25 C 21/2019-290

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalovaného přikazují: -) nemovité věci: pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova] [adresa], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je garáž [anonymizována dvě slova], pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [anonymizováno] v [anonymizováno] nemovitostí pro [příjmení] [anonymizováno], [stát. instituce], -) zůstatek na účtu penzijního pojištění vedeného u [anonymizována tři slova] pod [číslo] ke dni [datum] ve výši 273 011,20 Kč.

II. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobkyně přikazují: -) [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby [rok], barva tmavě [anonymizována dvě slova] -) zůstatek na účtu penzijního pojištění vedeného u [anonymizována tři slova] pod [číslo] ke dni [datum] ve výši 342 704 39 Kč.

III. Žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 4 372 654 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení každý ve výši 8 523,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů (dále jen„ SJM“), které vzniklo za trvání manželství se žalovaným. Do tohoto spadají nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno] vedené u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je [anonymizována dvě slova] [adresa], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je [anonymizováno] bez č.p./č.e. a pozemek parc. [číslo] (dále jen„ nemovitosti“). Dále do SJM spadá [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby 2004, tmavě modrá metalíza (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Ke dni podání žaloby existoval společný závazek účastníků, a to hypoteční úvěr u [anonymizována dvě slova], který byl však v průběhu řízení zcela splacen. Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o hodnotě věcí náležejících do SJM, požadovala žalobkyně toto vypořádat tak, že jí bude do výlučného vlastnictví přikázán [značka automobilu], žalovanému aby byly do výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti, přičemž polovinu jejich hodnoty by žalovaný žalobkyni zaplatil na vyrovnání jejího podílu. V návrhu žalobkyně uvedla, že jí nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že některý z účastníků má větší nebo menší zásluhy nebo větší podíl na jejich společném jmění. V průběhu řízení žalobkyně návrh rozšířila o finanční prostředky na penzijním pojištění vedeném u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pod [číslo] dále uvedla, že zahradní bazén a vestavěnou kuchyňkou linku v nemovitostech účastníků by mohly být posuzovány jako samostatné věci a měly by tedy v takovém případě být vypořádány. Dále v souvislosti s tvrzeními žalovaného uvedenými níže uvedla, že dne [datum] prodala společně se svojí matkou rekreační chatu č.e. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] u [část obce], přičemž kupní cena 365 000 Kč, kterou obdržela, byla jejím výlučným vlastnictvím a byla použita na závazky ze [anonymizováno] o [anonymizováno], na základě které byl zhotovován společný dům. Dále uvedla, že dne [datum] založila svůj podnik fyzické osoby pod názvem [anonymizováno], [IČO], přičemž poukazovala na judikaturu [spisová značka] s tím, že žalovaný se na jejím podnikání nikdy nepodílel. V rámci svého podnikání žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o [anonymizováno] č. [anonymizováno] [spisová značka] se společností [právnická osoba], na základě které této společnosti účtovala v součtu částku 843 884 Kč, s tím, že měla i další drobné příjmy z podnikání, přičemž všechny tyto prostředky byly poukázány na její podnikatelský účet, přičemž z tohoto účtu byla např. dne [datum] zaplacena částka 500 932 Kč společnosti [právnická osoba], když příkaz k úhradě provedl žalovaný. Dále žalovaný ve dnech [datum], [datum] a [datum] vybral celkem částku 700 000 Kč a tato byla použita na stavbu společného domu. V částce 1 200 932 Kč tak došlo k vynaložení jejích výlučných prostředků na společný majetek a žádala tuto částku nahradit ve smyslu § 742 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

2. Žalovaný k návrhu žalobkyně uvedl, že v principu souhlasí s navrhovaným způsobem vypořádání zaniklého SJM. Uvedl však, že na společný majetek vynaložil finanční prostředky, které byly jeho výhradním majetkem. Konkrétně se jednalo o vnosy spočívající v tom, že: -) na zaplacení kupní ceny pozemků, z nichž následně vznikly předmětné nemovitosti, byla vynaložena částka 569 000 Kč, která byla výlučným majetkem žalovaného, když tato mu byla darována jeho bratrem Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], a to dne [datum] v hotovosti, -) stejně tak byly žalovanému jeho bratrem darovány prostředky na stavbu rodinného domu [adresa], a to ve výši 1 262 801 Kč (526 178 Kč na podsklepení domu a 736 623 Kč hrubá stavba domu). [příjmení] 526 178 Kč byla žalovanému jeho bratrem darována tak, že tuto dne [datum] poukázal na bankovní účet společnosti [právnická osoba], za účelem platby podsklepení rodinného domu účastníků. [příjmení] 736 623 Kč byla bratrem žalovaného poskytována tak, že dne [datum] a [datum] vždy poukázal z meziúvěru ze stavebního spoření na účet společnosti [právnická osoba], celkem částku 500 000 Kč za provedené stavební práce, přičemž v obou případech byla částka 250 000 Kč platbou připadající na stavbu účastníků a 250 000 Kč byla platba za stavbu právě bratra žalovaného, která byla stavěna v sousedství na pozemku parc. [číslo] v [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] daroval bratr žalovaného tomuto částku 61 922 Kč, a to v hotovosti, když tuto předal společnosti [právnická osoba], za účelem doplacení ceny na základě smlouvy o dílo, přičemž stejným způsobem došlo k daru ve výši 174 701 Kč dne [datum], -) na stavbu dvougaráže včetně terénních úprav pozemku ve výši 586 422,50 Kč, přičemž tato byla darována platbou v hotovosti přímo [právnická osoba], a to dne [datum] a [datum] po částkách ve výši 250 000 Kč, a dne [datum] stejným způsobem v částce 86 422,50 Kč, -) z průběžně poskytovaných finančních darů bratra žalovaného byl dále splácen úvěr poskytnutý účastníkům [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. V řízení potom doplnil svá tvrzení tak, že částka 501 600 Kč byla splácena po 22 měsíčních splátkách po 22 800 Kč a částka 500 000 Kč byla splacena úvěrem poskytnutým Českomoravskou stavební spořitelnou, který byl částečně splácen z prostředků účastníků, a částka 300 000 Kč byla účastníkům poskytnuta strýcem žalobkyně [jméno] [příjmení] a následně byla žalovaným tomuto vrácena z prostředků darovaných mu jeho bratrem.

3. Žalovaný v souvislosti s tím navrhl, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výlučného majetku vynaložil na společný majetek účastníků, a aby tyto vnosy byly zohledněny ve smyslu § 742 odst. 2 občanského zákoníku, a na základě toho, aby byl žalobkyni do výlučného vlastnictví přikázán [značka automobilu], žalovanému, aby byly do výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti, přičemž ten, komu bude přikázán majetek větší hodnoty, aby druhém vyplatil na hodnotu vypořádacího podílu částku odpovídající vzniklému rozdílu. V průběhu řízení dále rozšířil jeho předmět o prostředky na [anonymizována dvě slova] [role v řízení] vedené u [anonymizováno] pod [číslo].

