25 C 225/2017-193

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Chowaniecem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa]; zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa]; o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Změna žaloby se připouští.

II. Žalovaný je povinen písemně se omluvit žalobkyni: „ Vážená paní [celé jméno žalobkyně], omlouvám se Vám za své jednání spočívající v tom, že jsem od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července 2014 opakovaně, neoprávněně bez vašeho souhlasu, vstoupil na Váš osobní profil na sociální síti Facebook a stáhl si z něj na mobilní telefon [příjmení] komunikaci s přáteli, kterou jsem následně využil v trestním řízení proti [jméno] [příjmení], čímž jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv.“, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby v požadované omluvě bylo uvedeno „ ....hanebné a zavrženíhodné...“ „ ...a způsobil jsem Vám příkoří“, se zamítá.

IV. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 200 000 Kč, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 11. 2017 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 200 000 Kč jako nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do přirozených práv člověka. Žalobu odůvodňovala tím, že žalovaný v přesně nezjištěné době nejméně od 28. 6. 2014 do počátku července 2014 na přesně nezjištěném místě v [obec] veden záměrem neoprávněně vstoupit do zabezpečeného systému jiného při užití přístupového hesla, které znal z dřívější doby, překonal bezpečností opatření k přístupu k osobnímu profilu žalobkyně na sociální síti Facebook do tohoto profilu bez jejího souhlasu, nicméně dvakrát vstoupil a na svůj mobilní telefon si z něj stáhl komunikaci, kterou žalobkyně vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svým nynějším manželem [jméno] [příjmení], kde diskutovali o incidentu mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] a takto nezákonně získanou komunikaci žalovaný předložil poté v trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení] u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka], kde vystupoval jako poškozený. Pro toto protiprávní jednání byl žalovaný uznán vinným a odsouzen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Jednání žalovaného bylo kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve znění do 31. 8. 2015. Žalovaný úmyslným lstivým jednáním porušil ústavní přirozené právo žalobkyně na soukromí. Kromě úmyslu a užité lsti je další okolností hodnou zvláštního zřetele to, že se žalovaný nezákonně získané poznatky snažil užít proti manželovi žalobkyně a uvedl je ve veřejnou známost jejich prezentací ve veřejném hlavním líčení u soudu. Žalobkyně tak požadovala za adekvátní zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích ve výši 200 000 Kč.

2. U jednání dne 23. 5. 2019 žalobkyně rozšířila žalobu s tím, že kromě požadavku na zaplacení částky 200 000 Kč požadovala dále po žalovaném písemnou omluvu v následujícím znění:,,Vážená paní [celé jméno žalobkyně], hluboce a upřímně se Vám tímto omlouvám za své hanebné a zavrženíhodné jednání spočívající v tom, že jsem od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července 2014 opakovaně neoprávněně bez Vašeho souhlasu vstoupil na Váš osobní profil na sociální síti Facebook a stáhl si zněj na mobilní telefon [příjmení] komunikaci s přáteli, kterou jsem následně použil v trestním řízení proti [jméno] [příjmení], čímž jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv a způsobil jsem Vám tím příkoří.“ Dále žalobkyně upřesnila svá tvrzení, že žalovaný musel využít svých IT znalostí, prolomit vstupní heslo žalobkyně k jejímu osobnímu profilu na sociální síti Facebook do tohoto osobního profilu vstoupil, seznámil se s ryze osobní a místy velmi intimní komunikací, kterou žalobkyně vedla se svým tehdejším partnerem [jméno] [příjmení] a takto činil s úmyslem nezákonným způsobem získat podklad pro zlepšení své procesní pozice v trestním řízení proti [jméno] [příjmení]. Zavrženíhodnost takového chování je pak zvyšována tím, že žalovaný byl bývalým přítelem žalobkyně a byl mezi nimi v dřívější době blízký vztah. Žalobkyně toto chování žalovaného vnímala velmi citlivě, závažným způsobem se to dotklo její důstojnosti a způsobilo jí to psychické příkoří, takové chování od svého bývalého přítele, kterého si v minulosti vážila, v žádném případě nečekala. Soud v souladu s § 95 o. s. ř. tyto změny žaloby připustil.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že žalobkyně sama dobrovolně ze své vůle přenechala žalovanému již dříve přístupové údaje k osobnímu profilu žalobkyně v sociální síti Facebook. Na základě této skutečnosti žalobkyně svolila k tomu, aby žalovaný mohl využívat její profil v síti Facebook. Svolení poškozeného je okolnost, která vylučuje protiprávnost jednání žalovaného, žalovaný měl tedy za to, že v daném případě nebyla splněna podmínka protiprávnosti jednání žalovaného. Žalovaný měl dále za to, že žalobní základ, pokud jde o tvrzení žalobkyně k zveřejnění informací ve věci předmětné facebookové komunikace je zcela nedůvodný, a to zejména proto, že ochrana listovního tajemství v případě takzvaných sociálních sítí není ústavně zaručena, jinými slovy, na informace předávané prostřednictvím takzvaných sociálních sítí se ochrana listovního tajemství nevztahuje, neboť v případě takové komunikace uživatel od počátku ví, že vstupuje do veřejného prostoru. Žalobkyně neprokázala, kolik osob z okruhu veřejnosti, které mají právo nahlížet do trestního spisu, se mohlo dozvědět o předmětné facebookové komunikaci. Žalobkyně neprokázala vznik škody v požadované výši ani kvalifikaci formou lstivého jednání, které by snad mělo směřovat k oklamání žalobkyně. Není důvodná, neboť sama žalobkyně dobrovolně předala přihlašovací údaje ke svému facebookovému profilu. Žalovaný tvrdil, že celou komunikaci prostřednictvím Facebooku zajistil výlučně na pokyn orgánu činných v trestním řízení, které objasňovaly závažnou protiprávní činnost, které se vůči žalovanému dopustil [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný nejednal s přímým úmyslem. Žalovaný poukázal na medializovanou kauzu z roku [rok], jíž byla žalobkyně přímo aktérkou a kdy sama zveřejňovala na sociálních sítích své akty v průběhu [anonymizována tři slova] [země] a mezi jinými na facebookové stránce žalobkyně.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně a žalovaný spolu žili v létě roku 2013. V lednu roku 2014 žalovaný odjel za prací do Anglie. Žalobkyně si našla nového přítele [jméno] [příjmení].

