, že práce ve věci pozemků [číslo] byly zahájeny v únoru 2012, zpracována byla studie řešení, která byla podkladem pro změnu územního plánu. Pokladová urbanistická studie byla dokončena dne [datum], návrh na pořízení změny územního plánu byl obci [obec] podán dne [datum]. Zadání územního plánu bylo obcí [obec] schváleno dne [datum]. V souvislosti s návrhem na rozdělení pozemků byl zpracován v roce 2014 nový geometrický plán, poté bylo na základě požadavku Ing. [příjmení] dělení pozemku z daňových důvodů změněno, což si vyžádali změnu dokumentace. Skutečnost, že byl zástupci dědiček pozemků požadován nový geometrický plán, zpozdila celou přípravu o téměř rok. Z předžalobních výzev ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 7.782.060 Kč ve lhůtě 10 dnů od odeslání těchto výzev. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 25 C 232/2017 soud zjistil, že žalobce se na [anonymizována dvě slova] domáhal zaplacení částky 8.100.000 Kč ze stejného právního důvodu, jako je tomu v tomto řízení (druhá polovina odměny z mandátní smlouvy). Usnesením ze dne 27.11.2017 č.j. 25 C 232/2017-153 nařídil zdejší soud předběžné opatření, kterým žalované zakázal převést vlastnické právo či jakkoli zatížit pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec]. K odvolání žalované bylo toto usnesení Městským soudem v Praze usnesením ze dne 9.1.2018 č.j. 12 Co 435/2017-231 změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Odvolací soud v odůvodnění mj. uvedl, že odměna z mandátní smlouvy je splatná do 15 dní ode dne, kdy žalovaná obdrží kupní cenu (čl. 5 bod 3 smlouvy); bod 4 lze použít pouze v případě, že se smluvní strana rozhodne neprodat předmětnou nemovitost, k čemuž (dle shodných tvrzení obou stran) nedošlo (bod 11 odůvodnění). Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalobce osvědčil existenci nároku vůči žalované, ale neosvědčil splatnost tvrzeného nároku dle smlouvy (vázaného na zaplacení kupní ceny). Z výslechu svědkyně [titul] [příjmení], soud zjistil, že je tajemnicí [územní celek]. Schválení záměru pořízení nového územního plánu proběhlo v obci [obec] dne [datum]. Rozhodnutí spolu s podněty a návrhy občanů obce se dne [datum] předaly pořizovateli územního plánu, tj. [stát. instituce], který obeslal jednotlivé dotčené orgány státní správy se lhůtou k vyjádření k těmto podnětům. Lhůta k vyjádření je sice 60denní, ale většina vyjádření chodí až po této lhůtě. Pořizovatel územního plánu pak shromáždí stanoviska, předá je obci, která hlasováním zastupitelstva rozhoduje o přípravných úpravách zadání v souladu s požadavky příslušných státních orgánů. Probíhají dohadovací řízení, kde se projednávají jednotlivé připomínky dotčených orgánů. Poté zastupitelstvo obce rozhoduje o příslušných změnách zadání, které na základě dohadovacích řízení zapracuje pořizovatel do zadání územního plánu. Zadání územního plánu bylo schváleno [datum], dne [datum] obec vybrala projektanta, se kterým v únoru 2014 uzavřela smlouvu o dílo. Následně proběhlo druhé kolo vyjadřování dotčených orgánů státní správy, dne [datum] se konalo společné jednání, na němž se řešila stanoviska jednotlivých dotčených orgánů. Ze společného jednání vzejdou pokyny, které projektant zpracuje do územního plánu. Tento plán byl dne [datum] předán k veřejnému projednání, námitky veřejnosti byly zamítnuty. V lednu 2018 [stát. instituce] zaslal obci návrh na vydání územního plánu, který [datum] zastupitelstvo [územní celek] schválilo, dne [datum] nabyl účinnosti. Celkový proces je zdlouhavý (v některých obcích i 3 – 4 roky), délka procesu v daném případě byla ovlivněna i nedostatkem personálních kapacit na MÚ [obec]. Pokud jde o možnost vlastníka pozemku změnit územní plán, samo o sobě to není složité. O každém návrhu hlasuje zastupitelstvo obce, zda s ním obec jako samospráva souhlasí či nikoliv. Jinak se k tomu vyjadřují i dotčené orgány státní správy, které doporučují, zda návrh projednávat či nikoli. O návrhu týkajícím se pozemku parc. [číslo] rozhodovalo zastupitelstvo obce dne [datum], kdy ho schválilo, o čemž obec informovala dne [datum]. Společné jednání proběhlo dne [datum]. K návrhu byla přiložena i zastavovací studie. Pozemky [číslo] nebyly zařazeny do územního plánu, bylo proto zvažováno povolení výstavby