4. K tvrzení žalovaného ohledně vnosů do SJM žalobkyně uvedla, že Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] v žádném případě žalovanému nedaroval tvrzené prostředky, když dané tvrzení je zcela účelové, když manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] neměli v rozhodné době odpovídající příjmy, aby tvrzené částky mohli darovat, navíc si ve stejné době sami pořizovali shodnou nemovitost jako účastníci, a to na vedlejším pozemku, přičemž na tuto investici si sami půjčovali od [právnická osoba], neboť na tuto neměli ze svých zdrojů. Společné nemovitosti účastníků byly dle žalobkyně hrazeny z drtivé části z hypotečního úvěru poskytnutého účastníkům dne [datum] ve výši 1 000 000 Kč, přičemž tento závazek byl plněn výhradně z prostředků účastníků, jejich mzdy či prostředků výlučně náležejících žalobkyni. Dále uvedla, že dne [datum] byla účastníkům [příjmení] stavební spořitelnou poskytnuta půjčka ve výši 473 474 Kč, kterými byla hrazena část hypotečního úvěru plynoucího ze smlouvy ze dne [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že od [datum] do [datum] byla zaměstnána v [právnická osoba], jako bankovní referentka a od [datum] do [datum] byla zaměstnána u [právnická osoba], s čistým průměrným měsíčním výdělkem 24 028 Kč. Dále uvedla, že dne [datum] uzavřeli účastníci s paní [jméno] [příjmení] dohodu o užívání bytu s tím, že na základě této smlouvy byla účastníkům [jméno] [příjmení] vyplacena částka 150 000 Kč, nemohla tak vzniknout potřeba darování částky 86 422 Kč ze strany bratra žalovaného o necelý měsíc a půl déle. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalobkyni poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž tyto byly rovněž použity na závazky ze smlouvy o dílo.

5. Ohledně vnosů žalobkyně žalovaný uvedl, že co se týká prodeje [anonymizováno] v [anonymizováno] [část obce] u [část obce], žalobkyně byla vlastnicí ideální jedné poloviny, vlastnicí druhé byla její matka [jméno] [příjmení]. Inkasovaná cena byla v rozsahu částky 250 000 Kč použita na koupi [anonymizována dvě slova] č.e. [anonymizováno] v [anonymizováno] [obec] u [obec] se souvisejícími pozemky matkou žalobkyně a ve zbývajícím rozsahu na rekonstrukci této [anonymizováno]. [příjmení] 365 000 Kč tak nemohla být na společný majetek účastníků využita.

6. Žalobkyně během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedla, že neví o tom, že by žalovanému jeho bratr daroval prostředky na tvrzené vnosy, a to ačkoli v té době spolu hovořili o všem. Náklady, které měly být hrazeny z těchto darů, byly hrazeny výhradně z podnikání žalobkyně, z hypotečních úvěrů a z jejich příjmů. Dále měli prostředky ze směny bytu, prodeje chaty, dalších úvěrů a občasně jim vypomáhala její matka. Nemohlo se jednat o dary, v té době na to ani bratr žalovaného neměl, protože sám stavěl nemovitost na sousedním pozemku a sám si bral hypoteční úvěr. V letech 1994 1996 žalobkyně podnikala, z toho měla příjem přibližně 1 500 000 Kč, dále si brali hypoteční úvěr ve výši 1 000 000 Kč, směnili byt, brali si další úvěry. Z toho je zřejmé, že financování stavby zabezpečili sami, žádné dary neproběhly. Všechny stavební práce byly potom fakturovány. [anonymizována dvě slova] stavěla dům a ty [anonymizováno] už zmiňovaná společnost nedokončila. Investováno bylo postupně 2 500 000 Kč – 3 000 000 Kč a to do koupě pozemku, stavby podsklepní, na hrubou stavbu nebo na dostavbu domu. Veškeré financování a rozhodování o tom, co se bude financovat, a kdy se to bude financovat, o tom jsem rozhodovala žalobkyně. Pozemek se zčásti zaplatil z našetřených peněz a zčásti z peněz z podnikání. O tom, že se pozemek koupí rozhodli s žalovaným společně, o tom, z jakých peněz se bude financovat, rozhodovala žalobkyně. Jak přesně proběhla platba kupní ceny pozemku, si již nepamatovala. Z výpisů z jejího podnikatelského účtu je zřejmé, že odcházely platby přímo [právnická osoba], nebo je vyzvedávala ona nebo žalovaný a potom je předával [právnická osoba] na zaplacení. Peníze z prodeje chaty byly použity na platbu [právnická osoba]. Pokud chatu prodávala společně se svou matkou, peníze z jejího prodeje, tj. celá částka 365 000 Kč byla věnována žalobkyni, matka si novou chatu koupila ze svých úspor. Položkově si to nepamatuje, ale platby za dům prováděla ze svého podnikatelského účtu, což si evidovala.