5. Soud provedl důkaz spisem Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka], spisem Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka], výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného, výpovědí žalobkyně jako účastníka řízení s jejím souhlasem, výpovědí svědka [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalobkyně.

6. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení s jejím souhlasem nebylo nic podstatného zjištěno. Žalobkyně v podstatě nic podstatného neuvedla.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalobkyně, bylo zjištěno, že svědek uvedl, že žalobkyně se to velmi dotklo, když se jí žalovaný vloupal na Facebook. Zprávy tam uvedené byly určené pouze pro oči žalobkyně a svědka, nikoli pro někoho dalšího. Zprávy byly velmi sexuálně vztahově intimní s tím, že tam byly popsány i sexuální praktiky.

8. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného, bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným asi po dobu dvou let společně žili, pak se rozešli, žalovaný odjel do Anglie za prací, poté, co se rozešli, vrátil se zpět do Anglie, kde pracoval a jezdil domů na dovolenou. Na Facebooku to měli tak, že žalobkyně sdělila žalovanému přístupové heslo, netajili to, když se to stalo s [příjmení], tak u výslechu na policii žalovanému řekli, že se může podívat na Facebook a že to pomůže vyšetřování. Před pár lety se žalobkyně fotila na [země] [anonymizována dvě slova], byla [anonymizováno], dala to na Facebook. Informoval o tom [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] byli pobouřeni.

