25 C 214/2018-236

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Chowaniecem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové újmy 1 000 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci 1 000 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu ve Znojmě dne 28. 11. 2017 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit částku 1 000 000 Kč za vzniklou újmu na zdraví za psychickou újmu, kterou mu způsobila žalovaná v období roku 2009 až do roku 2011 domácím násilím, šikanováním, stolkingem, vyhrožováním, omezováním osobní a domovní svobody. Usnesením č. j. 7 C 246/2017-9 ze dne 5. 1. 2018 Okresní soud ve Znojmě vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Karviné, jako soudu místně příslušnému. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Usnesením č. j. 17 Co 39/2018-28 ze dne 19. 4. 2018 Krajský soud v Brně usnesení Okresního soudu ve Znojmě potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dnem 3. 7. 2018.

2. Dne 18. 7. 2018 Okresní soud ve Znojmě postoupil věc Okresnímu soudu v Karviné.

3. Podáním ze dne 10. 4. 2019, které došlo soudu dne 11. 4. 2019, žalobce upřesnil žalobu tak, že požaduje náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy (domácí násilí, šikanování, omezování osobní svobody), které mu způsobila žalovaná svým jednáním, a to ve výši 1 000 000 Kč. K této částce žalobce dospěl po vyhodnocení rozsahu, délky trvání a intenzity příkoří, které mu žalovaná způsobila s přihlédnutím k veřejně dostupným informacím z oblasti náhrady nemajetkové újmy. Závadné chování žalované se opakovalo a trvalo dlouhodobě. Žalobce již s odstupem času není schopen konkretizovat jednotlivé dny, ví však, že útoku proti jeho sobě se žalovaná dopustila v období vánočních svátků roku 2010, kdy v důsledku jejího chování byl nucen vyhledat pomoc krizového centra v [obec], kde byl přijat ke krátkodobému pobytu od 24. 12. 2010 do 27. 12. 2010 a dále v září roku 2011, v důsledku čehož byl žalobce hospitalizovaná na jednotce intenzivní péče [nemocnice] s poliklinikou v [obec].

4. Podáním ze dne 26. 6. 2019, které došlo soudu dne 26. 6. 2019, žalobce upřesnil žalobu tak, že vztah mezi žalobcem a žalovanou byl vztahem druha a družky, započal v roce 2006 a trval do poloviny roku 2011. K zásahům do osobnosti žalobce došlo opakovaně v období roku 2009 až poloviny roku 2011, kdy počáteční kladný vztah žalované k žalobci vyprchal a projevila se její skutečná povaha. V tomto období žalovaná také provozovala v [příjmení] [anonymizována tři slova]). Žalobce pro žalovanou pracoval. Žalovaná trvale a soustavně žalobce šikanovala a ponižovala, když se žalobce jejím útokům bránil, žalovaná mu vyhrožovala, že pokud nebude její jednání snášet, oznámí na Policii ČR, že ji žalobce znásilnil. Žalovaná žalobci vyhrožovala, že,,jej nechá zavřít na 8 let“. Protože žalobce byl již v minulosti trestně stíhán, obával se výhružek žalované. Žalobce trpěl strachem, že pokud žalovaná své pohrůžky splní, nikdo mu jako osobě dříve již trestané neuvěří a bude mu hrozit uvěznění. Žalobce byl v daném období na žalované finančně, existenčně závislý, bydlel u žalované, pracoval pro ni. Stresující partnerské soužití negativně ovlivňovalo zdravotní stav žalobce. Ve stavu fyzické i psychické vyčerpanosti žalobce vyhledal pomoc lékaře v [nemocnice] s poliklinikou v [obec]. Lékař žalobci předepsal léky na uklidnění a pro navození spánku. V důsledku chování žalované ztratil žalobce o žalovanou zájem jako o ženu, přestal se s ní intimně stýkat, přespával v samostatné místnosti. Na toto rozhodnutí žalobce žalovaná reagovala podrážděně, dehonestací jeho osoby. Dlouhodobě trvající útoky ze strany žalované u žalobce spustily psychické problémy, kterými žalobce trpí dodnes, přestože se nachází v péči odborného lékaře z oboru psychiatrie a užívá předepsané léky. Žalobce má za to, že v důsledku psychických problémů, za jejichž příčinu považuje dlouhodobé negativní působení žalované na jeho osobu, došlo ke značnému zhoršení jeho kvality života.