bez změny územního plánu, k tomu se však negativně vyjádřil [stát. instituce]. První kontakt tedy proběhl podstatně dříve, než až při podání návrhu na pořízení územního plánu v roce 2012. Bylo řešeno dělení pozemků v této lokalitě, oddělování pilířků pro elektrickou energii, apod., pravděpodobně na podzim 2011 či na jaře 2012. Obec vedla jednání s právním zástupcem vlastníků pozemků [anonymizováno] a [anonymizováno], byla uzavírána smlouva o spolupráci mezi obcí a tímto zástupcem týkající se zasíťování předmětných pozemků. Z tohoto důvodu byla dohodnuta spolupráce a finanční podíl – příspěvek na nákladech spojených s vybudováním této stanice tlakové kanalizace. Změna stávajícího územního plánu ohledně jednoho nebo dvou pozemků by v [obec] trvala asi 2 roky. Z účastnického výslechu jednatele žalobce [titul] [ulice] soud zjistil, že žalobce je společnost zaměřená na vyhledávání vlastníků nemovitostí a jejich právních nástupců, kteří jsou nedostatečně identifikováni v katastru nemovitostí. Jeho činnost nemá předem zaručený výsledek, protože neví, jestli dotyčný potomek nabude vlastnické právo k předmětnému pozemku. [jméno] [příjmení] patřily předmětné nemovitosti v k.ú. [obec], vlastník byl nedostatečně identifikován, takže bylo velice těžké dohledat jeho právní nástupce ve světě. Pokud by byly věci šly ideálně, mohlo to být za rok a půl nebo 2 roky, nebo nejdéle 4 roky všechno vyřízené, žalobce udělal vše řádně a vše ostatní bylo mimo jeho moc. Ke zhodnocení pozemků skutečně došlo, neboť byly prodány jako půda k zastavení a nikoli jako půda zemědělská. V době uzavírání mandátní smlouvy nikdo nemohl předpokládat, že [stát. instituce] vydá negativní stanovisko ke změně stávajícího územního plánu a bude požadovat nový územní plán dané lokality. Nečekali na výsledek dědického řízení, ale paralelně probíhala jednání s obcí [obec] tak, aby stihli podat návrh na změnu územního plánu včas, protože pokud by se to nestihlo v rámci projednávání nového územního plánu, další možnost by přišla třeba za 10 nebo 15 let. Už v průběhu vyřizování celé záležitosti ze strany žalobce chodily nabídky od developerů či potencionálních zájemců. Po uplynutí 2 let trvání mandátní smlouvy nadále probíhala komunikace s původními vlastnicemi, žalobce jim sděloval, že se čeká na rozhodnutí [stát. instituce]. Po nějaké době komunikace ustala. Změna rozdělení pozemků se řešila po uplynutí 2 let trvání mandátní smlouvy, řešily se i případné rozpory mezi vlastnicemi ohledně prodeje pozemku a nakládání s pozemkem. Svědek jel do [země] za paní [příjmení], kde jí celou skutečnost o případu vysvětlil a ona písemně potvrdila, že chce nadále spolupracovat. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (§ 1, 2 cit. zákona). Podle § 9 odst. 1 z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním si účastníci smlouvy mohou zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním nezvolí-li si účastníci rozhodné právo, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Podle § 10 odst. 2 se vzhledem k tomu se řídí smlouvy příkazní a jim podobné právem místa, kde má sídlo (bydliště) ten, kdo provádí příkaz, v době uzavření smlouvy. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Smlouva výslovně nestanoví, podle jakého práva byla uzavřena, obsahuje však odkaz na § 724 a násl. občanského zákoníku (odpovídající ustanovení o příkazní smlouvě v zákoně č. 40/1964 Sb., tedy českém občanském zákoníku účinném v době uzavření smlouvy). Nadto měl v době uzavření této smlouvy ten, kdo měl provést příkaz, tedy žalobce, sídlo v České republice Smlouva a právní vztahy z ní plynoucí se proto řídí českým právem, což platí i pro právní nástupce původních stran smlouvy. Vzhledem k tomu, že k [datum] nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, které platily až do [datum]. Podle § 3028 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V dané věci se jedná se o závazek ze smlouvy uzavřené v roce 2011 a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 z. č. 89/2012 Sb., tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2013. Podle § 724 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Podle § 730 odst. 1 a 2 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka. Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Na základě provedeného dokazování soud má soud za to, že žaloba žalobce je důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o následujících skutečnostech: Dne [datum] byla uzavřena v jazyce anglickém mezi žalobcem, paní [příjmení] [jméno] (roz. [jméno] [příjmení]) a [jméno] [příjmení] (roz. [příjmení]) jakožto klientkami a [titul] [anonymizováno], advokátkou, příkazní (v českém překladu označená jako mandátní) smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce provádět pro klientky činnosti spočívající v zajištění (v anglickém znění„ to arrange“, tj. zařídit) projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], vč. nemovitostí [adresa] v k.ú. [obec], resp. zajištění soudní ochrany majetku klientek, a zajištění změny územního plánu upravující účel těchto pozemků na čistě obytné území, resp. všeobecně obytné území, resp. smíšení území (v pořadí podle priorit). Klientky se zavázaly za tyto činnosti zaplatit žalobci odměnu ve výši 30 % z tržní ceny nemovitostí. Splatnost odměny je upravena v článku V. bodu 3, popř. 4 smlouvy (do 15 dní ode dne, kdy klienti obdrží kupní cenu). Žalobce podal obci [obec] dne [datum] návrh na změnu územního plánu k nemovitostem [adresa], změna územního plánu byla schválena ke dni [datum]. Po úmrtí [jméno] [příjmení] se stal vlastníkem jejího podílu na nemovitostech (tedy vlastníkem ) její manžel, tj. žalovaný. [anonymizována dvě slova] a žalovaný nemovitosti prodali za kupní cenu 51.880.400 Kč. Žalovaný namítal jednak nedostatek pasivní legitimace s odůvodněním, že mandátní (správně příkazní) smlouvu nepodepsal a proto nikdy nebyl ani se nikdy nestal jejím účastníkem, a není tedy ze smlouvy jakkoli zavázán. Dále namítal, že smlouvou požadovaný výsledek, tedy změna územního plánu ve prospěch pozemků [adresa] v k.ú. [obec], proběhla až dlouho po uplynutí lhůty dvou let od uzavření smlouvy a žalobce proto nemá nárok za zaplacení odměny za tuto činnost. Závěrem vznesl námitku promlčení s odůvodněním, že žalobce nezajistil výsledek, tedy změnu územního plánu, po dobu prvních dvou let od uzavření smlouvy z důvodů zcela na jeho straně. Soud se v první řadě neztotožňuje s námitkou nedostatku pasivní legitimace. V řízení bylo zejména osvědčením notářky [jméno] [příjmení] ze dne [datum] prokázáno, že [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] a žalovaný sjednali změnu majetkových poměrů, a to na režim univerzálního majetkového společenství vztahujícího se na všechen současný i budoucí majetek s ujednáním, že veškerý majetek společenství přejde na pozůstalého manžela. Spoluvlastnická práva k pozemkům v k.ú. [obec], jejichž držitelkou byla původně [jméno] [celé jméno žalovaného], jsou součástí univerzálního majetkového společenství manželů. Smrtí paní [příjmení] přešel veškerý majetek spadající do univerzálního majetkového společenství manželů, zejména pozemky ve [obec], do vlastnictví žalovaného. Soud má za to, že žalovaný je jakožto dědic po [jméno] [příjmení] jejím univerzálním právním nástupcem a přechází tak na něj celé její jmění (aktiva i pasiva, tj. práva i závazky), s výjimkou práv, která její smrtí zanikla (tedy např. práv osobnostních). Na žalovaného tak přešla práva i povinnosti z uvedené příkazní smlouvy. Je proto mj. zavázán z příkazní smlouvy jako právní nástupce původní účastnice smlouvy [jméno] [příjmení] a tím i pasivně legitimován v tomto sporu. Soud se neztotožňuje ani s námitkou žalovaného, že žalobci nenáleží odměna, neboť k výsledku zamýšlenému příkazní smlouvou, tedy ke změně územního plánu, došlo až po uplynutí sjednané lhůty. V řízení bylo prokázáno a mezi stranami je nesporné, že ke změně územního plánu týkající se pozemků [adresa] v k.