9. Ze spisu Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka] bylo zjištěno: Z protokolu o trestním oznámení podaném žalobkyní ze dne 14. 6. 2016, že žalobkyně uvedla:,,Někdy v létě roku 2013 jsem se společně s mým bývalým přítelem [celé jméno žalovaného] přestěhovala do bytu v [obec] [část obce], [ulice a číslo], kde jsme společně bydleli v podnájmu u mé tety [jméno] [příjmení]. Někdy v lednu roku 2014 se můj bývalý přítel z bytu odstěhoval a odjel za prací do Anglie. V bytě si ještě ponechal své věci, ale zpátky se již nevracel. Jelikož já jsem si v té době našla již nového přítele, mého současného manžela [jméno] [příjmení], začal mi [celé jméno žalovaného] dělat problémy. Někdy v květnu 2014 přijel z Anglie zpátky a s mým současným manželem měl i menší potyčku. Já jsem se s ním chtěla rozumně dohodnout, ale toto nebylo pro jeho žárlivost možné. Po tomto prvním incidentu odjel [celé jméno žalovaného] zpět pracovně do Anglie a vrátil se až koncem měsíce června 2014. Dne 28. 6. 2014 měl pak další konflikt s mým současným manželem, který se mě snažil bránit před jeho žárlivými výlevy. Ke konfliktu došlo k prostoru u bývalé restaurace [příjmení] v [obec], kdy věc byla řešena samostatně pracovníky [příjmení], jelikož manžel byl v té době příslušníkem [anonymizována dvě slova]. Věc pak byla řešena u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka]. Můj bývalý přítel [celé jméno žalovaného] se musel po incidentu, který měl s mým manželem 28. 6. 2014 neoprávněně a bez mého vědomí a svolení dostat k mému účtu na Facebooku, který jsem měla vedený na jméno [jméno] [příjmení]. Tímto jsem si jistá, jelikož následně v přípravném řízení ve výše uvedené trestní věci použil proti mému manželovi jako důkazní prostředek elektronickou komunikaci, kterou jsem vedla právě s mým současným manželem a s dalšími osobami, konkrétně se jednalo o informace, které se týkali uvedeného incidentu z 28. 6. 2014. Jako důkaz předal [anonymizováno] také mou komunikaci s [jméno] [příjmení] z [obec] a [jméno] [příjmení]. Já jsem si zcela jista, že [celé jméno žalovaného] jsem nikdy neposkytla své přihlašovací údaje k Facebooku. V době, kdy jsme společně bydleli v [obec], jsem k přístupu k Facebooku používala převážně svůj mobilní telefon, případně náš společný notebook, ve kterém jsem ale nikdy neukládala má přístupová hesla. Někdy na podzim roku 2014 jsem pak svůj uvedený facebookový profil zrušila. K celé věci bych chtěla ještě uvést, že majetková újma mi jednáním [celé jméno žalovaného] žádná nevznikla, ale tím, že se mi do účtu naboural, tak ohrozil mé soukromí a dále tyto informace využil v trestním řízení proti mému manželovi.“ Z vyjádření obviněného (žalovaného) k věci ze dne 27. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl:,,Je pravdou, že jsem se neoprávněně dostal na facebookový profil [celé jméno žalobkyně] přes heslo, které mi kdysi bývalá přítelkyně [celé jméno žalobkyně] sdělila. Jednalo se tedy o profil mé bývalé přítelkyně [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], se kterou jsem kdysi žil. V době, kdy jsem do jejího profilu se dostal, a to v tom červnu či červenci 2014, tak s [jméno] jsem již nežil. Na tento profil jsem vstoupil z důvodu obstarání důkazních materiálů ve věci k podání trestního oznámení mou osobou na [jméno] [příjmení], který mě v té době fyzicky napadl a způsobil mi zranění. Důkazy na profilu se týkaly skutečnosti, že mě opravdu napadl, byla tam komunikace mezi [celé jméno žalobkyně] a jejími známými i o skutečnostech, že mě pan [celé jméno žalobkyně] napadl.“ Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 3. 11. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že měla profil s [anonymizováno] [příjmení]“ a přihlašovala se pomocí e-mailu [email] zcela vyloučit, že by se alespoň v jednom případě nepřihlásila na Facebook i přes notebook [celé jméno žalovaného] v době, kdy jsme spolu žili, zda na tomto notebooku bylo nastaveno automatické ukládání hesel nebo nainstalován nějaký program k ukládání nebo zapamatování hesel, která vůbec netuším. Notebook jsem používala jako běžný uživatel, proto nemohu vyloučit, že heslo nemohlo být na tomto notebooku zaznamenáno…. V lednu nebo v únoru 2014 mi bylo divné, že [celé jméno žalovaného], když jsme spolu komunikovali, volali i přes Skype, tak mi říkal věci, které byly obsaženy v komunikaci s mými známými, ale také již s [anonymizováno]“ Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 3. 11. 2016 bylo zjištěno:,,… [celé jméno žalovaného] ale musel mít nějaký přístup na profil od [jméno] již dříve, když jsme totiž spolu začali chodit, možná někdy v únoru nebo v březnu 2014, v době, kdy [celé jméno žalovaného] byl v Anglii, tak jsme spolu se [jméno] se bavili na Facebooku o tom, že po práci by přijela ke mně na večeři, kdy přichystám špagety a [celé jméno žalovaného] jí pak na to napsal, že ať jí večer chutnají špagety, tedy už v tu dobu musel mít přístup na její profil.“ Ze záznamu o podaném vysvětlení [celé jméno žalovaného] ze dne 22. 12. 2016 bylo zjištěno:,,….Kdysi v minulosti jsem měl vztah se [jméno] [příjmení], dnes příjmením [celé jméno žalobkyně] a taktéž jsme spolu bydleli. V té době mi ona sdělila své heslo k facebookovému profilu, který ona využívala a tento byl pod jejím tehdejším jménem, tedy [jméno] [příjmení]. Ona mi tedy heslo sdělila. Heslo bylo [anonymizováno]. Když jsem pak byl pobitý od jejího přítele, dnešního manžela [jméno] [příjmení], tak jsem využil tuto možnost, tedy znalost jejího hesla a stáhl si komunikaci, kde se o mém napadení bavili…..“. Z facebookové komunikace založené v tomto spise bylo zjištěno, že by se jednalo o nějakou komunikaci, která by se týkala intimního života žalobkyně a [jméno] [příjmení]. Z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinen, že přesně v nezjištěné době, nejméně však od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července roku 2014, na přesně nezjištěném místě v [obec], okres [okres], veden záměrem neoprávněně vstoupit do zabezpečeného systému jiného, při užití přístupového hesla, které znal z dřívější doby, překonal bezpečnostní opatření k přístupu k osobnímu profilu své tehdejší přítelkyně [celé jméno žalobkyně] na sociální síti Facebook, do tohoto profilu bez jejího souhlasu nejméně dvakrát vstoupil a na svůj mobilní telefon si z něj stáhl komunikaci, jež [celé jméno žalobkyně] vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svým manželem [jméno] [příjmení], kde diskutovali o incidentu, kdy měl [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 28. 6. 2014 fyzicky napadnout [celé jméno žalovaného] a takto získané informace předložil jako důkaz v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka], kde vystupoval v procesním postavení poškozeného, kdy trestní stíhání bylo vedeno pro spáchání přečinů ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž soud označil takto předložené důkazy za nezákonně získané a při rozhodování ve věci k nim nepřihlížel. Tedy získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému, čímž spáchal přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve znění účinném do 31. 8. 2015, a za to byl odsouzen podle § 230 odst. 2 trestního zákoníku ve znění účinném do 31. 8. 2015 za použití § 67 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku s přihlédnutím k peněžitému trestu, podle § 68 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku byla stanovena výměra peněžitého trestu v počtu 30 denních sazeb ve výši 500 Kč, tedy celkem 15 000 Kč. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dnem 6. 6. 2017.