5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Žalovaná tvrdila, že žalobce ubližoval jí i její dceři. Bylo to nahlášeno policii, měl zákaz přiblížit se a byl vyhoštěn z bydliště u žalované. Toto však nepomohlo a nadále je bil, proto bylo podáno trestní oznámení. Žalobce byl odsouzen nepodmíněně. Po propuštění z vězení žalovaná vzala žalobce zpět. Žalovaná začala podnikat s tím, že jí žalobce pomůže, ale opak byl pravdou. Začal jí v [anonymizováno] krást, jakmile to zjistila, vyhodila ho z bytu. Žalovaná popírala, že by psychicky týrala žalobce a že musel navštívit intervenční centrum a pokud se takto stalo, tak jen z důvodu, že se najednou ocitl na dlažbě, neměl finanční hotovost, tak vyhledal intervenční centrum. Rovněž po bývalé partnerce [jméno] [příjmení] chce odškodnění 100 000 Kč.

6. Účastníci učinili nesporným, že žili jako druh a družka na adrese [adresa žalované], od roku 2006 do roku 2011. Žalovaná provozovala [anonymizováno] – [anonymizováno].

7. Soud provedl důkaz potvrzením Krizového centra [obec] [anonymizováno], ze dne 8. 7. 2013, potvrzením o hospitalizaci vydaném [nemocnice] s poliklinikou [obec] ze dne 31. 1. 2019, lékařskou zprávou ze dne 1. 2. 2019, výpisem z evidence rejstříku trestů fyzických osob, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 5 To 271/2011-228 ze dne 15. 8. 2011, výpovědí žalobce s jeho souhlasem jako účastníka řízení před dožádaným Okresním soudem v Opavě, výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] před dožádaným Okresním soudem ve Znojmě, výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a výpovědí svědka [jméno] [příjmení].

8. Soud nepřipustil návrh žalobce na provedení důkazu zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatrické oddělení [nemocnice] ve [obec], zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] psychiatrická ordinace [obec], zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], praktického lékaře, [anonymizováno] – [anonymizováno] a zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky, [anonymizováno] v [obec]. Žalobce požadoval vyžádání zpráv od těchto lékařů o zdravotním stavu žalobce, ve kterém se žalobce nachází v důsledku chování a skutků žalované. Tyto důkazy označil při svém výslechu u Okresního soudu v Opavě dne 15. 11. 2019. Soud jednak tyto navržené důkazy žalobce nepřipustil, když byly navrhnuty po koncentraci řízení a jednak proto, že důkazy nebyly potřebné k prokázání zdravotního stavu žalobce, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

9. Po provedeném dokazování bylo soudu prokázáno, že žalobce se od roku 1984 léčí pro psychické problémy. Žalobce se žalovanou žili jako druh a družka od roku 2006 do roku 2011. Bydleli spolu u žalované na adrese [adresa žalované]. Žalovaná provozovala [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], žalobce jí v [anonymizováno] pomáhal. V době od 18. 8. 2006 do 9. 3. 2009 byl žalobce ve výkonu trestu. Žalobce navštívil ambulanci [anonymizováno] centra [obec] o.z., dne 24. 12. 2010 a byl přijat ke krátkodobému pobytu do 27. 12. 2010. Žalobce byl od 4. 9. 2011 do 5. 9. 2011 hospitalizován na interním oddělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [nemocnice] s [anonymizováno] [obec].

10. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově č. j. 105 T 139/2010-200 ze dne 30. 5. 2011 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinen, že v době od října 2009 do 4. 5. 2010 v [obec] [část obce], na ulici [anonymizováno] [číslo] v bytě, který obýval spolu se svou družkou [anonymizováno] [celé jméno žalované], tuto opakovaně nejprve jednou týdně, později i několikrát do týdně vždy v podnapilém stavu napadal, a to údery otevřenou dlaní či pěstí do různých částí těla, taháním za vlasy, přičemž v několika případech na to uhodil i její hlavou o zeď, čímž jí způsoboval podlitiny na různých částech těla, kterážto zranění si nevyžádala lékařská ošetření, přitom jí vulgárně nadával a rozbíjel různé věci v bytě, v důsledku čehož byla [celé jméno žalované] nucena v několika případech svůj byt opustit, načež jeho jednání vyvrcholilo dne 4. 5. 2010, kdy opakovaně [jméno] [celé jméno žalované] napadl tak, že do ní nejprve žduchnul, na to se [celé jméno žalované] rozhodla i s dcerou z bytu odejít, jelikož chtěla předejít fyzickému konfliktu, avšak [celé jméno žalobce] ji dostihl na chodbě domu, snažil se jí za ruku vtáhnout zpět do bytu, ale napadená se bránila, proto jí uchopil za vlasy a její hlavou několikrát udeřil do zárubní dveří. V tom přiběhla napadené na pomoc její dcera [jméno] [celé jméno žalované], jíž udeřil pěstí do břicha a pak jí kroutil levou rukou za záda, ta však křičela, že zavolá policii, proto svého jednání zanechal a vrátil se zpět do bytu. Následně však byl Policií ČR ze společného obydlí vykázán, přičemž v důsledku posledního napadení [celé jméno žalované] utrpěla zranění v podobě pohmoždění hlavy, která si vyžádala pouze jednorázové lékařské ošetření a [jméno] [celé jméno žalované] pak utrpěla poranění v podobě pohmoždění zápěstí a ruky vlevo a lehkého pohmoždění břicha, která si vyžádala jednorázové lékařské ošetření a následné léčení v trvání 6 dnů, tedy týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, čímž spáchal přečin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému tretu odnětí svobody v trvání dvou let. Výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným. Dále žalobci bylo uloženo omezení ve zkušební době podmíněného odsouzení zdržet se požívání alkoholických nápojů a současně povinnost podrobit se na výzvu probačního úředníka kontrole hladiny alkoholu v těle. V této věci byl na žalobce vypracován znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce obecně vykazoval rysy osobností poruchy ve smyslu smíšené poruchy osobnosti – rysy emoční nestability a dissociální. Používání alkoholu pak snáze demaskuje jeho sklony k explozivnímu agresivnímu reagování.

11. Proti tomuto rozsudku podala odvolání v neprospěch žalobce státní zástupkyně, která se neztotožňovala se závěry okresního soudu, které jej vedly, k uložení podmíněného trestu s tím, že žalobce byl v minulosti opakovaně soudně trestán a zejména v roce 2001 byl Okresním soudem ve [obec] odsouzen mimo jiné pro trestný čin týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1 trestního zákoníku a byl mu uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 4 let, který sice vykonal až dne 9. 3. 2009, přičemž vytýkaného jednání se měl dopouštět od října 2009, tedy krátce poté, co byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. V této projednávané věci žalobce vinu popíral a posléze se stavěl dokonce do role oběti partnerských neshod s poškozenou. Podané odvolání bylo zaměřeno toliko do výroku o trestu a odvolací soud byl vázán v přezkumné činnosti napadeným výrokem rozsudku. Ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod spisovou značkou 1 T 514/2000 byl žalobce odsouzen za závažnou trestnou činnost ve vztahu k nezletilé dceři, která mu navíc byla svěřena do výchovy a péče, jeho jednání se projevovalo vysokým stupněm hrubosti, bezcitnosti a trvalo po dlouhou dobu, přičemž poškozená nebyla vzhledem ke svému věku schopna se o sebe postarat. Odvolací soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Karviné –pobočka v Havířově ve výroku o trestu a nově ho odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a 6 měsíců nepodmíněně. Výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dnem 15. 8. 2011.

12. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem před dožádaným Okresním soudem v Opavě bylo zjištěno, že žalobce se žalovanou žili ve společné domácnosti, jednalo se tedy o partnerský vztah, který trval od roku 2006 do roku 2011. Žalobce uváděl, že důvodem ukončení jejich vztahu bylo to, že žalovaná byla majitelkou [anonymizováno], kdy [anonymizována dvě slova] zařídil žalobce, podnikání jí stouplo do hlavy, dávala mu rozkazy jako jejímu podřízenému. To poté přesáhlo určitou mez, cítil se utlačován a tak si přestali rozumět a vztah ukončili. Během vánočních svátků roku 2010 žalobce byl v [anonymizována dvě slova] v [obec], aby si psychicky odpočal. Žalobce tvrdil, že žalovaná kladla na něho stále větší nároky a říkala mu, že málo dělá ve [anonymizována dvě slova], následně byl ten tlak tak silný, že se pokusil žalobce o sebevraždu, a to v roce 2011, kdy spolykal nějaké prášky a následně skončil na jednotce intenzivní péče v [nemocnice] v [obec]. K odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Karviné č. j. 105 T 139/2010-200 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 5 To 271/2011 uvedl žalobce, že si žalovaná vše vymyslila.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] před dožádaným Okresním soudem ve [obec] bylo zjištěno, že svědkyně zná žalobce, žalovanou pouze z telefonního hovoru, nikdy jí osobně neviděla. Svědkyně se se žalobcem seznámila na inzerát, který podal žalobce. Je to asi 8 let zpátky. Jejich vztah hodnotila jako známé, kteří se navštěvovali. Asi 4 roky se již neviděli. Žalobce s žalovanou žil několik let v [obec], pak se rozešli. Až poté se s ním seznámila svědkyně. Svědkyně se žalobcem spolu nežili, byl třeba u svědkyně žalobce týden, pak se pohádali a žalobce odešel, pak zase přišel. Byl neodbytný, pořád svědkyni psal SMS, nežili nikdy spolu nějakou delší dobu. Jako druh a družka spolu nežili. Žalobce se ke svědkyni choval špatně, byl agresivní, bil ji, svědkyně ho dala k přestupkové komisi. V té době bydlel u svědkyně její syn [jméno], který byl svědkem toho, že ji žalobce bil. Z důvodu pobití žalobce měla i neschopenku, žalobce tak řádil, že musela zavolat policii. Svědkyně se žalobcem nemá žádné soudní spory, nepodala ani trestní oznámení. V době, kdy spolu žili žalobce se žalovanou, neznala ani žalobce, ani žalovanou, takže se může vyjádřit jen ohledně toho, co jí tito sdělili. Žalobce jí řekl, že žalovaná ho psychicky deptala, naopak žalovaná jí řekla, že žalobce jí bil, že musela zavolat policii. Bil ji, když byl pod vlivem alkoholu. Dle žalované ho netýrala, naopak ho kryla a trpěla to. Svědkyně osobně více věřila žalované. Žalobce je takový, jaký je, takže mu v žádném případě se nedá věřit. Vyhledává stále něco, jak z žalované dostat peníze. V době, kdy žalobce žil u žalované v bytě s nimi žila dcera žalované. Svědkyně hodnotila žalobce jako hodně agresivního, když byl podnapilý, pak druhý den plakal a omlouval se.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná měla [anonymizováno], občas tam syn [anonymizováno]. Dle svědkyně žalovaná byla konfliktní typ, pořád se spolu hádali. Nevěděla, zda žalobce byl její manžel. Dle svědkyně se tam vyskytovali dva muži. Jednou žalovaná svědkyni vyhodila z [anonymizováno].

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v době, kdy svědek bydlel na ulici [ulice a číslo], v [obec] [část obce], tak žalobce se žalovanou měli [anonymizována tři slova] na této adrese. Svědkovi nebylo známo, kdo [anonymizováno] provozoval. [anonymizováno] byla provozována někdy od roku 2006, a to ze začátku roku. Občas svědek se zašel do [anonymizována dvě slova]. Žalobce i žalovanou zná svědek pouze o [anonymizováno]. Svědkovi bylo známo, že žalobce žalovaná pak vyhodila. U svědka bydlel žalobce asi 14 dnů. Svědkovi nebylo známo, proč ho žalovaná vyhodila, když se o to nezajímal a ani žalobce mu to neřekl. Svědkovi nebylo známo, jak spolu žili, když se o to rovněž nezajímal a bydleli na jiné adrese, než byla [anonymizováno]. Po nějaké době se vrátil zpět k žalované, zase jí pomáhal v [anonymizováno]. Dle svědka se jednalo o takové,,italské manželství“. Jednu dobu se měli strašně rádi a pak se zase hádali. Svědek se pak rozvedl a odstěhoval se v roce 2006 nebo v roce 2007, pak už tam nechodil. Dle svědka oba požívali alkohol ve větším množství, respektive žalobce požíval alkohol ve větším rozsahu, když žalovaná se musela starat o [anonymizováno].

16. Žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy spočívající v zásahu žalované do jeho osobní integrity, k čemuž mělo dojít v období roku 2009 až do poloviny roku 2011 zejména v období vánočních svátků roku 2010 a září roku 2011. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., je třeba věc posoudit a rozhodnout podle právní úpravy občanského práva účinné do 31. 12. 2013, to je dle zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen,,obč.zák.“).

17. Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevu osobní povahy (§ 11 zákona č. 40/1964 Sb.).

18. Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění (§ 13 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.).

19. Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučiněním podle § 13 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (§ 13 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.).

20. Výši náhrady podle § 13 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo (§ 13 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb.).

21. Žalobce požadoval po žalované peněžní satisfakci ve výši 1 000 000 Kč, požadoval náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy, to je za domácí násilí, šikanování, omezování osobní svobody, které mu způsobila žalovaná svým jednáním, které se opakovalo a trvalo dlouhodobě, zejména v době vánočních svátků roku 2010, kdy v důsledku jejího chování byl nucen vyhledat pomoc [anonymizováno] centra v [obec], kde byl přijat ke krátkodobému pobytu od 24. 12. 2010 do 27. 12. 2010 a dále v září roku 2011 v důsledku čehož byl žalobce hospitalizován na jednotce intenzivní péče [nemocnice] s [anonymizováno] v [obec].

22. Předpoklady pro úspěšné uplatnění ochrany osobnosti jsou: 1) existence jednání (zásahu), které je objektivně způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti člověka, jeho fyzické anebo morální integritě; 2) neoprávněnost (protiprávnost) tohoto jednání; 3) existence příčinné souvislosti mezi jednáním a porušením (ohrožením) práva na ochranu osobnosti; 4) pro nárok na náhradu újmy zavinění (nikoliv pro odstraňovací a zdržovací zásah).

23. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka (fyzické osoby) musí jako předpoklad odpovědnosti být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 3384/2016).