ú. [obec] sice došlo až dne [datum] s účinností ke dni [datum], soud však vzal za prokázané (zejména z výpovědi svědkyně [titul], z návrhu na pořízení územního plánu a ze sdělení [územní celek] k průběhu projednání a schválení územního plánu [územní celek] ze dne [datum], ale i z dalších přeložených podkladů a listin), že žalobce podal návrh na změnu územního plánu dne [datum], tedy necelý rok po uzavření příkazní smlouvy. Tento návrh spolu s připojenými přílohami byl bez vad, plně způsobilý a dostačující k projednání a ke změně účelu užívání pozemků v územním plánu (jak rovněž vyplývá ze sdělení [územní celek] ze dne [datum]). I z dalších předložených podkladů tak vyplývá, že veškerou činnost, kterou bylo potřeba vykonat k dosažení požadovaného cíle (resp. jednoho z nich, protože prvním cílem bylo vůbec nabytí vlastnictví klientek k předmětným pozemkům – i zde se jednalo o činnost časově náročnou, neboť byla zcela v rukou příslušných státních orgánů rozhodujících o prohlášení za mrtvého a projednávajících dědictví), tak žalobce vykonal ve stanovené lhůtě, tj. za dobu trvání příkazní smlouvy dva, resp. čtyři roky od uzavření smlouvy podle čl. IV. bodu 1 smlouvy. Soud zdůrazňuje, že žalobce se v článku I. smlouvy nezavázal k výsledku, ale k provádění činnosti (v originále„ activities“), přičemž tyto činnosti v určené lhůtě provedl, byť kýženého výsledku bylo dosaženo později. Další proces schvalování územního plánu totiž byl již mimo vůli žalobce – při schvalování územního plánu postupuje obec podle § 43 a násl. zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon, který stanoví závazný postup při schvalování územně plánovací dokumentace a jejích změn. Zastupitelstvo rozhoduje o návrhu v samostatné působnosti a není vázáno návrhem ani stanoviskem pořizovatele, je zcela v kompetenci zastupitelstva, jestli rozhodne o pořízení územního plánu či nikoli. I v případě, že návrh na pořízení územního plánu splňuje všechny náležitosti, může obec rozhodnout o tom, že územní plán nebo jeho změnu nepořídí ([příjmení], J. a kol. [ulice] zákon. Komentář. 3. vydání. [obec] C. H. Beck, 2018, s. 248 – 250). Žalobce tedy po podání návrhu na změnu územního plánu neměl možnost (legálně) ovlivnit rychlost a proces jeho schvalování, dokonce ani to, zda obec ke změně územního plánu vůbec přistoupí. Svědkyně [titul] navíc potvrdila, že proces schvalování územního plánu je obecně zdlouhavý, běžně trvá i 3 – 4 roky, a v daném případě byl navíc ovlivněn i velmi nepříznivou personální situací na Městském úřadě [obec], ježto byla hojně přetřásaná i v médiích. V neposlední řadě podstatou příkazní smlouvy je závazek příkazníka, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Předmětem příkazu je tedy činnost příkazníka, nikoliv dosažení výsledku této činnosti (k tomu srov. nález II.ÚS 474/2000 ze dne [datum], dle kterého„ předmětem závazku obstaratele (příkazníka) totiž je uskutečnit činnost směřující k obstarání věci nebo jinou činnost, stanovenou ve smlouvě. Předmět závazku naopak nespočívá v dosažení určitého výsledku sledovaného touto činností (§ 730 odst. 2 OZ)“). Tomu odpovídalo znění smlouvy uzavřené mezi účastníky, která jako předmět smlouvy uvádí závazek žalobce provádět pro klienty následující (dále vyjmenované) činnosti. Jak plyne z § 730 odst. 2 obč. zák., příkazník má právo na odměnu, i když výsledek nenastal (ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka). Riziko případného neúspěchu tedy nese příkazce, a pokud příkazník provede vše, co měl podle smlouvy vykonat, splní tím svoji povinnost a má nárok na odměnu. V tom se příkazní smlouva odlišuje od smlouvy o dílo, jejímž předmětem je naopak dosažení určitého výsledku, a nikoli již samotná činnost, která k výsledku směřuje. Rovněž není přiléhavý odkaz žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2387/2008 a 32 Cdo 2842/2018, neboť tato rozhodnutí se týkají smlouvy zprostředkovatelské – předmětem zprostředkování je však obstarání uzavření smlouvy, a pouze dojde-li k němu (a je-li tento výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele), má zprostředkovatel právo na odměnu (§ 774 obč. zák.) Smlouva zprostředkovatelská je tedy institutem odlišným od smlouvy příkazní a závěry shora citovaných rozhodnutí nejsou v dané věci použitelné. Soud má tedy za to, že žalobce splnil své povinnosti ze smlouvy, neboť vykonal činnosti, ke kterým se zavázal – zajistil projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (což žalovaný nesporoval) a zajistil rovněž změnu územního plánu, když vypracoval (či nechal vypracovat) potřebnou dokumentaci a ve lhůtě stanovené smlouvou podal obci [obec] řádný a úplný návrh. Skutečnost, že k zamýšlené změně územního plánu došlo až po uplynutí lhůty, nelze žalobci přičítat k tíži. Žalobci tedy vznikl nárok na odměnu ze smlouvy ve výši 30 % z tržní ceny nemovitostí. Kupní