10. Ze spisu Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka] byl zjištěn zejména rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2016, ze kterého bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] byl uznán vinen, že dne 28. 6. 2014 napadl [celé jméno žalovaného], tedy jinému úmyslně ublížil na zdraví a jednak se dopustil na místě veřejnosti přístupném výtržnosti zejména tím, že napadl jiného, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví a přečin výtržnictví a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno:,,Za této situace soud facebookové komunikaci, kterou zjistil poškozený v průběhu přípravného řízení, nepřihlížel, a to s ohledem na pochybnost a použitelnost této komunikace jako důkazu související se způsobem opatření záznamu této komunikace.“ 11. Z prohlášení o právech a povinnostech uživatelů Facebooku https://www.facebook.com/legal/terms byla zjištěna pasáž ohledně bezpečnosti, registrace a účtu bod 8,,Nesdělíte nikomu své heslo, neumožníte nikomu přístup ke svému účtu ani nepodniknete žádné jiné kroky, které by mohly ohrozit bezpečnost vašeho účtu.“ 12. Soud nepřipustil návrh žalobkyně, aby vyžádal zprávu policie ohledně toho, že žalovaný byl policisty vyzván, aby doložil zprávy z facebookové komunikace žalobkyně. Jednak ze spisu spisové značky [spisová značka] nevyplývá, že policie by žalovaného vyzvala, aby doložil zprávy z facebookové komunikace žalobkyně a i kdyby policista soukromě doporučil, aby žalovaný doložil zprávy z facebookové komunikace žalobkyně k prokázání, že ho [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadl, tak žalovaný se sám mohl rozhodnout, zda tyto zprávy doloží či nikoliv, a pokud takto učinil, tak takové doporučení policisty, kterým přesáhl své pravomoci, nemůže činit takové jednání legálním a v souladu se zákonem.

13. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu žili v létě 2013, bydleli společně v podnájmu. V lednu 2014 žalovaný odjel za prací do Anglie. V době, kdy společně bydleli, měla žalobkyně přístup k Facebooku, používala převážně svůj mobilní telefon, případně jejich společný notebook. Facebook používala společně se svými přítelkyněmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Poté, co žalovaný se odstěhoval nebo odešel za prací do Anglie, komunikovali spolu přes facebookový profil žalobkyně. V lednu až v únoru 2014 žalobkyně zjistila, že žalovaný používá její profil, což potvrdil i [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadl žalovaného dne 28. 6. 2014. V souvislosti s tím žalovaný vstoupil do facebookového profilu žalobkyně a tyto informace předal do trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] ohledně napadení žalovaného dne 28. 6. 2014. Žalobkyně facebookový profil zrušila až v prosinci 2014. Dne 6. 6. 2015 se žalobkyně vdala za [jméno] [příjmení]. Toto manželství trvalo do roku 2019, kdy se rozvedla. Trestní oznámení na žalovaného podala na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2016, kterým byl [jméno] [celé jméno žalobkyně] uznán vinen, že dne 28. 6. 2014 napadl [celé jméno žalovaného], tedy jinému úmyslně ublížil na zdraví a jednak se dopustil na místě veřejnosti přístupném výtržnosti zejména tím, že napadl jiného, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví a přečin výtržnictví a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 10 měsíců podmíněně. Soud k facebookové komunikaci, kterou zjistil žalovaný v průběhu přípravného řízení, nepřihlížel, a to s ohledem na pochybnost a použitelnost této komunikace jako důkazu související se způsobem opatření záznamu této komunikace. Dne 14. 6. 2016 žalobkyně podala trestní oznámení na [celé jméno žalovaného] s tím, že neoprávněně vstoupil na její facebookový profil. Trestním příkazem č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 4. 2017 žalobce byl uznán vinen, že v přesně nezjištěné době, nejméně však od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července roku 2014, na přesně nezjištěném místě v [obec], okres [okres], veden záměrem neoprávněně vstoupit do zabezpečeného systému jiného, při užití přístupového hesla, které znal z dřívější doby, překonal bezpečnostní opatření k přístupu k osobnímu profilu své tehdejší přítelkyně [celé jméno žalobkyně] na sociální síti Facebook, do tohoto profilu bez jejího souhlasu nejméně dvakrát vstoupil a na svůj mobilní telefon si z něj stáhl komunikaci, jež [celé jméno žalobkyně] vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svým manželem [jméno] [příjmení], kde diskutovali o incidentu, kdy měl [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 28. 6. 2014 fyzicky napadnout [celé jméno žalovaného] a takto získané informace předložil jako důkaz v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka], kde vystupoval v procesním postavení poškozeného, kdy trestní stíhání bylo vedeno pro spáchání přečinů ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž soud označil takto předložené důkazy za nezákonně získané a při rozhodování ve věci k nim nepřihlížel. Tedy získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému, čímž spáchal přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve znění účinném do 31. 8. 2015, a byl odsouzen k peněžitému trestu, kdy výměra peněžitého trestu byla stanovena v počtu 30 denních sazeb ve výši 500 Kč, tedy celkem 15 000 Kč. A pro případ, že by tento peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 60 dnů. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dnem 6. 6. 2017. Žalobu na zaplacení nemajetkové újmy žalobkyně podala dne 30. 11. 2017. Ke konci roku 2019 došlo k rozvodu manželství s [jméno] [příjmení]. Žalobkyně na svém Facebooku 12. 8. 2018 uveřejnila svou fotografii, na které je žalobkyně [anonymizována dvě slova] vyfocena u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země]. Fotografii pořídil její přítel [jméno] [příjmení], tato fotografie byla určena ke sdílení a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizováno] [jméno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ 14. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto sporu je zásah do přirozených práv žalobkyně na soukromí na facebookový profil žalobkyně v roce 2014, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“).

15. Chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (§ 81 odst. 1 o. z.).

16. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 odst. 2 o. z.).

17. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil (§ 2910 o. z.).

18. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními v první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil, jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené útrapy (§2956 o. z.).

19. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, jimiž jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu, jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo závažného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala (§ 2957 o. z.).

20. V první řadě soud nesouhlasí s námitkou žalovaného, že žaloba je neprojednatelná s ohledem na její neurčitost a trpí takovými formálními vadami, že by se jí soud neměl zabývat. Rovněž nesouhlasí s tím, že není pasivně věcně legitimován žalovaný, když počítačový systém, do něhož žalovaný neoprávněně vstoupil, a za což byl odsouzen zdejším soudem, je ve vlastnictví společnosti Fa Ireland Limited, nikoliv ve vlastnictví a dispozici žalobkyně.

21. Žalobkyně podala svou žalobu z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu s odůvodněním, že žalovaný úmyslným lstivým jednáním porušil ústavní přirozené právo žalobkyně na soukromí. Kromě úmyslu a užité lsti je další okolností hodnou zvláštního zřetele to, že se žalovaný nezákonně získané poznatky snažil užít proti manželovi žalobkyně a uvedl je ve veřejnou známost jejich prezentací ve veřejném hlavním líčení u soudu, přičemž žalovaný byl za své jednání odsouzen zdejším soudem pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné spisové značky [spisová značka] ze dne 28. 4. 2017 a jednání žalovaného bylo kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve znění do 31. 8. 2015.