24. V dané věci nebyly naplněny předpoklady pro úspěšné uplatnění ochrany osobnosti žalobce tak, jak požadoval zaplacení částky 1 000 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy, které mu měla způsobit žalovaná domácím násilím, šikanováním a omezováním osobní svobody, a to opakovaně a dlouhodobě v letech 2009 až 2011. Naopak je to právě žalobce, který má sklony k agresivitě vůči osobám blízkým. Ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod spisovou značkou 1 T 514/2000 žalobce byl odsouzen pro závažnou trestnou činnost ve vztahu k nezletilé dceři, která mu navíc byla svěřena do výchovy a péče, jeho jednání se projevovalo vysokým stupněm hrubosti, bezcitnosti a trvalo po dlouhou dobu, přičemž poškozená nebyla vzhledem ke svému věku schopna se o sebe postarat. V době od 18. 8. 2006 do 9. 3. 2009 žalobce byl ve výkonu trestu. V této době žalobce se žalovanou nebydlel, tedy nemohlo k žádnému zásahu ze strany žalované dojít. Následně rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl žalobce uznán vinen, že v době od října roku 2009 do 4. 5. 2010 v [obec] [část obce], na ulici [ulice a číslo], v bytě, který obýval spolu se svou družkou, to je žalovanou, tuto opakovaně nejprve jednou týdně, později i několikrát do týdne, vždy v podnapilém stavu napadal, a to údery otevřenou dlaní či pěstí do různých částí těla, taháním za vlasy, přičemž v několika případech na to uhodil i její hlavou o zeď, čím jí způsoboval podlitiny na různých částech těla, kterážto zranění si vyžádala lékařské ošetření, přitom jí vulgárně nadával a rozbíjel různé věci v bytě, v důsledku čehož byla žalovaná nucena v několika případech svůj byt opustit, načež jeho jednání vyvrcholilo 4. 5. 2010, kdy opětovně žalovanou napadl tak, že do ní nejprve,,žduchnul“, nato se žalovaná rozhodla i s dcerou z bytu odejít, jelikož chtěla předejít fyzickému konfliktu, avšak žalobce ji dostihl na chodbě domu, snažil se ji za ruku vtáhnout zpět do bytu, ale žalovaná se bránila, proto ji uchopil za vlasy a její hlavou několikrát udeřil do zárubní dveří, v tom přiběhla napadené na pomoc její dcera [jméno] [celé jméno žalované], jíž udeřil pěstí do břicha a pak jí kroutil levou rukou za záda, ta však křičela, že zavolá policii, proto svého jednání zanechal a vrátil se zpět do bytu. Následně mu však byl Policií ČR ze společného obydlí vykázán, přičemž v důsledku posledního napadení žalovaná utrpěla zranění v podobě pohmoždění hlavy, které si vyžádalo pouze jednorázové lékařské ošetření a [jméno] [celé jméno žalované] utrpěla poranění v podobě pohmoždění zápěstí a ruky vlevo a lehkého pohmoždění břicha, které si vyžádalo jednorázové lékařské ošetření a následné léčení v trvání 6 dnů, tedy týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, čímž spáchal přečin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 trestního zákoníku, tedy v době, kdy se žalobce vrátil z výkonu trestu byla žalovaná uznána jako osoba týraná, kterou týral žalobce a nikoliv naopak. Již v této projednávané věci žalobce vinu popíral a posléze se stavěl dokonce do role oběti partnerských neshod s žalovanou a v žádném případě neprojevil ani sebemenší lítost nad svým počínáním. Skutečnost, že žalobce navštívil ambulanci [anonymizováno] centra [anonymizováno] a byl přijat ke krátkodobému pobytu do 27. 12. 2010 neprokazuje tvrzení žalobce, že ho dlouhodobě duševně týrala. Z potvrzení [anonymizováno] centra vyplývá, že žalobci byla poskytnuta krizová intervence s možností ventilace problému a emoční podpora při jeho akutní vztahové situaci včetně následných individuálních rozhovorů zaměřených na aktuální prožívání. Rovněž z potvrzení o hospitalizaci žalobce v období od 4. 9. 2011 do 5. 9. 2011 vyplývá pouze, že byl hospitalizován na oddělení interní jednotky intenzivní péče. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že poté, co vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil, doslovně uvedla, že poté, co ho žalovaná vyhodila, a žalobce se vrátil do [obec], navázala kontakt se žalobcem. Žalobce někdy pobýval u svědkyně v jejím bytě, ve kterém bydlel ještě syn svědkyně [jméno]. Rovněž svědkyně potvrdila, že se žalobce k ní choval nevhodně, byl agresivní a dokonce ji bil. Žalobce byl projednáván přestupkovou komisí. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, speciální klinická psychologie a výpovědí znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která vypracovala znalecký posudek v rámci trestního řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné 105 T 139/2010 bylo prokázáno, že příznaky syndromu týrané osoby a přetrvávající symptomy u žalované se projevovaly po lednu 2011. Žalobce má tendence stavět se do role oběti partnerských neshod.

25. S ohledem na výše uvedené, soud žalobu, aby žalovaná byla povinna žalobci zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč, zamítl. Ze strany žalované nedošlo k zásahu do integrity žalobce a ani do jiné složky osobnostního práva, což nebylo ani tvrzeno. Nebylo prokázáno, že žalovaná u žalobce vyvolala duševní útrapy domácím násilím, šikanováním nebo omezování osobní svobody.

26. Negativní výrok o nákladech řízení je odůvodněn skutečností, když procesně úspěšná žalovaná náklady řízení neúčtovala a procesně neúspěšnému žalobci nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení, přičemž ani žalobce nepožadoval náhradu nákladů řízení.

27. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Usnesením č. j. 25 C 214/2018-88 ze dne 22. 1. 2019 soud žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a dále žalobci ustanovil k ochraně jeho zájmů v tomto řízení zástupkyni v osobě advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. Toto usnesení nabylo právní moci dnem 19. 2. 2019. Za této situace procesně neúspěšný žalobce nebyl zavázán k placení nákladů řízení, které stát v této věci bude platit z rozpočtových prostředků soudu. Jedná se o odměnu a hotové výdaje ustanovené zástupkyni žalobce.

Poučení