7. Žalovaný během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedl, že v roce 1993 mu zemřela matka, otec onemocněl. Na smrtelné posteli požádala matka bratra žalovaného, aby se o žalovaného, jako o mladšího bratra, postaral. Žalovaný v té době skončil studium. Původně se byli podívat na [anonymizováno] ve [anonymizováno], který jim byl nabídnutý. Bohužel nevyhovoval, tak bratr dostal nabídku od kamaráda na koupi dvou pozemků. V té době měli účastníci roční dceru a žalovaný jej zaměstnal, vykonával u něj civilní službu a náhrady této byly vypláceny v minimální částce, žalovaný tedy neměl žádné příjmy, žalobkyně byla na mateřské dovolené. Přesto bratra žalovaného koupil dva pozemky s tím, že peníze na koupi jednoho daroval žalovanému. Následně až v průběhu stavby dvou domů se rozhodlo, jaký bude žalovaného, a jaký bude jeho bratra. Žalobkyně s ohledem na to, že byla na mateřské dovolené, nemohla mít ani čas na to, aby rozhodovala o financích, neměla ani žádné příjmy. Domy se stavěly současně, bylo to bráno jako jedna stavba, výstavbu financoval bratr žalovaného formou darů žalovanému. Bratr jako podnikatel a majitel několika firem disponoval penězi a řekl, že to bude za žalovaného platit, ať to bere jako dar od něho, že to slíbil mámě, že chce, aby jejich děti vyrůstaly spolu vedle sebe s tím, že ví, že mu to žalovaný nemůže nikdy vrátit. Platil postupně stavbu nejen společnostem [anonymizováno] a [anonymizováno], ale i dalším. Žalovaný v té době pracoval jako technický ředitel ve firmě jeho bratra, zajišťoval chod výroby briket, byl technický pracovník. Úvěr 1 000 000 Kč na dostavbu získali na základě toho, že byla postavena hrubá stavba z darů od bratra. Výdělek žalovaného byl 10 000 Kč, splátka činila 22 800 Kč, tak každý měsíc požádal bratra, aby mu na splátku dal. 22 x odnesl do banky splátku v hotovosti. Následně si vzali meziúvěr ze stavebního spoření, aby jím umořili necelých 500 000 Kč. Chybělo doplatit 300 000 Kč, ty jim poskytl [anonymizováno] [obec], strýc žalobkyně. Bratr mu následně tuto částku dal, aby jí mohli vrátit, a to na konci roku 1997. Co se týká výnosu z prodeje chaty, kterou prodala žalobkyně se svou matkou, k tomu uvedl, že jeho rodina měla odedávna chatu na [obec]. V této chatě chtěl i nadále trávit čas se svou rodinou, ale nevešli se tam a naskytla se příležitost koupit jinou chatu asi 300 m vzdálenou od této. Následně matku žalobkyně přemluvili, aby mohli být pohromadě, aby její chatu v [část obce] prodala a koupila tuto chatu na [obec] v [obec] u [obec], aby byli všichni blízko sebe. [ulice] chata stále 250 000 Kč a následně se rekonstruovala, žalovaný tam vozil pana [příjmení], který rekonstrukci realizoval. Rekonstrukce stála 120 000 Kč. [příjmení] chatu si koupila jen matka žalobkyně, byla to pojistka, kdyby se matce něco stalo, aby chatu nabyla dcera. Prodejcem chaty byl bratr žalovaného, protože tam byla podmínka souseda, že tam nechce nikoho jiného, než jejich rodinu, někoho ze starousedlíků. Takže ji původní majitel prodal bratrovi žalovaného a ten ji následně za 4 měsíce převedl na matku žalobkyně. Z příjmů z podnikání žalobkyně nebyly žádné prostředky použity na stavební práce. Menší úvěry, které si brali, byly použity na vybavení domácnosti, účastníci měli do rozvodu jeden účet, proto všechny platby odcházely jménem žalobkyně. O tom, jaké příjmy měl jeho bratr, nevěděl, věděl o tom, že si půjčoval od [jméno] [příjmení] v letech [rok] – [rok] zhruba 1 500 000 Kč. Pozemek, na kterém dům účastníků stojí, kupoval bratr žalovaného, prodával jej stejný prodávající jako pozemek, na kterém stavěl dům právě on. V kupní smlouvě byli uvedeni účastníci, byl to dar od bratra pro žalovaného. Daroval mu to tím způsobem, že mu daroval 569 000 Kč s tím, že řekl„ Daruji Ti to, slíbil jsem to mámě na smrtelné posteli.“. O tom, že by měli finanční prostředky se žalobkyní, nevěděl. Částku 526 000 Kč na stavbu sklepa převáděl bratr přímo na účet zhotovitele. V roce [rok] neměli žádné prostředky, žalovaný vydělával 7 – 10 000 Kč, žalobkyně byla na mateřské dovolené, byli tři i s malou dcerou. Příjmy žalobkyně z podnikání byly použity zase na podnikání. Je možné, že peníze z účtu žalobkyně vybíral i žalovaný. Od ledna [rok] měli se žalobkyní účelový úvěr na dostavbu nemovitosti. Ve stejném období měl však, dle slov žalovaného, za stavbu domu platit jeho bratr. Od dubna do září 1996 [právnická osoba] platil za dílo rovněž bratr žalovaného. Prostředky na splátky úvěru mu bratr předával 22 x v hotovosti a on je v hotovosti nosil do [obec] [anonymizováno]. Bratr si na stavbu půjčoval peníze, ale bral to tak, jakože staví dva domy, nerozlišoval to. V roce [rok] nebo [rok] nastoupila žalobkyně do práce a měla příjem 8 – 10 000 Kč, pracovala asi na poloviční úvazek. Žádné úspory neměli. Výstavba domu stála 2 000 000 – 2 500 000 Kč, úvěr 1 000 000 Kč na to nestačil, byla dofinancována dary od bratra. Ten plnil závazek vůči matce, které slíbil, že se o žalovaného, jako starší bratr, postará, ačkoli věděl, že mu to nikdy nevrátí. Žalobkyně o darech věděla, věděla, že jinak by na stavbu neměli. 150 000 Kč spotřebovali na běžné potřeby a zařízení domu, náklady na stavbu domu z nich hrazeny nebyly. Konkrétně se k podnikání žalobkyně a jejím příjmům z něj nevyjádřil.

8. Svědek [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedl, že je bratrem žalovaného, žalobkyně je jeho bývalá švagrová. V roce [rok] jim po vleklé nemoci zemřela matka. Když odcházela, požádala svědka o to, aby se postaral o mladšího bratra, byl to pro něj morální závazek. Žalovaný byl v náhradní civilní službě, měl manželku na mateřské. Původně chtěli pořídit dvojdomek, ale na ten v té době neměl, měl sotva na půlku a následně zjistili, že dům měl vady. Následně mu kamarád nabídl ke koupi dva pozemky, na kterých se rozhodli stavět. Žalovaný v té době vydělával 1 500 – 2 000 Kč, žalobkyně nikdy nepracovala, byla na mateřské dovolené. Věděl, že mu s tím nepomohou, ale chtěl splnit přání matky, aby žili všichni společně a tak se rozhodl, že to nějak zafinancuje a rodina bude pohromadě. Koupili pozemek, který svědek zaplatil, a zajistili stavební firmu, s tou jednal jako investor víceméně pouze svědek. V září měli udělat sklepy a následně hrubou stavbu s tím, že prostředky budou dávat postupně dohromady. Zálohově zaplatil první milion, s tím, že to vypadalo, že je to na jeho dům, ale ve skutečnosti se stavěly domy dva najednou, kdy ve chvíli, kdy byly postaveny hrubé stavby za 1 250 000 Kč, na základě toho si potom účastníci mohli vzít úvěr na dostavbu asi ve výši 1 000 000 Kč. Ten na stavbu vynaložili a zbylo ještě doplatit 2 x 250 000 Kč, doplatek na hrubou stavbu, to svědek doplatil na počátku dalšího roku ze stavebního spoření z překlenovacího úvěru. Následně se dokončila hrubá stavba. Byly tam nějaké vícepráce asi za 120 000 Kč, zhruba 60 000 Kč se tam ještě doplácelo a v [anonymizováno] [rok] uzavřeli další smlouvu na dostavbu, ta měla být ve výši 500 000 Kč na jeden dům, ale nakonec jsme se domluvili, že něco si udělají ve vlastní režii, tak se to dodatkem snížilo na 420 000 Kč, celkem asi 800 000 Kč za oba domy. Zálohu 500 000 Kč opět zaplatili z překlenovacího úvěru, polovina byla vždy dar bratrovi. [ulice] firmě to platili dohromady. Následně byla doúčtována částka asi 350 000 Kč, ty se doplatily v hotovosti a opět byla polovina dar žalovanému. Na jaře roku [rok] řešili terénní práce, ty dělala [právnická osoba] asi za necelý 1 200 000 Kč, to platili ve třech splátkách v roce [rok]. Vše platil svědek, polovina byla vždy dar pro žalovaného. Ve smlouvě žalovaný vůbec nevystupoval. Na domy byly samostatné smlouvy, protože se jednalo o dvě parcely. Někdy v září [rok] byly hotové stavební úpravy a v průběhu posledního kvartálu se ty domy zkolaudovaly a zbyly splátky úvěru účastníků. U toho zjistili, že byl nevýhodný a většina splátek se nezapočítala na jistinu, proto to chtěli přeúvěrovat. Na splátky dával žalovanému svědek, vždy se jednalo o dar, když u nich žalovaný zaťukal, že nemá na splátku. Účastníci si potom vzali nový úvěr a půjčku od strýce žalobkyně a úvěr doplatili. Svědek na půjčku od strýce žalobkyně sehnal peníze a žalovanému daroval 300 000 Kč, aby ji umořil. Svědek bratrovi v součtu daroval asi 3 000 000 Kč. Svědek od roku 1985 podnikal, měl příjem ze tří společností. Na počátku měl asi 2 500 000 Kč svých našetřených peněz, následně prodal byt za 900 000 Kč, chatu za 250 000 Kč, půjčil si 2 x 1 000 000 Kč a nějaké peníze si půjčil od kamaráda, někdy si půjčoval peníze i krátkodobě. Své příjmy za [rok] – [rok] si konkrétně nepamatoval, ze zaměstnání to bylo asi 150 – 200 000 Kč za rok, ale měl i jiné příjmy z podnikání. Podnikání žalobkyně bylo zřízeno účelově v rámci daňové optimalizace, posílali na její účet provize z prodeje lisů, aby měli účastníci z čeho žít. Žalovaný byl zaměstnán v jeho společnosti, ale v rámci náhradní civilní vojenské služby nemohl mít vyšší příjmy než 2 000 Kč, proto provize byly zasílány na podnikatelský účet žalobkyně. Prostředky, které byly [právnická osoba] zasílány jako provize byly prostředky, které si žalovaný u svědka vydělal, mohl to být asi 1 000 000 Kč za dva roky. Byly to peníze na to, aby měli z čeho žít, nebyla z toho nikdy hrazena stavba domu. Ohledně překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření uvedl, že z těchto hradil stavbu obou domů, ačkoli formálně bylo fakturováno pro účely banky jen za jeho stavbu, tak s tím byla srozuměna i stavební společnost. Poslední dar, který bratrovi dal, bylo 300 000 Kč na zaplacení půjčky účastníků od strýce žalobkyně. Darovací smlouvy nikdy nesepisovali, vše bylo dohodnuto ústně. Ohledně prodeje a koupě chat se vyjádřil svědek obdobně jako žalovaný.

9. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], manželka svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], švagrová žalovaného, během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedla, že pro potřeby řízení dávali doma dohromady, jak probíhaly platby, a to pro to aby prokázali výši darů, které poskytli žalovanému na dům. K žalovanému měla vždy mateřský postoj, zná ho od jeho devíti let. Manžel jí řekl, že mamince slíbil, že se o bratra postará. Svědkyně si platby zapisovala. Něco bylo hrazeno hotově, něco ze spořitelny, ze stavebního spoření mladých, z půjček. Sami neměli dostatek peněz, skládali to, jak se dalo. Měli úspory, prodali byt, chatu, půjčovali si od kamaráda. Pozemek koupili do známého, vše vyřizoval manžel svědkyně, svědkyně jen podepsala smlouvu. Domy se stavěly tak, že první se stavěly sklepy, potom hrubé stavby, vždy něco platili z úvěrů, domy se stavěly najednou, ale byly na jejich výstavbu uzavřeny dvě smlouvy. Stavba se platila ve splátkách. Ohledně provádění a způsobu plateb nic konkrétního neuvedla. Konkrétní částky odvozovala od svých záznamů z tehdejší doby, ale podrobnosti si nepamatovala. Vždy platili tak, jak dali peníze dohromady, v postupných splátkách. Na stavbu si účastníci vzali úvěr a následně neměli na splácení a každý měsíc je tak žalovaný žádal o peníze na splátku, když u nich zaťukal a žádal o peníze, a svědci potom sami skoro neměli. S doplacením úvěru pomohl i strýc žalobkyně, ale jeho peníze mu potom svědci vrátili. Příjmy měli ze tří firem manžela, svědkyně byla na mateřské dovolené, pracovala jako účetní, měli něco naspořeno, prodali byt a chatu, a brali si úvěry. Ohledně podnikání žalobkyně svědkyně uvedla, že o tomto nic neví, neví, jaké měla žalobkyně příjmy, vždy působili spíš tak, jakože pořád potřebují pomáhat. Že by účastníci měli nějaké větší finanční prostředky, o tom nevěděla, myslela si, že neměli. Žalobkyně asi ani nevěděla, kolik domy stály, ale věděla, že peníze na ně jdou od nich, ale nikdy se nezajímala, jestli mají oni dost.

10. V řízení byl k návrhu stran vypracován znalecký posudek znalkyní [celé jméno znalkyně] na hodnotu nemovitostí, které jsou součástí SJM. Obvyklou cenu nemovitosti znalkyně určila na částku 8 915 000 Kč s tím, že obvyklá cena domu je 4 145 000 Kč a obvyklá cena pozemku je 4 770 000 Kč. Znalkyně podrobně znázornila způsob výpočtu ceny jak pozemku, tak domu, včetně uvedení oceňovacího předpisu, ocenění provedla ke dni místního šetření, tj. [datum]. Během svého výslechu dne [datum] se znalkyně vyjádřila v tom smyslu, že během prohlídky nemovitosti byly zjištěny vady nemovitosti jako vlhký sklep, propadlý chodník, zatékalo u terasy a byly problémy se sprchovým koutem. Cena byla stanovena s ohledem na stáří objektu, když tento je z roku 1996. Stav v době prohlídky byl obdobný jako v době rozvodu manželství. Znalkyně následně provedla srovnání s obdobnými nemovitostmi, cenu potom stanovila se zohledněním zjištěných vad a následných oprav do budoucna, tak aby mohla stanovit cenu. Nesrovnalost ve výměrách znalkyně odůvodnila tím, že často se do zastavěné plochy počítají i zpevněné plochy, ne jen vlastní objekt. Hranice oplocení u dané nemovitosti nesouhlasí s tím, co je v katastru nemovitostí, ale vzhledem k tomu, že je pozemek dlouhodobě užíván a žádný nájem se nevybíral, není to předmětem ocenění. Jako srovnatelné nemovitosti užila znalkyně ty, které byly v katastru nemovitostí v přístupné aplikaci. Většina srovnatelných objektů měla cenu nižší, než právě daný objekt. Porovnávala různé koeficienty, jako polohu, stav, dostupnost apod. Odlišnost v cenách je obvyklá, nejednou se znalkyni stalo, že měla dva stejné pozemky proti sobě a jeden byl cenově v katastru za 300 000 Kč a jeden 1 200 000 Kč. Když se použijí koeficienty, tak se přepočítá cena srovnávacího objektu a následně vznikne průměr. Znalkyně zopakovala, jak je uvedeno i písemném posudku, že bazén je v dnešní době standardem a je nutno přihlédnout ke stáří a opotřebení technologie. Redukce cen o 5- 10% se týká pouze nabídkových nemovitostí, protože tam je předpoklad, že realitní kancelář si něco vezme za právní servis apod. K dotazu soudu, zda se hodnota nemovitosti, kterou znalkyně stanovovala na počátku roku, změnila k současné době a případně i k době v horizontu několika následujících měsíců, znalkyně uvedla, že si myslí, že ne. Ceny od ledna [rok] víceméně stagnují, v dlouhodobém horizontu spíše klesly, do budoucna se možná opět zvýší, ale záleží to na politice státu. V posudku znalkyně užila i oceňovací předpis [číslo] [rok] Sb., neboť tuto povinnosti, tedy spolu s určením obvyklé ceny nemovitosti nebo její tržní hodnoty určit i cenu zjištěnou ukládá vyhláška. Administrativní cena nemá na stanovení ceny obvyklé vliv, ale znalkyně má povinnost jí určit. Pro určení ceny byl problematický přelom let [rok] a [rok], bylo jasné, že ceny budou stagnovat. Koeficient snížení tržní ceny o 5% se nevztahuje na cenu zjištěnou, použila jej u porovnávaných nemovitostí. Porovnávané ceny byly ceny u nemovitostí, jejich prodeje již byly realizované, zjistila je v katastru nemovitostí, jinak ceny nemůže zjistit. Při znaleckém zkoumání pracovala i s objektem, který se sice pohyboval hodnotou kolem 9 000 000 Kč, ale tento je již několik měsíců neprodaný, pořád nabízený za stejnou cenu. Pokud provedla srovnání s nabídkovými cenami srovnatelných nemovitostí inzerovaných realitními kancelářemi, tyto jsou nabízeny včetně navýšení reálné ceny o provizi, právní servis apod. Pokud by se tedy prodala předmětná nemovitost za 9 000 000 Kč, 1 000 000 Kč si vezme realitní kancelář za servis spojený s prodejem. Znalkyně se podrobně vyjádřila k námitkám žalobkyně ohledně použití koeficientu pro snížení ceny s tím, že pokud zjistila ceny, za které nemovitosti byly prodány, z těchto nemohla zjistit, zda byly prodávány přes realitní kancelář či nikoli, do kupních smluv přístup nemá, ceny ponížila u realitní inzerce. Cenu nemovitosti v ulici [anonymizována dvě slova] znalkyně nezohlednila, neboť se oproti ostatním nemovitostem jevila jako neadekvátní pro porovnání a to s ohledem na její stav a vybavenost a polohu, navíc neměla informaci, že by tato nemovitost byla v době vypracování posudku prodaná.