22. Předně je nutno uvést, že soud je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím o to, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud již existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Vázanost civilního soudu rozhodnutím trestního soudu o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele se rozumí především vázanost skutkových zjištění trestního soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek. V souvislosti s otázkou vázanosti odsuzujícím rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. jde zejména o to, které okolnosti rozhodné pro vyřešení sporu musí soud převzít z trestního rozsudku, aniž by je musel a mohl v občanském soudním řízení znovu zjišťovat (srovnej R 22/79). V civilním řízení tedy již nelze provádět dokazování k těm skutkovým okolnostem, z nichž učinil trestní soud v pravomocném odsuzujícím rozsudku závěr o spáchání trestného činu a osoby pachatele. V takových případech se pak předmět dokazování v civilním řízení může omezit na zjišťování výše škody, popřípadě na otázku, zda škoda nebyla způsobena také spoluzaviněním poškozeného nebo zda za ní společně se žalovaným neodpovídá další osoba. V daném případě je soud vázán tím, že žalovaný byl uznán vinen, že v přesně v nezjištěné době, nejméně však od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července roku 2014, na přesně nezjištěném místě v [obec], okres [okres], veden záměrem neoprávněně vstoupit do zabezpečeného systému jiného, při užití přístupového hesla, které znal z dřívější doby, překonal bezpečnostní opatření k přístupu k osobnímu profilu své tehdejší přítelkyně [celé jméno žalobkyně] na sociální síti Facebook, do tohoto profilu bez jejího souhlasu nejméně dvakrát vstoupil a na svůj mobilní telefon si z něj stáhl komunikaci, jež [celé jméno žalobkyně] vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svým manželem [jméno] [příjmení], kde diskutovali o incidentu, kdy měl [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 28. 6. 2014 fyzicky napadnout [celé jméno žalovaného] a takto získané informace předložit jako důkaz v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka], kde vystupoval v procesním postavení poškozeného, kdy trestní stíhání bylo vedeno pro spáchání přečinů ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž soud označil takto předložené důkazy za nezákonné získané a při rozhodování ve věci k nim nepřihlížel. Tedy získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému, čímž spáchal přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve znění účinném do 31. 8. 2015.

23. Soukromí člověka je nedílnou součástí jeho osobnosti a jednou z nejpřísněji chráněných osobnostních hodnot. Součástí práva na ochranu soukromí je především možnost vlastního uvážení, zda a v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti osobního soukromí člověka zpřístupněny jiným subjektům a zároveň možnost se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Zvláštní ochrany požívají rovněž informace v soukromé korespondenci člověka, či údaje o komunikačním provozu.

24. Pro vznik zvláštních soukromoprávních odpovědnostních nároků z ochrany osobnosti musí být dány tyto obecné hmotněprávní předpoklady: 1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti člověka; 2) neoprávněnost, respektive protiprávnost tohoto zásahu; 3) existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností; 4) pro nárok na náhradu újmy zavinění.

25. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka (fyzické osoby) musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčení osobnostní sféry fyzické osoby (srovnej rozhodnutí NS ČR spisové značky 30 Cdo 3384/2016).

26. Žalobkyně požadovala, aby se jí žalovaný písemně omluvil:,,Vážená paní [celé jméno žalobkyně], hluboce a upřímně se Vám tímto omlouvám za své hanebné a zavrženíhodné jednání spočívající v tom, že jsem od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července 2014 opakovaně neoprávněně bez Vašeho souhlasu vstoupil na Váš osobní profil na sociální síti Facebook a stáhl si zněj na mobilní telefon [příjmení] komunikaci s přáteli, kterou jsem následně použil v trestním řízení proti [jméno] [příjmení], čímž jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv a způsobil jsem Vám tím příkoří.“ V daném případě s ohledem na výše uvedený trestní příkaz není pochyb o tom, že žalobce se dopustil jednání v přesně nezjištěné době, nejméně však od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července roku 2014, na přesně nezjištěném místě v [obec], okres [okres], veden záměrem neoprávněně vstoupit do zabezpečeného systému jiného, při užití přístupového hesla, které znal z dřívější doby, překonal bezpečnostní opatření k přístupu k osobnímu profilu své tehdejší přítelkyně [celé jméno žalobkyně] na sociální síti Facebook, do tohoto profilu bez jejího souhlasu nejméně dvakrát vstoupil a na svůj mobilní telefon si z něj stáhl komunikaci, jež [celé jméno žalobkyně] vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svým manželem [jméno] [příjmení], kde diskutovali o incidentu, kdy měl [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 28. 6. 2014 fyzicky napadnout [celé jméno žalovaného] a takto získané informace předložil jako důkaz v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou [spisová značka], kde vystupoval v procesním postavení poškozeného, kdy trestní stíhání bylo vedeno pro spáchání přečinů ublížení na zdraví a výtržnictví, přičemž soud označil takto předložené důkazy za nezákonně získané a při rozhodování ve věci k nim nepřihlížel. Tedy získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému, čímž spáchal přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Toto jednání bylo neoprávněné, neboli protiprávní, a mezi tímto jednáním a porušením práva na ochranu osobnosti je příčinná souvislost.