smlouvou bylo prokázáno, že nemovitosti byly prodány za kupní cenu 51.880.400 Kč 30 % z této částky činí 15.564.120 Kč. Byť má soud I.stupně za to, že [jméno] [celé jméno žalovaného] i [anonymizována dvě slova] byly z příkazní smlouvy zavázány společně a nerozdílně (při uzavírání smlouvy nebylo jasné, v jakém poměru, popř. kdo nabyde vlastnictví k předmětným nemovitostem a ze smlouvy nevyplývá, že by se nějakým způsobem měla dělit povinnost k zaplacení odměny mezi oběma klientkami), takže žalobce může požadovat po každé z klientek, popř. jejich právních nástupcích celou odměnu a ony se pak vypořádají mezi sebou podle vlastnických podílů, žalobce požaduje po žalovaném pouze jednu polovinu odměny s tím, že žalovaný byl vlastníkem 1/2 nemovitostí. Soud proto přiznal žalobci částku 7.782.060 Kč. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], tedy od 11. dne poté, co žalobce odeslal žalovanému poslední předžalobní výzvu k úhradě částku do 10 dnů. Podle článku V. bodu 3 příkazní smlouvy je odměna splatná do 15 dní od obdržení kupní ceny. Vzhledem k tomu, že podle výpisu z katastru nemovitostí k [datum] (č.l.327) byla kupní smlouva ze dne [datum] zavkladována dne [datum], lze předpokládat, že k výplatě kupní ceny z úschovy žalovanému a [anonymizována dvě slova] došlo ještě v průběhu druhé poloviny března 2018, tudíž ke dni [datum] již byl žalovaný v prodlení. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Soud proto přiznal žalobci též zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% z částky 7.782.060 Kč od [datum] do zaplacení. Konečně se soud neztotožňuje s námitkou promlčení vznesenou žalovaným v rámci jeho závěrečného návrhu. Splatnost odměny žalobce byla sjednána do 15 dní ode dne, kdy klienti obdrží kupní cenu na prodej nemovitostí. V řízení nebylo prokázáno, kdy přesně žalovaný a [anonymizována dvě slova] obdrželi kupní cenu za nemovitosti, kupní smlouvu o jejich prodeji však uzavřeli s kupujícími manželi [příjmení] dne [datum]. Splatnost kupní ceny byla sjednána formou bankovní úschovy tak, že ji prodávající uhradí na účet schovatele do 20 dní od podpisu smlouvy, prodávajícím bude vyplacena do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bude kterýmkoli z účastníků smlouvy předloženo aktuální vyhotovení výpisu z katastru nemovitostí, z něhož bude patrné, že vlastníky nemovitostí jsou kupující. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, ještě ke dni [datum] byli jako vlastníci nemovitostí stále zapsáni žalovaný a [anonymizována dvě slova], přičemž ke změně územního plánu týkající se pozemků [adresa] v k.ú. [obec] došlo až dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Soud má tedy ze vzájemné souvislosti těchto důkazů za prokázané, že ke konci roku 2017 byli žalovaný a [anonymizována dvě slova] stále vlastníky nemovitostí, nebyla jim proto v té době dosud uhrazena kupní cena a nenastala tak v důsledku toho ani splatnost odměny žalobce. Podal-li proto žalobce žalobu dne [datum], učinil tak zcela jistě před uplynutím tříleté promlčecí doby. Námitka promlčení vznesená žalovaným proto není důvodná. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 389.103 Kč, odměny za právní zastoupení za 9 úkonů právní služby po 39.460 Kč podle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (1.převzetí a příprava zastoupení, 2.sepis předžalobní upomínky, 3.podání žaloby, 4.replika ze dne [datum], 5.účast na jednání dne [datum], 6.doplnění žaloby ze dne [datum], 7. a 8.účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, 9.účast na jednání dne [datum]), tedy 315.680 Kč a 9 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 2.700 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu za podání ze dne [datum] a [datum] – podání ze dne [datum] je toliko založením důkazů k podání ze dne [datum], podání ze dne [datum] je doplněním judikatury, které však již možno být obsaženo v předchozích podáních a takto samostatně proto není účelným úkonem, za který by náležela odměna. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží mu náhrada této daně, tedy částka 75.146 Kč (21 % z částky 357.840 Kč). Celková náhrada nákladů řízení žalobce tak činí 822.089 Kč (389.103 Kč + 355.140 Kč + 2.700 Kč + 75.146 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.