11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum] bylo rozvedeno [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum].

12. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyli účastníci do bezpodílového spoluvlastnictví pozemky parc. [číslo] o [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [výměra] a [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [výměra] v [anonymizována dvě slova], a to za cenu 569 250 Kč. Účastníci následně začali se stavbou rodinného domu na těchto pozemcích, jak plyne z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], kdy stavebníkem byla společnost [právnická osoba]

13. Ve stejné době, jako účastníci rodinný dům budovali i Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] Jana [celé jméno žalobkyně], jak plyne z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum]. Vyplývá to dále i z výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého bylo dále zjištěno, že nemovitost dům [adresa] byl zatížen zástavním právem ve prospěch [právnická osoba], ve vztahu k úvěrům ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, 499 576 Kč s příslušenstvím a 499 576 Kč s příslušenstvím.

14. Evidovanou majitelkou vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby [rok], barva tmavě modrá metalíza, které bylo poprvé registrováno dne [datum] je žalobkyně, jak bylo zjištěno z technického průkazu vozidla. Na jeho hodnotě se účastníci shodli v částce 100 000 Kč.

15. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na základě dohody o společném užívání bytu ze dne [datum] disponovali částkou 150 000 Kč. 16. [právnická osoba], dne [datum] odeslala Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] fakturu [číslo] na částku 500 000 Kč a to jako 2. splátku na úhradu zálohy na stavební práce dle smlouvy. [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] požádal [právnická osoba], o proplacení uvedené faktury a to na základě poskytnutého meziúvěru ze stavebního spoření [číslo]. Stejně tak požádal dne [datum] o proplacení faktury [číslo] vystavené dne [datum] rovněž společností [právnická osoba], na částku 500 000 Kč, a to na zálohu na stavební práce dle smlouvy o dílo [číslo]. Odeslání žádosti prokazuje podací lístek ze dne [datum].

17. Příjem částek 526 178 Kč na stavbu podsklepení rodinného domu účastníků, částky 311 922 Kč na část hrubé stavby účastníků a částky 424 701 Kč na dokončení hrubé stavby domu účastníků v letech [rok] až [rok] od [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] potvrdil dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba]

18. Příjem částky 1 172 845 Kč za výstavbu dvougaráže na pozemcích parc. [číslo] terénních úprav na pozemku parc. [číslo] stavbu dvougaráže a terénních úprav na pozemcích bratra žalovaného potvrdil dne [datum] [příjmení] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba]

19. Prodej [anonymizováno] č.e. [anonymizována dvě slova] na [list vlastnictví] v obci [obec], k.ú. [část obce] u [část obce] žalobkyní a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] za cenu 365 000 Kč prokazuje kupní smlouva ze dne [datum] a dále výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]. [jméno] [příjmení] si následně od Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] koupila za cenu 250 000 Kč [anonymizováno] č.e. [anonymizováno] v obci [obec], v k.ú. [obec] u [obec], jak bylo zjištěno z kupní smlouvy ze dne [datum] a dále z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum]. Tito předmětnou chatu nabyli do vlastnictví na základě [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Na rekonstrukci této chaty byla vypracována cenová nabídka za cenu 143 487,80 Kč.

20. Účastníkům byl dne [datum] poskytnut úvěr na dostavbu nemovitosti od [právnická osoba], ve výši 1 000 000 Kč, jak bylo zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]. Dále byl [anonymizováno] dne [datum] poskytnut úvěr ze stavebního spoření [číslo] ve výši 473 474 Kč, když v úvěru vystupovali jako dlužníci účastníci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] každý co do částky 118 368,50 Kč, jak bylo zjištěno ze sdělení [anonymizováno] ze dne [datum], jak vyplývá ze sdělení [anonymizováno], a ze Smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

21. Účastníci dne [datum] prodali bytovou jednotku v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a to ze cenu 140 000 Kč.

22. Žalovanému byl rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] ukončen výkon civilní služby. V roce [rok] měl žalovaný roční příjem ze zaměstnání u [právnická osoba], spol. s.r.o., v celkové výši 99 360 Kč. Za rok [rok] to byla částka 99 360 Kč, za rok [rok] částka 99 598 Kč a za rok [rok] částka 95 657 Kč. Jedním ze společníků zaměstnavatele žalovaného byl od [datum] bratr žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, ze kterého rovněž vyplývá, že tento byl dále od [datum] jednatelem společnosti [právnická osoba]

23. Ohledně prostředků na účtech penzijního spoření se účastníci shodli na tom, že zůstatky na těchto účtech by měly být přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno je účet veden. Dle sdělení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] byl na účtu ke smlouvě [číslo] vedené k osobě žalovaného ke dni [datum] zůstatek ve výši 273 011,2 Kč, na účtu ke smlouvě [číslo] vedené k osobě žalobkyně ke dni [datum] byl zůstatek ve výši 342 704,39 Kč.