27. Za této situace soud rozhodl, že žalovaný je povinen se písemně omluvit žalobkyni, a to v tomto znění:,,Vážená paní [celé jméno žalobkyně], hluboce a upřímně se Vám tímto omlouvám za své hanebné a zavrženíhodné jednání spočívající v tom, že jsem od 28. 6. 2014 do počátku měsíce července 2014 opakovaně neoprávněně bez Vašeho souhlasu vstoupil na Váš osobní profil na sociální síti Facebook a stáhl si z něj na mobilní telefon [příjmení] komunikaci s přáteli, kterou jsem následně použil v trestním řízení proti [jméno] [příjmení], čímž jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv.“ 28. Pokud žalobkyně požadovala, aby v omluvě bylo uvedeno:,,….hanebné a zavrženíhodné….“ ,,a způsobil jsem Vám příkoří“, tak soud vypustil, aby v požadované omluvě bylo toto uvedeno a návrh byl v této části zamítnut. Zde soud má za to, že jednání žalovaného nelze považovat za hanebné a zavrženíhodné, když přihlédl k tomu, že žalobkyně s žalovaným žili ve společné domácnosti. Je sice pravdou, že žalovaný neoprávněně vstoupil na její profil na Facebooku, ovšem je třeba přihlédnout, že přístupové heslo znal z dřívější doby, které znal od žalobkyně. Na tento profil vstoupil z důvodu, že dne 28. 6. 2014 ho fyzicky napadl [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Takto získané informace žalovaný předložil jako důkaz v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné, kde vystupoval žalovaný jako poškozený a chtěl skutečně prokázat, že ho [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadl, o čemž byla vedena diskuze na facebookovém profilu žalobkyně s [jméno] [příjmení] a rovněž jejími přítelkyněmi. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že na těchto stránkách sledoval intimní a sexuální korespondenci mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] a ani není moc pravděpodobné, že by na tomto profilu takováto korespondence mezi nimi byla vedena, když se jednalo o facebookový profil, který sdíleli společně s dalšími přáteli. Rovněž soud nemá za to, že žalovaný žalobkyni tímto svým jednáním způsobil příkoří, jak uvádí ve své požadované omluvě tím, že žalovaný užil facebookovou komunikaci jako důkaz ve věci, kdy [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadl žalovaného. Toto jednání nesměřovala přímo proti žalobkyni, ale bylo vedeno pouze za účelem prokázání toho, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadl žalovaného a uvedl jej v prezentaci ve veřejnou známost ve veřejném hlavním líčení u soudu, když jednak sama žalobkyně uvádí, že byly uvedeny ve veřejném hlavním líčení u soudu a hlavně soud k této facebookové komunikaci nepřihlížel při rozhodování ve věci vedené pod spisovou značkou [spisová značka], a to s ohledem na pochybnost a použitelnost této komunikace jako důkazu souvisejícího se způsobem opatření záznamu této komunikace, když z ostatních důkazů bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] úmyslně ublížil na zdraví žalovanému tím, že ho napadl.