24. Žalobkyně byla od [datum] do [datum] zaměstnána u [právnická osoba], na pozici bankovní referent, což prokazuje potvrzení od zaměstnání [anonymizována dvě slova] vydané dne [datum]. Následně byla od [datum] do [datum] zaměstnána u [anonymizováno] a dále od [datum] nejméně do [datum], jak plyne z potvrzení o zaměstnání. Žalované byl [datum] poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a dne [datum] jí byl poskytnut úvěr ve výši 73 000 Kč.

25. Ohledně podnikání žalobkyně bylo z provedených důkazů zjištěno, že této byl dne 29. 3. 1994 vystaven živnostenský list [číslo jednací] na podnikání s předmětem Zprostředkování obchodu a služeb, [IČO]. Její [právnická osoba] žalobkyní jednající uzavřela dne [datum] smlouvu na vedení účetnictví se [právnická osoba] zastoupenou [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to na dobu pěti let za sjednanou odměnu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o zprostředkování prodeje briketovacích systémů [příjmení] dodávaných [právnická osoba] [anonymizováno] na český trh. Provize zprostředkovatele byla sjednána ve výši 7% z prodejní ceny lisu. Na základě této smlouvy byla společností žalobkyně vystavena dne [datum] faktura na částku 168 000 Kč, dne [datum] faktura na částku 92 025 Kč, dne [datum] faktura na částku 77 810 K a 156 000 Kč, dne [datum] faktura na částku 92 025 Kč, dne [datum] faktura na částku 166 000 Kč, dne [datum] faktura na částku 92 024 Kč. Z peněžního deníku společnosti žalobkyně bylo zjištěno, že předmětné platby a výběry byly v tomto řádně evidovány, kdy například dne 12. 10. byla na bankovní účet vložena částka 501 000 Kč, která byla vybrána z hotovostní pokladny a následně byla zaplacena na fakturu ve výši 500 932 Kč. Žalobkyně měla zřízený podnikatelský účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] Z tohoto byla dne [datum] převedena částka 500 932 Kč na účet [číslo] dne [datum] byla vybrána hotovost ve výši 50 000 Kč, dne [datum] byla vybrána hotovost ve výši 350 000 Kč, dne [datum] byla vybrána hotovost ve výši 300 000 Kč, dne [datum] byl zadán příkaz k úhradě částky 500 932 Kč, a to ve prospěch účtu [číslo]. Podnikání žalobkyně bylo zrušeno ke dni [datum] rozhodnutím Úřadu městského obvodu [obec a číslo] ze dne [datum].

26. Že je dům účastníků vybaven vestavnou kuchyňkou linkou a venkovním bazénem nebylo mezi účastníky sporné, bylo to dále doloženo fotografiemi a fakturou za kuchyňkou linku ze dne [datum]. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že uvedené vybavení je součástí nemovitosti účastníků, přičemž i soud se s tímto právním názorem ztotožnil a nad rámec jejich ocenění v rámci znaleckého posudku se jimi dále více separátně nezabýval.

27. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

28. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

29. Podle § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

30. Podle § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

31. Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

32. Podle odst. 2 shodného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

33. Podle rozsudku NS ČR ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 se při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle občanského zákoníku zásadně vychází u obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu.

34. Pokud soud hodnotí výpovědi svědků, nelze odhlédnout od jejich vztahu k účastníkům, zejména k žalovanému. Jejich výpovědi se soudu jeví jako zcela účelové a nevěrohodné s cílem dosvědčit tvrzení žalovaného, která pravděpodobně společně vykonstruovali za účelem zkrácení podílu žalobkyně na vypořádacím podílu. Soud z jejich výpovědi zjistil, jak silné rodinné pouto spolu mají žalovaný se svým bratrem, nicméně pro účely rozhodnutí nezjistil ničeho podstatného, když tvrzení o podstatných okolnostech byla až nápadně podobná, nicméně soudu se jeví jako nevěrohodná. Například co se týká tvrzení ohledně skutečnost, že účastníci neměli 22 x na splátku úvěru, a oba svědci uvedli, že u nich žalovaný„ ťukal, že nemá na splátku“. Dle názoru soudu je naprosto evidentní, že svědci se žalovaným byli předem domluveni na tom, jak budou vypovídat, kdy však v kontextu jejich výpovědí následně vznikala pochybná tvrzení. Aniž by to mělo vliv na rozhodnutí ve věci, nicméně lze z toho usuzovat o pravdivost výpovědí jak žalovaného, tak svědků, že svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] koupil [anonymizováno] v [obec] u [obec] za tím účelem, aby ji mohl následně přeprodat matce žalobkyně, aby byli všichni pohromadě. Svědci však uvedli, že z prodeje chaty nabyli další prostředky na výstavbu domů. Pokud svědci tyto peníze jen dočasně uložili do nemovitosti – chaty, kterou kupovali s úmyslem následného brzkého prodeje matce žalobkyně, nemohli výtěžek z prodeje považovat za náhlý příjem, který se jim naskytl k využití na stavbu domu. Stejně tak nevěrohodnost svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] lze dovodit z tvrzení, že ničeho nevěděla o podnikání žalobkyně, ale následně bylo zjištěno a žalobkyní prokázáno, že tato měla se žalobkyní uzavřenou smlouvu, na jejímž základě jí vedla účetnictví. Pokud je svědkyně tak pečlivá, jak prezentuje, podrobně si pamatuje ohledně jednotlivých splátek na úvěr účastníků, jistě si musela být vědoma, při konkrétní otázce, zda byla blíže seznámena s podnikáním žalobkyně, k čemuž uvedla, že nikoli, přičemž smlouva, na jejímž základě vedla ono účetnictví, její tvrzení naprosto vyvrací a znevěrohodňuje. Stejně tak vyjádření svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] ohledně podnikání žalobkyně v kontextu výpovědi a tvrzení žalovaného je zarážející ve chvíli, kdy svědek uvádí, že provize zasílané žalobkyni v rámci jejího podnikání byly vlastně peníze, které si žalovaný u něj vydělal, jednalo se o řádově statisíce, svědek uváděl, že asi milion, přičemž, žalovaný uvedl, že za něj bratr výstavbu platil, protože věděl, že stejně nikdy nebude mít na to, peníze mu vrátit. Pokud tak byl žalovaný schopen si za dva roky vydělat 1 000 000 Kč, pro bratra stále pracuje, proč mu příležitost si peníze vydělat již nadále neposkytoval v dalších obdobích, a naopak za něj i v té době, kdy byl žalovaný si prostřednictvím podnikání žalobkyně 1 000 000 Kč vydělat, platil výstavbu domu a tento 1 000 000 Kč mu ponechal na„ život“ ve chvíli, kdy si sám musel na stavbu svého domu půjčovat na mnoha místech a jak uvedla svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dostávali se i do situací, kdy sami skoro nic neměli.

35. Soud v řízení nechal vypracovat znalecký posudek na určení obvyklé ceny nemovitosti ke dni rozhodnutí soudu ve smyslu shora uvedené judikatury NS. Stanovená cena, a to včetně metod, které znalkyně v posudku použila, se soudu jeví jako správná, když znalkyně závěry posudku obstojně obhájila během jejího výslechu při ústním jednání. Znalkyně v době vypracování posudku neměla informaci o tom, že by se prodala nemovitosti v ulici [anonymizována dvě slova], ale s ohledem na názor znalkyně o tom, že ceny nemovitostí stagnují, soud znalkyni již dále neukládal provést nové znalecké zkoumání s případným začleněním ceny nemovitosti v ulici [anonymizována dvě slova], neboť v takovém případě by názor znalkyně na budoucí vývoj trhu neměl žádnou váhu a její role v postavení znalce by ztratila na významu. Navíc by dále existovalo riziko, že znalecký posudek by mohl být doplňován o každou prodanou nemovitost bez ohledu na odborný názor znalce o budoucím vývoji ceny, a tím by se řízení nadále neúměrně prodlužovalo, přičemž rozhodnutí by bylo neustále oddalováno, kdy by mohla nastat až absurdní situace, že před každým rozhodnutím by musela být cena pro každou jednu prodanou nemovitost v dané oblasti aktualizována a rozhodnout ve věci by bylo takřka nemožné. Soud tedy pro potřeby vypořádání vycházel z obvyklé hodnoty nemovitosti, kterou znalkyně stanovila, a to z částky 8 915 000 Kč, kdy nepovažoval za účelné nechat vypracovat revizní znalecký posudek, když posudek, jenž znalkyně vypracovala a jeho závěry obhájila, byl pro soud dostačující.

36. Pro samotné stanovení vypořádacího podílu soud vycházel z hodnoty jednotlivých položek, kdy co se týká hodnoty položky [číslo] osobního automobilu, jenž účastníci označili předmětem vypořádání, na jeho hodnotě se tito shodli ve výši 100 000 Kč s tím, že se shodli rovněž na tom, že tento připadne v rámci vypořádání žalobkyni. Soud v těchto intencích o vlastnictví automobilu rozhodl a přikázal jej do vlastnictví žalobkyně, přičemž účastníky shodně označená cena byla zohledněna ve výši vypořádacího podílu.

37. Jako položka [číslo] byly v řízení označeny nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. a [územní celek]. Jejich hodnota byla v řízení zjištěna v částce 8 915 000 Kč, kdy soud, jak shora zhodnotil, neměl důvod odchylovat se od závěrů znalkyně, která tyto řádné obhájila i v rámci svého výslechu před soudem. Žalobkyně sama v žalobě navrhovala, aby byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a žalobkyni byl vyplacen odpovídající vypořádací podíl. V tomto duchu probíhaly i pokusy o mimosoudní dohody. Až v okamžiku, kdy žalobkyně nesouhlasila se závěry znaleckého posudku, neboť stanovenou obvyklou cenu považovala za nízkou, neodpovídající jejím představám, zazněl v řízení návrh, že nemovitosti by mohly být přikázány do vlastnictví žalobkyně, která by žalovanému odpovídající podíl vyplatila. Ačkoli žalobkyně na tomto návrhu nesetrvala a v rámci závěrečného návrhu se vyjádřila ve smyslu návrhu žalobního, soud i tak hodnotil další okolnosti, jako to, že nemovitosti od rozvodu manželství užívá žalovaný, který do nich postupně investuje, když venkovní bazén je opatřen zastřešením opatřeným žalovaným, popř. že v roce 2022 byla vybudována pergola. Soud vzal v úvahu i skutečnost, že žalobkyně od počátku neměla o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví zájem, a proto je přikázal žalovanému.

38. Další položka [číslo] byly investice z výlučného majetku žalovaného do nemovitostí. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tvrzení žalovaného o těchto bylo zcela účelové, kdy stěžejním důkazem potvrzujícím tvrzení žalovaného měly být výpovědi bratra žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho manželky [jméno] [celé jméno žalobkyně], kteří tvrzení žalovaného naprosto podpořili, nicméně soud se k hodnocení věrohodnosti jejich výpovědí vyjádřil již shora. Další důkazy prokazující tyto investice byly listinné důkazy předložené žalovaným. Tyto měly podpořit tvrzení žalovaného, nicméně soud je rovněž hodnotí jako důkazy předložené účelově, z nichž nelze bezpochyby uzavřít, že k tvrzeným darům skutečně došlo. Prvním z darů měly být prostředky na koupi pozemku, kdy soud, jak dále zhodnotí, neuvěřil tvrzením žalovaného a svědků i s ohledem na příjmy žalobkyně v rozhodné době, kdy v okamžiku, kdy si účastníci pozemek pořizovali, disponovali dostatečnými prostředky na zaplacení kupní ceny za něj. Stejně tak další tvrzení o darech na stavbu sklepa, hrubé stavby a garáže soud hodnotí jako tvrzení nepravdivá, kdy účastníci disponovali nejen prostředky z podnikání žalobkyně, ale i prostředky z účelového úvěru na dostavbu nemovitosti. Nejeví se tak jako pravděpodobné, že by vznikla potřeba daru od [jméno] [celé jméno žalovaného], který sám svou stavbu financoval úvěry a půjčkami. Soudu dále cítí potřebu uvedení skutečnosti, že pokud bratr žalovaného skutečně využíval meziúvěru ze stavebního spoření na stavbu domu žalovaného, dopouštěl se trestného činu úvěrového podvodu, za který již s ohledem na časový odstup nemůže být trestně-právně postižen, kdy toto uvědomění pravděpodobně vede k jeho bezostyšnému tvrzení o proplácení faktur. Soudu není známa smlouva o dílo na stavbu domu [jméno] [celé jméno žalovaného], a nakonec ani původní smlouva o dílo uzavřená s účastníky, nicméně pokud společnost [právnická osoba], vystavila fakturu na smlouvu o dílo [číslo] tedy na smlouvu číselně shodně označenou, jako smlouvu uzavřenou se žalovaným, když byly uzavřeny na oba domy dvě separátní smlouvy, soud pochybuje o tom, že skutečně na základě této faktury došlo k proplacení částky 500 000 Kč bankou, neboť lze logicky předpokládat, že smlouva uzavřená s [jméno] [celé jméno žalovaného] měla jiné číselné označení a banka by peníze na fakturu vystavenou na smlouvu jinou, nepochybně neproplatila. Co se týká potvrzení vystavených Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] byl v řízení předvolán jako svědek, přičemž se bez omluvy nedostavil a soud jej následně již znovu nepředvolával, když žalobkyně na důkazním návrhu jeho svědeckého výslechu netrvala. I pokud nebyla tato potvrzení vystavena účelově, ani skutečnost, že by faktury byly proplaceny [jméno] [celé jméno žalovaného] v hotovosti, nesvědčí o tom, že mu tyto prostředky nebyly ze strany účastníků k úhradě jejich závazku předány a on byl pouhým prostředníkem, když v situaci, kdy jedna a tatáž stavební společnost staví souběžně dva stejné domy příslušníkům jedné rodiny, není nic neobvyklého, že jedná pouze s jedním zástupcem celé rodiny, od kterého může i převzít peníze za obě stavby, přičemž původ těchto peněz jejich příjemci znát nemusí. Co se týká tvrzení o darech na jednotlivé splátky a dále částky 300 000 Kč na vrácení půjčky strýci žalobkyně, tyto měly prokázat zejména svědecké výpovědi, k jejichž věrohodnosti se soud již vyjádřil výše, a proto tato tvrzení nevzal za prokázaná. Lze tak shrnout, že pro účely vypořádání nebyly zohledněny žádné investice z výlučného majetku žalovaného do SJM, neboť má za to, že k těmto nedošlo. Uvedený závěr je dále podpořen argumentací uvedenou v odst. 34 a dále skutečností, že účastníci například disponovali prostředky ze zaměstnání žalobkyně, popř. prostředky získanými dohodou o společném užívání bytu. Stěží si tak lze představit, že účastníci měli například příjem 150 000 Kč z této smlouvy, což mezi nimi bylo nesporné, ale bratr žalovaného si sám půjčuje, aby žalovanému daroval částky, které ani sám neměl, aby si žalovaný vlastní získané prostředky užil dle své libosti.