29. Žalobkyně požadovala, aby žalovaný byl povinen omluvit se žalobkyni za to, že neoprávněně bez jejího souhlasu vstoupil na její osobní profil na sociální síti Facebook a stáhl si z něj na mobilní telefon její komunikaci s přáteli, kterou následně využil v trestním řízení, přičemž žalobkyně toto jeho jednání hodnotila jako hanebné a zavrženíhodné a tímto jí měl způsobit příkoří. Soud o této omluvě rozhodl po vypuštění výše uvedených částí této omluvy, jak je výše uvedeno. Žalobkyně dále požadovala zaplacení peněžité satisfakce ve výši 200 000 Kč. Nezbytnou podmínku pro eventuální přiznání peněžitého zadostiučinění je, že přiznání žádané formy morálního zadostiučinění se nejeví s ohledem na okolnosti případu postačujícím. Další podmínkou pak je zjištění, že neoprávněným zásahem došlo k příčinné souvislosti ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo její vážnosti ve značné míře. Jde o takovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby, kterou tato osoba pociťuje vzhledem k intenzitě trvání nepříznivého následku za závažnou. Peněžité zadostiučinění plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo, jakož i k osobě postižené fyzické osoby. Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o postižení fyzické osoby na její osobnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku pociťovala jako závažnost zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (srovnej rozsudek NS ČR 30 Cdo 3322/2008). V dané věci má soud za to, že přiznání omluvy žalovaného se jeví s ohledem na okolnosti případu dostačujícím. Při tomto závěru soud vycházel z toho, že žalovaný neoprávněně vstoupil na facebookový profil žalobkyně, přitom použil přístupové heslo, které znal z dřívější doby, kdy spolu žili, používali společný notebook. Toto sice provedl bez jejího souhlasu, ale žalobkyně když zjistila, že žalovaný vstupuje na její facebookový profil, ještě před napadením žalovaného jejím přítelem a budoucím manželem, neučinila žádné kroky, kterými by mu zamezila v přístupu a facebookový profil zrušila někdy až na podzim roku 2014. Sama žalobkyně přiznala, že majetková újma jí jednáním žalovaného žádná nevznikla, ale ohrozil její soukromí, informace využil v řízení proti jejímu následujícímu příteli a budoucímu manželovi v trestním řízení proti [jméno] [příjmení]. Tím, že žalovaný vstoupil do jejího facebookového profilu bez jejího souhlasu jí osobně žádná újma nevznikla, když informace, které zjistil, předložil jako důkaz v trestním řízení u okresního soudu v řízení vedeném proti [jméno] [příjmení]. Z facebookové komunikace bylo zjištěno, že se jednalo o incident, kdy měl [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 28. 6. 2014 napadnout žalovaného a tyto již získané informace předložil jako důkaz v trestním řízení. Žalobkyně a svědek [jméno] [celé jméno žalobkyně] tvrdili, že informace na facebookovém profilu žalobkyně byly intimního a sexuálního charakteru, což nebylo prokázáno, když skutečně se jednalo o informace, které předložil jako důkaz v trestním řízení, aby prokázal, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] ho skutečně fyzicky napadl. To, že se jednalo o intimní informace sexuálního charakteru, nebylo prokázáno ani doloženou facebookovou komunikací ve spise vedeném pod spisovou značkou [spisová značka]. Nejednalo se o facebookovou komunikaci, která byla pouze mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], ale jednalo se komunikaci, kterou žalobkyně vedla se svými přáteli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nejeví se logické, že by žalobkyně s [jméno] [příjmení] komunikovala na Facebooku o intimních až sexuálních vztazích mezi nimi, když k této komunikaci měli přístup její přátelé. Rovněž soud přihlédl i k osobě žalobkyně, jak lpí na ochraně svého soukromí na facebookovém profilu, či ve vztahu k veřejnosti. Žalobkyně sama na sociální síti zveřejňovala v roce [rok] [anonymizováno 6 slov] [země], a to i na svém Facebooku, [anonymizováno 9 slov]. Žalovaný informace získané bez souhlasu žalobkyně z facebookového profilu použil pouze v trestním řízení, kde řízení je sice veřejné, ale tyto informace se nedostaly dále na veřejnost. Rovněž je nutno připomenout, že soud k facebookové komunikaci, kterou zajistil žalovaný v průběhu přípravného řízení, nepřihlížel, a to s ohledem na pochybnost o použitelnosti této komunikace jako důkazu souvisejícího se způsobem opatření záznamu této komunikace. Soud dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že výpověď poškozeného a další nepřímé důkazy, které tuto výpověď podporují, jsou dostatečné pro rozhodnutí o vině žalovaného a tedy facebooková komunikace, kterou zajistil žalovaný, nebyla při rozhodování použita. Za této situace při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy v penězích má soud za to, že jsou tu okolnosti, které dokládají, že v konkrétním případě postačí zadostiučinění ve formě omluvy. Morální zadostiučinění je postačujícím i účinným a zadostiučinění v penězích nastupuje až poté, kdyby morální zadostiučinění bylo nepostačujícím. Za této situace soud žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 200 000 Kč, zamítl jako nedůvodnou.

30. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud zde vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla úspěch ohledně požadované omluvy s výjimkou vypuštěných částí z požadované omluvy. Žalobkyně neměla úspěch ohledně požadované peněžní satisfakce ve výši 200 000 Kč. Soud má za to, že v dané věci nelze aplikovat ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když toto ustanovení nedopadá na toto rozhodnutí o nákladech řízení. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. se uplatní v těch případech, kdy výše žalovaného plnění závisela na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. O tento případ se v této věci nejedná.

Poučení