39. K položce [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně měla ke dni [datum] na svém účtu penzijního připojištění [číslo] částku 342 704,39 Kč, a v souladu s návrhem účastníků byl tento zůstatek přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně.

40. K položce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni [datum] na svém účtu penzijního připojištění [číslo] částku 273 011,20 Kč, a v souladu s návrhem účastníků byl tento zůstatek přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného.

41. Co se týká položky [číslo] to investice z výhradního majetku žalobkyně na společný majetek účastníků, tyto soud posoudil tak, že žalobkyně sice tvrdila, že disponovala částkou 365 000 Kč utrženou z prodeje chaty, kterou prodala společně se svou matkou, nicméně nikterak blíže nespecifikovala, na co měla být částka 365 000 Kč použita v rámci investic do společného majetku účastníků, a tak má soud že ohledně této nejen neusnesla břemeno tvrzení, nicméně dále bylo v řízení zjištěno, že matka žalobkyně si záhy po prodeji této chaty pořídila chatu jinou, která byla pravděpodobně následně zrekonstruována, přičemž částka na pořízení chaty a nabídková cena na rekonstrukci by zkonzumovaly shodnou částku, jako byla utržena za prodej chaty žalobkyní a její matkou. Matka žalobkyně nebyla v řízení pro její zdravotní stav vyslechnuta, když účastníci na jejím výslechu ani netrvali, a s ohledem na nedostatečnost tvrzení ohledně investice předmětné částky, tedy kdy a na co byla tato užita, soud její výslech považoval za nadbytečný. Tvrzení ohledně této částky dále ani nekoresponduje s částkou označenou jako položka [číslo] během ústního jednání dne [datum], když v protokolu z jednání je uvedeno, že investice z výhradního majetku žalobkyně činily částku 1 200 932 Kč, přičemž tato částka odpovídá součtu částky 500 932 Kč, která byla zaslána z podnikatelského účtu žalobkyně na účet společnosti [právnická osoba], a hotovostním výběrům v celkové částce 700 000 Kč ([datum] – 50 000 Kč, [datum] – 350 000 Kč, [datum] - 300 000 Kč). I dispozice žalobkyně s uvedenými částkami, kdy v době bezprostředně před podpisem kupní smlouvy na pozemek bylo z podnikatelského účtu žalobkyně vybráno více, než částka kupní ceny pozemku opět znevěrohodňuje a vyvrací tvrzení žalovaného a svědků o tom, že by účastníci neměli prostředky ani na koupi pozemku, a prostředky na něj by žalovanému musel darovat jeho bratr. Soud je tak toho názoru, že pořízení nemovitostí bylo nepochybně hrazeno z úspor účastníků, z poskytnutých úvěrů a v nezanedbatelné částce z příjmů žalobkyně z podnikání, nicméně neztotožňuje se s argumentací žalobkyně, že příjmy z jejího podnikání byly jejím výlučným vlastnictvím, když na tyto se nevztahuje žádná z výjimek uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., který se na tyto v rozhodné době vztahoval, a nelze přisvědčit ani argumentaci žalobkyně založenou na rozsudku NS ČR ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, když tento rozsudek se týká vypořádání podniku, nikoli příjmů z podnikání, které se součástí společného jmění staly jakožto příjem žalobkyně, kdy uvedený názor soudu podporuje i odůvodnění rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2681/2022, a to ať se žalovaný na jejím podnikání podílel, či nikoli. Účastnici navzdory výzvám soudu v řízení nepředložili kompletní smlouvu o dílo, popř. všechny smlouvy o dílo, které v souvislosti se stavbou uzavřeli. Nicméně soud je toho názoru, že pokud dne disponovali jak příjmy žalobkyně z podnikání, tak příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze smlouvy o společném užívání bytu, brali si opakovaně úvěry, byli schopni si pořízení a výstavbu nemovitosti zajistit sami, kdy ani v případě tvrzených investic z výlučného majetku žalobkyně nelze uzavřít, že bylo prokázáno, že k těmto došlo a soud má za to, že pořízení nemovitosti účastníků bylo financováno z jejich společných prostředků a oba tak mají právo na to, aby byl podíl obou účastníků na jejich hodnotě stejný.

42. Pokud byla hodnota zaniklého SJM celkem 9 630 715,60 Kč (8 915 000 Kč nemovitosti, 100 000 Kč hodnota automobilu VW Golf, 342 704,39 Kč zůstatek na účtu penzijního připojištění žalobkyně, 273 011,20 Kč zůstatek na účtu penzijního připojištění žalovaného), činí polovina jeho hodnoty 4 815 357,80 Kč. Jelikož žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovitosti, tedy majetek vyšší hodnoty, je povinen žalobkyni vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ponížený o to, co nabyla do svého výlučného vlastnictví ona, a to o částku 100 000 Kč za hodnotu automobilu VW Golf a o částku 342 704,39 Kč odpovídající zůstatku na účtu jejího penzijního připojištění ke dni zániku manželství, když zůstatky na těchto účtech byly přikázány tomu, na jehož jméno byl tento účet veden. Vypořádací podíl, který je žalovaný povinen vyplatit žalobkyni tak činí částku 4 372 654 Kč. S ohledem na výši částky soud stanovil žalovanému zaplatit tuto žalobkyni v prodloužené lhůtě k plnění, a to tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud, s ohledem na předmět řízení, ve smyslu nálezu I. ÚS 262/20, když v řízení neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly postup, tedy pro ro, aby byla některému z účastníků náhrada nákladů řízení byť jen z části přiznána a bylo rozhodnuto, že si každý z účastníků ponese své náklady, které mu v souvislosti s tímto řízení vznikly, sám.

44. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. podle které má stát podle výsledku právo na náhradu nákladů, které platil. Rovněž s ohledem na povahu řízení bylo rozhodnuto tak, že účastníci zaplatí náklady státu rovným dílem. V řízení byla vynaložena na znalecký posudek a jeho dodatek celkem částka 21 047 Kč, účastníci zaplatili každý zálohu ve výši 2 000 Kč. Zbývá tak doplatit částku 17 047 Kč, polovina z této částky pro každého účastníka tak činí 8 523,50 Kč.

Poučení